IV120 Spojité a hybridní systémy. Jana Fabriková

Podobné dokumenty
ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Greenova funkce pro dvoubodové okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

Úvod do lineární algebry

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Operace s maticemi

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Soustavy linea rnı ch rovnic

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

0.1 Úvod do lineární algebry

Arnoldiho a Lanczosova metoda

Operace s maticemi. 19. února 2018

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Báze a dimenze vektorových prostorů

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Úlohy nejmenších čtverců

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Soustavy lineárních rovnic

1 Projekce a projektory

15 - Stavové metody. Michael Šebek Automatické řízení

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

1 Determinanty a inverzní matice

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

0.1 Úvod do lineární algebry

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

15 Maticový a vektorový počet II

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Lineární programování

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Lineární algebra : Lineární prostor

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

7 Konvexní množiny. min c T x. při splnění tzv. podmínek přípustnosti, tj. x = vyhovuje podmínkám: A x = b a x i 0 pro každé i n.

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0

Cvičení z Lineární algebry 1

3. ANTAGONISTICKÉ HRY

AVDAT Vektory a matice

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Soustavy lineárních rovnic

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

Vlastní čísla a vlastní vektory

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

Pozorovatel, Stavová zpětná vazba

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Obecná úloha lineárního programování

3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost

Diferenciální rovnice

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Podobnost matic. Definice 8.6. Dány matice A, B M n (C). Jestliže existuje regulární matice P M n (C) tak,

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Funkce - pro třídu 1EB

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Vlastní čísla a vlastní vektory

Matematika 2 pro PEF PaE

Základy matematiky pro FEK

Transformace souřadnic

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Symetrické a kvadratické formy

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

1 Vektorové prostory.

9 Kolmost vektorových podprostorů

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

ANTAGONISTICKE HRY 172

Odhad parametrů N(µ, σ 2 )

Kapitola 11: Vektory a matice:

6. Lineární nezávislost a báze p. 1/18

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Transkript:

IV120 Spojité a hybridní systémy Základní pojmy teorie řízení David Šafránek Jiří Barnat Jana Fabriková

Problém řízení IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 2/25 Mějme dynamický systém S definovaný stavovou rovnicí: ẋ = f (x, u) Problém řízení Pro zvolenou dvojici iniciální stavu x(t 0 ) a koncového stavu x(t 1 ) určit řídící veličinu u(t) umožňující dosažení x(t 1 ) z x(t 0 ) v konečném čase. Problém lze rozdělit na existenční a konstruktivní část. Existuje-li řešení problému řízení, nemusí být nutně jednoznačně určené. Proto je často hledáno optimální řízení, které vyhovuje zadané specifikaci.

Pojem dosažitelnosti ve stacionárním systému V120 Základní pojmy teorie řízení str. 3/25 Problém řízeení vyžaduje dosažitelnost koncového bodu v konečném čase. Pojem dosažitelnosti je tedy zásadní. Dosažitelnost Stav x je dosažitelný, pokud existuje řízení u(t), které za konečný čas převede stav x(t 0 ) = 0 do stavu x. Systém je dosažitelný pokud každý jeho stav je dosažitelný.

Pojem řiditelnosti ve stacionárním systému V120 Základní pojmy teorie řízení str. 4/25 Při řízení systému může být důležitou vlastností dosažitelnost počátečního bodu v konečném čase. Řiditelnost Stav x je řiditelný, pokud existuje řízení u(t), které za konečný čas převede stav x do stavu 0. Jsou-li všechny stavy systému řiditelné, pak hovoříme o řiditelném systému.

Řiditelnost a dosažitelnost IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 5/25 Pojmy řiditelnosti a dosažitelnosti mohou splývat potom je každý dosažitelný stav řiditelný a naopak. Existují systémy, kde množina dosažitelných stavů není totožná s množinou řiditelných stavů. Jak se projeví nestacionarita systému?

Řiditelnost a dosažitelnost V120 Základní pojmy teorie řízení str. 5/25 Pojmy řiditelnosti a dosažitelnosti mohou splývat potom je každý dosažitelný stav řiditelný a naopak. Existují systémy, kde množina dosažitelných stavů není totožná s množinou řiditelných stavů. Jak se projeví nestacionarita systému? Nutno vázat oba pojmy na čas, tj. zkoumat dosažitelnost a řiditelnost události (t, x(t)).

IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 6/25 Uvažujme lineární systém definovaný stavovou rovnicí: Řešení stavové rovnice: Kritérium dosažitelnosti ẋ = Ax + Bu t x(t) = e At x(0) + e At e Aτ Bu(τ)dτ Předpokládejme x(0) = 0. Stav x je dosažitelný, pokud existuje časový okamžik t a řízení u(τ), 0 τ < t splňující x = x(t) = e At t 0 e Aτ Bu(τ)dτ. Kritérium řiditelnosti Předpokládejme x(t) = 0. Stav x je řiditelný, pokud existuje okamžik t a řízení u(τ), 0 τ < t splňující x = x(0) = t 0 e Aτ Bu(τ)dτ. 0

IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 7/25 jaký je vztah mezi řiditelnými a dosažitelnými stavy lineárního spojitého systému? existují stavy které jsou pouze řiditelné a nikoliv dosažitelné? existují stavy pouze dosažitelné a nikoliv řiditelné?

IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 7/25 jaký je vztah mezi řiditelnými a dosažitelnými stavy lineárního spojitého systému? existují stavy které jsou pouze řiditelné a nikoliv dosažitelné? existují stavy pouze dosažitelné a nikoliv řiditelné? Řiditelné a dosažitelné stavy lineárního systému incidují.

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 8/25 Fakt Každou konvergující nekonečnou maticovou řadu čtvercové matice A řádu n lze vyjádřit jako polynom v mocninách matice A, stupně p. Přitom platí: p je stupněm minimálního polynomu Φ(λ) matice A, tedy minimální p pro něž polynom Φ(λ) = λ p + a p 1 λ p 1 +... + a 0 splňuje Φ(A) = A p + a p 1 A p 1 +... + a 0 I = 0 kde I je jednotková matice, p n.

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti V120 Základní pojmy teorie řízení str. 9/25 Exponenciální matici lze vyjádřit ve tvaru: p 1 e Aτ = α i (τ)a i i=0 Dosadíme-li do kritéria řiditelnosti, dostaneme: Dále rozepíšeme vektor řízení: t p 1 x = α i (τ)a i Bu(τ)dτ 0 i=0 u(τ) = r u j (τ)e j j=1 kde e j je bázový vektor s j-tou pozicí nenulovou.

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti V120 Základní pojmy teorie řízení str. 10/25 Kritérium řiditelnosti přepíšeme po složkách vektoru řízení: což lze dále přepsat: t p 1 x = 0 i=0 p 1 x = r i=0 j=1 r α i (τ)a i Bu j (τ)e j dτ j=1 t kde b j je j-tý sloupec matice B. 0 α i (τ)u j (τ)dτa i b j Označíme-li β ij = t 0 α i(τ)u j dτ, dostaneme pro stav x: x = p 1 i=0 j=1 r β ij A i b j

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti V120 Základní pojmy teorie řízení str. 11/25 Máme maticový vztah pro stav x, o jehož řiditelnosti rozhodujeme: x = p 1 i=0 j=1 r β ij A i b j β ij je skalár, který může vhodnou volbou j-té složky řízení nabývat lib. konečné hodnoty. Lze tedy uzavřít: Stav x je řiditelný, pokud leží v prostoru generovaném množinou vektorů r r r b i Ab j... A p 1 b j i=1 i=1 K potvrzení řiditelnosti je tedy nutné nalézt n lin. nezávislých vektorů ve výše uvedené množině. i=1

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti Věta (kritérium řiditelnosti (dosažitelnosti)) Lineární spojitý systém definovaný stavovou rovnicí ẋ = Ax + Bu je dosažitelný a řiditelný právě tehdy, když složená matice R n rn, R = [B, AB, A 2 B,..., A n 1 B], má hodnost h(r) = n. Definice Matice R z přechozí věty se nazývá maticí řiditelnosti (dosažitelnosti) systému. Poznámka Jelikož kritérium je nezávislé na hodnotě β ij, lze volit jakékoliv t 0 a platí: Je-li stav x řiditelný (dosažitelný), pak je řiditelný (dosažitelný) v libovolně krátké době. Není-li systém řiditelný (dosažitelný), pak množina řiditelných (dosažitelných) stavů je podrpostorem generovaným sloupci matice R. IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 12/25

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 13/25 Definice Uvažme matici řiditelnosti R k = [B, AB, A 2 B,..., A k 1 B]. Nejmenší přirozené číslo κ splňující rovnici: hod(r κ ) = hod(r κ+1 ) se nazývá index řiditelnosti (dosažitelnosti) systému. Poznámka Index řiditelnosti (dosažitelnosti) je vždy shora neostře ohraničen řádem systému n. Pro řiditelný (dosažitelný) systém je κ omezeno vztahem: n r κ n r + 1

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti příklad IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 14/25 Uvažte lineární systém: 1 1 0 0 1 ẋ(t) = 0 1 0 x(t) + 1 0 u(t) 0 1 1 0 1 Sestavte matici řiditelnosti:

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti příklad IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 14/25 Uvažte lineární systém: 1 1 0 0 1 ẋ(t) = 0 1 0 x(t) + 1 0 u(t) 0 1 1 0 1 Sestavte matici řiditelnosti:... P = [B, AB, A 2 B]

Kritéria dosažitelnosti a řiditelnosti IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 15/25 Pro lineární systémy byla formulována řada alternativních kritéríı dosažitenosti/řiditelnosti. test pomocí vlastních vektorů test pomocí hodnosti využití kanonických tvarů Pro detailní informace viz skripta [Štecha, Havlena].

Nestacionární systémy IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 16/25 Dosud jsme uvažovali stacionární systémy. Pro lineární nestacionární systémy je nutné upřesnit pojem dosažitelnosti/řiditelnosti. Definice Událost (τ, x(τ)) je dosažitelná, pokud existuje okamžik ν τ a řízení u(t), ν t τ, které převede událost (ν, 0) do události (τ, x(τ)). Pokud tvrzení platí pro vš. stavy x(τ) R n, říkáme, že systém je dosažitelný v čase τ.

Nestacionární systémy IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 16/25 Dosud jsme uvažovali stacionární systémy. Pro lineární nestacionární systémy je nutné upřesnit pojem dosažitelnosti/řiditelnosti. Definice Událost (τ, x(τ)) je dosažitelná, pokud existuje okamžik ν τ a řízení u(t), ν t τ, které převede událost (ν, 0) do události (τ, x(τ)). Pokud tvrzení platí pro vš. stavy x(τ) R n, říkáme, že systém je dosažitelný v čase τ. Definice Událost (τ, x(τ)) je řiditelná, pokud existuje okamžik µ τ a řízení u(t), τ t µ, které převede událost (τ, x(τ)) do události (µ, 0). Pokud tvrzení platí pro vš. stavy x(τ) R n, říkáme, že systém je řiditelný v čase τ.

Nestacionární systémy IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 17/25 Charakterizace řiditelnosti a dosažitelnosti v nestacionárních systémech je komplikovanější a zjišt ování poměrně obtížné. Řeší se pomocí transformace tzv. Gramovou maticí řiditelnosti.

Řízení výstupu v lineárních spojitých systémech rovna počtu výstupů (velikosti výstupního vektoru m), hod(r y ) = m. IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 18/25 Někdy se zavádí pojem řiditelnosti i pro výstup systému. Uvažujme systém daný stavovou rovnicí a výstupní funkcí: Řiditelnost výstupu ẋ = Ax + Bu y = Cx + Du Pokud existuje řízení, které převede výstup systému z dané hodnoty y(t 0 ) na cílovou hodnotu y(t 1 ) v konečném čase t 1 t 0, systém má řiditelný výstup. Tvrzení Lineární stacionární systém má řiditelný výstup, je-li hodnost matice R y = [D, CB, CAB,..., CA n 1 B]

Pozorovatelnost a rekonstruovatelnost systémů IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 19/25 Typicky jsou vnitřní (stavové) veličiny systému skryté (neměřitelné). Pozorovat lze pouze vstup a výstup systému. Zajímá nás otázka, zda měřením vstupu a výstupu dovedeme detekovat stav systému. pozorovatelnost určujeme stav na počátku intervalu měření rekonstruovatelnost určujeme stav na konci intervalu měření

Pozorovatelnost a rekonstruovatelnost systémů IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 20/25 Pozorovatelnost Systém je pozorovatelný pokud je možné měřením vstupu a výstupu na konečném intervalu určit hodnotu stavu systému na počátku měření. Nelze-li jednoznačně určit počáteční stav z těchto měření, pak říkáme. že systém obsahuje nepozorovatelné stavy. Pozn.: Nepozorovatelné stavy se neprojeví na výstupu. Rekonstruovatelnost Systém je rekonstruovatelný pokud je možné měřením vstupu a výstupu na konečném intervalu určit hodnotu stavu systému na konci měření. Jelikož uvažujeme deterministické systémy, pozorovatelnost vždy implikuje rekonstruovatelnost. Opačné tvrzení obecně neplatí. V reverzibilních systémech oba pojmy incidují.

Pozorovatelnost a rekonstruovatelnost v lineárních spojitých systémech IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 21/25 Uvažujme lineární systém definovaný stavovou rovnicí: Řešení stavové rovnice: ẋ = Ax + Bu y = Cx + Du t y(t) = Ce A(t t0) x(t 0 ) + Ce At e Aτ Bu(τ)dτ + Du(t) 0 }{{} nezávislé na vnitřním stavu Je-li známé řízení u, lze odečíst vyznačené členy od y. Bez újmy na obecnosti tedy budeme předpokládat nulové řízení.

Kritérium pozorovatelnosti IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 22/25 Věta (kritérium pozorovatelnosti) Pro lineární stacionární spojitý systém platí: Systém je pozorovatelný právě tehdy, když matice pozorovatelnosti P, C P = CA...CA n 1 má hodnost rovnu řádu systému, h(p) = n. Pozn.: Podobně jako v předch. případech, kritérium nezávisí na délce časového intervalu měření, proto lze měřit libovolně krátkou dobu. Analogicky jako v přech. případech lze definovat index pozorovatelnosti.

Pozorovatelnost vs. rekonstruovatelnost IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 23/25 Uvažme systém S 1 daný soustavou: kde x R n, w R r a y R m. Dále uvažujme systém S 2 : kde z R n, w R m a v R r. Princip duality ẋ(t) = A(t)x(t) + B(t)u(t) y(t) = C(t)x(t) ż(t) = A T (t)z(t) + C T (t)w(t) v(t) = B T (t)z(t) Je-li S 1 dosažitelný (resp. řiditelný), je systém S 2 pozorovatelný (resp. rekonstruovatelný) a naopak.

Pozrovatelnost a rekonstruovatelnost Nestacionární systémy IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 24/25 Dosud jsme uvažovali stacionární systémy. Pro lineární nestacionární systémy je nutné upřesnit pojem pozorovatelnosti/rekonstruovatelnosti. Definice Stav x(τ) je pozorovatelný v čase τ, pokud existuje okamžik ν, že znalost výstupu y(t) pro τ t ν umožní určit x(τ). Charakterizace a analýza je opět komplikovanější (viz skripta [Stecha, Havlena]).

Název prvního slajdu IV120 Základní pojmy teorie řízení str. 25/25 Tělo Hlava. Ruce. Nohy. Pohlaví Muž ženu nebije, ale... žena muže bije.