UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Václav Dunovský

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2009 Bc. Václav Dunovský"

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Bc. Václav Dunvský

2 Dpravní fakulta Jana Pernera Bezpečnstní rám závdníh autmbilu z hlediska psuzení knstrukce výpčtvým mdelváním Bc. Václav Dunvský Diplmvá práce 2009

3 Zadání diplmvé práce

4 Zadání diplmvé práce

5 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracval samstatně. Veškeré literární prameny a infrmace, které jsem v práci vyuţil, jsu uvedeny v seznamu puţité literatury. Byl jsem seznámen s tím, ţe se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č. 121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, ţe Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy uţití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, ţe pkud djde k uţití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence uţití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pţadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalţila, a t pdle klnstí aţ d jejich skutečné výše. Suhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne Václav Dunvský

6 Pděkvání: Rád bych tut cestu pděkval Ing. Janu Krmelvi, Ph.D., veducímu mé diplmvé práce, za příkladné vedení a pmc. Dále Ing. Iv Šefčikvi, Ph.D. za pmc při práci ve výpčtvých prgramech, panu Václavu Najmanvi za zpřístupnění výrby v dílnách v Dmusnici a v nepslední řadě celé své rdině.

7 ANOTACE Práce se zaměřuje na psuzení bezpečnstníh rámu závdníh autmbilu z phledu výpčtvéh mdelvání. Navrţené knstrukční varianty jsu staticky zatěţvány a následně psuzvány. Cílem práce je navrhnut takvé knstrukční řešení bezpečnstníh rámu, které by vyhvval všem pţadavkům sprtvních předpisů. Výstup tét práce je vyuţitelný také z hlediska knstrukce sérivých vzidel. KLÍČOVÁ SLOVA rám, trubka, výpčtvé mdelvání, zatíţení, napětí, průhyb TITLE Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin ANNOTATION This Thesis is fcused n Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin. On new cncepts f the cages were applied lads and thse were then examined. The gal f this Thesis is t prject a driving car rllcage which wuld crrespnd with cntemprary rules requirements. Results f this Thesis can be als used in prjecting stck cars. KEYWORDS cage, pipe, cmputatinal mdelling, lad, stress, displacement

8 OBSAH strana ÚVOD CÍLE PRÁCE KAROSERIE Materiály na výrbu karserií KAROSERIE ZÁVODNÍHO AUTOMOBILU Definice bezpečnstníh rámu Sprtvní řády Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Materiály a spjvací technlgie Slitiny titanu Chrm-mlybdenvá cel Nelegvaná uhlíkvá cel HOMOLOGAČNÍ PODMÍNKY PRO BEZPEČNOSTNÍ RÁM Předepsané hmlgační zkušky Materiálvé zkušky Zkušky statickéh zatíţení TEORETICKÝ ZÁKLAD PRO ZKOUŠKU STATICKÉHO ZATÍŢENÍ Vztahy pr analytický výpčet Ohyb přímých prutů Ulţení nsníků při rvinném hybu Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Defrmace při rvinném hybu Defrmační energie Energetické metdy řešení defrmace nsníku Castiglianva věta Mhrův integrál Další důleţité vztahy Prstý hyb nsníku KONTROLNÍ VÝPOČET Analytická metda Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer.43

9 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Výpčet v prgramu ANSYS Vyhdncení kntrlníh výpčtu HLAVNÍ VÝPOČET Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Dpručení pr praxi...76 ZÁVĚR..79 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM LITERATURY

10 Úvd V silničním prvzu je zaznamenáván stále rstucí brvský pčet dpravních nehd, při kterých dchází k váţným zraněním psádky autmbilu, mnhdy i smrtelným. T vyţaduje vyské nárky na bezpečnstní prvky autmbilů. Při knstrukci bezpečnstních prvků běţných silničních vzidel jsu velmi čast vyuţívány zkušensti knstruktérů z blasti autmbilvéh sprtu. V autmbilvém sprtu je pčet tragických nehd v prvnání s jejich celkvým pčtem velmi malý. Ve všech blastech knstrukce závdních autmbilů se uplatňují mderním technlgie a nvé materiály. Závdní vzidla jsu tak stále rychlejší a zárveň vladatelnější. Řidič závdníh autmbilu je v sučasnsti schpen charaktervě stejný úsek prjet výrazně rychleji, byť s větší dávku jistty, neţ v případě staršíh mdelu. Následky případné nehdy by při zachvání půvdní bezpečnstní výbavy byly zcela jistě mnhem hrší. Musí být tedy dané jasné pţadavky na prvky bezpečnstní výbavy a sučasně musí prbíhat stálý technický vývj těcht prvků. Základními bezpečnstními prvky v autmbilvém sprtu jsu: výstrj psádky, systém chrany hlavy a krku HANS, anatmická sedačka, šesti (smi) bdvé pásy, autmatický hasící systém, prvky karserie dstatečně tuhá výztuţ karserie. Tat diplmvá práce je zaměřena na navrhvání nvých knstrukčních řešení výztuţe karserie závdníh autmbilu a na vylepšení stávajícíh zvýšením pčtu výztuţných prvků karserie. 9

11 1. Cíle práce Ověření tuhsti a pevnsti stávajícíh knstrukčníh řešení bezpečnstníh rámu pr rallye, návrh mdifikace stávajícíh bezpečnstníh rámu, věření tuhsti a pevnsti navrţenéh bezpečnstníh rámu výpčtvým mdelváním, další návrhy knstrukčních úprav, závěry a dpručení pr praxi. 10

12 2. Karserie autmbilu Obecně je chrana psádky autmbilu přím závislá na struktuře karserie. Nsná struktura karserie musí mít dstatečnu schpnst absrpce energie, vzniklé při nehdě a nárazu. Karserie závdníh vzu je v základu ttţná s karserií sérivu a platí pr ni stejné becné pţadavky: aktivní a pasivní bezpečnst, nízká hmtnst, chrana psádky před pvětrnstními vlivy, účelnst tvaru a prvedení karserie, příznivá tepelná phda pr řidiče a přepravvané sby, mezení hluku vnitřníh i vnějšíh, mezení vibrací, bezpečný výhled z vzidla dpředu, dzadu i d stran, mezení následků nehdy, aerdynamická stabilita, malý sučinitel dpru vzduchu, vyská ţivtnst a splehlivst, estetika vnějšíh tvaru. (kurzívu jsu vyznačeny pţadavky v autmbilvém sprtu nepdstatné) V suvislsti se závdními autmbily je nejdůleţitější pdmínka: defrmace nsné struktury nesmí překrčit hdnty, které by znamenaly defrmaci prstru pr psádku větší, neţ je nutná pr přeţití. V mderní výrbě je th dsaţen díky puţití nvých pevnstních materiálů a jejich kmbinací. Ty při puţití v různých prvcích struktury karserie výhdně zvyšují její pevnst. Lisvané prvky díky technlgii výrby bsahují kvy s různými mechanickými vlastnstmi a jsu začleněny d výsledné struktury dle Obr

13 Obr. 1. Materiálvý kncept karserie [2] 2.1 Materiály na výrbu karserií Nejvíce vyuţívané jsu celvé plechy, pzinkvané celvé plechy, hliníkvé plechy. Z těcht materiálů se tvří, především lisváním, vhdné prfily. D výrby jsu začleněny plasty. Dnes nejběţnější samnsné karserie jsu vyrbeny z pevných a vyskpevnstních plechů. Pevné karsářské plechy dsahují hdnt meze kluzu Rp 0,2 aţ 400 N/mm 2 při tlušťkách d 0,5 d 2 mm. Plechvé prvky, nebli nástřihy mhu mít prměnnu pevnst a tlušťku. Th je dsaţen laservým svařváním plechů různých vlastnstí. Tyt prvky se následně svařují na výsledné díly karserie (Obr. 2). 12

14 Obr. 2. Karsářské plechy [2] U autmbilů s hliníkvu karserií je vyuţíván mříţvéh rámu. Různě tvarvané, vytlačvané a hliníkvé prfily zde tvří strukturu rámu. Namáhaná místa jsu spjena litými uzly. Základní nsnu činnst tvří mříţvý tyčvý systém a vnější plchy mají splunsnu funkci (Obr. 3). Obr. 3. Mřížvý rám [2] 13

