y H = c 1 e 2x + c 2 xe 2x, Partikularni reseni hledam metodou variace konstant ve tvaru c 1(x)e 2x + c 2(x)xe 2x = 0

Podobné dokumenty
Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Derivace a monotónnost funkce

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 26. ledna x. x 1 + x dx. q 1. u = x = 1 u2. = 1 u. u 2 (1 + u 2 ) (1 u 2 du = 2.

Derivace a průběh funkce příklady z písemných prací

1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y) pro x, y R;

soubor FUNKCÍ příručka pro studenty

Písemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor

Cyklometrické funkce

Zlín, 23. října 2011

2. Vlastnosti elementárních funkcí, složené, inverzní a cyklometrické funkce,

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

VII. Limita a spojitost funkce

Teorie. Hinty. kunck6am

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Matematika 1. Matematika 1

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. II. Základy matematické analýzy

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Funkce jedné proměnné

Teorie. Hinty. kunck6am

Základy matematiky pro FEK

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Přednáška z MA. Michal Tuláček 16. prosince IV.7 Průběhy funkce 3. 2 Vyšetřování průběhu funkce- KUCHAŘKA 4

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Bakalářská matematika I

Teorie. Hinty. kunck6am

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 4. února 2009

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

Seminární práce z matematiky

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Integrální počet funkcí jedné proměnné

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

1 1 x. (arcsinx) = (arccosx) = (arctanx) = x 2. (arcctg) = (e x ) = e x

Uzavřené a otevřené množiny

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0216.

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

Kapitola1. Lineární lomená funkce Kvadratická funkce Mocninná funkce s obecným reálným exponentem Funkce n-tá odmocnina...

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

D(f) =( 1, 1) [ ( 1, 1) [ (1, 1). 2( x)3 ( x) 2 1 = 2(x) 3. (x) 2 1 = f(x) Funkce je lichá, není periodická

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

10. cvičení - LS 2017

7.1 Extrémy a monotonie

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Funkce. Limita a spojitost

Matematika II: Pracovní listy Funkce dvou proměnných

3. ledna list a odevzdejte tento zvláštní list (listy) i všechny ostatní listy, které jste při řešení

Derivace funkce Otázky

LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ A JEJICH UŽITÍ

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

Matematická analýza pro informatiky I. Derivace funkce

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

5. cvičení z Matematiky 2

Základy matematiky pro FEK

----- Studijní obory. z matematiky. z matematiky. * Aplikovaná matematika * Matematické metody v ekonomice

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Kapitola 1: Reálné funkce 1/20

Matematika. Obálka ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ. Bakalářský program: Ekonomika a management

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou

1. Písemka skupina A...

Matematická analýza I

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Výsledky Př.1. Určete intervaly monotónnosti a lokální extrémy funkce a) ( ) ( ) ( ) Stacionární body:

Rovnice se separovanými proměnnými

f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. f(x) = (cos x) cosh x + 3x a nalezněte rovnici tečen ke grafu této funkce v bodech f(x) = (sin x) x2 + 3 cos x

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

Transkript:

1 Urcete vsechna maximalni reseni: y + 4y + 4y = e 2x x + 1 Definicni obor: x 1, tj. resim na intervalech (, 1) a ( 1, ) Charakteristicky polynom λ 2 + 4λ + 4 ma dvojnasobny koren -2, tedy tvar homogenniho reseni y H = c 1 e 2x + c 2 xe 2x, Partikularni reseni hledam metodou variace konstant ve tvaru Resim tedy rovnice y P = c 1 (x)e 2x + c 2 (x)xe 2x c 1(x)e 2x + c 2(x)xe 2x = 0 2c 1(x)e 2x + c 2(x)e 2x 2c 2(x)xe 2x = e 2x x + 1 Odtud c 2 (x) = 1 x+1 dx = ln x + 1 + c a c 1(x) = x x+1 dx = x + ln x + 1 + c. Obecne reseni pro x (, 1) a x ( 1, ): y = y P +y H = ( x+ln x+1 )e 2x +xe 2x ln x+1 +c 1 e 2x +c 2 xe 2x,

2 Urcete vsechna maximalni reseni: y 2y + 10y = 9ex cos(3x) Definicni obor: x π 6 + 2 3kπ, tj. resim na intervalech ve tvaru ( π 6 + 2 3 kπ, π 6 + 2 3 (k + 1)π), k Z Charakteristicky polynom λ 2 2λ+10 ma koreny 1±3i, tedy tvar homogenniho reseni y H = c 1 e x cos(3x) + c 2 e x sin(3x), Partikularni reseni hledam metodou variace konstant ve tvaru Resim tedy rovnice y P = c 1 (x)e x cos(3x) + c 2 (x)e x sin(3x) c 1(x)e x cos(3x) + c 2(x)e x sin(3x) = 0 c 1(x)e x cos(3x) 3c 1(x)e x sin(3x) + c 2(x)e x sin(3x) + 3c 1(x)e x cos(3x) = 9ex cos(3x) Odtud c 2 (x) = 3 dx = 3x + c a c 1 (x) = 3tg(3x) dx = ln cos(3x) + c. Obecne reseni na intervalech ( π 6 + 2 3 kπ, π 6 + 2 3 (k + 1)π), k Z: y = y P +y H = e x cos(3x)ln cos(3x) +3xe x sin(3x)+c 1 e x cos(3x)+c 2 e x sin(3x),

3 Vysetrete lokalni a globalni extremy nasledujicich funkci: a, f 1 (x) = x 2 + 3x pro x [ 4, 4] b, f 2 (x) = min{x 4 4x 1, x 2 4x + 5} c, f 3 (x) = tanh(x) + coth(x) pro x (0, 1] Postup: 1, urceni definicniho oboru 2, 1.derivace a body podezrele z extremu 3, limity v krajnich bodech definicniho oboru (pripadna ± ) 4, tabulka nebo jine oduvodneni lokalnich extremu 5, funkcni hodnoty nebo jine oduvodneni globalnosti extremu Pozn.1 Spojita fce na omezenem intervalu ma vzdy globalni maximum a minimum. Pozn.2 Pokud jsou dva a vice bodu x nabyvajicich stejne hodnoty lokalniho/globalniho maxima/minima, mluvime o neostrem lokalnim/globalnim maximu/minimu, pokud je prave jeden, pak o ostrem. a, D f = [ 4, 4], funkce je spojita (spojitost druhe mocniny, absolutni hodnoty a zakladnich aritmetickych operaci).pokud je funkce takto jednoducha, je nejjednodussi ji rovnou vykreslit. f( 4) = 4, f(4) = 28, tedy globalni minima v bodech -3 a 0, globalni maximum v bode 4. Lokalni maximum je v bodech -4 a -3/2. b, D f = (, ), funkce je spojita. Nejprve urcim, jak tato funkce vypada. x 4 4x 1 < x 2 4x + 5 x 4 x 2 6 < 0 y 2 y 6 < 0 (y 3)(y + 2) < 0 x 2 = y y =x 2 ( 2; 3) x ( 3; 3) x (, 3) ( 3, 3) ( 3, ) f(x) x 2 4x + 5 x 4 4x 1 x 2 4x + 5 f (x) 2x 4 4x 3 4 2x 4 Funkce je v ± 3 spojita, mohu tedy pouzit pro dopocteni derivace v techto bodech limity spoctenych f (x): f ( 3 ) = 2 (3) 4, f ( 3+) = 12 (3)

4 4, tedy f ( 3) neexistuje, podobne pak neexistuje f ( 3). Jsou to tedy podezrele body. f (x) = 0 pro x = 1 a x = 2. x (, 3) ( 3, 1) (1, 3) ( 3, 2) (2, ) f (x) - - + - + lim x f(x) = lim x f(x) =, globalni maximum tedy neexistuje, lokalni maximum v x = 3, lokalni minima v bodech x = 1 a x = 2, f(1) = 4, f(2) = 1, globalni minimum tedy existuje a je v bode 1. c, D f = (0, 1], funkce je spojita a neni definovana v x = 0. lim x 0+ f(x) = 1/0 + = +, f 1 (x) = < 0 x 0. cosh 2 (x) sinh 2 (x) Tedy je funkce klesajici na (, 0) a (0, ), neboli je klesajici na celem nasem definicnim oboru. Lokalni ani globalni maximum neexistuje, globalni minimum je v bode 1. Komentar: jak se zmeni vysledek pro x [ 1, 0) (0, 1]?

5 Priklady pouziti Darbouxovy vety o nabyvani mezihodnot pro spojite funkce: Dokazte, ze rovnice x 3 + x 2 = 5 ma prave jedno reseni. Dokazte, ze rovnice arccos(x) arcsin(x) = 0.5 ma prave jedno reseni. a, Existence reseni: f(x) = x 3 + x 2, D f = R, lim x f(x) =, lim x f(x) =. Funkce f je spojita, tedy podle Darbouxovy vety nabyva vsech hodnot mezi svymi limitnimi hodnotami, v tomto pripade tedy H f = R, tedy nabyva i hodnoty 5. Jednoznacnost reseni: podivame se na prubeh funkce. f (x) = x(3x+2), funkce je rostouci na (, 2/3], pak klesajici na [ 2/3, 0], pak rostouci na [0, ). Funkci hodnoty v lokalnich extremech jsou f( 2/3) = 4/27, f(0) = 0. Tedy funkce nabyva hodnoty 5 na intervalu [0, ), kde je prosta (protoze monotonni). Reseni je tedy jednoznacne. b, Existence reseni: f(x) = arccos(x) arcsin(x), D f = [ 1, 1], lim x 1+ f(x) = 3π 2, lim x 1 f(x) = π 2. Funkce f je spojita, tedy podle Darbouxovy vety nabyva na [ 1, 1] vsech hodnot v intervalu [ π 2, 3π 2 ], tedy i hodnoty -0.5. Jednoznacnost reseni: arccos je klesajici funkce, arcsin je rostouci funkce, tedy arcsin je taky klesajici. Funkce f tedy klesa na celem svem definicnim oboru, je tedy prosta a reseni je jednoznacne.