ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika. Číslo zakázky Z022

Transkript

1 ARCADIS CZ a.s. divize Getechnika ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Karviná PZ Nad Barbru Psuzení průzkumu Čísl zakázky Z022 Praha duben /

2 Název zakázky: Čísl zakázky: Karviná PZ Nad Barbru psuzení průzkumu Z022 Přadvé čísl na zakázce: 1 Zpracvala: Schválil: Mgr. Tereza Šmejkalvá Mgr. Jiří Rut ZPRÁVA psuzení hydrgelgickéh a inženýrskgelgickéh průzkumu pr studii prveditelnsti umístění průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru v Karviné a prjektu navazujících průzkumných prací Praha duben 2014 Stránka 1 z 12

3 OBSAH 1 Úvd Základní údaje Stručná charakteristika zájmvéh území Psuzení průzkumu z května Prvedené práce a bsah zprávy Psuzení využití dstupných archivních pdkladů Psuzení prvedených terénních a labratrních prací Psuzení prvedených kamerálních prací a zprávy průzkumu Psuzení prjektu průzkumných prací z března Obsah prjektu průzkumných prací Psuzení prjektu průzkumných prací Závěr Shrnutí prvedenéh psuzení Dpručení pr další etapu průzkumných prací Stránka 2 z 12

4 1 ÚVOD 1.1 Základní údaje Na základě bjednávky č. 14/001/00460 státní agentury CzechInvest, Štěpánská 15, Praha 2 ze dne vypracvala naše splečnst ARCADIS CZ a.s., divize Getechnika dbrné psuzení zprávy Studie prveditelnsti umístění průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru svazek 02 Příprava brwnfieldu lkalita A5 Nad Barbru, závěrečná zpráva hydrgelgickéh průzkumu splečnsti Green Gas DPB, a.s. z května 2011 (autři M. Šmlka, V. Htárek, schválil M. Stniš; dstupné též v archivu ČGS-Gefndu, signatura GF P131857) a prjektu průzkumných prací navazující etapy, nazvanéh Hydrgelgický průzkum v lkalitě Nad Barbru, prjekt gelgických prací stejné splečnsti z března 2014 (autři P. Malucha, V. Htárek, schválil M. Stniš). Zpráva psuzení je v archivu naší splečnsti ulžena pd zakázkvým číslem Z022. Psuzvaná zpráva průzkumu z května 2011 je kncipvána jak dílčí vstup studie prveditelnsti technickéh řešení průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru, katastrální území Karviná-Dly v Mravskslezském kraji (viz přehledná situace na br. 1). Etapa průzkumných prací ani pdrbnější cíle průzkumu nejsu v textu specifikvány. Lze se dmnívat, že průzkum byl zpracván jak rientační, eventuálně předběžný. Pdle údajů v textu zpráva průzkumu navazuje na zprávu rešerši archivních pdkladů z rku 2008, která nebyla předmětem našeh psuzení a nebyla nám pr zpracvání psuzení k dispzici. Práce pr psuzvanu zprávu zahrnvaly vyhlubení 11 průzkumných vrtů, z nichž 5 byl hydrgelgicky vystrjen, prvedení vsakvacích zkušek, dběr a zkušky vzrků zemin a pdzemní vdy a atmgechemický průzkum zaměřený na výskyt metanu. Jde tedy činnsti charakteru kmplexníh rientačníh až předběžnéh průzkumu zaměřenéh na zjišťvání nejen hydrgelgických, ale především inženýrskgelgických pměrů území pr přípravu staveb. Název průzkumu, který je značen za hydrgelgický, tak nevystihuje jeh inženýrskgelgické zaměření. V dalších fázích přípravy prjektu dpručujeme pužívat pr tyt průzkumné práce termín inženýrskgelgický průzkum, který v sbě zahrnuje všechny činnsti ptřebné pr charakteristiku hrninvéh prstředí pr přípravu stavby. V suladu s gelgickým záknem č. 62/1988 Sb. jsu tyt práce právněny prjektvat, prvádět a řídit puze sby s dbrnu způsbilstí v bru inženýrská gelgie. Mezi autry zprávy je všem uveden puze dpvědný řešitel s dbrnu způsbilstí v bru hydrgelgie. Ttéž platí i pr prjekt navazujícíh průzkumu z března 2014, kde v textu autři uvádějí, že se jedná kmplexní gelgický průzkum, nicméně název zakázky vyplynul ze specifikace zadavatele. Etapa průzkumných prací není uvedena, deklarvaným hlavním cílem je prvést hydrgelgický průzkum