15 3. Karserie závdníh autmbilu Karserie závdníh autmbilu svu strukturu vychází ze sérivé pdby. Všechny prvky struktury plní stejnu funkci jak v sérivém vze. Jsu všem dplněny hlavním bezpečnstním prvkem bezpečnstním rámem. 3.1 Definice bezpečnstníh rámu Jedná se svařvanu (případně sešrubvanu) trubkvu klecvu knstrukci, která bklpuje uvnitř karserie prstr pr psádku (Obr. 4, Obr. 5). Bezpečnstní rám má zásadní funkci při havárii závdníh autmbilu, prtţe rzhdujícím způsbem zabraňuje defrmaci karserie, neb ji maximálním způsbem mezuje. Ochranné knstrukce musí být navrţeny a zhtveny tak, aby při správné mntáţi ve vze sníţily rizik zranění sb ve vze na minimum a zabránily vzniku překáţky pr záchranáře zasahující v havarvaném autmbilu. Základními charakteristikami bezpečnstních knstrukcí jsu tuhá knstrukce, schpná přizpůsbit se knkrétnímu vzidlu, dpvídající upevnění a správná mntáţ ke karsérii. Ochranná knstrukce nesmí být nikdy puţita jak ptrubí pr rzvd kapaliny a musí být kncipvána tak, aby nebránila přístupu k předním sedadlům a nezasahvala d prstru jezdce a splujezdce. Obr. 4. Karserie závdníh autmbilu 1 [14] 14

16 Obr. 5. Karserie závdníh autmbilu 2 [13] 3.2 Sprtvní řády Kaţdý bezpečnstní rám se skládá z něklika prvků. Technlgickým spjením těcht prvků vzniká základní struktura rámu. Příklad základní struktury je na Obr. 6. Základní struktura musí být dplněna pvinnými vzpěrami a výztuhami. K těm je mţné přidat vlitelné vzpěry a výztuhy (Obr. 7). Rzdělení pvinných a nepvinných prvků předepisuje přílha č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů vydaných Mezinárdní autmbilvu federací (FIA), v České republice zastupenu Federací autmbilvéh sprtu (FAS) Autklubu České republiky (AČR), která je sučasně jedinu Nárdní sprtvní autritu (ASN) respektvanu FIA. Pr účely tét práce budu z Mezinárdních sprtvních řádů vyňaty puze ty nejdůleţitější pasáţe. Prvky základní struktury: bluk trubkvý prvek tvřící bluk upevněný na dvu deskách, hlavní bluk trubkvý jedndílný příčný bluk, téměř vertikální, situvaný ve vze napříč, za předními sedadly, přední bluk stejné vlastnsti jak hlavní bluk, ale kpíruje blasti slupků čelníh skla a hrní kraj čelníh skla, 15

17 bční bluk jedndílný trubkvý prvek, umístěný prakticky pdélně a svisle, situvaný na pravé a na levé straně vzu. Jeh přední slupek kpíruje blast slupku čelníh skla a jeh zadní slupek je prakticky svislý a situvaný za předními sedadly, bční půlbluk shdný s bčním blukem, ale bez zadníh slupku, na brázku Obr. 6 vyznačen mdře, pdélná vzpěra prakticky pdélně umístěná trubka spjující hrní části předníh a hlavníh bluku. příčná vzpěra příčně umístěná trubka spjující hrní blast bčních půlbluků neb bčních bluků, diagnální vzpěra diagnálně umístěná trubka spjující jeden z hrních rhů hlavníh bluku, neb jeden z krajů příčné vzpěry v případě bčníh bluku s dlní upevňvací desku, na Obr. 6 vyznačena mdře, demntvatelné vzpěry vzpěra v bezpečnstní knstrukci, kteru je mţn dstranit, upevňvací deska deska přivařená k kraji trubky bluku umţňující její přišrubvání neb přivaření ke skeletu (šasi) k výztuţné desce, výztuţná deska kvvá deska upevněná ke skeletu (šasi) pd ktevní desku bluku z důvdu lepšíh rzlţení zatíţení na skelet (šasi) tlušťce minimálně 3 mm a bsahu plchy minimálně 120 cm 2. Obr. 6. Typ základní struktury 16

18 Dplňující prvky: Obr. 7. Typ dplnění základní struktury pdélné, příčné, diagnální vzpěry (D), dveřní výztuhy (B), výztuhy střechy (A), upevňvací bdy předníh zavěšení, zesílení úhlů a spjů (C), rhvé výztuhy výztuha hybu neb spje z plechů hnutých d tvaru U. Tlušťka plechu musí být minimálně 1 mm. Okraje těcht výztuh musí být umístěny ve vzdálensti rvnající se 2 aţ 4 násbku největšíh průměru spjených trubek vzhledem k vrchlu úhlu Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Pr dsaţení maximální účinnsti bezpečnstníh rámu je při výrbě nutné ddrţet základní zásady: kaţdý z chranných bluků musí být z jednh kusu a beze spjek, jejich knstrukce musí být jedntná a musí být bez bulí a trhlin, svislá část hlavníh bluku musí být rvná v minimální vzdálensti d vnitřníh brysu skeletu, 17

19 přední slupek předníh neb bčníh bluku musí c nejpřesněji kpírvat slupky čelníh skla a ve své dlní svislé části musí mít nejvýše jeden hyb, kaţdý z bluků musí být ze jednh dílu a v hybu nesmí být ţádné pruchy, spje mezi příčnými vzpěrami s bčními bluky, neb spjení pdélných vzpěr s předním a hlavním blukem, neb spje mezi bčním půlblukem a hlavním blukem musí být na úrvni střechy, aby byl dsaţen c nejlepšíh upevnění ke karsérii, je dvlen prvést na ptřebných místech zásahy d sérivéh čalunění, zejména klem bezpečnstní klece a jejíh upevnění vystřiţením neb defrmací, ve všech případech musí být na úrvni střechy nanejvýš 4 rzebíratelné spje, zadní vzpěry musí být upevněny u střechy a u hrních rhů hlavníh bluku p bu stranách vnitřníh prstru vzidla. Musí se svislicí svírat minimální úhel 30, musí být rvné a umístěné c nejblíţe k vnitřnímu brysu skeletu. Obr. 8. Phled - čelní skl [8] Obr. 9. Phled dveře [8] 18

20 3.3 Materiály a spjvací technlgie Existuje něklik druhů materiálu, vhdných ke knstrukci bezpečnstníh rámu. Vţdy se jedná bezešvé trubky taţené za studena. Ohýbání trubek musí být prveden za studena s plměrem zahnutí sy trubky rvnajícím se nejméně trjnásbku průměru trubky. Pkud je v průběhu tvářecí perace trubka tvarvána d válu, pměr mezi velkým a malým průměrem musí být minimálně 0,9. Jak bude zřejmé z dalšíh textu, knkrétní vlba druhu materiálu, jeh průřezvých parametrů a spjvací technlgie je přím závislá na pţadavcích kladených na výsledný výrbek, ale také na ceně pltvarů Slitiny titanu Titan je díky svým charakteristikám jeden z nejvhdnějších materiálů pr aplikaci v extrémních pdmínkách, kde by jiné materiály nedsáhly pţadvaných uţitných vlastnstí: vyský pměr pevnst/hustta, vyská schpnst absrpce nárazu, vynikající krzní dlnst, velmi dbrá erzní dlnst, snadné zpracvání titanu a titanvých slitin. V praxi a ve výrbě bezpečnstních rámů jsu puţívány trubky a plechy ze slitiny titanu: TiAl 6 V 4 Jedná se becně nejpuţívanější titanvu slitinu s bsahem 6% Al a 4% V s velmi vysku pevnstí. 19

