UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Václav Dunovský

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2009 Bc. Václav Dunovský"

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Bc. Václav Dunvský

2 Dpravní fakulta Jana Pernera Bezpečnstní rám závdníh autmbilu z hlediska psuzení knstrukce výpčtvým mdelváním Bc. Václav Dunvský Diplmvá práce 2009

3 Zadání diplmvé práce

4 Zadání diplmvé práce

5 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracval samstatně. Veškeré literární prameny a infrmace, které jsem v práci vyuţil, jsu uvedeny v seznamu puţité literatury. Byl jsem seznámen s tím, ţe se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č. 121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, ţe Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy uţití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, ţe pkud djde k uţití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence uţití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pţadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalţila, a t pdle klnstí aţ d jejich skutečné výše. Suhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne Václav Dunvský

6 Pděkvání: Rád bych tut cestu pděkval Ing. Janu Krmelvi, Ph.D., veducímu mé diplmvé práce, za příkladné vedení a pmc. Dále Ing. Iv Šefčikvi, Ph.D. za pmc při práci ve výpčtvých prgramech, panu Václavu Najmanvi za zpřístupnění výrby v dílnách v Dmusnici a v nepslední řadě celé své rdině.

7 ANOTACE Práce se zaměřuje na psuzení bezpečnstníh rámu závdníh autmbilu z phledu výpčtvéh mdelvání. Navrţené knstrukční varianty jsu staticky zatěţvány a následně psuzvány. Cílem práce je navrhnut takvé knstrukční řešení bezpečnstníh rámu, které by vyhvval všem pţadavkům sprtvních předpisů. Výstup tét práce je vyuţitelný také z hlediska knstrukce sérivých vzidel. KLÍČOVÁ SLOVA rám, trubka, výpčtvé mdelvání, zatíţení, napětí, průhyb TITLE Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin ANNOTATION This Thesis is fcused n Driving car rllcage - cmputatinal mdelling examinatin. On new cncepts f the cages were applied lads and thse were then examined. The gal f this Thesis is t prject a driving car rllcage which wuld crrespnd with cntemprary rules requirements. Results f this Thesis can be als used in prjecting stck cars. KEYWORDS cage, pipe, cmputatinal mdelling, lad, stress, displacement

8 OBSAH strana ÚVOD CÍLE PRÁCE KAROSERIE Materiály na výrbu karserií KAROSERIE ZÁVODNÍHO AUTOMOBILU Definice bezpečnstníh rámu Sprtvní řády Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Materiály a spjvací technlgie Slitiny titanu Chrm-mlybdenvá cel Nelegvaná uhlíkvá cel HOMOLOGAČNÍ PODMÍNKY PRO BEZPEČNOSTNÍ RÁM Předepsané hmlgační zkušky Materiálvé zkušky Zkušky statickéh zatíţení TEORETICKÝ ZÁKLAD PRO ZKOUŠKU STATICKÉHO ZATÍŢENÍ Vztahy pr analytický výpčet Ohyb přímých prutů Ulţení nsníků při rvinném hybu Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Defrmace při rvinném hybu Defrmační energie Energetické metdy řešení defrmace nsníku Castiglianva věta Mhrův integrál Další důleţité vztahy Prstý hyb nsníku KONTROLNÍ VÝPOČET Analytická metda Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer.43

9 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Výpčet v prgramu ANSYS Vyhdncení kntrlníh výpčtu HLAVNÍ VÝPOČET Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č Zkušky statickéh zatíţení rámu č SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Dpručení pr praxi...76 ZÁVĚR..79 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM LITERATURY

10 Úvd V silničním prvzu je zaznamenáván stále rstucí brvský pčet dpravních nehd, při kterých dchází k váţným zraněním psádky autmbilu, mnhdy i smrtelným. T vyţaduje vyské nárky na bezpečnstní prvky autmbilů. Při knstrukci bezpečnstních prvků běţných silničních vzidel jsu velmi čast vyuţívány zkušensti knstruktérů z blasti autmbilvéh sprtu. V autmbilvém sprtu je pčet tragických nehd v prvnání s jejich celkvým pčtem velmi malý. Ve všech blastech knstrukce závdních autmbilů se uplatňují mderním technlgie a nvé materiály. Závdní vzidla jsu tak stále rychlejší a zárveň vladatelnější. Řidič závdníh autmbilu je v sučasnsti schpen charaktervě stejný úsek prjet výrazně rychleji, byť s větší dávku jistty, neţ v případě staršíh mdelu. Následky případné nehdy by při zachvání půvdní bezpečnstní výbavy byly zcela jistě mnhem hrší. Musí být tedy dané jasné pţadavky na prvky bezpečnstní výbavy a sučasně musí prbíhat stálý technický vývj těcht prvků. Základními bezpečnstními prvky v autmbilvém sprtu jsu: výstrj psádky, systém chrany hlavy a krku HANS, anatmická sedačka, šesti (smi) bdvé pásy, autmatický hasící systém, prvky karserie dstatečně tuhá výztuţ karserie. Tat diplmvá práce je zaměřena na navrhvání nvých knstrukčních řešení výztuţe karserie závdníh autmbilu a na vylepšení stávajícíh zvýšením pčtu výztuţných prvků karserie. 9

11 1. Cíle práce Ověření tuhsti a pevnsti stávajícíh knstrukčníh řešení bezpečnstníh rámu pr rallye, návrh mdifikace stávajícíh bezpečnstníh rámu, věření tuhsti a pevnsti navrţenéh bezpečnstníh rámu výpčtvým mdelváním, další návrhy knstrukčních úprav, závěry a dpručení pr praxi. 10

12 2. Karserie autmbilu Obecně je chrana psádky autmbilu přím závislá na struktuře karserie. Nsná struktura karserie musí mít dstatečnu schpnst absrpce energie, vzniklé při nehdě a nárazu. Karserie závdníh vzu je v základu ttţná s karserií sérivu a platí pr ni stejné becné pţadavky: aktivní a pasivní bezpečnst, nízká hmtnst, chrana psádky před pvětrnstními vlivy, účelnst tvaru a prvedení karserie, příznivá tepelná phda pr řidiče a přepravvané sby, mezení hluku vnitřníh i vnějšíh, mezení vibrací, bezpečný výhled z vzidla dpředu, dzadu i d stran, mezení následků nehdy, aerdynamická stabilita, malý sučinitel dpru vzduchu, vyská ţivtnst a splehlivst, estetika vnějšíh tvaru. (kurzívu jsu vyznačeny pţadavky v autmbilvém sprtu nepdstatné) V suvislsti se závdními autmbily je nejdůleţitější pdmínka: defrmace nsné struktury nesmí překrčit hdnty, které by znamenaly defrmaci prstru pr psádku větší, neţ je nutná pr přeţití. V mderní výrbě je th dsaţen díky puţití nvých pevnstních materiálů a jejich kmbinací. Ty při puţití v různých prvcích struktury karserie výhdně zvyšují její pevnst. Lisvané prvky díky technlgii výrby bsahují kvy s různými mechanickými vlastnstmi a jsu začleněny d výsledné struktury dle Obr

13 Obr. 1. Materiálvý kncept karserie [2] 2.1 Materiály na výrbu karserií Nejvíce vyuţívané jsu celvé plechy, pzinkvané celvé plechy, hliníkvé plechy. Z těcht materiálů se tvří, především lisváním, vhdné prfily. D výrby jsu začleněny plasty. Dnes nejběţnější samnsné karserie jsu vyrbeny z pevných a vyskpevnstních plechů. Pevné karsářské plechy dsahují hdnt meze kluzu Rp 0,2 aţ 400 N/mm 2 při tlušťkách d 0,5 d 2 mm. Plechvé prvky, nebli nástřihy mhu mít prměnnu pevnst a tlušťku. Th je dsaţen laservým svařváním plechů různých vlastnstí. Tyt prvky se následně svařují na výsledné díly karserie (Obr. 2). 12

14 Obr. 2. Karsářské plechy [2] U autmbilů s hliníkvu karserií je vyuţíván mříţvéh rámu. Různě tvarvané, vytlačvané a hliníkvé prfily zde tvří strukturu rámu. Namáhaná místa jsu spjena litými uzly. Základní nsnu činnst tvří mříţvý tyčvý systém a vnější plchy mají splunsnu funkci (Obr. 3). Obr. 3. Mřížvý rám [2] 13

15 3. Karserie závdníh autmbilu Karserie závdníh autmbilu svu strukturu vychází ze sérivé pdby. Všechny prvky struktury plní stejnu funkci jak v sérivém vze. Jsu všem dplněny hlavním bezpečnstním prvkem bezpečnstním rámem. 3.1 Definice bezpečnstníh rámu Jedná se svařvanu (případně sešrubvanu) trubkvu klecvu knstrukci, která bklpuje uvnitř karserie prstr pr psádku (Obr. 4, Obr. 5). Bezpečnstní rám má zásadní funkci při havárii závdníh autmbilu, prtţe rzhdujícím způsbem zabraňuje defrmaci karserie, neb ji maximálním způsbem mezuje. Ochranné knstrukce musí být navrţeny a zhtveny tak, aby při správné mntáţi ve vze sníţily rizik zranění sb ve vze na minimum a zabránily vzniku překáţky pr záchranáře zasahující v havarvaném autmbilu. Základními charakteristikami bezpečnstních knstrukcí jsu tuhá knstrukce, schpná přizpůsbit se knkrétnímu vzidlu, dpvídající upevnění a správná mntáţ ke karsérii. Ochranná knstrukce nesmí být nikdy puţita jak ptrubí pr rzvd kapaliny a musí být kncipvána tak, aby nebránila přístupu k předním sedadlům a nezasahvala d prstru jezdce a splujezdce. Obr. 4. Karserie závdníh autmbilu 1 [14] 14

