DOPRAVA, EKONOMICKÝ RŮST, NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ SOUVISLOSTI

Transkript

1 DOPRAVA, EKONOMICKÝ RŮST, NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ SOUVISLOSTI Prof Ig Bedřich Duchoň, CSc Ústav ekoomiky a maagemetu dopravy a telekomuikací Fakulty dopraví ČVUT Horská 3, Praha , ducho@fdcvutcz 1 ABSTRACT TRANSPORT, ECONOMIC GROWTH, NATIONAL ECONOMY CONSEQUECES Passeger ad freight trasportatio, private ad public must be cosidered as a importat coditio for developmet of ecoomic ad social activities The ecoomic growth, competitio ad employmet deped o the perfect fuctios of trasportatio system Every etrepreeurial activity is coected with limits ifluecig the ext developmet of this oe The curret chages of ecoomic paradigm, global ecoomics, poit out the facts that prosperity ad wealth by the growth of microecoomics is created The great deal of this growth through ew techologies is provided I spite of these techologies the trasportatio is still importat segmet of global ecoomy The trasport demads the primary eergy resources for combustio processes The ecoomic ad idustrial developmet may ot to be accompaied by the growth of productio factors amog them by the growth of eergy cosumptio 2 ÚVOD Doprava osob a zboží, soukromá a veřejá, se stala ezbytou podmíkou pro rozvoj ekoomických a společeských aktivit Hospodářský růst, kokurečí prostředí a zaměstaost eí možé zabezpečovat bez dobře fugujících dopravích systémů Každá podikatelská aktivita však dosáhe určitých mezí, které mohou limitovat její další vývoj To se týká i dopravy Současé měící se ekoomické paradigma vede k tredům ozačovaým jako globálí ekoomika Tyto tredy jsou spojey s tím, že vytvářeí bohatství a prosperity se přeáší do oblasti mikroekoomiky Syergetické efekty hospodářského růstu regioálích ceter jsou podporováy ovými techologickými odvětvími Navzdory těmto ovým techologiím zůstává doprava stále výzamým odvětvím pro podporu globálí ekoomiky Doprava díky používaým dopravím prostředkům je spojea se spalovacími procesy a s ároky a primárí eergetické zdroje Hospodářský, resp průmyslový vývoj emusí být doprováze růstem základích výrobích faktorů, tudíž i růstem spotřeby eergie Úsporá (kozervačí) opatřeí v techologických postupech, zvyšováí eergetické účiosti, palivová substituce, racioálí projektová a kostrukčí čiost, výzkum zaměřeý a úsporá opatřeí, zaměřeí a palivové cykly, ceová politika, to vše vedlo k tzv dematerializaci ekoomiky a společosti jako celku 3 DOPRAVA A NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ SOUVISLOSTI Národohospodářský systém je slože z řady prvků, mezi kterými vzikají vazby a iterakce Tyto prvky lze popsat ásledově:

2 1 aktivity: produkty, služby, obchod, vzděláváí, kultura, cesty a další jié čiosti, 2 ifrastruktura: budovy admiistrativí, residečí domy, školy, továry, obchody, dopraví zařízeí, silice, železice, letiště aj, 3 půda užívaá pro rozmaité účely, 4 mobilí prvky: lidé, zboží, dopraví prostředky, 5 politická a sociálí struktura: pláy, cíle, rozhodutí V tomto systému působí a jedé straě aktivity populace a a druhé straě je vytvářea ekoomická struktura Působeí obou těchto oblastí probíhá v ěkolika úrovích: árodí, regioálí a městské Obě oblasti pak vytvářejí prostor, v ěmž se odehrávají aktivity obyvatel Lidé jsou propojei těmito aktivitami, které jsou zaměřey a uspokojováí určitých přáí a potřeb, které je možo vyjádřit apř Maslowovou