předmětnéh území v rzsahu ptřebném pr zpracvání dkumentace plánvaných staveb dpravní a technické infrastruktury a terénních úprav. Objednatel dále pskytl ještě svazek 01 studie prveditelnsti, v němž jsu uvedeny becné údaje záměru a některé z jeh dalších dílčích částí (prtkl gedetickéh zaměření, hrubé terénní úpravy, supis dtčených pzemků, skladba jedntkvých cen, dpravně-inženýrské psuzení a bilgické hdncení). Tent svazek nebyl předmětem našeh psuzení a byl využit puze jak dplňující materiál. Pr zpracvání psuzení byly dále využity následující pdklady z archivu naší splečnsti, ČGS- Gefndu a dalších zdrjů: gelgická mapa 1 : , list M D-b Havířv (autr J. Tyráček, 1962) z DVD Gelgické mapy 1 : , ČGS 2003, Stránka 3 z 12

5 gelgická mapa 1 : , list (redaktr listu M. Růžička), ČGÚ 1992, WMS služby a mapvé aplikace dstupné na serveru ČGS ( extranet/mapy), WMS služby dstupné na serveru ČÚZK ( archivní letecké snímky ČR dstupné na serveru archivní mapy ČR dstupné na serveru ČÚZK ( mapa III. vjenskéh mapvání dstupná na WMS serveru VÚGTK ( cgi-bin/mapserv?map=/var/www/map_data/wms.map&), MYKIŠKA M. (1963): Asanace Karvinskéh ptka, gelgický průzkum. Kvprjekta, Brn. MS ČGS-Gefnd GF V V VRBA J. (1969): Závěrečná zpráva stavebně-gelgickéh průzkumu. Orlvá Karviná, rek. silnice 2/470. Gelgický průzkum, n.p., Ostrava-Hrabvá. MS ČGS-Gefnd GF V064164, PIVOVARČIOVÁ J.(1972): Průvdní zpráva k mapám prgnózy sesuvné aktivity. Getest, Brn. MS ČGS-Gefnd GF P024306, GOLKA F. (1983): Dětmarvice Havířv, I.a, závěrečná zpráva. Unige Ostrava, závd Ostrava. MS ČGS-Gefnd GF P037386, KLEINOVÁ R. (1983): Důl 1. Máj JV ple. Předběžný Inženýrskgelgický průzkum. Unige Ostrava, závd Ostrava. MS ČGS-Gefnd GF P040946, BUREL F., ČAPČA M., KAŠTOVSKÝ V., NEVLUD P., RYŠAVÝ J., VEČEŘOVÁ J. (1987): Výpčet zásb černéh uhlí dlu 1. Máj, k.p. Karviná, Závd 2 (Darkv) k Federální ministerstv paliv a energetiky, Praha. MS ČGS-Gefnd GF FZ006215, VYMĚTALÍKOVÁ S. (1996): Karviná tepelný napáječ, závěrečná zpráva. GHE, a.s., Ostrava. MS ČGS-Gefnd GF P087062, FILIP L., HROMADA J., KOTLÍK J. (2010): Výpčet zásb černéh uhlí v dbývacím prstru Karviná-Dly II, část Gabriela, čísl lžiska , OKD, a.s. Důl Darkv, stav k Báňské prjekty Ostrava, a.s. MS ČGS-Gefnd GF FZ Stručná charakteristika zájmvéh území Oblast, která je předmětem průzkumu, se nachází v katastrálním území Karviná-Dly v Mravskslezském kraji (viz přehledná situace na br. 1). Zaujímá plchu cca 85 ha, vymezenu silnicí I/59 na severu, areálem bývaléh dlu Barbra (1. Máj) na jihu a silnicí II/474 na západě; z výchdní strany není zřetelně hraničena, přechází d částečně zalesněnéh území bez výraznější zástavby. Přibližně 350 m výchdně d SV rhu zájmvéh území se nachází známý šikmý kstel sv. Petra z Alkantary. Dnešní městská část Karviná-Dly je pzůstatkem půvdní bce Karvinná, která byla zlikvidvána ve 2. plvině 20. stletí při těžbě černéh uhlí. Naprstá většina zástavby v zájmvém území byla pstupně srvnána se zemí (viz srvnání letecké ftgrafie z rku 1947 a ze sučasnsti na titulní straně tht psuzení), blast má dnes charakter brwnfieldu se zatravněnými a zalesněnými plchami, pzůstatky půvdní zástavby a infrastruktury a něklika bydlenými dmy a zahradními dmky při zahrádkářské klnii. Mrflgie terénu byla vlivněna pklesy (až přes 10 m pdle psuzvané zprávy) v důsledku hlubinné těžby výchdně d zájmvéh území se nachází důl Gabriela, jižně důl Barbra, západně důl Hhenegger, severně šachta Františka. Část terénních depresí byla vyplněna navážkami v bývalém údlí Karvinskéh ptka v SZ rhu území dsahuje mcnst rekultivačních vrstev pdle psuzvané zprávy až 10 m. Investiční záměr pdle dstupných infrmací zahrnuje v první fázi bnvení dpravní infrastruktury, vybudvání vdhspdářských bjektů a terénní úpravy. Následně je uvažván s vybudváním parkvacích, skladvých a kancelářských bjektů. Na severvýchdním kraji má být pnechán bikridr zahrnutý mezi územní systémy eklgické stability (ÚSES). Stránka 4 z 12

