Singulární rozklad. Petr Tichý. 31. října 2013

Podobné dokumenty
5. Singulární rozklad

Úlohy nejmenších čtverců

2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012

Podobnostní transformace

Definice : Definice :

Arnoldiho a Lanczosova metoda

Ortogonální transformace a QR rozklady

2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro

Numerické metody a programování. Lekce 4

SVD rozklad a pseudoinverse

Ortogonální transformace a QR rozklady

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

1 Projekce a projektory

Numerické metody a programování

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Operace s maticemi

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

0.1 Úvod do lineární algebry

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Vlastní čísla a vlastní vektory

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

Dnešní látka Opakování: normy vektorů a matic, podmíněnost matic Jacobiova iterační metoda Gaussova-Seidelova iterační metoda

0.1 Úvod do lineární algebry

Matematika B101MA1, B101MA2

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Operace s maticemi. 19. února 2018

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

15 Maticový a vektorový počet II

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Symetrické a kvadratické formy

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

1 Vektorové prostory.

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Aplikovaná numerická matematika - ANM

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

3. Ortogonální transformace a QR rozklady

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

19. Druhý rozklad lineární transformace

4. LU rozklad a jeho numerická analýza

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

8 Matice a determinanty

Úvod do lineární algebry

Základy matematiky pro FEK

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

MOORE-PENROSEOVA INVERZE MATICE A JEJÍ APLIKACE. 1. Úvod

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

1 Vektorové prostory a podprostory

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

Vlastní číslo, vektor

stránkách přednášejícího.

s jednou pravou stranou

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

DRN: Soustavy linárních rovnic numericky, norma

(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a

7. Lineární vektorové prostory

FP - SEMINÁŘ Z NUMERICKÉ MATEMATIKY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Vlastní čísla matic

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

AVDAT Vektory a matice

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Vlastní čísla a vlastní vektory

MASARYKOVA UNIVERZITA. Rozklady matic

[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Kapitola 11: Vektory a matice:

GEOMETRICKÁ ZOBRAZENÍ. Josef Janyška

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

11. Skalární součin a ortogonalita p. 1/16

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

Ortogonální projekce a ortogonální zobrazení

x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.

1 Řešení soustav lineárních rovnic

1 Soustavy lineárních rovnic

Singulární rozklad aplikace v image deblurring

9 Kolmost vektorových podprostorů

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Transkript:

Singulární rozklad Petr Tichý 31. října 2013 1

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 2

Singulární rozklad matice Jeden z nejdůležitějších teoretických i praktických nástrojů maticových výpočtů. 3

Singulární rozklad matice Jeden z nejdůležitějších teoretických i praktických nástrojů maticových výpočtů. Umožňuje určit hodnost či normu matice, ortogonální báze R(A) a N (A) atd. 3

Singulární rozklad matice Jeden z nejdůležitějších teoretických i praktických nástrojů maticových výpočtů. Umožňuje určit hodnost či normu matice, ortogonální báze R(A) a N (A) atd. Za univerzálnost a sílu tohoto nástroje musíme platit vyššími výpočetními nároky. 3

Singulární rozklad matice Jeden z nejdůležitějších teoretických i praktických nástrojů maticových výpočtů. Umožňuje určit hodnost či normu matice, ortogonální báze R(A) a N (A) atd. Za univerzálnost a sílu tohoto nástroje musíme platit vyššími výpočetními nároky. Motivace vedoucí k zobecnění na singulární rozklad: spektrální rozklad hermitovská a pozitivně semidefinitní A. 3

Motivace Spektrální rozklad hermitovské pozitivně semidefinitní matice Nechť A je hermitovská, pozitivně semidefinitní, A C n n hodnosti r, r rank(a). A má nezáporná vlastní čísla λ 1,..., λ n, uvažujme uspořádání λ 1 λ 2... λ r > 0, λ r+1 =... = λ n = 0. Schurova věta pro normální matice: existuje rozklad tvaru A = QΛQ, Q Q = I, Λ = diag(λ 1,..., λ n ). 4

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Rozklad do ortogonálních invariantních podprostorů Sloupce unitární Q = [q 1,..., q n ] jsou vlastní vektory A, Aq j = λ j q j, j = 1,..., n. 5

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Rozklad do ortogonálních invariantních podprostorů Sloupce unitární Q = [q 1,..., q n ] jsou vlastní vektory A, Aq j = λ j q j, j = 1,..., n. q 1,..., q n tvoří ortonormální bázi prostoru C n a definují rozklad C n na ortogonální jednodimenzionální podprostory, jež jsou invariantní vzhledem k násobení maticí A, tj. v span{q j } = Av span{q j }, j = 1,..., n. 5

