7. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic.

Podobné dokumenty
0.1 reseny priklad 4. z

5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

SP2 01 Charakteristické funkce

Nelineární systémy. 3 / Matematické základy

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Digitální učební materiál

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Elektrická analogie sdílení tepla vedením. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta elektrotechnická Katedra technologií a měření

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

SP NV Normalita-vlastnosti

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Úhrada za ústřední vytápění bytů V

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

Úhrada za ústřední vytápění bytů II

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Kapitola 4 Euklidovské prostory

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP)

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

znát vlastnosti bodových odhad rozumt pojmu dostatená statistika a budete umt urit, zda vybraná statistika je dostatenou

Matematika I, část II

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Řešení soustav lineárních rovnic

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Rovnice. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Radek Hendrych. Stochastické modelování v ekonomii a financích. 18. října 2010

Algoritmus RSA. Vilém Vychodil. 4. března Abstrakt

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE,

OBJEKTOVÁ ALGEBRA. Zdeněk Pezlar. Ústav Informatiky, Provozně-ekonomická fakulta MZLU, Brno, ČR. Abstrakt

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

O Jensenově nerovnosti

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

23. Mechanické vlnění

Užití binomické věty

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP

Tlumené kmity. Obr

8.2.1 Aritmetická posloupnost

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Jihočeská univerzita Pedagogická fakulta Katedra matematiky. Diplomová práce. Gamma a beta funkce

Cvičení k návrhu SSZ. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Matematika 2 (BMA2 + KMA2)


Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Ortogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2

Analytická geometrie

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Pasivní tvarovací obvody RC

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Transkript:

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic 7 Sousavy liárích difrciálích rovic Příklad 7 3 + 5 + ( ) ξ 3 + ( ) ξ Maicový zápis 3 5 + 3 ( ) ξ ( ) ξ Dfiic 7 (sousava liárích difrciálích rovic prvího řádu s kosaími koficiy) A + q ( ) (7) kd a a A a a q q q ξ ξ Fukc q q s přdpokládají spojié a ějakém irvalu I (a b) a < b q : I j dy spojiá vkorová fukc A j čvrcová maic s rálými prvky ypu Řším sousavy (7) a irvalu I s počáčí podmíkou j každá vkorová fukc pro krou plaí I ( ( ) A( ) + q( ) ) ( ) Zobrazí L [ ] A j liárí zobrazí Přidružá homogí sousava difrciálích rovic j L [ ] j A Pozámka 7 Difrciálí rovic ého řádu můž bý vždy zapsáa jako sousava liárích rovic prvího řádu Jsliž ( ) ( ) y + p y + + p y q ( ) ( ) ( ) dfiujm y y 3 y ( ) y y y q pak 3 y a plaí q ( ) y

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic + q p p p p Věa 7 (o isci a jdozačosi řší) Nchť A j čvrcová rálá maic ypu q : I j spojiá vkorová fukc a irvalu I (a b) a < b Pak pro každé I a pro každý vkor isuj jdié řší počáčí úlohy A + q ( ) Věa 7 (o liárí závislosi) Nchť vkorové fukc m jsou a irvalu I (a b) a < b řším ějaké homogí sousavy difrciálích rovic j i Ai i m A j čvrcová rálá maic ypu Pak ásldující výroky jsou avzájm kvivalí: () I( ( ) m( ) jsou liárě závislé) () I( ( ) m( ) jsou liárě závislé) (3) m jsou liárě závislé a I () () Sporm chť plaí () j I( ( ) m( ) jsou LN) a plaí () j I ( ( ) ( ) jsou LZ) To j však spor m () (3) Nchť plaí () j I( ( ) m( ) jsou LN) a c + + cmm Pak dy isuj ějaké I akové ž ( ) m( ) jsou LN a I( c ( ) + + cmm( ) ( ) ) udíž c ( ) + + cmm( ) Odud ovšm ( c c m) boť ( ) m( ) jsou LN plaí dy (3) (3) () Sporm chť m jsou LN a I a I( ( ) m( ) jsou LZ) Pak dy isuj ějaké I a ( c cm) akové ž c ( ) + + cmm( ) Dfiujm vkorovou fukci a I vzahm c + + cmm Fukc j řším homogí rovic A a vyhovuj počáčí podmíc ( ) c ( ) + + cmm( ) Podl věy 7 o isci a jdozačosi j uě ulová fukc a I Našli jsm dy ( c cm) akové ž c + + cmm a I což j spor s přdpokladm liárí závislosi fukcí a I m

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Věa 73 ( dim(kr(l)) ) Nchť A j čvrcová rálá maic ypu vkory b b b voří bázi vkorového prosoru j libovolé číslo Poom řší počáčích úloh i Ai i ( ) b i (7) i a libovolém irvalu I I voří a I bázi prosoru kr(l) kd L [ ] A (a) Podl věy 7 o isci a jdozačosi řší počáčích úloh (7) isují (b) Proož vkory i( ) b i i jsou liárě závislé podl věy 7 odud ply liárí závislos řší a irvalu I (c) Dál ukážm ž kr(l) j liárím obalm řší Nchť j libovolé řší homogí sousavy rovic L[] a irvalu I I Poom ( ) Proož vkory b b b voří bázi prosoru isují čísla β β β aková ž ( ) βb + + βb Položm β + + β Vkorová fukc η j a irvalu I řším homogí rovic L[] a ( ) β( ) + + β( ) ( ) β b + + β b ( ) ( ) ( ) Nulová vkorová fukc ovšm řší sjou počáčí úlohu jako η podl věy 7 o isci a jdozačosi j η j β + + β což s mělo dokáza Fudamálí sysém sousavy liárích difrciálích rovic Možia všch řší homogí sousavy rovic L[] L [ ] A j jdozačě určá ějakou bází prosoru kr(l) Řši homogí sousavu difrciálích rovic L[] zamá podl věy 73 vyhlda liárě závislých řší Ispirovái dřívějšími zkušosmi položm si oázku za jakých podmík j řším sousavy vkorová fukc ( ) λ u kd u j kosaí ulový vkor Věa 74 Nchť A j rálá čvrcová maic ypu I j jdoková maic ypu Vkorová fukc ( ) λ u u j řším sousavy A a právě když ( λ I A) u u (73) λ ( ) λ u A u λ λ λ u Au λ u Au λ u Au ( λ I A) u Důsldk 7 () Jsliž s podaří ají dvojic (λ i u i ) ak ž splňují podmíku (73) a vkory i u u u jsou liárě závislé pak podl věy 7 jsou i fukc ( ) λ u i i 3

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic i liárě závislé a dy voří fudamálí sysém sousavy difrciálích rovic A a () Z liárí algbry j zámo ž homogí sousava rovic (73) má ulové řší pouz když maic sousavy λ I A j sigulárí a o asa právě když drmia maic sousavy j ulový j d( λ I A ) Drmia d( λ I A ) j ovšm polyom -ého supě proměé λ azývá s charakrisický polyom maic A ozačm jj ( λ) : d( λ I A ) Kořy charakrisického polyomu s azývají vlasí (éž charakrisická) čísla maic A K každému koři λ charakrisického polyomu isuj dy ulový vkor u krý j řším sousavy (73) j ( λ I A) u To vkor s azývá vlasí (éž charakrisický) vkor maic A příslušjící k vlasímu číslu λ K daému vlasímu číslu λ můž isova víc liárě závislých vlasích vkorů u jvýš však olik kolik čií ásobos čísla λ coby koř charakrisického polyomu Příklad 7 J dáa sousava + 4 + () charakrisický polyom vlasí čísla Maic sousavy j A 4 Charakrisický polyom j ( λ) d( λ I A ) dλ 4 λ d 4 λ ( λ ) 4 λ λ 3 ( λ + )( λ 3) Vlasími čísly maic A jsou dy čísla λ λ 3 () vlasí vkory Nchť u u u j vlasí vkor příslušjící k vlasímu číslu λ Pak plaí u ( λ I A) u j 4 u položm u 4

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Nchť v v v j vlasí vkor příslušjící k vlasímu číslu λ 3 Pak plaí v ( λ I A) v j 4 v položm v (3) fudamálí sysém Jlikož vkory u v jsou liárě závislé budou liárě závislé i fukc ( ) λ u ( ) λ v j voří fudamálí sysém zadaé sousavy (4) obcé řší Obcé řší j liárím obalm fukcí j plaí ( ) c ( ) + c ( ) 3 c + c 3 c 3 c fudamálí maic Pozámka 7 () Z přdchozího příkladu j zřjmé ž obcé řší libovolé homogí sousavy difrciálích rovic A j vždy možé zapsa v varu součiu fudamálí maic ypu a vkoru kosa c ( c c ) j ( ) c ( ) + + c ( ) U( ) c Z způsobu kosrukc fudamálí maic j zřjmé ž U AU (74) () Jsliž maic A má m avzájm růzých vlasích čísl pak jim odpovídající vlasí vkory jsou již liárě závislé V příkladě 7 jsm udíž musli ověřova liárí závislos vkorů u v boť a j již důsldkm růzosi vlasích čísl Ukažm si o Nchť plaí: ( λ I A) u ( λ I A) v λ λ u v Uvažm ulovou liárí kombiaci cu + cv a ukažm ž musí bý riviálí Z rovic cu + cv však dosávám ( λ I A)( cu + cv) ( λ I A) j c( λ I A) u + c( λ I A) v a kočě c + c( λ λ ) v dy uě c Mám dy c u a dy i c Příklad 73 Uvažm sousavu A kd A Poom λ λ I A λ j I A ( λ) d( λ ) ( λ ) Mám dy jdo vlasí číslo λ ásobosi 5

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Proož λ I A mám pro výpoč odpovídajících vlasích vkorů sousavu s ulovou maicí krá má jisě dvě liárě závislá řší apříklad u v Nalzli jsm dy fudamálí sysém ( ) dy ( ) U ( ) Obcé řší můžm zapsa v varu ( ) U( ) c c c Příklad 74 Uvažm sousavu A kd A Poom λ λ I A λ j I A ( λ) d( λ ) ( λ ) Mám dy jdo vlasí číslo λ ásobosi Proož však maic λ I A má hodos homogí sousava ( λ I A) u můž mí za řší dvojici liárě závislých vkorů proož dim( kr( λ I A ) ) h( λ I A ) Tuo siuaci řší dál uvdá věa Věa 75 J dáa sousava difrciálích rovic A Nchť číslo λ j ásobým kořm charakrisického polyomu maic A j plaí ( λ) d( λ I A ) ( λ λ) ψ ( λ) kd již ψ ( λ) Pak sousava λ ( I A) u má liárě závislých řší chť jsou o vkory u u Pomocí ěcho vkorů ssrojím liárě závislých fukcí kré jsou řším homogí sousavy 6

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic A K každému vkoru u i saovím odpovídající fukci i podl dál uvdého vzorc 3 3 λ i( ) I + Aλ + A λ + A λ + + A λ u i (75)! 3! ( )! kd jsm ozačili A : A λ I λ Tímo způsobm můžm k každému vlasímu číslu ssavi olik liárě závislých řší homogí sousavy kolik čií jho ásobos Výsldý sysém ako získaých fukcí j fudamálím sysémm sousavy A Příklad 74 (pokračováí) Proož λ I A a λ j ásobosi j řba ají dvě liárě závislá řší sousavy ( ) λ I A u kd ( λ I A ) Opě můžm vzí dvojici vkorů u u Odpovídající fukc získám z vzorc (75) j i( ) ( ) i λ I + Aλ u kd Aλ A λ I j i( ) i u Mám dy kočě ( ) ( ) a pro fudamálí maici plaí U ( ) c Obcé řší sousavy můžm zapsa v varu ( ) c Rovic s ulovou pravou sraou variac kosa () Njprv j ué řši přidružou homogí sousavu rovic A j ají fudamálí maici sousavy řší přidružé homogí sousavy lz pak vyjádři jako souči vkoru kosa c a fudamálí maic U j ( ) U( ) c () Mám-li řši sousavu rovic s ulovou pravou sraou j A + q q j dál pořba saovi parikulárí řší Moda variac kosa spočívá v om ž parikulárí řší hldám v varu součiu vkoru pomocých fukcí c() s fudamálí maicí j v varu ˆ( ) U( ) c ( ) Dosazím do sousavy s ulovou pravou sraou q() dosam podmíku a vkorovou fukci c() Plaí: ˆ( ) ( U( ) c( ) ) U ( ) c( ) + U( ) c ( ) dy U ( ) c( ) + U( ) c ( ) AU( ) c( ) + q( ) (76) 7

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Rovici (76) lz přpsa do varu ( ) drivac vkorové fukc c() mám U( ) c( ) AU( ) U( ) c( ) + q( ) j pro výpoč Odud igrací vzí kroukoliv fukci z možiy c ( ) U ( ) q( ) (77) U ( ) q ( ) d získám pomocé fukc c() za parikulárí řší můžm U( ) U ( ) q ( ) d (3) Obcé řší J-li vybráo parikulárí řší lz psá v varu ˆ( ) ( ) ( ) ( ) U U q d obcé řší ( ) ˆ ( ) + U( ) c c Příklad 75 J dáa sousava + () řší homogí rovic Sousava byla vyřša v příkladu 74 mám dy výsldk c ( ) c () parikulárí řší variací kosa Parikulárím řším bud podl přdchozího výkladu krákoliv vkorová fukc z možiy U( ) U ( ) q ( ) d v ašm případě j U ( ) q ( ) Odud ( ) ( ) 4 U q 4 4 4 4 Dál igrací získám pomocou vkorovou fukci c() c U q d ( ) ( ) ( ) d c + c Vybrm c ( ) pak ˆ( ) U ( ) 8

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic 3 dy ˆ( ) (3) obcé řší ( ) ˆ ( ) + U( ) c + c c Rovic s počáčí podmíkou Uvažujm sousavu s počáčí podmíkou Tuo úlohu můžm řši ak ž ajdm obcé řší krý obsahuj bod j A + q ( ) (78) ( ) ˆ ( ) + U( ) c a irvalu I I a vypočm vkor c ak aby řší splňovalo počáčí podmíku j ( ) ˆ( ) + U( ) c Odud c U ( ) ( ( )) a kočě ( ) ˆ ( ) + U( ) c ˆ ( ) + U( ) U ( ) ( ˆ( )) Parikulárí řší kré j řším v okolí bodu j možo vybra ak aby ˆ( ) j počáčí úlohy (78) mám dy vzorc ˆ( ) ( ) ( ) ( ) U U τ q τ dτ Pro řší ( ) U( ) U ( ) U( ) U ( τ ) q ( τ ) dτ (79) + V vzorci (79) s dají součiy maic U( ) U ( ) U( ) U ( τ ) jšě dál zjdoduši Njprv zavďm zv sadardí fudamálí maici sousavy Dfiic 7 (sadardí fudamálí maic) Fudamálí maic V() liárí difrciálí sousavy A s kosaí maicí A s azývá sadardí vyhovuj-li podmíkám V AV V() I Taková maic podl věy 7 o isci a jdozačosi vždy isuj a podl vzorc (75) jjími prvky jsou ějaké kvazipolyomy Ukažm ž plaí V( τ ) U( ) U ( τ ) (7) kd U j libovolá fudamálí maic sousavy Dfiujm maic W ( ) : V ( τ ) W ( ) : ( ) ( τ ) U U 9

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Plaí W ( τ ) V() I W ( τ ) ( τ ) ( τ ) U U I J dy W ( τ ) W ( τ ) I (7) W ( ) V( ) V ( τ ) ( )( ) AV τ A( V ( τ )) AW ( ) podobě Dál ( τ ) ( τ ) W U U U U ( ) ( ) ( ) ( ) ( τ ) τ ( AU( )) U ( ) τ A( U( ) U ( )) AW ( ) Maic W W vyhovují sjým počáčím podmíkám (7) a řší sjou liárí homogí sousavu podl věy 7 o isci a jdozačosi jsou dy oožé j W W a dy plaí (7) Odud dál ply V( ) U( ) U () V( τ ) U( τ ) U () (7) mám dy řší počáčí úlohy (78) v varu ( ) V( ) + V( τ ) q ( τ ) dτ (73) Příklad 76 Řšm počáčí úlohu A + q ( ) () sadardí fudamálí maic kd A 4 3 () q ( ) λ ( λ) d( λ I A ) ( λ )( λ + ) 4 λ + 3 pro λ u 4 4 u odud u pro λ 4 v 4 v odud v 4 Fudamálí maic: U ( ) 4 sadardí fudamálí maic

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic V( ) U( ) U () 4 4 3 4 4 () řší počáčí úlohy ( ) V( ) + V( τ ) q ( τ ) dτ 4 + ( ) ( ) 3 4 4 τ ( τ ) τ dτ τ ( τ ) τ 3 4 3 4 ( ) ( ) + 3 τ ( τ ) τ dτ τ ( τ ) 3 4 kd 3 τ ( τ ) τ dτ τ ( τ ) 3 4 dτ ( ) Mám dy ( ) ( ) ( ) ( ) 3 + 4 Elimiačí moda Uvažujm úlohu z příkladu 76 sousavu rozpišm a jdolivé složky vkorů dosam: + 4 3 + (74) Sjě jako při řší sousavy algbraických rovic můžm s pokusi rdukova poč zámých fukcí v sousavě (74) Například z prví rovic vyjádřím zámou + (75) a dosadím do druhé rovic dosam rovici z íž j zámá fukc limiováa j po úpravě dosam ( + ) 4 3( + ) + + 3 (76) Řším rovic (76) získám dosazím do (75) dosam

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Právě uvdý posup limiac s j ěžko zobcňuj a sousavy o víc jak dvou rovicích S využiím opráorových polyomů s dá dokáza ásldující Věa 76 (limiac) Uvažujm homogí sousavu o rovicích s kosaí maicí A j A (77) Nchť ( λ) d( λ I A ) j charakrisický polyom maic A Pak každá kompoa vkoru řší [ ] T sousavy (77) vyhovuj difrciálí rovici ého řádu určé opráorovým polyomm [ D] j [ D] i i (78) Každé řší i rovic (78) lz vyjádři jako liárí kombiac fudamálího sysému rovic (78) j i ci y ci y Dfiujm vkor y [ y y ] T jhož složky voří fudamálí sysém rovic (78) Pak k každému vkoru řší rovic (77) isuj maic kosa C ypu aková ž Cy Rovici (77) lz přpsa užiím opráoru drivováí D dosam D A j D A ( DI A) Mám dy rovici ( DI A) (79) Z liárí algbry j zámo ž ásobím-li zlva či zprava maici M raspoovaou maicí jjích algbraických doplňků ozačm ji C(M) dosam M C(M) C(M) M d(m) I Provdm-li uo opraci a rovici (79) dosam: C( DI A)( D I A) C( DI A) j d( DI A) I kočě [ D] Rozpsáím do složk získám (78) Zbyk vrzí věy j zřjmý Využií věy 76 ukážm a příkladě Příklad 77 Řšm sousavu (7) Pro charakrisický polyom maic sousavy mám: ( λ) d( λ I A ) dλ λ λ λ λ + ( λ α)( λ α ) kd α + j Pro fudamálí sysém rovic [ D] y

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic mám [ y cos si ] T Podl věy 76 isuj maic kosa a b C aková ž řší sousavy lz psá v varu Cy Dosazím do původí sousavy získám vazbu mzi koficiy maic C Dosam: a b cos a b cos si j si a b cos si a b cos si cos (7) + si sousavu (7) můžm krái pociálou mám dy a bcos si a bcos si + cos si (7) Rozpsáím sousavy (7) získám vazbu mzi koficiy maic C Lz posupova ako: a bcos si a bcos a bsi si + cos si + cos a bcos b acos a b b a cos + si d c si + d c si a + b b acos c + d d c si a bcos c d cos si ( a + c) ( b + d) si Pak plaí a + b b a c d c + d d c ( a + c) ( b + d) odud dosam c a b d a b Řší homogí sousavy (7) j dy a b cos a b a b si cos si a cos si cos si b + + Pozámka 73 Výpoč charakrisického polyomu maic A ypu A [ a i k ] i si podl dál uvdého vzorc můžm usadi: k k k ( λ) d( λ I A ) λ ( ) S k k 3

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic i i ik pro koficiy S k plaí: S Sk A( i i i ) Vždy plaí S S A i i ik ( i i i ) i < i< < ik d k i r( A ) aii S d( A ) a a a a a a a a a k ii ii ii k ii ii iik ik i iki ik ik kd jsm ozačili Spciálě pro maici mám ( λ) λ r( A) λ + d( A ) pro maici 3 3 mám 3 3 3 ( λ ) λ r( ) λ a a a a a a A + + + d( ) a a a3 a33 a3 a λ A 33 Parikulárí řší rovic s kvazipolyomiálí pravou sraou Uvažujm sousavu A + q( ) α (73) kd vkorová fukc q() j vořa pouz polyomy parikulárí řší rovic j pak možo uvažova v sjém varu j v varu součiu ˆ p ( ) α kd opě vkorová fukc p() j vořa pouz polyomy jjichž koficiy získám dosazím do rovic (73) Dosam ( D + α) I A p( ) q ( ) (74) ( ) kd jsm již vykráili pociálu a použili opráor drivováí D Sjě jako v věě 76 ásobm rovici (74) raspoovaou maicí algbraických doplňků C(( D + α) I A ) Jsliž kofici α j k ásobým kořm charakrisického polyomu maic A j ( λ) ( λ α) k ψ ( λ) ψ ( α) dosam a lvé sraě rovic (74) a dy k [ D + α] p( ) ψ ( D + α) D p ( ) k ψ ( D + α) D p( ) C(( D + α) I A) q ( ) k Opráor D síží řád všch polyomů v p() o k opráorový polyom ψ (D + α) řád již sižuj Odud vyplývá ž i ou složku vkorové fukc p() j řba uvažova v varu m k p i( ) pi m k + + + + pi kd m ma{s(q ) s(q )} 4

7 837 4:3 Josf Hkrdla sousavy liárích difrciálích rovic Příklad 78 Uvažujm sousavu cos( ) + (75) Přidružou homogí rovici jsm již vyřšili v příkladu 77 zd s sousřďm a alzí parikulárího řší Pravá sraa rovic (75) j rálá čás kvazipolyomu s koficim α + j a j o ásobý koř charakrisického polyomu maic sousavy Parikulárí řší proo hldjm v varu + + a b c ( + j) ˆ c( ) (76) d + + f Dosazím do rovic (75) s komplí pravou sraou dosam vzahy pro koficiy a b c d Dosam rovici podl (74) odud dosam D + α a + b + c D α + d + + f Po úpravě + + α + + + + + a b ( a b c) d f ( a + b + c) + d + + ( )( d + + f ) α + + + α + + + α + ( a d) ( a b ) b c f a + α d + b + d + α c + + α f ( ( ) ) ( ( ) ) ( ) α Porováím koficiů dosam α a + d a + ( α ) d a + αb + b + d + ( α ) (77) b + αc + f c + + ( α ) f j Řším sousavy (77) jsou koficiy a 4 4 d 4 j) 4 f 4 (3 ) ( + j ) c j libovolé položm c Dosazím koficiů do (76) a výpočm rálé čási dosam parikulárí řší původí sousavy (75) Dosam cos ( + )si ˆ ( ) R( ˆ c( )) 4 ( + + 3) cos + ( + 5 + )si 5