21 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 1. Slitina Titanu mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 910 MPa Mez pevnsti v tahu R m 1000 MPa Taţnst A 10 % Tvrdst HV Mdul pruţnsti E MPa Fyzikální vlastnsti: Tab. 2. Slitina Titanu fyzikální vlastnsti Hustta 4430 kg/m 3 Pissnva knstanta 0,3 Svařvání slitin Titanu: Slitina TiAl 6 V 4 je dbře svařitelná. Vyuţívá se zejména svařvací metdy TIG (blukvé svařvání wlframvu elektrdu v inertním plynu) za stejnsměrnéh prudu. Výsledkem je čistý a velmi kvalitní svar prakticky bez výskytu vměstků ve svarvém kvu. Spj je tak vysce kvalitní a abslutně celistvý Chrm-mlybdenvá cel Nejvyuţívanějším materiálem na trubky bezpečnstních rámů jsu celi: 25CrM4 Jedná se cel třídy s bsahem 2,5% Cr a 0,4% M. Významným faktrem je cena, v prvnání např. se slitinami titanu. Mechanické vlastnsti a svařitelnst jsu velmi dbré. 20

22 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 3. Chrm-mlybdenvá cel - mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 695 MPa Mez pevnsti v tahu R m 765 MPa Taţnst A 18 % Tvrdst HB Mdul pruţnsti E MPa Svařvání CrM celí: Trubky z celi 25CrM4 jsu v praxi svařvány metdu MIG/MAG v chranné atmsféře Ar 82 % a CO 2 18 % a měděným vinutím Nelegvaná uhlíkvá cel Tent materiál je definván přím přílhu č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů. Tab. 4. Nelegvaná uhlíkvá cel - pžadavky materiál nelegvaná uhlíkvá cel bezešvá, taţená za studena s bsahem maximálně 0,3% C minimální pevnst v tahu 350 MPa Pr nelegvanu uhlíkvu cel musí být maximální bsah manganu 1% a pr statní přísady 0,5%. Při výběru kvality celi je třeba věnvat pzrnst zvláště taţnsti materiálu a vhdnsti pr svařvání. 21

23 4. Hmlgační pdmínky pr bezpečnstní rám Kaţdý nvě vyrbený bezpečnstní rám musí splnit něklik předepsaných zkušek, které prvěří jeh kvalitu. Na základě výsledků z těcht zkušek je danému výrbku udělena hmlgace a ten můţe být puţit v závdním autmbilu na sprtvních pdnicích nárdní či mezinárdní úrvně. Pr výrbce bezpečnstníh rámu existují tři cesty, jak dcílit udělení hmlgace: řídit se přesně zněním Mezinárdních sprtvních řádů. V tmt případě je nutn přesně ddrţet materiálvý předpis (kapitla 2.3.3), technlgický předpis, umístění a pčet prvků základní struktury a prvků dplňujících, testvat bezpečnstní rám u ASN, testvat bezpečnstní rám u FIA. Pr cíle tét diplmvé práce jsu zásadní druhý a třetí bd. Výrbce můţe v těcht případech navrhnut vlastní variantu řešení bezpečnstníh rámu. Jedinu předem danu pdmínku je ddrţet pčet prvků základní struktury. Všechny zbylé prměnné je mţné uvaţvat dle vlastníh návrhu. Těmit prměnnými jsu puţitý materiál, jeh rzměry a kmbinace různých rzměrů, prvky dplňující a puţitá spjvací (svařvací) technlgie. Je-li bezpečnstnímu rámu udělena hmlgace, je značen jedinečným, nekpírvatelným a nepřemístitelným identifikačním štítkem (samdestrukční samlepka, rytí, zapuštění). Identifikační štítek bsahuje jmén výrbce, hmlgační čísl a jedinečné sérivé čísl d výrbce. 4.1 Předepsané hmlgační zkušky Zkušky, na základě jejichţ výsledků je nvě navrţený a vyrbený bezpečnstní rám psuzván, jsu rzděleny d dvu blastí. 22

24 4.1.1 Materiálvé zkušky Výrbce musí předlţit ptvrzení půvdu puţívanéh materiálu. Musí prkázat, ţe puţívanými metdami svařvání je dsaţen stejných a pevných svarů a ty jsu pravidelně kntrlvány pmcí labratrních zkušek. Dále musí výrbce prkázat, ţe jsu puţívány a ddrţvány nrmy pr kvalitu a vnitřní nrmy, které lze kntrlvat a které jsu pravidelně aktualizvány Zkušky statickéh zatíţení Bční statické zatíţení Je aplikván na svislý slupek hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 10. Bční zatížení Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. 23

25 Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve vdrvném směru a sučasně ve výšce 550 mm +/- 50 mm nad nejniţším bdem upevnění hlavníh bluku a t p dbu minimálně 15 sekund. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na hlavním bluku Je aplikván na vrchl hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat příčný prfil hlavníh bluku a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = šířka hlavníh bluku + minimálně 100 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 11. Zatížení hlavníh bluku Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 4,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve svislém směru a t p dbu minimálně 15 sekund. 24

26 Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na předním bluku Je aplikván na vrchl předníh bluku a na blast kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 12. Zatížení předníh bluku Vzhledem k pvaze zkušky musí být trn zknstruván tak, aby byla zaručena jeh stálá plha v blasti kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru, kdyţ je aplikván zatíţení. Pdélná sa trnu musí být rientvána směrem vpřed (ve smyslu jízdy vzu) a sučasně směrem dlů pd úhlem 5 +/- 1 vzhledem k hrizntální rvině. Příčná sa trnu musí 25

27 být rientvána směrem ven z vzu a sučasně směrem dlů pd úhlem 25 +/-1 vzhledem k hrizntální rvině. Zatíţení musí být aplikván minimálně p dbu 15 sekund. Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 100 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Jakákli změna hmlgvanéh bezpečnstníh rámu je zakázána. Za změnu je pvaţván jakékliv brábění, svařvání, které znamená trvalu změnu materiálu neb struktury rámu. Jakukli pravu hmlgvanéh bezpečnstníh rámu, pškzenéh v důsledku nehdy, musí prvést výrbce knstrukce neb musí být prvedena s jeh suhlasem. Bezpečnstní rám musí být znvu pdrben statickým zkuškám. 26

28 5. Teretický základ pr zkušku statickéh zatíţení Zkušku statickéh zatíţení lze realizvat něklika metdami. Pr tut diplmvu práci jsem zvlil výpčtvu metdu. Celý experiment prt prběhl pmcí výpčtvých prgramů vyuţívající k řešení metdy knečných prvků. Další mţnstí zkušky statickéh zatíţení je reálný experiment. Pr účely tét diplmvé práce jsem připravil bezpečnstní rám, který měl být pdrben zkuškám statickéh zatíţení. Realizace tét metdy vyţaduje zajištění specifickéh zatěţvacíh zařízení, které pr účely tét diplmvé práce nebyl k dispzici. Fyzická zkuška měla být důkazem a věřením správnsti výpčtu pmcí pčítačvých prgramů. Verifikace dsaţených výsledků při nedstupnsti fyzické zkušky jsem dcílil pmcí analytickéh výpčtu vhdnéh prvku bezpečnstníh rámu, na který byl aplikván zatíţení. Bezpečnstní rám závdníh autmbilu lze vnímat jak prstrvu příhradvu knstrukci. Tyt knstrukce jsu v praxi řešeny jak prutvé sustavy. Analytické řešení takvých sustav je velmi slţité. Stejně jak v tét práci i v praxi v sučasné dbě sluţí puze pr kntrlu. Je nutné zjedndušení těcht knstrukcí a jejich rzdělení na jedntlivé nsníky, na kterých lze určit hdnty sledvané veličiny. 5.1 Vztahy pr analytický výpčet Půsbením vnějších vlivů je těles defrmván. Z mechanickéh phledu je mţné chvání tělesa a defrmace dělit na pruţné (elastické) a trvalé (plastické). Pruţná přetvření těles vznikají d určité hdnty půsbícíh napětí. Tt přetvření je charakteristické vratnstí děje a jednznačnu závislstí mezi silami a defrmacemi. 27

29 Obr. 13. Pracvní diagram z tahvé zkušky Pracvní diagram na Obr.13 vystihuje tři blasti závislsti napětí a pměrné defrmace: blast 1 = blast pruţných defrmací. Závislst mezi napětím a pměrnu defrmací je lineární a při zatěţvání i dlehčvání je vyjádřena Hkvým záknem. Lineární závislst je uvaţvána aţ d meze kluzu R e, blast 2 = blast rvnměrné (malé) plastické defrmace. Tat blast je v rzmezí d meze kluzu R e d meze maximální dsaţené síly, nebli mezí pevnsti R m. Bd A je mez plasticity, blast 3 = blast nervnměrné (velké) plastické defrmace Ohyb přímých prutů Prutem neb také nsníkem je nazýván těles jehţ příčné rzměry jsu velmi výrazně menší, neţ rzměr pdélný. Příčné rzměry jsu přitm puţity k přensu půsbících sil. Půsbením vnějších sil jsu nsníky hýbány a namáhány tak na hyb. Defrmace nsníku sledujeme na defrmaci jeh střednice, která je značvána jak průhybvá čára. V ideálním případě, kdy je nsník zatíţen sustavu sil v rvině, je průhybvá čára rvinná křivka. V případě, ţe je nsník vystaven půsbení becnu sustavu příčných sil, je průhybvá čára křivka becně rientvaná v prstru a jedná se prstrvý hyb. Obecně platí, ţe u prutů sledujeme hlavně hybvé a nrmálvé napětí, průhyb a změnu sklnu. Bereme-li v úvahu rvinný hyb, nsník můţe být zatíţen samělými silami F, samělými silvými dvjicemi (mmenty) M neb spjitými zatíţeními q(x). Spjité zatíţení je definván analyticku funkcí jedné suřadnice (x). 28

30 Obr. 14. Způsby zatížení nsníku [4] Ulţení nsníků při rvinném hybu Na tvar průhybvé čáry má krmě způsbu zatíţení značný vliv i ulţení knců nsníku. klubvá pdpěra pevná klubvá pdpěra psuvná Obr. 15. Klubvá pdpěra pevná [4] tuhé vetknutí Obr. 16. Klubvá pdpěra psuvná [4] vlný knec Obr. 17. Tuhé vetknutí [4] Obr. 18. Vlný knec [4] Kmbinací výše uvedených druhů ulţení získáme různé typy nsníků (prutů). Základní rzdělení je na nsníky staticky určitě ulţené a staticky neurčitě ulţené. staticky určité nsníky Obr. 19. Staticky určité nsníky [4] jednu staticky neurčité nsníky 29

31 Obr. 20. Jednu staticky neurčité nsníky [4] dvakrát staticky neurčité nsníky Obr. 21. Dvakrát staticky neurčité nsníky [4] Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Vnější silvé účinky, které nsník zatěţují, namáhají materiál, ze kteréh je vyrben. Materiál tak musí přenášet vnitřní silvé účinky. Vnitřní silvé účinky lze vyjádřit něklika způsby: metda řezu Obr. 22. Metda řezu [4] Vnitřní síla T(x) nebli psuvající síla musí bránit phybu dříznuté části ve svislém směru. Musí zabezpečit splnění slţkvé rvnice rvnváhy pr svislý směr p jedné straně řezu. Odtud vyplývá vztah pr psuvající sílu: n i1 F i T( x) (1) 30

32 Psuvající síla v libvlném řezu nsníku je rvna algebraickému sučtu všech příčných vnějších sil (včetně reakcí) půsbících p jedné straně uvaţvanéh řezu. Vnitřní mment M (x) nebli hybvý mment musí bránit rtaci dříznuté části nsníku. Musí zabezpečit splnění mmentvé rvnice rvnváhy. Jestliţe sestavíme tut rvnici rvnváhy k místu x, lze vyjádřit vnitřní mment: M n i1 n ( x) F.( x a ) M (2) i i j1 j Ohybvý mment v libvlném řezu nsníku je rven algebraickému sučtu mmentů všech vnějších mmentů a dvjic (včetně reakcí), půsbících p jedné straně řezu, k tmut řezu. Schwedlerva věta Obr. 23. Schwedlerva věta Vyuţívá faktu, ţe psuvající síly i hybvé mmenty jsu vyvlány splečnu příčinu, a t vnějším zatěţváním nsníku. Díky tmu mezi nimi existuje závislst. Tut závislst vyjadřují dvě rvnice, které jsu dvzeny z rvnváhy sil a mmentů elementu nsníku. Ze slţkvé rvnice rvnváhy je: dt ( x) q( x) (3) dx Z mmentvé rvnice k bdu A a zanedbání neknečně maléh příčinku q(x) je: dm ( x) T( x) (4) dx 31

33 Derivací a spjením bu rvnic získáme diferenciální rvnici druhéh řádu: d 2 M ( x) q( x) (5) 2 dx Defrmace při rvinném hybu Z řešení Bernullih diferenciální rvnice průhybvé čáry a z řešení úplné diferenciální rvnice průhybvé čáry vyplývá následující tabulka. Tab. 5. Defrmace při rvinném hybu w(x) φ(x) = w (x) M (x) = -E.I z.w (x) T(x) = -E.I z.w (x) q(x) = E.I z.w (4) (x) průhyb nsníku v becném místě úhel natčení v becném místě hybvý mment v becném místě psuvající síla v becném místě zatíţení elementu nsníku Defrmační energie Defrmační energie je velice důleţitu veličinu, prtţe s její pmcí lze pčítat veliksti defrmací. S výhdu se puţívá při numerických metdách. Phybujeme-li se v blasti lineárních elastických defrmací, phybujeme se sučasně v blasti platnsti Hkva zákna. Zatíţíme-li prut (nsník) délky l a plchy průřezu A samělu silu F, vyvlávající jednsu napjatst (tah, tlak), jejíţ velikst se plynule zvyšuje z nulvé hdnty k maximální, nebli F, vztah pr defrmační energii je: U 2 F. l (6) 2. E. A Defrmační energie elementu prutu lze vyjádřit pmcí vnitřních sil N(x) a bsahu plchy průřezu v místě řezu A(x): 2 N ( x). dx du (7) E. A( x) Celkvá defrmační energie je rvna integrálu p celé délce prutu: U N ( x) dx E. A( x) (8) 32

34 Měrná defrmační energie je ptm vztaţena k příslušnému bjemu. V případě elementu nsníku a platnsti Hkva vztahu: du N ( x) dx 1 1 N( x) ( x) ( x). ( x). E. ( x) dv E. A( x) A( x) dx 2. E A( x) (10) 2. E Energetické metdy řešení defrmace nsníku Jestliţe na pddajné těles půsbí sustava vnějších sil F 1, F 2, F 3,..., F i,..., F n, pak se tt těles zdefrmuje. Defrmační energie U je funkcí všech sil. U U F, F,..., F ) (11) ( 1 2 n Změní-li se síla F i přírůstek df i, změní se funkce U přírůstek du. P úpravách získáme Castiglianvu větu: U U wi, případně pr natčení j F i M j (12) Psuv w i ve směru a smyslu půsbiště vnější síly F i je rven parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle tét síly F i. Obdbně lze zapsat Lagrangevu větu: U Fi w i (13) Síla F i je rvna parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle příslušnéh psuvu w i ve směru a smyslu půsbiště tét síly F i. Tyt metdy vyuţívají skalarání přístup. Při výpčtu jsu jedndušší a rychlejší neţ vektrvé, zejména v případě, kdy je cílem určit defrmace v určitém místě nsníku. 33

35 5.1.7 Castiglianva věta Mhrův integrál Mhrva integrálu je vyuţíván při řešení defrmací hýbaných křivých prutů, cţ bude vyuţit i pr účely tét práce. Vztahy vycházejí z Castiglianvy věty (12). P úpravě lze vyjádřit defrmační energii nsníku d hybu integrálem: 2 1 M ( x) U.. dx (14) 2. E I( x) ( l) Psuv ve směru libvlnéh účinku plyne přím z Castiglianvy věty a nazývá se Mhrův integrál: 1 M ( x) w i.. mi( x). dx (15) E I( x) ( l) Další důleţité vztahy dn Nrmálvé napětí: da (16) dt Smykvé napětí: da (17) Ohybvé napětí: M M max (18) I W e Největší hybvé napětí v určitém průřezu je v nejvzdálenějším místě d neutrální sy. Bude-li vzdálenst tht místa d neutrální sy e, bude v něm napětí: Mdul průřezu v hybu: I W (19) e 4 4 Kvadratický mment průřezu (hyb průřezu mezikruţí): I.( D d ) (20) 64 34

