Operace v FP a iterační algoritmy. INP 2008 FIT VUT v Brně
|
|
- Štěpánka Štěpánková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Operace v FP a iterační algoritmy INP 2008 FIT VUT v Brně 1
2 Operace FP Číslo X s pohyblivou řádovou čárkou X = M X.B Ex zapíšeme jako dvojici (M X, E X ), kde mantisa M X je ve dvojkovém doplňkovém kódu, nebo v přímém kódu se znaménkem na n M bitech, exponent E X je v kódu s posunutím 2 n E-1 na n E bitech. Třetím definičním údajem je hodnota základu B. Základní aritmetické operace na dvojici čísel X, Y s pohyblivou čárkou jsou: X + Y = (M X.2 Ex - Ey + M Y ).2 Ey, kde E X E Y X - Y = (M X.2 Ex - Ey - M Y ).2 Ey, kde E X E Y X * Y = (M X.M Y ).2 X : Y = (M X : M Y ).2 Ex + Ey Ex - Ey 2
3 Požadované operace v pohyblivéčárce Z obecného zápisu je zřejmé, jaké operace jsou zapotřebí. Pro sčítání a odčítání: 1. Vypočte se v pevnéčárce rozdíl E X - E Y 2. Posune se M X o E X - E Y bitů (tj. doprava, pokud je E X E Y ) 3. Vypočte se v pevnéčárce M X.2 Ex - Ey +/- M Y Dále je zapotřebí provést normalizaci a zaokrouhlení výsledku V = (M V, E V ). Normalizovat výsledek znamená posouvat mantisu vlevo (vpravo) a podle toho zmenšovat (zvětšovat) exponent E V tak dlouho, až se do sledovaného bitu (v 0 nebo v 1 ) dostane 1. Sčítání exponentů se provádí v binární sčítačce s korekcí, nebo ve speciální sčítačce pro posunutý kód s šířkou n E bitů, sčítání mantis se provádí v binární sčítačce se šířkou n M + 2 bitů s doplněným záchytným klopným obvodem S. 3
4 Princip obvodové realizace sčítačky/odčítačky FP E X E Y M X M Y 1 S X S Y n = E X - E Y 3 2 Pokud E X E Y, potom X +/- Y = (M X.2 EX - EY +/- M Y ).2 EY M s menším E M s větším E Obecný postup (nevíme, zda E X E Y ): Rozdíl exponentů, nastavení sign a n 8 2 Prohození mantis podle sign 3 Posuv mantisy o n bitů vpravo E X E Y 5 4 Sečtení/odečtení mantis podle Add/Sub D 5 Zjištění počtu nul D v horních bitech mantisy 6 7 E - D S V E V M V Normalizace mantisy, detekce spec. případů Úprava exponentu podle D a sign Logika pro výpočet znaménka 4
5 M X M Y E X E Y Násobeníčísel s pohyblivou řádovou čárkou M V = M X * M Y E V = E X + E Y Testování speciálních případů hodnot M V : M V = 0 M V nenormalizovaná M V normalizovaná E V := 0 Posuv M V o 1 bit vlevo E V := E V - 1 X * Y = M X.M Y 2 Ex+Ey výsledek V = (M V, E V ) Zaokrouhlení Přeplnění? ne ano Posuv M V o 1 bit vpravo E V := E V + 1 Testování speciálních případů hodnot E V : E V > e E max V < e e <_ E min V <_ min e max Konec 5
6 Obvodová realizace operací v FP Pro operace s plovoucíčárkou prováděné v rámci uvedených algoritmů by bylo možno teoreticky použít sčítačku a násobičku ALU s pevnou čárkou. V praxi se to však takto nikdy neděje. Obvody aritmetiky s pohyblivou čárkou jsou konstruovány jako zcela nezávislá jednotka s vlastním řadičem. 6
7 Iterační algoritmy Děleníčísel s pohyblivou čárkou a celou řadu dalších operací je možné v jednotce FPU provádět iteračními algoritmy. Newtonův iterační algoritmus dělení Tento algoritmus je založen na iteračním hledání průsečíku funkce f(x) s osou x pomocí tečny v bodě x i. y f(x) x i x i+1 x 7
8 Newtonův algoritmus dělení (1) Na základě odhadu x i hledáme přesnější odhad x i+1 v bodě průsečíku tečny funkce f s osou x. Rovnice přímky procházející bodem f(x i ) je y - f(x i ) = f '(x i )(x - x i ) Pokládáme-li přímku za aproximaci funkce f(x), můžeme psát f(x i+1 ) - f(x i ) = f '(x i )( x i+1 - x i ) V průsečíku tečny s osou x je f(x i+1 ) = 0, takže odtud dostáváme iterační vzorec x i+1 = x i - f(x i )/f '(x i ) Tento iterační vzorec nyní použijeme pro případ dělení. Máme-li dělit číslem b, zvolíme funkci f(x) = 1/x - b, a hledáme bod průchodu této funkce osou x, tedy bod x, kde f(x) = 0, takže pak 1/x = b, resp. x = 1/b. Operaci děleníčíslem b pak nahradíme násobením číslem 1/b. Derivace f '(x) = -1/x 2, odtud x i+1 = x i - (1/ x i - b)/(-1/ x i2 ) = = x i + x i - bx i2 = x i (2 - bx i ) 8