motivačí hierarchickou teorií Z hlediska populace lze tyto aktivity měřit čtyřmi kategoriemi či faktory: pracoví příležitosti, výrobí čiost a služby, užití ifrastruktury a využití půdy (území) Tyto aktivity jsou komuikačě propojey (obecé široké pojetí komuikace) a dopraví systém je implicití součást Toto statické pojetí je uto doplit dyamickým přístupem, eboť vývoj hospodářského systému prochází kvalitativími a kvatitativími změami v závislosti a čase Tyto změy se odehrávají v prostoru, kde jedotlivé aktivity mohou působit kokurečě a jejich uskutečěí závisí a faktorech, jako je lokalizace aktivit v růzých geografických oblastech, přírodí podmíky, možost opatřeí výrobích faktorů, historický a sociálí vývoj hospodářského prostoru Prostorový vývoj je exteziví zejméa v městských systémech (průmyslová, komerčí a residečí subsystémy, zdravotí, uiverzití a kulturí prostředí) Aktivity jsou prováděy a růzých úrovích a moho lidských aktivit je odděleo časově a prostorově Tyto časově a prostorově separovaé čiosti vyžadují mobilitu lidí a zboží s požadavkem být a určitém místě v určitém čase Produkty a služby, které vzikají lidskými aktivitami a přiášejí určitý užitek Aby teto užitek vzikl, musí doprava zajistit užitek místa a času Teto užitek zajistí osobí i ákladí doprava Poptávka po dopravě má proto charakter odvozeé poptávky Lidé využívají čas pro uskutečňováí řady aktivit Každá z těchto aktivit má svoji partikulárí poptávkovou křivku po dopravě a jejich službách Tyto aktivity jsou zabezpečováy v širokém územím rozpětí Jde o obchodí, průmyslové a residečí oblasti, stejě tak o komplexy emocic, školy, divadla, kihovy a sportoví zařízeí Hospodářský systém však musí počítat i s dopravími aktivitami: budováí dopraví ifrastruktury jako podstatého faktoru abídky přepravích služeb Růzé lidské aktivity jsou však koáy během de a růzých místech a v růzých časových okamžicích Míra kvality uspokojeí člověka je akoec měřea příležitostmi, které mu umožňují zúčastit se růzých aktivit Výsledkem je poptávka po dopravě Vziká tak apjatost mezi abídkou a poptávkou v růzých časových itervalech de Růzé druhy dopravy, které pokrývají poptávku po dopravě, mohou růzým způsobem vytvářet tlak a dopraví místa a dopraví ifrastruktuře Idividuálí automobilová doprava působí daleko rasatěji a dopraví systém Navíc, růzé druhy dopravy působí růzým způsobem a svoje okolí Techologicky posuzováo, tyto druhy dopravy přispívají do svého okolí plyými a hlukovými emisemi, jsou příčiou dopravích ehod a vytvářejí dopraví kogesce Má-li se jakýkoliv hospodářský systém zdravě rozvíjet, musí udržet rozumou rovováhu mezi ároky a další rozšiřováí aktivit a požadavky a další zábor území

3 Důsledkem je potom i árok a dopraví rozvoj a a tím i árok a užití území, eboť rozsah a kvalita dopraví abídky závisí a tomto rozsahu Shreme základí faktory působící a rozvoj árodohospodářských oblastí a dopravího systému: 1 Ekoomické aktivity jsou obvykle kocetrováy v rozviutých oblastech, i když často dochází k tomu, že řada aktivit se přesuuje i do méě rozviutých oblastí Vždy to vede k tomu, že se vytvářejí požadavky lidí cestovat a určité místo (ať už v cetrálích ebo okrajových oblastí) v určitém čase (užitek místa a času) 2 Poškozováí životího prostředí může vzikout výše zmíěými efekty souhrě azývaými exterality, ale též jiými zásahy, které s vlastí dopravou emají co dělat 3 Přístupost a mobilita je základí podmíkou