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Rozklad do ortogonálních invariantních podprostorů Sloupce unitární Q = [q 1,..., q n ] jsou vlastní vektory A, Aq j = λ j q j, j = 1,..., n. q 1,..., q n tvoří ortonormální bázi prostoru C n a definují rozklad C n na ortogonální jednodimenzionální podprostory, jež jsou invariantní vzhledem k násobení maticí A, tj. v span{q j } = Av span{q j }, j = 1,..., n. Aplikace A, v = n α k q k = Av = k=1 n α k λ k q k. k=1 5

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Spektrální rozklad a ortogonální báze R(A) a N (A) Schématicky zobrazené působení A na {q 1,..., q n }: A q 1 λ 1 q 1, A q 2 λ 2 q 2,.. A q r λ r q r, A {q r+1,..., q n } 0. 6

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Spektrální rozklad a ortogonální báze R(A) a N (A) Schématicky zobrazené působení A na {q 1,..., q n }: A q 1 λ 1 q 1, A q 2 λ 2 q 2,.. A q r λ r q r, A {q r+1,..., q n } 0. Vidíme báze N (A) a R(A): R(A) = span{q 1,..., q r }, N (A) = span{q r+1,..., q n }. 6

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Dyadický rozvoj, aproximace A maticí nižší hodnosti Dyadický rozvoj matice A, r r A = λ j q j qj = A j, A j λ j q j qj. j=1 j=1 Platí A j = A j F = λ j a A 1 A 2... A r. 7

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Dyadický rozvoj, aproximace A maticí nižší hodnosti Dyadický rozvoj matice A, r r A = λ j q j qj = A j, A j λ j q j qj. j=1 j=1 Platí A j = A j F = λ j a A 1 A 2... A r. Aproximace A maticí A (k) hodnosti k, k A (k) = A j. j=1 7

Hermitovské pozitivně semidefinitní matice Dyadický rozvoj, aproximace A maticí nižší hodnosti Dyadický rozvoj matice A, r r A = λ j q j qj = A j, A j λ j q j qj. j=1 j=1 Platí A j = A j F = λ j a A 1 A 2... A r. Aproximace A maticí A (k) hodnosti k, k A (k) = A j. j=1 Chyba aproximace měřená spektrální normou A A (k) = λ k+1. 7

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 8

Jádro a obor hodnot matic A A a AA Singulární rozklad zobecnění předchozího na obecné matice A C n m, rank(a) = r. K odvození použijeme spektrální rozklady A A a AA. (čtvercové hermitovské pozitivně semidefinitní). Jádro a obor hodnot matic A A a AA (cvičení) Pro libovolnou komplexní matici A C n m platí N (A A) = N (A), R(A A) = R(A ), N (AA ) = N (A ), R(AA ) = R(A). 9

Jádro a obor hodnot matic A A a AA Připomeňme N (A) R(A ) = C m, N (A) R(A ), N (A ) R(A) = C n, N (A ) R(A). 10

Jádro a obor hodnot matic A A a AA Připomeňme N (A) R(A ) = C m, N (A) R(A ), N (A ) R(A) = C n, N (A ) R(A). Platí a proto dim(r(a)) = r = dim(r(a )) dim(r(aa )) = r = dim(r(a A)). 10

Spektrální rozklad A A Vztah? Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA? 11

Spektrální rozklad A A Vztah? Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA? Předpoklad: známe spektrální rozklad A A, odvodíme spektrální rozklad AA. 11

Spektrální rozklad A A Vztah? Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA? Předpoklad: známe spektrální rozklad A A, odvodíme spektrální rozklad AA. Označme λ j vlastní čísla a v j příslušné ortonormální vlastní vektory A A, A A v j = λ j v j, v j = 1, j = 1,..., m. Bez újmy na obecnosti předpokládejme uspořádání λ 1 λ 2... λ r > 0, λ r+1 =... = λ m = 0. 11

Spektrální rozklad A A Vztah? Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA? Předpoklad: známe spektrální rozklad A A, odvodíme spektrální rozklad AA. Označme λ j vlastní čísla a v j příslušné ortonormální vlastní vektory A A, A A v j = λ j v j, v j = 1, j = 1,..., m. Bez újmy na obecnosti předpokládejme uspořádání λ 1 λ 2... λ r > 0, λ r+1 =... = λ m = 0. Označíme-li V [v 1,..., v m ], platí V A A V = diag (λ 1,..., λ r, 0,..., 0), V V = I }{{} m. m r 11

