Chyby měření: 1. hrubé chyby - nepozornost, omyl, únava pozorovatele... - významně převyšuje rozptyl náhodné chyby 2. systematické chyby - chybné

Podobné dokumenty
Geodézie 3 (154GD3) Téma č. 9: Hodnocení a rozbory přesnosti výškových měření.

VY_52_INOVACE_J 05 01

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.

Chyby přímých měření. Úvod

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

P1: Úvod do experimentálních metod

[ jednotky ] Chyby měření

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

Zhodnocení přesnosti měření

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Lineární regrese ( ) 2

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Úvod do zpracování měření

V. Normální rozdělení

Úloha II.S... odhadnutelná

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Základní požadavky a pravidla měření

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO. Statistika I. distanční studijní opora. Milan Křápek

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

Elementární zpracování statistického souboru

, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku

Popisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bodové a intervalové odhady

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

P2: Statistické zpracování dat

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

7. KOMBINATORIKA, BINOMICKÁ VĚTA. Čas ke studiu: 2 hodiny. Cíl

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

vají statistické metody v biomedicíně

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Spolehlivost a diagnostika

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

Úvod do korelační a regresní analýzy

1 Úvod { }.[ ] A= A A, (1.1)

Pravděpodobnostní modely

1.1 Definice a základní pojmy

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Odhad parametrů normálního rozdělení a testy hypotéz o těchto parametrech * Věty o výběru z normálního rozdělení

Petr Šedivý Šedivá matematika

Seriál XXX.II Zpracování dat fyzikálních měření

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

1. Základy měření neelektrických veličin

Úloha III.S... limitní

Téma 11 Prostorová soustava sil

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

Užití binomické věty

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

S k l á d á n í s i l

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Kombinatorika- 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM

MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

2.4. INVERZNÍ MATICE

HODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

NEPARAMETRICKÉ METODY

III. METODY MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ

Kvantily. Problems on statistics.nb 1

y = ax+b x x x... x x y i i

Transkript:

CHYBY MĚŘENÍ

Opakovaé měřeí téže fyzkáí večy evede vždy k přesě stejým výsedkům. Této skutečost bychom se evyhu, kdybychom měřeí provádě s ejvětší důkadostí a precsostí aopak, čím ctvější a přesější jsou použté přístroje, tím spíše k tomuto pozatku dojdeme. Př každém měřeí fyzkáí večy vzkají určté odchyky aměřeé hodoty od skutečé hodoty daé večy. Tyto odchyky azýváme chybam měřeí. - příčy chyb jsou vem růzé - ěkdy je záme, ae často je také edovedeme vůbec zjstt.

Chyby měřeí: 1. hrubé chyby - epozorost, omy, úava pozorovatee... - výzamě převyšuje rozpty áhodé chyby 2. systematcké chyby - chybé kabrace měřde, přesost metody... - zatěžují stejým způsobem výsedek každého měřeí - eí- udáa, uvažujeme hodotu jedé poovy ejmešího díku měřda 3. áhodé chyby - v důsedku působeí áhodých vvů - eze je zjstt a ovvt - ze je odhadout - užíváme matematckou statstku

Náhodé chyby Jedotvá měřeí jsou vždy zatížea určtou chybou emůžeme z aměřeých hodot určt přesou hodotu měřeé večy. Emace vvu áhodých chyb a měřeí: - daou veču změříme vícekrát - z aměřeých hodot určíme ejpravděpodobější hodotu (hodotu považovaou za ejbžší skutečé hodotě) Je- každé měřeí provedeo se stejou přesostí (hrubé chyby vyučujeme), ze ukázat, že ejpravděpodobější hodotou je artmetcký průměr.

Náhodé chyby Ozačme: - počet měřeí daé večy - skutečá hodota měřeé večy - ejpravděpodobější hodota měřeé večy - aměřeá hodota (-té měřeí) - absoutí chyba (-tého měřeí) V - ejpravděpodobější chyba (-tého měřeí)

Náhodé chyby Potom: Pokud př hedáí ejpravděpodobější hodoty požadujeme, aby součet ejpravděpodobějších chyb by rove 0 1 V 0 dosazeím dostáváme 1 V 0 1 1 1 - tj. artmetcký průměr

Náhodé chyby Dosazeím do předchozího vztahu dostáváme odtud 1 1 1 1 1 Protože chyby abývají se stejou pravděpodobostí kadých záporých hodot, bíží se pravá straa pro ekoečý počet měřeí k ue. Pro ekoečě veký počet měřeí je tedy skutečá hodota aměřeé večy totožá s artmetckým průměrem.

Náhodé chyby Nejstotu, s jakou přesostí artmetcký průměr určuje měřeou veču ze odhadout růzým metodam. Průměrá chyba Pravděpodobost vzku kadé a záporé odchyky je stejá př vekém počtu měřeí je artmetcký průměr chyb rove 0 průměrá chyba se počítá z absoutích hodot chyb. 1 1

Záps výsedku měřeí: - měřeá veča - výsedek měřeí (artmetcký průměr) - absoutí chyba (odchyka) měřeí - reatví chyba (odchyka) měřeí - zavádíme pro porováí přesost měřeí

Zásady pro záps výsedku měřeí: - chybu měřeí uvádíme a ejvýše dvě paté čísce - ve výsedku zaokrouhujeme v řádu posedí paté čísce chyby Příkady zápsu výsedku měřeí: 6,320, 02 0,3 0 0 1 26,32 0,42 m s v v 1,6 0 0 Pozámka: Pokud se chyba měřeí ve výsedku eudává, předpokádá se, že je meší, ež poova řádu za posedí patou číscí výsedku. v 3,5 m s 3,45 3,55 m s 1 Např.: 1 v

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2 2. 107,4 3. 107,4 4. 107,5 5. 107,3 Průměr 107,36 1 2 3... Vypočítáme artmetcký průměr z aměřeých hodot. (Považujeme jej za ejpravděpodobější hodotu měřeé večy.)

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 1 2 3... odchyka (chyba) jedotvého měřeí Pro každé měřeí určíme rozdí mez aměřeou hodotou a artmetckým průměrem.

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 1 2 3... 1 2... Z jedotvých odchyek vypočítáme průměrou odchyku jako artmetcký průměr absoutích hodot odchyek jedotvých měřeí.

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 107,36 0,088 107,36 0,088 107,272;107,448 Pomocí artmetckého průměru a průměré odchyky určíme horí a doí mez tervau, o kterém předpokádáme, že obsahuje skutečou hodotu měřeé večy.

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 107,36 0,088 107,36 0,088 107,272;107,448 Měřeím ezjšťujeme skutečou číseou hodotu večy, ae horí a doí mez tervau, o kterém předpokádáme, že obsahuje skutečou hodotu měřeé večy.

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 107,36 0,08% 0,088 0,088.100% 107,36 Pro porováí přesost měřeí uvádíme průměrou reatví odchyku. Je určea podíem průměré odchyky a artmetckého průměru z aměřeých hodot.

Zpracováí výsedků měřeí Pořadové číso měřeí 1. 107,2-0,16 2. 107,4 0,04 3. 107,4 0,04 4. 107,5 0,14 5. 107,3-0,06 Průměr 107,36 0,088 107,36 0,08% 0,088 Výsedek měřeí udáváme formou tervau, o kterém předpokádáme, že obsahuje skutečou hodotu měřeé večy, s průměrou reatví odchykou měřeí.

Chyby fyzkáích več určovaých výpočtem Násobeí - veča je součem več A, B Nejpravděpodobější hodota A B Reatví chyba A Děeí - veča je podíem več A, B A Nejpravděpodobější hodota B Reatví chyba A B B

Chyby fyzkáích več určovaých výpočtem Posoupost kroků př určováí chyb a) Měřeá veča 1. průměr 2. absoutí chyba 3. reatví chyba Reatví chyba b) Počítaá veča 1. průměr 2. reatví chyba 3. absoutí chyba Absoutí chyba