árodohospodářského systému Přístupost je uto chápat jako přístupost obyvatel k řadě aktivit a to lze provést přístupostí k dopravě Mobilitu je uto chápat jako schopost pohybu prostředictvím dopravího systému Mobilita může mít řadu omezeí (zpožděí způsobeá dopravími kogescemi, vysoké dopraví áklady aebo ízké výosy dopravího podiku aj) 4 Ztráty veřejé dopravy lze charakterizovat jedak požadavky a vysoké ivestice vkládaé do dopraví ifrastruktury jedak a provozí prostředky Tarifikace obvykle ekryje tyto vysoké áklady a dochází ke ztrátám v příjmech dopravích podiků Kokurece idividuálí automobilové dopravy a měící se poptávka během de tyto ztráty zesiluje 5 Sociálí úvahy jsou spojey s otázkou přístuposti a mobility pro všechy obyvatele města 6 Spotřeba paliv a eergie vytváří podstatý faktor ve fugováí dopravího systému V současosti se zásobováí ropou a zemím plyem stává vážým problémem z řady důvodů Proto je celosvětově vyvíje tlak a efektivější dopraví systémy s ižšími eergetickými spotřebami dopravích prostředků Tvorba dioxidu uhlíku a faktory působící a velikost emisí dioxidu uhlíku lze vyjádřit makroekoomickým vztahem : CO 2 = POP h e eco 2 CO 2 možství emisí oxidu uhlíku hj POP počet obyvatelstva obyv h velikost hrubého domácího produktu a hlavu GDP/obyv e eergetická áročost ekoomického systém eergie/gdp eco 2 možství emisí CO 2 a jedotku ositele eergie (uhlíková áročost) hj/eergie Z rovice plye, že emise rostou s růstem obyvatel, s růstem ekoomiky, s vysokým eergetickým vybaveím ekoomiky a s vysoký podílem paliv s velkým obsahem uhlíku a jedotku ositele eergie Vysoký obsah uhlíku vede k velkým emisím oxidu uhlíku Růst populace a ekoomický růst bude doprováze růstem emisí Sížit emise lze: sížeím eergetické áročosti sížeím uhlíkové áročosti

4 Sížit uhlíkovou áročost zameá přejít od fosilích paliv k takovým palivům, kde je ízký ebo vůbec žádý obsah uhlíku Změy, které se odehrávají v postidustriálí společosti přechodem do společosti iformačí a zalostí, vytvářejí i tlak a změy árodohospodářských systémů Tyto změy ovlivňují dopraví systém a aopak změy dopravího systému působí zpětě a hospodářské oblasti: 1 řízeí mobility s využitím marketigových strategií s komplexím pojetím prvků systému, 2 implemetace strategie řízeí dopravy a územího pláováí s přístupostí k dopravím službám, 3 sladěí svobody pohybu (door to door) s rozhodováím o ivesticích do ifrastruktury, s rozhodováím v projektové a realití čiosti a s rozhodováím podikatelských záměrů dopravích podiků zajišťujících veřejou dopravu, 4 ové marketigové pojetí komerčích, obchodích a admiistrativích čiostí, 5 maagemet hospodářského systému (regiou) a sociálí odpovědost 4 DOPRAVA A EKONOMICKÝ RŮST Doprava zaujímá podstatou roli při zajišťováí růzých lidských aktivit Tato role vede zároveň k tomu, že doprava se stává podstatým faktorem ekoomického růstu Svoji úlohu může uplatit ve dvou podobách Doprava jako árodohospodářský sektor přispívá k tvorbě árodohospodářského výstupu (odvozeá poptávka), ale současě je výrobím faktorem, který vytváří pozitiví exterality Výzam dopravy pro ekoomický růst lze charakterizovat ásledujícími faktory: - příspěvek k tvorbě GDP, - podpora zaměstaosti (výroba dopravích prostředků, výstavba, údržba a rekostrukce dopraví ifrastruktury petrochemický průmysl a vazba a další podikové aktivity), - podpora obchodu - zakládáí dopravích podiků (dopraví trh), - přeprava (techologický výstup v podobě