INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Transkript

1 INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 9/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) nebo v papírové podob em na adrese kubelkova@npkk.cz. 1. Hýkáme si editele škol...?. [Do we pamper schoolmasters?] / ást 3 / Václav Trojan -- eština In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 7 (2010), s Tetí ást lánku pipomíná dv hlavní role editele školy - roli lídra a roli manažera. Dobrý lídr musí mít schopnost pinášet a formulovat myšlenky, analyzovat a vyhodnocovat informace, rozeznávat a získávat lidské osobnosti, naslouchat, pesvdovat a motivovat ostatní. Manažer musí umt vyhodnocovat myšlenky a argumentaci smrem k lídrovi, rozhodovat, vyjednávat, akceptovat myšlenky, ídit lidské zdroje, integrovat lidi atd. editel školy ; manažerský personál ; ízení školy ; osobní pedpoklady ; ízení ; role ; zpsobilost ; schopnost ; odpovdnost 2. Jaké personální innosti zajišuje editel školy? / [Which personal activities does the headmaster secure?] / Martin Šiký -- eština -- Obsahuje bibliografické odkazy: 7 In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 7 (2010), s Souástí funkce editele školy je zajišování personální práce spojené s ízením a vedením zamstnanc (pedagogických i nepedagogických). K tomu mže využít jednotlivé personální innosti - vytváení a uskuteování personální strategie, analýza a obsazování pracovních míst, plánování zamstnanc, odmování, 1

2 vzdlávání a rozvoj zamstnanc atd. Autor vysvtluje úel a smysl uvedených personálních inností a úlohu editele pi jejich zajišování. editel školy ; manažerský personál ; ízení školy ; personální ízení ; pracovní požadavky ; innost ; role ; odpovdnost ; popis práce ; personalistika ; personální práce 3. editel školy, kriminalita mládeže a zákon. 218/2003 Sb., o soudnictví ve vcech mládeže, ve znní pozdjších pedpis / [Headmasters, youth crime-rate and Act No. 218/2003 on judiciary in affairs concerning young people] / Jan Havel - - eština -- Obsahuje bibliografické odkazy In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 7 (2010), s Souasná situace vyžaduje od editele školy, aby se vedle všech svých povinností vnoval i problematice prevence kriminality dtí a mládeže. editel školy by ml školu vést k aktivit, aby trvale psobila na žáky nejen v oblasti prevence, ale aby jim byla schopná poskytovat i potebné informace o základech práva a pracovat na zvýšení jejich právního vdomí. V knihovn editele školy by neml chybt zákon. 218/2003 Sb., jehož cílem je práv snížení kriminality mládeže a její závažnosti. editel školy ; manažerský personál ; ízení školy ; žák ; dít ; kriminalita ; delikvence mládeže ; škola ; prevence ; sociální prevence ; výchovné psobení ; zákon ; legislativa 4. Školní psycholog / [School psychologist] / Václav Mertin -- eština In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 7 (2010), s Obsah práce a role psychologa ve škole se nedá jen tak striktn stanovit. Spektrum problém, které musí ešit je velmi široké a závisí na typu školy, její lokalit, socioekonomickém prostedí žák, ve kterém vyrstají, složení uitelského sboru, ale hlavn na editeli školy. lánek poskytuje editelm škol mnoho cenných rad, jak postupovat pi plánování a specifikaci požadavk na školního psychologa, aby jeho práce byla co nejefektivnjší. editel školy ; ízení školy ; školní psycholog ; role ; oekávání od role ; spolupráce ; innost ; pracovní požadavky ; výchovné psobení ; plánování ; nápl práce 2

3 5. Hýkáme si editele škol...?. [Do we pamper headteachers?] / ást 4 / Václav Trojan -- eština In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 8 (2010), s tvrtá ást lánku se zabývá souasnými možnostmi manažerského vzdlávání eských editel škol. Ti totiž (na základ vyhlášek. 561/2004 a. 317/2005 Sb.) musí do dvou let po nástupu do funkce absolvovat uritý akreditovaný vzdlávací program urený editelm škol a školských zaízení. ízení školy ; manažerský personál ; editel školy ; ízení ; další vzdlávání ; manažerské vzdlávání ; kvalifikace ; školská legislativa ; vyhláška 6. Jak vytváet a uskuteovat personální strategii školy? / [How to create and implement personal strategy of school?] / Martin Šiký -- eština -- Obsahuje bibliografické odkazy: 3 In: ízení školy -- ISSN Ro. 7,. 8 (2010), s Personální strategie školy umožuje jejímu editeli vykonávat jednotlivé personální innosti a jejich prostednictvím ídit a vést zamstnance k dosažení požadovaných výsledk práce. K úspšnému vytváení a uskuteování personální strategie se osvdil následující postup: a) analýza souasného stavu, b) formulace oekávaných cíl, c) stanovení zpsobu jejich dosažení, d) urení postupu hodnocení úrovn dosažených oekávaných cíl. Tento postup lze použít v jakékoli organizaci. ízení školy ; editel školy ; manažerský personál ; personální ízení ; popis práce ; personalistika ; personální práce ; personální strategie 7. Organizace školního roku 2011/2012 v základních školách, stedních školách, základních umleckých školách a konzervatoích : [Organization of the school year 2011/2012 in primary, secondary and basic art schools and conservatories] /. j / ze dne / Miroslava Kopicová -- eština In: Vstník Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R -- Ro. 66,. 8 (2010), s. 57. Zaátek a konec období školního vyuování ve školním roce 2011/2012, termíny prázdnin. 3

4 školství ; základní škola ; stední škola ; základní umlecká škola ; konzervato ; školní rok ; organizace výuky ; rozvržení prázdnin ; eská republika ; 2011/ Vyhlášení soutží a pehlídek ve školním roce 2010/2011 : [Organization of competitions and festivals in the school year 2010/2011] /. j / / MŠMT -- eština In: Vstník Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R -- Ro. 66,. 8 (2010), s Pehled soutží a pehlídek pro r. 2010/2011, soutže celostátního resp. nadregionálního charakteru, rozdlení soutží do pti oblastí - pedmtové, umlecké, sportovní, soutže z oblasti speciálního školství a ostatní soutže. Kategorie (obory), postupová kola, termíny. soutžení ; soupis ; žák ; mládež ; postižený ; speciální vzdlávací poteby ; 2010/ Vysoké školy ovládnou správní rady : [Colleges will be governed by administrative boards :: academic senates' powers are to be restricted, universities don't ike it] / chystaná vysokoškolská reforma plánuje zásadní omezení pravomoci akademických senát, univerzitám se to ale nelíbí / Barbora Matyášová -- eština In: Lidové noviny : [vydání Praha] : založeny obnoveny ISSN Ro. 23,. 126 (1.VI.) (2010), s. 26. Podle chystaných reforem ve vysokém školství koní takka neomezená moc eských akademických senát. V budoucnu by mly stále hrát významnou roli v akademické oblasti, ale budou mít menší podíl v oblasti strategického ízení. To z velké ásti pejde na nový orgán - správní radu (SR). Mezi leny SR by mli být nap. zástupci podnik, kraj, profesních skupin, ministerstva financí a školství, pedstavitelé výzkumných institucí i absolventi dané školy. vysoké školství ; vysoká škola ; ízení školy ; akademický senát ; správní rada ; rada školy ; nezávislost školy ; akademická svoboda ; návrh reformy ; školská reforma ; strategické ízení ; kompetence 4

5 10. Státní maturity ano, ale... : [State secondary school leaving examinations yes, but... :: shall we learn from problems they caused abroad?] / zavádní jednotné státní maturity v zahranií provázely problémy : pouíme se? / Barbora Matyášová -- eština In: Lidové noviny : [vydání Praha] : založeny obnoveny ISSN Ro. 23,. 138 (15.VI.) (2010), s. 27. eská státní maturita se pipravuje 14 let. Jejím cílem je vtší objektivita závrených zkoušek a srovnání výpovdní hodnoty známek. Ml by tak být zajištn uritý standard pro základní stedoškolské vdomosti a dovednosti. Jednotnou maturitu mají pouze 3 evropské zem: Polsko, Slovensko a Itálie. Systém, kdy si škola maturitu organizuje sama, funguje v Rakousku, Belgii a ecku. Ve 13 státech EU se liší státní maturita na všeobecných a odborných stedních školách (nap. Francie, Norsko, Velká Británie). Naproti tomu ve Španlsku, Švédsku a Turecku koní stední škola bez závrené zkoušky. státní maturita ; maturita ; závrená zkouška ; zkušební systém ; ukonení školy ; stední škola ; komparace ; zahranií ; Evropa ; Evropská unie ; eská republika 11. Evaluaní nástroje projektu / [Evaluation tools of the project] / Stanislav Michek - - eština In: Na cest ke kvalit [tištný text] : bulletin projektu Cesta ke kvalit -- ISSN Ro. 2010,. 2 (erven 2010) (2010), s Zámr projektu Cesta ke kvalit poskytnout postupn 30 ovených evaluaních nástroj, ze kterých si budou školy moci vybírat podle své poteby. Bude se jednat o nástroje univerzální i specifické, kvantitativní i kvalitativní. Podrobnjší pedstavení jednoho z pipravovaných autoevaluaních nástroj, Rámcového vlastního hodnocení školy. hodnocení školy ; interní hodnocení ; škola ; kvalita ; hodnocení 12. Regionální školství jsem si vytkl jako svoji prioritu, íká nový ministr školství Josef Dobeš / [Regional school system is my priority, says new Minister of Education Josef Dobeš] / Josef Dobeš ; [Autor interview] Olga Šedivá -- eština In: Školství [Tištný text] -- ISSN Ro. 18,. 25 (2010), s. 1, 3. 5

6 Zámry nového ministra školství v oblasti financování regionálního školství vetn plat a jiných píspvk uitelm, zaínajícím (náborový píspvek) i zkušeným, zejména uvádjícím uitelm. Ministrv postoj ke státním maturitám a pipravovaným srovnávacím zkouškám v 5. a 9. roníku. Ti prvky metriky srovnávacích zkoušek: zjištní, kolik dtí ve tíd dosáhne standardu, kolik je ve tíd postižených dtí a jak se posunuly smrem ke standardu, jaké je klima školy). ministr školství ; názor ; financování ; regionální školství ; uitel ; plat ; odmna ; státní maturita ; zkouška ; základní škola ; komparace ; vzdlávací standard ; srovnávací zkouška ; roník 5 ; roník Školní rok 2010/ poty žák / [School year 2010/ numbers of pupils] / Vladimír Hulík ; ÚIV -- eština In: Školství [Tištný text] -- ISSN Ro. 18,. 25 (2010), s. 10. Demografický odhad potu žák na základních a stedních školách rzných typ ve školním roce 2010/2011. Srovnání se školním rokem 2009/2010. Upozornní na možnost problém s financováním škol, které nepizpsobily své kapacity trendu ubývání žák. poet žák ; základní škola ; základní školství ; stední škola ; stední školství ; úbytek žák ; demografie ; statistická data ; komparace ; eská republika 14. Nový výuní list - paralely ke státní maturit / [New apprenticeship certificate - a parallel to state secondary school leaving examination] / Petr Husník -- eština In: Uitelské noviny : týdeník pro uitele a pátele školy -- ISSN Ro. 113,. 23 (2010), s V tomto školním roce (2009/2010) jsou poprvé pipravena jednotná zadání závrených zkoušek pro všechny uební obory. Nových závrených zkoušek se tedy mžou zúastnit všechny školy nabízející vyuení v tíletém oboru. Projekt standardizovaného výuního listu stojí na podobném principu jako státní maturita, je však nesrovnateln levnjší a probíhal bez zvláštní publicity. odborné školství ; uovské školství ; odborné vzdlání ; píprava u ; závrená zkouška ; zkušební systém ; projekt ; školská reforma ; výuní list ; standardizace ; 2009/2010 6

7 15. Nezamstnanost erstvých absolvent škol ke konci dubna 2010 / [Unemployment of fresh school graduates at the end of April 2010] / Daniela Chamoutová, Jií Vojtch -- eština In: Uitelské noviny : týdeník pro uitele a pátele školy -- ISSN Ro. 113,. 25 (2010), s Hospodáská krize a následná recese v R vážn omezila zájem zamstnavatel o erstvé absolventy škol. U všech skupin obor platí, že absolventi s vyšší úrovní vzdlání vykazují i nižší míru nezamstnanosti. V lánku jsou uvedeny statistické údaje za léta týkající se vývoje potu nezamstnaných erstvých absolvent, jejich míry nezamstnanosti podle oboru a dosaženého stupn vzdlání. absolvent ; stupe vzdlání ; odborné vzdlání ; nezamstnanost ; nezamstnanost mládeže ; trh práce ; komparace ; statistická data ; hospodáská krize ; eská republika ; Z Programového prohlášení vlády eské republiky [From the policy statement of Czech government] / -- eština In: Školství [Tištný text] -- ISSN Ro. 18,. 26 (2010), s. 10. Výatky pasáží z programového prohlášení vlády, které se vztahují k regionálnímu školství a jeho financování, státním maturitám a srovnávacím zkouškám v 5. a 9. roníku, k terciárnímu vzdlávání vetn zavádní školného a k oblasti vdy a výzkumu. vláda ; vládní politika ; školská politika ; regionální školství ; státní maturita ; vysoké školství ; financování ; studijní poplatky ; vda ; výzkum ; eská republika ; srovnávací zkouška 17. Dsledkem nezájmu rodi o dní ve škole je agresivita jejich dtí : [Aggressiveness of children is a result of their parents' little interest in what's going on at school : interview to Josef Dobeš, Ministry of Education, Youth and Sport] / rozhovor s Josefem Dobešem, ministrem školství, mládeže a tlovýchovy / Josef Dobeš ; [Autor interview] Olga Šedivá -- eština In: Školství [Tištný text] -- ISSN Ro. 18,. 26 (2010), s. 3. 7

8 Zámr ministra školství podporovat uitele posilováním jejich plat i zvyšováním jejich spoleenské prestiže a snažit se o vtší zapojení rodi do vzdlávání jejich dtí a posílení jejich odpovdnosti za výchovu. Jeden z uvažovaných nástroj: smlouva mezi rodii a školou, vymezující pravidla, kompetence i pípadné sankce. chování žáka ; agresivita ; odpovdnost ; rodiovská odpovdnost ; spolupráce ve výchov ; rodie ; škola ; smlouva ; vztah rodie-škola ; rodiovská úast ; ministr školství Rešerši zpracovala: Mgr. Ludmila Kubelková