1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

Podobné dokumenty
1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Základní požadavky a pravidla měření

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Didaktika výpočtů v chemii

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

V. Normální rozdělení

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

1. Mení ve fyzice, soustava jednotek SI

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

1. Základy měření neelektrických veličin

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti

MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

7. Analytická geometrie

12. N á h o d n ý v ý b ě r

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.

Zhodnocení přesnosti měření

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

P2: Statistické zpracování dat

1 CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

Úloha II.S... odhadnutelná

Úloha III.S... limitní

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Intervalové odhady parametrů

23. Mechanické vlnění

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

Interakce světla s prostředím

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

2.4. INVERZNÍ MATICE

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

Chyby měření: 1. hrubé chyby - nepozornost, omyl, únava pozorovatele... - významně převyšuje rozptyl náhodné chyby 2. systematické chyby - chybné

Kinetická teorie plynů - tlak F S F S F S. 2n V. tlak plynu. práce vykonaná při stlačení plynu o dx: celková práce vykonaná při stlačení plynu:

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

[ jednotky ] Chyby měření

8. Analýza rozptylu.

Deskriptivní statistika 1

Pravděpodobnostní modely

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Atomová hmotnostní jednotka, relativní atomové a molekulové hmotnosti Atomová hmotnostní jednotka u se používá k relativnímu porovnání hmotností

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

4. Základní výpočty vycházející z chemických rovnic

Chyby přímých měření. Úvod

1. Definice elektrického pohonu 1.1 Specifikace pohonu podle typu poháněného pracovního stroje Rychlost pracovního mechanismu

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

Popisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem

Intervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

Nálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků

Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. 2. část. Ing. Danuše Mlčková

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

S1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

Elementární zpracování statistického souboru

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

1 Úvod { }.[ ] A= A A, (1.1)

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

13 Popisná statistika

vají statistické metody v biomedicíně

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

MĚŘENÍ PARAMETRŮ OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGULÁTORU E15

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa...

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

VaR analýza citlivosti, korekce

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

VY_52_INOVACE_J 05 01

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Transkript:

. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika: - je věda o hotě (ta eistuje ve dvou forách jako látka, ebo jako pole), o jejích ejobecějších vlastostech, stavech, zěách, iterakcích Rozděleí fyziky: a) podle etod práce - eperietálí - teoretická - počítačové odelováí b) podle zkouaých procesů či fore pohybu - echaika - olekulová fyzika - terodyaika - kitáí, vlěí, akustika - elektřia a agetisus - optika - kvatová fyzika - atoová a jaderá fyzika - astrofyzika c) podle velikosti zkouaých objektů - fyzika akrosvěta - fyzika ikrosvěta - fyzika egasvěta (zkouá vesír) d) podle cílů zkouáí - aplikovaé fyzikálí obory Fyzikálích veličiy: Vlastosti hotých objektů - eěřitelé (barva, vůě, chuť, ) - ěřitelé (obje, hotost, teplota, rychlost, ) Fyzikálí veličiy jsou ěřitelé vlastosti hotých objektů. Rozděleí fyzikálích veliči skalárí (jsou zcela určey číselou hodotou a jedotkou apř. hotost, délka l, obje V, teplota t, ) - vektorové ( k jejich úpléu určeí je třeba zát kroě číselé hodoty a jedotky i sěr apř. síla F r, rychlost v r, ) Poz. Dohoda o zápisech: a) Je-li X skalárí fyzikálí veličia, pak je{x}- její číselá hodota a [X] její jedotka. Platí tedy X ={X}. [X] Např. Je-li V = 57 c, pak je {V}= 57, [X] = c. b) Je-li Y r - vektorová fyzikálí veličia, pak Y = Y r je její velikost (velikost vektoru je skalár a pro její zápisy platí stejá pravidla jako pro běžé skalárí veličiy). Pravidla používáí ozačeíy r a Y v geoetrických zobrazeích a výpočtech je třeba zát a rozlišovat. Meziárodí soustava jedotek SI (Systee Iteratioal d'uités): - obsahuje zákoé ěřicí jedotky používaé eje v aší republice, ale téěř v celé Evropě. Jsou rozděley a a) základí jedotky etr, kilogra, sekuda, apér, kelvi, ol, kadela (staovey defiicí) b) odvozeé jedotky (odvozují se ze základích poocí defiičích rovic) c) ásobky a díly jedotek (tvoří se ze základích ebo odvozeých jedotek poocí ásobeí vhodou ociou deseti s ožý užití oralizovaých předpo) d) vedlejší jedotky (používaé z praktických důvodů či tradice iuta, hodia, litr, tua, elektrovolt, )