9 Newtonův algoritmus dělení (2) Postup výpočtu a/b je následující: 1. Posune se b tak, aby padlo do intervalu (1, 2) a pomocí tabulky odhadů zvolíme první odhad x Provedeme krok iteračního výpočtu x i+1 = x i (2 - bx i ). Krok 2 opakujeme tak dlouho, až se dosáhne požadované přesnosti na p bitů, kdy je relativní chyba (x i - 1/b)/(1/b) = 2 -p. Počet správných (přesných) bitů se každým iteračním krokem zdvojnásobuje, tedy v následujícím kroku i+1 je relativní chyba ( x i+1-1/b)/ (1/b) = 2-2p 3. Výsledek n-té iterace x n vynásobíme číslem a, výsledek x n.a posuneme o odpovídající počet bitů podle kroku 1. 9
10 Newtonův algoritmus dělení - příklad Spočtěte binárně 1/b pro b = 20. (20) 10 = (10100) 2 x i+1 = x i (2 bx i ) řádovou čárku posuneme tak, aby b <1, 2), tedy: (o 4 bity doleva) zvolíme např. x 0 = 1, potom: x 1 = x 0 (2 bx 0 ) = 1.(10 1,01) = 1.0,11 = 0,11 x 2 = 0,11(10 1,01.0,11) = 0,11(10 0,1111) = 0,11.1,0001= 0, x 3 = 0,110011(10 1,01.0,110011) = 0,110011(10 0, ) = = 0, , = 0, atd. řádovou čárku posuneme o 4 bity doleva: 0, Ověření správnosti: 1/20 = 0,05 a (0, ) 2 = (0, ) 10 10
11 Newtonův algoritmus dělení v HW x i+1 = x i (2 bx i ) MUX - multiplexer REG_X registr x REG_MINUS_B registr -b MULT1 násobička (-b*xi) ADDER sčítačka (2,0+(-b)*xi) MULT2 - násobička (xi*(2,0+(-b)*xi)) FSM konečný automat (kontrolér) SCNT synchronní čítač 11
12 * Goldschmidtův algoritmus dělení (1) Tento algoritmus se objevil poprvé asi u procesoru TI 8847, a prosadil se jako spolehlivý algoritmus dělení i dalších výpočtů s kvadratickou konvergencí. Byl použit v sálovém počítači IBM System/360, model 91, v jednotce FPU systému S/390, a v celé řadě navazujících serverů IBM, např. v serveru G4 v r a dalších. Princip: zlomek a/b se rozšiřuje činitelem r zvoleným tak, aby se součin ve jmenovateli blížil k 1, tedy r.b 1. Pak je r 1/b, a stačí vypočítat hodnotu součinu a.r. Rozšiřování zlomku: a 0 r 1 r... r i -1 b 0 r 1 r... r i -1 12
13 * Goldschmidtův algoritmus dělení (2) Nyní položíme x 0 = a, y 0 = b. V iterační podobě počítáme v každém kroku výrazy x i +1 = r i x i, y i +1 = r i y i, kde x i a y i je i-tá aproximace hodnoty čitatele a jmenovatele po řadě. Z toho vyplývá, že podíl x i /y i = x i +1 /y i +1 = konst. = a/b Když vybereme r i tak že y i 1, pak x i a/b, tedy x i se blíží k hledanému podílu. Pozn.: Stejný postup se dá použít k i výpočtu druhé odmocniny z a. Nechť x 0 = a, y 0 = a. V každém kroku vypočítáme x i+1 = r i2 x i, y i+1 = r i y i. Pak x i+1 /y i+12 = x i /y i2 = 1/a, takže když se r i vyberou tak, aby to vedlo na x i 1, pak y i a. Tato metoda se používá k výpočtu druhé odmocniny v TI
14 * Goldschmidtův algoritmus dělení (3) Jak zvolit r i? Víme, že x 0 = a, y 0 = b, x i +1 = r i x i a y i +1 = r i y i Předpokládejme, že se b blíží co nejvíce 1, ale je zatíženo chybou δ. Položme b = 1 -δa IδI < 1. Zvolíme, že rozšiřujícíčlen r 0 se rovná r 0 = 1 + δ ; protože y 0 = b = 1 -δ, tak y 1 = r 0 y 0 = (1 + δ) (1 -δ) = 1 δ 2 Opět položíme r 1 = 1 + δ 2, takže y 2 = r 1 y 1 = 1 δ 4 a tak dále. Protože je IδI < 1, y i 1. S tímto výběrem r i bude x i vypočítáno jako x i +1 = r i x i = (1 + δ 2i ) x i = [1 + (1 b) 2i ] x i, protože b = 1 -δ, odtud δ = 1 b, což dosadíme do předchozí rovnice x i +1 = a [1 + (1 b)] [1 + (1 b) 2 ] [1 + (1 b) 2i ] 14
15 * Goldschmidtův algoritmus dělení (upravený postup výpočtu pro rychlejší konvergenci) Postup výpočtu: 1. a i b se posune tak, aby b leželo v intervalu <1, 2) 2. Vybere se odhad b* 1/b (z tabulky) 3. Položíme x 0 = a b*, y 0 = b b* (tímto trikem se zrychlí konvergence, protože bb* 1) 4. Iteruj, dokud x i není dostatečně blízko a/b. Cyklus: r 2 y // aby platilo, že když je y i = 1 +δ i, pak r 1 -δ i y = yr // y i + 1 = y i r 1 -δ i 2 x = x r Konec cyklu. // x i+1 = x i r x y r x/y
