Pečovatelská služba jako jedna z forem sociální péče pro seniory. Bc. Dobra Moserová

Transkript

1 Pečvatelská služba jak jedna z frem sciální péče pr seniry Bc. Dbra Mservá Diplmvá práce 2013

2

3

4

5 ABSTRAKT Magisterská práce se zabývá pečvatelsku službu jak jednu z frem sciální péče seniry, jejíž pskytvání v prstředí, které klient dbře zná a kde se cítí bezpečně, je chápán jak nejlepší alternativa sciální služby pr bčany, kteří ptřebují pmc jiné sby. Tématem práce je prblematika stáří a řešení situace senirů v případě snížení jejich sběstačnsti. Zabývá se prblémy péče seniry a v tét suvislsti i významem pečvatelské služby pr udržení autnmie ve stáří. Inspirativní tak může být pr každéh, kd se sbně neb prstřednictvím svéh klí s tázku, jaku službu správně zvlit, setkal. Klíčvá slva: Stárnutí, stáří, senir, péče, autnmie, sciální služby, standardy kvality sciálních služeb, pečvatelská služba, přirzené prstředí, pskytvatel, základní úkny. ABSTRACT This diplma thesis is cncerned with a scial care as ne f the frms f the elderly care. The caregiving in the envirnment, the client is familiar with and where he/she feels safe, is seen as the best alternative f scial service fr peple wh need the assistance f anther persn. The thesis deals with the issues f an ld age and cases f a reductin in senirs self-sufficiency. It is cncerned with the prblems f the elderly care as well with the meaning f the care services fr keeping the autnmy in the ld age. The thesis might be inspiring fr everyne wh persnally r even nt persnally dealt with the prblem which care shuld be chsen. Keywrds: Ageing prcess, age, senir, care, autnmy, welfare, standard quality welfare, nursing service, natural envirnment, prvider, basic peratin.

6 Chtěla bych tímt pděkvat své veducí práce Mgr. Halce Prášilvé, Ph.D. za její velku vstřícnst, chtu a čas, svému živtnímu partnervi za trpělivst a pchpení, svým dětem za důvěru, klegyním v práci za pdpru a své mamince za t, že na mě přes všechny mé chyby byla stále hrdá. Tut práci věnuji právě jí, i když si ji už nestihne nikdy přečíst. Prhlašuji, že jsem diplmvu práci na téma Pečvatelská služba jak jedna z frem sciální péče seniry zpracvala samstatně a pužila jsem literaturu uvedenu v seznamu pužitých pramenů a literatury, který je sučástí tét diplmvé práce. Prhlašuji, že devzdaná verze diplmvé práce a verze elektrnická nahraná d IS/STAG jsu ttžné.

7 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ČÁST STÁŘÍ JAKO PŘIROZENÁ ETAPA VÝVOJE LIDSKÉHO ŽIVOTA JAK MŮŽEME VNÍMAT STÁRNUTÍ A STÁŘÍ ZMĚNY VE STÁŘÍ A ADAPTACE NA NĚ POTŘEBY SENIORŮ SPECIFIKA KOMUNIKACE SE SENIORY DÍLČÍ ZÁVĚR FORMY PÉČE O SENIORY HISTORICKÝ POHLED NA PÉČI O SENIORY DNEŠNÍ PROBLÉMY PÉČE O SENIORY RODINNÁ, ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁJEM O SENIORY Z POHLEDU EVROPSKÉ UNIE DÍLČÍ ZÁVĚR PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VÝZNAM PEČOVATELSKÉ SLUŽBY PRO UDRŽENÍ AUTONOMIE VE STÁŘÍ ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH JAKO LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY STANDARDY KVALITY A JEJICH KRITERIA ETIKA V PRÁCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY DÍLČÍ ZÁVĚR...72 II PRAKTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V REGIONU BLANENSKO AKTUÁLNÍ PROBLÉMY REGIONU Z HLEDISKA PÉČE O SENIORY TEXT POPIS JEDNOTLIVÝCH PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB ANALÝZA A VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SHRNUTÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ DÍLČÍ ZÁVĚR...99 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK...108

8 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 8 ÚVOD Nevážit si stáří znamená rán burat dům, ve kterém máme v nci spát. Alphnse Karr Každý z nás má svůj živt, svje vlastní přání, svje sny, svje cíle a plány. Každý z nás má pcit, že pkud chce, může vše zvládat. Jednh dne však přichází kamžik, kdy nám tyt síly mhu djít a kdy nás naše těl neb naše hlava přestane tzv. psluchat a zjistíme, že ptřebujeme pmc a péči. Každá etapa lidskéh živta má svje specifika a v každé z nich je nám péče v nějaké pdbě pskytvána. Péče lidi klem nás je ttiž pvinnstí celé splečnsti. Sciální péče by měla být zaměřena především na řešení tíživých sciálních prblémů klem nás. A právě bdbí stárnutí a stáří je bdbím, kdy těcht prblémů přibývá. Helena Haškvcvá 1 píše: Každý člvěk zestárne. Tt tvrzení je známé a všichni něm vědí. Ostatně lidé říkávají, že stárnutí a stáří, stejně jak smrt, jsu jedinu spravedlivu jisttu, kteru máme a která nás nemine. Stářím se zabývá pměrně velké mnžství dbrné literatury, je ale pravdu, že sučasná média, tedy hlavně televize neb internet, prezentuje staré splubčany jak nesběstačné, nemhucí a samělé, věčně nespkjené důchdce. Prt je třeba se prblematice, která se stářím suvisí, tevřít a prjevit ni nejenm individuálně, ale zejména na splečenské úrvni pravdvý zájem. Demgrafický vývj zcela jednznačně naznačuje, že přibývá velmi starých lidí ve věku 85 a více let, prt nejenm v prfesinální, ale i v laické péči se člvěk bude setkávat s dalek větším pčtem senirů, jejichž ptřeby a pžadavky se budu lišit adekvátně tak, jak budu prbíhat změny v naší splečnsti. Už nyní bychm v naší ppulaci jen těžk hledali rdinu, ve které není alespň jeden příbuzný v senirském věku, někd, kd ptřebuje naši pmc neb péči. Pdmínku pr správně pskytvanu péči tedy bude zejména správná identifikace ptřeb senirů klem nás, zcela jistě i jejich blízkých, vhdná a efektivní 1 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , s. 16.

9 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 9 interakce a kmunikace s nimi, a celkvá změna splečenskéh přijímání stáří. Ptřeba pmci bude jak ze strany pskytvatelů, tak příjemců. Jednduše t znamená, že se přestaneme stáří bát a budeme si h všímat. Měli bychm se snažit nepřehlížet a neignrvat staré lidi klem nás jenm prt, že jsme příliš zaměstnaní a nemáme na nic čas. Neustále ttiž existuje rzpr mezi tím, jak se vůči starým lidem chváme a chvat bychm se měli. Nárky na pskytvání pečvatelské služby jak jedné z nejprefervanějších terénních služeb sučasnsti se neustále zvyšují, stejně tak jak pžadavky na její kvalitu a ddržvání standardů, které je třeba při jejím pskytvání uplatňvat. A její význam začíná narůstat, prtže přibývá lidí, kteří mají ptřebu mít vedle sebe někh kvalifikvanéh, kd jim tut péči zajistí v jejich dmácím prstředí. Dmnívám se, že pmáhající prfese jsu řazeny k těm, ve kterých sciální pedagg najde bezprstřední uplatnění. Téma pečvatelské služby jak jedné z frem sciální péče seniry má tedy pdle méh názru suvislst se sciální pedaggiku velmi úzku, už jen z th důvdu, že andraggika a gerntpedaggika dplňují bry, kterými jsu gerntlgie jak becná nauka stárnutí a stáří a geriatrie jak lékařský br, který se specializuje na pskytvání péče nemcným sbám vyššíh věku. Svji diplmvu práci rzdělím na část tereticku a část prakticku. V teretické části budu vycházet především z dbrné literatury, která se k dané prblematice váže a rvněž bude spčívat v mé vlastní zkušensti z práce a setkávání se s lidmi v terénu. Vycházet mhu i ze zkušenstí ze svéh bezprstředníh klí, situace svých susedů, rdiny a blízkých, kteří ptřebvali neb budu ptřebvat pmc jinéh člvěka. Tereticku část chci rzdělit na kapitlu, která přiblíží stáří a názry na stáří becně, v další kapitle si chci ujasnit reakce na změny ve stáří, stejně jak pvažuji za nutné rzebrat ptřeby v tmt věku. Důležitá je i interakci mezi lidmi, jejímž základem je správná kmunikace. Pr zajištění přehlednsti chci rzlišit jedntlivé frmy péče seniry a zmínit její základní prblémy, dtknut se alespň v nezbytné míře histrie tét péče a phledu na stáří ze širšíh evrpskéh hlediska. V další kapitle přiblížím pečvatelsku službu, její význam a způsb, jakým je pskytvána, stejně jak se zaměřím na standardy kvality při jejím pskytvání. Nejenm záknná úprava, ale samtný přístup jedntlivců k tét službě, tedy etika a mrálka, má při jejím pskytvání důležité míst.

10 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 10 V praktické části chci svje výzkumné téma rzpracvat v rámci reginu Blanensk, a t u Pečvatelské služby města Blanska, Pečvatelské služby města Adamv a Pečvatelské služby Jedvnice, a t z th důvdu, že všechny služby mají jedn splečné jsu pskytvány bcemi pdle různé veliksti. Jedná se bec s becním úřadem s rzšířenu půsbnstí, tedy tzv. III stupně, bec s pvěřeným becním úřadem, tedy tzv. II. stupně a bcí s becním úřadem, tedy tzv. I. stupně. Cílem mé práce je zjistit, zda má pečvatelská služba vliv na spkjenst senirů a zda je pvažvána za službu užitečnu a přínsnu. Dále bych chtěla věřit, zda je tét službě dstatečná infrmvanst. Rvněž bych se chtěla dzvědět, jaké úkny jsu u příjemců pečvatelské služby využívány nejčastěji a jak pravidelně. Jedntlivé hyptézy jsem zfrmulvala tak, aby dšl k naplnění těcht cílů a pté je vyhdntila ve shrnutí šetření, ke kterému jsem zvlila frmu kvantitativníh výzkumu prstřednictvím dtazníků jak u byvatel vybraných lkalit danéh reginu, tak u samtných příjemců pečvatelské služby. Nečekávám, že bych tut prací zjistila nějaké nvé pznatky starších splubčanech a jejich ptřebách, ale zpětnu vazbu, kteru bych tut prací chtěla získat d příjemců služby neb jejich blízkých, bych měla směřvat především ke zkvalitnění vybrané pečvatelské služby, v mém případě v rámci našeh města. Prtže djde k prvnání názrů na tut službu, její využití a její pskytvání v jedntlivých lkalitách, mám za t, že mhu tyt názry a zkušensti převzít jak pdnět k dalšímu rzvji těcht služeb. I když bude služba pskytvána na vyské prfesinální a dbrné úrvni, vždy je pdle méh názru c zlepšvat, stále je třeba hledat nvé mžnsti pr t, aby se lidé klem nás cítili bezpečně. Vždy mhu dufat, že mje diplmvá práce bude přínsem pr jiné pracvníky sciálních služeb, rdiny se stárnucími rdiči a v nepslední řadě i pr samtné seniry v tm smyslu, že pečvatelská služba nebude vnímána puze jak služba krajvá, ale jak služba pr seniry zásadní. Budu si přát, aby všechny zainteresvané sby pchpily, že terénní pečvatelská služba bude v nedaleké buducnsti pr uživatele tu nejvhdnější, a pr naši splečnst i nejlevnější alternativu a mžnstí, jak se svje staré splubčany pstarat.

11 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 11 I. TEORETICKÁ ČÁST

12 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 12 1 STÁŘÍ JAKO PŘIROZENÁ ETAPA VÝVOJE LIDSKÉHO ŽIVOTA 1.1 Jak můžeme vnímat stárnutí a stáří Stáří se vplíží, aniž t tušíš Juvenalis Dnešní dba je natlik hektická, že dchází k výrazným změnám a z tét změny pak vyplývá i nvý phled na vyšší věk a stáří klem nás. Každá splečnst si vytvářela své pjetí stáří a z něj pak vyplýval sebepjetí starých lidí. Staří lidé se v důsledku celsplečenské atmsféry buď cítili dbře, neb špatně, ubze a dstrčeně, vždy v návaznsti na t, zda pjetí byl pzitivní neb negativní. Jak můžeme tedy tent jev pchpit? 2 Odpvěď není zcela jednznačná. Splečnst by měla především vytvřit pdmínky pr důstjný živt senirů, tedy jejich eknmické a sciální zajištění, neměla by je pnechávat na kraji, dbát jejich přiměřené zdraví, zajištění péče ně, stejně jak by měla dbát na kvalitu jejich živta a jejich lidská práva, měla by myslet na účelnst všech frem péče a dstupnst služeb, vynakládání prstředků na tut péči i důslednu integraci senirů d splečnsti. Ideálním stavem je skutečnst, kdy člvěk může zůstat v prstředí, kde se cítí dbře, kde h má někd rád a kde si h váží, tedy tam, kde není nikmu na btíž a kde může plnit i nadále svji rli ve splečnsti. Sučasní seniři jsu skupinu velice vnitřně hetergenní, vlivnění minulstí i sučasnstí. Jejich živt přinesl mnh ztrát, úzksti, na vlastní kůži zažili nedstatek. Prměny dby pznamenaly hlubce jejich lidské sudy, náhled na sučasnst i vizi jejich buducnsti. Museli si hdně dříkat. Jsu zvyklí čekávat pmc d druhých a té se nějak nedstává. 3 Česká republika stejně jak jiné země klem nás čelí důsledkům stárnutí ppulace a byl by nesmyslné dmnívat se, že tét tendenci lze zabránit. Naděje na t, že se většina z nás 2 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 11.

13 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 13 může džít vyskéh věku, se zvyšuje, prtže pčet byvatel narůstá. Z th se ale mhu bjevit důsledky stárnutí jak eknmické, tak zdravtní a sciální. 4 Slv stáří má jakýsi negativní zvuk a lidé se jej lgicky bávají, prt většina sedmdesátníků na dtaz, zda se pvažují za staré, dpvěděli, že tmu tak není. 5 Stáří ale je a zůstane přirzeným bdbím lidskéh živta, ve kterém se každý musíme snažit být aktivní. Snaha samtných jedntlivců ale nestačí. Byť se t může každý z nás pkusit, jen v návaznsti na prblémy celé splečnsti můžeme prblémy starých lidí řešit. Stárnu já, mji přátelé i blízcí, stárne celá splečnst klem nás. Stárli tak i naši rdiče a neznamená t, že si jich prt nevážíme. Za chvíli budu stárnut i naše děti a na těch nám přece záleží. Prt má stáří smysl: my musíme ukázat statním cestu, jak mají stárnut důstjně, s nadhledem, humrem a s klidem. 6 O tm, že stárnutí a stáří splu úzce suvisejí, naznačuje již t, že slvní křen bu slv je stejný. Když se však pdíváme na t, jak splu suvisejí, dstaneme se d prblematické situace. 7 Pdívám se tedy na stárnutí z phledu různých autrů a srvnám jejich pjetí. Pdle Mlýnkvé 8 je stárnutí prcesem, ve kterém v buňkách, tkáních a rgánech vznikají degenerativní změny ve tvaru buňky a degenerace je ptm úpadkem ve vývji, pklesem neb ústupem. Změny nastupují v různu dbu během živta, u někh rychle, u někh pmaleji. Rychlst stárnutí je především geneticky zakódvána, je vlivněna živtním stylem a prstředím, ve kterém člvěk žije. Změny začínají už v puhých třiceti letech živta a stáří je dle tét autrky vyvrchlením vlastníh stárnutí. Pdle autrů Langmaiera a Krejčířvé 9 se pd pjmem stárnutí rzumí suhrn změn ve struktuře a funkcích rganismu, které pdmiňují jeh zvýšenu zranitelnst a pkles schpnstí a výknnsti jedince a na vrchl se dstávají v terminálním stadiu a lgicky tedy ve smrti. 4 PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stáří. 1. vyd. Praha: Avicenum, ISBN , str ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str KŘIVOHLAVÝ, J. Stárnutí z phledu pzitivní psychlgie. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývjvá psychlgie. 4. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 202.

14 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 14 Stuart-Hamiltn 10 prti tmu psuzuje stárnutí jak závěrečnu fázi lidskéh vývje, kteru je třeba psuzvat jak sučást kntinuální prměny. Ovšem kdy nastává kamžik, ve kterém knčí střední věk a začíná skutečné stáří? Pdle Kalvacha 11 je prces stárnutí univerzální, pstihuje každu živu hmtu, prbíhá d pčetí, ale za jeh skutečný prjev je pvažván teprve pkles funkcí, který nastává p dsažení sexuální dspělsti. Výsledkem stárnutí je ptm stáří, nebli senium, jehž bvyklým brazem jsu invluční změny s prjevy chrb. V nárčném prstředí je stárnutí bhužel spjen s časným úmrtím. Haškvcvá 12 jak další autrka zabývající se stárnutím a stářím uvádí, že prces stárnutí je vždy diskntinuitní a hvří tm, že rané stáří reprezentují mladí seniři a skutečné stáří je až d věku 75 let. Mühlpachr 13 říká, že stárnutí není záležitstí mderní dby, ale až v psledním stletí se stal běžnu zkušenstí. Stáří je becným značením pzdních fází ntgeneze, přirzenéh průběhu živta. Je důsledkem a prjevem geneticky pdmíněných prcesů a je spjen s řadu významných sciálních změn. Stárnutí je prcesem celživtním, při kterém se invluční prjevy stávají zřetelnější d přelmu 4. a 5. decennia. Stáří není knec živta, teprve smrt je knec. Prdlužení lidskéh živta a sužití věkvých skupin ve splečnsti vytváří nvý mdel sbníh růstu, kde živt je chápán jak nepřetržitý celek d narzení až ke smrti a hranice mezi mládím, dspělstí a stářím již nebudu vytvářeny. 14 Stáří přes všechny výše uvedené definice je a zůstává takvým bdbím živta, se kterým se spjuje řada předsudků, méněcennst, samělst, nezajímavst a sciální izlace, přestže má jak každé jiné bdbí svá specifika a ty nemusí být jen negativní. Pjmenvání stařec, stařena, dědek, bába, důchdce neb přestárlý nejsu právě lichtivé, a prt se vžil již běžné značení senir, vycházející ze slva senium, tedy stáří, případně v dbrné literatuře pužívané značení gernt, které vychází z řeckéh slva gerón, tedy 10 STUART-HAMILTON, I. Psychlgie stárnutí. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kl. Geriatrie a gerntlgie. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str MÜHLPACHR, P. Gerntpedaggika. 1. vyd. Brn: Masarykva univerzita, ISBN , str KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 11.

15 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 15 starý muž. Ať tak či nak všichni víme, že stárnut úspěšně, udržet si svůj živtní rytmus, standard, svje zájmy, kníčky, svji zdravtní kndici, přátele a rdinu, je pr mnh lidí btížné a na stáří si mnzí pravdu stěžují. Aby byly mýty senirech, které v naší splečnsti stále přetrvávají, rzburány, je třeba se zamyslet nad tím, kdy je vlastně člvěk pvažván za staréh a prč se rzlišují jedntlivá časvá bdbí ve druhé plvině živta, tedy vlastní rzdělení stárnutí a stáří. Z hlediska splečenskéh lze říci, že člvěk je starý, když je za takvéh pkládán statními členy splečnsti a hranici, kdy se člvěk stane starým, lze pravdu určit jen ztěžka, prtže je t phled velmi subjektivní. Přest se za dlní hranici stáří v průmyslvě rzvinutých zemích pvažuje věk 65 let, cž je v sučasné dbě i hranice, která má znamenat skutečný dchd d důchdu a penzinvání. Zájem dnešní gerntlgie se sustředí ale až na věk d 75 let. 15 Nejběžněji stárnutí dělíme na: 1. Věk chrnlgický neb-li kalendářní, který může naznačvat stav průměrnéh jedince, který je všem u každéh individuální. 2. Věk sciální, který se vztahuje ke splečenskému čekávání chvání, které dpvídá určitému věku. 3. Věk bilgický, respektive psychlgický, který pukazuje na bjektivní stav fyzickéh vývje. Bilgický věk pak bývá pvažván za vyjádření celkvéh stavu rganismu. 16 V suvislsti s rzdělením jedntlivých etap pdle věku se hvří tzv. peridizaci stáří, která má v dbrné literatuře různá pjetí. Říčan 17 k tmu uvádí: Má vůbec smysl členit vývj p šedesátce ještě na další bdbí? An: pr určitý přádek ve vědecké práci, ve zdravtní a sciální péči staré lidi a v různých karttékách je užitečné se dhdnut na určitých věkvých hranicích. Pdle Světvé zdravtnické rganizace WHO se stáří dělí na tři bdbí: LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývjvá psychlgie. 4. vyd. Praha: Grada, ISBN , str STUART-HAMILTON, I. Psychlgie stárnutí. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str. 19, ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 14.