Měřeí fyzikálích veliči: Měřeí fyzikálí veličiy spočívá v to, že ěřeou hodotu veličiy srováváe předepsaý postupe s tzv. ěřicí jedotkou (přede sluveá hodota veličiy téhož druhu) Rozděleí ěřicích etod: ) - příé (délka, teplota, ) - epříé (hustota, ěrá tepelá kapacita, ) užití fyzikálích vztahů z hodot jiých aěřeých veliči ) - statické (hodota veličiy z klidového stavu systéu) - dyaické (hodota veličiy z pohybu systéu) ) Chyby ěřeí: - systeatické (soustavé) edokoalost syslů, ěřidel, ěřicích etod - hrubé oyl, úava, - áhodé působeí áhodých vlivů (edá se vyloučit) Každá ěřeá veličia je zatížea epřesostí ěřeí. A) Určeí hodoty fyzikálí veličiy příý ěřeí (jeda z ožostí užívaá při dostatečé počtu ěřeí):. Určeí aritetického průěru z aěřeých hodot,,, =. i a i= sěrodaté odchylky s jedoho ěřeí s =. ( ) i i=. Určeí ezí chyby (užití s-kritéria) a vyloučeí hrubých chyb toz., že ze souboru aěřeých hodot vyloučíe ty, které se od průěru liší o více ež.s (ze zbylých hodot se usí a s vypočítat zovu). Určeí sěrodaté odchylky aritetického průěru ( ) ( ) ( ) s =. i. i= 4. Zaokrouhleí sěrodaté odchylky aritetického průěru (zpravidla a jedu až dvě platé cifry) a aritetického průěru (podle sěrodaté odchylky) 5. Zápis výsledku ěřeí = ± s( ) s a určeí relativí chyby ( ) ( ) =.00% 6. Pokud výsledek zapíšee v podobě = ±. s( ), kde.s( ) je ezí chyba, pak je skutečá hodota veličiy v itervalu (.s( ) ; +. s( ) ) s pravděpodobostí. s 99,7%. V to případě je relativí ezí chyba ( ) ( ) ε =.00.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Příklad určeí tloušťky skleěé desky: Číslo Naěřeé hodoty Odchylka i od ěřeí i i = i - i... 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0.,,5,7,,,6,5,4,, -0,08 +0,0 +0,0-0,08-0,008 +0,0 +0,0 +0,00-0,008-0,08 0,0004 0,00044 0,0004 0,000784 0,000064 0,000484 0,00044 0,000004 0,000064 0,0004 =,8 0 + = +0,080 i = 0,0060 = -0,080 i= Sěrodatá odchylka jedoho ěřeí: s = 0. 0 = i i =.0,0060 0, 09 9 Žádá z aěřeých hodot se od eliší více ež o.s 0,060. Sěrodatá odchylka s( ) aritetického průěru a její zaokrouhleí a jedu platou cifru: s( ) 0 =. i =.0,0060 0,006 0, 006 0. 90 ( 0 ) Zápis výsledku ěřeí: i= Relativí chyba: ( ) = (,8 ± 0,006) s( ) 0,006 =. 00% =.00% 0,5% 0,%,8 Poz..: Do chyby výsledku je třeba započítávat i chybu ěřidla (její výza je aalogický jako sěrodatá odchylka aritetického průěru). Ta se určuje apř. jako polovia eješího dílku a stupici (ilietrové délkové ěřidlo, teploěr, ), hodota udávaá výrobce (digitálí váhy, ), hodota vypočítaá podle pokyů výrobce a základě jí udaé třídy přesosti (elektrické ěřicí přístroje), Poz..: Teríu sěrodatá odchylka je ekvivaletí terí absolutí 5. + chyba. Lze ji vypočítat dostatečě přesě také podle vzorce s( ) =.. Poz..: Někdy ůže postačit je ejjedodušší způsob zpracováí výsledků ěřeí (viz ásledující postup):. Aritetický průěr: + +... + = =. i i=. Průěrá odchylka: i i= =. Zápis výsledku: = ± 4. Průěrá relativí odchylka: δ ( ) =.00

B) Určeí hodoty fyzikálí veličiy epřío výpočte: Jsou-li, y, z, aěřeé hodoty fyzikálích veliči a je-li w hledaá veličia, pro iž platí w = f(, y, z, ), pak ejprve určíe aritetický průěr aalogicky, tj. w = f(, y, z, ) a pak podle speciálích pravidel platých pro jedotlivé ateatické operace s používaýi veličiai určíe sěrodatou odchylku tohoto průěru a relativí chybu. Operace s veličiai, jejichž hodoty byly získáy ěřeí ( pravidla pro počítáí s eúplýi čísly): a = a ± α b = b ± β. SČÍTÁNÍ a + b =? obecě: kokrétí příklad: a = a ± α a = (6,7 ± 0,) c 0, ( a ) =.00% 0,5% 6,7 b = b ± β b = (4,58 ± 0,09) c 0,09 ( b ) =.00% 0,6% 4,58 Platí: Relativí chyba v určeí součtu a + b je rova ejvýše relativí chybě té z veliči, která byla určea s eší přesostí. a + b = a + b a + b = (6,7 + 4,58) c = 40,95 c ( a + b ) = a ( ( a ), ( b ) ( a + b ) = a (0,5%,0,6%) = 0,6% ( ) ( a b) s a + b = +. ( a + b 00 ) 0,6 s a + b =.40,95c 0,457 c 0, 5 00 ( ) c a + b = a + b ± s( a + b ) a + b = (40,95 ± 0,5) c. ODČÍTÁNÍ a b =? obecě: a = ± α b = kokrétí příklad: a a = (,04 ± 0,00) g 0,00,04 b ± β b = (,5 ± 0,00) g 0,00 b =.00% 0,,5 ( a ) =.00% 0,% ( ) % Platí: Sěrodatá odchylka rozdílu a - b je rova součtu sěrodatých odchylek ešece a ešitele. a b = a b a b = (,04 -,5) g = 0,76 g s ( a b ) = s( a ) + s( b ) s ( a b ) = ( 0,00 + 0,00 ) g = 0, 00 g a - b = a b ± s ( a b ) a - b = (0,76 ± 0,00) g s ( ) ( a b) 0,00 a b =.00 % ( a b) =.00% 0,4% a b Poz. Z uvedeého pravidla pro odčítáí eúplých čísel plye logicky skutečost, že je třeba vyhýbat se takový ěřicí etodá, kde by výsledek vycházel jako rozdíl dvou ěřeých hodot álo se od sebe velikostí lišících. 0,76

. NÁSOBENÍ a. b =? obecě: a = ± α b = kokrétí příklad: a a = (,5 ± 0,00) c 0,00,5 b ± β b = (8,56 ± 0,0) c 0,0 b =.00% 0,5 8,56 ( a ) =.00% 0,5% ( ) % Platí: Relativí chyba v určeí součiu a.b je rova součtu relativích chyb čiitelů. a. b = a. b a. b = (,5. 8,56) c,564 c ( a.b ) = ( a ) ( b ) + ( a.b ) 0,5% + 0,5 % = 0,5 % ( ) ( a. b ) a. b =. ( a b ) 0,5 s( a. b ).,564 c 0,056 c s. 00 a b s a. b a. b =. ± ( ) a. b = (,56 ± 0,056) c 4. DĚLENÍ a : b =? obecě: kokrétí příklad: a = a ± α a = (6, ± 0,) g 0, ( a ) =.00% 0,4% 6, b = b ± β b = (8, ± 0,05) c 0,05 ( b ) =.00% 0,6% 8, Platí: Relativí chyba v určeí podílu a:b je rova součtu relativích chyb dělece a dělitele. a : b = a : b a : b = (6, : 8,) g.c -,995 g. c ( a : b ) = ( a ) + ( b ) ( a : b ) 00 0,4% + 0,6 % = % ( ) ( a : b) a : b =. ( a b) s ( a. b ).,995 g. c 0,0 g. c s : 00 a b s a : b a : b = : ± ( ) a : b = (,0 ± 0,0) g.c - 5. UMOCŇOVÁNÍ A ODMOCŇOVÁNÍ =? obecě: kokrétí příklad: a = a ± α a = (,46 ± 0,0) g =, = 0,0 ( a ) =.00% 0,8%,46 Platí: Relativí chyba v určeí čísla je rova. ( a ). = a =,46 g,858 s = = = ( a ) 00.. 0,8% =, % 00. ± s s a, 00.,858g a = (,9 ± 0,5) g 0,5g

Některé základí frekvetovaé fyzikálí kostaty: rychlost světla ve vakuu c = 9979458.s - eleetárí elektrický áboj e =,60.0-9 C pereabilita vakua µ 0 = 4π. 0-7 N.A - peritivita vakua ε 0 = 8,854.0 - N -. -.C gravitačí kostata κ = 6,67.0 - N. -.kg - Avogadrova kostata N a = 6,0.0 ol - Boltzaova kostata k =,8.0 - J.K - olárí plyová kostata R = 8,4 J.K -.ol - atoová hotostí kostata u =,66.0-7 kg Plackova kostata h = 6,66.0-4 J.s redukovaá Plackova kostata h ħ = π =,054.0-4 J.s Stefaova-Boltzaova kostata σ = 5,67.0-8 W. -.K -4 kostata Wieova posuovacího zákoa b =,898.0 -.K olárí obje ideálího plyu Vol =,4.0 -.ol - hotost elektrou e = 9,.0 - kg hotost protou p =,67.0-7 kg Rydbergova kostata R =,0.0 7 - Faradayova kostata F = 9,65.0 4 C.ol -