16 Další funkce Zde platí, že postupy vhodné pro programovou implementaci, jako MacLaurinův rozvoj nebo Čebyševovy polynomy atd. nemusí být pro obvodovou realizaci optimální, a proto byla odvozena řada modifikovaných nebo nových algoritmů. Druhá odmocnina Klasický postup hledání druhé odmocniny čísla A > 0 je založen na řešení rovnice x 2 - A = 0. Aplikací Newtonovy iterační metody dostaneme x i+1 = 1/2 (A/x i +x i ) Volíme x 0 > 0 a po dostatečném počtu iterací dostaneme druhou odmocninu čísla A. Opět platí, že je-li i-tá iterace zatížena chybou d, tedy x i = A(1 + d) pak v i+1 kroku dostaneme hodnotu x i+1 = A(1 + d 2 /2(1+d)) Tedy každým krokem získáme dvojnásobný počet platných číslic. 16
17 Druhá odmocnina lépe Pro realizaci technickými prostředky je výhodnější hledat Newtonovou iterační metodou řešení rovnice 1/y 2 - A = 0 Získáme tak iterační vzorec pro Newton-Raphsonův algoritmus y i+1 = y i (3 - A. y i2 )/2 Volíme-li 0 < y 0 < (3/A), pak po dostatečném počtu iterací dostaneme hodnotu 1/ A na požadovaný počet míst. Druhou odmocninu pak dostaneme výpočtem A= A.(1/ A) (Druhou odmocninu lze počítat rovněž modifikovaným Goldschmidtovým algoritmem - TI 8847). Všeobecná zásada je najít co nejrychlejší algoritmy, založené pouze na operacích sčítání (odčítání), posuvů a případně i násobení. 17
18 CORDIC (1) Algoritmus CORDIC - Coordinate Rotational Digital Computer publikoval J. E. Volder v r V poslední době se velmi rozšířil a byl značně modifikován pro další typy výpočtů. Jeho základní myšlenka umožňuje pomocí jednoho algoritmu počítat většinu matematických funkcí vyčíslováním funkce ve tvaru a ± b.2 -i tedy pomocí součtů, rozdílů a posunů. Mezi nejznámější aplikace patří použití CORDICU v kapesní kalkulačce HP 35, v koprocesorech Intel počínaje I 8087, pro číslicovou Fourierovu transformaci, číslicovou filtraci signálů apod. Metodu CORDIC můžeme označit za metodu skládání dílčích úhlů. 18
19 y y B y A Φ α ϕ r B CORDIC (2) x B x x A Obecně vyjádříme přechod od bodu A k bodu B: r x A y A A = r.cos ϕ = r.sin ϕ V algoritmu Cordic je důležitý úhel Ø např. jeho sinus a kosinus chceme vypočítat. Počáteční úhel ϕ je nastaven na nějakou konvenční hodnotu, např. 0. Přechod od ϕ k Ø se provádí v krocích přičítání a odečítáním vhodných úhlů. Pokud vhodně zvolíme tyto úhly, stačí k výpočtu pouze sčítání, odčítání a posuny. x B = r.cos (ϕ + α) = r.cos ϕ.cos α - r.sin ϕ.sin α (1) y B = r.sin (ϕ + α) = r.sin ϕ.cos α + r.cos ϕ.sin α (2) 19
20 CORDIC (3) Dosadíme-li za r do (1) r = x A /cos ϕ, r = y A /sin ϕ pořadě, a do (2) v opačném pořadí, dostaneme pro cos α 0 x B = cos α (x A - y A.tg α) y B = cos α (y A + x A.tg α) Zvolíme-li x A = 1, y A = 0 (tj. ϕ = 0) a pro dané α určíme x B, y B (tedy otočíme vektor o α), dostaneme x B = cos α, y B = sin α. Požadovaný úhel natočení můžeme složit z n úhlů s kladným i záporným znaménkem (viz obrázek), tedy z orientovaných úhlů α i '. y y 0 α 2 α 3 Pozn. α i je buď +α i nebo -α i. α 1 x 0 =K x 20
21 CORDIC (4) Výsledný úhel natočení α = α 1 '+ α 2 '+... α n ' Postup výpočtu je pak následující: položíme x 0 ' = x A, y 0 ' = y A a určíme x i ', y i ' postupně pro i = 1, 2...n. Dostáváme pak iterační vzorce x i ' = cos α i '.( x i-1 ' - y i-1 '. tg α i ') (3) y i ' = cos α i '.( y i-1 ' + x i-1 '. tg α i ') (4) Ve dvojkové soustavě volíme takové úhly α i ', že platí tg α i ' = ± 2 1-i. Tím se v rovnicích (3), (4) nahradí násobení posuvem o i - 1 bitů. Další zjednodušení provedeme odložením násobeníčíslem cos α i ' nakonec výpočtu, kdy výsledek vynásobíme číslem K = cos α 1. cos α 2... cos α n kde α i = α i ', protože platí cos α i ' = cos α i '. Pro i = 1, 2,... n sestavíme tabulku hodnot α i, pro něž α i = arctg 2 1-i 21
22 Tabulka úhlů CORDIC Tato tabulka se uloží do permanentní pamětí ROM. i α tg α cos α , ,56 0,5 0, ,04 0,25 0, ,12 0,125 0, ,57 0,0625 0, ,789 0, , ,895 0, , ,4476 0, , ,2238 0, , ,1119 0, ,
23 CORDIC (5) Pro x 0 = 1, y 0 = 0 tak dostaneme pro i = 1, 2,...n konečný tvar iteračních vzorců x i = x i-1 - y i i (5) y i = y i-1 + x i i (6) Tyto vzorce platí, pokud bereme α i z tabulky s kladným znaménkem. Pokud má α i záporné znaménko, prohodíme v (5) a (6) operace plus a mínus. Pak cos α = K.x n, sin α = K.y n. Položíme-li x 0 = K, y 0 = 0, vyhneme se násobení a výsledek je x n = cos α, y n = sin α. Pro úhly větší než 90 využíváme symetrie a opakování grafu goniometrických funkcí. Příklad: viz cvičení 23