6 Obr. 1 Přehledná situace zájmvéh území (zdrj mapvéh pdkladu: WMS_ZM50_PUB/WMService.aspx) S 2 POSOUZENÍ PRŮZKUMU Z KVĚTNA Prvedené práce a bsah zprávy Psuzvaná zpráva má 45 stran a 17 přílh, ppisuje a dkládá prvedené terénní, labratrní a kamerální práce a shrnuje jejich vyhdncení. Terénní a labratrní práce pdle údajů ve zprávě zahrnvaly následující činnsti: vyhlubení a dkumentaci 5 hydrgelgicky vystrjených vrtů (hlubka 14,0 15,5 m) a 6 nevystrjených vrtů (hlubka 8,0 17,0 m), zaměření hladin pdzemní vdy, zaměření hladin pdzemní vdy v archivních hydrgelgických vrtech v blízksti zájmvéh území, gedetické zaměření nvých vrtů, archivních hydrgelgických vrtů a něklika významných terénních prvků, dběr 7 zeminvých vzrků třídy kvality 1 2 dle ČSN EN ISO , 10 vzrků třídy kvality 3 a 18 vzrků třídy kvality 4 5; prvedení labratrních zkušek: klasifikační rzbry vč. stanvení bjemvé hmtnsti a zdánlivé hustty, 2x krabicvá smykvá zkuška, 7x stlačitelnst v edmetru, 4x triaxiální UU zkuška, 11x zkrácený kntaminační rzbr, dběr 5 vzrků pdzemní vdy; prvedení chemických a kntaminačních rzbrů, prvedení 3 vsakvacích zkušek na vystrjených vrtech, atmgechemické měření metanu v půdním vzduchu na 11 místech (v klí nvých vrtů) celkem 99 měření. Stránka 5 z 12

7 Ve zprávě průzkumu jsu zmíněny či řešeny následující kruhy témat: přehled a metdika prvedených prací, charakteristika zájmvéh území, jeh histrie, aktuálníh stavu a uvažvanéh využití, gemrflgické, klimatické, hydrlgické, inženýrskgelgické a hydrgelgické pměry, prpustnst prstředí, chemismus pdzemní vdy, výsledky labratrních zkušek, vymezení a vlastnsti getechnických typů, vhdnst jedntlivých částí zájmvéh území pr výstavbu a mžnsti jejich využití z hlediska nakládání s vdami, výsledky průzkumu kntaminace a výskytu metanu. Přílhy a dkumentace ke zprávě zahrnují: prtkly k prvedeným pracím (technicku zprávu vrtání, prtkly labratrních zkušek a rzbrů, dkumentaci atmgechemickéh průzkumu a prtkl gedetickéh zaměření), situace a ftdkumentaci zájmvéh území, gelgicku dkumentaci nvých i archivních vrtů, znázrnění syntézy získaných dat, tedy inženýrskgelgickéh a hydrgelgickéh mdelu lkality, v pdbě gelgických řezů a map (mapy antrpgenních zásahů a mcnstí navážek, mcnstí krycích hlín, hydrizhyps, hlubek naražené a ustálené hladiny pdzemní vdy pd terénem) a situaci zájmvéh území s vyznačením vhdnsti pr zakládání staveb. 2.2 Psuzení využití dstupných archivních pdkladů Z veřejně dstupných mapvých pdkladů zpráva průzkumu cituje bě základní gelgické mapy v měřítku 1 : a 1 : Není nám znám, že by na lkalitě byl prveden gelgické mapvání v pdrbnějším měřítku. Z materiálů dstupných v archivu ČGS-Gefndu byly využity veškeré psudky s vrty v blasti zájmvéh území, které lze najít přes mapvý server archivu. Z psudku P byl využit puze vrt J-101, přičemž v zájmvém území se nachází ještě vrt J-102. Dále byly využity další archivní vrty, jejichž psudky nelze přes mapvý server ČGS-Gefndu dhledat a byly pravděpdbně získány z jiných zdrjů. Ve zprávě schází přehledné uvedení zdrjvých psudků jedntlivých vrtů s kmpletními citacemi. Stabilita území je pdle strany 36 zprávy vyhvující, při prhlídce lkality nebyly aktuálně zjištěny žádné prjevy nestability a dle registru sesuvů Gefndu ČR nejsu v rzsahu plch určených k zástavbě registrvány žádné svahvé defrmace. Tent údaj je sice pravdivý, nicméně d zájmvéh území na severní straně zasahuje registrvaný sesuv ID 3553 (značený jak sesuv č. 7 v mapě 22 psudku P024306), který by byl vhdné zmínit, přestže je situván již za krajem plch určených k zástavbě, v místě chrannéh pásma pr rzšíření dpravní infrastruktury. Vzhledem k pravděpdbně značným antrpgenním změnám reliéfu tét blasti v bdbí p zpracvání registračníh listu (1973, revize 1979) zmiňvaný sesuv již nemusí představvat aktuální rizik, tent závěr by nicméně ve zprávě měl být diskutván a dlžen. Existenci registračníh listu lze také chápat jak dklad ptenciálně nežáducíh chvání místních materiálů (sprašvé hlíny na jílvém pdlží) za nepříznivých pdmínek (např. havárie inženýrských sítí), na něž by při plánvání výstavby měl být brán zřetel. Stránka 6 z 12

8 2.3 Psuzení prvedených terénních a labratrních prací Rzsah vrtnéh, atmgechemickéh a kntaminačníh průzkumu lze s hledem na danu etapu průzkumu pvažvat za dstatečný, rzsah labratrních zkušek zemin pak až za velkrysý. Metdika vzrkvání je v textu zprávy dstatečně vysvětlena; metdika vlastníh situvání průzkumných vrtů a reprezentativnst jejich prfilů vzhledem k členitsti prstředí nejsu detailněji diskutvány (v textu je uveden, že rzmístění vrtů byl navržen jednak s hledem na rzdělení území ve smyslu Zastavvacíh plánu jednak s cílem vytvřit v území uzlvé bdy HG průzkumu ). Hydrgelgicky vystrjené vrty a vrt NBV-6 byly vrtány pmcí dláta a spirálvéh sutyčí (šneku); statní, mapvací vrty byly pdle technické zprávy vrtných prací vrtány svrchu jádrvě, níže pak některé šnekem (v dkumentaci vrtů je všem uveden puze jádrvé vrtání). Zde je třeba knstatvat, že šnekvé vrtání představuje v duchu nrmy ČSN EN ISO metdu dběru vzrků kategrie C a pskytuje vzrky nejnižší třídy kvality (třída 5 dle ČSN EN ), u nichž dšl k výraznému vlivnění jak struktury, tak i fyzikálně-mechanických parametrů. Výsledky šnekvéh vrtání tak lze zdpvědně využít puze pr litlgický ppis vrstev v pdlží. Charakteru a kvalitě takt získaných vzrků hrninvéh prstředí je přím úměrná i pužitelnst vypracvané gelgické dkumentace. Vrt NBM-8 byl pdle technické zprávy d 3,0 m vrtán šnekem, vzrky debrané níže tedy nelze značvat za plprušené, jde vzrky prušené. Ftdkumentace vrtných prací a vrtnéh jádra není přilžena. Navržené a prvedené labratrní zkušky becně dpvídají uvedené třídě kvality debraných vzrků, puze na vzrcích kategrie dběru 3 (ve zprávě značvaných jak plprušené) by vzhledem k narušení vzrku neměla být stanvvána suchá a vlhká bjemvá hmtnst. Triaxiální UU zkušky by měly být vyhdncvány puze s využitím ttální sudržnsti (nedvdněné pevnsti), nebť ttální úhel vnitřníh tření je z terie nulvý. Ve zprávě je diskutvána prpustnst (keficient filtrace) jedntlivých typů hrninvéh prstředí pdle zrnitstní křivky a pdle vsakvacích zkušek. Vsakvací zkušky byly prvedeny na 3 vystrjených vrtech; uvedeny jsu puze jejich výsledky, nikliv grafy průběhu zkušek. V mapvacích vrtech nebyla měřena ustálená hladina pdzemní vdy, pr knstrukci map izlinií byly pdle textu zprávy přejaty ustálené hladiny z klních vrtů. 2.4 Psuzení prvedených kamerálních prací a zprávy průzkumu Obecně lze knstatvat, že psuzvaná zpráva průzkumu se s větší či menší pdrbnstí zabývá všemi kruhy témat pdstatnými pr investiční záměr v tét etapě průzkumných prací a s jejími závěry lze (v rámci naší znalsti lkality mezené na pužité dkumenty) generelně suhlasit. Některá témata jsu všem pjednána pněkud stručně a bez uvedení zdrjů infrmací, nelze tedy vyhdntit, naklik jsu předkládané údaje a závěry relevantní. Jde především prblematiku antrpgenních změn reliéfu, která je v psuzvané zprávě nedstatečně řešena, jak je dále diskutván v následující části tét kapitly. Zhdncení antrpgenních změn reliéfu Druh a rzsah antrpgenních změn reliéfu (pddlvání, pklesy, navážky, rekultivace, výstavba, demlice) představují v případě řešené lkality (viz kapitla 1.2) zásadní faktry, které významnu měru vlivní vhdnst prstředí pr uvažvaný investiční záměr. Psuzvaná zpráva k tét prblematice uvádí mnhdy puze izlvaná tvrzení a závěry bez citace pužitéh zdrje, jejichž relevanci tak nelze zcela psudit. Z textu zprávy není zřejmé, zda v předchzích etapách prací byla tat prblematika subrně řešena, či nikliv. Je třeba zdůraznit, že dhalení a pchpení Stránka 7 z 12