Vztahy mezi vlastními čísly a vektory matic A A a AA Dle předchozího platí span{v 1,..., v r } = R(A A) = R(A ), span{v r+1,..., v m } = N (A A) = N (A). Existuje vztah mezi vlastními vektory A A a AA? 12

Vztahy mezi vlastními čísly a vektory matic A A a AA Dle předchozího platí span{v 1,..., v r } = R(A A) = R(A ), span{v r+1,..., v m } = N (A A) = N (A). Existuje vztah mezi vlastními vektory A A a AA? O vlastních vektorech matic A A a AA Uvažujme spektrální rozklad matice A A. Potom jsou vektory u j Av j / λ j, j = 1,..., r, ortonormální vlastní vektory matice AA a platí AA u j = λ j u j, u j = 1, j = 1,..., r. 12

Spektrální rozklad matice AA Pro j = 1,..., r platí λ j 0, Av j = λ j u j. 13

Spektrální rozklad matice AA Pro j = 1,..., r platí λ j 0, Av j = λ j u j. u 1,..., u r ortonormální báze R(A) = R(AA ). 13

Spektrální rozklad matice AA Pro j = 1,..., r platí λ j 0, Av j = λ j u j. u 1,..., u r ortonormální báze R(A) = R(AA ). Doplníme na ortonormální bázi celého prostoru pomocí u r+1,..., u n báze N (AA ) = N (A ). 13

Spektrální rozklad matice AA Pro j = 1,..., r platí λ j 0, Av j = λ j u j. u 1,..., u r ortonormální báze R(A) = R(AA ). Doplníme na ortonormální bázi celého prostoru pomocí u r+1,..., u n báze N (AA ) = N (A ). Platí span{u 1,..., u r } = R(AA ) = R(A), span{u r+1,..., u n } = N (AA ) = N (A ). 13

Spektrální rozklad matice AA Pro j = 1,..., r platí λ j 0, Av j = λ j u j. u 1,..., u r ortonormální báze R(A) = R(AA ). Doplníme na ortonormální bázi celého prostoru pomocí u r+1,..., u n báze N (AA ) = N (A ). Platí span{u 1,..., u r } = R(AA ) = R(A), span{u r+1,..., u n } = N (AA ) = N (A ). Označíme-li U [u 1,..., u n ], pak U AA U = diag (λ 1,..., λ r, 0,..., 0), U U = I }{{} n. n r 13

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. 14

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. Nalezli jsme ortonormální báze R(A ), R(A), N (A ), N (A), R(A ) = span{v 1,..., v r }, N (A) = span{v r+1,..., v m }, R(A) = span{u 1,..., u r }, N (A ) = span{u r+1,..., u n }. 14

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. Nalezli jsme ortonormální báze R(A ), R(A), N (A ), N (A), R(A ) = span{v 1,..., v r }, N (A) = span{v r+1,..., v m }, R(A) = span{u 1,..., u r }, N (A ) = span{u r+1,..., u n }. Z konstrukce nenulová vlastní čísla A A a AA se rovnají. 14

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. Nalezli jsme ortonormální báze R(A ), R(A), N (A ), N (A), R(A ) = span{v 1,..., v r }, N (A) = span{v r+1,..., v m }, R(A) = span{u 1,..., u r }, N (A ) = span{u r+1,..., u n }. Z konstrukce nenulová vlastní čísla A A a AA se rovnají. 14

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. Nalezli jsme ortonormální báze R(A ), R(A), N (A ), N (A), R(A ) = span{v 1,..., v r }, N (A) = span{v r+1,..., v m }, R(A) = span{u 1,..., u r }, N (A ) = span{u r+1,..., u n }. Z konstrukce nenulová vlastní čísla A A a AA se rovnají. Singulární čísla Nechť A C n m. Odmocniny nenulových vlastních čísel matice A A nazveme singulárními čísly matice A, σ j λ j, j = 1,..., r, r = rank(a). 14

Spektrální rozklady matic AA a A A Spektrální rozklad A A spektrální rozklad AA. Nalezli jsme ortonormální báze R(A ), R(A), N (A ), N (A), R(A ) = span{v 1,..., v r }, N (A) = span{v r+1,..., v m }, R(A) = span{u 1,..., u r }, N (A ) = span{u r+1,..., u n }. Z konstrukce nenulová vlastní čísla A A a AA se rovnají. Singulární čísla Nechť A C n m. Odmocniny nenulových vlastních čísel matice A A nazveme singulárními čísly matice A, σ j λ j, j = 1,..., r, r = rank(a). λ j by uspořádána sestupně, proto σ 1 σ 2... σ r > 0. 14