24 int iterations; // počet iterací CORDIC v jazyce C float arctantable[iterations]; // tabulka úhlů v radiánech float K = ; // K float v_x=1,v_y=0; // složky vektoru v for(int i=0; i < iterations; i++) { // vytvoření tabulky arctantable[i] = atan(pow(2,-i)); } y=sin(α) α x=cos(α) Vstupní úhel je α (v radiánech). Začíná se s vektorem v = (1,0). // vlastní algoritmus Cordic for(i = 0; i < iterations; i++) { // pokud je α záporné, přičteme úhel z tabulky: if( α < 0) { v_x = v_x + v_y*pow(2,-i); v_y = v_y - v_x*pow(2,-i); α += arctantable[i]; } // pokud je α kladné, odečteme úhel z tabulky else { v_x = v_x - v_y*pow(2,-i); v_y = v_y + v_x*pow(2,-i); α -= arctantable[i]; } } v_x *= K; v_y *= K; 24
25 CORDIC příklad výpočtu programu: Alfa = (rad) = (deg) Iteraci = 20, X = 1, Y = 0 Krok 0, Alfa = , X = , Y = Krok 1, Alfa = , X = , Y = Krok 2, Alfa = , X = , Y = Krok 3, Alfa = , X = , Y = Krok 4, Alfa = , X = , Y = Krok 5, Alfa = , X = , Y = Krok 6, Alfa = , X = , Y = Krok 7, Alfa = , X = , Y = Krok 8, Alfa = , X = , Y = Krok 9, Alfa = , X = , Y = Krok 10, Alfa = , X = , Y = Krok 11, Alfa = , X = , Y = Krok 12, Alfa = , X = , Y = Krok 13, Alfa = , X = , Y = Krok 14, Alfa = , X = , Y = Krok 15, Alfa = , X = , Y = Krok 16, Alfa = , X = , Y = Krok 17, Alfa = , X = , Y = Krok 18, Alfa = , X = , Y = Krok 19, Alfa = , X = , Y = X*K = , Y*K = Výsledek cos(alfa) = , sin(alfa) = Pozn.: 45 deg = 0,7854 rad a 26,56 deg = 0,4636 rad 25
26 CORDIC v HW (základní implementace) úhel v kroku i d i je znaménko úhlu 26
27 CORDIC další aplikace Metodu CORDIC lze použít též pro převod polárních souřadnic na pravoúhlé a naopak. Pro výpočet hodnot hyperbolických a hyperbolometrických funkcí byla vypracována modifikace algoritmu, kdy se koncový bod vektoru nepohybuje po kružnici, ale po hyperbole s rovnicí x 2 - y 2 = R 2. Pro výpočet hodnot logaritmických funkcí se pak použije vztahu ln w = 2.arctgh (w - 1)/(w + 1) pro w > 1, případně ln w = 2.arccotgh (w + 1)/(w - 1) pro w < 1. Pro výpočet exponenciálních funkcí se použije vztahů e w = cosh w + sinh w a w = e w.ln a Cyklometrické funkce vyčíslujeme opačným postupem. Hodnotu arctg y/x, tedy úhel α pro x > 0 můžeme určit postupným natáčením vektoru (x, y) až do polohy, kdy y = 0. Při skládání úhlu α postupujeme opět podle vzorců (5), (6). 27
28 Porovnáníčasové náročnosti instrukcí (Intel, od 486, 487) Počty taktů při provedení instrukcí (1) 28
Dělení. Demonstrační cvičení 8 INP
Dělení Demonstrační cvičení 8 INP Přístupy k dělení sekvenční s restaurací nezáporného zbytku bez restaurace nezáporného zbytku SRT kombinační obvod založen na úplné odečítačce iterační algoritmy Newtonův
Aritmetické operace a obvody pro jejich realizaci
Kapitola 4 Aritmetické operace a obvody pro jejich realizaci 4.1 Polyadické číselné soustavy a jejich vlastnosti Polyadické soustavy jsou určeny přirozeným číslem z, kterému se říká základ nebo báze dané
Čísla v plovoucířádovéčárce. INP 2008 FIT VUT v Brně
Čísla v plovoucířádovéčárce INP 2008 FIT VUT v Brně Čísla v pevné vs plovoucí řádové čárce Pevnářádováčárka FX bez desetinné části (8 bitů) Přímý kód: 0 až 255 Doplňkový kód: -128 až 127 aj. s desetinnou
Data v počítači. Informační data. Logické hodnoty. Znakové hodnoty
Data v počítači Informační data (elementární datové typy) Logické hodnoty Znaky Čísla v pevné řádové čárce (celá čísla) v pohyblivé (plovoucí) řád. čárce (reálná čísla) Povelová data (instrukce programu)
Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,
Architektury počítačů
Architektury počítačů IEEE754 České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A0M36APO Architektury počítačů Ver.1.20 2014 1 Fractional Binary Numbers (zlomková binární čísla / čísla v pevné řádové
Numerická matematika 1
Numerická matematika 1 Obsah 1 Řešení nelineárních rovnic 3 1.1 Metoda půlení intervalu....................... 3 1.2 Metoda jednoduché iterace..................... 4 1.3 Newtonova metoda..........................
Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,
E-sbírka příkladů Seminář z matematiky Evropský sociální fond Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, Pavla Pavlíková Obsah 1 Úpravy výrazů................................................................
Parametrická rovnice přímky v rovině
Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou
Newtonova metoda. 23. října 2012
Hledání kořenů rovnic jedné reálné proměnné Newtonova metoda Michal Čihák 23. října 2012 Newtonova metoda (metoda tečen) využívá myšlenku, že tečna v daném bodě grafu funkce nejlépe aproximuje graf funkce
Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou
Funkce jedné reálné proměnné lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou lineární y = ax + b Průsečíky s osami: Px [-b/a; 0] Py [0; b] grafem je přímka (získá se pomocí
10. cvičení - LS 2017
10. cvičení - LS 2017 Michal Outrata Příklad 1 Spočtěte následující itu daných posloupností: (a) (b) (c) n 3 +5n 2 n 3 6n 2 +3 n ; n 4 3n 2 6 n 4 + 3n 2 + 6; n 2 15n+2(1 n). 2(n 2) 3 2n 3 Příklad 2 Pro
CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23
CVIČNÝ TEST 1 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23 I. CVIČNÝ TEST 1 Určete výraz V, který je největším společným dělitelem výrazů V 1 V 3 :
KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci
Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Závislosti a funkční vztahy Gradovaný řetězec úloh Téma: graf funkce, derivace funkce a její
Řešení nelineárních rovnic
Řešení nelineárních rovnic Metody sečen (sekantová a regula falsi) Máme dva body x 1 a x mezi nimiž se nachází kořen Nový bod x 3 volíme v průsečíku spojnice bodů x 1, f x 1 a x, f x (sečny) s osou x ERRBISPAS
Kapitola 7: Integrál. 1/17
Kapitola 7: Integrál. 1/17 Neurčitý integrál - Motivační příklad 2/17 Příklad: Necht se bod pohybuje po přímce rychlostí a) v(t) = 3 [m/s] (rovnoměrný přímočarý pohyb), b) v(t) = 2t [m/s] (rovnoměrně zrychlený
P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE 3.1 Pojem zobrazení a funkce 2 3 Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic (x, y) A B,
Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3
Příklad 1 Zjistěte, zda jsou dané funkce sudé nebo liché, případně ani sudé ani liché: a) =ln b) = c) = d) =4 +1 e) =sin cos f) =sin3+ cos+ Poznámka Všechny tyto úlohy řešíme tak, že argument funkce nahradíme
Složitější aritmetické operace
Složitější aritmetické operace SČS Ing. Jakub Št astný, Ph.D. 1 1 stastnj1@seznam.cz FPGA Laboratoř/Laboratoř zpracování biologických signálů Katedra teorie obvodů FEL ČVUT Technická 2, Praha 6, 166 27
Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 6
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 6 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6
Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly
Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0
Příklad Vypočítejte ity funkcí: a) b) c) d) Poznámka Po dosazení do všech těchto úloh dostaneme nedefinovaný výraz. Proto je třeba provést úpravy vedoucí k vykrácení a následně k výsledku. Řešení a Budeme
FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI Pojem zobrazení a funkce Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic
Hledání kořenů rovnic jedné reálné proměnné metoda sečen Michal Čihák 23. října 2012
Hledání kořenů rovnic jedné reálné proměnné metoda sečen Michal Čihák 23. října 2012 Opakování rovnice přímky Úloha: Určete rovnici přímky procházející body A[a, f(a)] a B[b, f(b)], kde f je funkce spojitá
Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14
Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14 Neurčitý integrál 2/14 Definice: Necht f je funkce definovaná na intervalu I. Funkci F definovanou na intervalu I, pro kterou platí F (x) = f (x) x I nazýváme primitivní
7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí
202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají
Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague
1 / 40 regula Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague regula 1 2 3 4 5 regula 6 7 8 2 / 40 2 / 40 regula Iterační pro nelineární e Bud f reálná funkce
CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 15 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Je dána čtvercová mřížka, v níž každý čtverec má délku
E. Pohyblivářádováčárka
E. Pohyblivářádováčárka pevná a pohyblivá řádová čárka formát US Air Force MIL-STD-1750A základní operace normalizace přetečení a nenaplnění formátbflm 1 přímý kód sčítání a odčítání násobení, dělení a
Mocninná funkce: Příklad 1
Mocninná funkce: Příklad 1 Zadání: Vyšetřete průběh mocninné funkce. Řešení: 1. Jako první si určíme definiční obor: D(f)=R. 2. Nyní si spočítáme zda je daná funkce sudá nebo lichá: Daná funkce je lichá.