9 pslupnsti všech hlavních antrpgenních změn a vlivů na staveništi je v místních pdmínkách zásadní pr sestavení věrhdnéh inženýrskgelgickéh mdelu zájmvéh území. Zájmvé území se nachází v dbývacím prstru a pddlvaném území Karviná-Dly II, v blasti s hlubinnými lžisky černéh uhlí a zemníh plynu. Prblematika pddlvání a pklesů terénu v důsledku hlubinné těžby je v textu zprávy průzkumu řešena velmi stručně. Je zde uveden rzsah pklesů ( místy více než 10 m ), zpráva dále uvádí, že západní část DP, v níž je situván ZÚ, je v pslední dbě mim rzsah hrnické činnsti. V buducnsti se pklesy terénu v ZÚ nečekávají. V mapvé přílze 11 (situace zájmvéh území s vymezením vhdnsti pr zakládání staveb) pak jsu zakresleny izlinie pklesů z buducíh dbývání, přičemž není zřejmé, na jakém základě byly vytvřeny. Je třeba knstatvat, že v předlžených pdkladech je prblematika vlivů hrnické činnsti na staveništi nedstatečně řešena a je třeba jí věnvat výrazně větší pzrnst. Za zcela nezbytné pvažujeme zpracvání (sudníh) báňskéh znaleckéh psudku, který mj. zhdntí hrnicku histrii na staveništi, dbývací metdy i pstupy prací, jejich rzsah, časvé aspekty a v nepslední řadě i vlivnění hrninvéh prstředí na staveništi. S hledem na situvání staveniště ve stávajícím dbývacím prstru je třeba zhdntit i vlivy prbíhající a d buducna plánvané báňské činnsti. Nutným závěrem znaleckéh psudku musí být i zatřídění staveniště d skupiny stavenišť na pddlvaném území dle platné nrmy ČSN Navrhvání bjektů na pddlvaném území. Reliéf zájmvéh území byl dále zejména v některých blastech výrazně vlivněn rekultivačními pracemi. Ty jsu ve zprávě ppisvány pdrbněji než pklesy terénu, všem pět bez uvedení zdrje infrmací, takže prezentvané údaje nelze věřit. Není zcela zřejmé, z jakých údajů byla sestavena mapa mcnsti navážek v přílze 6 v blasti, kde je udávána největší mcnst ( Rekultivace 1 v údlí Karvinskéh ptka), nebyl pdle textu zprávy mžné prvést průzkumný vrt vzhledem k zemědělskému využívání plchy a nenacházejí se zde ani vrty archivní; v blasti Rekultivace 2 byl realizván jeden nevystrjený vrt, situvaný na kraji plchy rekultivace, kde je předpkládána menší mcnst navážek. Za pdbných klnstí je vždy vhdné získat (resp. prezentvat) maximum dstupných infrmací z archivních pdkladů; jejich využití může také usnadnit dhad gemechanických a hydrgelgických vlastnstí těcht navážek v sučasnsti. V textu zprávy se dále uvádí, že mapy izlinií byly vytvřeny prgramem Surfer. Tent sftware využívá k interplaci hdnt mezi bdvými údaji (zde hdntami v průzkumných vrtech) numerické metdy, které zpravidla předpkládají určitu spjitst sledvanéh parametru mezi bdy. Charakter některých vykreslených izlinií ukazuje na nízký stupeň przkumansti, který neumžňuje vždy věrhdnu interplaci bdvých údajů. S hledem na slžitst místníh prstředí pvažujeme zpracvané mapy izlinií za hrubě rientační a bude nutn je výrazně zpřesnit v dalších etapách průzkumu. Další připmínky Zpráva rzčleňuje hrninvé prstředí na různé getechnické typy, které jsu správně definvány na základě geneze a makrskpických charakteristik. Těmt typům jsu přidělvány rientační hdnty getechnických parametrů (dvzené na základě labratrních zkušek či stanvené dbrným dhadem), je diskutván jejich plšný a hlubkvý rzsah a vhdnst pr různé způsby pužití ve výstavbě. Byl by tedy vhdné přidělit jim systematické značení (např. GT1, GT2 ) jedntné pr celu zprávu včetně tabulek a přílh, zejména gelgických řezů. Nepřítmnst takvéh jedntnéh značení snižuje kamžitu pužitelnst zprávy viz např. tabulka s přehledem debraných vzrků a zadaných zkušek či právě gelgické řezy. D řezů by byl dále vhdné vynést pvrch terénu v minulsti (před pklesy d hlubinné těžby a/neb před zahájením rekultivací), pkud jsu tyt údaje k dispzici. Zpráva nijak nekmentuje mžné střety zájmů, které by mhly vyplývat z existence dbývacíh prstru, chráněných lžisek apd. Stránka 8 z 12