36 5.1.9 Prstý hyb nsníku Při hybu nsníku dchází v průřezu k pruţně plastické defrmaci, která má různý průběh d pvrchu materiálu k neutrální se. Obr. 24. Rzlžení napětí prstý hyb V neutrální se není napětí a při hýbání se ani neprdluţuje ani nezkracuje. Neutrální sa je na začátku uprstřed průřezu, při hybu se psuvá směrem k vnitřní straně hybu. Není tedy ttţná s su těţiště hýbanéh materiálu. Obr. 25. Plha neutrální sy 35

37 6. Kntrlní výpčet Analytický výpčet aplikujeme na prvek, který svým charakterem představuje chranný bluk, vyskytující se v některých závdních vzech za hlavu řidiče. Ve výpčtech bude uvaţván materiál tenkstěnná celvá trubka 25CrM Analytická metda Obr. 26. Bezpečnstní bluk Tent jednduchý bezpečnstní bluk nahradíme výpčtvým mdelem. Vlíme mdel křivéh prutu zatíţený samělu silu a budeme sledvat průhyb v pţadvaném místě, průběh hybvéh mmentu a napětí. Obr. 27. Výpčtvý mdel jednduchéh bluku 36

38 Gemetrie bluku (prutu), materiálvé a průřezvé charakteristiky vztaţené ke střednici prutu: - průměr trubky: D = 40 mm, d = 37 mm, - plcha průřezu: A = 181,43 mm 2, - mdul pruţnsti: E = 2, MPa, - kvadratický mment průřezu: I = mm 4, - mdul průřezu v hybu: W = mm 3, - plměr zakřivení: R = 150 mm, - úhel: α = 144 0, - úhel: β = α/2 = 72 0, - výška: h = 600 mm, - rzchd: L = 600 mm. Obr. 28. Gemetrie jednduchéh bluku Zatěţující síla bude dpvídat hmtnsti vzidla m = 1000 kg a bude mít hdntu: - F = N Vzhledem k symetrii křivéh prutu stačí uvaţvat ve výpčtu puze jeh plvinu. Tu je vzhledem ke gemetrii prutu třeba rzdělit na dvě blasti. První je blast zakřivenéh prutu s plměrem R a druhá je blast příméh prutu. 37

39 Obr. 29. Řez 1 Vzhledem k vyuţití symetrie je náhradní prut dvakrát staticky neurčitě ulţený. V místě řezu prt stanvujeme neznámé parametry. Sílu N x a mment M x. K jejich zjištění musíme zavést defrmační pdmínky pr míst řezu, nebli bd X. Jsu jimi psuv ve svislém směru w x = 0 a natčení φ x = 0. Pr řešení vyuţijeme Mhrva integrálu. Dsazením defrmačních pdmínek získáme rvnice: Mhrův integrál řešený pr dvě blasti 1 w w x. M ( s). m ( s). ds 0 (21) E. I ( l) a 1 x. M ( s). m ( s). ds 0 (22) E. I ( l) 38

40 Tab. 6. Mhrův integrál pr dvě blasti blast meze ds M (s) m w (s) m φ (s) 4. I 10 R. d 0 II l d 0 M M x x F N x. R.(1 cs ). R. sin " 1". R.(1 cs ) " 1" 2 N. R.(1 cs 72 ).sin 72 F.( R.sin 72 2 x.cs 72 ) " 1". R.(1 72 cs 72 ).sin " 1" P dsazení d rvnic (21), (22): F 4. ( M x N x. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( M x N x. R.(1 cs 72 ).sin 72 (23) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d 2 x 1. E. I ( M l 0 x N ( M x x F. R.(1 cs ). R.sin ). d 2 N. x F R.(1 cs 72 ).sin 72.( R.sin 72.cs 72 )). d 2 (24) P prvedení všech integrací: 8,42. M. R R x ,29. N x. R 6,67. F. (25) 4,72. M. R R x 2 2 8,42. N x. R 2,92. F. (26) Z tét sustavy dvu rvnic dvu neznámých získáme a zakreslíme ve správném smyslu: M x = -39,3.F = Nmm (27) N x = -0,2.F = N (28) 39

41 Obr. 30. Řez 2 Průběh hybvéh mmentu p délce prutu má samzřejmě prměnnu hdntu. V blasti hrníh zakřivení nebli blasti I stanvíme jeh maximální hdntu jak extrém funkce M (ψ). Tut funkci parciálně derivujeme dle úhlu ψ a pkládáme rvnu nule. M x F N x. R.(1 cs ). R. sin 2 (29) M ( ) 0 F 0,2. F. R.sin. R.cs 0 2 tan 0,5 0,2 68,2 Extrémní hdnta hybvéh mmentu je tedy v hrní zakřivené části bluku v místě dpvídajícím úhlu ψ = 68,2 0. P dsazení d vztahu pr hybvý mment pr blast I: M ( 68,2 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 68,2 ). R.sin 68, 2 (30) M ( 68,2 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 114, 774Nm F 2 40

42 Míst, kde se mění velikst hybvéh mmentu ze záprné na kladnu, a kde má tedy hybvý mment pr blast I nulvu hdntu zjistíme plţením rvnice pr M (ψ) nule a vyjádřením příslušné hdnty úhlu ψ: F 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin 0 (31) 2 39,3 1 0,2(1 cs ).sin 0 R 2 0, sin 0,462 0,5. sin 2 1 sin 5,33 11,55.sin 6,25.sin 2 7,25.sin 11,55.sin 4,33 0 sin 1 0,6 sin 2 0,98 2 Díky uvaţvané gemetrii prutu vyhvuje jak řešení úhel: ψ 1 = 36,8 Z dalších vybraných míst sledujeme velikst hybvéh mmentu pr míst řezu a bd X, přechd mezi blastmi I a II a míst vetknutí. - vrchl bluku (bd X): 0 (32) F M ( x) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 0 ). R.sin 0 2 M ( x) 39,3. F Nmm 393Nm - přechd blastí I a II: 72, 0mm (33) F M ( 72 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ). R.sin 72 2 M ( 72 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 112, 997Nm - míst vetknutí: l 521mm (34) F M ( l) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ) 521.sin 72.( R.sin cs 72 2 M ( l) 7,8. F 78000Nmm 78Nm ) 41

43 Průběh hybvéh mmentu p celé délce plviny prutu: Obr. 31. Průběh hybvéh mmentu 1 Maximální namáhání bezpečnstníh bluku je tedy na jeh vrchlu v místě X. Velikst hybvéh napětí v tmt místě je: M ( x) max 233MPa (35) W 1683 Psuv (defrmace) bdu X ve svislém směru bude mít hdntu: F 4. ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ).sin 72 (36) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d w x E. I w x 0, 2mm Integrály byly vypčteny prgramem Derive 5 ve verzi Trial. 42

44 6.2 Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Na DFJP Univerzity Pardubice jsu k dispzici licencvané výpčtvé prgramy ANSYS a PrEngineer. Stejně jak ve výše uvedeném analytickém řešení budeme sledvat maximální průhyb jednduchéh bluku a maximální hybvé napětí Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer Slid Všechny mdely v tét práci byly tvřeny ve výpčtvém prgramu PrEngineer. Pracvní pstup byl pr všechny řešené varianty stejný. Mdely typu slid byly vytvřeny funkcí Sweep, cţ je taţení prfilu p předem definvané trajektrii. Tat trajektrie byla předem definvaná funkcí Sketcher. V aplikaci Sweep byl zvlen typ Thin Prtrusin, cţ je funkce umţňující neknečně tenkému pvrchu přidat pţadvanu tlušt ku. Upevňvací a výztuţné desky byly vytvřeny jednduchými aplikacemi Extrude a Rtate. Obr. 32 Typy prvků 43