VZOROVÝ TEST PRO 1. ROČNÍK (1. A, 3. C)
VZOROVÝ TEST PRO. ROČNÍK (. A, 3. C) Zjednodušte daný příklad. (a 2 3 b 3 4) 2 (a 2 b 3 8) 3 max. 3 body 2 Ve které z následujících možností je uveden správný postup usměrnění daného zlomku a správný výsledek?
Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.
5. Funkce 9. ročník 5. Funkce ZOPAKUJTE SI : 8. ROČNÍK KAPITOLA. Funkce. 5.. Kvadratická funkce Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených
METODA PŮLENÍ INTERVALU (METODA BISEKCE) METODA PROSTÉ ITERACE NEWTONOVA METODA
2-3. Metoda bisekce, met. prosté iterace, Newtonova metoda pro řešení f(x) = 0. Kateřina Konečná/ 1 ITERAČNÍ METODY ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC - řešení nelineární rovnice f(x) = 0, - separace kořenů =
Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce
Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních
0.1 Úvod do matematické analýzy
Matematika I (KMI/PMATE) 1 0.1 Úvod do matematické analýzy 0.1.1 Limita a spojitost funkce Lineární funkce Lineární funkce je jedna z nejjednodušších a možná i nejpoužívanějších funkcí. f(x) = kx + q D(f)
Iteračníalgoritmy: Goldschmidtůvpro dělení a CORDIC pro výpočet sin, cos. Demonstrační cvičení 9 INP
Iteračníalgoritmy: Goldschmidtůvpro dělení a CORDIC pro výpočet sin, cos Demonstrační cvičení 9 INP Goldschmidtůviteračníalgoritmuspro dělení Pro výpočeta/bposunemea,bnaa', b'tak, žeb'
Interpolace Uvažujme třídu funkcí jedné proměnné ψ(x; a 0,..., a n ), kde a 0,..., a n jsou parametry, které popisují jednotlivé funkce této třídy. Mějme dány body x 0, x 1,..., x n, x i x k, i, k = 0,
Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala
Matematická analýza ve Vesmíru Jiří Bouchala Katedra aplikované matematiky jiri.bouchala@vsb.cz www.am.vsb.cz/bouchala - p. 1/19 typu: m x (sin x, cos x) R(x, ax +...)dx. Matematická analýza ve Vesmíru.
Variace. Číselné výrazy
Variace 1 Číselné výrazy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Číselné výrazy Číselné výrazy, výpočty
VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)
VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) max. 3 body 1 Zjistěte, zda vektor u je lineární kombinací vektorů a, b, je-li u = ( 8; 4; 3), a = ( 1; 2; 3), b = (2; 0; 1). Pokud ano, zapište tuto lineární kombinaci.
Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Závislosti
CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19
CVIČNÝ TEST 10 Mgr. Renáta Koubková OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Pro x R řešte rovnici: 5 x 1 + 5 x + 5 x + 3 = 3 155. 2 Za předpokladu
CVIČNÝ TEST 2. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 2 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST 1 Od součtu libovolného čísla x a čísla 256 odečtěte číslo x zmenšené o 256.
Derivace funkcí více proměnných
Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,
Libovolnou z probraných metod najděte s přesností na 3 desetinná místa kladný kořen rovnice. sin x + x 2 2 = 0.
A 9 vzorové řešení Př. 1. Libovolnou z probraných metod najděte s přesností na 3 desetinná místa kladný kořen rovnice Počítejte v radiánech, ne ve stupních! sin x + x 2 2 = 0. Rovnici lze upravit na sin
Limita a spojitost funkce
Limita a spojitost funkce Základ všší matematik Dana Říhová Mendelu Brno Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného základu
I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta
I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta 343 I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta Věta 26. Funkce f má v bodě x 0 diferenciál (je diferencovatelná v x 0 ) právě tehdy, když existuje vlastní derivace
Obecnou definici vynecháme. Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když dosadíme za argument funkci g. Potom y f g
Složená funkce Obecnou definici vynecháme Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když do funkce y f dosadíme za argument funkci g Potom y f g Funkce f je vnější složka, funkce g vnitřní složka Pochopitelně
CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19
CVIČNÝ TEST 9 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Vypočítejte (7,5 10 3 2 10 2 ) 2. Výsledek zapište ve tvaru a 10 n, kde
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
Iterační výpočty Projekt č. 2
Dokumentace k projektu pro předměty IUS & IZP Iterační výpočty Projekt č. 2 Autor: Jan Kaláb (xkalab00@stud.fit.vutbr.cz) Úvod Úkolem bylo napsat v jazyce C program sloužící k výpočtům matematických funkcí
Násobení. MI-AAK(Aritmetika a kódy)
MI-AAK(Aritmetika a kódy) Násobení c doc. Ing. Alois Pluháček, CSc., 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Evropský sociální fond Praha&
