Integrální počet funkcí jedné proměnné

Podobné dokumenty
Teorie. Hinty. kunck6am

Derivace a monotónnost funkce

Teorie. Hinty. kunck6am

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Kapitola 9: Aplikace integrálů funkcí jedné proměnné

(5) Primitivní funkce

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Základy matematiky pro FEK

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

INTEGRÁLY S PARAMETREM

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Zlín, 23. října 2011

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

y H = c 1 e 2x + c 2 xe 2x, Partikularni reseni hledam metodou variace konstant ve tvaru c 1(x)e 2x + c 2(x)xe 2x = 0

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 26. ledna x. x 1 + x dx. q 1. u = x = 1 u2. = 1 u. u 2 (1 + u 2 ) (1 u 2 du = 2.

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Vzorová písemka č. 1 (rok 2015/2016) - řešení

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2017/18 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

metoda Regula Falsi 23. října 2012

Funkce jedné proměnné

Derivace funkce a parciální derivace

Začneme obráceným postupem k počítání derivací, tj. hledáním funkcí, jejichž derivaci známe.

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

Přijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 2012, varianta A

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2016/17 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Spojitost a limita funkce, limita posloupnosti

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Derivace funkce Otázky

Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, minut. Součet Koeficient Body. 4. [10 bodů] Integrální počet. 5.

Kapitola 7: Integrál.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

Mocninná funkce: Příklad 1

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

IX. Vyšetřování průběhu funkce

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Primitivní funkce, určitý integrál, nevlastní integrály

Diferenciální rovnice

Matematická analýza pro informatiky I. Derivace funkce

metodou Monte Carlo J. Matěna, Gymnázium Českolipská, Praha

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

1 Množiny, výroky a číselné obory

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet. Substituce v určitém integrálu VY_32_INOVACE_M0311

Primitivní funkce, určitý integrál, nevlastní

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Spojitost funkcí více proměnných

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Kapitola 7: Integrál. 1/17

x + 6 2x 8 0. (6 x 0) & (2x 8 > 0) nebo (6 x 0) & (2x 8 < 0).

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Transkript:

Integrální počet funkcí jedné proměnné Neurčité integrály Určité a nevlastní integrály Geometrické aplikace určitého integrálu. p.1/??

Neurčité integrály Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál cos(ln x) dx. Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál cos x sin x dx. Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál x 2 1 x 6 dx.. p.2/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál cos(ln x) dx.?. p.3/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Výsledek: cos(ln x)dx= x 2 (cos(ln x)+sin(ln x)). cos(ln x) dx.. p.3/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Návod: cos(ln x) dx. Dvakrát po sobě použijte metodu per partes, přičemž v 1. kroku položte: u (x)=1, v(x)=cos(ln x). Hledaný integrál pak vypočtěte ze vzniklé rovnice.. p.3/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Řešení: cos(ln x) dx. u (x)=1 u(x)= 1dx=x cos(ln x)dx = = xcos(ln x)+ sin(ln x) dx = v(x)=cos(ln x) v (x)= sin(ln x) 1 x u (x)=1 u(x)= 1dx=x ( ) = = xcos(ln x)+ xsin(ln x) cos(ln x)dx v(x)=sin(ln x) v (x)=cos(ln x) 1 x = xcos(ln x)+xsin(ln x) cos(ln x)dx = Vypustíme-li z uvedeného řetězce rovností vnitřní členy, můžeme psát: cos(ln x)dx=xcos(ln x)+xsin(ln x) cos(ln x)dx Převedením posledního členu z pravé strany na stranu levou dostaneme: 2 cos(ln x)dx=xcos(ln x)+xsin(ln x) Odtud pak plyne: cos(ln x)dx= xcos(ln x)+xsin(ln x) 2 = x 2 (cos(ln x)+sin(ln x)).. p.3/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál cos(ln x) dx. Maple: > Int(cos(ln(x)),x)=int(cos(ln(x)),x); cos(ln(x)) dx= 1 2 cos(ln(x)) x+1 2 sin(ln(x)) x. p.3/??

Příklad 7.1.1 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Mathematica: Integrate[Sin[Log[x]], x] 1 2 xcos[log[x]]+ 1 2 xsin[log[x]] cos(ln x) dx.. p.3/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál cos x sin x dx.?. p.4/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Výsledek: cos x sin x dx=2 sin x. cos x sin x dx.. p.4/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Návod: Integrál vypočítejte pomocí substituce sin x=t. cos x sin x dx.. p.4/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Řešení: cos x sin x dx. cos x sin x dx = = sin x cos x dx t 1 2 dt= t1 2 = t = dt 1 2 1 = t dt= =2 t=2 sin x. p.4/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Maple: cos x sin x dx. > Int(cos(x)/sqrt(sin(x)),x)=int(cos(x)/sqrt(sin(x)),x); cos(x) dx=2 sin(x) sin(x). p.4/??

Příklad 7.1.2 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Mathematica: Integrate[Cos[x]/Sqrt[Sin[x]], x] cos x sin x dx. 2 Sin[x]. p.4/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál x 2 1 x 6 dx.?. p.5/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Výsledek: x 2 1 x 6 dx= 1 3 arcsin x3. x 2 1 x 6 dx.. p.5/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Návod: x 2 1 x 6 dx. Integrand nejprve upravte, a to tak, abyste mohli použít substituci x 3 = t.. p.5/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Řešení: x 2 1 x 6 dx. x 2 1 x 6 dx = = 1 3 x 2 1 (x3 ) 2 dx= x 3 = t 3x 2 dx = dt x 2 dx = 1 3 dt 1 1 t 2 dt=1 3 arcsin t= 1 3 arcsin x3 =. p.5/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Maple: x 2 1 x 6 dx. > Int(xˆ2/sqrt(1-xˆ6),x)=int(xˆ2/sqrt(1-xˆ6),x); x 2 dx=1 1 x 6 3 arcsin(x3 ). p.5/??

Příklad 7.1.3 Vhodnou metodou vypočítejte neurčitý integrál Mathematica: Integrate[x 2/Sqrt[1 x 6], x] ArcSin [x 3] 3 x 2 1 x 6 dx.. p.5/??

Určité integrály 3 Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál x e 3 x2 dx. e 2 Příklad 7.2.2 Vypočtěte určitý integrál 3x ln xdx. 1 e 1 Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál 0 e x x dx.. p.6/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál 3 x e 3 x2 dx. 1?. p.7/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál 3 x e 3 x2 dx. Výsledek: 3 1 x e 3 x2 dx= 1 2 1 (e 2 1e 6 ).. p.7/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál 3 x e 3 x2 dx. Návod: 1 Integrovaná funkce f(x)=x e 3 x2 je definovaná na množině D(f)=Ê, na níž je navíc spojitá. Protože platí, že 1;3 D(f), je tím spíše spojitá na intervalu 1;3. Tím je zaručena existence primitivní funkce F(x) k funkci f(x) na intervalu 1;3. Zadaný integrál tudíž existuje. Primitivní funkce F(x) se vypočítá pomocí substituce3 x 2 = t.. p.7/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál Řešení: 3 1 x e 3 x2 dx. 3 1 x e 3 x2 dx = = 1 2 3 x 2 = t 2x dx = dt x dx = 1 2 dt x= 1 t=2 x=3 t= 6 ( e 6 e 2) = 1 2 = 1 2 (e 2 1e 6 ) 6 2 e t dt= 1 2 [e t] 6 2 =. p.7/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál 3 x e 3 x2 dx. Maple: 1 > Int(x*exp(3-xˆ2),x=-1..3)=int(x*exp(3-xˆ2),x=-1..3); 3 1 x e (3 x2) dx= 1 2 e2 1 2 e( 6). p.7/??

Příklad 7.2.1 Vypočtěte určitý integrál 3 x e 3 x2 dx. Mathematica: 1 Integrate[x Exp[3 x 2], {x, 1,3}] 1+e 8 2e 6. p.7/??

Příklad 7.2.2 e2 Vypočtěte určitý integrál 3x ln xdx. e?. p.8/??

Příklad 7.2.2 Vypočtěte určitý integrál Výsledek: e2 e 3x ln xdx. e2 e 3x ln xdx= 9 4 e4 3 4 e2.. p.8/??

Příklad 7.2.2 Vypočtěte určitý integrál Návod: e2 e 3x ln xdx. Integrovaná funkce f(x)=3x ln x je definovaná na množině D(f)=(0, ), na níž je navíc spojitá. Protože platí, že e,e 2 D(f), je tím spíše spojitá na intervalu e,e 2. Tím je zaručena existence primitivní funkce F(x) k funkci f(x) na intervalu e,e 2. Zadaný integrál tudíž existuje. Vypočítáme jej pomocí metody per partes, a to tak, že položíme: u =3x, v=ln x.. p.8/??

Příklad 7.2.2 Vypočtěte určitý integrál Řešení: e2 e 3x ln xdx. e2 e 3x ln xdx = u =3x u= 3x2 2 v=ln x v = 1 x = [ 3x 2 2 ln x ] e 2 e e2 e 3x 2 2 1 x dx= = = [ 3x 2 [ 3x 2 2 ln x 2 ] e 2 e 3 2 e2 e ( ln x 1 ) ] e 2 2 e xdx= = 3e4 2 [ 3x 2 2 ln x ] e 2 e 3 2 ( lne 2 1 ) 3e2 2 2 [ x 2 2 ] e 2 e = ( lne 1 ) 2 = = 9 4 e4 3 4 e2. p.8/??

Příklad 7.2.2 e2 Vypočtěte určitý integrál 3x ln xdx. Maple: e > Int(3*x*ln(x),x=exp(1)..exp(2))=int(3*x*ln(x),x=exp(1)..exp(2)); e 2 e 3 xln(x) dx= 3 4 e2 + 9 4 e4. p.8/??

Příklad 7.2.2 Vypočtěte určitý integrál Mathematica: e2 e 3x ln xdx. Integrate[3xLog[x], {x, Exp[1], Exp[2]}] 3 ( 4 e2 1+3e 2). p.8/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál 1 0 e x x dx.?. p.9/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál Výsledek: 1 0 e x x dx. 1 0 e x x dx=2(e 1).. p.9/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál Návod: 1 0 e x x dx. Integrovaná funkce f(x)= e x x je definovaná na množině D(f)=(0, ). Protože uzavřený interval 0,1 není podmnožinou D(f), funkce f(x) nemůže mít na intervalu 0,1 primitivní funkci. Zadaný integrál tudíž neexistuje. Platí však, že(0,1 D(f) a protože funkce f(x) je na D(f) spojitá, je tím spíše spojitá na intervalu(0,1. Tím je zaručena existence primitivní funkce F(x) k funkci f(x) alespoň na intervalu(0,1. Jedná se tedy o nevlastní integrál, který se vypočítá takto: 1 0 e x dx=[f(x)] 1 x 0 = F(1) lim F(x), x 0 + pokud ovšem bude uvedená limita vlastní. Primitivní funkci F(x) vypočítáme pomocí substituce t= x.. p.9/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál Řešení: Nejprve si přečtěte Návod. 1 0 e x x dx. F(x)= e x x dx = 1 2 x 1 x dx x = t dx = dt = 2dt =2 e t dt=2e t x =2e 1 0 e x x dx= [ ] x 1 2e 0 1 x =2e lim 2e =2e 2e 0 =2e 2=2(e 1) x 0 +. p.9/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál 1 e x x dx. Maple: 0 > Int(exp(sqrt(x))/sqrt(x),x=0..1)=int(exp(sqrt(x))/sqrt(x),x=0..1); 1 0 e ( x) x dx=2 e 2. p.9/??

Příklad 7.2.3 Vypočtěte nevlastní integrál Mathematica: 1 0 e x x dx. Přímý výpočet pomocí programu Mathematica: Integrate[Exp[Sqrt[x]]/Sqrt[x], {x, 0, 1}] 2( 1+e) nebo vypočteme neurčitý integrál a spočteme nevlastní integrál pomocí limit: v = Integrate[Exp[Sqrt[x]]/Sqrt[x], x] 2e x integral=limit[v, x 1] Limit[v, x 0,Direction 1] 2+2e. p.9/??

Geometrické aplikace určitého integrálu Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce a osou x. f(x)=x x+4, x 4,0 Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0.. p.10/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce f(x)=x x+4, x 4,0 a osou x.?. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce a osou x. Výsledek: P= 128 15. f(x)=x x+4, x 4,0. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce f(x)=x x+4, x 4,0 a osou x. Návod: Vypočtěte určitý integrál x x+4dx. 0 4. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce a osou x. Řešení: f(x)=x x+4, x 4,0 Nejprve budeme hledat průsečíky grafu funkce f(x) s osou x. Jejich x-ové souřadnice získáme jako řešení rovnice f(x)=0, tj. x x+4=0. Tedy: x x+4=0 x=0 x+4=0, přičemž: x+4=0 x+4=0 x= 4. Rovnice x x+4=0 má tedy 2 řešení: x 1 =0 a x 2 = 4, což jsou právě krajní body uvažovaného intervalu 4,0. Vzhledem k tomu, že spojitá funkce nemůže mezi dvěma sousedními nulovými body střídat znaménko, je jasné, že bude platit bud to f(x) >0 x ( 4,0), nebo naopak f(x) <0 x ( 4,0). Zda platí první, či druhá alternativa, zjistíme např. tak, že určíme znaménko funkční hodnoty funkce f v některém (zcela libovolně zvoleném) bodě ležícím v intervalu( 4,0). Protože např. 2 ( 4,0) a f( 2) <0, platí: f(x) <0 x ( 4,0). -4 0 Obrazec jehož obsah počítáme: -3 Další. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce f(x)=x x+4, x 4,0 a osou x. Řešení: Plošný obsah P zadaného obrazce tedy spočteme takto: 0 P= x x+4dx = 4 x+4 = t x = t 4 dx = dt x= 4 t=0 x=0 t=4 4 = (t 4) tdt= 0 = 4 ( t t 4 ) t dx= 4 ( t2 3 +4t 1 ) 2 dx= = 0 [ 2 5 = 64 5 4 t +4 2 5 t 3] 3 + 64 3 =128 15 0 0 = ( 2 5 4 5 +4 2 3 ) 4 3 0=. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce f(x)=x x+4, x 4,0 a osou x. Maple: > Int(-x*sqrt(x+4),x=-4..0)=int(-x*sqrt(x+4),x=-4..0); 0 4 x x+4 dx= 128 15. p.11/??

Příklad 7.3.1 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafem funkce a osou x. Mathematica: Nejdříve si nakreslíme graf dané funkce: g=plot[xsqrt[x+4], {x, 4,0}] -4-3 -2-1 Graphics -0.5-1 -1.5-2 -2.5-3 Nyní vypočteme plochu obrazce: P= Integrate[ xsqrt[x+4], {x, 4,0}] 128 15 f(x)=x x+4, x 4,0. p.11/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0.?. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Výsledek: P= π 2 + 4 3.. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Návod: Pro plošný obsah obrazce platí P= 0 (sin 2 x sin 3 x)dx. π. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Řešení: Nejprve budeme hledat průsečíky grafů funkcí f(x) a g(x). Jejich x-ové souřadnice získáme jako řešení rovnice f(x)=g(x), tj.sin 2 x=sin 3 x. Tedy: sin 2 x=sin 3 x sin 2 x sin 3 x=0 sin 2 x (1 sin x)=0 sin 2 x=0 1 sin x=0, přičemž: sin 2 x=0 sin x=0 x=kπ, k a 1 sin x=0 sin x=1 x= π 2 +2kπ, k. Z bodů tvaru kπ, kde k, leží v intervalu π,0 dva body, a to: x= π a x=0. Z bodů tvaru π 2 +2kπ, kde k, neleží v intervalu π,0 žádný z nich. Rovnice sin 2 x=sin 3 x má tedy v intervalu π,0 2 řešení: x 1 = π a x 2 =0, což jsou právě krajní body uvažovaného intervalu π,0. Vzhledem k tomu, že je funkce f(x) g(x)=sin 2 x sin 3 x spojitá, nemůže mezi dvěma sousedními nulovými body střídat znaménko. Další. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Řešení: Musí tudíž platit bud tosin 2 x sin 3 x >0 x ( π,0), neboli sin 2 x >sin 3 x x ( π,0), nebo naopaksin 2 x sin 3 x <0 x ( π,0), neboli sin 2 x <sin 3 x x ( π,0). Zda platí první, či druhá alternativa, zjistíme např. tak, že určíme znaménko funkční hodnoty funkce f g v některém (zcela libovolně zvoleném) bodě ležícím v intervalu( π,0). Protože např. π 2 ( π,0) a f( π 2 ) g( π 2 )=sin2 ( π 2 ) sin3 ( π 2 )=( 1)2 ( 1) 3 =1+1=2>0, platí: sin 2 x sin 3 x >0 x ( π,0), nebolisin 2 x >sin 3 x x ( π,0). Plošný obsah P zadaného obrazce tedy spočteme takto: P= 0 (sin 2 x sin 3 x)dx. π Nejprve si spočteme primitivní funkci k funkcisin 2 x sin 3 x: (sin 2 x sin 3 x)dx= sin 2 xdx sin 3 xdx, přičemž každý z posledních dvou integrálů vypočteme samostatně: Další. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Řešení: 1 cos2x sin 2 xdx = dx= 1 (1 cos2x)dx= 2 2 = 1 dx 1 cos2xdx= 1 2 2 2 x 1 2cos2xdx= 4 2x = t = 2dx = dt = 1 2 x 1 cos tdt= 4 = 1 2 x 1 4 sin t=1 2 x 1 4 sin2x sin 3 xdx = = sin x sin 2 xdx= sin x (1 cos 2 x)dx= cos x = t sin xdx = dt = (1 t 2 )dt= = t+ t3 3 = cos x+cos3 x 3 Další. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Řešení: Tedy: Tudíž: (sin 2 x sin 3 x)dx= 1 2 x 1 4 sin2x+cos x cos3 x 3 P = = 0 π [ ] 0 1 2 x 1 4 sin2x+cos x x cos3 3 π ( π ) 2 1+1 =2 2 3 3 + π 2 = π 2 +4 3 (sin 2 x sin 3 x)dx= ( 1 1 3 ) =. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Maple: > Int((sin(x))ˆ2-(sin(x))ˆ3,x=-Pi..0)=int((sin(x))ˆ2-(sin(x))ˆ3,x=-Pi.. 0); 0 πsin(x) 2 sin(x) 3 dx= π 2 +4 3. p.12/??

Příklad 7.3.2 Vypočtěte plošný obsah rovinného obrazce ohraničeného grafy funkcí f(x)=sin 2 x, g(x)=sin 3 x, x π,0. Mathematica: P= Integrate[Sin[x] 2 Sin[x] 3, {x, Pi,0}] 1 6 (8+3π). p.12/??