Konstrukce na základě výpočtu II

Podobné dokumenty
Konstrukce na základě výpočtu I

Konstrukce na základě výpočtu I

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Tangens a kotangens

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Konstrukce na základě výpočtu II

Konstrukce na základě výpočtu III

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

2.7.9 Obsah lichoběžníku

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

Hledání hyperbol

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

7.5.8 Středová rovnice elipsy

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Výfučtení: Goniometrické funkce

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Hyperbola a přímka

4.4.3 Další trigonometrické věty

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Obsah rovinného obrazce

Středová rovnice hyperboly

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

Smíšený součin

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

Logaritmické rovnice I

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

Větu o spojitosti a jejich užití

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Lineární nerovnice a jejich soustavy

7 Analytická geometrie

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

Reprezentovatelnost částek ve dvoumincových systémech

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Logaritmus. Předpoklady: 2909

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

1.3.5 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů II

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

Obvody a obsahy obrazců I

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Rovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 )

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Koš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Petriho sítě PES 2007/2008. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D.

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

TROJÚHELNÍK. JAN MALÝ UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. sin α = b a.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

FUNKCE SINUS A KOSINUS

8.2.7 Geometrická posloupnost

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

1.3.6 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů I

Neurčité výrazy

Repetitorium z matematiky

Digitální učební materiál

Cílem kapitoly je zavedení význačných pojmů pro matice, jejichž znalost je nutná, mimo jiné, pro řešení soustav lineárních rovnic.

x + F F x F (x, f(x)).

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Nerovnosti a nerovnice

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Jak oslabit PC, aby algoritmus: neměl paměťové nároky PC, povede k vyřazení hodnoty z domény proměnné! e f. e f. a b. a b. byl silnější než AC?

Skalární součin IV

ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Transkript:

3.3.1 Konstruke n zákldě výpočtu II Předpokldy: 030311 Př. 1: Jsou dány úsečky o délkáh,,. Sestroj úsečku o déle =. Njdi oený postup, jk sestrojit ez měřítk poždovnou úsečku pro liovolné konkrétní délky úseček,,. Zkonstruuj úsečku pro konkrétní délky = 6m, = 5m, = 4m. Změř její délku zkontroluj výsledek pomoí numerikého výpočtu. Umíme konstruovt pomoí podonýh trojúhelníků pokusíme se uprvit výrz n rovnost dvou poměrů: = / :. = rovnost poměrů dvou strn (pltí u podonýh trojúhelníků). Získnou rovnost můžeme využít víe způsoy. = úsečky o délkáh, tvoří modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh,, druhou strny o délkáh,. = úsečky o délkáh, tvoří modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh,, druhou strny o délkáh,. 1

Kontrol výpočtem: 6 5 = = = 7,5 m (stejná délk, kterou jsme nměřili). 4 Pedgogiká poznámk: Při postupu s tulí nehávám žákům čs, y podle slovního rozoru poměru smi nkreslili orázek. Že oěm způsoy získáme stejný výsledek, se opět můžeme přesvědčit překrytím orázků (ez výplní). Výrz = je délkou úsečky jejíž velikost se nzývá čtvrtá geometriká úměrná úseček o délkáh,,. Při čtvrté geometriké úměrné (i při mnoh dlšíh příkldeh) postupujeme ve dvou kroíh: Uprvíme zdný vzth n rovnost dvou poměrů. Njdeme vhodnou podonost trojúhelníků, kterými můžeme tkovou situi relizovt. Př. : Vyřeš příkld 4 ještě jednou s jink uprveným výhozím poměrem. Rovnost můžeme vydělit i délkou : = / :. = rovnost poměrů dvou strn (pltí u podonýh trojúhelníků). Získnou rovnost můžeme využít víe způsoy. = úsečky o délkáh, tvoří modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh,, druhou strny o délkáh,.

Druhá možnost. = úsečky o délkáh, tvoří modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh,, druhou strny o délkáh,. Pedgogiká poznámk: Většin žáků si smozřejmě všimne, že jsme získli dv stejné orázky jko v předhozím příkldu, le v opčném pořdí. Pokud do kone hodiny zývá méně než 15 minut, netrvám n tom, y žái dodělávli oě možnosti jdeme dál. Pedgogiká poznámk: U následujíího příkldu nstnou zel určitě kontroverze (spíše u mtemtiky zdtnějšíh žáků), ohledně toho, že jednotková úsečk má mít délku m. Je tře vysvětlit, že délk jednotkové úsečky může ýt zel liovolná (i velikost 1 m si lidé vyrli dle liosti) jediné, o je důležité, jsou poměry osttníh úseček vůči této zvolené déle. Největší rejply můžete neht rýsovt s jednotkovou úsečkou o déle 1 m s tím, že zytek si přepočítjí (úsečky pk mjí poloviční velikosti = m, =,5 m, y yl zhován jejih vzth k jednotkové déle). Př. 3: Je dán úsečk o jednotkové déle úsečky o délkáh,. Nrýsuj: ) úsečku o déle =, ) úsečku o déle d =, ) úsečku o déle e = +. Při rýsování používej úsečky délek = 4m, = 5m. Jednotkovou úsečku kresli o déle m. Výsledky zkontroluj numeriky. 1 ) úsečk o déle = Prolém: Pokud heme použít podonost trojúhelníků, potřeujeme n oou strnáh rovnosti poměry, shází všk jedn délk. Řešení: Známe délku jednotkové úsečky do rovnosti můžeme doplnit jedničku (kterou můžeme dělit dle liosti). 3

= = 1 = úsečky o délkáh, tvoří modrý 1 (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi, 1. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh, 1, druhou strny o délkáh,. 1 Numeriká kontrol (dosdíme do vzthu velikosti úseček vypočteme velikost, protože počítáme v m, doszujeme z jednotkovou délku m): 4 8 = = m = 1,6m = 0,8 násoek jednotkové délky. 5 5 ) úsečku o déle d = Nejdříve uprvíme výrz: d = / : d = úsečky o délkáh, tvoří 1 modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi d,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh d,, druhou strny o délkáh 1,. d = 1. d Numeriká kontrol: 1 d d 5 d 10m 5 násoek jednotkové délky = 1 4 = = =. ) úsečku o déle e = + Nejdříve uprvíme výrz: e e = + úsečky o délkáh, + tvoří modrý (n orázku šrfovný) trojúhelník, jemuž je podoný červený trojúhelník se strnmi e,. Jednu dvojii strn tvoří strny o délkáh +,, druhou strny o délkáh e,. = e + / : e =. + + 4

Numeriká kontrol: 4 16 e = e = = d = 1,78m = 0,89 násoek jednotkové délky. + 4 + 5 9 Pedgogiká poznámk: Délk jednotkové úsečky m je volen kvůli jednoduššímu rýsování i kvůli otížnější početní kontrole. Př. 4: Je dán odélník o strnáh,. Sestroj čtvere o stejném oshu. Pedgogiká poznámk: Můžeme konstruovt všehny vzdálenosti, jejihž vzth se nám podří uprvit n poměr velikostí strn podonýh trojúhelníků (i s využitím jednotkové délky). Shrnutí: Při konstrukíh můžeme využívt i jiné plnimetriké vzore. 5