10 V textu kapitly Hdncení lkality z hlediska vhdnsti pr zakládání (strana 36 zprávy) se udává, že pr velmi nepříznivé gelgické pměry za nevhdné pr zástavbu pvažujeme rvněž klí vrtu NBM-8 (značně prměnlivý zeminvý prfil). Tt hdncení není v textu zprávy pdrbněji rzveden; není také uveden, na jakém základě (tvar reliéfu?) je prvedena extraplace nevhdnsti pměrů pr zakládání d klí vrtu, znázrněná v mapvé přílze 11. K textu tét kapitly dále upzrňujeme, že stanvvání getechnické kategrie se v sučasnsti řídí principy Eurkódu 7 (nrma ČSN je již neplatná). Ve zprávě chybí knkrétnější dpručení pr další etapu průzkumných prací. 3 POSOUZENÍ PROJEKTU PRŮZKUMNÝCH PRACÍ Z BŘEZNA Obsah prjektu průzkumných prací Psuzvaný prjekt má 12 stran a 2 mapvé přílhy. Obsahuje nastínění kncepce a metdiky navrhvaných prací a tabulky výkazu výměr, harmngramu prací a rzsahu průzkumných a vzrkvacích prací pr inženýrskgelgicku část průzkumu. Etapa průzkumných prací není v textu uvedena. Práce sestávají ze tří hlavních částí. Deklarvaným cílem inženýrskgelgické části je vytvření dstatečných pdkladů pr zpracvání dkumentace (není však specifikván její stupeň) pr prvedení plánvaných staveb dpravní a technické infrastruktury, psuzení gemechanických vlastnstí a stability masivu, zhdncení únsnsti zemní pláně a využitelnsti materiálů d násypů. Cílem hydrgelgické části prací je vytvření 3D mdelu hladiny pdzemní vdy a psuzení její interakce s prjektvanými zásahy d terénu; dále budu vyhdnceny mžnsti vsakvání srážkvých vd. Třetí hlavní částí je průzkum kntaminace. K datu zpracvání prjektu pdle jeh textu nebyl znám přesný zastavvací plán území, k dispzici byl puze rámcvý plán hrubých terénních úprav a vymezení hlavních linií dpravní a technické infrastruktury. D těcht linií mají být přednstně situvány průzkumné vrty; další vrty jsu plánvány v místě uvažvané věže vdjemu s čerpací stanicí, bjektu ČOV a hráze plderu. Celkem je plánván 72 bm vystrjených a 106 bm nevystrjených vrtů. Situvání vrtů bude předcházet pdrbné inženýrskgelgické a hydrgelgické mapvání, d vytipvaných míst s nepříznivými pměry budu umístěny sndy dynamické penetrace. Část vrtů bude hydrgelgicky vystrjena, na dvu z nich budu prvedeny vsakvací zkušky. Z vrtů budu debrány vzrky zemin k labratrním zkuškám. Dále bude prveden vzrkvání půdy, půdníh vzduchu a pdzemní a pvrchvé vdy pr pedlgický, atmgechemický a kntaminační průzkum; subddávku bude prveden krzní psuzení. Průzkumná díla budu gedeticky zaměřena. Stabilita svahů navrhvaných zemních těles bude psuzena numerickým výpčtem. 3.2 Psuzení prjektu průzkumných prací Na úvd je třeba knstatvat, že s hledem na nejasnu etapu průzkumu a puze becně definvané cíle se nevyjadřujeme k rzsahu připravvaných průzkumných prací, tj. nehdntíme mnžství průzkumných snd ani pčet vzrků a plánvaných zkušek. Naše psuzení je zaměřen na základní kncepci průzkumu, k níž uvádíme následující připmínky a dpručení. Klíčvu činnstí pr ptimální naplánvání průzkumných prací (a tedy i pr úspěch celéh průzkumu) je vytvření c nejpdrbnějšíh a nejpřesnějšíh inženýrskgelgickéh mdelu Stránka 9 z 12

11 lkality a frmulace tázek, na něž dsavadní práce nepskytly dstatečnu dpvěď a které mají být průzkumem řešeny. Jak byl diskutván v kapitle 2.4, z dstupných materiálů není zřejmé, zda byl v předešlých průzkumných etapách prveden dstatečně pdrbné zhdncení vývje reliéfu zájmvéh území v nedávné minulsti; v prjektu průzkumných prací tat prblematika není vůbec zmiňvána. Interpretace nvých i archivních dat z průzkumných vrtů by měla vycházet z údajů mrflgii terénu s uvážením histrickéh vývje území před zahájením hlubinné těžby i p jejím sknčení. Pkud tímt směrem dsud nebyla zaměřena důkladná rešerše, bude ji třeba dplnit ještě před zahájením terénníh inženýrskgelgickéh a hydrgelgickéh mapvání; teprve následně by se měl přikrčit k vlastnímu situvání průzkumných děl. Při něm je třeba přihlížet nejen k situaci stavby a k rzmístění již dříve prvedených vrtů, ale také k aktuálnímu gelgickému mdelu, aby byl předem zřejmé, jaký prstrvý celek hrninvéh prstředí bude průzkumným dílem s největší pravděpdbnstí reprezentván. Prgram prací (zejména hlubky vrtů, druhy průzkumných prací, plán dběru vzrků) by měl zhledňvat úrveň nivelety plánvaných kmunikací, případně úrvně základvé spáry připravvaných bjektů. Specifickým případem zhdncení vývje reliéfu je psudek báňskéh znalce, který je pr úspěšnu realizaci investičníh záměru zcela nezbytný. Prblematika pddlvání není v textu prjektu pdrbně zmiňvána. Pkud takvý psudek dsud není k dispzici, měl by být zadán c nejdříve, tak, aby byl mžné využít jeh závěry ještě v přípravné fázi průzkumu. Okruh tázek, na které je v něm třeba dpvědět, je specifikván v kapitle 2.4. Průzkumem musí být vymezeny a řádně getechnicky charakterizvány hlavní getechnické typy na staveništi. Pr tyt getechnické typy je nutn prezentvat dpručené charakteristické hdnty getechnických parametrů i dpručení z hlediska jejich pužitelnsti v zemním tělese pzemních kmunikací. Předpkládané rzšíření getechnických typů v zájmvém prstru musí být graficky znázrněn a vyznačen v inženýrskgelgických řezech. Jedním z výstupů inženýrskgelgické části prací by měla být i zjedndušená mapa inženýrskgelgických pměrů, která v prjektu není zmiňvána (předpkládá se puze vytvření mapy gelgické przkumansti). Tat mapa by měla splu s inženýrskgelgickými řezy zachycvat aktuální představu řešitelů vývji a stavbě zájmvéh území vlivnění hlubinnu těžbu, půvdní a přemdelvaný terén, mcnsti navážek, aktuální anmálie reliéfu, prjevy nestability, důležité jevy zjištěné z histrických map, rzšíření vymezených getechnických typů na pvrchu, hydrgelgické prvky ap. V předešlé etapě průzkumu byly tři čtvrtiny metráže průzkumných vrtů prvedeny pmcí dláta a spirálvéh sutyčí. Vrtání šnekem nedsahuje standardů běžných v inženýrskgelgickém průzkumu, snižuje hdntu přizvané gelgické dkumentace a mezuje rzsah využitelných zkušek mechaniky zemin. Dle platné nrmy ČSN EN ISO Getechnický průzkum a zkušení Odběry vzrků a měření pdzemní vdy Část 1: Zásady prvádění se jedná metdu dběru kategrie C, která pskytuje vzrky zemin nejnižší kvality (5. třída kvality dle nrmy ČSN EN ). Pr následující etapu prací pvažujeme tut metdiku za nevyhvující. Psuzvaný prjekt nepředepisuje způsb vrtání, udává, že vrty budu prvedeny rtačně bez výplachu pmcí jednduché jádrvky neb spirálu. Tut frmulaci nelze akceptvat vrty by měly být prvedeny výhradně metdu jádrvě-rtačníh vrtání, při níž lze získat vzrky hrninvéh prstředí v třídě kvality. Prjekt udává, že veškerý sled a řízení prací budu zajištěny autrizvanými sbami (dklady autrizaci pr prjektvané inženýrské činnsti jsu samstatnu přílhu). Tat přílha nám nebyla k dispzici; upzrňujeme, že část průzkumných prací ppisvaných v prjektu má jednznačně charakter inženýrskgelgickéh průzkumu, a prt musí být v suladu se zněním zákna č. 62/1988 Sb., gelgických pracích, prjektvána, prváděna i řízena dbrně způsbilu sbu v bru inženýrské gelgie. Stránka 10 z 12