f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =
Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu
VI. Derivace složené funkce.
VI. Derivace složené funkce. 17. Parciální derivace složené funkce Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce,
Aplikovaná matematika I
Metoda nejmenších čtverců Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno c Dana Říhová (Mendelu Brno) Metoda nejmenších čtverců 1 / 8 Obsah 1 Formulace problému 2 Princip metody nejmenších čtverců 3
M - Příprava na pololetní písemku č. 1
M - Příprava na pololetní písemku č. 1 Určeno jako studijní materiál pro třídu 2K. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu
úloh pro ODR jednokrokové metody
Numerické metody pro řešení počátečních úloh pro ODR jednokrokové metody Formulace: Hledáme řešení y = y() rovnice () s počáteční podmínkou () y () = f(, y()) () y( ) = y. () Smysl: Analyticky lze spočítat
CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19
CVIČNÝ TEST 5 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Zjednodušte výraz (2x 5) 2 (2x 5) (2x + 5) + 20x. 2 Určete nejmenší trojciferné
Fz =a z + a z +...+a z +a z =
Polyadické číselné soustavy - převody M-místná skupina prvků se z-stavovou abecedou umožňuje zobrazit z m čísel. Zjistíme, že stačí vhodně zvolit číslo m, abychom mohli zobrazit libovolné číslo menší než
l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky
Kinematické řešení čtyřkloubového mechanismu Dáno: Cíl: l, l, l 3, l, ω 1 konst Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj analyticky určete úhlovou rychlost ω 1 a úhlové zrychlení
Radián je středový úhel, který přísluší na jednotkové kružnici oblouku délky 1.
Goniometrické funkce Velikost úhlu v míře stupňové a v míře obloukové Vjadřujeme-li úhl v míře stupňové, je jednotkou stupeň ( ), jestliže v míře obloukové, je jednotkou radián (rad). Ve stupňové míře
. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0
Příklad 1 Určete definiční obor funkce: a) = b) = c) = d) = e) = 9 f) = Řešení 1a Máme určit definiční obor funkce =. Výraz je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy
Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky
6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme
Čísla, reprezentace, zjednodušené výpočty
Čísla, reprezentace, zjednodušené výpočty Přednáška 5 A3B38MMP kat. měření, ČVUT - FEL, Praha J. Fischer A3B38MMP, 2015, J.Fischer, ČVUT - FEL, kat. měření 1 Čísla 4 bitová dec bin. hex. 0 0000 0 1 0001
Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 5 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
1 Polynomiální interpolace
Polynomiální interpolace. Metoda neurčitých koeficientů Příklad.. Nalezněte polynom p co nejmenšího stupně, pro který platí p() = 0, p(2) =, p( ) = 6. Řešení. Polynom hledáme metodou neurčitých koeficientů,
4.3.3 Základní goniometrické vzorce I
4.. Základní goniometrické vzorce I Předpoklady: 40 Dva vzorce, oba známe už z prváku. Pro každé R platí: + =. Důkaz: Použijeme definici obou funkcí v jednotkové kružnici: T sin() T 0 - cos() S 0 R - Obě
Matematika (KMI/PMATE)
Matematika (KMI/PMATE) Přednáška druhá aneb Úvod do matematické analýzy Limita a spojitost funkce Matematika (KMI/PMATE) 1 / 30 Osnova přednášky lineární funkce y = kx + q definice lineární funkce význam
metoda Regula Falsi 23. října 2012
Hledání kořenů rovnic jedné reálné proměnné metoda Regula Falsi Michal Čihák 23. října 2012 Metoda Regula Falsi hybridní metoda je kombinací metody sečen a metody půlení intervalů předpokladem je (podobně
INTEGRÁLY S PARAMETREM
INTEGRÁLY S PARAMETREM b a V kapitole o integraci funkcí více proměnných byla potřeba funkce g(x) = f(x, y) dy proměnné x. Spojitost funkce g(x) = b a f(x, y) dy proměnné x znamená vlastně prohození limity
Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015
Funkce jedné reálné proměnné Derivace Přednáška 2 15. října 2015 Obsah 1 Funkce 2 Limita a spojitost funkce 3 Derivace 4 Průběh funkce Informace Literatura v elektronické verzi (odkazy ze STAGu): 1 Lineární
4.3.4 Základní goniometrické vzorce I
.. Základní goniometrické vzorce I Předpoklady: 0 Dva vzorce, oba známe už z prváku. Pro každé R platí: + =. Důkaz: Použijeme definici obou funkcí v jednotkové kružnici: T sin() T 0 - cos() S 0 R - Obě
Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].