16 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn let rané stáří, let vlastní stáří, 90 let a více dluhvěkst. Pdle Haškvcvé 19, která navíc z důvdu, že člvěk stárne pstupně a přechdy mezi jedntlivými bdbími nejsu zcela zřetelné, značuje tt bdbí i známým a čast mediálně pužívaným 50+, 60+, 70+ atd., může mít rzdělení stáří tut pdbu: let střední neb též zralý věk, let vyšší věk neb rané stáří let stařecký věk, nebli sénium, vlastní stáří, 90 let a výše dluhvěkst. Zajímavá je i skutečnst, že za dluhvěkst se pvažuje nejenm věk 90 a více let, ale že i zde dchází k psunu až k hranici 100 let. Příčinu psuvání hranic stáří d vyššíh věku je přibývání senirů ve splečnsti a zlepšvání jejich kndice. 20 Peridizace živta, cž je vlastně rzdělení celéh našeh živta d narzení až d smrti, tyt etapy značuje jak: 21 první věk (předprduktivní, bdbí dětství a mládí), druhý věk (bdbí prduktivní), třetí věk (pstprduktivní, bdbí stáří), čtvrtý věk (bdbí závislsti spjené s pcitem ztráty sběstačnsti). Gruss 22 k tmut rzdělení uvádí, že třetí věk zahrnuje rané stáří, jedná se tedy dnešní šedesáti až smdesátileté, čtvrtý věk zahrnuje pzdní stáří, tedy ty nejstarší, smdesáti až stleté (kmetství). Stárnutí a stáří má za úkl především t, aby člvěk dzrál, vždyť stáří přece není nemc, ale cesta, na kteru se všichni musíme vydat. A pkud máme stáří získat pzitivní braz 19 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010 ISBN , str. 20, KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pjetí geriatrickéh pacienta a jeh prblémů v šetřvatelské praxi. Praha: Galén, ISBN , str MÜHLPACHR, P. Gerntpedaggika. 1. vyd. Brn: Masarykva univerzita, ISBN , str. 19, GRUSS, P.(ed.) Perspektivy stárnutí: z phledu psychlgie živtníh vývje. 1. vyd. Praha: ISBN , str. 12.

17 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 17 neb jej alespň trchu změnit sami v sbě, musíme pchpit změny, které sebu tt bdbí přináší a na tyt změny se umět včas připravit. Na přípravu je mnhdy již pzdě, prtže tu bychm se měli zabývat už d svéh ranéh dětství v rdině, hledat mdely úcty ke starším lidem v každdenním živtě. Dba, která nás nyní bklpuje, nám k tmu ale příliš nepmáhá. Staří sledují spěchající běh živta a uspěchanst svých dětí a někteří si svje děti netrufají zdržvat. T přináší pcit puštěnsti a vede t k myšlenkám, že stáří je nanic. Mladá generace by ale neměla zapmínat, že stáří čeká i je Změny ve stáří a adaptace na ně Jestliže se člvěk má rientvat ve svém sbním živtě, musí znát mantinely, které mu vymezuje přírda stárnutím, nemcemi a tělesnými slabinami, musí znát drsnu realitu klem nás. Blest patří k živtu: chtějme d něj tedy tlik krásy, dbra a pravdy, aby utrpení, které v něm musíme pdstupit, stál skutečně za t. 24 Změn přichází v živtě mnh. Je tam ale něklik ALE. Změn nesmí být nad únsnu míru, ta je pr každéh z nás jiná. Změna musí mít pr svéh nsitele smysl, pak ji může lépe přijmut. Vyrvnání se předpkládá pmc klí, tleranci a trpělivst s člvěkem, který se se změnu ptýká. V živtě senira mnhdy přichází smršť změn. 25 K těmt změnám můžeme zařadit především změny tělesné (bilgické), změny psychické a změny sciální. 26 Ke změnám tělesným, nebli bilgickým patří zejména změna vzhledu, úbytek svalvé hmty, změna termregulace, činnsti smyslů, změny v trávicím systému, vylučvání mči a sexuální aktivity. Ke změnám psychickým patří především zhršení paměti, btížnější svjvání nvéh, nedůvěřivst, snížená sebedůvěra, sugestibilita, emční labilita, změny vnímání a zhršení úsudku. 23 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str VENGLÁŘOVÁ, M. Prblematické situace v péči seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str VENGLÁŘOVÁ, M. Prblematické situace v péči seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str. 12.

18 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 18 Ke změnám sciálním ptm zařazujeme především dchd d penze, změnu živtníh stylu, stěhvání, ztráty blízkých lidí, samělst a finanční btíže. U každéh člvěka prbíhají změny jinak, prt každý vlastně i jinak stárne, jinak vypadá, jinak se cítí a jiný má živtní styl. Bilgické aspekty stárnutí představují změny zejména v těcht prjevech: 27 Phybvý systém snižuje se výška těla, ubývá kstní a svalvé hmty, phyby starších lidí jsu pmalejší, ksti řídnu, člvěk se stává křehčím, cž je způsben zejména atrfií mezibratlvých pltének, přibývá úrazů a následně i zlmenin. V cévách dchází k ukládání tukvých látek, dchází k nedkrevnsti rganismu a nejvíce jsu pstiženy mzkvé tepny. Kardipulmrání systém tedy klesá vitální kapacita plic, srdce má nižší průtk krve, je snížená elasticita tkání, dchází ke krnatění cév, je narušena regulace krevníh tlaku, člvěk začíná být dušný. Trávicí systém ptrava se pmaleji rzkládá a vstřebává, klesá pružnst mčvéh měchýře, dchází k pklesu tlustéh střeva, cž má za následek blesti a chrnicku zácpu. Phlavní rgány a vylučvací systém dchází celkvě ke snížení ptence, častá je inkntinence, která ale nutně není prjevem stáří. Kžní systém kůže zcela evidentně ztrácí pružnst, vznikají vrásky, vlasy řídnu, šedivějí, vzniká větší pigmentace a ta způsbuje tzv. stařecké skvrny. Nervvý systém vznikají senilní plaky na mzku, které mhu způsbit demenci. Dchází k pruchám chůze a rvnváhy, přibývají pruchy spánku. Smyslvé rgány zhršuje se sluch, zrak, chuťvé a hmatvé schpnsti. Pdle Vágnervé 28 se prjevují tělesné změny ve stáří zejména snížením sběstačnsti, chrnickým nemcněním běhvé sustavy, demencemi, nemcemi phybvéh ústrjí a depresivními rzladami. 27 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str VÁGNEROVÁ, M. Vývjvá psychlgie II. dspělst a stáří. 1. vyd. Praha: Karlinum, ISBN , str

19 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 19 Psychlgické aspekty stárnutí se prjevují zejména tím, že se zhršuje paměť, přichází změny pznávacích funkcí i pzrnsti. Člvěk velmi lpí na své minulsti. Je prkázán, že v bdbí stáří dchází k pklesu inteligence, vše je ale velmi individuální, mnh senirů je napak stále aktivních a hlavně mudrých. Chvání senira je vlivněn jeh mmentální náladu, citvu labilitu a někdy máme pcit, že staří se chvají jak malé nepslušné děti a máme tendence k nim i tak přistupvat. Je jasné, že starý člvěk se sustředí zejména na svje zdravtní prblémy, čast se setkáme při tázce jak se máte s dpvědí, že člvěka blí záda, klena, kluby, hlava, prstě všechn. Mění se i duchvní hdnty, hdně senirů se brací k víře, mění se rdinné vazby a dchází ke změně zájmů. Starý člvěk čast bilancuje a prkazatelně se velmi těžce adaptuje na nvé prstředí. Nárčné situace spjené s jeh přemístěním z bezpečí dmva d nemcnice neb zařízení pr seniry pr něj může znamenat mnhdy natlik závažnu změnu, že jí i pdlehne, prtže tut změnu nechce přijmut a nemá vůli již bjvat. S tut situací se ptýká většina senirů a jen málkd si tut změnu přeje. Ani blast citvéh živta nezůstává beze změn. Staří lidé mhu být více plačtiví. U některých jedinců je výrazná úzkst, strach. Velku psychicku až traumatizující změnu je ztráta živtníh partnera. P jeh smrti pržívá ten druhý zcela nevyhnutelně pcit nenahraditelné ztráty, prázdnty, samty a puštění. Většina lidí se s tut ztrátu naučí žít, někteří t však neunesu, nesmíří se s ní, cž nejednu může urychlit jejich vlastní úmrtí. 29 Vágnervá 30 k tmu uvádí, že dchází k prcesu zpmalvání, zhršvání zrakvých a sluchvých funkcí, k pklesu inteligence a úbytku kmplexity uvažvání, zhršení časvéh dhadu a prměně emčníh pržívání. Lidé pstprduktivníh věku vyklízejí pzice. Člvěk ztrácí vztah k určitým sbám, zálibám, hdntám, ideálům, nadsbním i sbním cílům. S nvými prblémy a stresy se vyrvnává primitivnějším způsbem. Dalším rysem stáří je snížený zájem klí a netečnst. S psychicku invlucí se kmbinují psychické pruchy, velmi čast se vyskytují neurózy, paranidity, deprese, suicidia MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str VÁGNEROVÁ, M. Vývjvá psychlgie II. dspělst a stáří. 1. vyd. Praha: Karlinum, ISBN , str MÜHLPACHR, P. Gerntpedaggika. 1. vyd. Brn: Masarykva univerzita, ISBN , str. 26.

20 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 20 Sciální aspekty stárnutí se vyznačují zejména dchdem d důchdu a změnu eknmické situace senirů. Závažným prblémem bývá samění a sciální izlace z důvdu nemci neb úmrtí blízkých sb a rvněž strach z nesběstačnsti a změny živtníh stylu. Obecně převažuje strach ze stáří a na jeh pčátku bývá velká ptřeba seberealizace a ptřeby být užitečný, pzději se jedná ptřebu emčníh zaktvení v rdině. Lidé se čast sustředí jen na sebe a své prblémy, cž může vystupňvat až k hypchndrii. 32 Ve stáří jsu velmi pdstatné kvalitní kntakty zejména v rdině, které vlivňují adaptaci lidí na stáří. Manželské vztahy v tmt bdbí sílí, je ale nutná značná dávka tlerance. Všichni jsme ve svém klí už určitě zjistili, jak těžce se člvěk v tmt bdbí vyrvnává se ztrátu blízkéh člvěka a jak se zejména pr ženu, která většinu častěji a dříve vdví, smrtí manžela mění její přístup k živtu. Mění se tedy splečenství lidí, se kterými se sbně stýkáme a uvědmujeme si, c vlastně d živta ještě čekáváme, c musíme přijmut. Někteří lidé se na penzinvání těší, mnzí však neví, c s vlným časem mají dělat. Nejsu schpni naplnit den smysluplnými činnstmi, může se bjevit nuda a pcit nespkjensti a lítsti. Když se k tmu přidá nemc, není senir schpen samstatnéh živta. Každý ale nutně nemusí být závislý na pmci druhých. 33 V návaznsti na všechny tyt změny přichází tedy nutnst hledat nvý způsb živta. A k tmu, aby se jedinec naučil svůj věk přijímat a zasluženéh dpčinku si skutečně užívat, musí se na nvý živtní styl adaptvat a tut situaci umět přijmut. Ne každý z nás ale má v sbě schpnst a sílu přijmut a akceptvat přibývající léta se všemi neduhy a mezeními, které nám stárnutí a stáří může přinášet. Pstj ke stáří a jeh pržívání je individuálně velmi dlišné, závisí na mnha klnstech, jak se s ním každý stárnucí člvěk vyrvná. Pměrně častým jevem je skutečnst, že jedntlivci zaujímají pstj ke stáří pdle th, jak se kd uměl (a byl schpen) v průběhu svéh živta vyrvnávat s nárčnými situacemi, kterými musel prjít, zvládnut je a vypřádat se s nimi LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývjvá psychlgie. 4. vyd. Praha: Grada, 2006, ISBN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 24.

21 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 21 Optimální adaptace ve stáří a na stáří prbíhá tak, že se naučíme přijímat sebekritiku, měnit své živtní zvyky, mít schpnst rganizvat přiměřeně svůj živt a kmpenzvat úbytek sil jinak, být tlerantní a udržet si svje zdrje radsti a živtní spkjenst. 35 O stáří, jeh kvalitě a jeh přijetí rzhduje ve velké míře samtný senir, tedy jeh pvaha a jeh živtní zkušenst. Přijmu stáří neb je nepřijmu? Pdle splečných znaků byly tedy reakce na stáří rzděleny na následující blastí: 36 strategie knstruktivnsti ideální pstj, kdy jedinec je sběstačný a všechny prjevy stárnutí akceptuje a na stáří se adaptuje, strategie závislsti pstj znamená vynucvání pmci a péče na klí, své zdravtní a jiné btíže využívá jedinec zejména k manipulaci s nejbližšími, strategie brannéh pstje sby, které tut strategii pužívají, ppírají své stáří a svůj věk neakceptují, bjují udržení svých pzic, strategie nepřátelství vyjadřuje nepřijetí nepříznivé situace senira, lidé jsu nespkjeni nejen se svým věkem, ale i se svu celživtní situací, kdy pd masku nepřátelství se skrývá zraněná duše a emční blest, strategie sebenenávisti negativní vztah senira k sbě samému, jedinec si svje neúspěchy v živtě není schpen dpustit. Záleží tedy jen a jen na nás, jaku strategii zvládání stárnutí zvlíme. Aby mhl být senir se svým živtem spkjen, musí stáří nejenm umět přijmut a akceptvat se všemi úskalími, ale rvněž se zrientvat ve změně živtních hdnt, které jsu ve stáří zaměřeny zejména na bezpečí, jisttu, lásku a sunáležitst. 1.3 Ptřeby senirů Pravděpdbně nejznámější, byť ne úplně neprblematicku terií ptřeb je terie Abrahama H. Maslwa, který zkumal lidské ptřeby, jejich význam a vzájemné vztahy. 35 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývjvá psychlgie. 4. vyd. Praha: Grada, 2006, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str

22 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 22 Tyt ptřeby jsu uspřádány d tzv. Maslwvy pyramidy. Sám Maslw ale hierarchii nehvřil a d představy rigidity a hierarchie zrazval. 37 Maslw byl přesvědčen, že člvěk je hlavně dbrý a že tedy jeh seberealizace je pzitivní prces. Tt přesvědčení mu dvlil zařadit hdntvu rientaci člvěka, jeh úsilí spravedlnst, pravdu a jiné hdnty, d kategrie ptřeb splu s ptřebami základními. Tak vznikla jeh specifická hierarchie ptřeb, která je esteticky a přehledně znázrněna jak pyramida. 38 Základní ptřeby tét pyramidy tvří: fyzilgické ptřeby, tedy ptřeba kyslíku, ptravy, přiměřené teplty, phybu, ptřeba bezpečí a zajištění, tedy ptřeba zajištění před různými hrzbami, ptřeba lásky, ptřeba někam patřit, tedy ptřeba být milván, ptřeba sebeúcty, tedy sebevědmí, uznání, respekt a cenění. Metaptřeby ptm tvří nejvyšší ptřeby: ptřeby seberealizační, tedy ptřeba se vzdělávat, mít z pznání radst, realizvat své mžnsti a přání. Seniři jak by se vraceli z výšek Maslwvy pyramidy k jejím základům. Zůstávají a jsu zvýrazněny ptřeby fyzilgické a psychsciální. 39 Stárnutí je charakteristické právě tím, že dchází k pklesu ptřeby nvých pdnětů a zkušenstí s důrazem na jisttu a stabilitu. Seniři se kncentrují více sami na sebe a na uspkjení svých ptřeb, prtže jsu si vědmi th, že leccs z th, c dříve zvládli, není už samzřejmstí a musí na tut činnst vynalžit dalek větší úsilí neb pžádat pmc jinéh, cž není pr ně vždy příjemné. Kalvach 40 zmiňuje, že seniři mají tyt ptřeby: Základnu tvří základní bilgické ptřeby například nestrádat hladem a žízní, uspkjit sexuální pud, nemít zimu a blest. 37 NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVICOVÁ, L. Zajištění ptřeb senirů s důrazem na rli nestátníh sektru. 1. vyd. Praha: VÚPSV, ISBN , str ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pjetí geriatrickéh pacienta a jeh prblémů v šetřvatelské praxi. Praha: Galén, ISBN , str

23 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 23 Střední patr patří vyšším psychsciálním ptřebám kmunikvat, mít sukrmí, být pzitivně přijímán, zažívat úspěch a lásku, někam patřit. Nejvyšší úrveň patří spirituálním, nadsbním ptřebám naplnění mravníh ideálu a sunáležitst s bžskými, všelidskými a nadčasvými principy. Vágnervá uvádí tyt ptřeby ve stáří. 41 Ptřeba stimulace a tevřenst nvým zkušenstem. Ve stáří klesá ptřeba nvých a silných zážitků, seniři tedy mají rádi svůj steretyp, svůj klid a setrvávání na místě, kterému rzumí, ve světě, ve kterém vyrstli a se kterým se identifikují. Staří lidé čast vzpmínají, ale přest se však musí snažit všímat si pdnětů, které by je aktivizvaly a infrmvaly dění ve světě. Ptřeba sciálníh kntaktu. Staří lidé ptřebují dstatek pdnětů, stejně jak vyžadují své sukrmí, vztahy k jiným lidem by měly být v rvnváze, lépe se jim vychází se známými lidmi, d kterých vědí, c mhu čekat. Napak je zde rizik samění a izlace, jestliže například seniři z důvdu svéh handicapu v pdbě špatnéh zraku neb sluchu začnu sciální kntakty mezvat a redukvat. Ptřeba citvé jistty a bezpečí. Jedna z nejdůležitějších ptřeb ve stáří vůbec. Staří lidé jsu přecitlivělí, snižuje se jejich sebedůvěra, rste vědmí nutnsti přijmut pmc, staří lidé bývají zejména hdně patrní. Zde je třeba emční pdpra rdiny a blízkých. Lidé ptřebují mít pcit pchpení, sdílení, dtyky, kntakty. Nejedná se ptřebu intimity v pdbě, kteru měli dříve v partnerském vztahu, ale zejména ptřebu blízksti, která je nesmírně důležitá. Ptřeba seberealizace. Starší člvěk bývá frustrván, jeh pcit bezvýznamnsti může vést až k rezignaci, pcitům méněcennsti a ztrátě vlastní hdnty. Seniři rádi mluví tm, jak zdatní byli v minulsti, prtže ptřeba seberealizace je tak alespň symblicky nahrazvána. Staří lidé ubývání sběstačnsti pržívají jak velký stres, prt ptřebují uznání, cenění, pcit užitečnsti. Ptřeba tevřené buducnsti a naděje. Kd by neměl strach z nemci, samění neb bezmci, asi málkd z nás. Prt dchází k tmu, že klademe důraz na další generace, na živt našich dětí a vnuků. Starší člvěk ví, že zemře, prt se těší 41 VÁGNEROVÁ, M. Vývjvá psychlgie II. dspělst a stáří. 1. vyd. Praha: Karlinum, ISBN , str

24 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 24 z th, c mu zbyl a musí se vyrvnat s tím, že jeh živt má jiný smysl. Musí si být vědm duchvní transcedence. Výrazy duch a duchvní, nebli spirituální pukazují na něc, c přesahuje každdenní bstarávání věcí a uspkjvání běžných ptřeb. Je t něc, čím člvěk směřuje nad svu existenci. Tradičně je tat sféra spjena s nábženstvím, zejména křesťanstvím. 42 Spiritualita, tedy víra, je jednu z mžných variant, jak řešit prevenci nemci, zvládat btížné a nepříznivé živtní situace. Víra pr stáří je nesmírně důležitá. Seřazení uspkjení a naplnění ptřeb u nemcných senirů vychází rvněž z Maslwva trjúhelníku a zmiňuji se nich z th důvdu, že nemc stáří ve většině případů prvází a pririty v nemci se tedy zásadně mění: 43 Fyzilgické ptřeby jídl a pití přestávají být zásadní, prt je třeba dbát na skutečnst, aby zde nenastal nedstatek. Bezpečí a jistta člvěk nechce zůstat puštěný a sám, chce být zbaven blesti a chce mít vše, c mu přinese úlevu. Láska a pcit příslušnsti jedná se przumění, pchpení ptřeb a nárků, tleranci a zájem člvěka. Sebeúcta dáváme najev tím, že nás nebtěžuje péče staréh člvěka, dbáme na sukrmí senira. Seberealizace v pdstatě zaniká, člvěk chce být puze ubezpečen, že se mu něc pvedl, že něc dkázal. Základní ptřebu senirů je pdle méh názru ptřeba bezpečí. Vedle bavy z pádů jak takvých, ať už dma neb venku, se jedná i bavy z th, že senira někd napadne, člvěk se zárveň bjí, aby nebyl zátěží pr svji rdinu. Velkým prblémem je samzřejmě strach z samělsti. Ptřeba blízksti znamená, že lidé se chtějí dtýkat th, kh mají rádi. Každý z nás ptřebuje splečnst i kntakty s druhými lidmi, být stále užitečný a neztratit svji rli. Ptřebu sebeúcty vnímám jak skutečnst, že senir má snahu samstatnst a veřejné uznání, které se prjevuje zejména jeh aktivním živtem ve stáří, tím, že se účastní 42 ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str ŠAMÁNKOVÁ, M. a kl. Lidské ptřeby ve zdraví a nemci. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 36.

