APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVIT V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIK Ramanová Ivea ABSTRAKT Příspěvek je věnován problemaice měření míry progresiviy zdanění pomocí indexu daňové progresiviy, kerý vychází z makroekonomických veličin a umožňuje urči progresiviu daně nebo daňového sysému porovnáním volailiy daňových výnosů a hrubého domácího produku. V příspěvku je index progresiviy aplikován na Českou republiku a je určena daňová progresivia za období le ABSTRACT This paper is focused on he problems of progressiviy axaion measuring by applying ax index progressiviy, which is based on he macroeconomics variables and enables o deermine eiher ax progressiviy or ax sysem by comparing volailiy of he aggregae ax revenues and gross domesic produc. In he paper he ax index progressiviy is applied on he Czech Republic and ax progressiviy is calculaed over he period of ÚVOD V současnosi je v oblasi měření míry progresiviy zdanění parná endence určování daňové progresiviy pomocí jediného, zv. globálního, ukazaele. V ekonomické lierauře lze naléz několik globálních ukazaelů, keré jsou nejčasěji založeny na Lorenzově analýze příjmového rozložení. Globální progresivia zdanění je obvykle určována pomocí meody Musgrave a Thina (948), Kakwaniho meody (977) nebo Suisovy meody (977), nicméně se lze seka i s novějšími přísupy k měření globální progresiviy, např. Hayes, Lamber a Sloje (995) nebo Sroup (25). Hayes, Lamber a Sloje využívají algorimus založený na peněžních příjmech a socioekonomických aribuech, kerými jsou rodinný sav, věk, živoní pojišění či poskyování darů. Sroup navrhuje a používá jednoduchý index, kerý vychází z porovnání kumulaivního procenního podílu daní a kumulaivního procenního podílu příjmů znázorněných Lorenzovou křivkou, konsrukce ohoo ukazaele je obdobou Giniho koeficienu. Uvedené přísupy k měření daňové progresiviy ovšem vyžadují údaje o rozdělení daňového břemene, keré je založeno na empirických výzkumech a jejich nevýhodou je skuečnos, že yo údaje nemusí bý vždy dosupné. Možným řešením uvedeného nedosaku je odlišný přísup k měření daňové progresiviy pomocí indexu daňové progresiviy, kerý je založen na využií agregovaných makroekonomických da. Příspěvek je zaměřen na problemaiku měření progresiviy zdanění pomocí indexu daňové progresiviy. Cílem příspěvku je nejprve přiblíži eno ukazael, aplikova jej v podmínkách České republiky a pomocí ohoo indexu urči progresiviu daňového sysému ČR a jednolivých daní za období le

2 2. PŘÍSTUP K MĚŘENÍ DAŇOVÉ PROGRESIVIT Jedním ze základních kriérií pro vyvoření dobrého daňového sysému je princip spravedlnosi zdanění. Požadavek na spravedlnos se projevuje jako snaha o redisribuci důchodů prosřednicvím daní. Zdaněním dochází ke krácení disponibilního důchodu jednolivce a oo krácení může bý s různým supněm progrese. Dle supně progrese lze daně rozliši na daně proporcionální, progresivní a regresivní. Pokud se míra zdanění poplaníka s růsem jeho důchodu nemění, j. podíl daně na důchodu je konsanní, jedná se o proporcionální daň. Pokud s růsem důchodu poplaníka míra zdanění rose, jedná se o progresivní daň, jejím příkladem může bý důchodová daň, kerá umožňuje progresiviu zakomponova přímo do konsrukce daně. V případě, že míra zdanění poplaníka s růsem důchodu klesá, jedná se o regresivní daň. Je-li základ daně odlišný od důchodu poplaníka (např. daň z přidané hodnoy a spořební daně), je siuace složiější, neboť supeň daňové progrese je funkcí elasiciy popávky daného saku vzhledem k důchodu, přičemž pro elasiciu rovnou jedné se jedná o proporcionální daň, pro elasiciu věší než jedna o daň