45 Beam Prvek typu Beam se puţívá v případech, kdyţ průřezvé rzměry mdelů jsu výrazně menší neţ jejich délka. V tmt případě není vytvřen mdel bjemem ale puze křivkami a bdy, kterým jsu přiřazeny průřezvé charakterisktiky s příslušnými rzměry a vlastnstmi. Prutvý prvek v MKP: - je pčítán puze s su prutu a průřezvými charakteristikami - u štíhlých prutů platí Bernulli Navierva hyptéza zachvání rvinnsti průřezů - není uvaţván zks Obr. 33. Prvek typu Beam U prutvéh prvku existuje 6 neznámých parametrů. Jsu jimi psuvy a rtace vůči všem třem suřadnicvým sám. Prutvý prvek tedy dsahuje 12 neznámých uzlvých přetvření. Tvrba sítě a výpčet V prgramu PrEngineer prbíhá genervání sítě autmaticky a tím dchází k ptimalizaci sítě elementů. Při vlastním výpčtu pracuje prgram PrEngineer na principu P-technlgie, nebli zpřesňvání výpčtu zvyšváním stupně plynmu bázvých funkcí. Vypčtené hdnty v n-té iteraci jsu prvnány s hdntami z předchzí iterace. Pkud není dsaţen nastavené přesnsti knvergence, dchází ke zvýšení stupně plynmu. Maximální stupeň plynmu je 9. 44

46 Typy výpčtvých analýz Pr účely tét práce byla vyuţita statická analýza New Static. Tut cestu lze získat hdnty napětí, defrmací, apd.. Sučást můţe být zatíţená staticku silu neb mmentem knstantní hdnty, neb můţe být dána funkcí, jejichţ průběh je závislý na entitě, ke které je definván (eliptický, sin, cs apd.). V tmt typu analýzy nelze zadat zatíţení závislé na čase. K dispzici jsu tři metdy: Quick Check - neprvádí kntrlu knvergence výpčtu. Stupeň plynmu je nastaven na hdntu 3. Tat metda sluţí ke kntrle správnsti nadefinvanéh výpčtvéh mdelu. Single-Pass Adaptive - prvádí výpčty ve dvu iteracích. V první iteraci je stupeň plynmu nastaven na hdntu 3 a druhá iterace má maximální stupeň plynmu, tedy 9. Puţití tét metdy je vhdné pr kntaktní analýzy, výpčet kritické síly ve vzpěru a při mdálních analýzách. Multi-Pass Adaptive - pdrbná metda výpčtu vyuţívající P- adaptivní technlgii ke zvyšvání stupňů plynmu u prvků, u kterých není ddrţena předepsaná knvergence. Metda kntrluje předepsanu knvergenci u výpčtů. Ve výsledných zbrazeních mdelu lze zjistit, ve které iteraci byl dsaţen pţadvané hdnty knvergence a umţňuje správně vyhdntit dsaţené výsledky. Tut metdu lze získat velmi přesné hdnty hledaných veličin. 45

47 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Pr výpčet byl zvlen prutvý prvek s příslušnými průřezvými a materiálvými charakteristikami uvedenými v kapitle 6.1. Obr. 34. Prut - mdel Průběh hybvéh mmentu Průběh hybvéh mmentu [Nmm] p délce bluku se shduje s analytickým výpčtem. Obr. 35. Průběh hybvéh mmentu 2 46

48 Hdnty hybvéh napětí Hdnty hybvéh napětí dsahují maximálních hdnt 228,8 MPa. Tat hdnta je dsaţena v místě vrchlu bluku, cţ přesně krespnduje s analytickým řešením. Relativní chyba má hdntu: ,7% 233 Obr. 36. Ohybvé napětí 1 47

49 Obr. 37. Průběh hybvéh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se prakticky shdují s hdntami hybvéh napětí. Odchylka je způsbena uvaţváním rzlţení napětí p průřezu prutu ve výpčtvých prgramech. Maximální hdnty se blíţí 240 MPa. Obr. 38. Ekvivalentní napětí 1 48

50 Průhyb Maximální hdnta průhybu se stejně jak u hybvéh napětí vyskytuje v blasti vrchlu bluku, cţ je ve shdě s analytickým řešením. Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,28 mm. Relativní chyba by byla velmi vyská. Vzhledem k jedntkám ale můţeme výsledek pvaţvat za velmi přesný a dchylku zanedbat. Obr. 39. Průhyb 1 Obr. 40. Průběh průhybu 1 49

51 6.2.3 Výpčet v prgramu ANSYS Stejně jak v případě prgramu PrEngineer, byl i zde k řešení vyuţit prutvý prvek. Knkrétně BEAM189, kterému byly přiřazeny příslušné průřezvé a materiálvé charakteristiky. Obr. 41. Vysíťvaný prut Obr. 42. Prut + zatížení + vetknutí 50

52 Průhyb Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,36 mm. Tat hdnta se pět s maximální přesnstí blíţí hdntě vypčtené analyticky i v prgramu PrEngineer. Hdnty ekvivalentníh napětí Obr. 43. Průhyb 2 Obr. 44. Ekvivalentní napětí 2 51

53 Z brázků zbrazujících řez trubku (Obr. 45, Obr. 46) ve dvu různých rvinách vyplývá, ţe maximální hdnta ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se phybuje mezi 235 a 264 MPa. Těcht hdnt je dsaţen na vrchlu bluku v krajních vláknech trubky. Relativní chyba výpčtu v prvnání s analyticku metdu je přes 10%. Je t způsben tím, ţe analytická metda neuvaţuje rzlţení napětí napříč průřezem. Obr. 45. Řez trubku 1 52

54 Obr. 46. Řez trubku Vyhdncení kntrlníh výpčtu Všechny tři cesty, které vedly k výsledkům vzájemně věřili svu správnst. Jednduchý mdel bluku, který sluţil ke vzájemnému věření správnsti s analytickým výpčtem by byl namáhán ekvivalentním napětím, které by nedsahval ani plviny hdnty meze pruţnsti zvlenéh materiálu a způsbil puze pruţné defrmace. 53

55 7. Hlavní výpčet Základní knstrukcí, na kteru byly aplikvány zkušky statickéh zatíţení dle kapitly byl bezpečnstní rám z vyřazenéh vzu, který je na Obr. 47. Rám byl vyrben v rce 1999, cţ značil, ţe by jiţ neměl splňvat sučasné bezpečnstní pţadavky. Tent bezpečnstní rám je výrbek firmy VND autsprt. Jedná se bezpečnstní rám z trubek materiálu a svařvací technlgie dle kapitly Tent výrbek byl pskytnut firmu VND autsprt pr účely tét práce a v dalším textu bude značen jak rám č. 1. Obr. 47. Bezpečnstní rám č. 1 54

56 Základní rzměry rámu č. 1: Základní rzměry bezpečnstníh rámu č. 1 jsu na Obr. 48. Obr. 48. Rám 1 rzměry Trubky hlavníh bluku a bčních půlbluků: 45 x 2,5 mm Ostatní trubky: 40 x 1,5 mm Pr strukturu bezpečnstníh rámu č. 1. budu navrţeny mdifikace. Všechny nvě začleněné trubky budu mít průřezvé rzměry: 40 x 1,5 mm. 55

57 Vzhledem k vyským hardwarvým nárkům na výpčet byly výpčty všech variant bezpečnstníh rámu řešeny pmcí výpčtvých prvků typu Beam a jejich sustav nebli prutvých knstrukcí. Definice materiálu v prgramu PrEngineer a zbrazení jedntlivých prutů sustavy rámu č. 1 je zbrazen na Obr. 49. Obr. 49. Definice výpčtvéh mdelu V místech, kde je reálný bezpečnstní rám v autmbilu přivařen k výztuţným a upevňvacím deskám jsu příslušným prutům výpčtvéh mdelu debrány všechny stupně vlnsti. Výpčtvý prgram PrEngineer umţnil výpčet ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH (Obr. 50) a průhybu ve smyslu půsbícíh zatíţení (Obr. 51). Obr. 50. PrEnginner výsledky 1 Obr. 51. PrEngineer výsledky 2 56

58 7.1 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 1 Z prstrvéh mdelu rámu č. 1 na Obr. 52 byl vycházen při tvrbě jedntlivých prutů sustavy. Obr. 52. Rám 1 mdel Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 53. Obr. 53. Rám 1 bční zatížení napětí 57