16 Obr. 5. Karserie závdníh autmbilu 2 [13] 3.2 Sprtvní řády Kaţdý bezpečnstní rám se skládá z něklika prvků. Technlgickým spjením těcht prvků vzniká základní struktura rámu. Příklad základní struktury je na Obr. 6. Základní struktura musí být dplněna pvinnými vzpěrami a výztuhami. K těm je mţné přidat vlitelné vzpěry a výztuhy (Obr. 7). Rzdělení pvinných a nepvinných prvků předepisuje přílha č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů vydaných Mezinárdní autmbilvu federací (FIA), v České republice zastupenu Federací autmbilvéh sprtu (FAS) Autklubu České republiky (AČR), která je sučasně jedinu Nárdní sprtvní autritu (ASN) respektvanu FIA. Pr účely tét práce budu z Mezinárdních sprtvních řádů vyňaty puze ty nejdůleţitější pasáţe. Prvky základní struktury: bluk trubkvý prvek tvřící bluk upevněný na dvu deskách, hlavní bluk trubkvý jedndílný příčný bluk, téměř vertikální, situvaný ve vze napříč, za předními sedadly, přední bluk stejné vlastnsti jak hlavní bluk, ale kpíruje blasti slupků čelníh skla a hrní kraj čelníh skla, 15

17 bční bluk jedndílný trubkvý prvek, umístěný prakticky pdélně a svisle, situvaný na pravé a na levé straně vzu. Jeh přední slupek kpíruje blast slupku čelníh skla a jeh zadní slupek je prakticky svislý a situvaný za předními sedadly, bční půlbluk shdný s bčním blukem, ale bez zadníh slupku, na brázku Obr. 6 vyznačen mdře, pdélná vzpěra prakticky pdélně umístěná trubka spjující hrní části předníh a hlavníh bluku. příčná vzpěra příčně umístěná trubka spjující hrní blast bčních půlbluků neb bčních bluků, diagnální vzpěra diagnálně umístěná trubka spjující jeden z hrních rhů hlavníh bluku, neb jeden z krajů příčné vzpěry v případě bčníh bluku s dlní upevňvací desku, na Obr. 6 vyznačena mdře, demntvatelné vzpěry vzpěra v bezpečnstní knstrukci, kteru je mţn dstranit, upevňvací deska deska přivařená k kraji trubky bluku umţňující její přišrubvání neb přivaření ke skeletu (šasi) k výztuţné desce, výztuţná deska kvvá deska upevněná ke skeletu (šasi) pd ktevní desku bluku z důvdu lepšíh rzlţení zatíţení na skelet (šasi) tlušťce minimálně 3 mm a bsahu plchy minimálně 120 cm 2. Obr. 6. Typ základní struktury 16

18 Dplňující prvky: Obr. 7. Typ dplnění základní struktury pdélné, příčné, diagnální vzpěry (D), dveřní výztuhy (B), výztuhy střechy (A), upevňvací bdy předníh zavěšení, zesílení úhlů a spjů (C), rhvé výztuhy výztuha hybu neb spje z plechů hnutých d tvaru U. Tlušťka plechu musí být minimálně 1 mm. Okraje těcht výztuh musí být umístěny ve vzdálensti rvnající se 2 aţ 4 násbku největšíh průměru spjených trubek vzhledem k vrchlu úhlu Zásady pr výrbu bezpečnstníh rámu Pr dsaţení maximální účinnsti bezpečnstníh rámu je při výrbě nutné ddrţet základní zásady: kaţdý z chranných bluků musí být z jednh kusu a beze spjek, jejich knstrukce musí být jedntná a musí být bez bulí a trhlin, svislá část hlavníh bluku musí být rvná v minimální vzdálensti d vnitřníh brysu skeletu, 17

19 přední slupek předníh neb bčníh bluku musí c nejpřesněji kpírvat slupky čelníh skla a ve své dlní svislé části musí mít nejvýše jeden hyb, kaţdý z bluků musí být ze jednh dílu a v hybu nesmí být ţádné pruchy, spje mezi příčnými vzpěrami s bčními bluky, neb spjení pdélných vzpěr s předním a hlavním blukem, neb spje mezi bčním půlblukem a hlavním blukem musí být na úrvni střechy, aby byl dsaţen c nejlepšíh upevnění ke karsérii, je dvlen prvést na ptřebných místech zásahy d sérivéh čalunění, zejména klem bezpečnstní klece a jejíh upevnění vystřiţením neb defrmací, ve všech případech musí být na úrvni střechy nanejvýš 4 rzebíratelné spje, zadní vzpěry musí být upevněny u střechy a u hrních rhů hlavníh bluku p bu stranách vnitřníh prstru vzidla. Musí se svislicí svírat minimální úhel 30, musí být rvné a umístěné c nejblíţe k vnitřnímu brysu skeletu. Obr. 8. Phled - čelní skl [8] Obr. 9. Phled dveře [8] 18

20 3.3 Materiály a spjvací technlgie Existuje něklik druhů materiálu, vhdných ke knstrukci bezpečnstníh rámu. Vţdy se jedná bezešvé trubky taţené za studena. Ohýbání trubek musí být prveden za studena s plměrem zahnutí sy trubky rvnajícím se nejméně trjnásbku průměru trubky. Pkud je v průběhu tvářecí perace trubka tvarvána d válu, pměr mezi velkým a malým průměrem musí být minimálně 0,9. Jak bude zřejmé z dalšíh textu, knkrétní vlba druhu materiálu, jeh průřezvých parametrů a spjvací technlgie je přím závislá na pţadavcích kladených na výsledný výrbek, ale také na ceně pltvarů Slitiny titanu Titan je díky svým charakteristikám jeden z nejvhdnějších materiálů pr aplikaci v extrémních pdmínkách, kde by jiné materiály nedsáhly pţadvaných uţitných vlastnstí: vyský pměr pevnst/hustta, vyská schpnst absrpce nárazu, vynikající krzní dlnst, velmi dbrá erzní dlnst, snadné zpracvání titanu a titanvých slitin. V praxi a ve výrbě bezpečnstních rámů jsu puţívány trubky a plechy ze slitiny titanu: TiAl 6 V 4 Jedná se becně nejpuţívanější titanvu slitinu s bsahem 6% Al a 4% V s velmi vysku pevnstí. 19

21 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 1. Slitina Titanu mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 910 MPa Mez pevnsti v tahu R m 1000 MPa Taţnst A 10 % Tvrdst HV Mdul pruţnsti E MPa Fyzikální vlastnsti: Tab. 2. Slitina Titanu fyzikální vlastnsti Hustta 4430 kg/m 3 Pissnva knstanta 0,3 Svařvání slitin Titanu: Slitina TiAl 6 V 4 je dbře svařitelná. Vyuţívá se zejména svařvací metdy TIG (blukvé svařvání wlframvu elektrdu v inertním plynu) za stejnsměrnéh prudu. Výsledkem je čistý a velmi kvalitní svar prakticky bez výskytu vměstků ve svarvém kvu. Spj je tak vysce kvalitní a abslutně celistvý Chrm-mlybdenvá cel Nejvyuţívanějším materiálem na trubky bezpečnstních rámů jsu celi: 25CrM4 Jedná se cel třídy s bsahem 2,5% Cr a 0,4% M. Významným faktrem je cena, v prvnání např. se slitinami titanu. Mechanické vlastnsti a svařitelnst jsu velmi dbré. 20

22 Mechanické vlastnsti při pkjvé tepltě: Tab. 3. Chrm-mlybdenvá cel - mechanické vlastnsti Mez kluzu v tahu R p0,2 695 MPa Mez pevnsti v tahu R m 765 MPa Taţnst A 18 % Tvrdst HB Mdul pruţnsti E MPa Svařvání CrM celí: Trubky z celi 25CrM4 jsu v praxi svařvány metdu MIG/MAG v chranné atmsféře Ar 82 % a CO 2 18 % a měděným vinutím Nelegvaná uhlíkvá cel Tent materiál je definván přím přílhu č. 253 Mezinárdních sprtvních řádů. Tab. 4. Nelegvaná uhlíkvá cel - pžadavky materiál nelegvaná uhlíkvá cel bezešvá, taţená za studena s bsahem maximálně 0,3% C minimální pevnst v tahu 350 MPa Pr nelegvanu uhlíkvu cel musí být maximální bsah manganu 1% a pr statní přísady 0,5%. Při výběru kvality celi je třeba věnvat pzrnst zvláště taţnsti materiálu a vhdnsti pr svařvání. 21

23 4. Hmlgační pdmínky pr bezpečnstní rám Kaţdý nvě vyrbený bezpečnstní rám musí splnit něklik předepsaných zkušek, které prvěří jeh kvalitu. Na základě výsledků z těcht zkušek je danému výrbku udělena hmlgace a ten můţe být puţit v závdním autmbilu na sprtvních pdnicích nárdní či mezinárdní úrvně. Pr výrbce bezpečnstníh rámu existují tři cesty, jak dcílit udělení hmlgace: řídit se přesně zněním Mezinárdních sprtvních řádů. V tmt případě je nutn přesně ddrţet materiálvý předpis (kapitla 2.3.3), technlgický předpis, umístění a pčet prvků základní struktury a prvků dplňujících, testvat bezpečnstní rám u ASN, testvat bezpečnstní rám u FIA. Pr cíle tét diplmvé práce jsu zásadní druhý a třetí bd. Výrbce můţe v těcht případech navrhnut vlastní variantu řešení bezpečnstníh rámu. Jedinu předem danu pdmínku je ddrţet pčet prvků základní struktury. Všechny zbylé prměnné je mţné uvaţvat dle vlastníh návrhu. Těmit prměnnými jsu puţitý materiál, jeh rzměry a kmbinace různých rzměrů, prvky dplňující a puţitá spjvací (svařvací) technlgie. Je-li bezpečnstnímu rámu udělena hmlgace, je značen jedinečným, nekpírvatelným a nepřemístitelným identifikačním štítkem (samdestrukční samlepka, rytí, zapuštění). Identifikační štítek bsahuje jmén výrbce, hmlgační čísl a jedinečné sérivé čísl d výrbce. 4.1 Předepsané hmlgační zkušky Zkušky, na základě jejichţ výsledků je nvě navrţený a vyrbený bezpečnstní rám psuzván, jsu rzděleny d dvu blastí. 22

24 4.1.1 Materiálvé zkušky Výrbce musí předlţit ptvrzení půvdu puţívanéh materiálu. Musí prkázat, ţe puţívanými metdami svařvání je dsaţen stejných a pevných svarů a ty jsu pravidelně kntrlvány pmcí labratrních zkušek. Dále musí výrbce prkázat, ţe jsu puţívány a ddrţvány nrmy pr kvalitu a vnitřní nrmy, které lze kntrlvat a které jsu pravidelně aktualizvány Zkušky statickéh zatíţení Bční statické zatíţení Je aplikván na svislý slupek hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 10. Bční zatížení Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. 23

25 Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve vdrvném směru a sučasně ve výšce 550 mm +/- 50 mm nad nejniţším bdem upevnění hlavníh bluku a t p dbu minimálně 15 sekund. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na hlavním bluku Je aplikván na vrchl hlavníh bluku. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat příčný prfil hlavníh bluku a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = šířka hlavníh bluku + minimálně 100 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 11. Zatížení hlavníh bluku Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 4,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Při průběhu zkušky musí být zatíţení aplikván ve svislém směru a t p dbu minimálně 15 sekund. 24

26 Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 50 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Zkuška na předním bluku Je aplikván na vrchl předníh bluku a na blast kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru. Zatíţení je dsaţen pmcí tuhéh trnu. Trn musí být vyrben z celi, můţe kpírvat a musí mít následující rzměry: plměr 20 mm +/- 5 mm (na krajích umístěných na straně bluku), délka = 450 mm +/- 50 mm, šířka = 250 mm +/- 50 mm, tlušťka = minimálně 40 mm. Obr. 12. Zatížení předníh bluku Vzhledem k pvaze zkušky musí být trn zknstruván tak, aby byla zaručena jeh stálá plha v blasti kříţení předníh bluku s přední příčnu vzpěru, kdyţ je aplikván zatíţení. Pdélná sa trnu musí být rientvána směrem vpřed (ve smyslu jízdy vzu) a sučasně směrem dlů pd úhlem 5 +/- 1 vzhledem k hrizntální rvině. Příčná sa trnu musí 25

27 být rientvána směrem ven z vzu a sučasně směrem dlů pd úhlem 25 +/-1 vzhledem k hrizntální rvině. Zatíţení musí být aplikván minimálně p dbu 15 sekund. Při tét zkušce musí celá knstrukce dlat statickému zatíţení minimální hdntě 3,5p [N], kde p = hmtnst vzu + 150kg. Na celé bezpečnstní knstrukci nesmí zkuška způsbit ani rztrţení ani pruţnu defrmaci vyšší neţ 100 mm, která je dečítána ve smyslu sy aplikace zatíţení. Jakákli změna hmlgvanéh bezpečnstníh rámu je zakázána. Za změnu je pvaţván jakékliv brábění, svařvání, které znamená trvalu změnu materiálu neb struktury rámu. Jakukli pravu hmlgvanéh bezpečnstníh rámu, pškzenéh v důsledku nehdy, musí prvést výrbce knstrukce neb musí být prvedena s jeh suhlasem. Bezpečnstní rám musí být znvu pdrben statickým zkuškám. 26

28 5. Teretický základ pr zkušku statickéh zatíţení Zkušku statickéh zatíţení lze realizvat něklika metdami. Pr tut diplmvu práci jsem zvlil výpčtvu metdu. Celý experiment prt prběhl pmcí výpčtvých prgramů vyuţívající k řešení metdy knečných prvků. Další mţnstí zkušky statickéh zatíţení je reálný experiment. Pr účely tét diplmvé práce jsem připravil bezpečnstní rám, který měl být pdrben zkuškám statickéh zatíţení. Realizace tét metdy vyţaduje zajištění specifickéh zatěţvacíh zařízení, které pr účely tét diplmvé práce nebyl k dispzici. Fyzická zkuška měla být důkazem a věřením správnsti výpčtu pmcí pčítačvých prgramů. Verifikace dsaţených výsledků při nedstupnsti fyzické zkušky jsem dcílil pmcí analytickéh výpčtu vhdnéh prvku bezpečnstníh rámu, na který byl aplikván zatíţení. Bezpečnstní rám závdníh autmbilu lze vnímat jak prstrvu příhradvu knstrukci. Tyt knstrukce jsu v praxi řešeny jak prutvé sustavy. Analytické řešení takvých sustav je velmi slţité. Stejně jak v tét práci i v praxi v sučasné dbě sluţí puze pr kntrlu. Je nutné zjedndušení těcht knstrukcí a jejich rzdělení na jedntlivé nsníky, na kterých lze určit hdnty sledvané veličiny. 5.1 Vztahy pr analytický výpčet Půsbením vnějších vlivů je těles defrmván. Z mechanickéh phledu je mţné chvání tělesa a defrmace dělit na pruţné (elastické) a trvalé (plastické). Pruţná přetvření těles vznikají d určité hdnty půsbícíh napětí. Tt přetvření je charakteristické vratnstí děje a jednznačnu závislstí mezi silami a defrmacemi. 27

29 Obr. 13. Pracvní diagram z tahvé zkušky Pracvní diagram na Obr.13 vystihuje tři blasti závislsti napětí a pměrné defrmace: blast 1 = blast pruţných defrmací. Závislst mezi napětím a pměrnu defrmací je lineární a při zatěţvání i dlehčvání je vyjádřena Hkvým záknem. Lineární závislst je uvaţvána aţ d meze kluzu R e, blast 2 = blast rvnměrné (malé) plastické defrmace. Tat blast je v rzmezí d meze kluzu R e d meze maximální dsaţené síly, nebli mezí pevnsti R m. Bd A je mez plasticity, blast 3 = blast nervnměrné (velké) plastické defrmace Ohyb přímých prutů Prutem neb také nsníkem je nazýván těles jehţ příčné rzměry jsu velmi výrazně menší, neţ rzměr pdélný. Příčné rzměry jsu přitm puţity k přensu půsbících sil. Půsbením vnějších sil jsu nsníky hýbány a namáhány tak na hyb. Defrmace nsníku sledujeme na defrmaci jeh střednice, která je značvána jak průhybvá čára. V ideálním případě, kdy je nsník zatíţen sustavu sil v rvině, je průhybvá čára rvinná křivka. V případě, ţe je nsník vystaven půsbení becnu sustavu příčných sil, je průhybvá čára křivka becně rientvaná v prstru a jedná se prstrvý hyb. Obecně platí, ţe u prutů sledujeme hlavně hybvé a nrmálvé napětí, průhyb a změnu sklnu. Bereme-li v úvahu rvinný hyb, nsník můţe být zatíţen samělými silami F, samělými silvými dvjicemi (mmenty) M neb spjitými zatíţeními q(x). Spjité zatíţení je definván analyticku funkcí jedné suřadnice (x). 28

30 Obr. 14. Způsby zatížení nsníku [4] Ulţení nsníků při rvinném hybu Na tvar průhybvé čáry má krmě způsbu zatíţení značný vliv i ulţení knců nsníku. klubvá pdpěra pevná klubvá pdpěra psuvná Obr. 15. Klubvá pdpěra pevná [4] tuhé vetknutí Obr. 16. Klubvá pdpěra psuvná [4] vlný knec Obr. 17. Tuhé vetknutí [4] Obr. 18. Vlný knec [4] Kmbinací výše uvedených druhů ulţení získáme různé typy nsníků (prutů). Základní rzdělení je na nsníky staticky určitě ulţené a staticky neurčitě ulţené. staticky určité nsníky Obr. 19. Staticky určité nsníky [4] jednu staticky neurčité nsníky 29

31 Obr. 20. Jednu staticky neurčité nsníky [4] dvakrát staticky neurčité nsníky Obr. 21. Dvakrát staticky neurčité nsníky [4] Vnitřní statické účinky v nsníku při rvinném hybu Vnější silvé účinky, které nsník zatěţují, namáhají materiál, ze kteréh je vyrben. Materiál tak musí přenášet vnitřní silvé účinky. Vnitřní silvé účinky lze vyjádřit něklika způsby: metda řezu Obr. 22. Metda řezu [4] Vnitřní síla T(x) nebli psuvající síla musí bránit phybu dříznuté části ve svislém směru. Musí zabezpečit splnění slţkvé rvnice rvnváhy pr svislý směr p jedné straně řezu. Odtud vyplývá vztah pr psuvající sílu: n i1 F i T( x) (1) 30

32 Psuvající síla v libvlném řezu nsníku je rvna algebraickému sučtu všech příčných vnějších sil (včetně reakcí) půsbících p jedné straně uvaţvanéh řezu. Vnitřní mment M (x) nebli hybvý mment musí bránit rtaci dříznuté části nsníku. Musí zabezpečit splnění mmentvé rvnice rvnváhy. Jestliţe sestavíme tut rvnici rvnváhy k místu x, lze vyjádřit vnitřní mment: M n i1 n ( x) F.( x a ) M (2) i i j1 j Ohybvý mment v libvlném řezu nsníku je rven algebraickému sučtu mmentů všech vnějších mmentů a dvjic (včetně reakcí), půsbících p jedné straně řezu, k tmut řezu. Schwedlerva věta Obr. 23. Schwedlerva věta Vyuţívá faktu, ţe psuvající síly i hybvé mmenty jsu vyvlány splečnu příčinu, a t vnějším zatěţváním nsníku. Díky tmu mezi nimi existuje závislst. Tut závislst vyjadřují dvě rvnice, které jsu dvzeny z rvnváhy sil a mmentů elementu nsníku. Ze slţkvé rvnice rvnváhy je: dt ( x) q( x) (3) dx Z mmentvé rvnice k bdu A a zanedbání neknečně maléh příčinku q(x) je: dm ( x) T( x) (4) dx 31

33 Derivací a spjením bu rvnic získáme diferenciální rvnici druhéh řádu: d 2 M ( x) q( x) (5) 2 dx Defrmace při rvinném hybu Z řešení Bernullih diferenciální rvnice průhybvé čáry a z řešení úplné diferenciální rvnice průhybvé čáry vyplývá následující tabulka. Tab. 5. Defrmace při rvinném hybu w(x) φ(x) = w (x) M (x) = -E.I z.w (x) T(x) = -E.I z.w (x) q(x) = E.I z.w (4) (x) průhyb nsníku v becném místě úhel natčení v becném místě hybvý mment v becném místě psuvající síla v becném místě zatíţení elementu nsníku Defrmační energie Defrmační energie je velice důleţitu veličinu, prtţe s její pmcí lze pčítat veliksti defrmací. S výhdu se puţívá při numerických metdách. Phybujeme-li se v blasti lineárních elastických defrmací, phybujeme se sučasně v blasti platnsti Hkva zákna. Zatíţíme-li prut (nsník) délky l a plchy průřezu A samělu silu F, vyvlávající jednsu napjatst (tah, tlak), jejíţ velikst se plynule zvyšuje z nulvé hdnty k maximální, nebli F, vztah pr defrmační energii je: U 2 F. l (6) 2. E. A Defrmační energie elementu prutu lze vyjádřit pmcí vnitřních sil N(x) a bsahu plchy průřezu v místě řezu A(x): 2 N ( x). dx du (7) E. A( x) Celkvá defrmační energie je rvna integrálu p celé délce prutu: U N ( x) dx E. A( x) (8) 32

34 Měrná defrmační energie je ptm vztaţena k příslušnému bjemu. V případě elementu nsníku a platnsti Hkva vztahu: du N ( x) dx 1 1 N( x) ( x) ( x). ( x). E. ( x) dv E. A( x) A( x) dx 2. E A( x) (10) 2. E Energetické metdy řešení defrmace nsníku Jestliţe na pddajné těles půsbí sustava vnějších sil F 1, F 2, F 3,..., F i,..., F n, pak se tt těles zdefrmuje. Defrmační energie U je funkcí všech sil. U U F, F,..., F ) (11) ( 1 2 n Změní-li se síla F i přírůstek df i, změní se funkce U přírůstek du. P úpravách získáme Castiglianvu větu: U U wi, případně pr natčení j F i M j (12) Psuv w i ve směru a smyslu půsbiště vnější síly F i je rven parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle tét síly F i. Obdbně lze zapsat Lagrangevu větu: U Fi w i (13) Síla F i je rvna parciální derivaci celkvé defrmační energie U pdle příslušnéh psuvu w i ve směru a smyslu půsbiště tét síly F i. Tyt metdy vyuţívají skalarání přístup. Při výpčtu jsu jedndušší a rychlejší neţ vektrvé, zejména v případě, kdy je cílem určit defrmace v určitém místě nsníku. 33

35 5.1.7 Castiglianva věta Mhrův integrál Mhrva integrálu je vyuţíván při řešení defrmací hýbaných křivých prutů, cţ bude vyuţit i pr účely tét práce. Vztahy vycházejí z Castiglianvy věty (12). P úpravě lze vyjádřit defrmační energii nsníku d hybu integrálem: 2 1 M ( x) U.. dx (14) 2. E I( x) ( l) Psuv ve směru libvlnéh účinku plyne přím z Castiglianvy věty a nazývá se Mhrův integrál: 1 M ( x) w i.. mi( x). dx (15) E I( x) ( l) Další důleţité vztahy dn Nrmálvé napětí: da (16) dt Smykvé napětí: da (17) Ohybvé napětí: M M max (18) I W e Největší hybvé napětí v určitém průřezu je v nejvzdálenějším místě d neutrální sy. Bude-li vzdálenst tht místa d neutrální sy e, bude v něm napětí: Mdul průřezu v hybu: I W (19) e 4 4 Kvadratický mment průřezu (hyb průřezu mezikruţí): I.( D d ) (20) 64 34

36 5.1.9 Prstý hyb nsníku Při hybu nsníku dchází v průřezu k pruţně plastické defrmaci, která má různý průběh d pvrchu materiálu k neutrální se. Obr. 24. Rzlžení napětí prstý hyb V neutrální se není napětí a při hýbání se ani neprdluţuje ani nezkracuje. Neutrální sa je na začátku uprstřed průřezu, při hybu se psuvá směrem k vnitřní straně hybu. Není tedy ttţná s su těţiště hýbanéh materiálu. Obr. 25. Plha neutrální sy 35

37 6. Kntrlní výpčet Analytický výpčet aplikujeme na prvek, který svým charakterem představuje chranný bluk, vyskytující se v některých závdních vzech za hlavu řidiče. Ve výpčtech bude uvaţván materiál tenkstěnná celvá trubka 25CrM Analytická metda Obr. 26. Bezpečnstní bluk Tent jednduchý bezpečnstní bluk nahradíme výpčtvým mdelem. Vlíme mdel křivéh prutu zatíţený samělu silu a budeme sledvat průhyb v pţadvaném místě, průběh hybvéh mmentu a napětí. Obr. 27. Výpčtvý mdel jednduchéh bluku 36

38 Gemetrie bluku (prutu), materiálvé a průřezvé charakteristiky vztaţené ke střednici prutu: - průměr trubky: D = 40 mm, d = 37 mm, - plcha průřezu: A = 181,43 mm 2, - mdul pruţnsti: E = 2, MPa, - kvadratický mment průřezu: I = mm 4, - mdul průřezu v hybu: W = mm 3, - plměr zakřivení: R = 150 mm, - úhel: α = 144 0, - úhel: β = α/2 = 72 0, - výška: h = 600 mm, - rzchd: L = 600 mm. Obr. 28. Gemetrie jednduchéh bluku Zatěţující síla bude dpvídat hmtnsti vzidla m = 1000 kg a bude mít hdntu: - F = N Vzhledem k symetrii křivéh prutu stačí uvaţvat ve výpčtu puze jeh plvinu. Tu je vzhledem ke gemetrii prutu třeba rzdělit na dvě blasti. První je blast zakřivenéh prutu s plměrem R a druhá je blast příméh prutu. 37

39 Obr. 29. Řez 1 Vzhledem k vyuţití symetrie je náhradní prut dvakrát staticky neurčitě ulţený. V místě řezu prt stanvujeme neznámé parametry. Sílu N x a mment M x. K jejich zjištění musíme zavést defrmační pdmínky pr míst řezu, nebli bd X. Jsu jimi psuv ve svislém směru w x = 0 a natčení φ x = 0. Pr řešení vyuţijeme Mhrva integrálu. Dsazením defrmačních pdmínek získáme rvnice: Mhrův integrál řešený pr dvě blasti 1 w w x. M ( s). m ( s). ds 0 (21) E. I ( l) a 1 x. M ( s). m ( s). ds 0 (22) E. I ( l) 38

40 Tab. 6. Mhrův integrál pr dvě blasti blast meze ds M (s) m w (s) m φ (s) 4. I 10 R. d 0 II l d 0 M M x x F N x. R.(1 cs ). R. sin " 1". R.(1 cs ) " 1" 2 N. R.(1 cs 72 ).sin 72 F.( R.sin 72 2 x.cs 72 ) " 1". R.(1 72 cs 72 ).sin " 1" P dsazení d rvnic (21), (22): F 4. ( M x N x. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( M x N x. R.(1 cs 72 ).sin 72 (23) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d 2 x 1. E. I ( M l 0 x N ( M x x F. R.(1 cs ). R.sin ). d 2 N. x F R.(1 cs 72 ).sin 72.( R.sin 72.cs 72 )). d 2 (24) P prvedení všech integrací: 8,42. M. R R x ,29. N x. R 6,67. F. (25) 4,72. M. R R x 2 2 8,42. N x. R 2,92. F. (26) Z tét sustavy dvu rvnic dvu neznámých získáme a zakreslíme ve správném smyslu: M x = -39,3.F = Nmm (27) N x = -0,2.F = N (28) 39

41 Obr. 30. Řez 2 Průběh hybvéh mmentu p délce prutu má samzřejmě prměnnu hdntu. V blasti hrníh zakřivení nebli blasti I stanvíme jeh maximální hdntu jak extrém funkce M (ψ). Tut funkci parciálně derivujeme dle úhlu ψ a pkládáme rvnu nule. M x F N x. R.(1 cs ). R. sin 2 (29) M ( ) 0 F 0,2. F. R.sin. R.cs 0 2 tan 0,5 0,2 68,2 Extrémní hdnta hybvéh mmentu je tedy v hrní zakřivené části bluku v místě dpvídajícím úhlu ψ = 68,2 0. P dsazení d vztahu pr hybvý mment pr blast I: M ( 68,2 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 68,2 ). R.sin 68, 2 (30) M ( 68,2 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 114, 774Nm F 2 40