progresivní a pro elasiciu menší než jedna o daň regresivní. Každá daň dopadá na ekonomické subjeky a lze rozliši zv. zákonný a skuečný (ekonomický) dopad zdanění. Ekonomické důsledky zdaňování zahrnují jednak makroekonomické dopady na výrobu, zaměsnanos, ceny a hospodářský růs, ak aké mikroekonomické dopady na rozdělování důchodů (zv. incidence), přičemž mezi ěmio dopady exisují vzájemné souvislosi. Skuečný dopad zdanění se ýká vždy jednolivců nebo domácnosí, jeho měření je velmi problemaické a zpravidla je pro jeho aproximaci nuno přijmou zjednodušující předpoklady. Progresivia zdanění charakerizuje míru rozdílnosi daňové záěže jednolivých poplaníků dle výše jejich příjmů. Daňovou progresiviu lze měři pomocí ukazaelů, keré lze obecně rozděli do dvou skupin, a o na ukazaele srukurální a ukazaele disribuční. Srukurální ukazaele jsou založeny na odhadu progresiviy pro konkréní úroveň příjmů poplaníka, keré jsou voleny jako násobky referenční příjmové úrovně, ouo může bý průměrný příjem nebo fixní reálný příjem. Disribuční ukazaele jsou založeny na empirických údajích o rozdělení příjmů ve společnosi. S uvedeným členěním koresponduje aké časo používané členění ukazaelů míry progresiviy zdanění, a o na ukazaele lokální progresiviy (inervalové a bodové) a globální progresiviy. 2. UKAZATELE INTERVALOVÉ PROGRESIVIT Pomocí ukazaelů inervalové progresiviy jsou hodnoceny změny daňové sazby mezi dvěma zvolenými body na supnici příjmů (diskréní inervaly důchodů). Inervalovou progresiviu lze měři pomocí ukazaele progresiviy průměrné sazby (P ATR ), kerou lze vyčísli dle vzahu P ATR T / T / =, () kde je hrubý příjem poplaníka, T je osobní důchodová daň, indexy a přesavují krajní meze inervalu příjmu. Progresiviu zdanění lze aké urči pomocí ukazaele progresiviy daňové povinnosi (P TL ) P TL T T T =, (2) 92

3 nebo pomocí ukazaele progresiviy příjmu po zdanění (P NI ) P NI ( T ) ( T ) T =. (3) Inerpreace výše uvedených ukazaelů je uvedena v následující abulce. Ukazael progresiviy Proporcionální daň Progresivní daň Regresivní daň Progresivia průměrné sazby = > < Progresivia daňové povinnosi = > < Progresivia příjmu po zdanění = < > Tab.č.:Inerpreace hodno ukazaelů inervalové progresiviy 2.2 UKAZATELE BODOVÉ PROGRESIVIT Ukazaele bodové progresiviy umožňují měři progresiviu v jednom bodě příjmové škály poplaníka, nezbyná je ovšem exisence spojié funkce daňové sazby (y) = f(y), kde y je důchod poplaníka, a dále derivace éo funkce v konkréním bodě. Pokud je důchodová elasicia daňové sazby rovna jedné, jedná se o daň proporcionální, v případě, že elasicia je věší než jedna, jedná se o daň progresivní a pokud je elasicia menší než jedna, jedná se o daň regresivní. 2.3 UKAZATELE GLOBÁLNÍ PROGRESIVIT Ukazaele globální progresiviy jsou založeny na Lorenzově meodě analýzy příjmového rozložení daňových poplaníků, kdy Lorenzova křivka je definována jako vzah mezi kumulaivním procenním podílem domácnosí a kumulaivním podílem získaného příjmu. K nejznámějším meodám měření globální progresiviy paří meoda Musgrave a Thina, Kakwaniho meoda a Suisův index. Meoda Musgrave a Thina je založena na bázi Giniho koeficienu příjmů před zdaněním (G) a příjmů po zdanění (G*). Index M pro měření progresiviy lze vyčísli dle vzahu * G M =, (4) G přičemž vyšší hodnoa ukazaele znamená vyšší míru progresiviy. Kakwaniho meoda je založena na bázi Giniho koeficienu příjmů před zdaněním a křivky koncenrace, kerá měří rozložení daňového břemene mezi poplaníky. Index K pro měření progresiviy lze vyčísli dle vzahu K = C G, (5) kde C je Giniho koeficien funkce koncenrace. Je-li hodnoa K rovna nule, jedná se o daň proporcionální, kladná hodnoa indexu znamená progresivní zdanění a záporná hodnoa regresivní zdanění. Suisův index je aké založen na bázi Giniho koeficienu pro křivku znázorňující vzah mezi kumulaivním procenním podílem daňové povinnosi a kumulaivní procenním podílem příjmů (před zdaněním) a lze jej vyčísli dle vzahu s S = = 2s, (6) /2 kde s je plocha mezi linií absoluní rovnosi v rozdělení příjmů a křivkou daňové povinnosi. Hodnoa indexu S rovna nule znamená proporcionální daň, kladná hodnoa indexu signalizuje progresivní zdanění a záporná hodnoa regresivní zdanění. 93

4 3. INDEX DAŇOVÉ PROGRESIVIT Uvedené klasické přísupy k měření globální progresiviy vyžadují exisenci empirických da o příjmech a rozdělení daňového břemene, ve kerých se pracuje se saisickými údaji o důchodech, spořebě a daních, přičemž získání ěcho da je nákladné, obížné a někdy nemusí bý ao daa dosupná. Možným řešením uvedeného nedosaku je určení globální progresiviy pomocí indexu daňové progresiviy, viz Kakinaka a Pereira (26). Index daňové progresiviy je založen pouze na makroekonomických údajích a je konsruován jako podíl volailiy daňových výnosů a volailiy příjmů (hrubého domácího produku). Výchozí úvaha pro určení progresiviy zdanění je následující. V případě progresivního zdanění s růsem (poklesem) příjmů rosou (klesají) daňové výnosy rychleji než příjmy a naopak v případě regresivního zdanění daňové výnosy rosou (klesají) pomaleji než příjmy. Je-li volailia daňových výnosů věší než volailia hrubého domácího produku, pak se jedná o progresivní zdanění. Pokud se volailia daňových výnosů rovná volailiě hrubého domácího produku, jedná se o proporcionální zdanění a v případě, že volailia daňových výnosů je menší než volailia hrubého domácího produku, jedná se o regresivní zdanění. Index daňové progresiviy dané země γ za období lze vyčísli dle vzahu ct, γ =, (7) c, kde c T, je variační koeficien daňových výnosů za období, c, je variační koeficien hrubého domácího produku za období. Variační koeficien je definován jako podíl směrodané odchylky a arimeického průměru. Je-li hodnoa indexu daňové progresiviy rovna jedné, jedná se o proporcionální zdanění, hodnoa menší než jedná signalizuje regresivní zdanění a hodnoa věší než jedna znamená progresivní zdanění. Index daňové progresiviy umožňuje aké zachyi supeň daňové progresiviy nebo regresiviy pomocí absoluní hodnoy elasiciy průměrné sazby daně ε ( µ ), kerou lze vyčísli dle vzahu µ r ( ) ( µ ) ε µ =, (8) r µ kde ( ) µ r je průměrná sazba daně, ( ) µ ( ) r je derivace funkce průměrné sazby daně a µ je průměrná hodnoa příjmů. Je-li elasicia průměrné sazby daně kladná, jedná se o progresi a v případě záporné hodnoy se jedná o regresi. Vzah pro výpoče indexu daňové progresiviy lze zapsa aké ve varu ct, γ ( µ ) γ = = + ε ( µ ). (9) c, K výhodám uvedeného přísupu k určení progresiviy zdanění paří skuečnos, že se pracuje s makroekonomickými údaji, keré jsou běžně dosupné, j. index daňové progresiviy je možné použí i ehdy, nejsou-li k dispozici daa o příjmech poplaníků a rozdělení daňového břemene. Index daňové progresiviy umožňuje urči progresiviu nejen důchodových daní, ale aké jiných daní nebo celého daňového sysému. 94

5 Index daňové progresiviy byl auory M. Kakinakou a R. M. Pereirou aplikován na devě rozvinuých ekonomik (USA, Japonsko, Kanada, Francie, Iálie, Německo, Velká Briánie, Ausrálie a Jižní Korea). Pro výpoče indexu daňové progresiviy byly použiy čvrlení údaje o hrubém domácím produku a daňových výnosech, keré jsou založeny na hoovosní bázi, a o pouze na cenrální úrovni. Všechny vsupní údaje byly deflovány defláorem HDP. Index byl určován za období v délce cca le, podle dosupnosi údajů byly indexy progresiviy vyčíslovány zhruba od roku 96 (Japonsko, Velká Briánie) do roku 25 (USA, Iálie). Na základě zjišěných hodno indexů daňové progresiviy bylo možno klasifikova věšinu daňových sysémů jako progresivních (výjimku předsavuje Korea v 7. a 8. leech) a bylo možno sledova aké ineremporální změny ve supni daňové progresiviy v jednolivých zemích. 4. APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVIT V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIK Pro aplikaci indexu daňové progresiviy v podmínkách České republiky jsou nezbyné vsupní údaje o daňových výnosech a hrubém domácím produku. Údaje o daňových výnosech jsou získány z pokladního plnění sáního rozpoču ČR zveřejňovaného Minisersvem financí ČR. S ohledem na skuečnos, že k dispozici jsou údaje o daňových výnosech pouze od roku 2 včeně, bude index daňové progresiviy určen za období le 2 26, j. časová řada bude obsahova 28 čvrleních údajů. Údaje o hrubém domácím produku jsou získány z časových řad ukazaelů čvrleních účů hrubého domácího produku, keré jsou zveřejňovány Českým saisickým úřadem. Všechny vsupní údaje pro výpoče indexu daňové progresiviy jsou následně upraveny defláorem hrubého domácího produku (zdroj: ČSÚ) a jsou převedeny na úroveň roku 2. Jednolivé čvrlení hodnoy a průměrná hodnoa hrubého domácího produku ve sledovaném období jsou zachyceny v příloze (viz Obr. č. 2). Daňové příjmy sáního rozpoču ČR, keré obsahují daně, poplaky a pojisné jsou uváděny v základním členění na příjmy z daní a poplaků a pojisné na sociální zabezpečení, příspěvek na sání poliiku zaměsnanosi a veřejné zdravoní pojišění. Čvrlení hodnoy celkových daňových příjmů vyjádřené v hodnoách roku 2 a průměrná hodnoa daňových příjmů ve sledovaném období jsou znázorněny v příloze (viz Obr. č. 3). Údaje o daňových příjmech jsou dále uváděny v členění dle jednolivých druhů daní, a o daň z příjmů fyzických osob (DPFO), daň z příjmů právnických osob (DPPO), daň z přidané hodnoy (DPH), spořební daň (SD), správní poplaky, clo, daně z majekových a kapiálových převodů a osaní daňové příjmy, keré předsavují dopoče do celku. Ze vsupních údajů o hrubém domácím produku a daňových příjmech sáního rozpoču lze urči progresiviu celého daňového sysému ČR a jednolivých daní za sledované období. Zjišěné hodnoy průměrů, rozpylu, směrodané odchylky, variačního koeficienu, indexu daňové progresiviy a supně progrese jsou uvedeny v příloze (viz Tab. č. 2) a graficky zachyceny v následujícím grafu. 95

6 Obr.č. : Index daňové progresiviy daňových příjmů sáního rozpoču ČR za období le 2-26 Index daňové progresiviy ,8,2,6 2,28,46 2,34 Daňové příjmy Příjmy z daní a Pojisné.na soc Přímé daně Nepřímé daně Důchodové daně 3,44 DPPO 2,48 2,65 DPFO 4,74 3,63 -DPFO.záv.č -DPFO přiznání -DPFO.kap.výn Majekové daně,96,72 DPH 2,44 SD 7,5 Clo Na základě zjišěné hodnoy ukazaele indexu daňové progresiviy pro celkové daňové příjmy sáního rozpoču ČR za období le 2 26 (γ2-26 =,78) lze konsaova, že daňový sysém jako celek je mírně progresivní. Sejný závěr lze učini na základě hodno indexu daňové progresiviy pro příjmy z daní a poplaků (γ2-26 =,2) a pro pojisné na sociální zabezpečení (γ2-26 =,59), přičemž daňové příjmy (bez pojisného na sociální zabezpečení) vykazují vyšší supeň progresiviy než celkové daňové příjmy a pojisné na sociální zabezpečení. U skupiny přímých daní lze na základě zjišěných hodno indexu daňové progresiviy (γ2-26 = 2,28) konsaova, že se jedná o progresivní zdanění, keré se liší pouze ve supni progrese. Nejnižší supeň progrese z přímých daní byl zjišěn pro majekové daně (γ2-26 =,955), důchodové daně jako celek (γ2-26 = 2,342) jsou méně progresivní než daň příjmů právnických osob (γ2-26 = 3,443) a daň z příjmů fyzických osob (γ2-26 = 2,476). Podrobnější srukura daňových příjmů z daně z příjmů fyzických osob umožňuje dále urči hodnou indexu progresiviy aké pro DPFO ze závislé činnosi a funkčních požiků (γ2-26 = 2,645), DPFO z přiznání (γ2-26 = 4,74) a DPFO vybírané v podobě srážkové daně (γ2-26 = 3,628). Také u skupiny nepřímých daní lze na základě vypočených hodno indexu daňové progresiviy (γ2-26=,455) konsaova, že se jedná o progresivní zdanění, nicméně supeň progrese je nižší než u daní přímých. Nejvyšší hodnou indexu daňové progresiviy vykazuje položka clo (γ2-26= 7,5), naopak nejnižší supeň progrese je u DPH (γ2-26=,726). V souvislosi s inerpreací hodno indexu daňové progresiviy je ovšem nezbyné upozorni na skuečnos, že údaje o daňových výnosech jsou založeny na hoovosním principu. Hoovosní (cash) princip znamená, že daňové příjmy jsou zachycovány dle jejich výše v okamžiku, kdy je plaba připsána na úče vlády, přičemž pro uo evidenci není přímo rozhodující okamžik vzniku daňové povinnosi subjeku. Teno princip je v ČR sále využíván pro účely sáního rozpoču a sesavení sáního závěrečného úču, a o zejména z důvodů rychlé dosupnosi da a srovnaelnosi časové řady. Využívání ohoo principu nicméně může způsobi určiý časový posun čási daňových příjmů oproi období, ke kerému se ekonomická akivia vzahuje. Volailia Hodnoa indexu pouze za období le 2 26, údaje za rok 2 nejsou k dispozici 96

7 daňových příjmů je aké čásečně ovlivněna kolísáním plaeb v průběhu roku, keré je jednak vyvoláno úpravou zákonné lhůy pro splanos daně (DPH, SD, daň z převodu nemoviosí) či její případný doplaek (důchodové daně) a dále u důchodových daní aké režimem placení záloh (výše a periodicia). Další příčinou vyšší volailiy daňových příjmů jsou legislaivní změny v průběhu sledovaného období, keré ovlivnily hodnoy indexu daňové progresiviy zejména u přímých daní. U daně z příjmů právnických osob se jednalo zejména o snižování sazeb daně, zužování základu daně v důsledku zrychlování daňových odpisů, zavedení odčiaelné položky na invesice na vědu a výzkum, omezení uplanění daňové zráy ad. V oblasi daně z příjmů fyzických osob jsou vyšší hodnoy indexu daňové progresiviy vyvolány jednak samonou konsrukcí osobní důchodové daně a dále zejména rozsáhlými legislaivními změnami za sledované období, kerými byly např. úpravy daňových pásem a sazeb daně, změny v oblasi nezdanielných čásí základu daně a jejich nahrazení položkami slev na dani, zavedení daňového bonusu, společného zdanění manželů, zavedení insiuu minimálního základu daně ad. Vyšší volailia daňových výnosů v oblasi nepřímých daní je vyvolána sejně jako u daní přímých jednak úpravou lhůy pro splanos daně a dále legislaivními úpravami ěcho daní ve sledovaném období. Legislaivní úpravy byly zejména vyvolány vsupem ČR do Evropské unie k , kdy došlo k úpravám jak v oblasi daně z přidané hodnoy, ak aké v oblasi spořebních daní. Se vsupem ČR do EU souvisí aké vysoký supeň progrese u cla, keré je po vsupu ČR do EU pouze z 25 % příjmem ČR, zbývající čás je nárokem EU. 5. ZÁVĚR V současnosi je parný příklon k měření progresiviy zdanění pomocí jediného ukazaele, věšina ěcho přísupů k měření progresiviy vychází z empirických údajů o rozdělení daňového břemene ve společnosi a jejich nevýhodou je skuečnos, že yo údaje nemusí bý vždy dosupné. Alernaivou k ěmo disribučním ukazaelům je index daňové progresiviy, kerý je založen pouze na agregovaných údajích o daňových výnosech a hrubém domácím produku a pomocí volailiy ěcho veličin umožňuje urči daňovou progresiviu a supeň progrese či regrese zdanění. V příspěvku byl aplikován index daňové progresiviy na daňový sysém ČR a byly určeny hodnoy indexu za období le 2 26 jak pro celkové daňové příjmy sáního rozpoču ČR, ak aké pro jednolivé položky daňových příjmů. Na základě zjišěných hodno indexu daňové progresiviy lze konsaova, že daňový sysém ČR je mírně progresivní a progresivní jsou aké daňové příjmy z jednolivých daní, liší se pouze supněm progrese. Možným omezením inerpreace supně progrese může bý ovšem skuečnos, že údaje o daňových výnosech jsou založeny na hoovosní bázi a edy může docháze k určiému časovému posunu skuečných příjmů oproi období, kdy došlo k ekonomické akiviě. Na vyšší volailiě daňových výnosů se současně podílí i splanos daně a způsob placení záloh a aké změny v legislaivní úpravě daní. Pomocí indexu daňové progresiviy lze urči progresiviu zdanění pouze v agregání podobě a lze jej použí pro prvoní aproximaci progresiviy zdanění. K výhodám ohoo indexu paří skuečnos, že umožňuje urči progresiviu zdanění i v zemích, kde nejsou dosupné empirické údaje o rozdělení daňového břemene a že jej lze použí pro posouzení ineremporálních změn v daňové poliice dané země. 97

8 Konsrukce ohoo ukazaele aké umožňuje mezinárodní komparaci daňové progresiviy. Nevýhodou indexu daňové progresiviy je skuečnos, že nezohledňuje příjmovou nerovnos popř. nerovnos v rozdělení daňového břemene a dále, že neuvažuje s makroekonomickými souvislosmi daňového sysému. LITERATURA [] KAKINAKA, M., PEREIRA, R. M. A New Measuremen of Tax Progressiviy. GSIR Working Papers. Economic Developmen & Policy Series. EDP6-7. Dosupné na [2] KINKOR, J. Měření daňové progresiviy. Finance a úvěr, ročník 44, č. 9/994, sr ISSN [3] KUBÁTOVÁ, K. Daňová eorie a poliika. Eurolex Bohemia, Praha, 2. [4] MUSGRAVE, P., MUSGRAVE, R. Veřejné finance v eorii a praxi. Managemen Press, Praha, 994. [5] NORREGAARD, J. Progressiviy of Income Tax Sysems. OECD Economic Sudies No. 5, Auumn 99. Dosupné na: [6] ŠIROKÝ, J: Daňové eorie s prakickou aplikací. C. H. Beck, Praha, 23. [7] ZMEŠKAL, Z., ČULÍK, M.: Finanční rozhodování za rizika. Sbírka řešených příkladů. Ekf VŠB-TU Osrava, 22. KONTAKT Ing. Ivea Ramanová Kaedra financí, Ekonomická fakula VŠB-TU Osrava Sokolská řída Osrava Česká republika Tel: ivea.ramanova@vsb.cz 98

9 PŘÍLOHA Obr.č. 2: Čvrlení hrubý domácí produk ČR ve sálých cenách roku 2 v leech 2-26 mld. Kč I/2 II/2 III/2 IV/2 I/2 II/2 III/2 IV/2 I/22 II/22 III/22 IV/22 I/23 II/23 III/23 IV/23 I/24 II/24 III/24 IV/24 I/25 II/25 III/25 IV/25 I/26 II/26 III/26 IV/26 HDP ve sálých cenách 2 Průměr HDP Zdroj: ČSÚ a vlasní zpracování Obr.č. 3: Čvrlení daňové příjmy sáního rozpoču ČR v leech 2-26 mld. Kč I/2 II/2 III/2 IV/2 I/2 II/2 III/2 IV/2 I/22 II/22 III/22 IV/22 I/23 II/23 III/23 IV/23 I/24 II/24 III/24 IV/24 I/25 II/25 III/25 IV/25 I/26 II/26 III/26 IV/26 Daňové příjmy včeně pojisného Průměr Zdroj: MFČR a vlasní zpracování 99

10 2 x σ σ c HDP 68,69 329,7 56,74,9 γ ε ( µ ) Daňové příjmy celkem 55, 242,96 5,59,,78,78 Z oho: Příjmy z daní a poplaků 9,85 7,43,37,,2,2 Pojisné na soc. zab. 63,25 39,2 6,25,,59,59 Přímé daně 39,74 56,47 7,52,9 2,28,28 Z oho: Důchodové daně 36,74 64,36 8,2,22 2,342,342 Z oho: DPPO 8,29 34,45 5,87,32 3,443 2,443 DPFO 8,46 8,5 4,26,23 2,476,476 Z oho: DPFO - záv. činnos 4,76 3,25 3,64,25 2,645,645 DPFO z přiznání 2,69,25,2,42 4,74 3,74 DPFO z kap. výnosů,32,2,45,34 3,628 2,628 Majekové daně,83,,33,8,955,955 Nepřímé daně 5,8 49,37 7,3,4,455,455 Z oho: DPH 3,6 25, 5,,6,726,726 SD 8,98 8,62 4,32,23 2,439,439 Clo,67,36,7,7 7,5 6,5 Tab.č.2: Hodnoy indexu daňové progresiviy daňových příjmů sáního rozpoču ČR za období le