59 Obr. 54. Rám 1 bční zatížení napětí detail Obr. 55. Rám 1 bční zatížení průhyb 58

60 Tab. 7. Rám 1 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 7,2 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Hdnty maximálníh ekvivalentníh napětí přesahují mez pruţnsti materiálu. V daných blastech by dšl k vytvření plastických klubů a vzniku plastické defrmace, která by všem dsahvala hdnty vyhvující pţadavkům. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 56. Obr. 56. Rám 1 hlavní bluk napětí 59

61 Obr. 57. Rám 1 hlavní bluk napětí detail Obr. 58. Rám 1 hlavní bluk průhyb Tab. 8. Rám 1 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 12,6 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 60

62 Maximální ekvivalentní napětí v kritickém místě dsahuje téměř hdnt meze pevnsti danéh materiálu a v tmt místě by mhl djít k rztrţení trubky. Hdnt citelně přesahujících mez pruţnsti danéh materiálu je také dsaţen v místě, kde vrchlvá část hlavníh bluku přechází d svislé. V tét blasti je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál. Mhl by zde djít k prušení materiálu. Defrmace dsahují přípustných hdnt. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení předníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 59. Obr. 59. Rám 1 přední bluk napětí 61

63 Obr. 60. Rám 1 přední bluk průhyb Tab. 9. Rám 1 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 10,7 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry, přechd předníh půlbluku d svislé části Maximální hdnty ekvivalentníh napětí jsu těsně pd hranicí meze pruţnsti danéh materiálu. V kritických místech by dšl puze k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu v přípustných mezích. 62

64 7.2 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 2 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 2 je první variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 61 a Obr. 62. Obr. 61. Rám 2 mdel Obr. 62. Rám 2 mdel phled 63

65 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 63. Obr. 63. Rám 2 bční zatížení napětí Obr. 64. Rám 2 bční zatížení průhyb 64

66 Tab. 10. Rám 2 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 3,3 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil díky mdifikaci v kritických místech sníţit ve svislé části hlavníh bluku více neţ 130 MPa. Také se pdařil sníţit ekvivalentní napětí v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce ze 700 MPa na 70 aţ 120 MPa. Maximální průhyb v dané blasti byl sníţen na méně neţ plvinu půvdní hdnty rámu č. 1. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 65. Obr. 65. Rám 2 hlavní bluk napětí 65

67 Obr. 66. Rám 2 hlavní bluk napětí detail Obr. 67. Rám 2 hlavní bluk průhyb Tab. 11. Rám 2 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 8,3 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 66

68 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se díky mdifikaci pdařil v kritických místech sníţit na hdnty niţší, neţ je mez pevnsti danéh materiálu. Ekvivalentní napětí dsahuje i přes vyztuţení bezpečnstníh rámu při tét zkušce vyských hdnt a v kritických místech by dcházel k plastickým defrmacím. Tyt vyské hdnty se navíc stále vyskytují v blasti přechdu hlavníh bluku d svislé části, kde je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál, cţ by mhl způsbit prušení materiálu. Maximální průhyb v kritických místech byl sníţen více neţ 4 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 68. Obr. 68. Rám 2 přední bluk napětí 67

69 Obr. 69. Rám 2 přední bluk průhyb Tab. 12. Rám 2 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 4,9 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech se pdařil sníţit téměř na plvinu hdnt u rámu č. 1. Také je výrazně sníţen namáhání v přechdu předníh půlbluku d svislé části. V těcht místech by dšl k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu plviční prti půvdnímu řešení rámu č

70 7.3 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 3 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 3 je druhu variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 70 a Obr. 71. Obr. 70. Rám 3 mdel Obr. 71 Rám 3 mdel phled 69

71 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 3 je znázrněn na Obr. 72. Obr. 72. Rám 3 bční zatížení napětí Obr. 73. Rám 3 bční zatížení průhyb 70

72 Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Tab. 13. Rám 3 bční zatížení Maximální hdnty Oblast 5,9 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Tt napětí se vyskytuje i v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce. Tyt maximální hdnty v prvnání s mezí pruţnsti materiálu zaručují puze pruţné defrmace a jsu 150 MPa niţší, neţ u půvdní varianty rámu č. 1. Maximální hdnta průhybu tvří střed mezi hdntami průhybů variant rámů č. 1 a 2. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr. 74. Obr. 74. Rám 3 hlavní bluk napětí 71

73 Obr. 75. Rám 3 hlavní bluk napětí detail Obr. 76. Rám 3 hlavní bluk průhyb Tab. 14. Rám 3 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 1,0 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 72

74 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil v kritických místech naprst minimalizvat v prvnání s variantami rámů č. 1 a 2. Také se pdařil výrazně sníţit namáhání blasti přechdu vrchlvé části hlavníh bluku d svislé části. Výsledky zaručují pruţné defrmace. Maximální průhyb v kritických místech je minimalizván na hdntu 1 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr Obr. 77. Rám 3 přední bluk napětí 73

75 Obr. 78. Rám 3 přední bluk průhyb Tab. 15. Rám 3 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 8,1 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Výsledné hdnty zaručují pruţné defrmace a prti půvdní variantě rámu č. 1 je napětí sníţen více neţ 100 MPa. Maximální hdnty průhybu vzrstly prti variantě rámu č. 2 3,2 mm. 74

76 8. Suhrnné zhdncení výsledků V Tab. 16 je prvnání dsaţených výsledků při simulaci statickéh zatěţvání třech knstrukčních variant bezpečnstníh rámu. Rám č. 1 tvřil základ pr mdifikace značené jak rám č. 2 a rám č. 3. Tab. 16. Suhrn výsledků Bční zatížení Zatížení hlavníh bluku Zatížení předníh bluku Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Rám č MPa 7,2 mm MPa 12,6 mm MPa 10,7 mm Rám č MPa 3,3 mm MPa 8,3 mm MPa 4,9 mm Rám č MPa 5,9 mm MPa 1 mm MPa 8,1 mm Navrţená knstrukční řešení vedla k výraznému sníţení ekvivalentníh napětí v kritických místech a hdnt průhybů. Knstrukční varianta rámu č. 3 vykazuje celkvě nejlepší pevnstní vlastnsti. Tat varianta se jeví jak nejlepší zejména díky výsledkům při zatíţení hlavníh bluku, cţ je zkuška simulující převrácení autmbilu na střechu. Hdnty výsledných napětí ze všech třech typů zkušek statickéh zatíţení rámu č. 3 jsu v přípustných mezích při prvnání s hdntu mezní návrhvé pevnsti celi dle nrmy: ČSN Navrhvání a psuzvání celvých knstrukcí. l y 695 l yd 604MPa, (37) l 1,15 kde: l y = mez pruţnsti l m = sučinitel splehlivsti materiálu (1,15 z TAB pr daný materiál) m 75

77 8.1 Dpručení pr praxi Výpčtvým mdelváním lze s vysku přesnstí a rychlstí získat hdnty sledvaných veličin v kritických místech knstrukce. V praxi by byl pr knstruktéra nutné tyt hdnty věřit reálným experimentem ještě před uvedením výrbku d reálnéh prvzu. Výsledky experimentální zkušky jsu schpny dhalit mţné nehmgenity materiálu vzniklé vlivem tváření a zpracvání a nedknalst napjení jedntlivých prutů. V blasti svarvých spjů jsu tepelně vlivněné blasti a mţnst výskytu vnitřníh pnutí. Typ zatěţvacíh zařízení vhdnéh k realizaci experimentální zkušky je zbrazen na Obr. 79 a Obr. 80. Obr. 79. Zkušební zařízení 1 [10] 76

78 Obr. 80. Zkušební zařízení 2 [10] Způsby dalšíh zlepšení pevnstních vlastnstí bezpečnstníh rámu: Zesílení úhlů a spjů, které by cíleně sníţil napětí v místech napjení jedntlivých trubek. Příklad je na Obr. 81. Obr. 81. Výztuha spje [13] 77

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

1.2. Kinematika hmotného bodu

1.2. Kinematika hmotného bodu 1.. Kinematika hmtnéh bdu P matematické přípravě už můžeme začít s první kapitlu, kinematiku. Tat část fyziky se zabývá ppisem phybu těles, aniž by se ptala prč k phybu dchází. Jak je ve fyzice častým

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Průmyslová vrata sekční rolovací

Průmyslová vrata sekční rolovací Průmyslvá vrata sekční rlvací Sekční vrata MakrPr a MakrPr Alu představují mderní řešení pr průmyslvé bjekty, skladvé haly, dílny a hspdářské prstry. Splehlivá, trvanlivá a teplá vrata: Nsná knstrukce

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty viz. mezipředmětové vztahy.

Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty viz. mezipředmětové vztahy. MATEMATIKA Charakteristika vyučvacíh předmětu Matematika se vyučuje ve všech rčnících. Hdinvá dtace je 4 4 4 4. V každém rčníku jsu žáci na jednu hdinu týdně rzděleni d dvu skupin, hdina je pak věnvána

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

Generování Homepage ze serveru AReality.sk

Generování Homepage ze serveru AReality.sk Genervání Hmepage ze serveru AReality.sk 9. 9. 2010 - Ing. Jiří Fřt Diadema Sftware s.r.. Verze 3.5 Diadema Sftware s. r.. Stránka 1 Obsah Obsah... 2 1. Obecně k prpjení dat... 3 2. Typy prpjení dat...

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom BULLETIN 10/2011 Pr zákazníky a partnery splečnsti MICOS spl. s r.., divize Telcm Vážení bchdní partneři, ve splupráci se splečnstí PROFiber jsme pr Vás připravili šklení na téma: OPTICKÉ ROZVADĚČE MONTÁŽ

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální):

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální): Přílha č. 1 zadávacích pdmínek Laservá, bezdrátvá 3D gemetrie Technické parametry (minimální): kamervá 3D gemetrie kmunikace prstřednictvím Bluetth 4 kusy 3-bdvých držáků 3D terčů s rychlupínáním, uchycení

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

pro správu uživatelských přístupů do registru řidičů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností

pro správu uživatelských přístupů do registru řidičů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností Uživatelská příručka pr správu uživatelských přístupů d registru řidičů pr becní úřady bcí s rzšířenu půsbnstí 1 Licenční ujednání Veškerá práva vyhrazena Ministerstv dpravy nábřeží L. Svbdy 1222/12 110

Více

Porovnání výsledků analytických metod

Porovnání výsledků analytických metod Metdický lit 1 EURCHEM-ČR 212 Editr: Zbyněk Plzák (plzk@iic.c.cz) Prvnání výledků nlytických metd Chrkterizce výknnti nlytické měřící metdy je jedním z důležitých znků nlytickéh měřicíh ytému, zejmén pr

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o.

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o. IT Strategie a Standardy Akademie htelnictví a cestvníh ruchu střední škla, s.r.. Verze 2: Listpad 2014 Dkument služí k infrmvání zaměstnanců, studentů, týmu IT pdpry a dalších zúčastněných stran jejich

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL Obchdní pdmínky zadavatele Čísl smluvy kupujícíh: Čísl smluvy prdávajícíh: RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL uzavřená níže uvedenéh dne, měsíce a rku v suladu s ust. 92

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

TISKÁRNY. Canon ix 4000

TISKÁRNY. Canon ix 4000 TISKÁRNY Tiskárna je zařízení, které dstává data z pčítače a tiskne je na papír. Tiskárna je výstupní zařízení, které služí k přensu dat ulžených v elektrnické pdbě na papír neb jiné médium (ftpapír, kmpaktní

Více

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky MONTÁŽNÍ TECHNIKA MONTÁŽNÍ TECHNIKA pr všechny druhy ftvltalických systémů Srtiment 4/014 4 prfily nabízející širké využití Praktické nerezvé držáky Zkušensti z více jak desetileté praxe HLINÍKOVÉ PROFILY

Více

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00 HELIOS Fenix Evidence daně z přidané hdnty verze 7.00 Assec Slutins, a.s. 2012 HELIOS Fenix, subsystém eknmických infrmací Evidence DPH 2/34 Obsah: 1 Účetnictví... 4 1.1 Majitel... 4 1.2 Číselník DPH...

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

5.2. VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

5.2. VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Šklní vzdělávací prgram Škla, základ živta Základní škla a mateřská škla Měčín p.. platný d 1.9.2007 5.2. VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1. PŘEDMĚT MATEMATIKA 1. stupeň R. Mašát, E. Tušvá

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

SHRNUTÍ LÁTKY 7. ROČNÍKU Mgr. Iva Strolená

SHRNUTÍ LÁTKY 7. ROČNÍKU Mgr. Iva Strolená ARITMETIKA ZLOMKY A RACIONÁLNÍ ČÍSLA Jestliže něc (celek) rzdělíme na něklik stejných dílů, nazývá se každá část celku zlmkem. Zlmek tři čtvrtiny (tři lmen čtyřmi) zlmek Čitatel sděluje, klik těcht částí

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) www.thunva.cz Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Jak se zúčastnit dražby bytů a nebytových prostor z majetku MČ Praha 14

Jak se zúčastnit dražby bytů a nebytových prostor z majetku MČ Praha 14 Jak se zúčastnit dražby bytů a nebytvých prstr z majetku MČ Praha 14 Pstup je jednduchý a velmi intuitivní. Zúčastněte se prhlídek bytů a nebytvých prstr, které chcete kupit, zaregistrujte se na prtál

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Uživatelská příručka aplikace Partner24 modul Zaměstnavatelský portál Česká spořitelna penzijní společnost, a.s.

Uživatelská příručka aplikace Partner24 modul Zaměstnavatelský portál Česká spořitelna penzijní společnost, a.s. Uživatelská příručka aplikace Partner24 mdul Zaměstnavatelský prtál Česká spřitelna penzijní splečnst, a.s. Verze: 1.20 (30.3.2011) Autr: Jan Zámstný, Lukáš Hns Schválil: Šárka Rlčíkvá Vlastník: ČS penzijní

Více

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek alety Paleta na knsle r snadnu manipulaci a uskladnění můžeme pužít speciálně zknstruvané palety. K nakládání je mžn pužít jak jeřáb, ak vyskzdvižný vzík. Pvrchvá úprava palety je žárvý zinek. D palety

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov Městský úřad Hlýšv stavební dbr náměstí 5. května 32, 345 62 Hlýšv Spis. zn.: StO/180/2012/Va Č.j.: StO/964/2012 Vyřizuje: Naděžda Valešvá Tel.: 379 412 613 Fax: 379 412 650 E-mail: valesva@mesthlysv.cz

Více

Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 24 20 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1

Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 24 20 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 ELI - Dlní Břežany - Výkaz nábytku p mítnstech (kmplet stěhvání + Arbyd) kód ppis Celkem Ks Stěhvání (ks) M.00.19 M.00.20 M.00.21 O.00.02 O.00.03 O.00.04 O.00.05 O.00.06 O.00.07 O.00.08 O.00.09 O.00.10

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Physicus Media Trade - úvdní brazvka - Nvá hra, Nahrát hru, Výukvá část Nvá hra start výukvé adventury Physicus mžnst měnit nastavení a nahrání/ulžení hry (ikna CD) : Hlasitst nastavení pmcí táhla Prlínání

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Závěrečná zpráva třetí etapy projektu

Závěrečná zpráva třetí etapy projektu Závěrečná zpráva třetí etapy prjektu Prvzní sledvání směsné mtrvé nafty SMN 30 pr splečnst PREOL a.s. LOVOSICE ve splupráci: Agrfert Hlding, Agrtec, Kstelecké uzeniny Vypracval: Ing. Milš Auersvald Ing.

Více

Návod pro uživatele městského kola

Návod pro uživatele městského kola Návd pr uživatele městskéh kla Tent manuál bsahuje důležité bezpečnstní a mntážní infrmace a infrmace udržvání. Před pužitím si tent návd pečlivě nastudujte. Uchvejte tent návd k dalšímu pužití. Obsah

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Business intelligence řešení v modelu MBI

Business intelligence řešení v modelu MBI Business intelligence řešení v mdelu MBI Jan Pur Katedra infrmačních technlgií VŠE v Praze, nám. W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 email: pur@vse.cz Abstrakt: Na katedře IT VŠE v Praze se v rámci jednh z

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více