25 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 25 různých akcí klubů senirů neb kulturních akcí, stejně jak sem mhu patřit různé skupinvé hry, cvičení a relaxační pbyty. Tuhu něc dkázat lze u senirů pdprvat zejména prstřednictvím univerzit třetíh věku a různými frmami celživtníh vzdělávání. Všechny ptřeby senirů mají význam, někdy menší, někdy větší, na některé se klade důraz, mnhých se vůbec nemluví. O těch, kterých se mluví ale stále mál a spíše patrně jen v dbrné literatuře, jsu ptřeby sexuální. Například Haškvcvá 44 píše: Je třeba uvést, že ptřeba blízké sby a dbře vyladěnéh partnerskéh vztahu je trvalá, i když intenzita tét ptřeby se mění. Zalžit nvý a zejména kvalitní partnerský vztah je však s přibývajícím věkem spíše prblematické. Venglářvá 45 k tmu uvádí: Mnh prblémů přináší mýty. Ty vlivňují pstje nejen lidí klem nás, ale i samtnéh senira. Rvněž jsu rzdíly mezi samtnými jedinci, muži a ženami. Sexualita je důležitá a každý dspělý člvěk na ni má práv, každý má ale jiné mžnsti a tuhy. Říčan 46 má tent názr: Sexuální živt je jiný ve stáří než v mládí. Nejde vybití sexuálníh napětí, ale jde t, jaku mám hdntu, jaku hdntu má mje těl, jak je zdatné a vitální. V dbě, kdy se sexualita bere jak samzřejmst a neustále se její význam zdůrazňuje, může pmci udržet sexuální živt sebevědmí a sebeúctu, může pmci jak prevence před depresemi a úzkstí. Jen ve stáří si člvěk uvědmuje, c všechn znamená slv Já, c znamená slv Ty a c znamená slv My. Tělesná blízkst je výrazem něhy, lásky, slidarity a citvé tuhy. Vyjadřuje důvěru, intimitu, bezpečí a jak Říčan trefně uvedl, i určitu dlehčenst, smysl pr legraci, nebť ve stáří se k nám dstává pět něc z th, jak jsme si hráli jak děti. A naknec ještě zajímavý phled na sexualitu Stuarta-Hamiltna., 47 který se mi zdá velmi pravdivý: Média hvří jen mladých a krásných lidech, starých jen jak chlípnících. 44 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str VENGLÁŘOVÁ, M. Prblematické situace v péči seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str. 65, ŘÍČAN, P. Cesta živtem: vývjvá psychlgie. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str STUART-HAMILTON, I. Psychlgie stárnutí. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str. 168,169.

26 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 26 Staří lidé tedy nemají pcit, že jejich sexuální živt je nrmální a zdravý, cž suvisí i s tím, že řada starých lidí byla vychvána v dbě, která nebyla na hvry sexu zvyklá. Když je člvěk zdravý, je schpen naplnit své ptřeby bez pmci jiných. V případě, že ale člvěk nemcní, přichází léčebná a šetřvatelská péče. Je více než jasné, že klienti v různých zařízeních jsu uspkjeni na bázi základních ptřeb, ale kvalita jejich živta suvisí především s naplněním živtních ptřeb vyšších. Každý člvěk má svůj živtní příběh, který je pskládán z radstných i blestných událstí. Čím déle starý člvěk žije, tím je jeh příběh delší. Naplňvání ptřeb dkáže půsbit na upevňvání tělesnéh zdraví a chtu staréh člvěka pr sebe ještě něc udělat. Prt význam ptřeb ve stáří nelze pdceňvat. 48 Od terie ptřeb se dvinul stanvení becných pririt, které je třeba v přístupu ke starým lidem zachvat, a těmi jsu především autnmie, důstjnst, zabezpečenst, smysluplnst, pdíl na rzhdvání a správná kmunikace, které bych chtěla věnvat pzrnst v následující kapitle. 1.4 Specifika kmunikace se seniry Kmunikace senirů má typické znaky spjené s tím, že se zhršuje sluch, ubývá paměť, bjevují se prblémy v blasti vyjadřvání. Staří lidé čast pmaleji uvažují, neprzumí mnhdy tmu, c jim říkáme, dchází ke zhršení artikulace, čast musíme něc stále dkla pakvat. Kmunikace je zárveň prstředkem k tmu, jak dáváme najev, zda máme někh rádi neb k němu cítíme negativní vztah. Je t hlavní prstředek mezilidských vztahů. Obecně se kmunikace dělí na typicky dva způsby slvní a neslvní kmunikace, kteru běžně, aniž bychm si t v praxi uvědmvali, máme k dispzici: Verbální využíváme zejména slva. Neverbální - využíváme statních prstředků, tedy kntaktu čí, mimiky, gestiky, dteků, vzdálensti, plhy těla, síly a intnace hlasu. 48 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 57.

27 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 27 Vhdná kmunikace je takvá, která zahrnuje ba způsby kmunikace a je pr senira hlavně srzumitelná. Je znám, že seniři se stýchají přiznat, že něčemu nerzumí, nechtějí zdržvat a čast se dknce stydí zeptat, aby se necítili méněcenní. 49 Kmunikace užívaná v blasti péče seniry se rzděluje na tyt tři základní druhy: 50 Sciální kmunikace běžný rzhvr mezi senirem a pracvníkem při denních činnstech. Specifická kmunikace rzhvr zaměřený na určitý cíl, například zjišťvání jeh ptřeb, plánů, nabízení služeb, vyplňvání dtazníků apd. Terapeutická kmunikace realizvaná frmu pdpry a pmci v tíživé situaci. Kvalitu a efektivitu kmunikace vlivňují zejména: věk, vzdělání, zdravtní stav, aktuální situace senira, jeh smyslvá prucha, snížení kgnitivních funkcí, časvý prstr, vliv prstředí, nezájem neb zájem senira, význam, který senir kmunikaci přikládá, míra znalsti kmunikačních technik pracvníka a schpnst tyt techniky uplatnit v praxi, znalst neverbálních prjevů kmunikace a důležitá je i emční inteligence pracvníka. 51 Ve stáří mhu nastat překážky, neb-li bariéry, které kmunikaci brání. Překážky lze rzdělit d tří skupin: Překážky na straně klienta senir je unavený, nechce nic sdělvat, nevěří svému pečvateli, jsu zde smatické ptíže typu blesti, hrečky, pruch sluchu, řeči, únava neb demence. 2. Překážky na straně pečvatele pečvatel se bjí nárčných témat jak je umírání, smrt, tázek zdravtníh stavu, není schpen nasluchat, má nedstatek času, rli hraje únava a sbní antipatie. 3. Překážky na straně prstředí hluk, phyb sb, přítmnst někh dalšíh, ztráta sukrmí, nevhdná místnst pr klienta. 49 POKORNÁ, A. Kmunikace se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str

28 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 28 Kmunikační zlzvyky, které jsu v praxi v péči seniry bhužel zcela běžné, vyjmenvává Klevetvá a Dlabalvá: 53 Odsuzujeme způsb chvání a nevěnujeme dstatečnu pzrnst tmu, prč t klient dělá. Ubezpečujeme klienta, že se nic vlastně neděje, cž v nich napak vzbuzuje dpr a branu. Radíme a hledáme řešení v kamžiku, kdy t klient neptřebuje. Ukvapeně zklidňujeme. Přesvědčujeme. Vyhýbáme se rzhvru. Klademe zbytečné tázky, když na ně někd nereaguje. Nabízíme jinu frmu úlevy. Mralizujeme a kritizujeme. Myslíme, že známe myšlenky klienta. Přerušujeme jeh řeč. Odmítáme klienta neverbálně například mávnutím ruky. Nereagujeme na sdělení druhéh a dcházíme beze slv. Vnucujeme svůj názr. Nabízíme činnsti míst nasluchání. Starý člvěk ptřebuje, abychm se v pravý kamžik a na správném místě zastavili a dkázali darvat svůj čas a nasluchat jeh živtnímu příběhu. Očekává především náš zájem a pzrnst jeh steskům. Mžná si někdy ani neuvědmujeme, že léčíme především svu sbnstí a způsbem nasluchání. Nejenm starý člvěk, ale každý z nás ptřebuje sdělit, c h trápí. Jde hlavně t mít ptvrzen, že pr druhéh něc 53 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str

29 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 29 znamenám, že druhý člvěk respektuje můj pžadavek na způsb řešení knkrétní situace. 54 Aktivní nasluchání znamená, že přijímáme t, c nám kd říká a snažíme se tmu przumět, a prtže seniři jsu jednu z nejcitlivějších skupin v kmunikaci, je třeba aktivnímu nasluchání věnvat pravdvý zájem, prtže předstírání každý velice rychle pzná a ztratí ptm zájem pkračvat. Opravdvst v kmunikaci vyjadřuje skutečnst, že jsu verbální i neverbální prjevy v suladu. Empatie je schpnst citlivě reagvat na sdělení a pržívání a v sciálních službách je pvažvána za jednu z nejdůležitějších. A vhdné kmunikační schpnsti by měly být v tmt případě, zejména v péči seniry, klíčvu kmpetencí. Umět si navdit pdbné pcity, jak má klient, a pvídat si s ním nich, je základem pr empatii. Vcítění se d klientva světa nepředpkládá jen puhé przumění sdělvanému bsahu na lgické úrvni, ale i pchpení pstje, jaký klient zastává k tmu, čem vypvídá. 55 Při kmunikaci se seniry je třeba ale také vědět, jaké specifické prblémy se v případě kmunikace může jednat na straně senira. Venglářvá uvádí tyt typy: 56 Pruchy smyslů u nedslýchavéh člvěka musíme mluvit pmalu, zřetelně, dívat se mu d tváře a pzrnst musíme věnvat kmpenzačním pmůckám. U člvěka se špatným zrakem dbáme na jasné frmulace a nedtýkáme se senira bez předchzíh upzrnění a vše mu důsledně ppisujeme. Pruchy řeči prblematika schpnsti mluvit a rzumět řeči, kdy musíme být při kmunikaci zejména trpěliví, nepravujeme člvěka a puze jej taktně dplňujeme. Demence je třeba umět rzlišit, jaké btíže senir má a jak se je snaží kmpenzvat a na základě vyhdncení kmunikvat až ve chvíli, kdy je t vhdné, kmunikvat více způsby, vlit jednduché věty a slvník, který senir 54 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str HÁJEK, K. Práce s emcemi pr pmáhající prfese. 2. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str VENGLÁŘOVÁ, M. Prblematické situace v péči seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str

30 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 30 zná, nevhdné prjevy se musíme naučit přehlédnut a nekmentvat. Vždy je třeba zachvat důstjnst. Dbrá kmunikace s klientem se zdá být základem vztahu mezi pečujícím a příjemcem péče. 57 Při kmunikaci je třeba ddržvat některé zásady. Kalvach 58 hvří desateru kmunikace s geriatrickými pacienty seniry: 1. Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej slvujeme jménem neb dpvídajícím titulem. 2. Důsledně se vyhýbáme infantilaci staréh člvěka. 3. Při kmunikaci chráníme pacientvu důstjnst. 4. Respektujeme princip zpmalení a chráníme seniry před časvým stresem. 5. Slžitější neb zvláště důležité infrmace něklikrát zpakujeme a raději je ještě napíšeme na list papíru. 6. Aktivně, ale taktně věříme mžné kmunikační bariéry a tmu přizpůsbíme kmunikaci. 7. K usnadnění kmunikace se zdržujeme v zrném pli pacienta, mluvíme srzumitelně a udržujeme ční kntakt. 8. Bez věření nedslýchavsti nezesilujeme hlas. 9. Dpmáháme při phybu, ale nevnucujeme tut pmc. 10. Dbáme na pdpru a udržení sběstačnsti senira. Dpručení pr kvalitní kmunikaci může být rvněž v tét pdbě: Nasluchejte tmu, c druhý skutečně říká. 2. Mluvte sbě: Slyším vás, cítím s vámi, rzumím vám. 3. Nekritizujte, nekárejte. 57 VENGLÁŘOVÁ, M. Prblematické situace v péči seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pjetí geriatrickéh pacienta a jeh prblémů v šetřvatelské praxi. Praha: Galén, ISBN , str KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 109.

31 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn Nemcný člvěk se nezlbí na vás, ale na situaci, ve které se citl, t je třeba si uvědmit. 5. Nabídněte mžné řešení. 6. Naučte se vyjádřit své pcity. 7. Naučte se rzumět svým vlastním pstjům a myšlenkám. 8. Pužívejte svji živtní zkušenst. 9. Uvědmte si, že staří lidé v jednm kamžiku pržívají přítmnst, minulst i buducnst. 10. Myslete na t, že seniři rádi slyší, jak jim t sluší, jak dbře vypadají, jaký měli živt, zaměstnání, manželství, děti, kníčky, dětství, jaké mají zvyky, kdy mají významné živtní událsti, že je zajímají vzpmínky, jídl, recepty, škla, mládí, plitika, televize, láska, přátelství, naděje. Znalst těcht pravidel nám může pmci, ale jen tehdy, jestliže dáváme najev své skutečné city, svje emce a svji prfesinalitu. Starý člvěk déle žil, má tedy delší živtní příběh, který je pskládán z řady krásných, smutných či bezstarstných příběhů i hlubkých nedřešených situací. Práce s lidmi je ta nejtěžší, zvláště se starými sbami, a prt nezapmínejme: Starý člvěk ptřebuje přijímat užitečné infrmace, které budu pravdivě vypvídat skutečné pdstatě prblému a kterým bude rzumět. Sučasně ptřebuje slyšet vlídná slva uznání, získat zprávu, že má svu cenu a že jsme si v našem srdci pr něj udělali míst trvalé hdnty. Neznamená t však, že budeme přebírat prblémy starých lidí a pak pd jejich tíhu padat na zem. Znamená t, že se budeme snažit najít cestu řešení, p které pak musí starý člvěk jít sám. My můžeme jít vedle něj, někdy i kus zpátky a kus vpřed Dílčí závěr V první části jsem se zaměřila na t, c může být základním bsahem pjmu senir, stárnutí a stáří. Prvnala jsem různá pjetí autrů na tut prblematiku, pukázala na nejčastější rzdělení stárnutí a peridizaci stáří a živta. 60 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str

32 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 32 Se stářím suvisí změny, které tt živtní bdbí prvází. Vymezila jsem tedy tři základní typy změn, a t změny tělesné, psychické a sciální. Změny snáší a umí přijmut v živtě každý individuálně, nejčastěji se hvří pěti základních strategiích zvládání těcht změn, a t strategii knstruktivnsti, závislsti, brannéh pstje, nepřátelství a sebenenávisti. Ideálním způsbem je vyrvnanst, kdy člvěk přijímá změny s klidem a svji situaci je schpen akceptvat. Pznání ptřeb nejenm našich vlastních, ale zejména ptřeb těch, kteří naši pmc čekávají, pmáhá ke vzájemné tleranci a zvládání prblémů senirů, prt jsem zdůraznila, které ptřeby senirů nelze pdceňvat a kterým je třeba věnvat zvýšenu pzrnst. V péči seniry je nutné znát prstředky účinné kmunikace, která bude především srzumitelná a pr senira přínsná. Při kmunikaci bychm měli umět vytvřit vzájemný vztah laskavsti, důvěry, pchpení, empatie a vstřícnsti. Rli zde hraje prfesinalita, kmunikační dvednsti a schpnsti, zkušensti a rvněž znalsti prblémů, které mhu v kmunikaci nastat. Je důležité vědět, jakých zlzvyků se v kmunikaci se seniry nejčastěji dpuštíme a jakým směrem by správná kmunikace měla být vedena. Sučasná splečnst by neměla před prblémy, které suvisí se stářím a stárnutím přivírat či, ale měla by napak stáří chápat, sympatizvat s ním a vytvářet v ní takvé pdmínky, ve kterých budu seniři žít důstjně, s přiměřeným eknmickým i sciálním zajištěním a tedy i s pcitem, že v nemci a v případě ztráty sběstačnsti se jim dstane patřičné péče.

33 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 33 2 FORMY PÉČE O SENIORY Zastavme se na chvíli, ale nepřešlapujme na místě a hledejme dávn již bjevené úctu a lásku k člvěku. Úcta je křehká a zranitelná, ptřebuje chránit láskyplnu péčí všech lidí na světě. Dana Klevetvá 2.1 Histrický phled na péči seniry Péče seniry má u nás dluhletu tradici a je tedy třeba pr účely tét práce ji alespň v základní pdbě zmínit. V minulsti byla tat péče praktikvána výhradně v rámci rdiny, pírala se zejména principy křesťanské lásky a měla tedy hlavně charitativní charakter. V Čechách a na Mravě měli staří lidé stejný sud jak jinde v Evrpě. Žili dma, a pkud byli chudí, někd se ně pstaral. Ten někd mhl být rdinný příslušník neb cizí bhatý člvěk. Také u nás lze d středvěku sledvat phnutu histrii pmalu se rdící rganizvané péče staré, nemcné a chudinu vůbec. 61 První instituce zakládaly nejdříve církve, pzději řehlní řády. Pmc se zaměřvala především na nemcné, na staré, sirtky, zmrzačené a slepé. Pmci se dstával zejména těm, kteří přišli v důsledku válek své rdiny. Byly budvány takvé instituce, které se nazývaly špitály, chudbince, sirtčince a starbince, ale vedle ústavní péče, která vznikala ve 13. stletí, směřvala pmc i k ptřebným v terénu. Byla t například pmc v pdbě šacení a stravy pr ptřebné a měla spíše laický charakter. 62 V 16. a 17. stletí byl rzvj péče chudé zbrzděn díky rekatlizaci země, při které byla psílena mc církve a habsburské mnarchie. Péče v tehdejších institucích byla na velmi nízké úrvni, prt kncem 18. stletí vlivem svícenských refrem přišla katlická církev rzhdující pstavení v péči chudé a staré lidi a začaly vznikat nvé zdravtně-sciální instituce. V tét dbě také dchází k většímu rzvji terénní péče. 63 Základem nvdbéh systému péče chudé, staré, nemcné a handicapvané lidi se stal tzv. dmvské práv z rku 1863, kdy dmvská bec měla pvinnst pstarat se tyt 61 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str MATOUŠEK, O. a kl. Základy sciální práce. 1. vyd.praha: Prtál, ISBN , str. 114.

34 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 34 sby, zajistit jim nutnu výživu, tedy stravu, buv, šacení, ubytvání a tp a jednu z frem péče byl umístění d becní instituce starbince. Převážný pdíl péče ale zůstal stále na rdině a jen v nezbytných případech byl dplněn péčí v becních institucích. 64 V 19. stletí dchází v důsledku industrializace k mnha negativním a patlgickým jevům, kdy bída nutila pracvat i děti a mládež, narůstala kriminalita, tuláctví a žebrta. Až ve 20. stletí byla péče ptřebné d té dby realizvaná převážně církví pstupně změněna na rganizvanu, na principech individualizace a prevence. Nvé frmy živta lidí přinesly snahu nvu frmu práce se seniry. Začala se zkumat ptřebnst. 65 Vznik samstatnéh Českslvenska byl pr sciální péči histrickým mezníkem. Stát se musel vyrvnávat s mnha sciálními jevy, v důsledku 1. světvé války zde byla širká skupina těch, kteří ptřebvali pmc, včetně starých lidí. Sciální péče byla zajišťvána především veřejnprávními institucemi, ale byla dplňvána péčí sukrmých i církevních institucí. Vznikl mnh dbrvlnických rganizací a vznikl i ministerstv sciální péče, které zajistil pdpru ve stáří. Přelmem v nvdbé péči seniry a pečvatelské služby jak terénní sciální služby, na kteru je zaměřena mje práce, byl zalžení Českslvenskéh červenéh kříže v rce 1919, jehž členky pskytvaly pmc starým bčanům v blasti sbní hygieny, úklidu dmácnsti a vaření. Z tét pmci se pstupně vyvinula pečvatelská služba, která byla rganizvána na základě dbrvlnsti. V tét dbě byl kladen velký důraz na prfesní přípravu sciálních pracvníků. 66 Obdbí druhé světvé války však fungvání vybudvanéh systému sciální péče a pmci přerušil a nvu etapu péče staré a nemcné lidi zahájil kmunistický převrat v rce 1948, který sebu přinesl zásadní plitické i sciální změny. V tét dbě dšl k nezpchybnitelnému rzvji péče z th důvdu, že plnu dpvědnst za sciální zabezpečení převzal stát. Všechny sciální instituce pečující seniry byly přejmenvány na dmvy důchdců, a další vývj psilval zejména ústavní frmy sciální péče. 67 Dmvy důchdců bývaly skutečně světem pr sebe, světem nepchpitelným a nepchpeným. Obyvatelé dmvů důchdců byli zapmenuti někde dalek, čast 64 KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str MATOUŠEK, O. a kl. Základy sciální práce. 1. vyd.praha: Prtál, ISBN , str KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str

35 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 35 za městem, v parcích a lesích, kam se nedstaly ani zvěny běžnéh a tepajícíh živta. Odchd d dmva důchdců prvázel syndrm pslední štace. 68 Pečvatelsku službu převzala v rce 1952 státní zdravtní správa a mezila ji na péči samělé nemcné bčany. Sciální péče v pravém slva smyslu byla vnímána jak krajvá a nepříliš ptřebná, čast byla přesměrvána d blasti zdravtnictví, kdy byla zdůrazněna péče šetřvatelská na úkr péče sciální. O pečvatelsku službu ale narstl zájem zejména v 60. letech, prtže tam, kde všichni museli chdit pracvat, ptřebvali pmc při zajištění péče své staré a méně sběstačné rdiče a pptávka p tét službě začala prudce stupat. V sedmdesátých letech 20. stletí, kdy již byla pečvatelská služba vnímána jak splečensky významná a důležitá, a v letech smdesátých, se začala rzvíjet. Péče byla stanvena záknem a vyknávaly ji jak dbrvlnice, tak pečvatelky z pvlání. 69 V rce 1986 byla pečvatelská služba svěřena dbrům sciálníh zabezpečení a vnikla funkce tzv. krskvé sestry. Nabídka scialistické pečvatelské služby spčívala především v rzvzu bědů a dnášce nákupu ptravin. Zahájila se výstavba dmů s pečvatelsku službu, začala vznikat i střediska sbní hygieny. Obyvatelé dmů s pečvatelsku službu i dmvů penzinů žili pměrně autnmně, puze na t, na c nestačili, si bjednali příslušnu službu. Věděli, že například dům s pečvatelsku službu mhu pustit, budu-li chtít. 70 Systém péče seniry byl pměrně přehledný, lidé dkázali rzlišit, že když budu nemcní, půjdu d nemcnice, kde budu mít vše zdarma a když se nebudu mci vrátit dmů, kde se ně pstará rdina, půjdu d dmva důchdců. Umisťvání senirů d jediné frmy institucinální péče, státních dmvů důchdců, byl bvyklým a téměř výhradním způsbem řešení snížení sběstačnsti neb úplné nesběstačnsti senirů. Pskytvanu péči, bez hledu na kvalitu, financval stát. Nebyla mžnst výběru a vlby. D dby, než byl mžné senira umístit, se čast situace řešila pakvanými dluhdbými pbyty v nemcnici na ddělení léčebny dluhdbě 68 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, ISBN , str KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str. 221.

36 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 36 nemcných. Pasivita, pnížení, zklamání, pcity křivdy a lítsti dprvázely mnh senirů v dmvech důchdců p zbývající dny jejich živta. 71 Jednu z psledních záknných úprav, která prběhla v rce 1988, se měla scialistická splečnst rzvjem své výrby stát základem živtních a sciálních jistt svých bčanů jak v případě jejich práce, tak v případě důchdu neb z jinéh zdravtníh důvdu. Práv na sciální zabezpečení tak měli mít garantván zcela všichni a měla t být pjistka na zachvání plitické stability státu Dnešní prblémy péče seniry Situace v České republice však dznala výrazných změn p rce 1989, a t nejen v blasti plitické a eknmické, ale i v blasti sciální. Nastal bdbí rychléh rzvje služeb, vznikla řada nestátních rganizací, také církve u nás zřídily p rce 1989 rganizace specializvané na pskytvání sciálních služeb (Charita, Diaknie aj.). Církevní instituce měly na rzdíl d mnha nestátních neziskvých rganizací, tedy bčanských sdružení, tu výhdu, že měly materiální i metdicku pdpru d církevních partnerů v zahraničí. 73 Hlavním invačním trendem tét dby byla snaha deinstitucinalizaci sciálních služeb a její transfrmaci. T znamenal, že byl třeba vysce nákladný a rvněž zčásti nefunkční systém sciální péče a pmci výrazně refrmvat. Prces deinstitucinalizace byl v České republice p rce 1989 výrazně vlivněn aplikací principů chrany lidských práv d sciálních služeb a vznikem právních standardů kvality. Tent pjem se tedy pužívá ve smyslu přechdu d dminantníh pskytvání pbytvých služeb směrem k pskytvání sciálních služeb zaměřených na individuální pdpru živta člvěka v přirzeném prstředí. Pjem transfrmace sciálních služeb v České republice představuje prces změny řízení, financvání, vzdělávání, místa a frmy pskytvání sciálních služeb tak, aby výsledným stavem byla péče v běžných živtních pdmínkách MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str TOKÁROVÁ, A. a kl. Sciálna práca. Kapitly z dejín, terie a metdiky sciálnej práce. 2. vyd. Prešv: Filzfická fakulta univerzity v Prešve, ISBN , str MATOUŠEK, O. a kl. Sciální služby. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str ČÁMSKÝ, P., SEMBDNER, J., KRUTILOVÁ, D. Sciální služby v ČR v terii a praxi. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str. 12.

37 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 37 P tzv. sametvé revluci v rce 1989 dšl v rámci transfrmace k rychlému návratu ke vzdělávání na vyskšklské, ale i středšklské úrvni, vytvřily se alternativy k tradiční sciální práci a zejména p vstupu v platnst zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů, dšl k výrazným změnám v pskytvané péči seniry. Bhužel t sebu přinesl i celu řadu prblémů. Prblémy v případě sciálních služeb lze ve stručnsti shrnut d těcht čtyř základních blastí: Nesulad mezi pptávku a nabídku služeb pptávka p službách s hledem na ptřeby jedntlivých skupin bčanů je dlišná d nabídky v daném městě neb reginu, někde je vyšší, někde napak nižší pptávka než nabídka. Chybí zde tedy zajištění zásady správná služba na správné míst. 2. Nervné pstavení uživatelů služeb - příspěvek na péči, který má být využíván právě na úhradu zajišťvané péče, se stal puze dalším příjmem senirů a není využíván k účelu danému záknem, uživatelům nejsu mnhdy pskytvány v dstatečné míře infrmace jejich právech. Mžnst nákupu služeb d th, d kh uživatel právě v dané chvíli službu ptřebuje a chce, je minimální. 3. Trh služeb není dstatečně rzvinutý - na nárdní úrvni neexistují kvalitativní standardy, které by kntrlvaly pskytvání služeb, standardy si vytváří každý individuálně a stále je zde zatížení administrativníh charakteru. 4. Nedstatek veřejných zdrjů na financvání služeb - zdrje jsu vlivňvány plitickými, eknmickými a splečenskými faktry. V případě péče seniry lze ale nejzávažnější prblém pvažvat neprvázanst zdravtní péče a sciálních služeb. U senirů v jejich dmácím prstředí už nestačí jen pmc sciálníh charakteru, ale pmc na úrvni specializvané šetřvatelské péče. V kmpetenci pracvníka, který se v sciální službě v sučasné dbě phybuje, je mim jiné i skutečnst, že musí zajistit péči návaznu, tedy většinu péči zdravtní. Neprvázanst tét péče je pravdu největším prblémem a dchází spíše k ddálení než ke sblížení rganizací sciálních a zdravtnických služeb. V praxi se přitm stává, že staří 75 MOLEK, J. Řízení rganizací sciálních služeb. Vybrané prblémy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, ISBN , str. 23.

38 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 38 lidé jsu příliš nemcní na t, aby jim stačily puhé sciální služby, ale zdravtnictví s nimi nepčítá, prtže v tmt systému není řešena tázka dluhdbých pbytů. 76 Srvnáme-li terii zdravtně sciální práce s praxí, zjistíme určitu disprprci. Z velké části prakticky stále ddělená zdravtní a sciální péče je pr ptřebné klienty velku kmplikací, ve výsledku negativně vlivňuje kvalitu živta těcht klientů i jejich blízkých. 77 Dalším prblémem sučasných senirů je kvalita jejich živta. Kvalitu živta lze určit jak vnímání pzice jedince v určité kultuře a hdntvém systému a jedná se velmi širký kncept, který je vlivněn zdravím, psychiku jedince, jeh vztahy k klí, způsbem živta a živtním stylem. 78 Vždy záleží na prstředí, ve kterém zrvna žije a kvalita živta senirů tedy nemůže být vázána jen na stav jejich zdraví, i když pr mnhé je t jediné kritérium. Staří lidé si myslí, že jejich živt bude znvu kvalitní, až jim zdravtnictví zdraví vrátí. Medicína se t může pkusit, ale nemůže slíbit, že se jí t pdaří. 79 Kvalita živta suvisí s pchpením smyslu živta jak takvéh, a jestliže víme, pr c stjí za t žít, můžeme dělat vše pr t, aby nám byl c nejlépe, a t v každém běžném kamžiku. S kvalitu živta suvisí důstjnst starých a nemcných lidí a zejména těch, kteří trpí demencí. Každý člvěk ptřebuje respekt, ptřebuje mít pcit, že si jej někd váží. A v praxi se někdy s těmit základními prjevy pravidel slušnsti ptýkáme. Každý z nás by si měl uvědmit, že existuje hranice sukrmí, že musíme být citliví a vnímaví a že důstjnst znamená především partnerství při rzhdvání. Důstjnst je v případě senirů v sučasné dbě velmi citvaným tématem, a t zejména ve spjení s ddržváním standardů při pskytvání sciálních služeb. 76 HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. a kl. Vybrané kapitly z gerntlgie. 3. vyd. Praha: Pr Gerntlgické centrum vydal EV public relatin, ISBN , str KUTNOHORSKÁ, J., CICHÁ, M., GOLDMAN, R. Etika pr zdravtně sciální pracvníky. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita živta. Teretická a metdlgická výchdiska. 1. vyd. Masarykva univerzita v Brně, Pedaggická fakulta, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str. 255,256.

39 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 39 Zachvání důstjnsti je základním lidská hdnta. Respektvání důstjnsti jak v laické, tak v dbrné veřejnsti, je tedy tématem dnešní dby. Nejedná se výkn, ale lidi. 80 Sučasným prblémem péče seniry je pdle méh názru i nedstatek lásky. Každý ví, že se musí starat a dpřát nemcnému neb senirvi úlevu d jeh ptíží, ne vždy je ale schpen tut ptřebu naplnit. Šířit klem sebe phdu nedkáže ttiž každý a dneknečna, jedná se prfesi nárčnu a z hlediska statních nepříliš zajímavu Většina lidí racinálně uznává, že by geriatrická péče měla být kvalitní a dstupná, ale jen málkd se v ní chce angažvat neb se na ní pdílet, ať již nezastupitelnu laicku péčí dma neb dbrvlnicky. V resrtu přetrvávají prblémy s financváním geriatrické péče a s mtivací zdravtníků pr specificku práci s nemcnými seniry. Rdinní příslušníci žijí v dmnění, že za určitých klnstí předají svéh senira prfesinálům, kteří se budu starat d rztrhání těla. Nedpvídá-li reálná péče jejich představám, kritizují všechny a všechn. 81 Prblematickým pstjem ke stáří je tzv. ageismus, tedy diskriminace lidí, kteří zestárli a jejich věkvé znevýhdňvání. Jeh sučástí je šíření mýtů senirech, ve kterých je každý k ničemu, je mžn h přehlížet a ignrvat. Mýty stáří mají velký vliv na pjetí i sebepjetí stáří. Seniři jsu hrženi nejen diskriminací, ale i sciálním vylučením, kteru prvází zejména úpadek a dezintegraci vztahů mezi jedincem a splečnstí. K typickým prblémům senirů patří zejména pdceňvání schpnstí starých lidí a časvý stres těch, kteří by se měli seniry starat, cž je bhužel v dnešní dbě pdle méh názru dán zejména tím, že lidé si z eknmických důvdů musí udržet práci. Nabídka na trhu práce je v sučasné dbě velmi nepříznivá, a pkud někd chce mít alespň minimální jisttu zaměstnání a tím i příjmu d rdiny, musí se v práci angažvat i nad rámec stanvené pracvní dby. Znám ve svém klí příliš těch, kteří žijí sami a zaměstnání je pr ně eknmicku nutnstí, ve které by si nemhli dvlit pečvat někh blízkéh. Převážná část starých lidí svůj pzitivní vztah k živtu pírá jen drbné radsti a malá sciální phlazení. Stáří je těžké, pr některé lidi dknce nesmírně těžké. Je na nás 80 HAVRDOVÁ, Z. a kl. Hdnty v prstředí sciálních a zdravtních služeb. 1. vyd. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlvy v Praze, katedra řízení a supervize v sciálních a zdravtnických rganizacích, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str. 275, 277, 278.

40 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 40 pchpit a bjevit dpvěď, prč je stáří pr mnh lidí tak těžké a nepřijatelné. Dmnívám se, že tent pcit pramení z nedstatku času pr staru generaci. 82 S tím suvisí samělst. Samta sice, jak víme, neznamená samělst, ale přest se čast dchdem d důchdu neb ztrátu partnera jedná ztrátu jistt, které až dsud někd měl. Je snad mžn znvu připmenut, jak je nutné najít si nvé kníčky a zájmy, učit se nvým věcem a využít všech aktivizačních prgramů, které jsu senirům nabízeny, všem nedstatek sciálních kntaktů, případná změna bydlení a dsavadníh způsbu živta naruší mnhdy mezilidské vztahy natlik, že skutečně djde k sciální izlaci a samělst ptm jen prhlubí sníženu sběstačnst. 83 Přestže systém péče seniry prvází skutečně řada prblémů, nelze jej celý hdntit negativně. Řadu prjevů nedcenění stáří, ignrace, pnižvání a nedstatku respektu lze vlivnit vlastní zkušenstní, mudrstí, svými mrálními vlastnstmi, rzvahu a pkru. Ddržvat právě tyt mrální principy, dbát na samstatnst, pdpru a sebevědmí senira může každému z nás pmci k tmu, abychm přístup ke stáří změnili. Nesmíme se vymluvat na t, jaká je naše splečnst. Splečnst je především slžená z nás všech a je jen na nás, jakým způsbem se s prblémy senirů dkážeme vyrvnat, jaké hdnty dkážeme uznávat a jaké živtní pririty máme. Každý z nás by si měl uvědmit, jaký má vlastní názr, pstj a vztah k tét věkvé kategrii becně. Jak nahlížím na přibývající léta a stáří? Jak vnímám seniry a jejich míst ve splečnsti? Jak se připravuji na vlastní stáří? Pkud chceme něc změnit, musíme vždy začít u sebe Rdinná, zdravtní a sciální péče v České republice Sučasný systém sciální péče může být vnímán jak péče pečvatelská, lékařská, šetřvatelská, terapeutická, zákndárná, eknmická, prstě z různých úhlů phledu. Všechny frmy mají něc splečnéh a všechny mají něc splečnéh právě se seniry. Pečují jak dbrníci, tak laici, pečuje i stát, který tyt pravmci deleguje. Jedntlivé frmy se tedy musí dplňvat a kmbinvat tak, aby byly vzájemně prvázány a aby měl 82 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 41.

41 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 41 senir mžnst výběru. Péče je především interakcí. Rdině se nelíbí, že stát přikazuje, ty se musíš starat, státu se nemusí líbit, že rdina dlží senira d zařízení, tak a teď se starej ty. Odpvědnst v péči seniry je vždy splečná. 85 Frmy péče seniry se přest nejčastěji rzdělují d tří skupin: 86 a) péče zajišťvaná rdinu, b) péče zdravtní, c) péče sciální. Rdinná péče je péče zajišťvaná v dmácím prstředí těmi, kd nás mají rádi. Známé lidvé rčení, že dma je dma, platí asi pr každéh z nás. Každý se p dvlené těšíme na svji pstel, vňavý byt a hrníček na kávu. Téměř každý senir chce zůstat dma c nejdéle a být ve své dmácnsti c nejvíce sběstačný. Slv dmv má svje kuzl pr každéh z nás, ať už přijdeme unaveni z práce neb se dmů vrací naše dspělé děti. Ve většině rdin by mhl fungvat mdel zajištění péče dspělých dětí své rdiče, zejména u těch, kteří žijí ve splečné dmácnsti, například v rdinném dmku a na venkvě a jsu na mdel tht sužití zvyklí z vlastních zkušenstí. Někdy se stárnucí rdič přestěhuje k dětem d jejich prstředí, kde se cítí bezpečněji a kde může mít své zázemí. Tt sužití však jak každé jiné sužití sebu může přinést napětí a stres na bu stranách. Aby rdina ve stáří dbře fungvala, jsu pr dbru péči nesběstačnéh člena důležité tyt znaky: 87 a) rdina musí chtít starat se a péči pskytnut, tedy mít dbru vůli, b) rdina musí umět tut péči zajistit, tedy vědět, jak pmci, c) rdina musí mci pečvat, tedy mít k péči veškeré pdmínky. Sučasná splečnst se snaží, aby se dspělé děti v případě ptřeby staraly své nemhucí rdiče, ale v mderní dbě mezigeneračníh sužití spíše ubývá. Mci se starat je mezen tím, že není snadný návrat d pracvníh prcesu, pkud z něj někd dbrvlně dejde a tím se eknmicky stane zcela závislým na pmci státu neb příjmu rdiče či blízké sby, chtít se starat je mezen citvým slabením vzájemných rdinných vazeb, prblematickými a rzdílnými názry na sučasný způsb živta. Pkud 85 ŠELNER, I. Úlha rdiny v péči seniry realita a prgnózy. Sciální práce. 2004, č. 2, ISSN , str MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str HAŠKOVCOVÁ, H. Fenmén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, ISBN , str.286.

42 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 42 někd neumí tut péči zajistit, je nejjedndušší splehnut se na prfesinály a péči přenést na jiné než se sám mtivvat a snažit. Prblémy, které se mhu vyskytnut při péči senira v dmácím prstředí, lze specifikvat asi takt: 88 Mezi senirem a pečující sbu vzniká závislst, ze které nelze uniknut. Dchází k sciální izlaci pečujících v důsledku neustálé phtvsti v suvislsti se zajištěním péče. Pečující sby pdléhají fyzickému a hlavně psychickému vypětí, které může někdy přerůst až v určitu frmu násilí vůči senirvi. Jestliže se rdina starat chce, ale nemůže, bývají důvdy většinu tyt: 89 nevyhvující bydlení nedstatek prstru, malý byt, zaměstnání většina lidí si nemůže dvlit zůstat dma, pvinnsti vůči vlastní rdině péče dmácnst a děti, vzdálenst každý může bydlet někde jinde, vyčerpání a únava je velmi těžké slučit všechny tyt faktry a chdit d práce, starat se rdinu, děti, senira i dmácnst. Rdina je v péči senira nezastupitelná, má svéh senira jistě ráda, ale splečnst by měla tut péči cenit a správným způsbem pdpřit, zejména vhdnu a dstupnu nabídku dplňujících služeb. Dluhdbá péče staréh, navíc nemcnéh člvěka, je ttiž mimřádně namáhavá, a t jak psychicky, tak fyzicky. Splečnst tedy musí za senira převzít zdpvědnst splečně s rdinu. Ve stáří znamená dbře fungující rdina záruku pmci psychické, fyzické i hmtné v případě nesběstačnsti staréh člvěka. Důležité jsu mžnsti, vůle, mtivace a snaha rdiny pmc pskytnut. Význam má způsb bydlení rdiny, vzdálenst blízkých 88 ŠELNER, I. Úlha rdiny v péči seniry realita a prgnózy. Sciální práce. 2004, č. 2, ISSN , str. 17, MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 63.

43 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 43 a příbuzných sb. Rzhdující je ale i splečenské klima, mrálka, etické nrmy, splečenské i rdinné tradice, pdpra legislativní i eknmická. 90 Mžnst, aby senir zůstal ve svém rdinném prstředí, je jednu z nejdůležitějších sciálních jistt, kteru člvěk ve stáří má. Rdina znamená zázemí. Rdina je záruku rvnváhy. Rdina je prstě rdina. 91 Zdravtní péče je pskytvána zejména v nemcnicích, tedy zdravtnických zařízeních ambulantníh neb lůžkvéh typu. Jedná se různá ddělení, zejména interní neb chirurgická, v některých nemcnicích i gerntpsychiatrická neb psychiatrická. Mnzí dbrníci pukazují na t, že by měla být zajištěna tzv. geriatrická ddělení, tedy takvá, která budu pskytvat akutní neb specializvanu geriatricku péči, ale těcht ddělení je v nemcnicích stále mál, stejně jak denních center pr seniry při nemcnicích neb zařízeních sciální péče. Rehabilitační a dléčvací zdravtní péči mhu pskytvat léčebny dluhdbě nemcných, jejichž typickým znakem je limitvaný pbyt. Zdravtní péči lze pskytnut i v zařízeních ústavníh typu pr seniry, tedy v týdenních stacinářích, dmvech pr seniry a v dmvech se zvláštním režimem. Tat péče je pskytvána zvláštní ambulantní frmu prstřednictvím zdravtnickéh zařízení a jde-li šetřvatelsku a rehabilitační péči, pak prstřednictvím zaměstnanců, kteří mají dbrnu způsbilst k výknu zdravtnickéh pvlání. Pr případ úlevvé péče fungují v sučasné dbě i hspice, cž jsu zařízení, která pskytují péči nejen nevyléčitelně nemcným zejména s nklgickými nemcemi, ale následně i pzůstalým. Účelem péče je pskytnut senirům důstjné pržití závěrečné etapy jejich živta v terminálním stadiu nemci. I v tét blasti ale narůstá ptřeba, aby hspice nebyly určeny jen pacientům nklgickým, ale rvněž pacientům nenklgických nemcnění, zejména v terminálním stadiu demence. Je nad slunce jasné, že péče na lůžku v nemcnici a jiných zařízeních ale nemá a nemůže být převažující strategií. Je drahá a většina lidí si přeje zůstat dma. S hledem na narůstající pčet senirů v ppulaci je více než jasné, že by kncepce rzvje zdravtních i sciálních služeb měla být pstavena především na rzvji služeb terénních. K tmut 90 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Mtivační prvky při práci se seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita živta senirů v dmvech pr seniry. 1. vyd. Praha: Grada: ISBN , str. 55.

44 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 44 účelu služí tzv. dmácí péče, která je realizvaná na základě rzhdnutí šetřujícíh lékaře, je hrazena ze zdravtníh pjištění a jeh pskytvatelem mhu být agentury dmácí péče, v sučasné dbě nejčastěji charitativními rganizace. Jedním z hlavních pzitiv péče tht typu je, že je respektvána individualita každéh člvěka v jeh sciálním prstředí a že se tím zabraňuje psychické nephdě pacienta, který by v nemcnici svji nemc mhl zvládat dalek hůře. Ke stejnému účelu služí i geriatrická denní centra, která mhu pskytvat léčebnu a šetřvatelsku péči, fyziterapeuticku péči a aktivizaci senirů frmu denníh pbytu senira, ale jak byl již zmíněn výše, těcht center je stálý nedstatek. 92 Zajištění ptřebných zdravtnických, sciálních a dalších služeb v dmácnsti je nutnu pdmínku pr t, aby mhli i nesběstační seniři setrvávat c nejdéle v dmácím prstředí, a aby se ně mhli rdinní pečující v c největší míře starat. Bez tét pmci dchází jak ke zbytečným hspitalizacím, tak k předčasné dluhdbé institucinalizaci. 93 Sciální péče je v sučasné dbě šetřena zejména záknem č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů a zvýšení prestiže právě blasti sciálních služeb jak vysce záslužné činnsti by měla celá splečnst věnvat více pzrnsti. Změny, ke kterým dchází zejména v eknmické a plitické blasti, si vynutily nvu legislativu v sciální sféře, která se přím dtýká péče naše starší splubčany. Víme-li, že naším splečným cílem je kvalita živta senira, musíme przumět ptřebám a nárkům starých lidí a reálným mžnstem jak rdiny, tak splečnsti. 94 Zákn sciálních službách definuje tři druhy služeb: 95 sciální pradenství, které je sučástí všech sciálních služeb, služby sciální péče, jejichž cílem je zabezpečení základních živtních ptřeb v případě, že tyt ptřeby nemhu být zajištěny bez péče jiné sby, 92 MLÝNKOVÁ, J. Péče staré bčany. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. a kl. Vybrané kapitly z gerntlgie. 3. vyd. Praha: Pr Gerntlgické centrum vydal EV public relatin, ISBN , str KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 42.

45 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 45 služby sciální prevence, které služí zejména k předcházení a zabraňvání vylučení lidí, kteří jsu hrženi negativními jevy. Pdle th, kde se sciální služba pskytuje, se ptm dělí služby na terénní, které se pskytují v prstředí, ve kterém jedinec žije (nejčastěji právě pečvatelská služba neb sbní asistence), ambulantní, kdy jedinec za službami sám dchází (např. d denníh stacináře) a pbytvé, tedy v zařízeních, kde celdenně neb celrčně někd pbývá (tedy nejčastěji dmvy pr seniry, azylvé dmy apd.). Zařízení sciálních služeb, ve kterých mhu seniři pbývat, jsu například centra denních služeb, denní a týdenní stacináře, dmvy pr sby se zdravtním pstižením, dmvy pr sby se zvláštním režimem a dmvy pr seniry, azylvé dmy, nclehárny, sciální pradny apd. Výše uvedený zákn nejenže přesně stanví druhy všech zařízení a základní činnsti při pskytvání služeb, ale jedntlivé služby specifikuje a stanví přesné pdmínky pr jejich realizaci. Jeh význam v sciální péči je tedy prvtní a budu se mu věnvat v samstatné části další kapitly. 2.4 Zájem seniry z phledu Evrpské unie Pkud hvřím frmách a způsbech péče seniry v České republice, zmíním jen stručně phled na stárnutí v rámci Evrpské unie (EU). Ppulace v České republice, která je relativně mladu zemí Evrpské unie, se zanedluh může stát jednu z nejstarších. V sučasné dbě je pdle dhadů u ppulace 65 a více let asi 80 až 90% senirů sběstačných s pmcí rdiny a nejbližšíh klí, 13% ptřebuje pmc v dmácnsti, 7 8 % ptřebuje sustavnější dmácí péči a 2-5% ptřebuje péči ústavní. S přibývajícím věkem ptřeba péče a pmci v sebebsluze stupá a ptřebuje-li senir pmc, brátí se nejdříve na děti a partnera, ptm na bec a stát a napsledy na neziskvu rganizaci, cž je pravděpdbně následkem histrické setrvačnsti minuléh režimu. 96 Pdle statistické zprávy vývji byvatelstva v rce 2011 patřil d věkvé skupiny sb nad 65 let věku na knci rku 2011 v České republice 1,701 milinu sb a seniři se tak pdíleli na celkvé ppulaci 16,2 %. Zastupení senirů pzvlna rste již d plviny 80. let 20. stletí. V rámci věkvé kategrie 65+ tak byl největší relativní přírůstek 96 HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. a kl. Vybrané kapitly z gerntlgie. 3. vyd. Praha: Pr Gerntlgické centrum vydal EV public relatin, ISBN , str. 7.

46 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 46 zaznamenán u sb 65 až 74letých. 97 V rce 2030 by seniři měli tvřit 22,8 % ppulace, v rce 2050 již 31,3 %, cž představuje asi 3 miliny sb. 98 I ppulace členských zemí Evrpské unie má velmi rzdílnu věkvu strukturu. Pdle statistiky Eurstatu žije nejvíce senirů v sučasné dbě v Německu, Itálii, dále v Řecku, Švédsku a Prtugalsku a Česká republika je s 15,5 % zastupením byvatelstva ve věku 65 a více let na 22 místě. 99 Pdle zprávy Evrpské unie stárnutí ppulace se v příštích desetiletích čekává, že celých 30% Evrpanů bude starších 65 a více let. Prdlužení délky živta je na jedné straně velkým úspěchem, na druhé straně však budu dpadat prblémy na eknmiky jedntlivých zemí, zejména jejich systémy sciálníh zabezpečení. Dnes na jednh eknmicky neaktivníh člvěka připadají čtyři eknmicky aktivní lidé, v buducnu by t měli být puze dva lidé. Zvyšující se stupeň závislsti senirů pvede zcela jistě ke zvýšení nákladů na služby a k tlakům na veřejné rzpčty. Krmě eknmických změn dchází ale i ke změnám v nárcích na péči, která je senirům pskytvána, především na prfesinalitu a kmpetence persnálu, která tut péči zajišťuje. Členské státy Evrpské unie se na změny snaží reagvat hlavně snahu mdernizaci sciálních služeb, aby tak zajistily jejich kvalitu a udržitelnst. Zde všem hraje rli plitický, histrický a kulturní kntext každé země a rvněž výchzí úrveň každéh státu, prt jsu velké rzdíly bzvláště v legislativní regulaci, distribuci dpvědnsti i financvání služeb. 100 Rzhdnutím Evrpskéh parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 dšl k vyhlášení rku 2012 Evrpským rkem aktivníh stárnutí a mezigenerační slidarity (dále jen EY 2012) a svým zaměřením tak navazuje na evrpské rky předcházející, tedy na Evrpský rk bje prti chudbě a sciálnímu vylučení z rku 2010 a Evrpský rk dbrvlnictví z rku Tematicky dchází k vyústění v rce 2013, který je vyhlášen Evrpským rkem bčanství. 97 Statistiky ČSÚ. ČSÚ: Český statistický úřad [nline] [cit ]. Dstupné z: 98 MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí [nline] [cit ]. Dstupné z: 99 Statistiky ČSÚ. ČSÚ: Český statistický úřad [nline] [cit ]. Dstupné z: ČÁSLAVA, P. Evrpské prměny sciálních služeb. Sciální služby. 2009, č. 5, ISSN , str. 21.

47 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 47 V dkumentu vyhlášení EY 2012 se v důvdech, prč byl takt rzhdnut, mj. uvádí: Vzhledem k rstucímu pdílu starších lidí v Evrpě a zvýšenému výskytu chrnických nemcnění je dnes více než kdy jindy velmi důležité pdprvat zdravé stárnutí všech lidí, zejména těch starších, a pdprvat jejich vitalitu a důstjnst mim jiné zajištěním přístupu k patřičné a vysce kvalitní zdravtní péči, dluhdbé péči a sciálním službám a vytvářením iniciativ na pdpru prevence zdravtních rizik spjených se stárnutím. Zdravé stárnutí může přispět ke zvýšení účasti starších lidí na trhu práce, může jim umžnit být ve splečnsti déle aktivní, může zlepšit individuální kvalitu jejich živta a mezit tlak na systémy zdravtní a sciální péče a systémy důchdvéh zabezpečení. 101 Mezi knkrétní cíle EY 2012 patří zejména: Zvýšit becné pvědmí významu aktivníh stárnutí a jeh aspektů a zajistit, aby mu byl přiznán významné pstavení v plitické agendě subjektů zúčastněných na všech úrvních. 2. Pdněcvat diskuzi, předávat si infrmace a rzvíjet vzájemnu výměnu zkušenstí mezi jedntlivými členskými státy a pdprvat vzájemnu splupráci. 3. Nabídnut rámec pr závazky a knkrétní patření, které umžní Unii, členským státům a zainteresvaným subjektům na všech úrvních, aby prstřednictvím knkrétních činnstí vypracvaly invativní řešení plitiky a dluhdbé strategie. 4. Pdprvat činnsti, které pmhu bjvat prti diskriminaci na základě věku, překnávat steretypy suvisející s věkem a dstranit další bariéry. EY 2012 si tedy neklade za cíl výzvy spjené se stárnutím ppulace vyřešit, ale spíše na ně upzrnit, pdnít diskuzi napříč celu veřejnstí, vyměňvat si zkušensti a hledat nvé metdy a činnsti, které pvedu ke zvýšení aktivníh stárnutí a k rzvji mezigenerační slidarity v členských státech Evrpské unie. 103 Vnitrstátní celstátní rgán, který byl pvěřen prváděním těcht cílů, se stal Ministerstv práce a sciálních věcí a má se jednat zejména splupráci na úrvni 101 MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí [nline] [cit ]. Dstupné z: MPSV. MPSV:Ministerstv práce a sciálních věcí [nline] [cit ]. Dstupné z: BOČKOVÁ, L. Evrpský rk aktivníh stárnutí a mezigenerační slidarity Sciální služby , č. 6 7, ISSN , str. 44.

48 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 48 reginální a místní samsprávy, které znají dbře prstředí svých splubčanů, neziskvé rganizace, prtže mhu realizvat zajímavé prjekty, statní ministerstva a pdniky neb firmy, které mhu prdukvat výrbky a služby pr seniry. Aktuálními iniciativami, které prbíhají v sučasné dbě v České republice, jsu například prjekty Zdravéh stárnutí I a II implementvané Státním zdravtním ústavem, které se na reginální úrvni zabývají aktivním stárnutím senirů v různých reginech České republiky, dále kampaň Mluvme stáří nevládní rganizace Elpida.p.s, kampaň Otevřen senirům frmu tištěné reklamy Dnešní tabu se jmenuje stáří, které přádá Diaknie českbratrské církve evangelické neb ftgrafická sutěž Jaku barvu má stáří, kteru vyhlásil Infrmační středisk Eurpe Direct České Budějvice ve splupráci s Akademickým klubem třetíh věku Aktiv.s. Na mnha prjektech se pdílí Česká republika s statními státy Evrpské unie a kaličními partnery, kteří ve vzájemné splupráci spatřují příležitst řešit tázky věkvé diskriminace a demgrafických změn způsbem, který bude spravedlivý vůči všem věkvým skupinám. 104 Ministerstv práce a sciálních věcí v České republice zařazuje mezi hlavní principy plitiky přípravy na stárnutí důraz na lidská práva, respektvání gendervéh aspektu prblematiky stárnutí, celživtní přístup ke stárnutí a zdraví, důraz na rdinu a mezigenerační vztahy. Dále klade důraz na tvrbu patření na výzkumem pdlžených pznatcích a statistických datech, pzrnst chce věnvat menšinám a respektvat rzdíly mezi venkvem a městem. 105 Prtže k knčí účinnst Nárdníh prgramu přípravy na stárnutí na bdbí let , připravuje se v sučasné dbě nvá strategie pdprující zdravé stárnutí a tvří se nvý Nárdní prgram přípravy na stárnutí na bdbí let 2013 až 2017 (dále jen NPPS ). A právě na základě splupráce s partnery EY 2012 tak byla identifikvána priritní témata NPPS 2013 až 2017, která by měla rli starších sb a senirů v naší splečnsti rzvíjet a pdprvat: Zaměstnávání starších sb. 104 Abut EUROPA. EUROPA: Evrpská unie [nline] 2012 [cit ]. Dstupné z: [nline]. 105 MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí. [nline] [cit ]. Dstupné z: MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí. [nline] [cit ]. Dstupné z:

49 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn Celživtní učení. 3. Dbrvlnictví starších sb a senirů. 4. Kvalitní prstředí pr živt senirů. 5. Mezigenerační dialg. 6. Zdravé stárnutí. 7. Péče seniry. 8. Lidská práva senirů 2.5 Dílčí závěr Sciální péče seniry na území našeh státu má bhatu histrii, prt jsem zmínila nejvýznamnější milníky jejíh vývje. Histrie rganizvané péče a pmci ptřebným sahá až d středvěku, kdy vznikaly první instituce pr chudé, staré a nemcné, které zakládaly hlavně církve a řehlní řády. V 16. a 17. stletí byl rzvj měšťanské péče pzastaven díky rekatlizaci země a k většímu rzvji dchází znvu až v 18. stletí. Legislativně byla péče upravena v 19. stletí vlivem chudinskéh zákna, pdle kteréh musela bčana pečvat bec. V tmt stletí také dšl k nárůstu kriminality a žebrty a až d knce 19. stletí měla sciální péče čast represivní charakter. Určujícím kntextem sciálních služeb ve druhé plvině 20. stletí se stala státní sciální plitika, kdy za péči seniry převzal téměř veškeru dpvědnst stát. Sciální prblémy byly přežitkem kapitalismu a nebyla jim tedy věnvána dstatečná pzrnst. Terénní sciální služby, zejména pečvatelská služba, dznala největšíh rzmachu díky zalžení Českslvenskéh červenéh kříže v rce 1919, a přestže se stále větší důraz kladl na šetřvatelsku a zdravtní péči více než na péči sciální, pečvatelská služba byla v pválečném bdbí i v bdbí následujícím pvažvána za jednu z nejvýznamnějších služeb pr seniry. Přelmem pr skutečný rzvj sciálních služeb pr seniry p stránce eknmické, plitické i sciální, se ale stal až rk sametvé revluce, tedy rk V transfrmačním bdbí, které následval až d rku 2006, kdy byl přijat zákn sciálních službách, dšl k prudkému rzmachu sciálních služeb, ale také k některým negativním mmentům v jejich pskytvání. Prt jsem upzrnila na prblémy, které v suvislsti s těmit změnami vznikly a které se v péči seniry i v sučasné dbě stále prjevují. Na tm, aby péče seniry byla pravdu kvalitní a na vyské úrvni, musí pracvat každý z nás, a t zejména změnu přístupu k senirům a ke stáří becně.

50 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 50 V dbrné literatuře se nejčastěji rzlišují tři frmy péče seniry, a t rdinná, zdravtní a sciální. Každá z tét frmy má svje specifikum, každá z nich je ptřebná a v určitém živtním kamžiku nutná. Ideálním způsbem je vzájemná prpjenst těcht frem. Zdravtní a sciální péče by neměla být d sebe ddělena a měla by dplňvat neb navazvat na v sučasnsti nejvíce žáducí z nich, tedy péči rdinnu. Vzhledem k tmu, že Česká republika je členem Evrpské unie, která se bude v nedaleké buducnsti ptýkat s prblémem stárnutí ppulace, je třeba péči seniry vnímat již v kntextu celé Evrpy a snažit se tak vzájemnu splupráci, splečné aktivity a pdpru důstjnéh živta senirů. Pkud upzrníme na příns senirů pr splečnst, může se pstj byvatel naší republiky k senirům změnit. Prt jsem v pslední části zmínila skutečnst, že rk 2012 byl rzhdnutím Evrpskéh parlamentu a Rady vyhlášen Evrpským rkem aktivníh stárnutí a mezigenerační slidarity a ve splupráci s partnery EY 2012 Ministerstv práce a sciálních věcí připravil Nárdní plán přípravy na stárnutí na bdbí let , kde se péče seniry stala jednu z nejdůležitějších pririt.

51 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 51 3 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Sami cítíme, že t, c děláme, je jen kapka v ceánu. Ale ceán by byl menší, kdyby pstrádal tyt kapky. Matka Tereza 3.1 Význam pečvatelské služby pr udržení autnmie ve stáří Autnmie je pjem, zahrnující důstjnst, který je spjen s lidskými právy a rvnstí, individuální svbdu, svbdnu vlbu a prsazváním vlastních zájmů. Autnmie je vlastně svébytnst. Autnmie tedy znamená dělat nezávislá rzhdnutí, rzhdvat sám za sebe a jednduše tak žít pdle vlastních pravidel. Pr zachvání autnmie ve stáří je důležité: 107 rvncennst a partnerství při šetřvání starších lidí, pskytvání infrmací bez slangvých výrazů, zahrnutí uživatelů péče d rzhdvání každdenní péči, dstatečné znalsti a dvednsti pr pdpru těch, kteří mají nějaké pruchy, věnvat autnmii pzrnst a rzvíjet strategie na její udržení, pvzbuzvat a pdprvat splupráci, využívat zkušenstí a pznatků d jiných. Pkud je stáří pjímán jak určitý druh fyzickéh a duševníh chátrání, autnmie člvěka, tedy schpnst samstatně se rzhdvat a jednat, tím může být skutečně hržena. Všude tam, kde lidé ptřebují pmc a pdpru, je ptm tat kmpetence narušena. Seniři jsu prt rádi, když mhu prezentvat schpnst a mžnst se sebe a svji dmácnst pstarat sami, chtějí ukázat, že neptřebují být dkázáni na cizí pmc, nechtějí nikh nic žádat, nechtějí nikh nezatěžvat. Stejně tak se cítí dbře, pkud jsu schpni vyjít s finančními prstředky, které mají k dispzici a nemusí zásadně měnit svůj dsavadní živtní standard. Nepřipustili by závislst na svých dětech a mají spíše ptřebu nadále je finančně pdprvat. A když ne přím děti, tak alespň vnučata. Aby mhla být autnmie zachvána, je samzřejmě nezbytné zachvání zdraví neb alespň základní 107 HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. a kl. Vybrané kapitly z gerntlgie. 3. vyd. Praha: Pr Gerntlgické centrum vydal EV public relatin, ISBN , str. 40.

52 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 52 sebebsluhy. Naknec se však většinu člvěk musí smířit s tím, že se stane závislý na pmci někh jinéh. Tut pmc mhu pskytnut jak příbuzní, tak prfesinálvé, jak dma, tak v instituci. V případě umístění d instituce se jedná zátěžvý a významný mezník v živtě staréh člvěka, prtže umístěním d instituce nejenm že dchází ke ztrátě sbníh zázemí, prstředí, ke kterému je člvěk fyzicky a emčně vázán, ale rvněž signalizuje blížící se knec živta a symblicky tak bhužel ptvrzuje ztrátu autnmie a sběstačnsti. Tat změna je pržívána jak úpadek vlastní sbnsti, zvyšuje úzkst, strach a pcit nejistty a je prvázena velkým stresem. Oprti tmu pečvatelská služba představuje takvu frmu pmci, která alespň část vlastní autnmie umžňuje tím, že člvěk žije navyklým způsbem živta v sukrmí vlastníh bytu. Pečvatelská služba je nejrzšířenějším druhem terénní sciální služby, která má, tak jak byl již uveden, pměrně bhatu tradici a rzvíjela se i v dbě, kdy jiné služby spíše stagnvaly. D rku 2006 byla tat služba pskytvána zdravtně pstiženým a starým bčanům, kteří nebyli schpni si sami bstarat nutné práce v dmácnsti a další živtní ptřeby a péči jim nemhla zajistit jejich rdina. Tat péče se pskytvala jak v dmácnstech, tak v dmech s pečvatelsku službu, v zařízeních pečvatelské služby i mim dmácnsti či zařízení. U nás je tat služba v sučasné dbě většinu zřizvána bcemi, ale i nestátními neziskvými rganizacemi. Její sučasná pdba je vlivněna nejen záknem č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů, ale rvněž sciální plitiku státu, kvalitním vzděláváním sciálních pracvníků i pracvníků v sciálních službách, ale i tím, že se čerpají zkušensti ze zahraničí. Pdbu pečvatelské služby vlivňují samzřejmě i jejich uživatelé a vývj celé naší splečnsti včetně kmunitníh plánvání v sciálních službách jedntlivých reginů. Pečvatelská služba 108 je tedy v sučasnsti pdle platné legislativy službu pskytvanu sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu věku, chrnickéh nemcnění neb zdravtníh pstižení, jejichž situace vyžaduje pmc jiné fyzické sby. Služba pskytuje zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů.

53 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 53 úkny, které jsu rvněž legislativně vymezeny v určitém čase v dmácnstech sb a v zařízeních sciálních služeb. Pečvatelská služba nepatří ke službám kntrverzním, lidé v kmunitě ji respektují, má dluhletu tradici a rdiny s ní pčítají ve chvíli, kdy jejich vlastní síly nestačí. Díky ní mhu klienti žít d značné míry nezávisle. 109 Pečvatelská služba může pskytvat tyt základní činnsti: 110 a) pmc při zvládání běžných úknů péče vlastní sbu, b) pmc při sbní hygieně neb pskytnutí pdmínek pr sbní hygienu, c) pskytnutí stravy neb pmc při zajištění stravy, d) pmc při zajištění chdu dmácnsti, e) zprstředkvání kntaktu se splečenským prstředím. Základní činnsti jsu pvinnu nabídku pskytvatele, kteru je mžn ještě dplnit dalšími činnstmi tzv. fakultativními, tedy dbrvlnými, jejichž nabídka umžňuje, aby pskytvatel zvýšil atraktivitu tét služby a nabídl klientům jiné úkny, například různé frmy dhledu na uživatele i mim řádnu pracvní dbu pskytvatele, služby dpravní, například přepravu klientů autem pečvatelské služby k lékaři v rámci města neb reginu, služby pradenské, pedikúru, masáže, rehabilitace, půjčvání kmpenzačních neb rehabilitačních pmůcek apd. I když slv pmc v základních činnstech zákn neustále pakuje, největším přáním klientů pr udržení jejich autnmie je, aby tét pmci byl třeba c nejméně a člvěk našel mžnst, jak si c nejvíce věcí udělat a umět si s nimi pradit sám. 111 Starý člvěk, který je příjemcem pečvatelské služby, je většinu mezen phybvě. Jeh zdravtní stav není ale ještě natlik špatný, aby se stal závislým na celdenní péči. Stává se puze ve větší míře izlvanější vůči vnějšímu klí. Z tht důvdu je pečvatelská služba významným zdrjem sciálníh kntaktu, může přispět k vytvření denníh režimu senira, prtže pečvatelky d dmácnsti chdí většinu pravidelně v určitém časvém kamžiku a může se stát rvněž sciální pru už jen samtnu starstí senira. Prt se dmnívám, že většina senirů chápe pečvatelsku službu jak významnu sučást 109 KOLEKTIV AUTORŮ. Pečvatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábr: Asciace pskytvatelů sciálních služeb České republiky, ISBN , str zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. 111 PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Sužití se staršími lidmi. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str. 42.

54 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 54 udržení jejich dsavadníh způsbu živta a vztahy k pečvatelkám mají velmi dbré a rli pečvatelů chápu mnhdy více než jen jak prfesinální pmc. Chápu ji sučasně jak prjev sbníh zájmu, chtějí si s nimi vytvřit sbní vztah, který jim chybí. Pečvatelka tak má v živtě samělých a sciálně izlvaných starých lidí velký význam, i když jejich čekávání jsu leckdy nesplnitelná a nereálná. 112 Přest a právě prt budu seniři vždy představvat tu nejvíce zranitelnu a křehku skupinu lidí, kteří se budu d pslední chvíle bránit tmu, aby museli být na někm závislí, a jejich spkjenst se bude drážet právě d th, jak dalece budu schpni zajistit si svje ptřeby sami. Pečvatelská služba by tedy měla být mezi jinými sciálními službami službu prvtní. Buducím trendem by měl být, a dufám, že i bude, právě její udržení, finanční pdpra a rzšiřvání tak, aby byla dstupná všem ptřebným. Aby služba, která je pskytvána v prstředí, které klient dbře zná a cítí v něm důvěru, byla službu nezbytnu. A prtže pdpra a zvýšení její prestiže ze strany státu by měla být prvřadá, skutečně se v principech a priritách dtačníh řízení na rk 2013, tedy ve finanční pdpře státu jedntlivým pskytvatelů bjevil, že Ministerstv práce a sciálních věcí bude pžadvat p krajských úřadech pkračující pdpru terénních a ambulantních služeb sciální péče, zejména pečvatelské služby a tedy navrhuje, aby limit tét pdpry dsahval 100% částky přidělené tét frmě péče v rce Zákn sciálních službách jak legislativní rámec pskytvání pečvatelské služby Zákn sciálních službách vstupil v účinnst d a přinesl d systému sciální péče v našem státě zásadní změny, které by se daly nazvat přím revlučními. Jeh příprava trvala dluhých 13 let, cž sam sbě vypvídá tm, že tyt změny byly ptřebné jak pr pskytvatele, tak pr klienty. I když je v sučasnsti účinný již prakticky celých šest let, činí jeh správné uchpení stále mnhým prblémy. Při jeh aplikaci ttiž nestačí t, že si zákn nastudujeme, ale je třeba si uvědmit, jaký smysl zákn vlastně má a jaké cíle sleduje. 112 VÁGNEROVÁ, M. Vývjvá psychlgie II. dspělst a stáří. 1. vyd. Praha: Karlinum, 2007,. ISBN , str MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí. [nline] [cit ]. Dstupné z:

55 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 55 Těmit cíli by měl být: Zabezpečení sciální péče všem sbám, které ji v nezbytné míře ptřebují. 2. Náprava defrmvaných právních vztahů mezi státem, pskytvateli služeb a jejich příjemci. Dal by se říci, že péče všem, kteří ji ptřebují, byla zajištěna i v minulsti, a t dcela slidním a dsažitelným způsbem, všem respektvání lidských práv a důstjnsti uživatelů, tedy adresátů služeb, nebyl ddržván. Lidem byl mezván svbdný phyb, byli vytrženi z prstředí, ve kterém dsud žili a byli většinu izlváni d statních. Zákn sciálních službách tedy dslva uvádí: 115 Rzsah a frma pmci a pdpry pskytnuté prstřednictvím sciálních služeb musí zachvávat lidsku důstjnst sb. Pmc musí vycházet z individuálně určených ptřeb sb, musí půsbit na sby aktivně, pdprvat rzvj jejich samstatnsti, mtivvat je k takvým činnstem, které nevedu k dluhdbému setrvávání neb prhlubvání nepříznivé sciální situace, a psilvat jejich sciální začleňvání. Sciální služby musí být pskytvány v zájmu sb a v náležité kvalitě takvými způsby, aby byl vždy důsledně zajištěn ddržvání lidských práv a základních svbd sb." Znamená t tedy, že uživateli se pskytuje jen takvá pmc, kteru nezbytně ptřebuje a která jej nevede k závislsti na jiných. Zákn vytvřil prstředí pr rzvj vztahů mezi pskytvateli a uživateli služeb, který je zalžený na dbrvlnsti, individuálním přístupu s cílem mbilizvat uživatele, ale i jeh rdinu a blízké k tmu, aby převzali spluzdpvědnst za řešení vzniklé nepříznivé sciální situace. Základní zásady sciálních služeb, tedy bezplatné sciální pradenství pr každéh, důstjnst, aktivizace k samstatnsti, individuální přístup, rvnprávnst, dbrvlnst a pdpra při zaktvení v přirzeném sciálním prstředí byly základem pr vypracvání standardů kvality sciálních služeb. 116 Psláním zákna sciálních službách byl tedy zejména: ČÁMSKÝ, P., SEMBDNER, J., KRUTILOVÁ, D. Sciální služby v ČR v terii a praxi. 1 vyd. Praha: Prtál, ISBN , str dst. 2 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. 116 ČÁMSKÝ P., SEMBDNER, J., KRUTILOVÁ, D. Sciální služby v ČR v terii a praxi. 1 vyd. Praha: Prtál, ISBN , str. 16, MALÍKOVÁ, E. Péče seniry v pbytvých sciálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 41, 42.

56 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 56 chránit práva a právněné zájmy lidí, kteří si je nemhu z důvdu svých mezení chránit sami, vytvřit právní rámec pr vztahy při zabezpečení pdpry a pmci lidem v nepříznivé sciální situaci, vymezit práva a pvinnsti jedntlivců, bcí, krajů, státu a pskytvatelů sciálních služeb, stanvit pdmínky pr výkn sciální práce všude tam, kde tit pracvníci půsbí. Zákn sciálních službách tedy nejenm že zavedl terminlgii jak sciální začlenění a sciální vylučení, zdravtní pstižení, dluhdbě nepříznivý zdravtní stav, nepříznivá sciální situace, uživatel sciální služby, pskytvatel sciální služby a přirzené sciální prstředí, druhy služeb, frmy služeb a mnhé další, ale i instituty jak je registrace pskytvatele, smluva pskytvání sciálních služeb, již zmiňvané standardy kvality neb inspekce sciálních služeb. Pr účel své práce vymezím jen některé z nich. Pečvatelská služba jak jedna z frem sciální péče seniry vychází z dikce zákna, který ji specifikuje jak terénní neb ambulantní službu sciální péče. Z th tedy vyplývá, že zákn rzlišuje základní frmy a druhy služeb následvně: 118 Pbytvé, v zařízeních sciálních služeb, ambulantní, tedy takvé, za kterými sba dchází neb je dprvázena a sučástí není ubytvání a terénní, které jsu pskytvány v přirzeném sciálním prstředí sby. 1. Sciální pradenství, kam patří základní sciální pradenství, které se pskytuje u všech druhů sciálních služeb a pskytvatelé jsu tut činnst pvinni zajistit a dbrné sciální pradenství, které je pskytván již se zaměřením na knkrétní ptřeby jedntlivých sciálních skupin sb v pradnách. 2. Služby sciální péče, které napmáhají sbám zajistit jejich fyzicku a psychicku sběstačnst s cílem umžnit jim v c nejvyšší míře zapjení d běžnéh živta splečnsti a v případech, kdy tt vylučuje jejich stav, zajistit jim důstjné prstředí a zacházení a kam patří sbní asistence (frma terénní služby v přirzeném sciálním prstředí bez časvéh mezení), pečvatelská až 70 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů.

57 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 57 služba (terénní neb ambulantní služba), tísňvá péče (terénní služba, kteru se pskytuje nepřetržitá hlasvá a elektrnická kmunikace s sbami vystavenými stálému vyskému riziku hržení zdraví neb živta), průvdcvské neb předčitatelské služby (terénní neb ambulantní služby pskytvané sbám, jejichž schpnsti jsu sníženy z důvdu věku neb zdravtníh pstižení v blasti rientace neb kmunikace a napmáhá jim sbně si vyřídit vlastní záležitsti), pdpra samstatnéh bydlení (služba terénníh typu pr ty, jejichž sběstačnst je rvněž snížena a situace vyžaduje pmc jiné fyzické sby), dlehčvací služby (služby terénní, ambulantní neb pbytvé a jsu pskytvány těm, které je jinak pečván v jejich přirzeném sciálním prstředí, tedy je cílem služby zejména umžnit pečující fyzické sbě nezbytný dpčinek), centra denních služeb (pskytují ambulantní služby), denní stacináře (ambulantní služby u těch sb, u nichž situace vyžaduje pravidelnu pmc jiné fyzické sby), týdenní stacináře (pbytvé služby sbám stejně jak v případě denních stacinářů), dmvy pr sby se zdravtním pstižením (pskytují pbytvé služby pr sby, které mají sníženu sběstačnst z důvdu zdravtníh pstižení a ptřebují pravidelnu pmc jiné fyzické sby), dmvy pr seniry (pbytvé služby sbám se sníženu sběstačnstí zejména z důvdu věku a rvněž ptřebují tut pravidelnu pmc), dmvy se zvláštním režimem (pbytvé služby sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu chrnickéh duševníh nemcnění, závislsti na návykvých látkách a sbám se stařecku, Alzheimervu demencí a statními typy demencí a rvněž ptřebují pravidelnu pmc jiné fyzické sby), chráněné bydlení (pbytvá služba s frmu skupinvéh neb individuálníh bydlení), sciální služby pskytvané ve zdravtnických zařízeních lůžkvé péče (pr ty sby, které vzhledem ke svému zdravtnímu stavu nejsu schpny bejít se bez cizí pmci a nemhu být prt prpuštěni ze zdravtnickéh zařízení). 3. Služby sciální prevence, které napmáhají zabránit sciálnímu vylučení sb, které jsu tímt hrženy pr krizvu sciální situaci, živtní návyky a způsb živta veducí ke knfliktu se splečnstí, sciálně znevýhdňující prstředí a hržení zájmů trestnu činnstí jiné sby a zařazuje se sem raná péče pr děti a rdiče dětí d věku 7 let, které je zdravtně pstižené se zaměřením na pdpru rdiny a vývj dítěte, telefnická krizvá pmc (terénní služba pskytvaná

58 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 58 na přechdnu dbu sbám, které se nacházejí v situaci hržení zdraví neb živta), tlumčnické služby (terénní neb ambulantní frmu služeb pr sby s pruchami kmunikace), azylvé dmy (pskytují pbytvé služby na přechdnu dbu sbám v nepříznivé sciální situaci spjené se ztrátu bydlení), dmy na půl cesty (pbytvé služby pr sby d 26 let věku, které p dsažení zletilsti pustily šklská zařízení pr výkn ústavní neb chranné výchvy apd.), kntaktní centra (nízkprahvá zařízení ambulantníh neb terénníh typu pr sby hržené závislstí na návykvých látkách), krizvá pmc (pskytvaná všemi frmami služeb těm, kteří se na přechdnu dbu nachází v situaci hržení živta neb zdraví a nemhu tut situaci řešit vlastními silami), intervenční centra (zařízení pr sby hržené dmácím a jiným způsbem násilí), nízkprahvá denní centra (tedy ambulantní a terénní služba pr sby bez přístřeší), nízkprahvá zařízení pr děti a mládež (pr děti d 6 d 26 let hržené splečensky nežáducími jevy), nclehárny (ambulantní služby sbám bez přístřeší, které mají zájem využití hygienickéh zařízení a přencvání), služby následné péče (pr sby s chrnickým duševním nemcněním a závislým na návykvých látkách, které abslvvaly léčbu a abstinují), sciálně aktivizační služby pr rdiny s dětmi (u kterých je hržen jejich vývj), sciálně aktivizační služby pr seniry a sby se zdravtním pstižením (ambulantní neb terénní pr sby v důchdvém věku neb sby se zdravtním pstižením hrženým sciálním vylučením), terapeutické kmunity (pr sby závislé na návykvých látkách neb sby s chrnickým duševním nemcněním, které mají zájem začlenění d běžnéh živta), terénní prgramy (terénní služby pr ty, kteří vedu rizikvý způsb živta neb jsu jím hrženi), sciální rehabilitace (suhrn specifických činnstí směřujících k dsažení samstatnsti, nezávislsti a sběstačnsti rzvjem schpnstí, dvednstí a dalších návyků a kmpetencí všemi frmami služeb). Druhů sciálních služeb je tedy velké mnžství. V případě pečvatelské služby, uvedené v 40 zákna sciálních službách, není vždy mžné zajistit uživatelům jejich psychicku i fyzicku sběstačnst tak, jak t ukládá zákn, ale spíš se jedná důstjné prstředí, ve kterém chtějí seniři zestárnut a vlídné zacházení ze strany pečvatelské služby. Jen výjimečně využije pečvatelsku službu někd nárazvě například v případě úrazu a pté se mu pdaří navrátit se ke své kndici a zdraví. Většinu se ttiž jedná delší časvé

59 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 59 bdbí, ve kterém pstupně dchází k ubývání sil i sběstačnsti natlik, že bývá tat služba uknčena dchdem senira d zařízení pr seniry neb jinéh typu služeb, případně bývá služba uknčena smrtí klienta. 119 Základní úkny, které byly výše specifikvány a záknem vymezeny, pskytuje pečvatelská služba v praxi v těcht činnstech: 1. Pmc při zvládání běžných úknů při péči vlastní sbu bsahuje pmc a pdpru při pdávání jídla a pití, pmc při blékání a svlékání, pmc při prstrvé rientaci, samstatném phybu ve vnitřním prstru, pmc při přesunu na lůžk neb vzík. 2. Pmc při zvládání běžných úknů péče vlastní sbu je pmcí při úknech sbní hygieny, pmcí při základní péči vlasy a nehty a pmcí při pužití WC. 3. Pskytnutí stravy neb pmc při zajištění stravy má pdbu dvzu neb dnášky jídla, pmci při přípravě jídla a pití, a přípravu a pdání jídla a pití. 4. V případě zajištění chdu dmácnsti se jedná běžný úklid a údržbu dmácnsti, údržbu dmácích sptřebičů, pmc při zajištění velkéh úklidu dmácnsti, například sezónníh úklidu neb úklidu p malvání, dnášku vdy, tpení v kamnech včetně dnášky a přípravy tpiva a údržbu tpných zařízení, pchůzky, nákupy, velký nákup, praní a žehlení sbníh a lžníh prádla. 5. Zprstředkvání kntaktu se splečenským prstředím prbíhá frmu dprvdu dspělých, ať už k lékaři, d zaměstnání, d škly, na rgány veřejné mci apd. Sciální služby jsu pskytvané bez úhrady neb za úhradu. I v případě pečvatelské služby se za tyt základní činnsti v rzsahu stanveném smluvu platí d výše maximálních úhrad pdle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kteru se prvádějí některá ustanvení zákna sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů, s výjimku, kteru rvněž stanví zákn 120 a která není v praxi příliš uplatňvána. Tak jak jsem uvedla výše, zákn nestanví puze frmy a druhy služeb, ale zabývá se rvněž pdmínkami, za jakých může být služba pskytnuta. Znamená t tedy, že ten, kd 119 HAUKE, M. Pečvatelská služba a individuální plánvání. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str dst. 2) zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů.

60 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 60 se chce stát pskytvatelem, musí svědčit všechny pdmínky hygienickéh, materiálníh, persnálníh i dbrnéh charakteru, které mu tyt služby umžní pskytvat v pžadvaném mnžství a kvalitě a pkud tut skutečnst prkáže, je zapsán d registru služeb, který je veřejně přístupný. 121 Jen registrvaná sciální služba tedy může sciální službu začít pskytvat. Pr pskytvatele sciálních služeb t znamená, že musí hlásit všechny změny, které se týkají údajů uvedených v žádsti registraci tak, jak tut skutečnst zákn sciálních službách 122 rvněž přesně vymezuje. Nvinku v zákně sciálních službách je rvněž skutečnst, že se všechny služby pskytují na smluvním principu. Záměrem tedy byl, aby lidé splurzhdvali tm, jak bude jejich služba vypadat. Smluva by měla být uzavřena cíleně tak, aby respektvala rvnprávnst uživatele i pskytvatele, tedy bě strany se na jejím znění musí dhdnut. Sciální pracvník, který má v zákně sciálních službách přesně vymezeny svje kmpetence a rvněž kvalifikační předpklady, musí se zájemcem službu nejprve pdmínky pr její pskytnutí prjednat, stejně jak prjedná bsah buducí smluvy. Smluva se uzavírá mezi pskytvatelem a buducím příjemcem služby. Zákn pamatuje i na situace, kdy uzavřít smluvu nelze a zájemce službu je nutn dmítnut. 123 Zákn rvněž nvě stanvil pdmínky pr výkn prfese sciálníh pracvníka a pracvníka v sciálních službách, přičemž nastavil kriteria z hlediska způsbilsti k právním úknům, bezúhnnsti, zdravtní a dbrné způsbilsti. Nejvíce se v praxi řešila prblematika dbrné způsbilsti, kteru museli všichni stávající pracvníci v určitém termínu naplnit, stejně jak se v sučasnsti řeší prblematika dalšíh vzdělávání, které musí naplňvat jak sciální pracvníci, tak pracvníci v sciálních službách a t v předepsaném rzsahu minimálně 24 hdin za kalendářní rk, kdy musí být tt vzdělávání zajištěn předepsanými frmami. 124 V každém případě je zákn sciálních službách rzsáhlu frmu legislativní pmci pr všechny skupiny ptřebných. Z hlediska senirů a tedy i pečvatelské služby stanvuje zejména základní pdmínky pr pskytvání služeb tét cílvé skupině, stanví zřizvatele a způsby financvání pskytvání sciálních služeb senirům, určuje, kd 121 ČÁMSKÝ, P., SEMBDNER, J., KRUTILOVÁ D. Sciální služby v ČR v terii a praxi. 1 vyd. Praha: Prtál, ISBN , str zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů dst. 3 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů a 116 zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů.

61 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 61 může tyt služby a jaké jeh druhy senirům pskytvat, určuje mim jiné i stupně závislsti a výši příspěvků na péči pr seniry, stanví, jaké jsu pvinnsti pskytvatelů služeb a pstupy při přijetí senira d služby, stejně jak stanví způsby základních činnstí, kntrlu a persnální a dbrné pžadavky na pracvníky, kteří tut péči zajišťují a je základním dkumentem, který je nutn v sciální péči ddržvat. 3.3 Standardy kvality a jejich kriteria V zákně 125 se hvří tm, že: Kvalita sciálních služeb se při výknu inspekce věřuje pmcí standardů kvality sciálních služeb. Standardy kvality sciálních služeb jsu subrem kritérií, jejichž prstřednictvím je definvána úrveň kvality pskytvání sciálních služeb v blasti persnálníh a prvzníh zabezpečení sciálních služeb a v blasti vztahů mezi pskytvatelem a sbami. Jednduše řečen t znamená, že nám standardy dávají návd k tmu, jak má kvalitní sciální služba v praxi pravdu vypadat a jsu t tedy becné pžadavky, na jejichž základě můžeme kvalitu sciálních služeb určitým způsbem změřit. A jestliže kvalitu nahradíme synnymem hdnta, předpkládáme, že sciální služby jsu rvněž hdntné. Aby byl tt spjení splehlivé, je třeba si ujasnit, c je hdntu, je tedy nezbytné stanvit nrmu. 126 Tut nrmu definuje vyhláška č. 505/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů, kteru se některá ustanvení zákna sciálních službách prvádějí, a bsah všech patnácti standardů zde vymezuje. Každý pskytvatel si standardy pdle th, jaku službu a cílvu skupinu v jeh případě jde, rzpracval sám tak, aby nejenm že byly pužitelné pr knkrétní rganizaci, ale aby c nejvíce dpvídaly skutečnsti a vyhvvaly uživatelům tét služby. Cílem byl změnit pstavení uživatele tak, aby byly respektvány jeh ptřeby, aby byl pdprván jeh sbní růst, jeh práva a nezávislst. V sučasné dbě je důležité, aby byla shda mezi tím, jaké jsu metdické pstupy a jaká je pravdvá realita ve službě, ppis pstupu musí být jasný a srzumitelný, musí s nimi být všichni dpvědní pracvníci seznámeni a pravidla musí být tedy vytvřena na všechny situace, které zákn specifikuje a pdle kterých pskytvatel pstupuje zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. 126 FILIPKOVÁ, Z. Principy a pravidla zavádění kvality v sciální instituci. Sciální služby. 2009, č. 3, ISSN , str. 14.

62 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 62 S hledem na dbu, která d účinnsti zákna sciálních službách uplynula, je více než jasné, že tat kriteria si každá rganizace již pravděpdbně něklikrát přizpůsbila, změnila neb vytvřila zcela nvě. V pečvatelské službě, ve které se prfesně nyní phybuji i já, dšl za tut dbu k něklika úpravám půvdních předpisů a k zásadní změně dšl v rce 2012, kdy byly zcela nvě schváleny Základní vnitřní pravidla pečvatelské služby, Prvzní řád pečvatelské služby i Etický kdex pracvníků pečvatelské služby. Tyt předpisy jsu sučástí infrmvansti a jsu veřejně přístupné na webvých stránkách našeh města jak zřizvatele tét služby a je zde rvněž zveřejněn materiál Uplatňvání standardů kvality sciálních služeb při pskytvání tét služby. 127 Standardy kvality pměrně pdrbně ppisují, na c se má ve své činnsti pskytvatel zaměřit, čemu má věnvat zvýšenu pzrnst a dhled. Infrmují také tm, jakým způsbem může pskytvatel prkázat, že pstupuje v suladu se záknem. 128 Je určitě dbrým pčinem t, že Ministerstv práce a sciálních věcí realizuje v sučasné dbě individuální prjekt Invace systému kvality sciálních služeb, jehž hlavním záměrem je stávající systém standardů kvality sciálních služeb a pvinnsti pskytvatelů revidvat a rvněž zefektivnit kntrlu, která přešla na Úřad práce České republiky. Prjekt by měl být uknčen v rce 2014 a je tedy předpklad, že by výstupem měly být mim jiné návrhy legislativních změn tét prblematiky a zejména změn právě ve způsbu hdncení a kntrly těcht standardů. 129 Standardy jsu rzděleny d tří základních kruhů: 130 Prcedurální standardy - jsu nejdůležitější, prtže určují, jak má daná služba vypadat, jak ji přizpůsbit individuálním ptřebám každéh člvěka, věnují se chraně práv uživatelů a vytváření chranných mechanismů, jak jsu pstupy pr pdávání stížnstí, pravidla prti střetu zájmů apd. (v praxi standard č. 1 až standard č. 8). 127 Adamv. Adamv: Vítejte na stránkách města Adamva. [nline] [cit ]. Dstupné z: ČÁMSKÝ P., SEMBDNER, J, KRUTILOVÁ, D. Sciální služby v ČR v terii a praxi. 1 vyd. Praha: Prtál, ISBN , str MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí [nline] [cit ]. Dstupné z: ČERMÁKOVÁ, K., JOHNOVÁ, M. Zavádění standardů kvality sciálních služeb d praxe. Průvdce pskytvatele. 1. vyd. Praha: Ministerstv práce a sciálních věcí, ISBN , str. 6.

63 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 63 Persnální standardy - zabývají se především persnálním zajištěním služeb. Kvalita je přím závislá na pracvnících, na jejich dvednstech, chvání, na jejich vzdělání a na tm, jaké pdmínky mají vytvřené pr svji práci (v praxi se značují jak standard č. 9 a standard č. 10). Prvzní standardy - stanví pdmínky pr pskytvání sciálních služeb, sustředí se především na prstry, kde jsu služby pskytvány, na jejich dstupnst, eknmické zajištění služeb a rzvj jejich kvality (v praxi standard č. 11 až standard č. 15). Plnění standardů se hdntí bdvě, a t tak, že 3 bdy, jestliže je kriterium splněn výbrně, 2 bdy, jestliže je splněn dbře, 1 bd, jestliže částečně a 0 bdů, není-li splněn vůbec. Důraz se při inspekci klade zejména na smluvu pskytvání sciálních služeb. Obsah jedntlivých standardů je pdle vyhlášky 131 následující: Standard č. 1 Cíle a způsby pskytvání služeb je standardem, ve kterých jsu celkem čtyři kriteria, tedy písemné definvání a zveřejnění pslání, cílů a zásad pskytvané sciální služby a kruh sb, kterým je služba určena a které je chápán jak veřejný závazek a uplatnění vlastní vůle uživatele, které suvisí s infrmacemi nabízené službě a tedy i jeh sbním cílem. Pskytvatel musí mít písemně zpracvány pracvní pstupy pr pskytvání sciální služby a rvněž by měl mít vnitřní pravidla pr chranu sb před předsudky a negativním hdncením. V tmt případě se jedná vnitřní pravidla, která má každá sciální služba individuálně zpracvána, stejně jak má většina zpracvána pravidla na chranu sb před předsudky a negativním hdncením. Zveřejňvání infrmací cílech a způsbech pskytvání služeb prbíhá nejčastěji prstřednictvím webvých stránek jedntlivých služeb. Standard č. 2 Ochrana práv sb je zaměřen na zajištění práv uživatele a důstjné zacházení, tedy pskytvatel musí mít zpracvána vnitřní pravidla pr předcházení situacím, ve kterých by v suvislsti s pskytváním sciální služby mhl djít k prušení základních lidských práv a svbd včetně situací, kdy by mhl djít k mžnému střetu zájmů. Ve třech kriteriích je rvněž t, že pskytvatel má písemně zpracvána vnitřní pravidla pr přijímání darů a pdle nich i pstupuje. D blasti sbní svbdy například patří, že každý příjemce pečvatelské služby si může rzhdnut tm, 131 Přílha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kteru se prvádějí některá ustanvení zákna sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů.

64 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 64 zda bude kuřit, pít alkhl neb jak se bude stravvat, d chrany sukrmí kd a jak vstupí d jeh bytu, d práva na sbní a rdinný živt práv na živt partnerský a sexuální a v případě práva na důstjné zacházení například způsb, jak klienta slvujeme a respektujeme jeh intimitu. Práv vlastnit majetek například suvisí s tím, že každý může vlně nakládat s penězi, které má k dispzici a rzhdnut se, zda zaplatí za službu pžadvanu částku. Důležité je i práv si stěžvat. V případě pravidel pr střet zájmů se vymezují knkrétní situace, kdy k tmut střetu může djít a rvněž se stanví pstupy pr přijímání darů a vymezuje se, jaké dary a pzrnsti přijmut lze a které napak přijmut zásadně nelze a byl by t již v rzpru se zákny. Standard č. 3 Jednání se zájemcem sciální službu, jehž pdstatu je naplnění tří kriterií, tedy že zájemci musí být před uzavřením smluvy pskytnuty všechny infrmace službě a pdmínkách pskytvání služby a definuje se bsah jednání se zájemcem službu. V kntaktu s klientem je důležité první setkání, jak na sebe pracvník a klient vzájemně půsbí. Je tedy nepchybné, že velku rli musí hrát vstřícné, empatické a prfesinální jednání ze strany pskytvatele. Pskytvatel musí mít rvněž písemně zpracvána pravidla pr pstup při případném dmítnutí zájemce službu. Standard č. 4 Smluva pskytvání sciální služby, cž je jeden z nejdůležitějších standardů vůbec, prtže sciální služby lze pskytvat zásadně na smluvním základě. Pr uzavření smluvy musí být písemně zpracvána pravidla, přičemž musí být zaručena srzumitelnst, jasnst a účelnst smluvy. Musí se zhlednit sbní cíl klienta, který je závislý na mžnstech, schpnstech a jeh přání. Obsahem smluvy musí být identifikace smluvních stran, druh služby, rzsah, míst a čas pskytvání, dále výše úhrady a způsb placení za službu, ujednání ddržvání pravidel stanvených pskytvatelem, stejně jak výpvědní důvdy, lhůty, platnst smluvy a případně další náležitsti. Smluvy je třeba neustále kntrlvat a aktualizvat a je třeba jim věnvat mimřádnu pzrnst, prtže jsu základem vztahu mezi pskytvatelem a uživatelem. Standard č. 5 Individuální plánvání průběhu sciální služby může být chápán jak vědmé určvání buducích činnsti v určeném čase, tedy je nutn, aby byl průběh služby přiměřeně plánván a plánvání a jejím průběhu vedena dkumentace. Tent standard je pměrně širký, nebť bsahuje pět kriterií. Hvří se v něm pvinnsti zpracvat pravidla, na základě kterých se bude plánvání řídit a přehdncvat, dále plánvání tét služby splečně s uživatelem s hledem na jeh sbní cíle, rli tzv. klíčvéh pracvníka, kterým může být jak sciální pracvník, tak pracvník v sciálních službách,

65 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 65 a vzájemné infrmvansti. Individuální plánvání je nutné vnímat jak smysluplný prces, ne puze jak akt veducí ke zpracvání individuálníh plánu, i když t tak v závěru může vypadat. 132 Klíčvý pracvník, který je pvěřen individuálním plánváním, je jakýmsi průvdcem uživatele, který by měl umět rzpznat uživatelv přání a jeh prblémy, měl by se rientvat ve způsbech kmunikace a svjit si zejména vhdné vedení rzhvru s uživatelem. Měl by t být člvěk, na kteréh se může klient splehnut, který má jeh důvěru a rzumí nejen jemu, ale i tmu, jakým způsbem a prč se vlastně plánuje. Standard č. 6 Dkumentace pskytvání sciální služby je standard, ve kterém se musí důsledně dbát na všechna práva a zájmy klientů, prtže dkumentace, jak ze samtnéh názvu vyplývá, je zdrj infrmací klientvi. V tmt standardu je jedním kriteriem vypracvání pravidel pr vedení a evidenci dkumentace sbách, kterým je služba pskytvána včetně způsbu nahlížení d spisů, v dalších se hvří stanvení dby, jak dluh se uchvává dkumentace p uknčení služby a jak se vedu annymní záznamy. U tht standardu pvažuji za nejdůležitější skutečnst, že by měla být zajištěna především chrana před mžným zneužitím, tedy jak z hlediska vedení a uchvávání dkumentace, tak z hlediska nahlížení a rvněž ddržvání pvinnsti mlčenlivsti všech skutečnstech, které s uživatelem a pskytváním služby knkrétní sbě suvisí. Dmnívám se, že tat skutečnst bývá v praxi mnhdy pměrně pdceňvána. Standard č. 7 Stížnsti na kvalitu neb způsb pskytvání sciální služby je rvněž standardem, u kteréh je třeba dbát na důstjnst a respektvání zájmů uživatele. Tent standard hvří mžnsti uživatele služby v případě, že není se službu spkjen, si na její kvalitu stěžvat, aniž by se tím jakkliv cítil hržen. Kriteria jsu zde celkem čtyři. Pr pdávání a vyřizvání stížnstí je třeba mít zpracvána pravidla, se kterými musí být klient seznámen. Stížnsti je třeba evidvat a rvněž je mžn seznámit klienta s tím, že má práv si stěžvat i jinde. Stížnsti, ať už se nám t líbí neb ne, jsu pdněty, kterými bychm měli naše služby zlepšvat a zkvalitňvat, je tedy třeba je vnímat jak vhdnu zpětnu vazbu. V praxi se svědčil, že existují různé schránky na annymní stížnsti umístěné na přístupném místě, d kterých lze tyt pdněty vlžit. 132 HAUKE, M. Pečvatelská služba a individuální plánvání. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 74.

66 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 66 Standard č. 8 Návaznst pskytvané sciální služby na další dstupné zdrje. Tent standard hvří ve třech kriteriích tm, jak je důležité vytvářet pdmínky k tmu, aby uživatelé udržvali kntakty se svým klím. Dalšími dstupnými zdrji jsu chápány instituce, jak jsu například škly, úřady, nemcnice, zájmvé aktivity, kluby pr seniry, různé prdejny apd. Pskytvatel by se tedy měl snažit, aby tyt služby mhl jeh klient využívat a přitm se snažit vzájemnu splupráci a zprstředkvání služeb jiných právnických neb fyzických sb. Standard č. 9 - Persnální a rganizační zajištění služby má za úkl především vést agendu persnálníh charakteru, tedy mít určenu strukturu, pčet pracvních míst, kvalifikační pžadavky a předpklady pr práci, vědět právech a pvinnstech zaměstnanců vyplývající z rganizační struktury služby a rvněž sem patří kriterium vytvření pravidel pr přijímání a zašklvání nvých zaměstnanců. Zde je nutné zmínit zejména skutečnst, že knečně dšl ke sjedncení pjmenvání pracvníků, kteří v dané službě pracují a zákn již v návaznsti na katalg prací hvří puze sciálním pracvníku a pracvníku v sciálních službách. Bezúhnnst a kvalifikační předpklady jsu v suvislsti se zajištěním kvalitní služby v sučasné dbě již pvažvány za samzřejmst. S tímt standardem úzce suvisí standard následující. Standard č. 10 Prfesní rzvj zaměstnanců se zajišťuje zejména pdpru a mtivací zaměstnanců vhdným vzděláváním, na kterém se pdílí i samtní zaměstnanci frmu seminářů, šklení neb stáží, dbrných knzultací, pdpru nezávisléh dbrníka, tedy supervizra, dále vzájemnu kmunikací a důsledným předáváním si infrmací. Výměna infrmací prbíhá individuálně, v případě pečvatelské služby se jedná každdenní kntakt mezi pracvníky v sciálních službách a v případě sciálníh pracvníka minimálně bden včetně pravidelných pracvních prad. S tímt standardem suvisí i hdncení zaměstnanců, jejich mtivace a dměňvání. Většina zaměstnanců vstupuje d sciální služby hlavně prt, že chtějí někmu pmáhat a jejich práce pr ně bude mít smysl. Pkud se jim nedstane pdpry a cenění, může t vést k pstupnému nezájmu a případně prfesnímu vyhření. Lidé, které mtivujeme, pracují dbře a mají snahu něčeh dsáhnut. Jejich dbré finanční hdncení je tedy mžnstí, jak tut mtivvanst zvýšit, ale stejně tak je vhdnu frmu hdncení pchvala, pděkvání neb pvzbuzení a vzájemná klegialita. Naplňvání tht standardu má celkem pět kriterií a s hledem na zvyšující se knkurenci mezi jedntlivými službami má vzdělanst, prfesinalita a flexibilita zaměstnanců služby velký význam.

67 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 67 Standard č. 11 Místní a časvá dstupnst pskytvané sciální služby je tm, že pskytvatel určuje dbu a míst pskytvání sciální služby pdle druhu služby a cílvé skupiny, na kteru je služba zaměřena. Je pravděpdbnst, že terénní sciální služba nemůže nabízet tut službu nepřetržitě tak jak služba pbytvá. Jedná se tedy kriterium, které je dbrým ukazatelem th, zda je služba skutečně kvalitní a dpvídá ptřebám svých klientů. Standard č. 12 Infrmvanst pskytvané sciální službě je kriteriem pdle méh názru neprkazatelnějším. O službách najdeme velké mnžství infrmací, je třeba ale dbát na t, aby byly skutečně srzumitelné zejména těm, kterým je služba určena. Jiné infrmace ptřebuje matka v tísni, jiné sba bez přístřeší a jiné senir. Zde se nemá na mysli puze písemné zpracvání základních tázek, kterými by se měly infrmační materiály zabývat, ale rvněž se d infrmvansti službě musí zapjit samtní pracvníci, kteří musí dbře znát dpvědi na všechny tázky ke své službě. Dpručuje se mít k dispzici něklik různých verzí infrmačních materiálů, využívat dnů tevřených dveří v zařízeních, využívat různé infrmační technlgie, tiskviny, místní nviny apd. Na infrmvanst službě se klade velký důraz nejenm kvůli samtné prpagaci služby, ale hlavně prt, aby se předešl jakýmkliv nejasnstem. Standard č. 13 Prstředí a pdmínky musí dpvídat kapacitě, charakteru služeb a ptřebám uživatelů. Musí být tedy zajištěny veškeré materiální a hygienické pdmínky v prstředí, které je důstjné. V tmt standardu jsu dvě kriteria, přičemž jedn z nich se zkumá puze u pbytvých a ambulantních služeb, nebť lgicky v terénu v prstředí klientů u nich dma plnění tht standardu kntrlvat nelze. Znamená t tedy, že pdmínky i prstředí jsu důležité zejména u služeb pbytvých, kde nelze pmenut fakt, že se tat zařízení snaží t, aby svým klientům jejich dmácí prstředí c nejvíce přiblížili, umžnili jim například květinvu výzdbu, drbná zvířátka, brazy, ftgrafie apd. Zejména pr seniry, kteří si službu mnhdy vybírají na základě předchzíh hdncení jejich známými, má buducí prstředí, d kteréh by museli být ze zdravtníh hlediska přemístěni, vedle celkvé pvěsti zařízení velký význam. Právě prt by měl mít každý člvěk práv na t, aby se v pdmínkách, ve kterých bude služba pskytvána, cítil dbře. Standard č. 14 Nuzvé a havarijní situace. V průběhu pskytvání sciální služby může djít k nečekaným situacím, které mhu mít vliv na bezpečnst jak klientů, tak pracvníků. Z tht důvdu je třeba definvat, k jakým situacím by mhl djít, jak

68 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 68 těmt nuzvým situacím předcházet a jak pstupvat v případě, že k nim přece jen djde. Sučástí tří kriterií tht standardu je i seznámení všech zúčastněných sb s pstupem při nuzvých a havarijních situacích a pvinnst pskytvatele vést průběhu řešení dkumentaci. Může se jednat například skutečnst, že nalezneme příjemce ve vážném zdravtním stavu neb mrtvéh, ale i situaci, kdy klient netevírá, kdy je agresivní, kdy je například cítit z bytu plyn a pdbně. Ze strany pracvníků se může stát situace, kdy například může být pd vlivem alkhlu, hržuje vlastní zdraví neb někh napadne. Za nejvíce hržující pak lze značit situace, ve kterých djde k pžáru neb jiné katastrfě. Zde platí samzřejmě klasický pžární pplachvý řád a jeh kriteria, ať už jsme kdekliv, důležití jsu lidé a ne jejich majetek. V případě, že k nějaké nuzvé či havarijní situaci djde, je třeba ji zaznamenat d určených záznamvých listů. Standard č. 15 Zvyšvání kvality sciální služby vlastně znamená, že pskytvatel na ddržvání kvality neustále dbá, kntrluje a hdntí, zda jsu služby pskytvány tak, jak pskytvány být mají. V případě stížnstí na sciální službu bere tut skutečnst jak pdnět ke zkvalitnění služby a její rzvj. Nejčastěji se dá využívat annymních dtazníků, rzhvry za pmci nezávisléh splupracvníka neb dbrníka, zpětná vazba d rdinných příslušníků neb jiných rganizací. Kntrla může prbíhat průběžně neb nahdile a pznatky neb pdněty by měly být rvněž důvdem pr případné změny. Neměl by tedy zůstat puze u frmálníh hdncení, ale měla by se tat skutečnst prmítnut i ve změně vnitřních předpisů rganizace. Standardy kvality sciálních služeb mají být stimulem pr lepší uspkjvání ptřeb klientů. Mají přispívat k zachvání lidské důstjnsti a k chraně lidských a bčanských práv. Zajišťují transparentnst v pskytvání sciálních služeb a rientují se na uživatele sciálních služeb a jeh sbní ptřeby. Standardy jak nástrj kntrly napmáhají k rzvji sciálních služeb. 133 Jak byl zmíněn na začátku, pečvatelská služba jak terénní frma služby sciální péče pr seniry a bčany zdravtně pstižené standardy kvality uplatňuje individuálně, ale jedntlivá kriteria by měla být v suladu s předepsanu nrmu a snahu všech zainteresvaných pracvníků by měl být hlavně t, aby byla tat pravidla skutečně ddržvána a ke klientvi c nejblíže. 133 DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita živta senirů v dmvech pr seniry. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 92.