přemísťováí osob a zboží), - cey jako idikátor pro posouzeí výhodosti jedotlivých druhů dopravy, - příspěvek do státího rozpočtu (daňová soustava a široké rozpětí daí) Růzorodost geografických oblastí (regioů) je výzamá eje z hlediska vstupu a jejich trhy a mobility osob a zboží, ale svoji úlohu hrají i sociálí, strategické a politické faktory Doprava má řadu rolí, které ovlivňují rozvoj oblastí (regioů) a podporují ekoomický růst jak v mikrosféře, tak i itegrálě v árodohospodářském systému jako celku Poptávková fukce dopravy je odvozeou fukcí Stává se proto itegrálí částí výrobího cyklu a rověž i cyklu poskytovaých služeb Techologické procesy by ebyly kompletí, pokud by ebyla využita doprava v podobě užitku času a místa pro produkty, jichž se týká Distribuce produktů a celkový marketig těchto produktů a služeb závisí a dopravích ákladech Stávají se pak proto tyto áklady podstatým atributem rozhodovacích procesů ve výrobích cyklech a v řetězci služeb Uvedeý pohyb z výroby a trh přiáší hodotu pro kosumeta Samotá doprava vytváří užitek místa, užitek času může abývat dvojí podoby: přímé a epřímé Přímý časový užitek

5 je zřejmý u zboží, které elze vůbec ebo omezeě skladovat Dále se projevuje u štíhlých výrob, kde dochází k omezováí skladovacích prostor a využívá se techologií typu právě včas, evet dalších logistických přístupů Vliv času má ovšem dopad a velikost dopravích ákladů a je vždy záležitostí dopravího procesu, zda tvorba užitku času a místa je ospravedlěa vyššími dopravími áklady Efektiví doprava přispívá ke stabilizaci ce tím, že umožňuje přepravu zboží mezi lokálími trhy, které mají růzou abídku Teto problém je těsě spoje s kokurecí Doprava zajišťuje zásobováí trhů výrobími faktory, zbožím a službami v rámci růzých regioů Kokurece a soutěž mezi jedotlivými dodavateli se pak stává itesivější Výsledkem emusí být je sižováí ce těchto produktů, ale dochází i ke zvyšováí kvality Důvodem je sižováí dopravích ákladů a dopravího času (času přepravy zboží), protože se redukuje vliv vzdáleosti jako faktoru vstupu růzých dodavatelů a trh Může ovšem dojít i k tomu, že vliv hromadé a štíhlé výroby vede k moopolizaci dopravích služeb, které mohou zabráit vstupu kokuretů a trh právě pro eschopost kokurovat ve větší míře dopravími áklady Doprava spolu s dalšími faktory (klimatické podmíky, dostupost výrobích faktorů aj) může zvýšit poteciál výroby a služeb Tím vzikají i ároky a využití půdy Sížeí dopravích ákladů umoží regioálí rozvoj a v eposledí řadě i růst městských aglomerací Rozvoj regiou a rozvoj města podporovaý efektiví dopravou je faktorem zvyšujícím ekoomický růst v regiou i v árodohospodářském systému Teto vývoj dopravího systému i ke změám v sociálí struktuře Přístup k sociálím službám je potřebý pro růzé věkové segmety Sociálí, kulturí a další aktivity záleží a lokálí, regioálí a meziárodím propojeí Redukce dopravích ákladů a času podstatým způsobem ovliví životí styl a zvýší mobilitu osob Itegrace růzých oblastí za podpory dopravího systému je prvořadým zájmem každé vlády Jde eje o ekoomický a sociálí vývoj a fugováí jedotlivých oblastí, ale i o řešeí krizových situací (přírodí katastrofy, palivové a eergetické krize, vojeské problémy a apod) 5 MOŽNOSTI KVANTIFIKACE NÁRODOHOSPODÁŘSKÝCH VZTAHŮ Základí problém modelováí potřebých vztahů podikového systému vychází ze zjištěí vstupů V (výrobí faktory či základí čiitele výroby) pro zajištěí výstupu W (vytvořeé produkty) Z hlediska árodohospodářského jedotlivé podikové systémy mezi sebou propojey společeskou dělbou práce a logistickými vazbami a je proto uté zajistit odpovídající vstupy v rámci celého hospodářského systému Proto platí: F : V ( j i 1 x ), j 1,2,, W ( ij i j 1 x ij y ), i i 1,2, (1) x ij - představuje to, co přichází z i-tého podikového systému do j-tého podikového systému, tzv reprodukčí přesuy (spotřeba) y i představuje fiálí produkci předávaou do koečé spotřeby Jedotlivé podikové systémy jsou chápáy jako subsystémy jedoho společeského výrobího procesu, kdy výstup z jedoho se dělí do řady vstupů do dalších subsystémů Tímto způsobem dochází k vzájemé závislosti jedotlivých podikových systémů Obdobým

6 způsobem lze uvažovat v rámci každého jedotlivého podikového systému Představu dává obrč1: x 11 1 y 1 x 12 2 y 2 x 21 Obrč1: Vztahy mezi podikovými systémy Na základě těchto předpokladů lze vytvářet uzavřeé a otevřeé strukturí modely a tyto modely využít pro modelováí árodohospodářských závislostí Tímto způsobem lze získat bilace výroby a rozděleí vytvořeého produktu Sestavováím takových bilací se začal v třicátých letech zabývat VLeoťjev a jeho aalýza meziodvětvových vztahů později vešla ve zámost jako iput-output aalysis V této bilaci je zachyceo rozděleí vyrobeého produktu v árodím hospodářství, vztahy mezi podikovými systémy, potřebé materiálové a pracoví zdroje, tvorba a rozděleí čistého domácího produktu Tyto vztahy ukazuje ásledující tabulka Výrobí systémy Výrobí spotřeba 1 x 11 x 12 x 1 2 N x 21 x 22 I x 1 x 2 x 2 x Σ Σ x ij Σ x j Koečá spotřeba y 1 X 1 y 2 II y Celková produkce X 2 X mzdy m 1 m 2 m III Σ m j IV zisk z 1 z 2 z Celková produkce X 1 X 2 X Σ z j Σ X j Tab 1: Národohospodářská bilace Σ X i i = 1

7 Základ bilace vytváří uzavřeý statický model (I); kromě materiálích ákladů je uvedea i čistá produkce výrobích systémů (III) Platí proto pro každý sloupec: X j = Σ x ij + m j + z j,2, (2) i = 1 Řádky vyjadřují rozděleí celkové produkce (otevřeý statický model): X i = Σ x ij + y i i = 1,2, (3) j=1 Platí rovost vztahů (2) a (3) a po úpravě získáme: Σ m j + Σ z j = Σ y i (4) j=1 j=1 i=1 Vztah (4) charakterizuje rovost čisté produkce výrobích systémů (III) a koečé spotřeby (II) Tabč1 se podle jedotlivých údajů bilace rozpadá a čtyři části (kvadraty): I Uzavřeý statický model zobrazující přesuy surovi, materiálů, eergie a polotovarů mezi podikovými systémy (kvadrat výrobí spotřeby) II Vektor Y ve spojeí s prvím kvadratem vytváří otevřeý statický model Teto kvadrat zachycuje koečou ebo evýrobí spotřebu Charakterizuje materiálí strukturu užití čistého domácího produktu III Teto kvadrat charakterizuje hodotu přidaou zpracováím: mzdy, daě, zisky Charakterizuje hodotovou strukturu čistého domácího produktu Vztah tohoto kvadratu a II kvadratu charakterizuje rovice (4) IV Teto kvadrat obsahuje redistribuci určité části domácího produktu Údaje II, III a IV kvadratu představují velikost čistého domácího produktu vytvořeého v daém časovém itervalu Pricip sestavováí árodohospodářských bilací je jedoduchý, ale při praktických aplikacích aráží a řadu potíží: 1 vhodá klasifikace podikových systémů a jejich seskupeí v podobě odvětví, 2 agregace vytvořeých produktů s ohledem a klasifikaci odvětví, 3 měřeí vytvořeého produktu v jedotlivých systémech, 4 oceňováí této produkce, 5 klasifikace subsystémů, které lze charakterizovat jako služby (doprava, dovoz, obchod) Jiou možostí modelováí podikových a árodohospodářských závislostí jsou produkčí fukce Produkčí fukce vyjadřuje závislost mezi vytvořeou produkcí a základími čiiteli výroby (práce, půda, kapitál, příp meziprodukty z těchto faktorů vziklé) Závislost se obvykle rozšiřuje a další výrobí faktory jako jsou typ výroby, stupeň dělby práce apod

8 V dalším výkladu zůstaeme u základích čiitelů výroby Vstup daý vektorem V obsahuje základích čiitelů výroby, které jsou charakterizováy údajem o možství: V = {V 1, V 2, V i, V } (5) Pak produkčí fukci lze zapsat ve tvaru: W = f (V 1, V 2, V i, V ) (6) kde W je velikost vytvořeé produkce V i je možství příslušého vstupu O fukci předpokládáme, že je ezáporá, spojitá a lze ji derivovat do 2 řádu Pomocí produkčích fukcí se řeší zpravidla ásledující okruh úloh: - vzájemá zaměitelost (substituce) ebo doplitelost (komplemetarita) výrobích faktorů a jejich kvatifikace - produktivita výrobích faktorů - vliv techického vývoje a iformací (zalostí) a dyamiku výstupu (produkce ebo služby) - variatost změ výrobích faktorů a jejich vliv a výstup systému - požadavek a výstup a vliv a výrobí faktory (zpravidla a jede výrobí faktor při eměosti ostatích) Základí děleí produkčích fukcí: 1 podle počtu výrobích faktorů - jedofaktorová - vícefaktorová 2 podle proporčích změ výrobích faktorů: - substitučí, kdy dochází k záměě jedoho výrobího faktoru jiým výrobím faktorem - komplemetárí, kdy změa výstupu je provedea proporcioálí změou všech výrobích faktorů Rozšířeým typem produkčí fukce bývá typ daý ásledujícím vztahem: a1 a2 a V2 W av1 V (7) kde a 1, a 2, a 0 Rozšířeou modifikací vztahu (7) je tzv Cobbova-Douglasova produkčí fukce, vyjadřující závislost mezi objemem produkce, áklady a pracoví sílu a základími fody: W = a P α C β (8) kde W je objem produkce P áklady a pracoví sílu C základí fody

9 α,β parametry fukce a kostata vyrovávající růzé rozměry veliči W, P, C Vztah (8) bývá ještě korigová expoeciálím čleem, který vyjadřuje vliv techického vývoje a výrobu produkce: W = a P α C β e λt (9) kde e λt vyjadřuje vliv techického vývoje Na Cobbově Douglasově fukci (8) si ukážeme výzam jedé z charakteristik produkčí fukce její pružosti k ezávisle proměým P a C Pružost fukce vzhledem k proměé P je: P δw P α 1 β E p W a α P C (10) α β W δp ap C E p W α Obecě pro pružost vzhledem k C platí: Úhrá pružost vzhledem k C platí: E c W β (11) E α β (12) Předpokládejme, že ve vztahu (8) se zvětší C i P k-ásobě, pak: α β α β kp kc k α β E W` a a P C k W (13) E může abýt těchto hodot (k >1): 1 E=1 W = k W 2 E >1 k-ásobé zvětšeí C i P vede k více ež k-ásobému zvětšeí W 3 E <1 k-ásobé zvětšeí C i P vede k mešímu ež k-ásobému zvětšeí W Produkčí fukce lze opět užít a růzých úrovích hierarchie subsystémů výrobího procesu Čím vyšší úroveň, tím větší stupeň agregace proměých uváděých vztahů Produkčí fukci užitou v rámci podikového systému lze použít apř k určeí podmíek utých pro optimalizaci výrobího procesu ebo k určeí stupě vzájemé zaměitelosti vstupů 6 LITERATURA [1] Duchoň, B: Sociálě ekoomický systém a jeho progóza,vybraé ástroje systémového řízeí, ČVUT Praha, 1990 [2] Masfield, E: Microecoomics Theory/Applicatio, Norto, New York, 1991, ISBN [3] Nicholso, W: Microecoomic Theory, Dryde Press, New York, 1990 [4] Frak, RH: Microecoomics ad Behavior, McGraw Hill, New York 1991 [5] Pidyck, RS, Rubifeld, DL: Microecoomics, Macmilla Publishig Compay, 1989, ISBN