MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ"

Transkript

1 MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Jarmila Pipeková, Ph.D. VYPRACOVALA: Bc. Jarmila Ševelová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury...

3 Dkuji vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Jarmile Pipekové, Ph.D. za vedení diplomové práce a pomoc pi její realizaci.

4 OBSAH ÚVOD Mentální retardace Vymezení základní terminologie Klasifikace osob s mentálním postižením Poznávací procesy dtí s mentálním postižením Edukace žák s mentálním postižením Základní škola speciální Charakteristika základní školy speciální Legislativní podmínky vzdlávání Pípravný stupe základní školy speciální Psaní na základní škole speciální Metodika grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Úvod do metodiky grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Motivaní a adaptaní období Pípravné období na výuku psaní Prostorová orientace, sluchové vnímání a hlasová výchova Využití metodiky grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Cíle, metody a techniky výzkumného šetení Charakteristika Mateské školy a Základní školy, Kyjov Pípadová studie žáka Romana Cviení k rozvoji motoriky celého tla a realizace metodiky grafomotoriky Závry ze šetení a návrhy pro pedagogickou praxi ZÁVR SHRNUTÍ SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZK SEZNAM PÍLOH... 69

5 ÚVOD Pomoz mi, abych to dokázal sám. Marie Montessori Ruka je jeden z orgán, jehož funknost i vzhled pedurují život každého lovka. Každý den provádíme automatické pohyby, které jsme se nauili v dtství a které se denním opakováním upevují. Ruka je úzce spjata s myšlení a eí. Je dležitá pi nonverbální komunikaci a doprovází e gestikulací. Existují však ruce, které na první pohled nevzbuzují dojem jakéhokoliv postižení. Nejde však o postižení ruky jako orgánu, ale o postižení funkní. Osobám s mentálním postižením se vnuji 15let. Poslední dva roky pracuji jako uitelka pípravného stupn základní školy speciální. Bhem své praxe jsem nasbírala nepeberné množství grafomotorických cvik, pracovních sešit a rzných jiných materiál. Ne každé bylo vhodné použít pro dti s mentálním postižením. Proto jsem si vytvoila vlastní soubor íkanek, básniek a metodickou adu grafomotorických cvik pro dti pípravného stupn základní školy speciální, vše s pihlédnutím k momentálnímu stavu a druhu postižení. Hlavním cílem diplomové práce je vytvoení souboru, popis a ukázka metodických cviení, která rozvíjí grafomotorické dovednosti žák základní školy speciální a slouží jako píprava ped vlastní výukou psaní písmen. Práce je zamena na rozvoj grafomotoriky u dtí v pípravném stupni a slouží jako sbírka básniek, íkanek a soubor pesn zpracovaných cviení, která pomáhají dtem pi rozvoji motoriky. Je urena pro vychovatele, uitele, speciální pedagogy i rodie. Teoretická ást diplomové ásti je rozlenna do tí kapitol. Obsahem první kapitoly je vymezení základní terminologie a klasifikace osob s mentálním postižením. Dále se vnuji zvláštnostem innosti vyšší nervové soustavy a možnosti vzdlávání a výchovy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole charakterizuji základní školu speciální se zamením na pípravný stupe a na rozvoj hrubé a jemné motoriky. Ve tetí kapitole se vnuji jednotlivým obdobím grafomotoriky. Vytváím metodickou adu tohoto cviení v motivaním a adaptaním období a na pípravné období na 5

6 výuku psaní. tvrtá kapitola provuje metodickou adu grafomotoriky u dtí s mentálním postižením v Mateské škole a Základní škole v Kyjov. Cílem je ukázat využití vlastní metodické ady grafomotorických cviení u dtí s mentální retardací na pípravném stupni základní školy speciální. Moje metodická ada vychází ze Vzdlávacího programu pomocné školy a pípravného stupn pomocné školy. Pro tuto práci jsem si vybrala jednoho žáka, s jehož rodii jsem spolupracovala a kteí souhlasili s použitím materiál vetn fotodokumentace v diplomové práci, pouze jméno tohoto žáka není autentické. Ke zpracování používám kvalitativní metodu a techniky. Pro teoretickou ást analýzu odborné literatury a pro praktickou ást - analýzu osobní dokumentace žáka, experiment, pozorování, rozhovory s žákem i s jeho rodii, analýzu dokument zaízení, analýzu kresby a grafického projevu. 6

7 1 Mentální retardace 1.1 Vymezení základní terminologie Mentální retardace pochází z latinského mens, mentis mysl, rozum a retarde zaostávat, opožovat, zdržovat. Má interdisciplinární charakter a zasahuje do všech oblastí života postiženého jedince lékaské, psychologické, pedagogické, sociální, a to po celý jeho život. Existuje celá ada definic, které jsou vytváeny podle výchozích teoretických postoj jednotlivých autor. U nás nejznámjší a nejvíce citovaná je definice mentální retardace od Dolejšího, která se snaží o syntézu všech hledisek. Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí rzné hierarchie s variabilní ohranieností a celkovou subnormální inteligencí, závislá na nkterých z tchto initel: na nedostatcích genetických vloh; na porušeném stavu anatomicko-fyziologické struktury a funkce mozku a jeho zrání; na nedostateném nasycování základních psychických poteb dítte vlivem deprivace senzorické, emoní a kulturní; na deficitním uení; na zvláštnostech vývoje motivace, zejména negativních zkušenostech jedince po opakovaných stavech frustrace i stresu; na typologických zvláštnostech vývoje osobnosti (Bartoová, Bazalová, Pipeková 2007, s. 13). Definice podle Vágnerové (2000): Nejastji je mentální retardace definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupn intelektového vývoje (mén než 70% normy), pestože byl takový jedinec pijatelným zpsobem výchovn stimulován. Nízká úrove inteligence bývá spojena se sníženým i zmnou dalších schopností a odlišností ve struktue osobnosti. Hlavními znaky je nízká úrove rozumových schopností, která se projevuje pedevším nedostateným rozvojem myšlení, omezenou schopností uení a obtížnou adaptací na bžné životní podmínky. Toto postižení je vrozené a trvalé, pestože je v závislosti na etiologii možné urité zlepšení. Horní hranice dosažitelného rozvoje takového lovka je dána závažností a píinou defektu, individuáln specifickou pijatelností psobení prostedí, tj. výchovných a terapeutických vliv (Bartoová, Bazalová, Pipeková 2007). Podle erné (1995) je mentální retardace sociální nepizpsobivost a vzniká na základ mentální abnormality a zaostalého vývoje. Je to stav vrozený, tém nevyléitelný a brání zrání osobnosti. Podle Rubinštejnové (1973) se klade draz na biologické faktory. Mentální retardaci definuje jako trvalou poruchu 7

8 poznávací innosti v dsledky organického poškození mozku. Souasná psychologie osob s mentálním postižením vychází ze stále se rozvíjejícího poznání specifických zvláštností psychiky osob s mentálním postižením, které sice více i mén závažn omezují jejich kognitivní procesy, ale nezídka jim umožují žít bohatým emocionálním životem, pomrn málo se lišícím od života nepostižených jedinc. Psychika osob s mentálním postižením v sob skrývá adu dosud neodhalených možností v oblastí specifických vloh, kreativity intuice, empatie apod. Každý mentáln retardovaný jedinec je svébytnou bytostí s vlastními lidskými potebami i problémy a s vlastními vývojovými potencialitami, které je možné a nutné podporovat a rozvíjet. Klasifikace mentální retardace Vrozená mentální retardace je spojena s uritým poškozením, odchylnou strukturou nebo odchylným vývojem centrálního nervového systému v období prenatálním (psobení toxických látek, infekce, úrazy matky, záení), perinatálním (asfyxie, abnormality plodu, abnormality porodních cest, protrahovaný porod) nebo postnatálním (úrazy, infekce, zánty mozku) nejdéle do dvou let života dítte. Získaná mentální retardace, demence - je proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje dítte (po 2. roce života dítte), jehož píinou je pozdjší vývojová porucha centrálního nerovového systému, rzné typy nemocí a úrazy mozku (zánt mozku, zánt mozkových blan, poruchy metabolismu, intoxikace, degeneraní onemocnní mozku, duševní poruchy). Píznakem demence je zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, poruchy pozornosti, pamti a uení. Dtská demence projevem je zastavení psychického vývoje, zpomalení psychických proces a ztráta intelektových schopností. Staecká demence je patologická porucha, která postihuje stárnoucího lovka v oblasti ei, pamti, myšlení, vnímání, apod. a vede k atrofii mozku. Sociáln podmínná mentální retardace - pseudooligofrenie - je zpsobena vlivem vnjšího prostedí. Dít pochází z nepodntného prostedí, je výchovn zanedbané a trpí psychickou deprivací. Projevuje se u nj opoždný vývoj ei, myšlení, infantilismus, apatie, negativismus. Nejedná se o stav 8

9 trvalý, ale vlivem vhodného výchovného psobení mže dojít k zlepšení stavu (Pipeková, 1998). 1.2 Klasifikace osob s mentálním postižením Hloubku mentální retardace je možno urit pomocí inteligenního kvocientu, který vyjaduje úrove rozumových schopností. V souasné dob se užívá 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Svtovou zdravotnickou organizací v Ženv, která platí od roku Podle zmínné klasifikace se mentální retardace dlí do tchto šesti základních kategorií. Tab.. 1 : Klasifikace mentální retardace podle WHO F 70 Lehká mentální retardace IQ F 71 Stedn tžká mentální retardace IQ F 72 Tžká mentální retardace IQ F 73 Hluboká mentální retardace IQ je nižší než 20 F 78 Jiná mentální retardace - F 79 Nespecifikovaná mentální retardace - Lehká mentální retardace, IQ (F70) V charakteristice této úrovn mentálního postižení se uvádí, že lehce mentáln retardovaní obvykle dosáhují schopnosti užívat e úeln v každodenním život, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opoždn. Vtšina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péi (strava, hygiena, obleení) a v praktických domácích innostech. Hlavní potíže se u nich obvykle projevují pi teoretické práci ve škole. Mnozí postižení mají specifické problémy se tením a psaním. Lehce retardovaným dtem prospívá výchova a vzdlávání zamené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatk. Tyto jedince je vhodné zamstnat spíše pracemi zamenými na manuální, praktické schopnosti. V sociokulturním kontextu, kde se klade malý draz na teoretické znalosti a není vyžadována vtší zodpovdnost, nemusí lehký stupe mentální retardace psobit žádné vážnjší problémy. Dsledky retardace se však projeví, pokud je postižený také znan emon a sociáln nezralý, nap. obtížn se pizpsobuje kulturním tradicím, normám 9

10 a oekáváním, nerespektuje autority, není schopen se vyrovnat s požadavky manželství a výchovy dtí. Nedokáže samostatn ešit problémy plynoucí z nezávislého života, jako je získání a udržení si odpovídajícího zamstnání, i jiného finanního zabezpeení, zajištní úrovn bydlení, zdravotní pée apod. Obecn jsou behaviorální, emocionální a sociální potíže osob s lehkým mentálním postižením a z toho plynoucí poteba léby a podpory bližší potebám, které mají jedinci s normální inteligencí než specifickým problémm stedn a tžce retardovaných. Pestože je organická etiologie zjišována u narstajícího potu jedinc, u mnoha z nich však zstávají píiny stále neodhaleny. U osob s lehkou mentální retardací se mohou, a to u každého jedince v jiné míe, projevit i pidružené chorobné stavy, jako je autismus a další vývojové poruchy, epilepsie, poruchy chování nebo tlesná postižení. Tato diagnóza zahrnuje: slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu, lehkou oligofrenii (debilitu) (Švarcová, 2006). Stedn tžká mentální retardace, IQ (F71) Jedinci této kategorie mají výrazn opoždn rozvoj chápání a užívání ei a také jejich konené schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobn je také opoždna a omezena schopnost starat se sám o sebe (sobstanost) a zrunost. Pestože jsou pokroky tchto žák ve škole limitované, mohou si nkteí pi kvalifikovaném pedagogickém vedení osvojit základy tení, psaní a poítání. K rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vdomostí a dovedností pispívají speciální vzdlávací programy. V dosplosti jsou stedn retardovaní schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže jsou úkoly jasn a peliv strukturovány a je zajištn odborný dohled. V dosplosti je zídka možný zcela samostatný život. Zpravidla bývají pln mobilní a fyzicky aktivní a vtšina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupin jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností. Nkteí jedinci dosahují vyšší úrovn v dovednostech senzoricko motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou znan neobratní, ale jsou 10

11 schopni sociální interakce a komunikace. Úrove rozvoje ei je rzná. Nkteí jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí se dokážou stží domluvit o svých základních potebách. Nkteí se nenauí mluvit nikdy, i když mohou porozumt verbálním instrukcím a mohou se nauit používat gestikulace a dalších forem nonverbální komunikace k ástenému kompenzování své neschopnosti dorozumt se eí. U vtšiny stedn mentáln retardovaných lze zjistit organickou etiologii. Nkteí z nich jsou také postiženi dtským autismem nebo jinou pervazivní vývojovou poruchou. Vtšina postižených mže chodit bez pomoci. asto se vyskytují tlesná postižení a neurologická onemocnní, asto epilepsie. Nkdy je možno zjistit rzná psychiatrická onemocnní, avšak vzhledem k omezené verbální schopnosti pacienta je diagnóza obtížná a závisí na informacích od tch, kteí ho lépe znají. Tato diagnóza zahrnuje: stedn tžkou mentální subnormalitu, stedn tžkou oligofrenii (imbecilitu) (Švarcová, 2006). Tžká mentální retardace, IQ (F72) Pokud jde o klinický obraz, pítomnost organické etiologie a pidružené stavy, je tato kategorie v mnohém podobná stedn tžké mentální retardaci. Snížená úrove schopností je v této skupin mnohem výraznjší než u stedn tžké mentální retardace. Ve srovnání s kategorií F71 vtšina jedinc trpí znaným stupnm poruchy motoriky nebo jinými pidruženými vadami, které prokazují pítomnost klinicky signifikantního poškození nebo vadného vývoje ústedního nervového systému. I když možnosti výchovy a vzdlávání tchto osob jsou znan omezené, zkušenosti ukazují, že vasná systematická a dostaten kvalifikovaná rehabilitaní, výchovná a vzdlávací pée mže významn pispt k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikaních dovedností, sobstanosti a celkovému zlepšení kvality jejich života. Tato diagnóza zahrnuje: tžkou mentální subnormalitu, tžkou oligofrenii (Švarcová, 2006). 11

12 Hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 (F73) Jedinci z této kategorie jsou tžce omezeni ve své schopnosti porozumt požadavkm i instrukcím nebo jim vyhovt. Vtšinou se jedná o osoby imobilní nebo výrazn omezené v pohybu. Postižení bývání inkontinentní a v lepším pípad jsou schopni jen rudimentární neverbální komunikace. Mají jen slabou nebo žádnou schopnost postarat se o své základní poteby a vyžadují neustálou péi a dohled. Možnosti jejich výchovy a vzdlávání jsou velmi omezené. IQ nelze pesn zmit, je odhadováno, že je nižší než 20. Chápání a používání ei je zpravidla omezeno na reagování na zcela jednoduché požadavky. Lze dosáhnout nejzákladnjších zrakov prostorových orientaních dovedností a postižený jedinec se mže pi vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na praktických sebeobslužných úkonech. Ve vtšin pípad lze diagnostikovat organickou etiologii. Bžné jsou rovnž neurologické nebo jiné tlesné nedostatky postihující hybnost, epilepsie a poškození zraku a sluchu. Obzvlášt asto, pedevším u mobilních pacient se mohou vyskytnout nejtžší formy pervazivních vývojových poruch, zvlášt atypický autismus. Tato diagnóza zahrnuje: hlubokou mentální subnormalitu, hlubokou oligofrenii (idiocii) (Švarcová, 2006). Jiná mentální retardace (F78) Tuto kategorii lze použít pouze tehdy, pokud stanovení stupn intelektové retardace pomocí obvyklých metod je zvlášt nesnadné nebo nemožné pro pidružené senzorické nebo somatické poškození, nap. u nevidomých, neslyšících, nemluvících, u jedinc s tžkými poruchami chování, osob s autismem i u tžce tlesn postižených osob. Nespecifikovaná mentální retardace (F79) Kategorie F79 se užívá tch pípadech, kdy mentální retardace je sice prokázána, ale schází dostatek informaci k zaazení pacienta do jedné z výše uvedených kategorií. Tato diagnóza zahrnuje: mentální retardaci NS, mentální subnormalitu NS, oligofrenii NS (Švarcová, 2006). 12

13 1.3 Poznávací procesy dtí s mentálním postižením Obdobn jako všechny ostatní dti se v prbhu svého života vyvíjejí i dti s mentální retardací. Psychický vývoj je specifický jev dtského vku, klinicky bylo prokázáno, že probíhá i pi nejtžším patologickém stavu organismu. Podmínkou psychického vývoje je uení. Uení je psychologický proces, v nmž se stimulací z vnjšího prostedí a praktickou inností dítte v kontaktu s jeho okolím navozují, tvoí a podporují zmny a pokroky ve vývoji a chování dítte. Je jedním z ídících proces vývoje dítte (Švarcová, 2006). Dít s mentální retardací si nejlépe osvojuje vše jednoduché a primitivní. Celý vývoj mentáln retardovaného jedince je jednotný proces, v nmž každá další fáze navazuje na tu pedcházející. U dtí je oslabena jedna ze základních funkcí lidské psychiky poteba poznávat. Nepízniv pro psychický vývoj mentáln retardovaného dítte se od poátku rozvíjejí i jeho sociální vztahy. Charakteristický je také pomalý rozvoj ei a nedokonalost ei. Vnímání Prostednictvím vnímání poznává lovk své okolí, okolní svt, rozlišuje známé a neznáme podnty, situace a na základ takto získaných situací se orientuje ve svém prostedí. U mentáln retardovaných dtí je vnímání pomalejší a vyvíjí se s uritými odchylkami. Rubinštejnová (1973) uvádí tyto zvláštnosti vnímání mentáln retardovaných: zpomalenost a snížený rozsah zrakového vnímání (vysvtluje se zvláštnostmi pohybu zraku), nedifencovanost poitk a vjem tvar, pedmt, barev, inaktivita vnímání jedinec není schopen prohlédnout si materiál podrobn, vnímat detaily, nedostatené prostorové vnímání (porucha hloubky vnímání), snížená citlivost hmatových vjem, pro sluchový analyzátor je typické opoždní diferenciace foném a jejich zkreslení, nedokonalé vnímání asu a prostoru, špatná koordinace pohybu. Uvedené nedostatky a zvláštnosti lze pekonávat a kompenzovat systematickou 13

14 výchovou a speciáln pedagogickými metodami, pedevším ve smyslové výchov. Dležité je zaít s nápravou co nejdíve, nejlépe v pípravném stupni základní školy speciální. Myšlení a e Základním znakem u mentáln retardovaných je porušení poznávací innosti a z toho vyplývá omezená zásoba pedstav. Málo názorných a sluchových pedstav, malá znalost zacházení s pedmty, nízká úrove komunikace a taky nedostatený vývoj ei zužují dtem s mentální retardací základnu, na které se rozvíjí myšlení. Dít s mentální retardací je ovládáno pílišnou konkrétností a slabou schopností zobecovat, špatným osvojením pravidel a obecných pojm. Charakteristické pro dti s mentální retardací jsou: nesoustavnost myšlení, slabá ídící úloha myšlení a s tím spojená tzv. nekritinost myšlení, kdy si dít nepromýšlí své jednání. K rozvoji myšlení s mentální retardací patí postupné osvojování vdomostí, dovedností a návyk odpovídajících jejich úrovni (Švarcová, 2006). e je nástrojem myšlení a prostedkem vzájemného styku. Pi ei je využívána slovní zásoba, která je u dtí s mentální retardací znan omezena. Dti používají velmi málo pídavná jména, slovesa, spojky, mluvnická stavba je velmi nedokonalá, vty mají peházený slovosled, nebo nejsou úplné. Pam Pam je dležitá pro psychický vývoj dítte, díky ní si dít uchovává a zobecuje minulé zkušenosti, získává nové vdomosti a dovednosti. Osvojené znalosti jsou rychle zapomenuty, dít je asto nedokáže úinn uplatnit. Píinou tchto nedostatk je pomalé tempo, jakým se vytváí nové podmínné spoje a také jejich rychlé vyhasínání. Zhoršení pamti mže být zpsobeno nedostatkem spánku, nesoustedností, nedostatkem erstvého vzduchu, zneužíváním návykových látek nebo psobením nkterých lék. Osobám s mentálním postižením bylo v minulosti píliš mnoho vnucováno a málo byly respektovány jejich zvláštnosti. Mnohem výhodnjší je poznat a umt lépe rozlišovat nejprve individuální možnosti mentáln retardovaných. Zaslouží si, abychom je pijímali takové, jací jsou a dávali jim možnost, aby si mohli vytváet svoje vlastní zkušenosti (Švarcová, 2006). 14

15 1.4 Edukace žák s mentálním postižením Nejpirozenjším prostedím pro život a výchovu dítte je jeho rodina. Žádné jiné prostedí neposkytuje stejný pocit bezpeí, jistoty, emocionální stability ani stejné množství podnt pro jeho další rozvoj. Výchova mentáln postiženého dítte ve srovnání s nepostiženým díttem téhož vku je mnohem obtížnjší a náronjší na pedagogické dovednosti, as a trplivost rodi. Výsledky se dostavují pozvolna a jsou znatelné až po uplynutí delšího asového úseku. Každá sebemenší dovednost vyžaduje u dítte s mentálním postižením dlouhodobý trvalý nácvik. Tém každý z rodi, který vychovává takové dít, zákonit nkdy propadá pocit neúspšnosti, bezmoci a beznadje. V takových pípadech potebuje nejen podporu, pochopení a povzbuzení od svého nejbližšího okolí, ale i odbornou konzultaci a radu zkušeného lovka, nap. lékae, psychologa, speciálního pedagoga. Pro tento úel slouží rzné rodiovské organizace, sdružení a pedagogicko-psychologické poradny, ale pedevším speciálnpedagogická centra pro dti a mládež s mentálním postižením. Podle zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním a vyšším vzdlávání je vzdlávání v eské republice založeno na zásadách: rovného pístupu každého jedince naší republiky nebo jiného lenského státu Evropské unie ke vzdlávání bez jakékoliv diskriminace (rasa, pohlaví, jazyk, náboženství, etnický nebo sociální pvod, zdravotní stav), zohledování vzdlávacích poteb jedince, vzájemné úcty a respektu, dstojnosti a názorové snášenlivosti, bezplatného základního i stedního vzdlávání všech oban eské republiky a Evropské unie ve školách, které zizuje stát, kraj a obec nebo svazek obcí, svobodného šíení poznatk, které jsou v souladu s obecnými cíli vzdlání a vyplývají z výsledk soudobého stavu poznání svta, hodnocení výsledk vzdlávání vzhledem k dosahování cíl vzdlávání stanovených v tomto zákonu a vzdlávacími programy, vzdlávání se po dobu celého života a pi vdomí spoluodpovdnosti za své vzdlávání (Švarcová, 2006). 15

16 Souasný systém edukace jedinc s mentálním postižením Dti s mentálním postižením, pedškolního vku, mohou navštvovat mateskou školu, mateskou školu speciální, speciální tídu pi mateské škole. Povinná školní docházka u dtí s mentálním postižením se mže uskuteovat v základní škole, v základní škole praktické, v základní škole speciální, ve tíd pro žáky se zdravotním postižením pi základní škole. Profesní píprava mládeže s mentálním postižením mže být realizována na stedním odborném uilišti, na odborném uilišti nebo v praktické škole. Další vzdlávání mentáln postižených osob je velmi variabilní, plní zejména socializaní a integraní funkci, závisí na regionáln odlišných možnostech. Je uskuteováno ve veerních školách, v kurzech k doplnní vzdlání, nebo pi individuální výuce pod patronací speciálního pedagoga ve speciálnpedagogickém centru. 16

17 2 Základní škola speciální 2.1 Charakteristika základní školy speciální Základní škola speciální vychovává a vzdlává žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdlávat podle vzdlávacích program bžné základní školy ani základní školy praktické, ale jsou však schopni osvojit si elementární vzdlání. Obsah výchovn vzdlávací innosti se zamuje na osvojování a rozvíjení pimených poznatk a pracovních dovedností, rozvíjení komunikaních a motorických schopností a vypstování návyk a dovedností samostatnosti a sebeobsluhy, potebných ke snižování závislosti na péi dalších osob (Švarcová, 2006). Zde se vzdlávají zpravidla žáci s mentálním postižením stedního až tžkého stupn. Vzdlávání tchto žák je natolik náronou a složitou inností, že vyžaduje nejen odborné speciáln pedagogické vzdlání uitel i dalších pracovník školy, ale také vhodn upravené podmínky: nízký poet žák ve tíd, školní tídy pizpsobené jejich potebám, speciální uebnice a pracovní sešity, odpovídající asový rozvrh a pedevším klidné a nestresující školní prostedí bez hlukové zátže, které poskytuje žákm pocit bezpeí a jistoty a umožuje jejich koncentraci na školní práci. Pi zaazování dtí je nutné posoudit celou osobnost dítte. Pihlédnout nejen k hloubce mentálního defektu, ale i k úrovni ei, pohybových schopností, sociální pizpsobivosti, k citové a volní stránce, k budoucímu sociálnímu uplatnní. O zaazení a peazení žáka do základní školy speciální rozhoduje editel školy na základ doporuení školského poradenského zaízení a souhlasu zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Zaazení žáka se zdravotním postižením do nkteré formy speciálního vzdlávání mže pedcházet diagnostický pobyt tohoto žáka ve škole, do níž má být zaazen, a to v délce 2 až 6 msíc. Dojde-li k významné zmn speciálních vzdlávacích poteb žáka se zdravotním postižením, zaazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdlávání pezkoumá školské poradenské zaízení a pípadn navrhne úpravu tohoto režimu. V pípad peazení do jiného vzdlávacího programu zaadí editel školy žáka do roníku, který odpovídá dosažným znalostem a dovednostem žáka. Pokud editel nezaadí žáka do speciální školy, má žák povinnost plnit školní docházku do nkteré z forem speciálního vzdlávání a oznámí tuto skutenost zákonnému zástupci žáka se zdravotním postižením, krajskému úadu a obci, v níž má žák trvalý 17

18 pobyt (vyhláška MŠMT.73/2005 o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných). Vzdlávání v základních školách speciálních je desetileté, žáci zde plní povinnou devítiletou školní docházku. Desátý roník není povinný, ale je souástí vzdlávání žák se závažným mentálním postižením. Vzdlávání v základní škole speciální navazuje na výchovu v rodin, na speciální pedškolní vzdlávání v mateské škole nebo na pípravný stupe základní školy speciální. Povinná školní docházka zaíná poátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dít dosáhne šestého roku vku, pokud mu není povolen odklad; dít, které dosáhne šestého roku vku v dob od poátku školního roku do konce roku kalendáního, mže být pijato k plnní povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tlesn i duševn pimen vysplé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce (odst. (3) 36 zákona. 561/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis). Není-li dít po dovršení šestého roku vku tlesn nebo duševn pimen vysplé a požádá-li o to písemn zákonný zástupce dítte, odloží editel školy zaátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporuujícím posouzením píslušného školského poradenského zaízení a odborného lékae. Zaátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v nmž dít dovrší osmý rok vku. (odst. (1) 37 zákona. 561/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis) Základem práce jsou výchovné a vzdlávací innosti zamené na poskytování elementárních vdomostí, dovedností, na vytváení návyk potebných k uplatnní v praktickém život a na rozvíjení duševních i tlesných schopností žák, pi respektování jejich individuálních zvláštností. Žáci si osvojují velké množství poznatk a dovedností, které zvýší jejich samostatnost a sobstanost, obohatí jejich další život a nkterým z nich umožní uplatnní v jednoduchých pracovních innostech. Získané vdomosti a dovednosti mohou žáci využít i pi naplování svého volného asu, pi své tvoivé innosti, pi svých zájmových aktivitách, pi rekreaci, relaxaci a zábav, což povede ke zvyšování kvality jejich života. Cílem základní školy speciální je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a pedpoklady žák a vybavit je takovými vdomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální možné míe zapojili do spoleenského života. O úspšnosti zapojení žák do spolenosti nerozhoduje pouze úrove jejich 18

19 rozumových schopností a kvalita jejich vdomostí a dovedností, ale také jejich vztah k ostatním lidem, jejich schopnost komunikovat a navazovat osobní vztahy a v neposlední ad jejich osobnostní vlastnosti a povahové rysy (Švarcová, 2006). Žáci se vzdlávají na základ Vzdlávacího programu pomocné školy a pípravného stupn pomocné školy, schváleného MŠMT pod.j /97-22 s platností od 1. záí Žáci s tžkám a hlubokým mentálním postižením, s autismem a s více vadami se vzdlávají podle Rehabilitaního vzdlávacího programu základní školy speciální, schváleného MŠMT pod.j / Poínaje rokem 2010 bude vzdlávání realizováno podle Rámcového vzdlávacího programu pro základní školu speciální (RVP ZŠS). Jedním ze základních úkol základní školy speciální je vybavit žáky triviem základních vdomostí a dovedností, to znamená nauit je základm tení, psaní a poítání. Zvládnutí tchto požadavk je pro nkteré žáky základní školy speciální velmi nároné. Aby se žáci mohli dobe uplatnit v jednoduchých pracovních innostech, potebují získat adu prakticky využitelných dovedností a návyk z oblasti pracovní výchovy. Všechno, emu se žáci nauí, zvýší jejich sobstanost, samostatnost a usnadní jim i jejich integraci do spolenosti. Pro žáky má také mimoádný význam tlesná a pohybová výchova, která jim pomáhá rozvíjet jejich motoriku, pohybové dovednosti a celkov zlepšuje jejich pohybovou koordinaci. Tém všichni mentáln postižení žáci mají rádi hudbu. Tžce postižené dti si dokáží osvojit velké množství písniek. Hudbou se mohou odreagovat od problém a špatné nálady. Je známo, že mnozí mentáln postižení jedinci mají znané tvoivé schopnosti a jedinené výtvarné cítní: dokáží velmi dobe kreslit, vytváí zajímavé pedmty z keramických a jiných materiál, apod. Tyto schopnosti je zapotebí u žák objevovat a rozvíjet jejich estetické cítní, vkus a tvoivost. Oborem vzdlání základní školy speciální se dosahuje stupn základy vzdlání. Po ukonení základní školy speciální mají absolventi možnost pokraovat ve svém vzdlávání v praktické škole, a získat tak kvalifikaci k vykonávání jednoduchých pracovních inností (Švarcová, 1997). Pro maximální rozvoj žáka ve všech složkách výchovy a vzdlávání je dležité výchovné prostedí, vzdlání pedagog, spolupráce rodiny a v neposlední ad pevný režim dne, ve kterém je zapotebí provádt hygienickou, sebeobslužnou i výchovn vzdlávací péi o dti. Denní režim musí být upraven podle výchovných cíl a hygienických poteb se zetelem k vkovým a mentálním zvláštnostem dtí. To vše 19

20 usnaduje výchovné psobení školy a rodiny. Je teba zvolit správnou skladbu jednotlivých inností bhem dne, jejich vzájemnou návaznost a propojenost. Denn by se mly stídat všechny innosti v pimeném rozsahu. Jednotlivé složky výchovy se zaazují podle obtížnosti tak, aby jejich posloupnost odpovídala kivce výkonnosti a unavitelnosti žák. Pedevším v nižších ronících nelze mechanicky dodržovat denní režim školy s pesn stanovenými vyuovacími hodinami a pestávkami. Na zaátku budou jednotlivé druhy soustavné innosti krátké a jen pozvolna se bude délka soustedné práce prodlužovat. Pestávky je nutno chápat jako souást výchovné innosti, nelze je pesn asov vymezit. Pedevším o hlavní pestávce se upevují a procviují hygienické návyky, sebeobsluha dtí apod. Pi vzdlávání je dležitá píprava na vyuování, která vychází z uebního plánu. Rytmus týdne je charakterizován dvma volnými dny. Kivka výkonnosti žák dosahuje vrcholu v úterý, ve stedu a ve tvrtek, proto se pipravují na tyto dny nejtžší úkoly. V pátek, kdy je výkonnost nízká, by se mlo jen shrnovat a opakovat týdenní uivo, aby zapomínání bylo co nejmenší. Ve vzdlávací práci je dležité respektovat i rytmus školního roku. Poátení msíce školního roku jsou ureny pro opakování, upevování a doplování vdomostí. V dalších msících se navazuje na získané vdomosti, dovednosti, návyky a pokrauje se výukou nového uiva. V posledních msících roku se opakuje uivo z celého školního roku. 2.2 Legislativní podmínky vzdlávání V souasné dob prochází školství a vzdlávání procesem transformace. Cílem školy je poskytnout všem žákm a studentm stejná práva na všestranný rozvoj osobnosti. Nejvýraznjším prvkem v souasné dob je zmna výchovy a vzdlávání postižených dtí. Edukace není pouze záležitostí speciálního školství, ale postižení žáci jsou integrováni do všech typ škol a školských zaízení. Všechny dti mají právo na vzdlávání, které je zajištno v Listin práv a svobod R (usnesení pedsednictva a NR 2/1993). 20

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika 1. 100 inspirací z Ekoateliéru : moderní abeceda tvoivé recyklace / Jitka Horová Praha : Portál, 2010 -- 133 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7367-748-0 (brož.) Sign.:

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) OBSAH I. Zásady hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání a chování ve škole a na akcích poádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žák

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zaízeních a školských úelových zaízeních, ve znní pozdjších pedpis VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mní vyhláška. 108/2005 Sb.,

Více

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 4/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

! "#$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 /

! #$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 / !"#$%&' $$ ()*+,* -.)- /0/ Úvod Školní družina je zízena podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), a ídí se podle vyhlášky MŠMT. 74/2005

Více

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331.

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331. PEDÍTÁNÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v papírové

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy Kostelní nám. 2, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor: 600 100 677 Zizovatel:

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Metodický pokyn pro uitele: lánek I. Zásady klasifikace - Pi hodnocení, prbžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatuje pimenou

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou

Více

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika 1. Aktivizaní metody ve výuce : píruka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina ; [ilustrace Hana Šefrová] Brno : Barrister & Principal, 2011 -- 185 s. :. --

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVÁNÍ Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit Ve školním roce 2011/2012

Více

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU 3. 1 Pojetí školního vzdlávacího programu Základní vzdlávání prochází zásadními zmnami. Každá škola získala více pedagogické autonomie s možností pizpsobení

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva

Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva V Ostrav dne 27.10.2005 mjr. Ing. Jií Pokorný, Ph.D. editel odboru prevence pplk. Ing. Libor Folwarczny editel odboru ochrany

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 9/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav eského jazyka a teorie komunikace Bakaláská práce Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Obor: eský jazyk v komunikaci neslyšících

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika 1. Efektivní vzdlávání zamstnanc / Josef Vodák, Alžbeta Kucharíková ; peklad Dagmar Krtiková Praha : Grada Publishing, 2011 -- 237 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3651-8

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný www.zsmitusova8.cz Vážení rodie,pedkládáme Vám informaní materiál,který Vám pomže zorientovat se v organizaci,výchovn- vzdlávacím programu a aktivitách naší školy ve školním roce 2007/2008 Management školy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Plán práce školy. ve školním roce 2005/2006

Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Plán práce školy. ve školním roce 2005/2006 Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Plán práce školy ve školním roce 2005/2006 Schváleno na pedagogické rad dne 1. 9. 2005 Mgr. Jaroslava Skácelíková editelka školy Schze

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

Prevence dtských úraz a otrav

Prevence dtských úraz a otrav Prevence dtských úraz a otrav Doc.MUDr.Veronika Benešová,CSc. Centrum úrazové prevence pi Ústavu veejného zdravotnictví a preventivního lékaství Univerzita Karlova v Praze,2.lékaská fakulta a FN v Motole

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. Azylový dm, Horní 1113/23 Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Místo poskytované služby: Azylový dm Horní 1113/23 742 21 Kopivnice Posláním

Více

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika 1. Anglitina pro pedškoláky : metodika pro výuku v mateské škole / Iva Hennová Praha : Portál, 2010 -- 143 s. :. -- anglitina. ISBN 978-80-7367-692-6 (brož.) Sign.:

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk Nmecký jazyk 130 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Výbr z nových knih 3/2011 psychologie

Výbr z nových knih 3/2011 psychologie Výbr z nových knih 3/2011 psychologie 1. Djiny psychologie / Morton Hunt ; [z anglického originálu... peložili Renáta Mlíkovská a Ivo Müler [i.e. Müller] Praha : Portál, 2010 -- 708 s. -- eština. ISBN

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Podnikání v gastronomii

Podnikání v gastronomii Název školního vzdlávacího programu: Podnikání v gastronomii Kód a název oboru vzdlání: 64-41-L/51 Podnikání Stupe poskytovaného vzdlávání: Stední vzdlání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: dvouleté

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více