Konzultace č. 6: Rovnice kružnice, poloha přímky a kružnice Literatura: Matematika pro gymnázia: Analytická geometrie, kap. 5.1 a 5. Sbírka úloh z matematiky pro SOŠ a studijní obory SOU. část, kap. 6.1
15. Goniometrické funkce
@157 15. Goniometrické funkce Pravoúhlý trojúhelník Ze základní školy znáte funkce sin a cos jako poměr odvěsen pravoúhlého trojúhelníka ku přeponě. @160 Měření úhlů Velikost úhlů se měří buď mírou stupňovou
Management rekreace a sportu. 10. Derivace
Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu
Numerické řešení rovnice f(x) = 0
Numerické řešení rovnice f(x) = 0 Přemysl Vihan 9.10.2003 Katedra fyziky, Pedagogická fakulta Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n.l. 2. ročník, PMVT-mag. Abstrakt Seminární práce se zabývá numerickým řešením
II. 3. Speciální integrační metody
48 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné II.. Speciální integrační metody Integrály typu f ( x, r x, r x,..., r k x ), tj. integrály obsahující proměnnou x pod odmocninou, kde k N a r,..., r k jsou
Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.
Nelineární obvody Dosud jsme se zabývali analýzou lineárních elektrických obvodů, pasivní lineární prvky měly zpravidla konstantní parametr, v těchto obvodech platil princip superpozice a pro analýzu harmonického
arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.
Neurčitý integrál arcsin. Integrál najdeme integrací per partes. Pomocí této metody dostaneme arcsin = arcsin 4 = arcsin + 4 + C, (,. ln + 4 ln + 9. Tento integrál lze převést substitucí ln = y na integrál
9.4. Rovnice se speciální pravou stranou
Cíle V řadě případů lze poměrně pracný výpočet metodou variace konstant nahradit jednodušším postupem, kterému je věnována tato kapitola. Výklad Při pozorném studiu předchozího textu pozornějšího studenta
Numerické řešení nelineárních rovnic
Numerické řešení nelineárních rovnic Mirko Navara http://cmp.felk.cvut.cz/ navara/ Centrum strojového vnímání, katedra kybernetiky FEL ČVUT Karlovo náměstí, budova G, místnost 104a http://math.feld.cvut.cz/nemecek/nummet.html
Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005
Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005 Kreslení elipsy v obecné poloze O co půjde Ukázat přesný matematický model elipsy Odvodit vzorce pro výpočet souřadnic důležitých bodů Nalézt algoritmus
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu povoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY
TU v LIBERCI FAKULTA MECHATRONIKY POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY Tematické okruhy středoškolské látky: Číselné množiny N, Z, Q, R, C Body a intervaly na číselné ose Absolutní hodnota Úpravy
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Matematika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Funkce a limita Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
Základní principy zobrazení čísla Celá čísla s pevnou řádovou čárkou Zobrazení reálných čísel Aritmetika s binárními čísly
Počítačové systémy Zobrazení čísel v počítači Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2007-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Vážený poziční kód Obecný předpis čísla vyjádřeného v pozičním systému: C =
Dělení. MI-AAK(Aritmetika a kódy)
MI-AAK(Aritmetika a kódy) Dělení c doc. Ing. Alois Pluháček, CSc., 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Evropský sociální fond Praha& EU:
Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.
Test M-ZS- M-ZS-/ Příklad Najděte tečnu grafu funkce f x x 6 3 x, která je kolmá na přímku p :x y 3 0. Zřejmě D f R. Přímka p má směrnici, tečna na ní kolmá má proto směrnici. Protože směrnice tečny ke
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme
- FUNKCE A ROVNICE Následující základní znalosti je nezbytně nutné umět od okamžiku probrání až do konce kapitoly (většinou do napsání čtvrtletní písemné práce, na výjimky z tohoto pravidla bude upozorněno).
M - Příprava na 12. zápočtový test
M - Příprava na 1. zápočtový test Určeno pro studenty dálkového studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
Číslo hodiny. Označení materiálu. 1. Mnohočleny. 25. Zlomky. 26. Opakování učiva 7. ročníku. 27. Druhá mocnina, odmocnina, Pythagorova věta
1. Mnohočleny 2. Rovnice rovné nule 3. Nerovnice různé od nuly 4. Lomený výraz 5. Krácení lomených výrazů 6. Rozšiřování lomených výrazů 7. Sčítání lomených výrazů 8. Odčítání lomených výrazů 9. Násobení
2. Mocniny 2.1 Mocniny a odmocniny
. Mocniny. Mocniny a odmocniny 8. ročník. Mocniny a odmocniny Příklad : Vyjádřete jako mocninu : a)... b) (- ). (- ). (- ). (- ). (- ). (- ) c)...a.a.a.a.b.b.b.b d)..a.b e) a. a. a. a Příklad : Vyjádřete
Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky
Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky Pracovní listy s postupy řešení Brno 2010 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. Státní maturita z matematiky Obsah Obsah NIŽŠÍ úroveň obtížnosti 4 MAGZD10C0K01 říjen 2010..........................
= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin 9. + 6 cos 9 = 1 0,939692621 6 ( 0,342020143) = 1 ( 0,342020143) + 6 0,939692621
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MA+ULA ČÁST Příklad Bod má vůči souřadné soustavě souřadnice uvedené níže. Vypočtěte jeho souřadnice vzhledem k soustavě, která je vůči otočená dle zadání uvedeného níže. Výsledky zaokrouhlete
Matematická analýza III.
2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom