VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba. Projekt VaV ČBÚ č.57-07

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba. Projekt VaV ČBÚ č.57-07"

Transkript

1 VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hrnick-gelgická fakulta 17. listpadu 15, Ostrava-Pruba Prjekt VaV ČBÚ č Ochrana zaměstnanců před důsledky průtrží hrnin a plynů Závěrečná zpráva Zdpvědný řešitel: Krdinátr prjektu: prf. Ing. Vlastimil Hudeček, CSc. prf. Ing. Vladimír Slivka,CSc., dr.h.c. Ostrava, říjen 2009

2 Vyská škla báňská Technická univerzita Ostrava Prgram VaV ČBÚ : Bezpečnst práce a prvzu při hrnické činnsti a vybraných činnstech prváděných hrnickým způsbem Prjekt č : Ochrana zaměstnanců před důsledky průtrží hrnin a plynů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA k prgramu výzkumu a vývje ČBÚ, č. prjektu Ochrana zaměstnanců před důsledky průtrží hrnin a plynů Zahájení: Uknčení: Dba řešení: 28 měsíců Pskytvatel: Česká republika zastupená Českým báňským úřadem Příjemce: Vyská škla báňská Technická univerzita Ostrava Zdpvědný řešitel: prf. Ing. Vlastimil Hudeček, CSc. Na realizaci výzkumu splupracval klektiv pracvníků VŠB-TUO (prf. Ing. Vlastimil Hudeček, CSc., prf. ng.vladimír Slivka, CSc., dr.h.c., prf. Ing. Jarslav Dvřáček, CSc., Ing. Petr Urban,Ph.D., Ing. Petr Michalčík), Green Gas DPB, a.s. (Ing. Milan Stniš, Ing. Radislav Sjka) a OKD a.s. Důl Paskv (Dr. Ing. Petr Welser, Ing. Ladislav Láník, Rman Butschek) Ostrava, říjen

3 Zadání řešení: Řešení prjektu byl rzdělen d 5 Etap: 1. Zhdncení dsavadníh stavu pznání záknitstí vzniku průtrží hrnin a plynů PHP), včetně literární rešerše a analýzy zahraničních pznatků a zkušenstí. 2. Analýza vzniklých PHP v psledních 10 letech v OKR a stanvení směru dalšíh řešení tét prblematiky. 3. Stanvení metd a pstupů pr eliminaci vzniku průtrží hrnin a plynů, které budu zahrnvat zejména: - zařazvání důlních děl, - návrh způsbu prjektvání a vedení přípravných důlních děl, prrážek a prubů tak, aby byly c nejméně vystaveny vlivům přídatných napětí d jiných důlních děl, - prgnózní a preventivní patření prti vzniku průtrží hrnin a plynů včetně způsbu prvádění trhacích prací, - pžadavky na elektrická zařízení, hlídaní izlačníh stavu a jištění a vypínání elektrických zařízení. 4. Analýza mžnsti využití netradičních metd dbývání uhlí v blastech s nebezpečím PHP. 5. Návrh úprav stávajících legislativních nrem pr blast průtrží hrnin a plynů, případně návrh nvých. Výstup řešení: 1. Návrh dplnění resp. úpravy stávajícíh Rzhdnutí OBÚ v Ostravě č. j. 3895/2002 ze dne , případně návrh nvých legislativních nrem pr blast průtrží hrnin a plynů. 2. Návrh metdiky (metdických pstupů, pracvních pravidel resp. Instrukce) pr prvádění metd a pstupů pr eliminaci vzniku průtrží hrnin a plynů. 3. Publikace výsledků řešenéh prjektu. Časvý harmngram řešení: Etapa 1 VIII IX Etapa 2 VIII XII Etapa 3 I IX Etapa 4 I XII Etapa 5 X XI

4 Obsah 1. Zhdncení dsavadníh stavu pznání záknitstí vzniku průtrží hrnin a plynů (PHP), včetně literární rešerše a analýzy zahraničních pznatků a zkušenstí Analýza vniklých PHP v psledních 10 letech v OKR a stanvení směru dalšíh řešení tét prblematiky Přehled všech průtrží hrnin a plynů v ČR mim OKR a v OKR mim Důl Paskv Přehled průtrží hrnin a plynů v OKR na Dle Paskv Základní analýza trendu technickéh vývje realizvané prgnózy a prevence v OKD a na Dle Paskv, závd Staříč Analýza mžnstí nvých přístupů k hdncení prgnózy na Dle Paskv, závd Staříč Analýza a rzbr eknmické a persnální nárčnsti na realizvanu prgnózu a prevenci v běžném prvzu, včetně řešení vzniklých krizvých stavů Vymezení blasti dalšíh řešení úklu mžnst nvých přístupů k hdncení prgnózy na Dle Paskv, závd Staříč Stanvení metd a pstupů pr eliminaci vzniku průtrží hrnin a plynů Analýza mžnstí využití netradičních metd dbývání uhlí v blastech s nebezpečím průtrží hrnin a plynů Metda dvrtávání uhelnéh pilíře becná charakteristika Metda dvrtávání uhelnéh pilíře aplikace metdy v pdmínkách OKR Metda dvrtávání uhelnéh pilíře nasazení metdy v pdmínkách nebezpečí průtrží hrnin a plynů na Dle Paskv Metda dvrtávání uhelnéh pilíře aplikace metdy v pdmínkách OKR.. 62 Metdy prevence Návrh úprav stávajících legislativních nrem pr blast průtrží hrnin a plynů, případně návrh nvých Pznatky z dsavadníh plnění etap 1 4 prjektu VaV ČBÚ č a mžnst jejich uplatnění v invaci legislativních nrem Začlenění reginální prgnózy průtrží hrnin a plynů d prtiprůtržvé legislativy Reginální prgnóza průtrží uhlí a plynů Reginální prgnóza průtrží pískvců, slepenců a plynů Psuzení sučasnéh stavu hdncení lkální prgnózy, mžnsti začlenění nvých pznatků d sučasné legislativy (část lkální prgnóza) Lkální prgnóza průtrží uhlí a plynů Lkální prgnóza průtrží pískvců, slepenců a plynů Psuzení sučasnéh stavu hdncení prevence, mžnsti začlenění nvých pznatků d sučasné legislativy Definice a cíle prevence průtrží uhlí a plynů pr ptřeby legislativních změn, pužité metdy Prevence průtrží pískvců, slepenců a plynů Pužívaná legislativa průtrží hrnin a plynů a mžnst její aktualizace s hledem na sučasný stav hrnické činnsti Navrhvané mžnsti aktualizace v blasti prgnózy průtrží hrnin a plynů Reginální prgnóza průtrží uhlí a plynů a průtrží pískvců, slepenců a plynů 76 4

5 Lkální prgnóza hrnin a plynů Lkální prgnóza pískvců, případně slepenců a plynů Průběžná prgnóza průtrží hrnin a plynů Průběžná prgnóza průtrží uhlí a plynů Průběžná prgnóza pískvců, slepenců a plynů Navrhvané mžnsti aktualizace prevence průtrží hrnin a plynů Prevence průtrží uhlí a plynů Prevence průtrží pískvců, ppřípadě slepenců a plynů Návrh struktury a bsahu nvé legislativy

6 Řešení etapy č Zhdncení dsavadníh stavu pznání záknitstí vzniku průtrží hrnin a plynů (PHP), včetně literární rešerše a analýzy zahraničních pznatků a zkušenstí Tat etapa řešení byla rzdělena d pěti kvartálů (viz časvý harmngram řešení Prjektu č.57-07). V jedntlivých kvartálech byla řešena prblematika zahrnující: Obecnu gelgicku charakteristiku části hrskéh masivu hrženéh průtržemi hrnin a plynů s knkretizací tét charakteristiky na pdmínky OKR, typizaci průtrží, charakteristiku jejich mechanizmů a specifikaci základních predispzic a pdmínek, za nichž k průtržím dchází, pznatky a zkušensti z prblematiky průtrží v ČR a zahraničí (dlišnsti jedntlivých typů průtrží, následky průtrží, vlivy na různá důlní díla a pdbně), včetně trendů jedntlivých zahraničních zemí v prblematice průtrží hrnin a plynů, analýzu trendu vývje plynnsnsti hrskéh masivu v závislsti na hlubce ulžení sljí na lžisku (srvnání s teretickými předpklady, vývj degazace), pznatky z blasti báňských předpisů některých zahraničních států. Obecná gelgická charakteristika části hrskéh masivu hrženéh průtržemi hrnin a plynů s knkretizací tét charakteristiky na pdmínky OKR V tét části řešení byly zpracvány základní gelgické parametry části hrskéh masivu hržené průtržemi hrnin a plynů v pdmínkách Ostravsk - karvinskéh revíru. Hdncení byl zaměřen na gelgii české části hrnslezské pánve, gelgii černuhelnéh lžiska závdu Staříč, Dlu Paskv a na gelgické fenmény, které predispnují vznik průtrží uhlí a plynů. Byla ppsána Hrnslezská pánev a její reginálně gelgická pzice včetně statigrafie a litlgie. Byl ppsán dbývací prstr závdu Staříč Dlu Paskv a jeh vnitřní členění, reliéf karbnu a jedntlivé vrstvy, ve kterých dšl k průtržvým jevům. U strukturně-tektnické stavby lžiska byla hdncena hlavní reginální tektnika. 6

7 Z gelgických fenménů, predispnujících vznik průtrží uhlí a plynů, byla ppsána funkce pkryvných útvarů (převážně neprpustné Ca vápence, slínvce apd.), které téměř dknale zaknzervvaly karbnské phří a tím zamezily úniku plynu z karbnských sljí. Prt byl největší pčet průtrží evidván v primární fázi tvírky lžiska, pstupem d větší hlubky pčet průtrží výrazně pklesl. Dalšími výraznými fenmény, které predispnují vznik průtrží uhlí a plynů jsu: tektnika, stupeň pruhelnění a průvdní litlgie. Tektnika výrazně predispnuje mžnst vzniku PUP, a t hned z něklika phledů: Tektnické zóny a pásma výrazně vlivňují migraci plynů v masívu, tektnicky prušené hrniny a uhlí mají řádvě vyšší klektrské schpnsti a tat predispzice je jedním z faktrů, které vlivňují výhz především jemnzrnné frakce, typickým rysem variské tektniky je i různý stupeň prgresivníh vývje tzv. nedrzvinuté zlmy (např. klubvé pklesy neb intrafliační násuny) mají schpnst kumulvat velké mnžství energie a vytvářejí zóny reziduálníh napětí. V případě klubvých zlmů se jedná spíše hniska s kumulvaným trzním napětím. V případě intrafliačních násunů pak linivé zóny reziduálníh napětí, kmpresní vrásv-násunvá defrmace pdmínila vznik antiklinálních struktur (brachyantiklinály, asymetrické brachyantiklinály). Tyt struktury se stávají v závislsti na prpustnsti nadlží a stupni prušensti plynvými klektry, úlžní pměry, které jsu reprezentvány zvýšenými úklny a pdmiňují náchylnst k průtrži především gravitační slžku. Stupeň pruhelnění je jedním z nejvýznamnějších faktrů, především skky v pruhelnění v jedntlivých pruhelňvacích stadiích jsu spjeny s výraznu prdukcí metanu. Prdukce metanu se při pruhelňvácích skcích phybuje v rzpětí m 3 na tunu uhlí. Stupeň pruhelnění má zásadní vliv na fyzikálně-chemické vlastnsti uhlí, cž výrazně vlivňuje jeh srpční vlastnsti a schpnst kumulvat energii. 7

8 Průvdní litlgie je charakterizvána: Vysku aniztrpii průvdních hrnin pdmiňujících genezi řady nehmgenit a predispnujících prgresivní rzvj drbné tektniky, mcné lavice pískvců v nadlží sljí jsu čast mál prézní a nejsu příliš náchylné k prušení, v dbě diageneze hrají rli neprpustné zátky a ve slji, která je s hledem na tektnický režim prušena intenzívně, se kumuluje v závislsti na pkrčilsti pruhelňvacíh prcesu značné mnžství plynu, pdbnu rli hrají saprpelity, jejichž výskyt se váže na svrchní části sljí, neprušené saprpelity zadržují plyn ve sljích. Význam jedntlivých gelgických fenménů a jejich pdíl na vzniku průtrží hrnin a plynů byl pdrbněji specifikván v rámci dalšíh řešení 1.2, kde byly, hdnceny predispzice a pdmínky vzniku průtrží v suvislsti s typizací průtrží a s charakteristiku mechanismu jejich vzniku. Typizace průtrží, charakteristika jejich mechanizmů a specifikace základních predispzic a pdmínek, za nichž k průtržím dchází V tét části řešení byla prvedena typizace průtrží, byly charakterizvány mžné mechanizmy vzniku průtrží hrnin a plynů (PHP) a ppsány predispzice a pdmínky vzniku PHP. Průtrže hrnin a plynů (PHP) jsu anmální gemechanické jevy (AGJ) plyndynamickéh charakteru vyskytující se puze ve specifických gelgických a hrnických pdmínkách. PHP je mžn dle hrniny pstižené tímt gemechanickým jevem rzdělit na průtrže uhlí a plynů (PUP) a průtrže pískvců (slepenců) a plynů (PPP). Dchází při nich k vyvržení určitéh bjemu hrniny d prstru důlníh díla (pd pjmem hrnina zde můžeme uvažvat jak uhelnu slj, tak dprvdné hrniny, v tmt případě pískvce) dprvázenému exhalací plynů. Pd pjem plyny můžeme zahrnut v největším bjemu metan (CH 4 ) a xid uhličitý (CO 2 ), v menších bjemech na úrvni jedntek prcent i vdík (H 2 ) a dusík (N 2 ). Metan a xid uhličitý jsu buď exhalvané jedntlivě (průtrže metanvé neb průtrže xidu uhličitéh), tzv. průtrže čisté, neb ve směsi, tzv. průtrže smíšené. 8

9 Smíšené průtrže zpravidla bsahují v exhalvané směsi v největší míře CH 4 a CO 2, na úrvni jedntek prcent i H 2 a dusík N 2. Rzdělení PHP je znázrněn na br. č. 1. PHP PUP PPP čisté smíšené čisté smíšené CH 4 CO 2 CH 4 CO 2 Obr. č. 1 Schéma rzdělení PHP Průtrž pískvců (slepenců) a plynů (PPP) je definvána jak prudký výhz hmty z vrstvy pískvců neb slepenců d důlníh díla, spjený s náhlým uvlněním plynů, zpravidla s těmit dalšími prjevy: a) Rzrušení vrstvy pískvců neb slepenců, které přesáhne hranice prjektvanéh průřezu neb zabírky důlníh díla, b) vytvření dutiny (kaverny) v masívu, hraničené hrninu rzvrstvenu na šupiny neb tenké destičky, c) vyhzená hrnina má zpravidla charakter šupin, tenkých destiček a hrubzrnnéh písku, přičemž však může bsahvat také větší kusy vyhzené plynem v průběhu průtrže neb dpadlé z brysu díla, d) na vyhzené hrnině a na výstrji a výztuži důlníh díla se zpravidla usadil náns jemnéh pískvcvéh prachu, 9

10 e) zvýšený výstup plynů, který může způsbit i časvě mezený zvrat větrníh prudu, f) další jevy, jak pškzení výztuže a výstrje důlníh díla neb přemístění zařízení d čelby. K mechanismu vzniku PHP se váže něklik terií, které vycházejí ze stupně pznání prblému v dané dbě a většinu na knkrétní lkalitě. V části řešení zaměřené na charakteristiku mechanizmu vzniku PHP byly shrmážděny nejdůležitější hyptézy týkající se uvedenéh prblému. Dsavadní pkusy vysvětlení tht prblému se mezují na určité hyptézy, které lze becně rzdělit d tří skupin pdle th, který z činitelů je chápán jak rzhdující pr iniciaci průtrže: Rzhdující úlhu má vliv napětí v masivu. Prušení hrnin v klí vedených důlních děl je výsledkem zvýšených napětí v masivu a plyn, způsbující výhz hrnin d prstru důlníh díla, má druhřadu úlhu. Rzhdující úlhu při rzpjení má plyn, vystavený vyskému tlaku v dutině, v trhlině neb v makrpórech hrniny. V tmt případě je rzpjení hrniny v klí důlníh díla a její výhz způsben překrčením pevnsti v tahu v klí kumulace plynu. Oběma vlivům vyvlávajícím průtrže se připisuje přibližně stejná úlha. Charakteristika mechanismu průtrží hrnin a plynů v OKR V rámci OKR je PHP definvána jak prudký výhz prušené uhelné (hrninvé) hmty d prstru důlníh díla, který nastává v důsledku prušení rvnvážnéh stavu v klí důlníh díla půsbením hrskéh tlaku a prudkéh přechdu kumulvané ptenciální energie plynu v energii kineticku při rzpadu přírdníh (rzuměj primárníh rvnvážnéh) energetickéh stavu v uhlí a její změnu v práci. Základním atributem stanveným pr vznik PHP v pdmínkách OKR je transprt uhelné hmty d důlníh díla expandujícím plynem. Celý prces je charakterizván (Rakwski at al., 1983) v dílčích fázích: Tlakvá fáze v napjatém masívu dchází k akumulaci velkéh mnžství ptenciální energie, jež náhlým uvlněním pruší uhlí a psune h d prstru důlníh díla, fáze vlnéh plynu psun uhlí zapříčiní zvýšení trhlinvatsti a tvrbu kmunikací pr únik vlnéh plynu. Psun uhlí půvdně inicivaný prjevem hrskéh tlaku 10

11 přechází v tét fázi ve vymršťvání uhlí d prstru důlníh díla tlakem vlnéh plynu, fáze adsrbvanéh plynu v důsledku změny rvnvážnéh stavu během první a druhé fáze dchází k prudké desrpci plynů, která se pdílí na pneumatickém transprtu uhlí (drbné až prachvé frakce) d prstru důlníh díla, fáze zániku prces průtrže je pstupně utlumván na vzniklých překážkách, které brání dalšímu uvlňvání ptencinální energie (zaplnění díla výhzem hrniny, ucpání ústí kaverny), případně djde k úplnému vyčerpání ptencinální energie. Ve velmi zjedndušené frmě lze tedy průběh PHP v jeh jedntlivých fázích charakterizvat jak dminvý efekt, v němž všechny fáze mají vzájemnu a nedílnu spjitst a suvislst. Nelze pmenut, že ke vzniku PHP musí být splněny výše uvedené pdmínky, ale také musí být přítmen iniciační mment, který spustí průběh průtržvéh děje. V části řešení predispzic a pdmínek vzniku PHP jsu zhdnceny vlivy gelgických predispzic, význam hlubky ulžení, význam statigrafickéh začlenění, význam tektnickéh prušení masivu a stupně pruhelnění. Z rzbrů uvedených vlivů vyplývá: Průtrže se vyskytují jen v určitých gelgicky predispnvaných blastech. Obecně se prjevuje jednznačná spjitst mezi výskytem průtrží na místa se strukturně - tektnickými anmáliemi, převážně zlmvéh charakteru, prjevuje se vazba na některé knkrétní hlavní i vedlejší tektnické linie. V místech vzniku průtrží se tektnické pstižení slje vždy prjevuje existencí tektnických hlazů na jejích bu vrstevních plchách, neprjevuje se závislst průtrží na stratigrafické pzici slje, mcnst a úkln sljí celkvě nevlivňují četnst a intenzitu průtrží, v místě průtrží jsu pzrvány změny struktury uhlí, může se prjevit vztah mezi místem vzniku průtrže a určitým typem nadlží, becně se však průtrže se vyskytují ve sljích s rzdílnu petrgraficku stavbu nadlží a pdlží. Je tedy zřejmé, že hlavními fenmény predispnující vznik průtrží jsu tektnické pstižení dané části hrskéh masívu a její spjitst s blastmi prušené struktury uhlí. 11

12 Významný vliv na vzniku PHP mají i hrnické pdmínky. Na hrnické pdmínky vzniku PHP na všech hlubinných lžiscích s tímt rizikem je nutn phlížet v širších časvých a prstrvých, ale i technlgických suvislstech. Hrnické pdmínky nejsu knstantní a výrazně se mění v průběhu celé histrie explatace lžiska, či jeh dílčí části. Z tht phledu lze v hrubých rysech rzčlenit histrii explatace lžiska na dílčí fáze (pmíjíme etapy průzkumu lžiska z pvrchu): Otvírka lžiska zahrnuje hlubení svislých důlních děl, ražbu tvírkvých hlavních důlních děl. V tét fázi lze říci, že hrnické práce prbíhají v primárním napěťvém stavu v masívu. Míra věření rizika PHP je minimální a veškeré práce v blasti prtiprůtržvé prgnózy by měly služit v maximální mžné míře k verifikaci rizika vzniku těcht jevů. Zárveň už v tét fázi dchází k prvním změnám primárníh napěťvéh stavu lžiska a redistribuci plynů jakžt jediných migrujících elementů na lžisku. Příprava lžiska zahrnuje především ražby přípravných důlních děl pr samtnu explataci. V tét fázi lze získat nejvíce a nejvěrhdnější infrmace plynvých pměrech lžiska během realizace prtiprůtržvé prgnózy, nebť masív se ještě nachází ve stavu blízkém primárnímu napěťvému stavu. Příprava lžiska prbíhá zprvu v jeh nejsvrchnějších partiích, kde přírdně-gelgická predispzice k průtržím je nejvyšší. Přípravné práce prbíhají p celu dbu explatace a t i v dbě rzvinutéh dbývání. Napěťvé a plynvé pdmínky se však výrazně mění s pstupem d hlubky. Dbývání lžiska je zdrjem největší redistribuce napěťvých pměrů. Jednak se vlivem vydbytí prubů mění primární stav napětí v masívu tak, že vznikají části, kde napětí je nižší než primární. T je spjen s migrací plynů d blastí nižšíh napěťvéh ple. Každpádně však základní rli při redistribuci plynů během explatace lžiska tvří především gelgické struktury spjené s vysku prušenstí masívu a vyšší permeabilitu prstředí na nich a v jejich blízkém klí. Uzavření lžiska p uknčení explatace a uzavření lžiska dchází k prcesu stabilizace a vyrvnání napěťvých pměrů d tzv. nvéh primárníh stavu. Tat redistribuce má velmi dluhdbý charakter a může být vlivněna např. těžbu plynu z takt uzavřenéh lžiska. 12

13 Pznatky a zkušensti z prblematiky průtrží v ČR a zahraničí (dlišnsti jedntlivých typů průtrží, následky průtrží, vlivy na různá důlní díla a pdbně). V tét části řešení byly prvnávány pznatky a zkušensti v blasti PHP z ČR a zahraničí. Řešení byl rzdělen na: Zhdncení prblematiky průtrží hrnin a plynu v zahraničních dlech, statní dly hržené průtržemi hrnin a plynu, prblematika průtrží hrnin a plynu v České republice, ppis některých průtrží hrnin a plynů vzniklých p rce Zhdncení prblematiky PHP v zahraničních dlech vycházel ze zahraničních pdkladů činných, ale u mnha zemí i z uzavřených uhelných dlů. Byly shrmážděny dstupné infrmace nejen dpadech vzniklých průtrží (pčty průtrží, úrazy, mnžství uvlněnéh plynu a hrnin), ale také způsbech prvádění prgnózy a prevence. V části statní dly hržené průtržemi hrnin a plynu jsu zpracvána data z dlů neuhelných (např. průtrže draselné sli a CO 2, průtrže pískvců a dusíku, pískvců a CH 4 ). Data průtržích v zahraničí byla čerpána z dstupných publikvaných zdrjů, přičemž byly shrmážděny a zpracvány charakteristické údaje z prblematiky dbývání lžisek v těcht anmálních pdmínkách. Řada revírů, které se ptýkaly s prblematiku průtrží hrnin a plynů vyřešila tent prblém uzavřením dlů. Pčet států, které dbývají v pdmínkách s nebezpečím průtrží hrnin a plynů prudce pklesl. Významná zůstávají lžiska na Ukrajině a v Rusku (pdklady jsu btížně dstupné a ani měsíční stáž prf. Hudečka v Dněcku nic na tmt faktu nezměnila), v Číně (přes ČBÚ v Praze je snaha těsnější kntakt na tyt průtržvé dly) a v Austrálii. V další části řešení byly zpracvány pznatky prblematice průtrží hrnin a plynů v reginu dnešní České republiky za bdbí let 1894 až v Rsických uhelných dlech (Důl Jindřich), Výchdčeských uhelných dlech (Důl Zdeněk Nejedlý) a v OKR (Dly Staříč, Paskv, Odra, Šverma a Heřmanice). V tmt bdbí byl zaregistrván 494 případů průtrží hrnin a plynů. V tabulce č. 1 je zpracván přehled vzniklých průtrží. 13

14 Tabulka č. 1 Přehled průtrží uhlí a plynů v černuhelných dlech Díl Překpy Chdby Prrážky Pruby Důl J. Šverma Důl Paskv Důl Staříč Důl Rudý říjen (Heřmanice) Důl Vítězný únr (Odra) VUD Z.Nejedlý 4 RUD Jindřich Celkem Analýza trendu vývje plynnsnsti hrskéh masivu na hlubce ulžení sljí na lžisku Při psuzvání predispzice masivu ke vzniku PHP hraje významnu rli plynnsnst. Dle databáze histricky debraných vzrků byly v minulsti zpracvány grafické závislsti plynnsnsti na hlubce ulžení a na vzdálensti d reliéfu karbnu. Těmt závislstem, které prkazují klesající tendenci, dpvídají i pčty PHP. Sučástí řešení byla i prblematika degazace hrninvéh masivu služící k umělému uvlňvání a dvádění metanu z hrninvéh prstředí. Degazace velmi účinně snižuje pravděpdbnst vzniku průtrží hrnin a plynů a mhla by se stát významnu preventivní metdu prtiprůtržvéh bje. Byly m. j. hdnceny i parametry degazace v OKR a celkvé výsledky v dluhdbé řadě. Pznatky z blasti báňských předpisů některých zahraničních států Cílem řešení tét kapitly, byl tedy získání přehledu přístupu světa k zvládání průtrží. Pdle těcht pznatků se snažíme nalézt ptimální způsby ke zlepšení bje prti nebezpečí průtrží. Nezanedbatelnu sučásti je i návrh mžné aplikace prgresivních výsledků z různých zemí, které jak prstředky prtiprůtržvé strategie, mhu být využity ke zvýšení celkvé efektivnsti hlubinných dlů. Týká se t například systému degazace, která se v prgresivních revírech využívá k bji s nebezpečím průtrží. V tét části řešení prjektu jsme se zabývali překladem a hdncením: Plských bezpečnstních předpisů se zřetelem k nebezpečí průtrží hrnin a plynů, 14

15 německých bezpečnstních předpisů se zřetelem k nebezpečí průtrží hrnin a plynů včetně přílh k těmt bezpečnstním předpisům (báňské úřady zemí NRW krmě Durynska), ruských a ukrajinských bezpečnstních předpisů se zřetelem k nebezpečí průtrží hrnin plynů včetně přílh k těmt bezpečnstním předpisům, francuzských bezpečnstních předpisů se zřetelem k nebezpečí průtrží hrnin a plynů (Výtah z všebecnéh předpisu pr těžební průmysl). V části Vybraná ustanvení ze zahraničních předpisů a jejich prvnání s předpisy České republiky jsme se pkusili upzrnit na ta ustanvení, která se určitým způsbem liší d našich pstupů, avšak mhu rzšířit splehlivst našich metd prgnózy a prevence nebezpečí průtrží hrnin a plynů. Plské předpisy: Pdstatná část plských předpisů, týkající se prblematiky průtrží uhlí a plynu je uvedena v becných předpisech bezpečnsti práce v dlech. Je t Nařízení ministra věcí vnitřních a administrativních, ze 14. června Mezi plskými a českými předpisy týkajícími se prblematiky průtrží uhlí a plynu je v pdstatě značná shda. Pzruhdná je mžnst vyjmut slj ze skupiny hržené průtržemi, pdle ustanvení ddílu 4, 18-4, (citace): Slje neb jejich části je mžné nezařadit d hržených průtržemi, neb vyjmut ze zařazení, pkud znalec ptvrdí, že: 1) Celkvá plynnsnst je menší než 6 m 3 /Mg (Mg =1 000 kg), v čisté uhelné substanci, 2) celkvá plynnsnst je v rzsahu d 6 d 16 m 3 /Mg), v čisté uhelné substanci, při pevnsti uhlí větší než 0,8 (dle stupnice Prtdjaknva), 3) výsledky prgnózy nevykazují mžnst vzniku hržení průtržemi plynů a hrnin. Z našeh phledu se jeví jak určité nvum úlha znalce. Také mžnst nezařadit slj d hržené průtržemi při celkvé plynnsnsti 16 m 3 /t pněkud překvapuje. Zmíněné pznatky (z plských předpisů) nás vedu k dpručení zařadit ukazatel pevnsti uhelné hmty vhdným způsbem d systému prgnózy přím na pracvišti v dle. 15

16 Německé bezpečnstní předpisy Větší rzdíl mezi německými a našimi předpisy je v tázce měření tlaku plynu. V ČR je měření tlaku dán dsti taxativně a pužíváme k tmu Englervu jehlu. Německé předpisy s měřením tlaku neuvažují. Tent trend pvažujeme za správný. Z řady dřívějších prací je znám, že v prgnózním vrtu, v pevném uhelném pilíři ve vzdálensti 3 m před čelbu díla, měříme jen neurčitý, nepatrný pdíl půvdníh tlaku ve slji. Také statistické údaje zjišťvání prgnózních hdnt před následnu průtrží dkazují velmi nízku vypvídací schpnst tht ukazatele. (Viz [1]). Pdle tht vyhdncení byly stanvené hdnty tlaku plynu, které měly charakterizvat nebezpečí průtrže zjištěny puze v 33 % případů vzniklých průtrží. V práci [2], je uvedena závislst mezi hdntu desrpce a bjektivní výší tlaku plynu ve slji. Pdle ní je bjektivní hdnta tlaku plynu ve slji výrazně vyšší, než lze naměřit v prgnózním vrtu. Pkládáme tedy způsb prgnózy při využití ukazatele desrpce, bez měření tlaku plynu v prgnózním vrtu, za přijatelný. Pdle přílhy 2 německých předpisů jsu ukazateli desrpce k 1 a q 0-1. Ukazatel k 1 je bezrzměrné čísl. Je t tangenta úhlu sklnu přímky, která znázrňuje časvý průběh desrpce metanu v dvjitém lgaritmickém krdinačním systému. Ukazatel q 0-1 má rzměr m 3 /t. Je t pdíl desrbvatelnéh bsahu plynu, který se uvlní v první minutě p dlehčení ze srpčníh tlaku. Odečtení bsahu desrbvanéh plynu za 1 minutu je průkaznější než dečet za 35 s, jak se uplatňuje v našich předpisech. Pdrbně je význam bu ukazatelů uveden ve zmíněné přílze 2. Kapitla předpisů pdrbně určuje pdmínky kntrly stavu CH 4 v čelbě a zařízení pr měření rychlsti větrů. Kncentraci metanu je nutn registrvat zapisvacím zařízením a prvádět měření rychlsti větrů v důlním díle, je-li: desrbvatelný bsah plynu > 9 m 3 /t desrbvatelný bsah plynu > 5 m 3 /t a vzniká zvláštní stav namáhání hrniny (4.1.5) Zařízení pr měření rychlsti větrů a CH 4 musí být instalván tak, aby platila pdmínka, že exhalace metanu, bude evidvána také p vypnutí elektrickéh zařízení. 16

17 Přísnější prti našim předpisům je také pdmínka v kapitle Výruby a hrany nevýrubů je nutn zhlednit a zakreslit d slje až d vzdálensti nejméně 200 m v nadlží i pdlží. Za důležitý pžadavek německých předpisů je nutn pkládat ustanvení průzkumném vrtu, který musí přesahvat čelbu díla nejméně 5 m. Blíže viz. kapitlu německých předpisů. S tímt pstupem se plně zttžňujeme. Z rzbru tvaru kaverny p průtrži v našich dlech víme, že kaverna zasahuje vždy nejméně 5 m před čelbu důlníh díla. V tét vzdálensti před čelbu je zřejmě kncentrace bsahu plynu a napětí v hrnině, cž jsu činitelé, iniciující průtrž. V závěrečném dpručení tent pžadavek respektujeme. Ruské a Ukrajinské bezpečnstní předpisy U prgnózy jsu ruské a ukrajinské předpisy velmi shdné s našimi. Větší pzrnst se ale v ruských a ukrajinských předpisech věnuje způsbům prevence. Z hlediska parametrů je zajímavý údaj hlubce pd pvrchem, d které je nutn prvádět prgnózu. Hlubka, d které se prvádí prgnóza nebezpečí průtrží pr Dněcku uhelnu pánev, se stanvuje pdle tabulky č. 2. Tabulka č. 2 Stanvení hlubky pr prgnózu nebezpečí průtrží Prchavý pdíl hmty Lgaritmus měrnéh elektrickéh dpru antracitu více, než Přírdní plynnsnst slje, více než m 3 na 1t hřlaviny Hlubka, d které se prvádí prgnóza % m , Z tabulky vyplývá, že s vyšší přírdní plyndajnstí a nižším pdílem prchavých látek se snižuje hlubka, d které se prvádí prgnóza. Pdíl prchavé hřlaviny je ukazatel, který se v našich předpisech zatím neuvádí. Základní ukazatele pr prgnózu v Dněcké uhelné pánvi vyplývají z tabulky 3. 17

18 Tabulka č. 3 Základní ukazatele prgnózy Prchavý pdíl hmty V p, % Ppelnatst A c, % Zjištěná v labratřích Pčáteční rychlst desrbce P Helium (He) Kriteria nebezpečí průtrží uhlí a plynů Obsah plynů Metan (CH4) Vyšší uhlvdíky (VU) Rzpjitelnst jádra R mm-1 Tlak plynu Pp kgs/cm 2 Zjištěná v dle Rychlst desrbce q l/min Mcnst slje m, m Pčet uhelných suvrství, n V našich pměrech se údaje uvedené v tabulce č. 1 zatím neptvrdily. Z [1] je pr četnst průtrží významnějším kriteriem vzdálenst díla d pkryvu. V [1] je uvedena závislst výskytu průtrží uhlí a plynů na hlubce pd stykem karbnu s pkryvem na Dle Paskv, závd Staříč. Pr hdncení byl zvlen 50-ti metrvý interval Je prkázán, že největší pčet průtrží je evidván pr hlubkvý interval m, ve kterém dšl k 61 PUP (cž činí 42 %). V intervalu 0-50 m je evidván 39 případů (27 %). Tyt dva hlubkvé intervaly představují splečně 69 % všech průtrží. S rstucí vzdálenstí d pkryvnéh útvaru pčet PUP výrazně klesá. Vysvětlení tét závislsti je třeba hledat ve vytvření plynvě předimenzvanéh pásma pd neprpustným pkryvem, které má velmi nízku až nulvu pórvitst. Tut dmněnku ptvrzují i výsledky hdncení PUP z dalších dlů OKD za bdbí V ruských a ukrajinských předpisech se pdle tabulky č. 2 jedná d určité míry kriteria, pužívaná v našich i zahraničních předpisech. Je t ukazatel tlaku plynu a rzpjitelnsti jádra. Ten svým způsbem vyjadřuje strukturu uhelné hmty. Pzrnst si zasluží ukazatel rychlst desrpce, která se určuje za 1 minutu. Obdbně jak v německých předpisech. Oprti našim předpisům je pzruhdná metda sledvání seismskusticé aktivity pužívaná na dlech Dněcké uhelné pánve. Běžná prgnóza nebezpečí průtrží v přípravných a dbývacích důlních dílech se prvádí na základě měření seismskusticé aktivity slje a rvněž na základě měření pčáteční rychlsti desrpce z vrtů. Pdrbně je metda seismakustické aktivity uvedena v části předpisu - Průběžná prgnóza nebezpečí průtrží pdle seismakustické aktivity slje. 18

19 V naší praxi ani předpisech se zatím tent způsb prgnózy neuplatňuje. Z různých infrmací, které byly získány v dněckém revíru (literatura, cestvní zprávy), nelze jednznačně dpvědět na efektivnst tét metdy. S metdu rychlsti desrpce se také někdy při průběžné prgnóze pužívá metda výnsu uhelné drtě z vrtu. Metdy prevence se rzdělují se následujícím způsbem K reginálním způsbům zabránění průtržím uhlí a plynů patří: a) degazace uhelných sljí b) zavlažvání uhelných sljí. K lkálním způsbům předcházení průtržím uhlí a plynů patří: a) hydraulické rzrušvání (kypření) uhelné slje b) hydraulické dtlačvání uhlí z uhelné slje c) nízktlaké zavlažvání uhelné slje d) hydraulické vyplavvání dutin v předstihu e) vytvření dlehčujících vrubů a záseků f) vrtání dluhých velkprůměrvých vrtů g) trpédvání prubní části uhelné slje. Z těcht způsbů jsu pdle našeh názru důležitá zejména ustanvení degazaci, zavlažvání uhelných sljí, vtlačvání vdy d slje při tvírce, vrtání vrtů velkéh průměru přesahujících délku zabírky (dlehčvací vrty) a vymývání slje. Pkud se týká degazace, jsu naše pstupy analgické, v mnha směrech i prpracvanější. V ruských a ukrajinských předpisech je ale pdrbně rzpracván zejména způsb prevence zavlažvání uhelných sljí. Oprti našim předpisům je detailně stanvena řada parametrů. Například keficient smáčivsti slje, délka hermetizace apd. Z statních metd prevence by se dala aplikvat některá dpručení týkající se vrtání dluhých velkprůměrvých vrtů. Ostatní metdy prevence se v naší praxi zatím neuplatňují. 19

20 Zhdncení navrhvaných dpručení V bezpečnstních předpisech pr blast průtrží hrnin a plynů v zahraničí lze, krmě řady pdrbných ustanvení, zaznamenat některé pdstatnější rzdíly prti předpisům pr dly s nebezpečím průtrží hrnin a plynů platným v České republice. Týká se t např. měření tlaku plynu v prgnózním vrtu, s kterým například německé předpisy jak s metdu prgnózy neuvažují. Je všem nutn zdůraznit, že pr splehlivější způsb prgnózy, nelze vycházet z jedinéh ukazatele. Veškerá legislativa vychází ze stejných předpkladů vznik průtrže je vlivněn kmplexem klnstí, z nichž nejvýznamnějšími jsu: Gelgick-tektnicku pzice lkality, vlastnsti uhelné slje a hrninvéh prstředí čas-prstrvé uspřádání hrnické činnsti velikst prfilu a vzájemnéh situvání tvírkvých, přípravných děl a prubů způsb ražení a dbývání. V zahraničních předpisech i předpisech České republiky jsu uvedeny ukazatele, kterými lze klnsti, půsbící na vznik průtrže ve smyslu kmplexních vlivů, psudit. Plyndajnst a pevnst uhelné hmty v plských předpisech. Specifický bsah plynu, který se uvlní v první minutě p dlehčení ze srpční rvnváhy a patření k dstranění nebezpečí průtrže plynu, v německých předpisech. Degazace a zavlažvání v uhelných sljích, v ruských a ukrajinských předpisech. Při návrzích na zdknalení způsbu prgnózy a prevence jsme přihlédli k další významné klnsti, kteru lze u vzniklých průtrží dkumentvat. Je t tvar kaverny. Pdle dstupných pramenů byl zhdncen v [1] tvar kaverny p průtržích vzniklých v stravsk-karvinském revíru. Z tht vyhdncení vyplývá, že kaverna zasahuje před půvdní čelbu d značné vzdálensti, převážně ne méně než 6 m. Z těcht pznatků byl dvzen závěr, že klí díla d tét vzdálensti je nutn przkumat, nejlépe zatím průzkumným vrtem. V tét vzdálensti před čelbu (prubem) je zřejmě kncentrace vlivů, pdílejících se na vzniku průtrže - kumulace vyskéh bsahu plynu, uzavřenéh za mál prpustnu přepážku (hrninvu vrstvu s nízku permeabilitu). Prt také dpručení, aby se některé hdnty ukazatelů prgnózy získávaly z větší vzdálensti před čelbu (prubem) než dpsud. Obdbné ustanvení je v německých předpisech (pdrbně uveden 20

21 v přílhách 4.1 a 4.2 německých předpisů) - pr přesnější předpvěď vzniku průtrže uhlí a plynu v dluhých dílech (chdbách), je tedy nutn vzít d úvahy některé hdnty zjištěné nejméně 6 m před čelbu. Z pznatků, které byly získány v praxi, je také znám, že na vznik průtrže má vliv i technlgie ražení a dbývání. Ta se pdílí, mim jiné, i na veliksti denníh pstupu díla, jehž vhdnu vlbu jsme mnhdy dsáhli příznivé distribuce tlaku v předplí čelby a umžnili její dplynění. Z [1] vyplývá, že největší četnst průtrží vykazuje technlgie, kdy se vlí délka zabírky při trhací práci 2 až 2,5 m, jedná se 78 % všech evidvaných případů. Zkrácené zabírky v rzmezí 1,1 1,5 m jsu zastupeny 21 %, a zabírka d 1,0 m je zastupena puze 1 %. Také velikst raženéh prfilu a prfil slje v čelbě díla d určité míry vlivňují mžnst vzniku průtrže. Pr maximálně mžné psuzení kmplexních vlivů na vznik průtrže existují jednduché matematické vztahy, které vycházejí z uvedených ustanvení bezpečnstních předpisů České republiky a jedntlivých zahraničních předpisů a zejména ze statistickéh subru příčin vzniku průtrží v dlech stravsk-karvinskéh revíru. Ve všech uvedených materiálech je více či méně patrná zásada realizace prevence zalžené na kmplexním způsbu chrany, který zahrnuje prvedení degazačních a zavlažvacích vrtů v předplí prubu. Blíže je tent pstup uveden v práci [3]. Při jeh důsledné aplikaci se sledvané ukazatele prgnózy u všech prubů phybují v bezpečných hdntách. Literatura: [1] Hudeček, V.: Statistické zhdncení dat z průtrží uhlí a plynů Dlu Paskv, závd Staříč. VŠB-TUO, leden 2007 [2] Lát, J. Míček, D.: Využití výpčetních metd k řešení prblematiky plyndynamických jevů v hlubinných dlech. Uhlí 3/1991 [3] Hudeček, V. Urban, P.: Zahraniční zkušensti, pznatky a trendy v blasti průtrží hrnin a plynů. Vypracván s pdpru Grantvé agentury ČR, č. GA5041/ /013. VŠB-TU Ostrava 2005 Bezpečnstní předpisy Plské, Německé, Ruské a Ukrajinské a Francuzské 21

22 Řešení etapy č Analýza vniklých PHP v psledních 10 letech v OKR a stanvení směru dalšíh řešení tét prblematiky Hlavní náplní etapy č. 2 byl: Na základě analýzy průtrží hrnin a plynů vzniklých v OKR v psledních 10 letech (na dle Staříč za delší bdbí) při respektvání specifik jedntlivých základních činnstí a p prvnání těcht pznatků s infrmacemi z předchzíh bdbí, stanvit trend vývje prtiprůtržvé prgnózy a prevence v daných důlně gelgických pdmínkách. Pr tut prblematiku byl nutn vymezit zájmvé blasti jejíh dalšíh řešení. Sučástí analýzy byl psuzení a rzbr eknmick - persnální nárčnsti řešení likvidace krizvých stavů z hlediska zajišťvání maximální bezpečnsti hrnické práce. Řešení byl rzdělen d šesti kvartálů v bdbí let 2007 a 2008 s následující náplní: Přehled všech průtrží hrnin a plynů v ČR mim OKR a v OKR mim Důl Paskv Přehled průtrží hrnin a plynů v OKR na Dle Paskv Základní analýza trendu technickéh vývje realizvané prgnózy a prevence v OKD a na Dle Paskv, závd Staříč Analýza mžnstí nvých přístupů k hdncení prgnózy na Dle Paskv, závd Staříč Analýza a rzbr eknmické a persnální nárčnsti na realizvanu prgnózu a prevenci v běžném prvzu, včetně řešení vzniklých krizvých stavů Vymezení blasti dalšíh řešení úklu mžnsti nvých přístupů k hdncení prgnózy na Dle Paskv, záv. Staříč 2. 1 Přehled všech průtrží hrnin a plynů v ČR mim OKR a v OKR mim Důl Paskv V tét části řešení je zpracvána charakteristika průtrží hrnin a plynů v ČR a v OKD mim Důl Paskv. V tabulce 1 jsu vzniklé průtrže rzděleny dle jedntlivých uhelných revírů. Uhelné revíry, ve kterých dšl k PHP, jsu znázrněny na br. č

23 Obr. č. 2 Schéma uhelných revírů s prblematiku PUP Sučástí řešení je charakteristika vzniklých průtrží na Rsických uhelných dlech, ve Výchdčeských uhelných dlech a v Ostravsk karvinském revíru mim Důl Paskv tzn. pr Důl Jan Šverma, Důl Vítězný únr (pzději Důl Odra) a Důl Rudý říjen (pzději Heřmanice). Rzbr a hdncení byl prveden i u průtrží pískvců, slepenců a plynu. Tyt průtrže byly evidvány při hlubení Dlu Slaný (skipvá jáma, klecvá jáma) a na Dle Staříč (nyní Důl Paskv, závd Staříč). Při hlubení jam Dlu Slaný dšl k 10 průtržím a vzhledem k mžnsti, byť ve vzdáleném časvém hrizntu, tvírky tht nvéh lžiska, byl rzbr vzniklých průtrží včetně patření prveden pdrbněji. Za dbu prvzu Dlu Paskv, závd Staříč (dříve Důl Staříč) dšl k pěti průtržím pískvců, slepenců a plynů. K průtržím dšl při tvírkvých pracích v dle, data byla získána z evidenčních listů, zpracvaných p průtržích. 23

24 Průtrže uhlí a plynů v uzavřené části OKR a ve VUD byly uvedeny, vzhledem k nepravděpdbnsti jakékliv následné revitalizaci těcht dbývacích prstrů, puze v přehledné frmě. Větší pzrnst byla věnvána prblematice Dlu Slaný, a t vzhledem k mžnsti, byť ve vzdáleném časvém hrizntu, uvažvat s tvírku tht nvéh lžiska. Data byla získána z evidenčních listů zpracvaných p průtržích neb ze zpráv blíže specifikujících vzniklý anmální jev Přehled průtrží hrnin a plynů v OKR na Dle Paskv Jižní část OKR, zastupená v sučasnsti Dlem Paskv, představuje jediný dbývací prstr s nebezpečím průtrží hrnin a plynů (průtrží uhlí a plynů). Sučasný Důl Paskv se skládá ze dvu závdů (zlikvidvaný Paskv a Staříč). Tyt závdy byly d rku 1994 samstatnými důlními pdniky, p rce 1994 dšl ke spjení v jeden důlní pdnik pd bchdním názvem Důl Paskv. Byl zpracván přehled průtrží hrnin a plynů v OKR na Dle Paskv. Pr statistické zhdncení průtrží uhlí a plynů byl pužit dat z bdbí let Některé údaje byly srvnány s daty z jiných dlů OKR, které jsu ulženy v databázi průtrží a se závěry rzbrů průtrží uhlí a plynů v Ostravsk - Karvinském revíru za bdbí Rzbry byly prváděny dle následujících kritérií: dba vzniku průtrží pčet průtrží v jedntlivých letech rzlžení průtrží v jedntlivých měsících rzlžení průtrží v jedntlivých dnech v měsíci dba vzniku PUP d zahájení směny výskyt průtrží dle místa vzniku výskyt PUP dle jedntlivých sljí výskyt PUP dle jedntlivých důlních plí Dlu Paskv evidence PUP dle hlubky vzniku pd pvrchem výskyt PUP dle vzdálensti d pkryvu vliv charakteru důlníh díla na četnst průtrží rzdělení sljí s výskytem PUP dle mcnstí výskyt PUP dle pracvní perace způsby vyztužvání důlních děl, kde dšl k PUP způsby nakládání hrniny a uhlí v důlních dílech s evidvanými PUP 24

25 velikst důlníh díla příznaky před vznikem PUP prváděná prevence před vznikem PUP intenzita průtrží uhlí a plynů délka výhzu uhelné drtě p průtrži trhací práce délka vrtů při výlmvé trhací práci pčet vrtů při dlehčvací trhací práci celkvá nálž při dlehčvací trhací práci tektnické pruchy prgnózní ukazatelé maximální hdnty tlaku plynů před PUP maximální hdnty rychlsti desrpce před PUP hdnty měření kncentrace metanu před PUP labratrní měření pčáteční rychlst desrpce zjišťvaná v labratři hdnta indexu tříštivsti Rzbrem statistických údajů ze závdu Staříč Dlu Paskv byl prkázán, že ukazatele tlak plynů a pčáteční rychlst desrpce, se rzhdující měru pdílejí na prgnóze nebezpečí průtrží uhlí a plynů a na prevenci tht plyndynamickéh jevu jen u maléh pčtu vzniklých průtrží. V případě měření tlaku plynů byly nadlimitní hdnty, signalizující zvýšené nebezpečí vzniku PUP, zaznamenány puze u 34 případů, cž činí 32% všech případů PUP na Dle Paskv, závd Staříč. Ještě nižší četnst nadlimitních hdnt byla zjištěna při měření pčáteční rychlsti desrpce. V 69% případů měření byly zjištěny hdnty dpvídající stupni bez nebezpečí, neb 1. stupni nebezpečí. Puze u 9 případů hdnty měření charakterizvaly 2. stupeň nebezpečí. Pdbné výsledky byly zjištěny i na Dle Paskv, závd Paskv. V případě měření tlaku plynů byly nadlimitní hdnty zaznamenány v 19,1% a u rychlsti desrpce puze v 7,4 %. Velké prcent vykazují PUP, u kterých nebyl měřen tlak plynů (27,2 %) a u rychlsti desrpce (59,5 %). Zdůvdnění naměřených nízkých hdnt tlaku plynů a pčáteční rychlsti desrpce před průtrží spčívá pravděpdbně v místě měření - v krátkém předstihu před čelbu. Tat blast je vlivněna předchzí trhací prací a kncentrace napětí a zvětšený bsah plynů se prjeví až ve větším předstihu před pstupující čelbu důlníh díla. Tut dmněnku ptvrzují kaverny, které vznikají p průtrží uhlí a plynů a dsahují d značných vzdálenstí před čelbu. Z výkresvé dkumentace případů psledních průtrží na Dle Paskv, závd Staříč je zřejmé, že kaverny p průtrži dsahují d vzdálensti d 5 až d 10 metrů (v některých mimřádném případě i více). Kaverna zasahuje téměř vždy d blasti tektnické prušensti 25

26 neb změny charakteru slje, cž ptvrzují i statistické rzbry vzniklých průtrží uhlí a plynů na Dle Paskv, závd Staříč, u kterých byla v 82 % evidvána tektnická prucha neb pásm tektnických pruch. V tét vzdálensti před čelbu je tedy vyšší kncentrace vlivů, které mhu vlivnit vznik průtrže uhlí a plynů Základní analýza trendu technickéh vývje realizvané prgnózy a prevence v OKD a na Dle Paskv, závd Staříč trend legislativních změn Zhdntíme-li celkvě vývj legislativních krků pr prblematiku průtrží hrnin a plynů v OKR, vyplyne, že základní krk byl učiněn již v rce P vydání Výnsu ČBÚ 6000/77, pěrnéh a ve své dbě velmi mderníh materiálu, se systém dále již jen dpřesňval a detailizval na základě přirzenéh technickéh pkrku. Dá se knstatvat, že legislativa v blasti prblematiky průtrží hrnin a plynů stagnuje, stejně jak výzkumné práce v tét blasti. vývj prgnózních metd Vývj prgnózních metd průtrží hrnin a plynů (PHP) vycházel v daném bdbí vždy z úrvně pznání vlastnstí plynů, hrnin a uhelné hmty a především jejich vzájemnéh vztahu. Z dluhdbéh phledu vyplývá, že největší pkrk v řešení prgnózy PHP nastal p rce Rzvj prgnózních metd si vyžádala především skutečnst, že v té dbě byl v jižní části OKR, na nvě tevřených dlech Paskv a Staříč, zaznamenán větší mnžství průtrží uhlí a plynů a v případě Dlu Staříč i průtrží pískvců, slepenců a plynů, než byl běžné v jeh zbylé části. Od zavedení pvinnsti stanvvat prgnózní ukazatele (Výnsem ČBÚ 6000/77) nedznala metdika prakticky žádných změn. V rce 2007 byla navržena metdika průběžné prgnózy pr ptřeby věření nvé dbývací metdy - technlgie dbývání zbytkvých pilířů pmcí dluhých širkprůměrvých vrtů. Pr krátký čas prvzu technlgie a dvrtání puze maléh pčtu vrtů nelze dpsud tut metdu průběžné prgnózy vyhdntit. 26

27 vývj preventivních metd Z hdncení způsbů prevence průtrží uhlí a plynů vyplývá, že většina metd se p dluhé bdbí již prakticky principielně nevyvíjí. Vyvíjejí se puze prstředky, jimiž jsu metdy realizvány. K určitému pkrku ve vývji dšl puze u metdy zavlažvání sljí. Zde za zmínku stjí především fakt, že díky realizaci účinnějších ucpávek a pužití mdernější technlgie zatláčení vdy d sljí, mhly být zvýšeny vzájemné rzteče zavlažvacích vrtů v některých případech až na 20 m. I zde však princip metdy zůstal zachván. Na brázku č. 3 je znázrněn schéma vysktlakéh zavlažvání uhelných sljí. P a k r ( S c h m i d t - K r a n z ) Ú s t í v r t ů - k u l v ý k h u t - j e m n ý f i l t r - r e g u l a č n í v e n t i l m n ž s t v í v d y - m a n m e t r V y s k t l a k ý t r u b k v ý r z v d p r v r t ů V y s k t l a k é č e r p a d l - v s t u p n í f i l t r - r e g u l a č n í v e n t i l - v d mě r V y s k t l a k á h a d i c e n e b t r u b k a, u t ě s n ě n á v y s k t l a k u c e m e n t a c í Obr. č. 3 Schéma vysktlakéh zavlažvání uhelných sljí 27

28 2. 4 Analýza mžnstí nvých přístupů k hdncení prgnózy na Dle Paskv, závd Staříč Tat analýza je s hledem na stav explatace zaměřena na průtrže uhlí a plynů. Celá lgika realizace prgnózy by měla směřvat k pstupu d dluhdbéh prgnstickéh hdncení větších celků (reginální) p kamžité psuzvání rizik v daném místě a čase (průběžná). Reginální prgnóza Sučasný stav Základní analytická část průzkumu lžiska reginální prgnóza průtrží hrnin a plynů nebyla na závdě Staříč Dlu Paskv realizvána. Lze t chápat ve vztahu ke skutečnsti, že legislativa v blasti řešení prblematiky průtrží hrnin a plynů byla v dbě tvírky a přípravy lžiska v bdbí zrdu a mnhé suvislsti se vznikem průtržvých jevů ještě nebyly známy a definvány. Ani v pzdější fázi rzvinuté explatace lžiska však nebyly učiněny krky v blasti analytické části průzkumu lžiska a vývj v blasti prgnózy byl zaměřen puze na část lkální prgnózy a průběžné prgnózy. Nvý přístup Vycházíme-li z výhledu na živtnst lžiska, dsavadníh stavu explatace a znalsti lžiska, lze jednznačně knstatvat, že i v tét fázi dbývání má smysl a pdstatnění realizvat reginální prgnózu v plném rzsahu. Lkální prgnóza Sučasný stav Lkální prgnóza, která má služit jak pr zařazvání sljí d stupňů nebezpečí, tak pr zařazvání důlních děl d stupňů nebezpečí, je pznamenána skutečnstí, že je zalžena v bu případech na stejných principech a je řešena stejnu metdiku. S hledem na absenci infrmací využitelných pr vyhdncení lkální prgnózy je tedy slj brána zpravidla jak nezařazená, respektive je přím zařazená d nejvyššíh stupně nebezpečí průtrží. Následně i všechna důlní díla v tét slji jsu vedena v nejvyšším stupni nebezpečí, pkud psléze nedjde k jejich přeřazení, a t paradxně na základě lkální prgnózy prvedené stejným způsbem jak měla být prvedena pr slj v pčáteční fázi přípravy. Hlavní důvd absence infrmací, které mají vyplynut z lkální prgnózy, lze spatřit ve skutečnsti, že legislativně 28

29 není stanvena pvinnst lkální prgnózu prvádět. Pr prvz je snazší, bez věřvání plynvých vlastnstí sljí, je přím zařadit d 2. stupně nebezpečí. Takvý pstup vedl k tmu, že většina důlních děl je realizvána s patřeními stanvenými pr nejvyšší stupeň nebezpečí a v rámci prvzu většinu není realizvána ani lkální prgnóza, která by umžnila psudit skutečný stupeň nebezpečí vzniku průtrží hrnin a plynů. Je tedy zřejmý nelgický vztah mezi zařazváním sljí a zařazváním důlních děl d příslušných stupňů nebezpečí průtrží hrnin a plynů. Lkální prgnóza se realizuje metdu testů lkální prgnózy (dále jen TLP), neb speciálních dluhých prgnózních vrtů (dále jen SDPV). V principu ba způsby věřují plynvé parametry slje v blasti primárníh napěťvéh ple. Tzn., že měření je prváděn v plše slje bez předchzí realizace prevence. V případě TLP jsu psuzvány, na základě stanvených mezních hdnt, parametry, u nichž je míra významu hdncena tzv. řádem: Ukazatel tlaku plynu (I.řád) Ukazatel rychlsti desrpce (I. řád) Ukazatel pčáteční plynvé prdukce vrtu (II. řád) Keficient variace mcnsti slje (II. řád) Ukazatel pčáteční rychlsti desrpce d vakua (II. řád) Index tříštivsti (II. řád) V případě SDPV jsu vyhdncvány na základě stanvených mezních hdnt následující parametry: Ukazatel pčáteční rychlsti desrpce Ukazatel pčáteční plynvé prdukce Desrbvatelná plynnsnst O dsavadním přístupu k lkální prgnóze a k systému zařazvání sljí a důlních děl svědčí nejvýstižněji ta skutečnst, že na závdě Staříč během vyražení m (schází statistická data za rk 1988, kde lze dle trendu dhadnut délku vyražených důlních děl ve sljích na m za rk) důlních děl byl realizván v bdbí d rku 1976 d rku 2007 puze 44 testů lkální prgnózy pr zařazení sljí, byly realizvány 4 série speciálních 29

30 dluhých prgnózních vrtů celkvém pčtu 101 vrtů a 274 testů lkální prgnózy pr ptřeby lkální prgnózy v rámci přeřazvání důlních děl (prubů) d nižšíh stupně nebezpečí, než jak je zařazena slj. Srvnáme-li pčet TLP pr zařazení sljí s délku vyražených tříd d rku 1976 vychází JEDEN TLP NA 21,071 km VYRAŽENÝCH DŮLNÍCH TŘÍD! Prvnáme-li bdbí, kdy byly tyt testy prváděny, je zřejmé, že realizace prbíhala především p rce Jen mál lepší situace ve využití TLP a SDPV je d rku 2000 při přeřazvání pracvišť d nižšíh stupně nebezpečí. V tét dbě byl realizván 274 TLP a 4 série SDPV (zahrnují 101 vrtů), které umžnily přeřadit pruby d nižšíh stupně nebezpečí, než je zařazení slje. Z výše uvedených skutečnstí jednznačně vyplývá, že celý prces zařazvání sljí a také pracvišť je nevyhvující a vyžaduje nvý přístup jak v přístupu k systému, ale především směrem k legislativě. Nvý přístup Bude-li uplatněn systém reginální prgnózy, na jejímž základě budu vymezeny části masívu bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů, je tímt nahrazen zařazvání sljí a není důvd je nadále realizvat (byl by duplicitně řešen ttéž s menší vypvídací schpnstí). Musí být změněn i systém lkální prgnózy, která by měla plnit dvě základní funkce: a) Verifikaci plynvých parametrů v částech masívu zařazených bez nebezpečí b) Zařazení důlních děl d stupně nebezpečí Ad a) Verifikace plynvých parametrů bude realizvána v každém dluhém díle vedeném ve slji tak, že bude prveden alespň jeden TLP neb SDPV v dílech jejichž prjektvaná délka je d 500 m. V dílech jejichž prjektvaná délka bude větší, bude maximální rzteč činit 500 metrů. Ad b) V částech masívu reginální prgnózu vymezených a zařazených s nebezpečím průtrží uhlí a plynů bude v každém důlním díle realizvána lkální prgnóza ve všech ražených dluhých dílech - s rztečí c 30 m. Primární funkcí lkální prgnózy v těcht částech masívu 30

31 je zařazení dluhéh díla d dpvídajícíh stupně nebezpečí před zahájením dbývání prubů. Z hlediska pužití metd lze v plné míře využít dsavadní systém sledvaných plynvých parametrů, včetně limitních hdnt pr zařazení d příslušnéh stupně nebezpečí. Technický způsb zjišťvání ukazatelů prvéh řádu však bude realizván v delších vrtech. Průběžná prgnóza Sučasný stav - dluhá důlní díla Sučasný systém průběžné prgnózy v dluhých důlních dílech respektuje při stanvvání míry rizika vzniku průtrží stupeň nebezpečí zařazení důlních děl. Tzn., že pr 2. stupeň nebezpečí je četnst měření parametrů vyšší než pr 1. stupeň nebezpečí. Nutn zmínit skutečnst, že v dílech vedených ve 2. stupni nebezpečí musí být v předplí díla realizvána prevence, která musí vytvřit tzv. chranné pásm předstihující čelbu neustále na vzdálenst minimálně 3 m. T při stávajícím způsbu prgnózníh měření vlivňuje výsledky měření. V tmt smyslu je prgnózu věřvána puze účinnst realizvané prevence a nikliv plynnapěťvý stav v předplí díla. Sučasný stav pruby V prubech zařazených d 1. stupně nebezpečí se průběžná prgnóza realizuje v místech změn gelgických pdmínek a v místech trhací práce vždy p pstupu prubní frnty nejvýše 10 m a max. c 72 hdin (při max. průměrných pstupech prubů na závdě Staříč, které činí 2,33 m/24 hd. t znamená pstup cca 7m). Ve fázi rzvíjení prubů z výchzí prrážky na vzdálenst 10 m je četnst měření stanvena c 24 hdin. V prubech vedených ve 2. stupni nebezpečí se průběžná prgnóza realizuje z prubní frnty vždy p 10 m pstupu s rztečí vývrtů max. 10 m becné ustanvení pr pruby. V mechanizvaných prubech pak v místech změn gelgických pdmínek vždy p pstupu prubní frnty max. 3 m. V případě realizace průběžné prgnózy v prubech stávajícím systémem není respektvána skutečnst, že se průběžná prgnóza prvádí v zóně přídatných napětí v předplí prubní frnty. Změny napěťdefrmačníh stavu v předplí prubů, vyvlané především tvrbu závalu, jednznačně a prkazatelně vlivňují měřené hdnty průběžné prgnózy a t jak parametru tlaku plynu, tak rychlsti desrpce. Tat skutečnst výrazně 31

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika. Číslo zakázky 140337Z022

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika. Číslo zakázky 140337Z022 ARCADIS CZ a.s. divize Getechnika ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Karviná PZ Nad Barbru Psuzení průzkumu Čísl zakázky 140337Z022 Praha duben 2014 http://mapy.cz / http://kntaminace.cenia.cz/ Název zakázky: Čísl zakázky:

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

ONLINESKLAD.CZ. Vysvětlení pojmů: V tomto manuálu i v celém systému figurují 3 základní osoby: Popis administračního rozhraní

ONLINESKLAD.CZ. Vysvětlení pojmů: V tomto manuálu i v celém systému figurují 3 základní osoby: Popis administračního rozhraní ONLINESKLAD.CZ Ppis administračníh rzhraní Vysvětlení pjmů: V tmt manuálu i v celém systému figurují 3 základní sby: 1) PARTNER je t majitel partnerskéh eshpu. Prdává zbží a bjednávky psílá d nlineskladu

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Generování Homepage ze serveru AReality.sk

Generování Homepage ze serveru AReality.sk Genervání Hmepage ze serveru AReality.sk 9. 9. 2010 - Ing. Jiří Fřt Diadema Sftware s.r.. Verze 3.5 Diadema Sftware s. r.. Stránka 1 Obsah Obsah... 2 1. Obecně k prpjení dat... 3 2. Typy prpjení dat...

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Případové studie využití HTA v diplomových pracích FBMI. Ing. Veronika Burianová

Případové studie využití HTA v diplomových pracích FBMI. Ing. Veronika Burianová Případvé studie využití HTA v diplmvých pracích FBMI Ing. Vernika Burianvá Nákladvá efektivita extrakrprální kardipulmnální resuscitace Řešitel: Veducí práce: Odbrný knzultant: Ing. et Mgr. Klára Buriškvá

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

Sportujeme s ENERVITEM

Sportujeme s ENERVITEM Sprtujeme s ENERVITEM 1. Stravvání u vytrvalstních výknů Během jakéhkliv vytrvalstníh výknu čerpají svaly energii především ze tří zdrjů: - glykgen (především svalvý glykgen), - endgenní (vnitřní) tuky

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014 IT Security a Clud Zbyněk Juřena Managing Directr ALTRON Business Slutins, a.s. září 2014 AGENDA C je t Clud? Mdely nasazení a pskytvání služeb Nejčastější případy pužití Cludu Bezpečnstní rizika a bezpečnst

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s.

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s. REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY Případvá studie Implementace věrnstníh prgramu s.oliver www.risrsa.cz inf@risrsa.cz 11.11.2014 Úvd Splečnst s.oliver CZ s.r.. a s.oliver

Více

Business intelligence řešení v modelu MBI

Business intelligence řešení v modelu MBI Business intelligence řešení v mdelu MBI Jan Pur Katedra infrmačních technlgií VŠE v Praze, nám. W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 email: pur@vse.cz Abstrakt: Na katedře IT VŠE v Praze se v rámci jednh z

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky.

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky. Výzva k předkládání prjektů č. 1 vyhlášená v suladu se Zásadami zastupitelstva kraje Vysčina č. 13/10 Pdprvané blasti (tituly): A. BEZPEČNOST ICT A ZÁLOHOVÁNÍ DAT B. VIRTUALIZACE Tématické členění na pdtituly:

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

Příloha č. 1 Smlouvy o dílo. Fáze realizace. Část P1_1. P1_1_Fáze realizace

Příloha č. 1 Smlouvy o dílo. Fáze realizace. Část P1_1. P1_1_Fáze realizace Přílha č. 1 Smluvy díl Fáze realizace Část P1_1 P1_1_Fáze realizace 1 Obsah 1 OBSAH... 2 2 HARMONOGRAM SOUBĚHU FÁZÍ REALIZACE APLIKACE MS2014+... 3 3 ORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ FUNKCIONALIT APLIKACE MS2014+

Více

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O.

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Sídl:Lidická 7, 15000, Praha 5, tel 257 324 581 mbil: 607 120 287, e-mail: atest.reality@vlny.cz Prvzvna: Rseveltva 34/615, Praha 6, 160 00, tel. 233

Více

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká

Více

Charakteristika softwaru - Software se nikdy fyzicky neopotřebuje. Software je řešen a vyvíjen inženýry.

Charakteristika softwaru - Software se nikdy fyzicky neopotřebuje. Software je řešen a vyvíjen inženýry. Sftwarvý prces Sftwarvý prces definice suvisejících pjmů Sftware - Prgramvé vybavení pčítače. Sftware je tvřen suhrnem pčítačvých prgramů, pravidel, úvdní dkumentace a dat, která náleží prvzu pčítačvéh

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

Korporátní daně v Evropské unii

Korporátní daně v Evropské unii Speciální analýzy únr 2013 Krprátní daně v Evrpské unii EU OFFICE Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420 224 641 301 EU_ffice@csas.cz http://www.csas.cz/eu

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE Pjišťvna České spřitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Pjišťvny České spřitelny a.s. SMĚRNICE Věc: Číselná řada: 4/2006 Ruší se interní předpis č.: Odbrný garant: Ing. Antnín Pacák Datum vydání: 1. 2. 2006

Více

SHRNUTÍ ZÁSADNÍCH VÝHRAD A PŘIPOMÍNEK ODBORU INFORMATIKY MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY K VÝSLEDKŮM AUDITU PROJEKTU OPENCARD

SHRNUTÍ ZÁSADNÍCH VÝHRAD A PŘIPOMÍNEK ODBORU INFORMATIKY MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY K VÝSLEDKŮM AUDITU PROJEKTU OPENCARD 1 SHRNUTÍ ZÁSADNÍCH VÝHRAD A PŘIPOMÍNEK ODBORU INFORMATIKY MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY K VÝSLEDKŮM AUDITU PROJEKTU OPENCARD Stanvisk dbru infrmatiky Magistrátu hlavníh města Prahy (dále jen OINF MHMP

Více

1 Krycí list nabídky

1 Krycí list nabídky Základní údaje: 1 Krycí list nabídky Název veřejné zakázky: Systém měření efektivity prcesů Zadavatel: Česká republika, Státní ústav pr kntrlu léčiv rganizační slžka státu IČ: 00023817 Sídl: Šrbárva 48,

Více

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

Více