Singulární rozklad Av j = λ j u j Av j = σ j u j, j = 1,..., r. Zobrazení C m = span{v 1,..., v m } maticí A: Av 1 σ 1 u 1, Av 2 σ 2 u 2,... Av r σ r u r, A{v r+1,..., v m } 0. 15

Singulární rozklad Av j = λ j u j Av j = σ j u j, j = 1,..., r. Zobrazení C m = span{v 1,..., v m } maticí A: Av 1 σ 1 u 1, Av 2 σ 2 u 2, Maticově.. Av r σ r u r, A{v r+1,..., v m } 0. AV = UΣ, Σ = [ Σr 0 0 0 ]. R n m, Σ r = diag(σ 1,..., σ r ) R r r. 15

Singulární rozklad - matice A Ekvivalentně, A = UΣV, A = V Σ T U a analogicky A u 1 σ 1 v 1, A u 2 σ 2 v 2,...... A u r σ r v r, A {u r+1,..., u n } 0. 16

Singulární rozklad - matice A Ekvivalentně, A = UΣV, A = V Σ T U a analogicky A u 1 σ 1 v 1, A u 2 σ 2 v 2,...... A u r σ r v r, A {u r+1,..., u n } 0. A vzájemně jednoznačné přiřazení dvojic jednorozměrných podprostorů span{u j } a span{v j }, j = 1,..., r. 16

Singulární rozklad - celkové schema A A σ v 1 σ 1 1 u1 v1, v 2 σ 2.. v r v r+1.. v m u2 σ 2 v2,........ σ r σ r ur vr, u r+1 0,.. 0. u n 17

Věta o singulárním rozkladu obecné matice Geometrická verze Geometrická verze singulárního rozkladu Pro každou matici A C n m hodnosti r existuje ortonormální báze {v 1,..., v m } prostoru C m, ortonormální báze {u 1,..., u n } prostoru C n a kladná čísla σ 1 σ 2 σ r > 0 tak, že platí { σj u j, j = 1,..., r, Av j = 0, j = r + 1,..., m, A u j = { σj v j, j = 1,..., r, 0, j = r + 1,..., n. Čísla σ 1 σ 2 σ r > 0 jsou odmocninami nenulových vlastních čísel matic A A a AA příslušných vlastním vektorům {v 1,..., v r } resp. {u 1,..., u r }. 18

Věta o singulárním rozkladu obecné matice Maticová verze Maticová verze singulárního rozkladu A C n m hodnosti r existují unitární matice U C n n a V C m m a kladná čísla σ 1 σ 2 σ r > 0 tak, že platí [ ] A = U Σ V Σr 0, Σ = R n m, 0 0 kde Σ r = diag(σ 1,..., σ r ) R r r. v j, j = 1,..., m pravé singulární vektory, u j, j = 1,..., n levé singulární vektory. 19

Věta o singulárním rozkladu obecné matice Maticová verze Maticová verze singulárního rozkladu A C n m hodnosti r existují unitární matice U C n n a V C m m a kladná čísla σ 1 σ 2 σ r > 0 tak, že platí [ ] A = U Σ V Σr 0, Σ = R n m, 0 0 kde Σ r = diag(σ 1,..., σ r ) R r r. v j, j = 1,..., m pravé singulární vektory, u j, j = 1,..., n levé singulární vektory. SVD singular value decomposition. 19

Věta o singulárním rozkladu obecné matice Maticová verze Maticová verze singulárního rozkladu A C n m hodnosti r existují unitární matice U C n n a V C m m a kladná čísla σ 1 σ 2 σ r > 0 tak, že platí [ ] A = U Σ V Σr 0, Σ = R n m, 0 0 kde Σ r = diag(σ 1,..., σ r ) R r r. v j, j = 1,..., m pravé singulární vektory, u j, j = 1,..., n levé singulární vektory. SVD singular value decomposition. A reálná existuje reálný SVD (A A i AA jsou reálné symetrické s reálnými ortonormálními vlastními vektory). 19

Zápisy singulárního rozkladu Plný a ekonomický zápis Rozklad A = UΣV s čtvercovými U C n n, V C m m je vhodný především pro teoretické účely (plný tvar). 20

Zápisy singulárního rozkladu Plný a ekonomický zápis Rozklad A = UΣV s čtvercovými U C n n, V C m m je vhodný především pro teoretické účely (plný tvar). Praktické účely ekonomický tvar singulárního rozkladu. Označíme-li U r [u 1,..., u r ], V r [v 1,..., v r ], platí schematicky A = U r Σ r V r, A U Σ V U r Σ r V r = U r Σ r 0 0 0 V r =. (odstraníme násobení nulovými bloky) 20

Zápisy singulárního rozkladu Zápis pomocí dyadického rozvoje Ekonomický tvar SVD lze zapsat pomocí dyadického rozvoje r r A = σ j u j vj = j=1 j=1 A j, A j σ j u j v j. 21

Zápisy singulárního rozkladu Zápis pomocí dyadického rozvoje Ekonomický tvar SVD lze zapsat pomocí dyadického rozvoje r r A = σ j u j vj = j=1 j=1 j-tý vnější součin A j = σ j u j v j A j, A j σ j u j v j. je matice hodnosti jedna, platí A j = A j F = σ j, (cvičení) a proto A 1 A 2... A r > 0. 21

Zápisy singulárního rozkladu Zápis pomocí dyadického rozvoje Ekonomický tvar SVD lze zapsat pomocí dyadického rozvoje r r A = σ j u j vj = j=1 j=1 j-tý vnější součin A j = σ j u j v j A j, A j σ j u j v j. je matice hodnosti jedna, platí A j = A j F = σ j, (cvičení) a proto A 1 A 2... A r > 0. Matici A hodnosti r jsme vyjádřili jako součet r matic hodnosti jedna s nerostoucí normou. 21

Singulární rozklad normální matice Vztah k spektrálnímu rozkladu A C n n normální, pro jednoduchost regulární, Schur A = QΛQ, Λ = diag(λ 1,..., λ n ), λ j obecně komplexní, předpokládejme λ 1 λ n. 22

Singulární rozklad normální matice Vztah k spektrálnímu rozkladu A C n n normální, pro jednoduchost regulární, Schur A = QΛQ, Λ = diag(λ 1,..., λ n ), λ j obecně komplexní, předpokládejme λ 1 λ n. ( ) λ1 D diag λ 1,..., λ n, DD = D D = I. λ n D Λ = diag( λ 1,..., λ n ) = ΛD. 22

Singulární rozklad normální matice Vztah k spektrálnímu rozkladu A C n n normální, pro jednoduchost regulární, Schur A = QΛQ, Λ = diag(λ 1,..., λ n ), λ j obecně komplexní, předpokládejme λ 1 λ n. ( ) λ1 D diag λ 1,..., λ n, DD = D D = I. λ n D Λ = diag( λ 1,..., λ n ) = ΛD. Získání singulárního rozkladu A A = (QD) (D Λ) Q UΣV, kde U QD a V Q jsou unitární, Σ D Λ je reálná diagonální matice s kladnými prvky na diagonále. 22

Singulární rozklad normální matice Vztah k spektrálnímu rozkladu A C n n normální, pro jednoduchost regulární, Schur A = QΛQ, Λ = diag(λ 1,..., λ n ), λ j obecně komplexní, předpokládejme λ 1 λ n. ( ) λ1 D diag λ 1,..., λ n, DD = D D = I. λ n D Λ = diag( λ 1,..., λ n ) = ΛD. Získání singulárního rozkladu A A = (QD) (D Λ) Q UΣV, kde U QD a V Q jsou unitární, Σ D Λ je reálná diagonální matice s kladnými prvky na diagonále. Singulární čísla A jsou absolutní hodnoty vlastních čísel A. 22

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 23

Výpočet singulárního rozkladu a spektrální rozklad matic AA a A A Jeli A obdélníková a jeden z rozměrů je malý (uvažujme např. situaci n m), může být výhodné použít k výpočtu spektrální rozklad A A C m m spočteme v j a σ j. 24

Výpočet singulárního rozkladu a spektrální rozklad matic AA a A A Jeli A obdélníková a jeden z rozměrů je malý (uvažujme např. situaci n m), může být výhodné použít k výpočtu spektrální rozklad A A C m m spočteme v j a σ j. Levé singulární vektory u j (n-prvkové vektory) dopočteme snadno užitím vztahů u j = Av j σ j, j = 1,..., r. 24

Výpočet singulárního rozkladu a spektrální rozklad matic AA a A A Jeli A obdélníková a jeden z rozměrů je malý (uvažujme např. situaci n m), může být výhodné použít k výpočtu spektrální rozklad A A C m m spočteme v j a σ j. Levé singulární vektory u j (n-prvkové vektory) dopočteme snadno užitím vztahů u j = Av j σ j, j = 1,..., r. n m a n je malé analogicky. 24

Výpočet singulárního rozkladu a spektrální rozklad matic AA a A A Jeli A obdélníková a jeden z rozměrů je malý (uvažujme např. situaci n m), může být výhodné použít k výpočtu spektrální rozklad A A C m m spočteme v j a σ j. Levé singulární vektory u j (n-prvkové vektory) dopočteme snadno užitím vztahů u j = Av j σ j, j = 1,..., r. n m a n je malé analogicky. Podstatná nevýhoda: κ(a A) = κ(aa ) = κ(a) 2. Je-li matice A špatně podmíněna, mohou být malá singulární čísla počítaná tímto způsobem určena velmi nepřesně. 24

Výpočet singulárního rozkladu Standardní způsob 1 transformace A na bidiagonální tvar, B = W AQ, W W = I, Q Q = I. Unitární transformace numerická stabilita. 25

Výpočet singulárního rozkladu Standardní způsob 1 transformace A na bidiagonální tvar, B = W AQ, W W = I, Q Q = I. Unitární transformace numerická stabilita. 2 singulární rozklad bidiagonální matice (iteračně pomocí implicitního QR algoritmu). Singulární čísla bidiagonální matice je možné spočíst velmi přesně, s relativní přesností na úrovni strojové přesnosti. 25

Výpočetní náročnost výpočtu SVD Odhad počtu operací, pro jednoduchost čtvercové matice řádu n. Jde o iterační proces nemůžeme a priori určit přesný počet operací. Předpoklad: iterační proces konverguje velmi rychle můžeme odhadnout zdola počet operací. 26

Výpočetní náročnost výpočtu SVD Odhad počtu operací, pro jednoduchost čtvercové matice řádu n. Jde o iterační proces nemůžeme a priori určit přesný počet operací. Předpoklad: iterační proces konverguje velmi rychle můžeme odhadnout zdola počet operací. Převod na bidiagonální matici 2-krát více operací než QR. 26

Výpočetní náročnost výpočtu SVD Odhad počtu operací, pro jednoduchost čtvercové matice řádu n. Jde o iterační proces nemůžeme a priori určit přesný počet operací. Předpoklad: iterační proces konverguje velmi rychle můžeme odhadnout zdola počet operací. Převod na bidiagonální matici 2-krát více operací než QR. Chceme-li spočíst pouze singulární čísla, nejméně 8 3 n3 operací. 26

Výpočetní náročnost výpočtu SVD Odhad počtu operací, pro jednoduchost čtvercové matice řádu n. Jde o iterační proces nemůžeme a priori určit přesný počet operací. Předpoklad: iterační proces konverguje velmi rychle můžeme odhadnout zdola počet operací. Převod na bidiagonální matici 2-krát více operací než QR. Chceme-li spočíst pouze singulární čísla, nejméně 8 3 n3 operací. Chceme-li znát explicitně i U a V, je nutné vynásobit jednotlivé Householderovy reflexe, potřebujeme nejméně 16 3 n3 operací. 26

Výpočetní náročnost výpočtu SVD Odhad počtu operací, pro jednoduchost čtvercové matice řádu n. Jde o iterační proces nemůžeme a priori určit přesný počet operací. Předpoklad: iterační proces konverguje velmi rychle můžeme odhadnout zdola počet operací. Převod na bidiagonální matici 2-krát více operací než QR. Chceme-li spočíst pouze singulární čísla, nejméně 8 3 n3 operací. Chceme-li znát explicitně i U a V, je nutné vynásobit jednotlivé Householderovy reflexe, potřebujeme nejméně 16 3 n3 operací. V většině aplikací je zbytečné provádět explicitní výpočet U a V (stačí je ukládat v implicitním tvaru - ukládají se jen příslušné vektory jež definují Householderovy reflexe). 26

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 27

Použití singulárního rozkladu Ukážeme, jak pomocí SVD určit hodnost (rank), normu či podmíněnost matice, pseudoinverzi matice a nalezneme nejlepší aproximaci matice pomocí matice nižší hodnosti. 28

Použití singulárního rozkladu Ukážeme, jak pomocí SVD určit hodnost (rank), normu či podmíněnost matice, pseudoinverzi matice a nalezneme nejlepší aproximaci matice pomocí matice nižší hodnosti. Pseudoinverze (Moore-Penroseova zobecněná inverze), je zobecněním inverze čtvercové regulární matice. 28

Použití singulárního rozkladu Ukážeme, jak pomocí SVD určit hodnost (rank), normu či podmíněnost matice, pseudoinverzi matice a nalezneme nejlepší aproximaci matice pomocí matice nižší hodnosti. Pseudoinverze (Moore-Penroseova zobecněná inverze), je zobecněním inverze čtvercové regulární matice. Definice: Moore-Penroseova pseudoinverze Nechť je dána matice A C n m hodnosti r a nechť A = UΣV = U r Σ r Vr je její singulární rozklad. Matici [ ] A V Σ U = V r Σ 1 r Ur, Σ Σ 1 r 0 R m n, 0 0 nazveme Moore-Penroseovou zobecněnou inverzí matice A (zkráceně pseudoinverze). 28

Pseudoinverze matice Ekvivalentní definice, projektory A splňuje rovnosti (cvičení) AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. 29

Pseudoinverze matice Ekvivalentní definice, projektory A splňuje rovnosti (cvičení) AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. A je těmito podmínkami určena jednoznačně. 29

Pseudoinverze matice Ekvivalentní definice, projektory A splňuje rovnosti (cvičení) AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. A je těmito podmínkami určena jednoznačně. Máme dvě ekvivalentní definice pseudoinverze matice A. 29

Pseudoinverze matice Ekvivalentní definice, projektory A splňuje rovnosti (cvičení) AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. A je těmito podmínkami určena jednoznačně. Máme dvě ekvivalentní definice pseudoinverze matice A. Z definice pseudoinverze plyne AA = U r Σ r Vr rσ 1 r U r = U rur, A A = V r Σ 1 r U r U rσ r Vr rvr 29

Pseudoinverze matice Ekvivalentní definice, projektory A splňuje rovnosti (cvičení) AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. A je těmito podmínkami určena jednoznačně. Máme dvě ekvivalentní definice pseudoinverze matice A. Z definice pseudoinverze plyne AA = U r Σ r Vr rσ 1 r U r = U rur, A A = V r Σ 1 r U r U rσ r Vr rvr AA = U r Ur je ortogonálním projektorem na R(A). A A = V r Vr je ortogonálním projektorem na R(A ). 29

Jiné vyjádření pseudoinverze Pseudoinverze matic s plnou sloupcovou (řádkovou) hodností Věta Uvažujme matici A C n m. Je-li n m a rank(a) = m, potom A = (A A) 1 A. Naopak, je-li n < m a rank(a) = n, potom A = A (AA ) 1. Je-li A čtvercová regulární matice, potom platí A = A 1. 30

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 31

Normy a podmíněnost matice Spektrální a Frobeniova norma Normy a singulární čísla Nechť je dána matice A C n m hodnosti r a nechť σ 1 σ 2 σ r > 0 jsou její singulární čísla. Potom platí A = σ 1, A F = (σ 2 1 + σ 2 2 +... + σ 2 r) 1/2 a navíc A A F r A. 32

Podmíněnost matice a singulární čísla Podmíněnost čtvercové regulární matice κ(a) = A A 1. Jelikož A = σ 1 a A 1 = σ 1 n, je κ(a) = σ 1 σ n. 33

Podmíněnost matice a singulární čísla Podmíněnost čtvercové regulární matice κ(a) = A A 1. Jelikož A = σ 1 a A 1 = σ 1 n, je κ(a) = σ 1 σ n. Zobecnění na obdélníkové matice A C n m, n m s plnou sloupcovou hodností, rank(a) = m, κ(a) = σ 1 σ m. 33

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 34

Aproximace maticí nižší hodnosti Formulace problému Nechť A C n m je matice hodnosti r a nechť je dáno přirozené číslo k < r. Cíl: nalézt matici B k C n m tak, že rank(b k ) = k a A B k = min A X. X C n m rank(x)=k 35

Aproximace maticí nižší hodnosti Formulace problému Nechť A C n m je matice hodnosti r a nechť je dáno přirozené číslo k < r. Cíl: nalézt matici B k C n m tak, že rank(b k ) = k a A B k = min A X. X C n m rank(x)=k Lemma Nechť je dána matice A C n m hodnosti r a nechť k je přirozené číslo, k < r. Pro každou matici X C n m, rank(x) = k, platí A X σ k+1, kde σ k+1 je (k + 1)ní singulární číslo matice A. 35

Aproximace maticí nižší hodnosti Věta: Eckart, Young, Mirsky Nechť je dána matice A C n m hodnosti r a nechť k je přirozené číslo, k < r. Uvažujme singulární rozklad matice A, Potom je matice r A = σ j u j vj. j=1 k A (k) σ j u j vj j=1 nejlepší aproximací matice A hodnosti k a platí min A X = A A (k) = σ k+1. X C n m rank(x)=k 36

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 37

Numerická hodnost matice Řekneme, že A má numerickou hodnost k, pokud A má k singulárních čísel výrazně větších než strojová přesnost ǫ a ostatní singulární čísla jsou úměrná ǫ σ 1 σ 2 σ k σ k+1 u. 38