12 Prjekt předpkládá pužití snd dynamické penetrace. Vzhledem k charakteru hrninvéh prstředí a řešenéh úklu dpručujeme zvážit jejich nahrazení sndami statické penetrace CPTU dle ČSN EN ISO 22476, které pskytují přesnější výsledky a umžňují tak věrhdnější interpretaci zastižených pměrů, včetně věrhdnějšíh dhadu vybraných getechnických parametrů. Tt měření je vhdné dplnit vybrané kartážní metdy, kterými je mžn upřesnit bjemvu hmtnst, pórvitst, případně i další fyzikální a getechnické parametry. Pr vytvření relevantníh 3D mdelu průběhu hladiny pdzemní vdy dpručujeme na vybraných hydrgelgicky vystrjených vrtech prvést kmplexní kartážní měření, které upřesní litlgické pměry, getechnické parametry jedntlivých vrstev a zejména hydrgelgicku charakteristiku prstředí (místa a veliksti přítků, směry a rychlsti prudění, hydraulické parametry apd.). Nevystrjené vrty by neměly být likvidvány kamžitě, ale minimálně s jedndenním zpžděním dpručujeme je na tut dbu dčasně prvizrně vystrjit (PVC bez bsypu), aby v nich mhla být změřena přibližná ustálená hladina. 4 ZÁVĚR 4.1 Shrnutí prvedenéh psuzení Psuzvanu zprávu průzkumu z května 2011 becně hdntíme jak dpvídající danému stupni prjekční přípravy; s jejími závěry lze generelně suhlasit (v rámci naší znalsti lkality mezené na pužité dkumenty). Jak nedstatečné hdntíme studium (resp. jeh prezentaci) antrpgenních vlivů a nedávnéh vývje reliéfu, které pvažujeme za klíčvé pr správnu interpretaci získaných dat. S hledem na charakter zájmvéh území je nezbytné dplnit báňský znalecký psudek staveniště, který zhdntí zejména histrii i sučasnst hrnické činnsti, rzsah a hlubku dbývání, jeh způsby a metdy, časvé aspekty těcht prací a vlivy na půvdní terén, dále zhdntí mžnsti prjevů bývalé i sučasné těžby na staveniště a v nepslední řadě prvede zatřídění zájmvéh území d skupin stavenišť na pddlvaném území dle nrmy ČSN Báňský znalecký psudek je nezbytným pdkladem pr přípravu a prjektvání dalších etap průzkumných prací v místních pdmínkách staveniště na pddlvaném území, navíc ve stávajícím dbývacím prstru. Bez závěrů báňskéh znaleckéh psudku není účelné navrhvat ani prvádět další průzkumné práce. Z th důvdu dpručujeme zpracvání znaleckéh psudku bez zbytečných dkladů a následnu reinterpretaci známých infrmací, včetně všech dstupných archivních pdkladů. 4.2 Dpručení pr další etapu průzkumných prací V rámci následující etapy průzkumných prací dpručujeme věnvat pzrnst vytvření kmplexníh gelgickéh mdelu lkality, který musí zhlednit nejen bdvé údaje z průzkumných vrtů, ale i dstupné archivní pdklady zachycující histrický vývj území v důsledku antrpgenních vlivů, včetně závěrů báňskéh znaleckéh psuzení. Pr sestavení účelnéh prgramu průzkumných prací je nezbytné především jasně definvat cíl průzkumných prací i stupeň prjekční přípravy, pr nějž má být zpracván. Rzsah průzkumných prací, jakž i situvání jedntlivých snd a plán dběru vzrků, musí vycházet ze znalsti prjektvané nivelety plánvaných kmunikací. Jen tak je mžn zajistit dběr vzrků z blasti Stránka 11 z 12

13 aktivní zóny kmunikací, eventuálně z pdlží násypů, cž je nutnu pdmínku pr věrhdné charakterizvání pměrů pr dpvídající getechnický návrh realizace zemních těles prjektvaných kmunikací. Při přípravě a vyhdncvání prací dpručujeme zhlednit připmínky týkající se zprávy z předcházející etapy (viz kapitly 2 a 3). Dpručujeme zvážit využití snd statické penetrace namíst dynamických penetračních snd; ve vybraných vystrjených vrtech navrhujeme prvést kmplexní subr kartážních měření. S hledem na charakter prváděných prací, které jsu svým zaměřením kmplexním inženýrskgelgickým průzkumem, musí, v suladu s záknem č. 62/1988 Sb., průzkumné práce prjektvat, prvádět a řídit dpvědný řešitel s dbrnu způsbilstí v bru inženýrská gelgie. Praha Vypracvala: Mgr. Tereza Šmejkalvá Schválil: Mgr. Jiří Rut dpvědný řešitel gelgických prací Stránka 12 z 12