69 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn Etika v práci pečvatelské služby Kd je náš klient? Člvěk, tak by měla znít naše jednduchá dpvěď. Člvěk se svými radstmi, starstmi, se svými smutky, se svým smíchem, se svým vlastním sudem. Stejně tak člvěk se svým handicapem, člvěk nemcný, člvěk sciálně vylučený, člvěk, kterému může dělat prblém hygiena, člvěk, který je uputaný na lůžk, na invalidní vzík, člvěk, který nemusí vědět, kd vlastně jsme. Pkud vidím za slvem klient člvěka v celé šíři bsahu tht slva, jen tehdy můžu kvalitně vyknávat svji prfesi. Není důvd angažvat se v pmáhající prfesi tehdy, pkud cítím jakékliv předsudky vůči starým lidem neb mi dělá prblémy vyrvnat se s jejich handicapem. A zde přichází na řadu etika. Prtže cílem pečvatelské práce je pskytvat senirům a sbám se zdravtním pstižením takvu službu, která jim umžní c nejdéle setrvat v jejich dmácím prstředí a pdpřit tak jejich dsavadní způsb živta, měla by tat péče být vstřícná a kvalifikvaná. Vztah pracvníka ke klientvi by měl být zalžen především na tm, že dkáže vnímat splečné hdnty. Hdnty ve vztahu mezi klientem a pracvníkem, který se phybuje v sciálních službách, jsu zejména uznání a respektvání jedinečnsti každéh člvěka, patří sem empatie, schpnst umět vlně vyjádřit své pcity, patří sem akceptace klienta takvéh, jaký je, se všemi jeh slabstmi i silnými stránkami, nemralizvání, ale napak respektvání klientva práva na rzhdvání. Důraz je kladen i na diskrétnst. 134 Mít úctu ke starším lidem znamená mít trjí pvinnst: umět je přijmut, starat se ně a ceňvat jejich kvality. Staří lidé se na lidské událsti dívají dalek rzumněji než lidé mladí, prtže jejich sud je naučil zralsti. 135 Samtná úcta ke klientvi, víra v t, že mu mhu pmci, hrlivst neb chta však mnhdy nemůže stačit. K základní pvinnsti naplnění etických nrem v případě pečvatelské služby ttiž patří předepsané vzdělání a prfesinální rzvj. I když je pravdu, že pr příjemce služby hraje více než samtná dbrnst získaná vzděláním rli zejména vlídnst, laskavst, trpělivst a empatie, nelze její důležitst ve vztahu k práci pečvatele a pmáhající prfesi vůbec pdcenit. Klient nemá dstatek infrmací ani 134 MATOUŠEK, O. a kl. Metdy a řízení sciální práce v praxi. 1. vyd. Praha: Prtál, ISBN , str LACA, S. Starnutie a starba ak prirdzená súčasť ĺudskéh živta. In: Seniři z phledu sciální pedaggiky. 1. vyd. Brn:Institut mezibrvých studií, ISBN , str. 29.

70 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 70 prstředků k tmu, aby svůj prblém vyřešil sám, a když se brací na nějaku službu, čekává, že mu bude pskytnuta někým, kd tét práci rzumí, kd ji umí a kd je tzv. na správném místě. Pečvatelská služba je mnhdy spjena puze s představu dvážky bědů, zajištění nákupů neb úklidvých prací, praní a žehlení dle přání klienta a už méně si mnzí uvědmují, že může bsahvat i pmc při stravvání, sbní hygieně, při péči vlastní sbu, dprvd a v nepslední řadě bsahuje i zajištění zprstředkvání další péče, kntakt s rdinu, nejbližšími sbami, s lékaři neb dalšími pskytvateli. Pečvatelka by měla mít znalsti ze zásad pskytnutí první pmci, zdravvědy, péče nemcné, péče dmácnst a bezpečí dmva, znalsti z hygieny a výživy senirů, musí se rientvat v aktivizačních technikách, psychlgii, psychpatlgii, chraně zdraví při práci, musí znát vhdné způsby kmunikace, umět včas rzpznat prjevy týrání neb zneužívání, stejně jak základy etiky, právní minimum, bsah standardů kvality sciálních služeb a jedntlivé typy sciálních služeb. Jedná se tedy ucelený subr kmpetencí, které musí pracvník v praxi umět uplatnit. Tyt znalsti, pkud nebyly získány předepsaným vzděláním, byly v případě pečvatelské služby dplněny rekvalifikačním kurzem v rzsahu 150 výukvých hdin a přesná náplň tht kurzu byla stanvena právě prváděcím předpisem, tedy vyhlášku č. 505/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Mlýnkvá 136 uvádí tyt předpklady k práci pečvatele: senzmtrické předpklady - manuální zručnst, šikvnst, phybvá bratnst, dbré smyslvé vnímání, estetické předpklady smysl pr úpravu svéh zevnějšku, zevnějšku klienta a dmácíh prstředí, sciální předpklady pzitivní vztah k lidem, schpnst kntaktu, navázání dialgu, schpnst empatickéh jednání, být užitečný, intelektvé předpklady umět řešit nárčné situace, umět si pradit, autregulační předpklady sebezapření a zvýšená dlnst vůči stresu. Práce se seniry je velmi nárčná a je tedy nutné, aby se pracvník nedstal d stavu tzv. syndrmu vyhření. Zttžňuji se s názrem Křivhlavéh 137, že stresu lze zabránit 136 MLÝNKOVÁ, J. Pečvatelství 1. díl. 1. vyd. Praha Grada, ISBN , str. 27.

71 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 71 různými cestami a způsb, jak si zajistit, aby se člvěk v tak nárčné prfesi, jak je právě pečvatelská práce cítil lépe, může být například: když se snažíme míst nesplnitelných pžadavků prsazvat jen splnitelná přání, když pmluvy, urážky neb zklamání z někh klem nás nebereme příliš sbně, když za t, že se cítíme hůř, neklademe vinu svému klí, ale sami sbě, když se necítíme ve střetech neb knfliktech jak běti, když jsme pzitivní, vděční, vidíme jasně své prblémy i snahy, když veškeré rány, které utržíme, nebereme jak něc, c nás deptá, ale c je pr nás výzvu. A t je pdle méh názru mžnst reálná, nebť právě v pmáhající prfesi hraje prevence stresu a syndrmu vyhření velku rli. Etické dimenze prfese pečvatelky suvisí s principy mrálníh jednání, které nachází svji pdbu v etickém kdexu. Etické kdexy jsu v sučasnsti nrmami, které prvází již nejenm pmáhající prfese, nebť sučasnu eknmicku a splečensku krizi bychm téměř mhli značit za krizi mrálky a etiky. Mravnst, ať zní jakkliv zastarale, je pjem rzlišení dbra a zla a je tedy jen na nás, abychm vedli takvý způsb živta, který bude v suladu s tím, c je pvažván za etické a mravné. Etické kdexy jsu nrmu, která by měla být v legalitě s příslušnými právními dkumenty. Etika, tedy i mrální pravidla a nrmy jsu určeny lidské splečnsti jak všebecné dkumenty. Knkrétním prfesním skupinám jsu určeny etické kdexy, které rzpracvávají pžadavky kladené na knkrétní prfesi v reakci na ptřeby splečnsti. 138 Etický kdex pr sciální pracvníky České republiky z rku 2006, který vydala Splečnst sciálních pracvníků lze pvažvat za kdex, který při práci pečvatelské služby jak takvé je třeba ddržvat, nebť vyjadřuje pslání tét prfese, přispívá k tmu, aby se zvýšila její prestiž, aby pskytla praktické rady, jak pstupvat v praxi. Obsahuje etické zásady, pravidla etickéh chvání a prblémvé kruhy, které se týkají sciální práce. V suvislsti s naplňváním standardu kvality sciálních služeb č KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str KUTNOHORSKÁ, J,. CICHÁ, M., GOLDMAN, R. Etika pr zdravtně sciální pracvníky. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN , str. 81.

72 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 72 Ochrana práv sb naše pečvatelská služba vydala předpis Etický kdex pracvníků pečvatelské služby, který navazuje na kdex sciálních pracvníků a další nrmy, které s lidsku důstjnstí a lidskými právy suvisí. Kdex však nikdy nebude návdem na t, jak řešit jednu knkrétní situaci. Každý pracvník by tak měl ddržvat etiku své prfese prt, že n sám t tak cítí, že n sám t tak chce a že takvý i skutečně je. V etických kdexech by tak měla tedy fungvat ještě jedna zásada: Pmáhající je připraven vnímat a akceptvat hlavně svji vlastní nedknalst, slabst a zranitelnst. Žít, skutečně žít pdle etických zásad se ttiž diametrálně liší d th, c tyt zásady hlásají. Na vlastním zdknalení a cítění k jiným je tak třeba neustále pracvat Dílčí závěr Ve třetí kapitle jsem se zaměřila na pečvatelsku službu jak terénní frmu sciální péče a její význam pr seniry z důvdu, že ve stáří dchází ve většině případů k mezení neb ztrátě sběstačnsti a tím i autnmie, tedy mžnsti splurzhdvat tm, c se s člvěkem bude dít dál. Pečvatelská služba buď nahrazuje, neb dplňuje alespň v základní pdbě péči rdinnu a snižuje tak rizik sciálníh vylučení senira. Služba pskytuje pmc při základních činnstech, jež vymezuje zákn sciálních službách, který vstupil v platnst d ledna 2007 a jedná se pět základních druhů činnstí, které musí ze zákna nabídnut. Navíc může pskytnut služby fakultativní, cž může zvýšit spkjenst a kmfrt uživatelů a služit jak knkurenční nástrj na trhu služeb. Zákn sciálních službách přinesl d celéh systému péče zcela nvý přístup, zalžený na smluvním vztahu mezi registrvaným pskytvatelem sciální služby a uživatelem. Legislativa upravila jak jedntlivé druhy a frmy služeb, tak jejich bsah, způsb úhrady za ně, rvněž stanvila financvání sciálních služeb, kvalifikační předpklady pracvníků, kteří tyt služby mhu pskytvat a pžadavky na kvalitu služeb včetně způsbu kntrly. Celý zákn přinesl krmě těcht nejzákladnějších změn zejména rientaci na práva a důstjnst klientů a na individuální přístup k nim. Jednu z nejdůležitějších změn byl rvněž stanvení tzv. standardů kvality sciálních služeb, tedy kriterií, která ppisují, jak má kvalitní služba skutečně vypadat. Aby byl mžn tyt standardy aplikvat d praxe, byl třeba jim przumět, prt byly k jedntlivým standardům vydány manuály s tím, že během účinnsti zákna si tyt předepsané předpisy 139 KOPŘIVA, K. Lidský vztah jak sučást prfese. 4. vyd. Praha: Prtál, 2000.ISBN X, str. 91.

73 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 73 a nrmy každý pskytvatel mhl upravit pdle svých ptřeb a mžnsti tak, aby dpvídaly reálné situaci a vyhvvaly jak samtné službě, tak jejím uživatelům a v nepslední řadě i inspekcím, které kvalitu služeb kntrlují. Pracvníci, kteří pečvatelsku službu vyknávají, by měli dbát na blah člvěka a měli by umět chránit jeh integritu. Prt je tak důležitá etika. Etika ale není jen kriterium mravnsti, rzlišení th, c je dbré a c je špatné. Etika je především způsb, jak uplatňvat autnmii, cílevědmst, důvěrnst, mlčenlivst, jak být nestranný, spravedlivý a slidární. Etické kdexy, které tt chvání upravují, ale nikdy nebudu vyčerpávající a žít pdle nějakých zásad je pravdu něčem jiném než nich hvřit neb je studvat. Aby byl mžn prblémy starých lidí a stáří becně řešit, nestačí, že djde ke změnám ve zdravtní a sciální plitice becně, ale je hlavně třeba, abychm si starých lidí pravdu vážili. Jen a právě pr jejich stáří. Abychm byli prfesinály, je třeba nejenm rzumět tmu, prč je naše práce důležitá, prč a jak naše pmc funguje, ale musíme si umět vážit i své práce a v nepslední řadě sami sebe.

74 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 74 II. PRAKTICKÁ ČÁST

75 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 75 4 CHARAKTERISTIKA PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V REGIONU BLANENSKO Tajemství úspěchu znamená dělat byčejné věci nebyčejně dbře. Jhn D. Rckefeller Jr. 4.1 Aktuální prblémy reginu z hlediska péče seniry text Správní bvd bce s rzšířenu půsbnstí Blansk (dále jen SO ORP Blansk) leží v severvýchdní části České republiky, je sučástí Jihmravskéh kraje a d tht bvdu spadá krmě největšíh města Blanska dalších 43 bcí, ve kterých žil k celkem byvatel, z th byvatel starších 65 let. 140 Tent regin není známý jen jak brána Mravskéh krasu a nejhlubší prpastí Macchu, ale rvněž strjírenským průmyslem a výrbu zařízení pr plygrafický průmysl. Z demgrafických výzkumů v rámci reginu Blanensk vyplývá, že největší pčet byvatel má měst Blansk s byvateli, následuje bec Adamv s byvateli a pté Rájec-Jestřebí, Jedvnice a Černá Hra. Věkvá struktura dané blasti je jedním z mmentů, který může vést k výskytu sciálních prblémů, kterými jsu nezaměstnanst, zadluženst, chudba, bezdmvectví, ale i například stáří pržité v chudbě. Nejhrženější jsu právě lidé v prduktivním a senirském věku, nebť jak vyplývá z Analýzy sciálních rizik v SO ORP Blansk 141, zatímc v rce 2000 byli nejpčetnější skupinu lidé ve věku let, v rce 2010 se tat věkvá hranice psunula deset let a d rku 2030 se tedy předpkládá, že djde k výraznému snížení byvatel věku prduktivníh a zvýšení nárůstu pčtu byvatel věku pstprduktivníh. Tím se jen ptvrdí sučasný významný jev dluhdbém stárnutí ppulace v celé splečnsti a v rámci kraje jde bhužel regin, ve kterém djde k tmut nárůstu v nejvyšší míře. 140 Statistiky ČSÚ. ČSÚ: Český statistický úřad[nline] [cit ]. Dstupné z: =mapa. 141 KPSS. KPSS: Kmunitní plánvání sciálních služeb Blansk[nline] [cit ]. Dstupné z:

76 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 76 Stav pčtu byvatel v rámci SO ORP Blansk ppisuje níže uvedená tabulka, která je pužita ze statistik veřejné databáze ČSÚ 142 : Obr. 1. Stav pčtu byvatel v rámci SO ORP Blansk Z výsledků výzkumu, prvedenéh v rce 2012 u bčanů bydlících v SO ORP Blansk byl zjištěn, že plných 85,7% respndentů suhlasil s faktem, že lidé, kteří celý živt pracvali, přest pržijí stáří v chudbě. Nejvíce hrženu skupinu jsu přitm zadlužené dmácnsti, nemcní, nezaměstnaní a seniři. Zajímavé byl i zjištění, že za nejpalčivější prblém reginu vnímají jeh byvatelé nezaměstnanst, která pdle statistiky dsáhla v rce 2011 průměrné míry 8,8 % a lhstejnst, která jde ruku v ruce s individualismem jak prjevem sučasné dby. Špatné zacházení se seniry a pstiženými jak prblém byvatelé reginu nevnímají. Seniři sami jak respndenti se ale necítí bezpečně zejména ve městě Blansku a z výzkumu rvněž vyplynul, že jejich znalst sciálních službách jak takvých je spíše pdprůměrná. 143 Jak je uveden ve 3. kmunitním plánu sciálních služeb Blansk na dbu , bude tedy třeba psilvat sciální sudržnst kmunity a pdprvat sciální začleňvání senirů tím, že by byl vhdné se zaměřit zejména na světu sciálních služeb, rzvíjet 142 Statistiky ČSÚ. ČSÚ: Český statistický úřad[nline] [cit ]. Dstupné z: KPSS. KPSS: Kmunitní plánvání sciálních služeb Blansk[nline] [cit ]. Dstupné z: KPSS. KPSS: Kmunitní plánvání sciálních služeb Blansk[nline] [cit ]. Dstupné z: Blansk pdf.

77 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 77 sciální aktivizační služby pr seniry, kteří by cenili zájmvé aktivity, a rvněž je třeba čekávat nárůst pptávky p dlehčvacích a pečvatelských službách. Je více než jasné, že tyt služby budu seniři chtít využívat zejména z důvdu zhršujícíh se zdravtníh stavu, prtže zdravtní mezení a závislst na pmci druhé sby vnímají seniři jak nejčastější prblém. Kvůli své snížené mbilitě také hůře kmunikují s úřady, kdy musí využívat pmci rdiny, pečvatelek a sciálních pracvníků. Terénní služby pr seniry by měly být dstupné a neměl by tedy djít k sciálnímu vylučení, které bhužel seniři stále cítí. Pkud hvřím pečvatelské službě jak jedné z frem sciální péče seniry, je třeba na dplnění uvést, že v SO ORP Blansk je krmě pečvatelské služby dle 40 zákna sciálních službách pskytvána i sbní asistence dle 39 zákna sciálních službách, kteru zajišťuje Občanské sdružení Hewer, dále dlehčvací služba dle 44 zákna sciálních službách, kteru pskytuje Oblastní charita Blansk, denní stacinář dle 46 zákna sciálních službách, který zajišťuje prstřednictvím Dmva Olga Hnutí Humanitární pmci, dále dmvy pr seniry dle 49 zákna sciálních službách, a t Senir Centrum Blansk, příspěvkvá rganizace a Dmv pr seniry Černá Hra, příspěvkvá rganizace, jejichž pskytvatelem je Jihmravský kraj, Dmv senirů Santini ve Křtinách, jehž pskytvatelem je Lumina,.s., dmvy se zvláštním režimem dle 50 zákna sciálních službách u stejných pskytvatelů a rvněž chráněné bydlení dle 51 zákna sciálních službách, které je pskytván v zařízení Velan Hnutím Humanitární pmci. 4.2 Ppis jedntlivých pečvatelských služeb Svůj výzkum zaměřuji na pečvatelské služby, které jsu pskytvány v reginu správníh bvdu bce s rzšířenu půsbnstí Blansk a pté prvnám služby v bci s becním úřadem s rzšířenu půsbnstí typu III, tedy v největším městě Blansku, v bci s pvěřeným becním úřadem typu II, tedy ve středně velkém městě Adamvě a v bci typu I, tedy v městysi Jedvnicích. Ve všech případech jsem vybrala službu, jejichž pskytvatelem je měst neb městys. Níže uvedená mapka ukazuje pkrytí pečvatelsku službu danéh reginu: KPSS. KPSS: Kmunitní plánvání sciálních služeb Blansk[nline] [cit ]. Dstupné z:

78 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezibrvých studií Brn 78 Obr. 2. Pkrytí pečvatelské služby v rámci SO ORP Blansk V samtném městě Blansku jsu pdle registru Ministerstva práce a sciálních věcí 146 pskytvány tyt druhy pečvatelské služby: Pečvatelská služba města Blanska se sídlem náměstí Republiky 1316/1, Blansk, identifikátr služby , pskytvatelem služby je Měst Blansk. Služba je pskytvána d , kapacita je 480 klientů, cílvá skupina jsu sby se zdravtním pstižením a seniři, věkvá skupina mladí dspělí let, dspělí ve věku let, mladší seniři let a starší seniři nad 80 let. Pečvatelsku službu zajišťuje v přímé péči celkem 9 pečvatelek v Dmě s pečvatelsku službu Pd Javry v Blansku, 4 pečvatelky v Dmě s pečvatelsku službu na ulici 9. května v Blansku, 6 pečvatelek na pracvišti náměstí Republiky 1 v Blansku. Celkvě se na výknu pečvatelské služby krmě 19 pracvníků v sciálních službách - pečvatelek pdílí veducí ddělení, 3 sciální pracvníci, asistent a 2 statní pracvníci. Pskytuje se na území města Blanska, ve dvu Dmech s pečvatelsku službu v Blansku a na základě smluvy i v bcích Ráječk, Spešv a Olmučany a služba je pskytvána celý týden včetně sbt a nedělí. 146 MPSV. MPSV: Ministerstv práce a sciálních věcí [nline] [cit ]. Dstupné z: