MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ"

Transkript

1 MARARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY METODIKA ROZVOJE GRAFOMOTORIKY V PÍPRAVNÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Jarmila Pipeková, Ph.D. VYPRACOVALA: Bc. Jarmila Ševelová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury...

3 Dkuji vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Jarmile Pipekové, Ph.D. za vedení diplomové práce a pomoc pi její realizaci.

4 OBSAH ÚVOD Mentální retardace Vymezení základní terminologie Klasifikace osob s mentálním postižením Poznávací procesy dtí s mentálním postižením Edukace žák s mentálním postižením Základní škola speciální Charakteristika základní školy speciální Legislativní podmínky vzdlávání Pípravný stupe základní školy speciální Psaní na základní škole speciální Metodika grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Úvod do metodiky grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Motivaní a adaptaní období Pípravné období na výuku psaní Prostorová orientace, sluchové vnímání a hlasová výchova Využití metodiky grafomotoriky v pípravném stupni základní školy speciální Cíle, metody a techniky výzkumného šetení Charakteristika Mateské školy a Základní školy, Kyjov Pípadová studie žáka Romana Cviení k rozvoji motoriky celého tla a realizace metodiky grafomotoriky Závry ze šetení a návrhy pro pedagogickou praxi ZÁVR SHRNUTÍ SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZK SEZNAM PÍLOH... 69

5 ÚVOD Pomoz mi, abych to dokázal sám. Marie Montessori Ruka je jeden z orgán, jehož funknost i vzhled pedurují život každého lovka. Každý den provádíme automatické pohyby, které jsme se nauili v dtství a které se denním opakováním upevují. Ruka je úzce spjata s myšlení a eí. Je dležitá pi nonverbální komunikaci a doprovází e gestikulací. Existují však ruce, které na první pohled nevzbuzují dojem jakéhokoliv postižení. Nejde však o postižení ruky jako orgánu, ale o postižení funkní. Osobám s mentálním postižením se vnuji 15let. Poslední dva roky pracuji jako uitelka pípravného stupn základní školy speciální. Bhem své praxe jsem nasbírala nepeberné množství grafomotorických cvik, pracovních sešit a rzných jiných materiál. Ne každé bylo vhodné použít pro dti s mentálním postižením. Proto jsem si vytvoila vlastní soubor íkanek, básniek a metodickou adu grafomotorických cvik pro dti pípravného stupn základní školy speciální, vše s pihlédnutím k momentálnímu stavu a druhu postižení. Hlavním cílem diplomové práce je vytvoení souboru, popis a ukázka metodických cviení, která rozvíjí grafomotorické dovednosti žák základní školy speciální a slouží jako píprava ped vlastní výukou psaní písmen. Práce je zamena na rozvoj grafomotoriky u dtí v pípravném stupni a slouží jako sbírka básniek, íkanek a soubor pesn zpracovaných cviení, která pomáhají dtem pi rozvoji motoriky. Je urena pro vychovatele, uitele, speciální pedagogy i rodie. Teoretická ást diplomové ásti je rozlenna do tí kapitol. Obsahem první kapitoly je vymezení základní terminologie a klasifikace osob s mentálním postižením. Dále se vnuji zvláštnostem innosti vyšší nervové soustavy a možnosti vzdlávání a výchovy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole charakterizuji základní školu speciální se zamením na pípravný stupe a na rozvoj hrubé a jemné motoriky. Ve tetí kapitole se vnuji jednotlivým obdobím grafomotoriky. Vytváím metodickou adu tohoto cviení v motivaním a adaptaním období a na pípravné období na 5

6 výuku psaní. tvrtá kapitola provuje metodickou adu grafomotoriky u dtí s mentálním postižením v Mateské škole a Základní škole v Kyjov. Cílem je ukázat využití vlastní metodické ady grafomotorických cviení u dtí s mentální retardací na pípravném stupni základní školy speciální. Moje metodická ada vychází ze Vzdlávacího programu pomocné školy a pípravného stupn pomocné školy. Pro tuto práci jsem si vybrala jednoho žáka, s jehož rodii jsem spolupracovala a kteí souhlasili s použitím materiál vetn fotodokumentace v diplomové práci, pouze jméno tohoto žáka není autentické. Ke zpracování používám kvalitativní metodu a techniky. Pro teoretickou ást analýzu odborné literatury a pro praktickou ást - analýzu osobní dokumentace žáka, experiment, pozorování, rozhovory s žákem i s jeho rodii, analýzu dokument zaízení, analýzu kresby a grafického projevu. 6

7 1 Mentální retardace 1.1 Vymezení základní terminologie Mentální retardace pochází z latinského mens, mentis mysl, rozum a retarde zaostávat, opožovat, zdržovat. Má interdisciplinární charakter a zasahuje do všech oblastí života postiženého jedince lékaské, psychologické, pedagogické, sociální, a to po celý jeho život. Existuje celá ada definic, které jsou vytváeny podle výchozích teoretických postoj jednotlivých autor. U nás nejznámjší a nejvíce citovaná je definice mentální retardace od Dolejšího, která se snaží o syntézu všech hledisek. Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí rzné hierarchie s variabilní ohranieností a celkovou subnormální inteligencí, závislá na nkterých z tchto initel: na nedostatcích genetických vloh; na porušeném stavu anatomicko-fyziologické struktury a funkce mozku a jeho zrání; na nedostateném nasycování základních psychických poteb dítte vlivem deprivace senzorické, emoní a kulturní; na deficitním uení; na zvláštnostech vývoje motivace, zejména negativních zkušenostech jedince po opakovaných stavech frustrace i stresu; na typologických zvláštnostech vývoje osobnosti (Bartoová, Bazalová, Pipeková 2007, s. 13). Definice podle Vágnerové (2000): Nejastji je mentální retardace definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupn intelektového vývoje (mén než 70% normy), pestože byl takový jedinec pijatelným zpsobem výchovn stimulován. Nízká úrove inteligence bývá spojena se sníženým i zmnou dalších schopností a odlišností ve struktue osobnosti. Hlavními znaky je nízká úrove rozumových schopností, která se projevuje pedevším nedostateným rozvojem myšlení, omezenou schopností uení a obtížnou adaptací na bžné životní podmínky. Toto postižení je vrozené a trvalé, pestože je v závislosti na etiologii možné urité zlepšení. Horní hranice dosažitelného rozvoje takového lovka je dána závažností a píinou defektu, individuáln specifickou pijatelností psobení prostedí, tj. výchovných a terapeutických vliv (Bartoová, Bazalová, Pipeková 2007). Podle erné (1995) je mentální retardace sociální nepizpsobivost a vzniká na základ mentální abnormality a zaostalého vývoje. Je to stav vrozený, tém nevyléitelný a brání zrání osobnosti. Podle Rubinštejnové (1973) se klade draz na biologické faktory. Mentální retardaci definuje jako trvalou poruchu 7

8 poznávací innosti v dsledky organického poškození mozku. Souasná psychologie osob s mentálním postižením vychází ze stále se rozvíjejícího poznání specifických zvláštností psychiky osob s mentálním postižením, které sice více i mén závažn omezují jejich kognitivní procesy, ale nezídka jim umožují žít bohatým emocionálním životem, pomrn málo se lišícím od života nepostižených jedinc. Psychika osob s mentálním postižením v sob skrývá adu dosud neodhalených možností v oblastí specifických vloh, kreativity intuice, empatie apod. Každý mentáln retardovaný jedinec je svébytnou bytostí s vlastními lidskými potebami i problémy a s vlastními vývojovými potencialitami, které je možné a nutné podporovat a rozvíjet. Klasifikace mentální retardace Vrozená mentální retardace je spojena s uritým poškozením, odchylnou strukturou nebo odchylným vývojem centrálního nervového systému v období prenatálním (psobení toxických látek, infekce, úrazy matky, záení), perinatálním (asfyxie, abnormality plodu, abnormality porodních cest, protrahovaný porod) nebo postnatálním (úrazy, infekce, zánty mozku) nejdéle do dvou let života dítte. Získaná mentální retardace, demence - je proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje dítte (po 2. roce života dítte), jehož píinou je pozdjší vývojová porucha centrálního nerovového systému, rzné typy nemocí a úrazy mozku (zánt mozku, zánt mozkových blan, poruchy metabolismu, intoxikace, degeneraní onemocnní mozku, duševní poruchy). Píznakem demence je zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, poruchy pozornosti, pamti a uení. Dtská demence projevem je zastavení psychického vývoje, zpomalení psychických proces a ztráta intelektových schopností. Staecká demence je patologická porucha, která postihuje stárnoucího lovka v oblasti ei, pamti, myšlení, vnímání, apod. a vede k atrofii mozku. Sociáln podmínná mentální retardace - pseudooligofrenie - je zpsobena vlivem vnjšího prostedí. Dít pochází z nepodntného prostedí, je výchovn zanedbané a trpí psychickou deprivací. Projevuje se u nj opoždný vývoj ei, myšlení, infantilismus, apatie, negativismus. Nejedná se o stav 8

9 trvalý, ale vlivem vhodného výchovného psobení mže dojít k zlepšení stavu (Pipeková, 1998). 1.2 Klasifikace osob s mentálním postižením Hloubku mentální retardace je možno urit pomocí inteligenního kvocientu, který vyjaduje úrove rozumových schopností. V souasné dob se užívá 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Svtovou zdravotnickou organizací v Ženv, která platí od roku Podle zmínné klasifikace se mentální retardace dlí do tchto šesti základních kategorií. Tab.. 1 : Klasifikace mentální retardace podle WHO F 70 Lehká mentální retardace IQ F 71 Stedn tžká mentální retardace IQ F 72 Tžká mentální retardace IQ F 73 Hluboká mentální retardace IQ je nižší než 20 F 78 Jiná mentální retardace - F 79 Nespecifikovaná mentální retardace - Lehká mentální retardace, IQ (F70) V charakteristice této úrovn mentálního postižení se uvádí, že lehce mentáln retardovaní obvykle dosáhují schopnosti užívat e úeln v každodenním život, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opoždn. Vtšina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péi (strava, hygiena, obleení) a v praktických domácích innostech. Hlavní potíže se u nich obvykle projevují pi teoretické práci ve škole. Mnozí postižení mají specifické problémy se tením a psaním. Lehce retardovaným dtem prospívá výchova a vzdlávání zamené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatk. Tyto jedince je vhodné zamstnat spíše pracemi zamenými na manuální, praktické schopnosti. V sociokulturním kontextu, kde se klade malý draz na teoretické znalosti a není vyžadována vtší zodpovdnost, nemusí lehký stupe mentální retardace psobit žádné vážnjší problémy. Dsledky retardace se však projeví, pokud je postižený také znan emon a sociáln nezralý, nap. obtížn se pizpsobuje kulturním tradicím, normám 9

10 a oekáváním, nerespektuje autority, není schopen se vyrovnat s požadavky manželství a výchovy dtí. Nedokáže samostatn ešit problémy plynoucí z nezávislého života, jako je získání a udržení si odpovídajícího zamstnání, i jiného finanního zabezpeení, zajištní úrovn bydlení, zdravotní pée apod. Obecn jsou behaviorální, emocionální a sociální potíže osob s lehkým mentálním postižením a z toho plynoucí poteba léby a podpory bližší potebám, které mají jedinci s normální inteligencí než specifickým problémm stedn a tžce retardovaných. Pestože je organická etiologie zjišována u narstajícího potu jedinc, u mnoha z nich však zstávají píiny stále neodhaleny. U osob s lehkou mentální retardací se mohou, a to u každého jedince v jiné míe, projevit i pidružené chorobné stavy, jako je autismus a další vývojové poruchy, epilepsie, poruchy chování nebo tlesná postižení. Tato diagnóza zahrnuje: slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu, lehkou oligofrenii (debilitu) (Švarcová, 2006). Stedn tžká mentální retardace, IQ (F71) Jedinci této kategorie mají výrazn opoždn rozvoj chápání a užívání ei a také jejich konené schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobn je také opoždna a omezena schopnost starat se sám o sebe (sobstanost) a zrunost. Pestože jsou pokroky tchto žák ve škole limitované, mohou si nkteí pi kvalifikovaném pedagogickém vedení osvojit základy tení, psaní a poítání. K rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vdomostí a dovedností pispívají speciální vzdlávací programy. V dosplosti jsou stedn retardovaní schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže jsou úkoly jasn a peliv strukturovány a je zajištn odborný dohled. V dosplosti je zídka možný zcela samostatný život. Zpravidla bývají pln mobilní a fyzicky aktivní a vtšina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupin jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností. Nkteí jedinci dosahují vyšší úrovn v dovednostech senzoricko motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou znan neobratní, ale jsou 10

11 schopni sociální interakce a komunikace. Úrove rozvoje ei je rzná. Nkteí jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí se dokážou stží domluvit o svých základních potebách. Nkteí se nenauí mluvit nikdy, i když mohou porozumt verbálním instrukcím a mohou se nauit používat gestikulace a dalších forem nonverbální komunikace k ástenému kompenzování své neschopnosti dorozumt se eí. U vtšiny stedn mentáln retardovaných lze zjistit organickou etiologii. Nkteí z nich jsou také postiženi dtským autismem nebo jinou pervazivní vývojovou poruchou. Vtšina postižených mže chodit bez pomoci. asto se vyskytují tlesná postižení a neurologická onemocnní, asto epilepsie. Nkdy je možno zjistit rzná psychiatrická onemocnní, avšak vzhledem k omezené verbální schopnosti pacienta je diagnóza obtížná a závisí na informacích od tch, kteí ho lépe znají. Tato diagnóza zahrnuje: stedn tžkou mentální subnormalitu, stedn tžkou oligofrenii (imbecilitu) (Švarcová, 2006). Tžká mentální retardace, IQ (F72) Pokud jde o klinický obraz, pítomnost organické etiologie a pidružené stavy, je tato kategorie v mnohém podobná stedn tžké mentální retardaci. Snížená úrove schopností je v této skupin mnohem výraznjší než u stedn tžké mentální retardace. Ve srovnání s kategorií F71 vtšina jedinc trpí znaným stupnm poruchy motoriky nebo jinými pidruženými vadami, které prokazují pítomnost klinicky signifikantního poškození nebo vadného vývoje ústedního nervového systému. I když možnosti výchovy a vzdlávání tchto osob jsou znan omezené, zkušenosti ukazují, že vasná systematická a dostaten kvalifikovaná rehabilitaní, výchovná a vzdlávací pée mže významn pispt k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikaních dovedností, sobstanosti a celkovému zlepšení kvality jejich života. Tato diagnóza zahrnuje: tžkou mentální subnormalitu, tžkou oligofrenii (Švarcová, 2006). 11

12 Hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 (F73) Jedinci z této kategorie jsou tžce omezeni ve své schopnosti porozumt požadavkm i instrukcím nebo jim vyhovt. Vtšinou se jedná o osoby imobilní nebo výrazn omezené v pohybu. Postižení bývání inkontinentní a v lepším pípad jsou schopni jen rudimentární neverbální komunikace. Mají jen slabou nebo žádnou schopnost postarat se o své základní poteby a vyžadují neustálou péi a dohled. Možnosti jejich výchovy a vzdlávání jsou velmi omezené. IQ nelze pesn zmit, je odhadováno, že je nižší než 20. Chápání a používání ei je zpravidla omezeno na reagování na zcela jednoduché požadavky. Lze dosáhnout nejzákladnjších zrakov prostorových orientaních dovedností a postižený jedinec se mže pi vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na praktických sebeobslužných úkonech. Ve vtšin pípad lze diagnostikovat organickou etiologii. Bžné jsou rovnž neurologické nebo jiné tlesné nedostatky postihující hybnost, epilepsie a poškození zraku a sluchu. Obzvlášt asto, pedevším u mobilních pacient se mohou vyskytnout nejtžší formy pervazivních vývojových poruch, zvlášt atypický autismus. Tato diagnóza zahrnuje: hlubokou mentální subnormalitu, hlubokou oligofrenii (idiocii) (Švarcová, 2006). Jiná mentální retardace (F78) Tuto kategorii lze použít pouze tehdy, pokud stanovení stupn intelektové retardace pomocí obvyklých metod je zvlášt nesnadné nebo nemožné pro pidružené senzorické nebo somatické poškození, nap. u nevidomých, neslyšících, nemluvících, u jedinc s tžkými poruchami chování, osob s autismem i u tžce tlesn postižených osob. Nespecifikovaná mentální retardace (F79) Kategorie F79 se užívá tch pípadech, kdy mentální retardace je sice prokázána, ale schází dostatek informaci k zaazení pacienta do jedné z výše uvedených kategorií. Tato diagnóza zahrnuje: mentální retardaci NS, mentální subnormalitu NS, oligofrenii NS (Švarcová, 2006). 12

13 1.3 Poznávací procesy dtí s mentálním postižením Obdobn jako všechny ostatní dti se v prbhu svého života vyvíjejí i dti s mentální retardací. Psychický vývoj je specifický jev dtského vku, klinicky bylo prokázáno, že probíhá i pi nejtžším patologickém stavu organismu. Podmínkou psychického vývoje je uení. Uení je psychologický proces, v nmž se stimulací z vnjšího prostedí a praktickou inností dítte v kontaktu s jeho okolím navozují, tvoí a podporují zmny a pokroky ve vývoji a chování dítte. Je jedním z ídících proces vývoje dítte (Švarcová, 2006). Dít s mentální retardací si nejlépe osvojuje vše jednoduché a primitivní. Celý vývoj mentáln retardovaného jedince je jednotný proces, v nmž každá další fáze navazuje na tu pedcházející. U dtí je oslabena jedna ze základních funkcí lidské psychiky poteba poznávat. Nepízniv pro psychický vývoj mentáln retardovaného dítte se od poátku rozvíjejí i jeho sociální vztahy. Charakteristický je také pomalý rozvoj ei a nedokonalost ei. Vnímání Prostednictvím vnímání poznává lovk své okolí, okolní svt, rozlišuje známé a neznáme podnty, situace a na základ takto získaných situací se orientuje ve svém prostedí. U mentáln retardovaných dtí je vnímání pomalejší a vyvíjí se s uritými odchylkami. Rubinštejnová (1973) uvádí tyto zvláštnosti vnímání mentáln retardovaných: zpomalenost a snížený rozsah zrakového vnímání (vysvtluje se zvláštnostmi pohybu zraku), nedifencovanost poitk a vjem tvar, pedmt, barev, inaktivita vnímání jedinec není schopen prohlédnout si materiál podrobn, vnímat detaily, nedostatené prostorové vnímání (porucha hloubky vnímání), snížená citlivost hmatových vjem, pro sluchový analyzátor je typické opoždní diferenciace foném a jejich zkreslení, nedokonalé vnímání asu a prostoru, špatná koordinace pohybu. Uvedené nedostatky a zvláštnosti lze pekonávat a kompenzovat systematickou 13

14 výchovou a speciáln pedagogickými metodami, pedevším ve smyslové výchov. Dležité je zaít s nápravou co nejdíve, nejlépe v pípravném stupni základní školy speciální. Myšlení a e Základním znakem u mentáln retardovaných je porušení poznávací innosti a z toho vyplývá omezená zásoba pedstav. Málo názorných a sluchových pedstav, malá znalost zacházení s pedmty, nízká úrove komunikace a taky nedostatený vývoj ei zužují dtem s mentální retardací základnu, na které se rozvíjí myšlení. Dít s mentální retardací je ovládáno pílišnou konkrétností a slabou schopností zobecovat, špatným osvojením pravidel a obecných pojm. Charakteristické pro dti s mentální retardací jsou: nesoustavnost myšlení, slabá ídící úloha myšlení a s tím spojená tzv. nekritinost myšlení, kdy si dít nepromýšlí své jednání. K rozvoji myšlení s mentální retardací patí postupné osvojování vdomostí, dovedností a návyk odpovídajících jejich úrovni (Švarcová, 2006). e je nástrojem myšlení a prostedkem vzájemného styku. Pi ei je využívána slovní zásoba, která je u dtí s mentální retardací znan omezena. Dti používají velmi málo pídavná jména, slovesa, spojky, mluvnická stavba je velmi nedokonalá, vty mají peházený slovosled, nebo nejsou úplné. Pam Pam je dležitá pro psychický vývoj dítte, díky ní si dít uchovává a zobecuje minulé zkušenosti, získává nové vdomosti a dovednosti. Osvojené znalosti jsou rychle zapomenuty, dít je asto nedokáže úinn uplatnit. Píinou tchto nedostatk je pomalé tempo, jakým se vytváí nové podmínné spoje a také jejich rychlé vyhasínání. Zhoršení pamti mže být zpsobeno nedostatkem spánku, nesoustedností, nedostatkem erstvého vzduchu, zneužíváním návykových látek nebo psobením nkterých lék. Osobám s mentálním postižením bylo v minulosti píliš mnoho vnucováno a málo byly respektovány jejich zvláštnosti. Mnohem výhodnjší je poznat a umt lépe rozlišovat nejprve individuální možnosti mentáln retardovaných. Zaslouží si, abychom je pijímali takové, jací jsou a dávali jim možnost, aby si mohli vytváet svoje vlastní zkušenosti (Švarcová, 2006). 14

15 1.4 Edukace žák s mentálním postižením Nejpirozenjším prostedím pro život a výchovu dítte je jeho rodina. Žádné jiné prostedí neposkytuje stejný pocit bezpeí, jistoty, emocionální stability ani stejné množství podnt pro jeho další rozvoj. Výchova mentáln postiženého dítte ve srovnání s nepostiženým díttem téhož vku je mnohem obtížnjší a náronjší na pedagogické dovednosti, as a trplivost rodi. Výsledky se dostavují pozvolna a jsou znatelné až po uplynutí delšího asového úseku. Každá sebemenší dovednost vyžaduje u dítte s mentálním postižením dlouhodobý trvalý nácvik. Tém každý z rodi, který vychovává takové dít, zákonit nkdy propadá pocit neúspšnosti, bezmoci a beznadje. V takových pípadech potebuje nejen podporu, pochopení a povzbuzení od svého nejbližšího okolí, ale i odbornou konzultaci a radu zkušeného lovka, nap. lékae, psychologa, speciálního pedagoga. Pro tento úel slouží rzné rodiovské organizace, sdružení a pedagogicko-psychologické poradny, ale pedevším speciálnpedagogická centra pro dti a mládež s mentálním postižením. Podle zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním a vyšším vzdlávání je vzdlávání v eské republice založeno na zásadách: rovného pístupu každého jedince naší republiky nebo jiného lenského státu Evropské unie ke vzdlávání bez jakékoliv diskriminace (rasa, pohlaví, jazyk, náboženství, etnický nebo sociální pvod, zdravotní stav), zohledování vzdlávacích poteb jedince, vzájemné úcty a respektu, dstojnosti a názorové snášenlivosti, bezplatného základního i stedního vzdlávání všech oban eské republiky a Evropské unie ve školách, které zizuje stát, kraj a obec nebo svazek obcí, svobodného šíení poznatk, které jsou v souladu s obecnými cíli vzdlání a vyplývají z výsledk soudobého stavu poznání svta, hodnocení výsledk vzdlávání vzhledem k dosahování cíl vzdlávání stanovených v tomto zákonu a vzdlávacími programy, vzdlávání se po dobu celého života a pi vdomí spoluodpovdnosti za své vzdlávání (Švarcová, 2006). 15

16 Souasný systém edukace jedinc s mentálním postižením Dti s mentálním postižením, pedškolního vku, mohou navštvovat mateskou školu, mateskou školu speciální, speciální tídu pi mateské škole. Povinná školní docházka u dtí s mentálním postižením se mže uskuteovat v základní škole, v základní škole praktické, v základní škole speciální, ve tíd pro žáky se zdravotním postižením pi základní škole. Profesní píprava mládeže s mentálním postižením mže být realizována na stedním odborném uilišti, na odborném uilišti nebo v praktické škole. Další vzdlávání mentáln postižených osob je velmi variabilní, plní zejména socializaní a integraní funkci, závisí na regionáln odlišných možnostech. Je uskuteováno ve veerních školách, v kurzech k doplnní vzdlání, nebo pi individuální výuce pod patronací speciálního pedagoga ve speciálnpedagogickém centru. 16

17 2 Základní škola speciální 2.1 Charakteristika základní školy speciální Základní škola speciální vychovává a vzdlává žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdlávat podle vzdlávacích program bžné základní školy ani základní školy praktické, ale jsou však schopni osvojit si elementární vzdlání. Obsah výchovn vzdlávací innosti se zamuje na osvojování a rozvíjení pimených poznatk a pracovních dovedností, rozvíjení komunikaních a motorických schopností a vypstování návyk a dovedností samostatnosti a sebeobsluhy, potebných ke snižování závislosti na péi dalších osob (Švarcová, 2006). Zde se vzdlávají zpravidla žáci s mentálním postižením stedního až tžkého stupn. Vzdlávání tchto žák je natolik náronou a složitou inností, že vyžaduje nejen odborné speciáln pedagogické vzdlání uitel i dalších pracovník školy, ale také vhodn upravené podmínky: nízký poet žák ve tíd, školní tídy pizpsobené jejich potebám, speciální uebnice a pracovní sešity, odpovídající asový rozvrh a pedevším klidné a nestresující školní prostedí bez hlukové zátže, které poskytuje žákm pocit bezpeí a jistoty a umožuje jejich koncentraci na školní práci. Pi zaazování dtí je nutné posoudit celou osobnost dítte. Pihlédnout nejen k hloubce mentálního defektu, ale i k úrovni ei, pohybových schopností, sociální pizpsobivosti, k citové a volní stránce, k budoucímu sociálnímu uplatnní. O zaazení a peazení žáka do základní školy speciální rozhoduje editel školy na základ doporuení školského poradenského zaízení a souhlasu zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Zaazení žáka se zdravotním postižením do nkteré formy speciálního vzdlávání mže pedcházet diagnostický pobyt tohoto žáka ve škole, do níž má být zaazen, a to v délce 2 až 6 msíc. Dojde-li k významné zmn speciálních vzdlávacích poteb žáka se zdravotním postižením, zaazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdlávání pezkoumá školské poradenské zaízení a pípadn navrhne úpravu tohoto režimu. V pípad peazení do jiného vzdlávacího programu zaadí editel školy žáka do roníku, který odpovídá dosažným znalostem a dovednostem žáka. Pokud editel nezaadí žáka do speciální školy, má žák povinnost plnit školní docházku do nkteré z forem speciálního vzdlávání a oznámí tuto skutenost zákonnému zástupci žáka se zdravotním postižením, krajskému úadu a obci, v níž má žák trvalý 17

18 pobyt (vyhláška MŠMT.73/2005 o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných). Vzdlávání v základních školách speciálních je desetileté, žáci zde plní povinnou devítiletou školní docházku. Desátý roník není povinný, ale je souástí vzdlávání žák se závažným mentálním postižením. Vzdlávání v základní škole speciální navazuje na výchovu v rodin, na speciální pedškolní vzdlávání v mateské škole nebo na pípravný stupe základní školy speciální. Povinná školní docházka zaíná poátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dít dosáhne šestého roku vku, pokud mu není povolen odklad; dít, které dosáhne šestého roku vku v dob od poátku školního roku do konce roku kalendáního, mže být pijato k plnní povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tlesn i duševn pimen vysplé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce (odst. (3) 36 zákona. 561/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis). Není-li dít po dovršení šestého roku vku tlesn nebo duševn pimen vysplé a požádá-li o to písemn zákonný zástupce dítte, odloží editel školy zaátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporuujícím posouzením píslušného školského poradenského zaízení a odborného lékae. Zaátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v nmž dít dovrší osmý rok vku. (odst. (1) 37 zákona. 561/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis) Základem práce jsou výchovné a vzdlávací innosti zamené na poskytování elementárních vdomostí, dovedností, na vytváení návyk potebných k uplatnní v praktickém život a na rozvíjení duševních i tlesných schopností žák, pi respektování jejich individuálních zvláštností. Žáci si osvojují velké množství poznatk a dovedností, které zvýší jejich samostatnost a sobstanost, obohatí jejich další život a nkterým z nich umožní uplatnní v jednoduchých pracovních innostech. Získané vdomosti a dovednosti mohou žáci využít i pi naplování svého volného asu, pi své tvoivé innosti, pi svých zájmových aktivitách, pi rekreaci, relaxaci a zábav, což povede ke zvyšování kvality jejich života. Cílem základní školy speciální je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a pedpoklady žák a vybavit je takovými vdomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální možné míe zapojili do spoleenského života. O úspšnosti zapojení žák do spolenosti nerozhoduje pouze úrove jejich 18

19 rozumových schopností a kvalita jejich vdomostí a dovedností, ale také jejich vztah k ostatním lidem, jejich schopnost komunikovat a navazovat osobní vztahy a v neposlední ad jejich osobnostní vlastnosti a povahové rysy (Švarcová, 2006). Žáci se vzdlávají na základ Vzdlávacího programu pomocné školy a pípravného stupn pomocné školy, schváleného MŠMT pod.j /97-22 s platností od 1. záí Žáci s tžkám a hlubokým mentálním postižením, s autismem a s více vadami se vzdlávají podle Rehabilitaního vzdlávacího programu základní školy speciální, schváleného MŠMT pod.j / Poínaje rokem 2010 bude vzdlávání realizováno podle Rámcového vzdlávacího programu pro základní školu speciální (RVP ZŠS). Jedním ze základních úkol základní školy speciální je vybavit žáky triviem základních vdomostí a dovedností, to znamená nauit je základm tení, psaní a poítání. Zvládnutí tchto požadavk je pro nkteré žáky základní školy speciální velmi nároné. Aby se žáci mohli dobe uplatnit v jednoduchých pracovních innostech, potebují získat adu prakticky využitelných dovedností a návyk z oblasti pracovní výchovy. Všechno, emu se žáci nauí, zvýší jejich sobstanost, samostatnost a usnadní jim i jejich integraci do spolenosti. Pro žáky má také mimoádný význam tlesná a pohybová výchova, která jim pomáhá rozvíjet jejich motoriku, pohybové dovednosti a celkov zlepšuje jejich pohybovou koordinaci. Tém všichni mentáln postižení žáci mají rádi hudbu. Tžce postižené dti si dokáží osvojit velké množství písniek. Hudbou se mohou odreagovat od problém a špatné nálady. Je známo, že mnozí mentáln postižení jedinci mají znané tvoivé schopnosti a jedinené výtvarné cítní: dokáží velmi dobe kreslit, vytváí zajímavé pedmty z keramických a jiných materiál, apod. Tyto schopnosti je zapotebí u žák objevovat a rozvíjet jejich estetické cítní, vkus a tvoivost. Oborem vzdlání základní školy speciální se dosahuje stupn základy vzdlání. Po ukonení základní školy speciální mají absolventi možnost pokraovat ve svém vzdlávání v praktické škole, a získat tak kvalifikaci k vykonávání jednoduchých pracovních inností (Švarcová, 1997). Pro maximální rozvoj žáka ve všech složkách výchovy a vzdlávání je dležité výchovné prostedí, vzdlání pedagog, spolupráce rodiny a v neposlední ad pevný režim dne, ve kterém je zapotebí provádt hygienickou, sebeobslužnou i výchovn vzdlávací péi o dti. Denní režim musí být upraven podle výchovných cíl a hygienických poteb se zetelem k vkovým a mentálním zvláštnostem dtí. To vše 19

20 usnaduje výchovné psobení školy a rodiny. Je teba zvolit správnou skladbu jednotlivých inností bhem dne, jejich vzájemnou návaznost a propojenost. Denn by se mly stídat všechny innosti v pimeném rozsahu. Jednotlivé složky výchovy se zaazují podle obtížnosti tak, aby jejich posloupnost odpovídala kivce výkonnosti a unavitelnosti žák. Pedevším v nižších ronících nelze mechanicky dodržovat denní režim školy s pesn stanovenými vyuovacími hodinami a pestávkami. Na zaátku budou jednotlivé druhy soustavné innosti krátké a jen pozvolna se bude délka soustedné práce prodlužovat. Pestávky je nutno chápat jako souást výchovné innosti, nelze je pesn asov vymezit. Pedevším o hlavní pestávce se upevují a procviují hygienické návyky, sebeobsluha dtí apod. Pi vzdlávání je dležitá píprava na vyuování, která vychází z uebního plánu. Rytmus týdne je charakterizován dvma volnými dny. Kivka výkonnosti žák dosahuje vrcholu v úterý, ve stedu a ve tvrtek, proto se pipravují na tyto dny nejtžší úkoly. V pátek, kdy je výkonnost nízká, by se mlo jen shrnovat a opakovat týdenní uivo, aby zapomínání bylo co nejmenší. Ve vzdlávací práci je dležité respektovat i rytmus školního roku. Poátení msíce školního roku jsou ureny pro opakování, upevování a doplování vdomostí. V dalších msících se navazuje na získané vdomosti, dovednosti, návyky a pokrauje se výukou nového uiva. V posledních msících roku se opakuje uivo z celého školního roku. 2.2 Legislativní podmínky vzdlávání V souasné dob prochází školství a vzdlávání procesem transformace. Cílem školy je poskytnout všem žákm a studentm stejná práva na všestranný rozvoj osobnosti. Nejvýraznjším prvkem v souasné dob je zmna výchovy a vzdlávání postižených dtí. Edukace není pouze záležitostí speciálního školství, ale postižení žáci jsou integrováni do všech typ škol a školských zaízení. Všechny dti mají právo na vzdlávání, které je zajištno v Listin práv a svobod R (usnesení pedsednictva a NR 2/1993). 20

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika 1. 100 inspirací z Ekoateliéru : moderní abeceda tvoivé recyklace / Jitka Horová Praha : Portál, 2010 -- 133 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7367-748-0 (brož.) Sign.:

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zaízeních a školských úelových zaízeních, ve znní pozdjších pedpis VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mní vyhláška. 108/2005 Sb.,

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) OBSAH I. Zásady hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání a chování ve škole a na akcích poádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žák

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha, v ZOO Plze a Ochranu fauny eské republiky ŠKOLNÍ ÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEZNICE

Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha, v ZOO Plze a Ochranu fauny eské republiky ŠKOLNÍ ÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEZNICE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BEZNICE píspvková organizace Škola trvale udržitelného rozvoje I. stupn Rožmitálská 419 tel. 318 682 165 262 72 Beznice fax 318 683 608 Mgr. Miroslav Blka, editel e-mail: reditel@zsbreznice.cz

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 4/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád

Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Základní škola a mateská škola Brno, Blanenská 1 Klasifikaní ád Metodický pokyn pro uitele: lánek I. Zásady klasifikace - Pi hodnocení, prbžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatuje pimenou

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331.

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331. PEDÍTÁNÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v papírové

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

! "#$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 /

! #$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 / !"#$%&' $$ ()*+,* -.)- /0/ Úvod Školní družina je zízena podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), a ídí se podle vyhlášky MŠMT. 74/2005

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 8/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení: íjen 2009 2 VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY V uplynulém dvouletém období naše MŠ testovala a

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

Školní ád. Pedškolního vzdlávání Škola Mateská škola Sokolov, Vrchlického 80 Smrnice:.j. MŠ V 96/2012 Spisový znak: 2-1 Skartaní znak: S 5 Úinnost: od 1. 9. 2012 Školní ád Mateská škola je školou zízenou podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním,

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Prof. Ing. Otakar Sláma, DrSc. Pro je ergonomie dležitá nejen pro uitele technické a informaní výchovy, ale pro každého uitele, bu již víte, nebo to poznáte

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy Kostelní nám. 2, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor: 600 100 677 Zizovatel:

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika 1. ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou : píruka pro starostlivé rodie a zodpovdné uitele / Michal Goetz, Petra Uhlíková Praha : Galén, c2009 -- 160 s. :. --

Více