42 Míst, kde se mění velikst hybvéh mmentu ze záprné na kladnu, a kde má tedy hybvý mment pr blast I nulvu hdntu zjistíme plţením rvnice pr M (ψ) nule a vyjádřením příslušné hdnty úhlu ψ: F 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin 0 (31) 2 39,3 1 0,2(1 cs ).sin 0 R 2 0, sin 0,462 0,5. sin 2 1 sin 5,33 11,55.sin 6,25.sin 2 7,25.sin 11,55.sin 4,33 0 sin 1 0,6 sin 2 0,98 2 Díky uvaţvané gemetrii prutu vyhvuje jak řešení úhel: ψ 1 = 36,8 Z dalších vybraných míst sledujeme velikst hybvéh mmentu pr míst řezu a bd X, přechd mezi blastmi I a II a míst vetknutí. - vrchl bluku (bd X): 0 (32) F M ( x) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 0 ). R.sin 0 2 M ( x) 39,3. F Nmm 393Nm - přechd blastí I a II: 72, 0mm (33) F M ( 72 ) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ). R.sin 72 2 M ( 72 ) 39,3. F M ( 68,2 ) Nmm 112, 997Nm - míst vetknutí: l 521mm (34) F M ( l) 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ) 521.sin 72.( R.sin cs 72 2 M ( l) 7,8. F 78000Nmm 78Nm ) 41

43 Průběh hybvéh mmentu p celé délce plviny prutu: Obr. 31. Průběh hybvéh mmentu 1 Maximální namáhání bezpečnstníh bluku je tedy na jeh vrchlu v místě X. Velikst hybvéh napětí v tmt místě je: M ( x) max 233MPa (35) W 1683 Psuv (defrmace) bdu X ve svislém směru bude mít hdntu: F 4. ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs ). R.sin ). R.(1 cs ). R. d w x. l ( 39,3. F 0,2. F. R.(1 cs 72 ).sin 72 (36) E. I 0 F 0.( R.sin 72.cs 72 )). R.(1 cs 72 ).sin 72. d w x E. I w x 0, 2mm Integrály byly vypčteny prgramem Derive 5 ve verzi Trial. 42

44 6.2 Výpčet pmcí pčítačvých prgramů Na DFJP Univerzity Pardubice jsu k dispzici licencvané výpčtvé prgramy ANSYS a PrEngineer. Stejně jak ve výše uvedeném analytickém řešení budeme sledvat maximální průhyb jednduchéh bluku a maximální hybvé napětí Uţivatelské prstředí prgramu PrEngineer Slid Všechny mdely v tét práci byly tvřeny ve výpčtvém prgramu PrEngineer. Pracvní pstup byl pr všechny řešené varianty stejný. Mdely typu slid byly vytvřeny funkcí Sweep, cţ je taţení prfilu p předem definvané trajektrii. Tat trajektrie byla předem definvaná funkcí Sketcher. V aplikaci Sweep byl zvlen typ Thin Prtrusin, cţ je funkce umţňující neknečně tenkému pvrchu přidat pţadvanu tlušt ku. Upevňvací a výztuţné desky byly vytvřeny jednduchými aplikacemi Extrude a Rtate. Obr. 32 Typy prvků 43

45 Beam Prvek typu Beam se puţívá v případech, kdyţ průřezvé rzměry mdelů jsu výrazně menší neţ jejich délka. V tmt případě není vytvřen mdel bjemem ale puze křivkami a bdy, kterým jsu přiřazeny průřezvé charakterisktiky s příslušnými rzměry a vlastnstmi. Prutvý prvek v MKP: - je pčítán puze s su prutu a průřezvými charakteristikami - u štíhlých prutů platí Bernulli Navierva hyptéza zachvání rvinnsti průřezů - není uvaţván zks Obr. 33. Prvek typu Beam U prutvéh prvku existuje 6 neznámých parametrů. Jsu jimi psuvy a rtace vůči všem třem suřadnicvým sám. Prutvý prvek tedy dsahuje 12 neznámých uzlvých přetvření. Tvrba sítě a výpčet V prgramu PrEngineer prbíhá genervání sítě autmaticky a tím dchází k ptimalizaci sítě elementů. Při vlastním výpčtu pracuje prgram PrEngineer na principu P-technlgie, nebli zpřesňvání výpčtu zvyšváním stupně plynmu bázvých funkcí. Vypčtené hdnty v n-té iteraci jsu prvnány s hdntami z předchzí iterace. Pkud není dsaţen nastavené přesnsti knvergence, dchází ke zvýšení stupně plynmu. Maximální stupeň plynmu je 9. 44

46 Typy výpčtvých analýz Pr účely tét práce byla vyuţita statická analýza New Static. Tut cestu lze získat hdnty napětí, defrmací, apd.. Sučást můţe být zatíţená staticku silu neb mmentem knstantní hdnty, neb můţe být dána funkcí, jejichţ průběh je závislý na entitě, ke které je definván (eliptický, sin, cs apd.). V tmt typu analýzy nelze zadat zatíţení závislé na čase. K dispzici jsu tři metdy: Quick Check - neprvádí kntrlu knvergence výpčtu. Stupeň plynmu je nastaven na hdntu 3. Tat metda sluţí ke kntrle správnsti nadefinvanéh výpčtvéh mdelu. Single-Pass Adaptive - prvádí výpčty ve dvu iteracích. V první iteraci je stupeň plynmu nastaven na hdntu 3 a druhá iterace má maximální stupeň plynmu, tedy 9. Puţití tét metdy je vhdné pr kntaktní analýzy, výpčet kritické síly ve vzpěru a při mdálních analýzách. Multi-Pass Adaptive - pdrbná metda výpčtu vyuţívající P- adaptivní technlgii ke zvyšvání stupňů plynmu u prvků, u kterých není ddrţena předepsaná knvergence. Metda kntrluje předepsanu knvergenci u výpčtů. Ve výsledných zbrazeních mdelu lze zjistit, ve které iteraci byl dsaţen pţadvané hdnty knvergence a umţňuje správně vyhdntit dsaţené výsledky. Tut metdu lze získat velmi přesné hdnty hledaných veličin. 45

47 6.2.2 Výpčet v prgramu PrEngineer Pr výpčet byl zvlen prutvý prvek s příslušnými průřezvými a materiálvými charakteristikami uvedenými v kapitle 6.1. Obr. 34. Prut - mdel Průběh hybvéh mmentu Průběh hybvéh mmentu [Nmm] p délce bluku se shduje s analytickým výpčtem. Obr. 35. Průběh hybvéh mmentu 2 46

48 Hdnty hybvéh napětí Hdnty hybvéh napětí dsahují maximálních hdnt 228,8 MPa. Tat hdnta je dsaţena v místě vrchlu bluku, cţ přesně krespnduje s analytickým řešením. Relativní chyba má hdntu: ,7% 233 Obr. 36. Ohybvé napětí 1 47

49 Obr. 37. Průběh hybvéh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí Hdnty ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se prakticky shdují s hdntami hybvéh napětí. Odchylka je způsbena uvaţváním rzlţení napětí p průřezu prutu ve výpčtvých prgramech. Maximální hdnty se blíţí 240 MPa. Obr. 38. Ekvivalentní napětí 1 48

50 Průhyb Maximální hdnta průhybu se stejně jak u hybvéh napětí vyskytuje v blasti vrchlu bluku, cţ je ve shdě s analytickým řešením. Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,28 mm. Relativní chyba by byla velmi vyská. Vzhledem k jedntkám ale můţeme výsledek pvaţvat za velmi přesný a dchylku zanedbat. Obr. 39. Průhyb 1 Obr. 40. Průběh průhybu 1 49

51 6.2.3 Výpčet v prgramu ANSYS Stejně jak v případě prgramu PrEngineer, byl i zde k řešení vyuţit prutvý prvek. Knkrétně BEAM189, kterému byly přiřazeny příslušné průřezvé a materiálvé charakteristiky. Obr. 41. Vysíťvaný prut Obr. 42. Prut + zatížení + vetknutí 50

52 Průhyb Maximální defrmace bluku ve svislém směru má hdntu 0,36 mm. Tat hdnta se pět s maximální přesnstí blíţí hdntě vypčtené analyticky i v prgramu PrEngineer. Hdnty ekvivalentníh napětí Obr. 43. Průhyb 2 Obr. 44. Ekvivalentní napětí 2 51

53 Z brázků zbrazujících řez trubku (Obr. 45, Obr. 46) ve dvu různých rvinách vyplývá, ţe maximální hdnta ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH se phybuje mezi 235 a 264 MPa. Těcht hdnt je dsaţen na vrchlu bluku v krajních vláknech trubky. Relativní chyba výpčtu v prvnání s analyticku metdu je přes 10%. Je t způsben tím, ţe analytická metda neuvaţuje rzlţení napětí napříč průřezem. Obr. 45. Řez trubku 1 52

54 Obr. 46. Řez trubku Vyhdncení kntrlníh výpčtu Všechny tři cesty, které vedly k výsledkům vzájemně věřili svu správnst. Jednduchý mdel bluku, který sluţil ke vzájemnému věření správnsti s analytickým výpčtem by byl namáhán ekvivalentním napětím, které by nedsahval ani plviny hdnty meze pruţnsti zvlenéh materiálu a způsbil puze pruţné defrmace. 53

55 7. Hlavní výpčet Základní knstrukcí, na kteru byly aplikvány zkušky statickéh zatíţení dle kapitly byl bezpečnstní rám z vyřazenéh vzu, který je na Obr. 47. Rám byl vyrben v rce 1999, cţ značil, ţe by jiţ neměl splňvat sučasné bezpečnstní pţadavky. Tent bezpečnstní rám je výrbek firmy VND autsprt. Jedná se bezpečnstní rám z trubek materiálu a svařvací technlgie dle kapitly Tent výrbek byl pskytnut firmu VND autsprt pr účely tét práce a v dalším textu bude značen jak rám č. 1. Obr. 47. Bezpečnstní rám č. 1 54

56 Základní rzměry rámu č. 1: Základní rzměry bezpečnstníh rámu č. 1 jsu na Obr. 48. Obr. 48. Rám 1 rzměry Trubky hlavníh bluku a bčních půlbluků: 45 x 2,5 mm Ostatní trubky: 40 x 1,5 mm Pr strukturu bezpečnstníh rámu č. 1. budu navrţeny mdifikace. Všechny nvě začleněné trubky budu mít průřezvé rzměry: 40 x 1,5 mm. 55

57 Vzhledem k vyským hardwarvým nárkům na výpčet byly výpčty všech variant bezpečnstníh rámu řešeny pmcí výpčtvých prvků typu Beam a jejich sustav nebli prutvých knstrukcí. Definice materiálu v prgramu PrEngineer a zbrazení jedntlivých prutů sustavy rámu č. 1 je zbrazen na Obr. 49. Obr. 49. Definice výpčtvéh mdelu V místech, kde je reálný bezpečnstní rám v autmbilu přivařen k výztuţným a upevňvacím deskám jsu příslušným prutům výpčtvéh mdelu debrány všechny stupně vlnsti. Výpčtvý prgram PrEngineer umţnil výpčet ekvivalentníh napětí dle hyptézy HMH (Obr. 50) a průhybu ve smyslu půsbícíh zatíţení (Obr. 51). Obr. 50. PrEnginner výsledky 1 Obr. 51. PrEngineer výsledky 2 56

58 7.1 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 1 Z prstrvéh mdelu rámu č. 1 na Obr. 52 byl vycházen při tvrbě jedntlivých prutů sustavy. Obr. 52. Rám 1 mdel Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 53. Obr. 53. Rám 1 bční zatížení napětí 57

59 Obr. 54. Rám 1 bční zatížení napětí detail Obr. 55. Rám 1 bční zatížení průhyb 58

60 Tab. 7. Rám 1 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 7,2 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Hdnty maximálníh ekvivalentníh napětí přesahují mez pruţnsti materiálu. V daných blastech by dšl k vytvření plastických klubů a vzniku plastické defrmace, která by všem dsahvala hdnty vyhvující pţadavkům. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 56. Obr. 56. Rám 1 hlavní bluk napětí 59

61 Obr. 57. Rám 1 hlavní bluk napětí detail Obr. 58. Rám 1 hlavní bluk průhyb Tab. 8. Rám 1 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 12,6 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 60

62 Maximální ekvivalentní napětí v kritickém místě dsahuje téměř hdnt meze pevnsti danéh materiálu a v tmt místě by mhl djít k rztrţení trubky. Hdnt citelně přesahujících mez pruţnsti danéh materiálu je také dsaţen v místě, kde vrchlvá část hlavníh bluku přechází d svislé. V tét blasti je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál. Mhl by zde djít k prušení materiálu. Defrmace dsahují přípustných hdnt. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení předníh bluku rámu č. 1. je znázrněn na Obr. 59. Obr. 59. Rám 1 přední bluk napětí 61

63 Obr. 60. Rám 1 přední bluk průhyb Tab. 9. Rám 1 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 10,7 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry, přechd předníh půlbluku d svislé části Maximální hdnty ekvivalentníh napětí jsu těsně pd hranicí meze pruţnsti danéh materiálu. V kritických místech by dšl puze k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu v přípustných mezích. 62

64 7.2 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 2 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 2 je první variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 61 a Obr. 62. Obr. 61. Rám 2 mdel Obr. 62. Rám 2 mdel phled 63

65 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 63. Obr. 63. Rám 2 bční zatížení napětí Obr. 64. Rám 2 bční zatížení průhyb 64

66 Tab. 10. Rám 2 bční zatížení Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Maximální hdnty Oblast 3,3 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil díky mdifikaci v kritických místech sníţit ve svislé části hlavníh bluku více neţ 130 MPa. Také se pdařil sníţit ekvivalentní napětí v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce ze 700 MPa na 70 aţ 120 MPa. Maximální průhyb v dané blasti byl sníţen na méně neţ plvinu půvdní hdnty rámu č. 1. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 65. Obr. 65. Rám 2 hlavní bluk napětí 65

67 Obr. 66. Rám 2 hlavní bluk napětí detail Obr. 67. Rám 2 hlavní bluk průhyb Tab. 11. Rám 2 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 8,3 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 66

68 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se díky mdifikaci pdařil v kritických místech sníţit na hdnty niţší, neţ je mez pevnsti danéh materiálu. Ekvivalentní napětí dsahuje i přes vyztuţení bezpečnstníh rámu při tét zkušce vyských hdnt a v kritických místech by dcházel k plastickým defrmacím. Tyt vyské hdnty se navíc stále vyskytují v blasti přechdu hlavníh bluku d svislé části, kde je něklik svarvých spjů a svařváním vlivněný materiál, cţ by mhl způsbit prušení materiálu. Maximální průhyb v kritických místech byl sníţen více neţ 4 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 2. je znázrněn na Obr. 68. Obr. 68. Rám 2 přední bluk napětí 67

69 Obr. 69. Rám 2 přední bluk průhyb Tab. 12. Rám 2 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 4,9 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech se pdařil sníţit téměř na plvinu hdnt u rámu č. 1. Také je výrazně sníţen namáhání v přechdu předníh půlbluku d svislé části. V těcht místech by dšl k pruţným defrmacím, jejichţ hdnty jsu plviční prti půvdnímu řešení rámu č

70 7.3 Zkušky statickéh zatíţení rámu č. 3 Bezpečnstní rám značený jak rám č. 3 je druhu variantu mdifikace půvdníh bezpečnstníh rámu (rám č. 1) za účelem zlepšení jeh pevnstních vlastnstí. Prvky začleněné d půvdní knstrukce jsu vyznačeny mdře na Obr. 70 a Obr. 71. Obr. 70. Rám 3 mdel Obr. 71 Rám 3 mdel phled 69

71 Bční statické zatíţení Aplikace bčníh statickéh zatíţení rámu č. 3 je znázrněn na Obr. 72. Obr. 72. Rám 3 bční zatížení napětí Obr. 73. Rám 3 bční zatížení průhyb 70

72 Bční statické zatíţení Průhyb [mm] Napětí σ ekv [MPa] Tab. 13. Rám 3 bční zatížení Maximální hdnty Oblast 5,9 svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení svislá část hlavníh bluku v místě zatíţení, uktvení hlavníh bluku k pdlţce Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Tt napětí se vyskytuje i v místě uktvení hlavníh bluku k pdlţce. Tyt maximální hdnty v prvnání s mezí pruţnsti materiálu zaručují puze pruţné defrmace a jsu 150 MPa niţší, neţ u půvdní varianty rámu č. 1. Maximální hdnta průhybu tvří střed mezi hdntami průhybů variant rámů č. 1 a 2. Zkuška na hlavním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr. 74. Obr. 74. Rám 3 hlavní bluk napětí 71

73 Obr. 75. Rám 3 hlavní bluk napětí detail Obr. 76. Rám 3 hlavní bluk průhyb Tab. 14. Rám 3 zatížení hlavníh bluku Statické zatíţení hlavníh Maximální bluku hdnty Oblast Průhyb [mm] 1,0 střed vrchlu hlavníh bluku Napětí σ ekv [MPa] vrchlvá část hlavníh bluku 72

74 Maximální hdnty ekvivalentníh napětí se pdařil v kritických místech naprst minimalizvat v prvnání s variantami rámů č. 1 a 2. Také se pdařil výrazně sníţit namáhání blasti přechdu vrchlvé části hlavníh bluku d svislé části. Výsledky zaručují pruţné defrmace. Maximální průhyb v kritických místech je minimalizván na hdntu 1 mm. Zkuška na předním bluku Aplikace statickéh zatíţení hlavníh bluku rámu č. 3. je znázrněn na Obr Obr. 77. Rám 3 přední bluk napětí 73

75 Obr. 78. Rám 3 přední bluk průhyb Tab. 15. Rám 3 zatížení předníh bluku Statické zatíţení předníh bluku Průhyb [mm] Maximální hdnty 8,1 Napětí σ ekv [MPa] Oblast kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry kříţení předníh půlbluku a přední příčné vzpěry Maximální hdnty ekvivalentníh napětí v kritických místech vzrstly prti variantě rámu č MPa. Výsledné hdnty zaručují pruţné defrmace a prti půvdní variantě rámu č. 1 je napětí sníţen více neţ 100 MPa. Maximální hdnty průhybu vzrstly prti variantě rámu č. 2 3,2 mm. 74

76 8. Suhrnné zhdncení výsledků V Tab. 16 je prvnání dsaţených výsledků při simulaci statickéh zatěţvání třech knstrukčních variant bezpečnstníh rámu. Rám č. 1 tvřil základ pr mdifikace značené jak rám č. 2 a rám č. 3. Tab. 16. Suhrn výsledků Bční zatížení Zatížení hlavníh bluku Zatížení předníh bluku Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Max. napětí Max. průhyb Rám č MPa 7,2 mm MPa 12,6 mm MPa 10,7 mm Rám č MPa 3,3 mm MPa 8,3 mm MPa 4,9 mm Rám č MPa 5,9 mm MPa 1 mm MPa 8,1 mm Navrţená knstrukční řešení vedla k výraznému sníţení ekvivalentníh napětí v kritických místech a hdnt průhybů. Knstrukční varianta rámu č. 3 vykazuje celkvě nejlepší pevnstní vlastnsti. Tat varianta se jeví jak nejlepší zejména díky výsledkům při zatíţení hlavníh bluku, cţ je zkuška simulující převrácení autmbilu na střechu. Hdnty výsledných napětí ze všech třech typů zkušek statickéh zatíţení rámu č. 3 jsu v přípustných mezích při prvnání s hdntu mezní návrhvé pevnsti celi dle nrmy: ČSN Navrhvání a psuzvání celvých knstrukcí. l y 695 l yd 604MPa, (37) l 1,15 kde: l y = mez pruţnsti l m = sučinitel splehlivsti materiálu (1,15 z TAB pr daný materiál) m 75

77 8.1 Dpručení pr praxi Výpčtvým mdelváním lze s vysku přesnstí a rychlstí získat hdnty sledvaných veličin v kritických místech knstrukce. V praxi by byl pr knstruktéra nutné tyt hdnty věřit reálným experimentem ještě před uvedením výrbku d reálnéh prvzu. Výsledky experimentální zkušky jsu schpny dhalit mţné nehmgenity materiálu vzniklé vlivem tváření a zpracvání a nedknalst napjení jedntlivých prutů. V blasti svarvých spjů jsu tepelně vlivněné blasti a mţnst výskytu vnitřníh pnutí. Typ zatěţvacíh zařízení vhdnéh k realizaci experimentální zkušky je zbrazen na Obr. 79 a Obr. 80. Obr. 79. Zkušební zařízení 1 [10] 76

78 Obr. 80. Zkušební zařízení 2 [10] Způsby dalšíh zlepšení pevnstních vlastnstí bezpečnstníh rámu: Zesílení úhlů a spjů, které by cíleně sníţil napětí v místech napjení jedntlivých trubek. Příklad je na Obr. 81. Obr. 81. Výztuha spje [13] 77

þÿ B e z p e n o s t n í r á m z á v o d n í h o automobilu z hlediska posouzení þÿ k o n s t r u k c e v ý p o t o v ý m m o d e l o v

þÿ B e z p e n o s t n í r á m z á v o d n í h o automobilu z hlediska posouzení þÿ k o n s t r u k c e v ý p o t o v ý m m o d e l o v Digitální knihvna Univerzity Pardubice DSpace Repsitry Univerzita Pardubice http://dspace.rg Diplmvé práce / Theses KDP DFJP (Ing.) 2009 þÿ B e z p e n s t n í r á m z á v d n í h autmbilu z hlediska psuzení

Více

Použití : Tvoří součást pohybového ústrojí strojů a zařízení nebo mechanických převodů.

Použití : Tvoří součást pohybového ústrojí strojů a zařízení nebo mechanických převodů. 1 HŘÍDELE Strjní sučást válcvitéh tvaru, určené přensu táčivéh phybu a mechanicé práce (rutícíh mmentu) z hnací části (mtru) na část hnanu (strj). Pužití : Tvří sučást phybvéh ústrjí strjů a zařízení neb

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

Studijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník:

Studijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník: Studijní předmět: Základy terie pravděpdbnsti a matematická statistika Rčník: 1 Semestr: 1 Způsb uknčení: zkuška Pčet hdin přímé výuky: 2/2 (přednáška/ seminář) Pčet hdin kmbinvané výuky celkem: 8 Antace

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Katalogový list kladičkové lineární vedení typu MR

Katalogový list kladičkové lineární vedení typu MR Země půvdu kladičkvéh lineárníh vedení typu ML je EU, knkrétně Itálie. Země půvdu pužitéh materiálu na výrbu kladičkvéh lineárníh vedení typu ML : vdící lišty - EU jezdců včetně příslušenství - EU valivé

Více

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

Technické požadavky na integrované řešení CAD/CAM:

Technické požadavky na integrované řešení CAD/CAM: Technické pžadavky na integrvané řešení CAD/CAM: Integrace CAM a CAD: splečný datvý frmát mdelu pr CAD a CAM mduly, CAD a CAM v jedntném prstředí, mžnst přepnutí mezi CAD a CAM pr prvedení změn na mdelu,

Více

1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLEDISKA - TEPELNÉ VLASTNOSTI SKLA

1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLEDISKA - TEPELNÉ VLASTNOSTI SKLA 1 SKLO Z POŽÁRNÍHO HLDISKA - TPLNÉ VLASTNOSTI SKLA Skl patří k materiálům, které významně vlivňují vývj stavební techniky a architektury. Nálezy skla pcházející z dby asi klem 5000 let před naším letpčtem

Více

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní. 75 Hledání kružnic I Předpklady: 750, kružnice z gemetrie Př : Kružnice je dána becnu rvnicí x y x y plměr Rzhdni, zda na kružnici leží bd A[ ; ] + + + 6 + = 0 Najdi její střed a Obecnu rvnici musíme upravit

Více

Oprava a modernizace panelového bytového domu Bratří Čapků č.p. 2870, Česká Lípa

Oprava a modernizace panelového bytového domu Bratří Čapků č.p. 2870, Česká Lípa Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Bratří Čapků č.p. 2870, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM III/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:

Více

1.3. Požárně bezpečnostní řešení

1.3. Požárně bezpečnostní řešení 1.3. Pžárně bezpečnstní řešení Název akce : Míst : 3.ddělení MŠ přístavba budvy stávající MŠ, bří. Musálků 249, Řepiště kat.ú. Řepiště, par.č.292/2 Žadatel : Charakter akce : Obec Řepiště ul.mírvá 178

Více

Základní technické zadání

Základní technické zadání Přílha č. 2 Výzvy Základní technické zadání VZ 26 Základní infrmace: Celkvá cena musí zahrnvat výrbu, ddávku, mntáž a vyčistění p mntáži v místě plnění. Vlba prfilů, příslušenství a ktvení musí být prvedena

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Středšklská matematika Nadace Geneze Vývj (Stručná histrie matematiky) - na levé straně je svislý nápis VÝVOJ stisk hrníh V vyvlá zbrazení časvé sy - stisk ikny se stránku (vprav nahře na brazvce časvé

Více

Kompletní výrobková řada plná inovací

Kompletní výrobková řada plná inovací Kmpletní výrbkvá řada plná invací NAPÁJENÍ PRO POHYBLIVÁ ZAŘÍZENÍ VÝKONNOST, BEZPEČNOST A ÚSPORNOST, OD 20 DO 200A Ve splupráci se zpracvatelským centrem umělé hmty Ost V rámci PUMA-metd (= metdy zpracvání

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

01-02.5 09.04.CZ. Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line -1-

01-02.5 09.04.CZ. Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line -1- 0-02.5 09.04.CZ Regulační ventily Regulační ventily s mezvačem průtku BEE line A.P.O. - ELMOS v..s., Pražská 90, 509 0 Nvá Paka, Tel.: +420 49 504 26, Fax: +420 49 504 257, E-mail: ap@apelms.cz, Internet:

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba. Projekt VaV ČBÚ č.57-07

VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba. Projekt VaV ČBÚ č.57-07 VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hrnick-gelgická fakulta 17. listpadu 15, 708 33 Ostrava-Pruba Prjekt VaV ČBÚ č.57-07 Ochrana zaměstnanců před důsledky průtrží hrnin a plynů Závěrečná zpráva Zdpvědný řešitel:

Více

5. Mechanika tuhého tlesa

5. Mechanika tuhého tlesa 5. Mechanika tuhéh tlesa Rzmry a tvar tlesa jsu ast pi ešení mechanických prblém rzhdující a pdstatn vlivují phybvé úinky sil, které na n psbí. akvá tlesa samzejm nelze nahradit hmtným bdem. Úinky sil

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA

ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA 2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Šklicí příručka Pžární chrany Obsah: 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...

Více

01-02.3 11.14.CZ Uzavírací ventily LDM s ručním kolem

01-02.3 11.14.CZ Uzavírací ventily LDM s ručním kolem 01-0. 11.14.CZ Uzavírací ventily LDM s ručním klem -1- UV (Ex) UV (Ex) Uzavírací ventily DN 15 až 0, PN, 5 a s ručním klem Ppis Uzavírací ventily UV x6 jsu ruční armatury s vynikajícími vlastnstmi pr pužití

Více

EFA-SST -PS. Rychloběžná vrata pro. moderní parkovací systémy. rychlá a bezpečná vrata

EFA-SST -PS. Rychloběžná vrata pro. moderní parkovací systémy. rychlá a bezpečná vrata EFA-SST Rychlběžná vrata pr -PS mderní parkvací systémy rychlá a bezpečná vrata Nejrychlejší vrata na světě pr parkvací garáže Neprvnatelně rychle, bezpečně, splehlivě ke známým vlastnstem rychlběžných

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení Metda klíčvých ukazatelů pr činnsti zahrnující zvedání, držení, nšení Pkyny pr pužití při hdncení pracvních pdmínek Hdncení se prvádí v pdstatě pr činnsti ruční manipulace a musí se týkat jednh pracvníh

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

SMART Notebook Math Tools 11

SMART Notebook Math Tools 11 SMART Ntebk Math Tls 11 Operační systémy Windws Uživatelská příručka Upzrnění chranných známkách SMART Bard, SMART Ntebk, smarttech, l SMART a všechna značení SMART jsu chranné známky neb reistrvané chranné

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa

OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa OTOPNÁ TĚLESA Rzdělení tpných těles Stejně jak celé sustavy vytápění, tak i tpná tělesa dělíme na lkální tělesa a tělesa ústředníh vytápění. Lkální tělesa přeměňují energii v tepl a tt předávají d vytápěné

Více

PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI

PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI Nvá šance v gastrnmii PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI Lektr: Mirslav Šeda Gastrnmická akademie.s. Trcha terie SANITACE / ČIŠTĚNÍ znamená zbavení pvrchu nečistt a mastnty, většinu s pmcí nástrjů

Více

Elektrická deska udržující teplo

Elektrická deska udržující teplo Elektrická deska udržující tepl 114.360 114.361 114.362 V1/1209 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET

DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET Abstract DIFFUSION PROPERTIES OF MATERIALS IN FLAT ROOFS AND THEIR INFLUENCE ON TECHNICAL THERMAL CALCULATION Petr

Více

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015 -černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá

Více

INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ

INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ Katedra knstruvání strjů Fakulta strjní K 5 PLASTOVÉ INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ dc. Ing. Martin Hynek, PhD. a klektiv verze - 1.0 Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment Technlgie skla 00/0 C V I Č E N Í. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. [-]. Viskzitní křivka skla [,6]. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice [,6]. Výpčet z chemickéh slžení [,6]. Představení firmy

Více

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Kotlík na polévku Party

Kotlík na polévku Party Ktlík na plévku Party 100.054 V3/0107-1 - CZ 1. Obecné infrmace 102 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 102 1.2 Vysvětlivky symblů 102 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 102-103 1.4 Ochrana autrských práv

Více

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

01-02.5 08.12.CZ Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line

01-02.5 08.12.CZ Regulační ventily Regulační ventily s omezovačem průtoku BEE line 0-02.5 08.2.CZ Regulační ventily Regulační ventily s mezvačem průtku BEE line -- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle

Více

01-02.4 05.11.CZ. Regulační ventily LDM COMAR line -1-

01-02.4 05.11.CZ. Regulační ventily LDM COMAR line -1- 01-02.4 05.11.CZ Regulační ventily LDM COMAR line A.P.O. - ELMOS v..s., Pražská 90, 509 01 Nvá Paka, Tel.: +420 493 504 261, Fax: +420 493 504 257, E-mail: ap@apelms.cz, Internet: www.apelms.cz -1- Výpčet

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013 Předpis SŽDC Bp1 bezpečnsti a chraně zdraví při práci Účinnst d 1. října 2013 Úvd k prezentaci Tat prezentace služí především pr základní seznámení s předpisem Bp1, resp. s jeh bsahem, strukturu a nejdůležitějšími

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

LIKOform SYSTÉMOVÉ PŘÍČKY ROZDĚLENÍ FIRMY. INTERNATIONAL LIKO-Style INTERIORS ENERGY. LIKOfon. Chytrá izolace Živé stavby Živá fasáda.

LIKOform SYSTÉMOVÉ PŘÍČKY ROZDĚLENÍ FIRMY. INTERNATIONAL LIKO-Style INTERIORS ENERGY. LIKOfon. Chytrá izolace Živé stavby Živá fasáda. RZĚLENÍ FIRMY INTERNATINAL LIK-Style ENERGY Chytrá izlace Živé stavby Živá fasáda PRUCTIN Supprt Welding in Austerlitz INTERIRS LIKfn LIKfrm LIK-Space inlik LIK-Glass VACUWALL SMART-i-WALL ENERGY ivize

Více

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

1.2. Kinematika hmotného bodu

1.2. Kinematika hmotného bodu 1.. Kinematika hmtnéh bdu P matematické přípravě už můžeme začít s první kapitlu, kinematiku. Tat část fyziky se zabývá ppisem phybu těles, aniž by se ptala prč k phybu dchází. Jak je ve fyzice častým

Více

MODELOVÁNÍ A SIMULACE (analogové počítače) pro obor Aplikovaná fyzika

MODELOVÁNÍ A SIMULACE (analogové počítače) pro obor Aplikovaná fyzika Mderní technlgie ve studiu aplikvané fyziky MODELOVÁNÍ A SIMULACE (analgvé pčítače) pr br Aplikvaná fyzika Luděk Bartněk 2 OBSAH INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Mderní technlgie ve studiu aplikvané fyziky.

Více

EDH 82 SS - EDH 82 CB - EDH 82

EDH 82 SS - EDH 82 CB - EDH 82 622424 EDH 82 SS - EDH 82 CB - EDH 82 2 1 11 3 5 4 6 19 20 7 1 10 11 16 2 9 17 13 6 12 30 7 8 8 3,,,,,,,,,, 23 18 6 23 29 5 1 2 3 6 5 27 28 25 26 21 24 22,,, 45,,,,,,,, Vzrky 0,3 0,5 0,5 0,3 0,5 34 38

Více

01-02.5 04.03.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s omezovaèem prùtoku BEE line

01-02.5 04.03.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s omezovaèem prùtoku BEE line 01-02.5 04.0.CZ Regulaèní ventily Regulaèní ventily s mezvaèem prùtku BEE line -1- Výpèet suèinitele Kv Praktický výpèet se prvádí s pøihlédnutím ke stavu regulaèníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle

Více

01-02.4 08.12.CZ Regulační ventily LDM COMAR line

01-02.4 08.12.CZ Regulační ventily LDM COMAR line 01-02.4 08.12.CZ Regulační ventily LDM COMAR line -1- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa Systém kritických bdů HACCP Ústav knzervace ptravin a technlgie masa C je HACCP? HACCP nejsu kritické bdy Zejména preventivní systém!! zdravtní nezávadnst Spíše dlžení uplatnění určitých principů než dknalá

Více

Katalog rámového lešení MUBA FIX 70 Základní rám a přídavné díly

Katalog rámového lešení MUBA FIX 70 Základní rám a přídavné díly Katalg rámvéh lešení MUBA FIX 70 Základní rám a přídavné díly Základní rám FIX 70 Vyrvnávací rám 1,50 m Pužívá se pr mntáž dalších pater lešení. 44000 Ocelvý 45000 Hliníkvý Pužívá se pr hrubé vyrvnání

Více

ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA

ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA 2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Obsah: Šklící příručka Pžární chrany 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury Zabezpečvací technika v kntextu kncepce rzvje železniční infrastruktury Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie České Budějvice, 12. listpadu 2013 Kncepce rzvje železniční infrastruktury vstupy: technické

Více

RAILTRAC 1000 UNIKÁTNÍ, FLEXIBILNÍ A VÍCEÚČELOVÝ SYSTÉM PRO SVAŘOVÁNÍ A ŘEZÁNÍ

RAILTRAC 1000 UNIKÁTNÍ, FLEXIBILNÍ A VÍCEÚČELOVÝ SYSTÉM PRO SVAŘOVÁNÍ A ŘEZÁNÍ RAILTRAC 1000 UNIKÁTNÍ, FLEIBILNÍ A VÍCEÚČELOVÝ SYSTÉM PRO SVAŘOVÁNÍ A ŘEZÁNÍ 1 Flexibilní dpvěď na tvrdé pžadavky je systém kmpnent, který může být knfigurván, tak aby vytvřil ptimální řešení pr Vaše

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstv práce a sciálních věcí Sídlem: Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Zastupena: Rbinem Pvšíkem,

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

01-02.7 09.04.CZ. Třícestné regulační ventily LDM RV 113 M

01-02.7 09.04.CZ. Třícestné regulační ventily LDM RV 113 M 0-02.7 09.04.CZ Třícestné regulační ventily LDM RV 3 M Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační

Více

01-02.4 04.03.CZ Regulaèní ventily LDM COMAR line

01-02.4 04.03.CZ Regulaèní ventily LDM COMAR line 0-02.4 04.0.CZ Regulaèní ventily LDM COMAR line -- Výpèet suèinitele Kv Praktický výpèet se prvádí s pøihlédnutím ke stavu regulaèníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrcù níe uvedených. Regulaèní

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smlouva") Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710

SMLOUVA O DÍLO (dále jen Smlouva) Smluvní strany. Ing. Jan Nehoda, místopředseda j an.nehoda@eru.cz 2421001/0710 SMLOUVA Č. S/2015/R1055 SMLOUVA O DÍLO (dále jen "Smluva") uzavřená pdle 2586 a násl. zákna č, 89/2012 Sb., Občanský zákník Smluvní strany Zadavatel: Sídlem: Osba právněná: Kntaktní sba: Česká republika

Více

Silverline A135.009 V1/0612

Silverline A135.009 V1/0612 Silverline A135.009 V1/0612 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana autrských práv 135 1.5 Prhlášení

Více

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY 22. základní škla Plzeň, Na Dluhých 49, příspěvkvá rganizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 22. základní škla Plzeň www.22zsplzen.cz OBSAH 1. CÍLE ZPRACOVÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE...

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Indukční vařič IK 105.835 105.930 105.930S. Uchovejte tuto příručku na dostupném místi v blízkosti přístroje!

Indukční vařič IK 105.835 105.930 105.930S. Uchovejte tuto příručku na dostupném místi v blízkosti přístroje! Indukční vařič IK 105.835 105.930 105.930S Uchvejte tut příručku na dstupném místi v blízksti přístrje! Obsah 1. Obecné infrmace...3 1.1 Infrmace příručce...3 1.2 Klíč k symblům...3 1.3 Záruka...3 1.4

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Elektronické digitální váhy. Obj. č. A300.067 Obj. č. A300.150. Návod k použití

Elektronické digitální váhy. Obj. č. A300.067 Obj. č. A300.150. Návod k použití Elektrnické digitální váhy Obj. č. A300.067 Obj. č. A300.150 Návd k pužití Bartscher GmbH Telefn: 05258/971-0 Strana 1 D-33154 Salzktten htttp://www.bartscher.de Obsah Strana Před uvedením d prvzu 2 Základní

Více

01-02.4 09.04.CZ Regulační ventily LDM COMAR line

01-02.4 09.04.CZ Regulační ventily LDM COMAR line 0-02.4 09.04.CZ Regulační ventily LDM COMAR line -- Výpčet sučinitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédnutím ke stavu regulačníh kruhu a pracvních pdmínek látky pdle vzrců níže uvedených. Regulační

Více