Numerická hodnost matice Řekneme, že A má numerickou hodnost k, pokud A má k singulárních čísel výrazně větších než strojová přesnost ǫ a ostatní singulární čísla jsou úměrná ǫ σ 1 σ 2 σ k σ k+1 u. Není přitom kvantifikováno, co znamená, že je singulární číslo úměrné u. Matlab numerická hodnost matice je dána počtem singulárních čísel matice A C n m větších než ǫ A max{n, m}. 38

Numerická hodnost matice Řekneme, že A má numerickou hodnost k, pokud A má k singulárních čísel výrazně větších než strojová přesnost ǫ a ostatní singulární čísla jsou úměrná ǫ σ 1 σ 2 σ k σ k+1 u. Není přitom kvantifikováno, co znamená, že je singulární číslo úměrné u. Matlab numerická hodnost matice je dána počtem singulárních čísel matice A C n m větších než ǫ A max{n, m}. Příklady: krylovovská matice s normalizovanými sloupci, [ w w, Bw Bw,..., B m 1 ] w B m 1 R n m, w kde m = 100, B R n n Butterfly Gyro, kolekce Oberwolfach. 38

10 0 σ i (A) 10 5 ε A max{n,m} ε 10 0 σ i (A) 10 5 ε A max{n,m} ε 10 10 10 10 10 15 10 15 0 20 40 60 80 100 0 5 10 15 20 25 10 0 10 0 10 5 10 5 10 10 10 10 10 15 σ i (A) ε A max{n,m} ε 0 20 40 60 80 100 10 15 σ i (A) ε A max{n,m} ε 0 20 40 60 80 100 krylovovské matice (vlevo nahoře), paralax(100) (vpravo nahoře), heat(100,1) (vlevo dole), heat(100,5) (vpravo dole). 39

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 40

Použití SVD na kompresi dat Fotografie a matice Fotografie = matice. Černobílá = 1 matice, barevná 3 barevné kanály 3 matice. 41

Použití SVD na kompresi dat Fotografie a matice Fotografie = matice. Černobílá = 1 matice, barevná 3 barevné kanály 3 matice. Příklad: černobílá fotografie stromu matice A R 198 155, plná sloupcovou hodnost, singulární čísla 10 4 10 3 10 2 0 50 100 150 k A (k) σ j u j vj T, k = 1,..., 155 j=1 41

Použití SVD na kompresi dat Aproximace fotografie 20 20 20 20 40 40 40 40 60 60 60 60 80 80 80 80 100 100 100 100 120 120 120 120 140 140 140 140 160 160 160 160 180 180 180 180 50 100 150 50 100 150 50 100 150 50 100 150 Matice co ukládáme počet ukládaných čísel paměť A U 155, V 155, σ 1,...,155 (198 + 155 + 1) 155 428 Kb A (86) U 86, V 86, σ 1,...,86 (198 + 155 + 1) 86 237 Kb A (40) U 40, V 40, σ 1,...,40 (198 + 155 + 1) 40 110 Kb A (10) U 10, V 10, σ 1,...,10 (198 + 155 + 1) 10 27.6 Kb 42

Outline 1 Úvod a motivace 2 Zavedení singulárního rozkladu a jeho vlastnosti 3 Výpočet a náklady na výpočet singulárního rozkladu 4 Moor-Penroseova pseudoinverze 5 Normy a podmíněnost matice 6 Aproximace maticí nižší hodnosti 7 Numerická hodnost matice 8 Použití SVD na kompresi dat 9 Cvičení 43

Cvičení 5.1 Dokažte, že pro libovolnou komplexní matici A C n m platí N (A A) = N (A), N (AA ) = N (A ). 5.2 Dokažte, že pro libovolnou komplexní matici A C n m platí R(A A) = R(A ), R(AA ) = R(A). 5.3 Dokažte A j = A j F = σ j, kde A j = σ j u j vj. 5.4 Dokažte A = σ 1 přímo z definice maticové normy. 44

Cvičení 5.5 Odvoďte vztah mezi spektrálním a singulárním rozkladem matice A C n n v následujících případech: 1 A je hermitovská, 2 A je hermitovská a navíc pozitivně semidefinitní. 5.7 Ukažte, že A splňuje tzv. Moore-Penroseovy podmínky: AA A = A, (AA ) = AA, A AA = A, (A A) = A A. 5.9 Nechť A C n m, n < m, je matice s lineárně nezávislými řádky. Ukažte, že platí A = A (AA ) 1. 5.10 Dokažte, že každá regulární matice A s podmíněností rovnou jedné je normální a je (nenulovým) skalárním násobkem unitární matice. 45