4. Spline, Bézier, Coons
|
|
- Blažena Brožová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4. Sple Bézer Coos 4. SPLINE Cíl Po prostudováí této ptol budete umět popst defovt fuce teré jsou záldem pro tvorbu řve defovt zdávt dt pro progrm vreslováí grfů těchto fucí řešt příld z prxe řv Výld 4.. Sple fuce Slovo "sple" ozčuje pružé homogeí lťové řvíto teré užívl ostrutéř trupu lodí. V prx se používá - téměř bez výjm - ubcých splů. Proč právě ubcých splů? Shou v počítčové grfce je plovt poud možo jedodušší výpočt s ohledem rchlost výpočtů. Křv druhého stupě evhovují protože eobshují flexí bod. Neumožňují ted změu řvost. Křv třetího vššího stupě tuto vlstost mjí - obshují flexí bod tudíž umožňují změu řvost. Všší j třetí stupeň vš eí vhodý. Musí ovšem být splě předpold. Nechť jsou dá bod (x )( x ) ( x )...( x ) de pltí x < x < x <... < x. Kubcá sple fuce f(x) splňuje ásledující podmí: ) f(x ) = = b) tervlu < x x + > pltí f ( x ) = f ( x ) =... - de f ( x ) je polom třetího stupě c) fuce f f f jsou spojté tervlu < x x >. Polom f ( x ) můžeme psát ve tvru: x x x x x x je to ubcá sple fuce určeá 4 oefcet. Zdé fučí hodot předstvují (+) podmíe (vz bod ) defce). Podmíou spojtost fucí f f f j j f x f x =... - j = 56
2 4. Sple Bézer Coos zísáme ( -) rovc. Celem ted máme defcí ubcé sple fuce zdáo (4 - ) podmíe. Pro výpočet ubcé sple fuce je ted uté romě bodů ( x )... ( x ) zdt ještě dvě dlší podmí. Nejčstěj se užívá "orjových podmíe": ebo ) zdáí b) zdáí specálě se užívá volb = = p mluvíme o přrozeém ubcém splu. Uážeme í j pro jedotlvé "orjové podmí" provést výpočet splu. Určeí oefcetů polomů f ( x ) provedeme ve dvou fázích:. určíme hodot ;. pomocí Fergusových oblouů určíme oblou mez dým bod. Užtím Hermtov terpolce podle vzthů (.4) vpočteme oefcet. Odvodíme í vzth pro řešeí fáze výpočtu. Fuc f ( x ) vjádříme podle vzthů (.4 ) v mtcovém tvru ( = x + - x ): f x x x x x x x x x x x x x.. Je zřejmé že př výpočtu dervcí fuce f ( x ) stčí dervovt vetor [( x - x ) ( x - x ) x - x ]. Z podmí f x f x vpočteme =... - f x f x 57
3 4. Sple Bézer Coos Po úprvě zísáme rovc ( 4. ) pro = -. Pro zdé hodot můžeme soustvu leárích rovc pro výpočet - psát ve tvru ( > ): ( 4. ) A. B de A =
4 4. Sple Bézer Coos B = Mtce A soustv je trdgoálí dgoálě domtí smetrcá. Řešeím soustv (4.) vpočteme hodot... - užtím vzthu (.4)- předcházející ptol je možé sestvt rovce splu pro dé orjové podmí. Tvr soustv pro výpočet... pro přípd přrozeého ubcého splu. Podmí f (x ) = vede rovc tj.. ( 4. ) Podmí f (x ) = vede rovc ( 4. ) Soustvu pro výpočet dervcí... pro přrozeý sple můžeme záldě rovc (4.) ( 4. ) psát ve tvru B A. p p ( 4.4 )
5 4. Sple Bézer Coos 6 de B p Příld. Pro tbulu hodot (z mulého příldu) určete ubcou přrozeou sple fuc. Dá tbul: x 6 Dle ( 4.4 ) sestvíme soustvu: = t. j. mtce p A je tpu * = =. p A
6 4. Sple Bézer Coos Pltí: p A p B Rozšířeá mtce soustv je (druhý řáde ásobíme dvěm): Ted = = = Užtím rovc (.4) lze sestvt rovce splu: de f x x x x = = = - - ( -5 + ) = = 5 =. Prví oblou bude dá polomem Pro druhý: de f x x x x 5. f x x x x Ted fx x 8x 8x 4. Pro uvedeou tbulu přrozeý spl bude: x 5 x pro x f(x) = x 8x 8x 4. pro x > 6.
7 4. Sple Bézer Coos 4. Sple řv - rové prostorové. Defce. Nechť jsou dá polohové vetor P P... P opěrých bodů reálá čísl t < t <... < t. Kubcou sple řvou P(t) de t < t t > zveme řvu pro íž ždá slož vetorového vjádřeí je sple fucí prmetru t pro dvojce (t s )... (t s ) de s s jsou příslušé slož vetoru P P. Volbou čísel t t... t - určujeme prmetrzc sple řv. Nejčstěj se užívá tzv. uformích splů t.j. volí se t = Kubcá sple fuce je jedozčě urče opěrým bod s polohovým vetor Orjové podmí jsou P P "orjovým podmím". ) zdé prvích dervcí v bodech x x. b) zdé druhé dervce v bodech x x. Jestlže je P " = P " = - potom mluvíme o přrozeé sple řvce. c) zdáím že řv je uzvřeá. 6 de =.... Přípd ) - stčí smozřejmě včíslt vetor P... P - ( > ) užtím soustv (4.). Pro = =... = - = máme soustvu de A = 4 P A. P 4 4 B (P - P ) - P (P - P ) B = (P - - P - ) (P - P - ) - P Pro = je soustv tvoře jedou rovcí: P P P P P (4.5)
8 4. Sple Bézer Coos Pro = je sple řv totožá s Fergusoovou řvou. Pro přípd b ). Ze soustv (4.) : P p A. = p B ( 4.6 ) de P p A = 4 pro = (P - P ) (P - P ) pro = (P - P ) p A = (P - P - ) (P - P - ) Pro uzvřeou řvu - použjeme vzthu ( 4. ): P + 4 P + + P + = ( P + - P ) ( 4.7 ) pro = -. Protože jde o uzvřeou řvu můžeme položt P + = P P + = P t ze vzthu (4.7) pro = - můžeme zíst: pro = P P + P = ( P - P ) ( 4.8 ) P + 4 P + P = ( P - P ). ( 4.9 ) Soustvu pro výpočet tečých vetorů uzvřeé sple řv záldě (4.9)(4.7)(4.8) můžeme psát ve tvru ( > ) u A P. u P ( 4. ) B 6
9 4. Sple Bézer Coos de u A u B P P P P P P P P P P - - Příld. Určete přrozeou sple řvu v rově pro opěré bod P = [ ] P = [- ] P = [ - -]. Nejprve určíme tečé vetor P P P. Vjdeme ze soustv ( 4. ). Pltí = tudíž: ( ) A 4 B ( ) ( ) P - P P - P P - P Řešeím těchto dvou soustv leárích rovc ( př. Gussovou elmcí dosteme tečé vetor v opěrých bodech Ted: P = [.75 ; -] ; ;. ; P = ; ;. ;. P = Ze vzthů určíme dv Fergusoov oblou. (Kptol.4.) Prví z ch je: P ( t ) = [ ; ]. F ( t ) + [ - ; ]. F ( t ) + [ -.75 ; ]. F ( t ) + [ -.5 ; ]. F ( t ) t < >.. P ( t ) = [.75 t -.75 t + ; -t + t ]. 64
10 4. Sple Bézer Coos Druhý bude vjádře v prmetru v <> pro bod P P tečé vetor P P. P ( v ) = [ - ; ].F ( v ) + [ -;- ].F ( v ) + [ -.5; ]. F ( v ) + [.75 ;-].F 4 ( v ) = = [ -.75v +.5v -.5v - ; v - v + ]. Výsledá řv ted bude popsá rovcem [.75t -.75t + ; -t +t ] pro t < > P ( t ) = [-.75(t-) +.5(t-) -.5( t- ) - ; (t-) - ( t- ) + ] pro t < >. R t F t G F t H F t g F t h pro t < >. G H... polohové vetor bodů; g h... vetor teče v bodech ve terých je Fergusoov řv jedozčě urče. Pro F = pltí : F t t t F t t t F t t t t Pro t =... R(t) = G; pro t =... R(t) = H Pro g = h... GH je proxmováo úsečou. F t t t t < >. Otáz 4.. Chrterzujte sple fuce sple řv. Zdáí použtí.. Dejte příld použtí sple řv. Otevřeé uzvřeé. Úloh řešeí 4. Příld 4.. Jsou dá bod P P P P teč v ch P P P P. Zobrzte ) zdé bod; b) teč v zdých bodech ( d = ); c) přrozeý sple zdým bod; d) prvoúhlý průmět do prví průmět. Zobrzte v osoúhlém promítáí (q volte prmetrc). 65
11 4. Sple Bézer Coos Klíč 4.. P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P [ ] P ( t ) = P F ( t ) + P F ( t ) + P F ( t ) + P F 4 ( t ) = P ( t ) = [ ].F ( t ) + [ ].F ( t ) + [ ].F ( t ) + + [ ].F 4 ( t ) P : prví oblou "X" : = = -.5 t = ( - ) + + = ( - ) =.75 t = ( - ) - - =.75 t = = "Y" : = ( - ).. = t = = -.5 t = -.75 t "Z" : =.75 t = -.75 t = = P ( t ) = [ -.5t +.75t +.75t ; -.5t -.75t ; t -.75t ] pro t < >. P : druhý oblou X : Y : Z : = ( ) + =.v = -.5 v = -.5 v = -.75 = -.75 v -.5 =.75 v -.5 =.75 =.74 v = v P ( v ) = [-.75v +.75v +; -.5v +.75v +.75v; -.5v +.5v +.75v ] P : třetí oblou pro v < >. P ( s ) = [ -.5s -.75 s -.75 s + ; -.75 s +.75s + ; -.5 s -.5 s + ] P 4 : čtvrtý (posledí) oblou pro s < >. P 4 ( u ) = [.75u -.75 u;.5 u -.75 u -.75u + ; -.75 u +.5 u -.75 u ] pro u < >. 66
12 4. Sple Bézer Coos Příld 4.. Určete ubcou sple fuc pro opěré bod X = ( ) X = ( ) X = ( ) de = =. = X ( ) = X X ( ) X ( ) = = f ( x ) = f ( x ) = x < > X X f ( x ) = x < > f = - polom - stupě f ( x ) = R (x-x ) + S (x-x ) + T (x-x ) + U =. Klíč 4.. Ze zdáí ple: f ( x ) = f ( ) = ( 5 ) f ( x ) = f ( ) = f ( x ) = f ( ) = f ( x ) = f ( ) = f ( x ) = f ( ) = ( 6 ) f ( x ) = f ( ) = ( 7 ) f ( x ) = f ( x ) f ( x ) = f( x ) x = ( 8 ) U = R + S + T + U = x = U = R + S + T + U = f ( ) = ( 9 ) T = R + S + T = ( ) ze ( 7 ) R + S + T = T ( ) f ( x ) = f ( x ) 6R + S = S Z ( ) R + S + T = T = Z ( 8 ) ( 9 ) ( ) oefcet pro fuce f. R = t - = 5 4 R = + = 7 4 ( ) S = - + = 5 4 S = - - = 5 T = T = U = U = Z ( ) ( ) pro : = = 4 67
13 4. Sple Bézer Coos Sple fuce ted je 5 4 x x + x pro x < > f( x ) = 7 4 (x-) 5 (x-) 4 (x-) + pro x < >. 4. Bézerov řv. Cíl Po prostudováí této ptol budete umět popst defovt Bézerov řv jejch vlstost defovt B-sple řv ostruovt Bézerov B-sple řv. Nechť Výld m P m > jsou polohové vetor vrcholů lomeé čár. Bézerov řv (BK) pro dou lomeou čáru je dá rovcí: R(t) = R( t) m PB ( t) de t R( t) je polohový vetor bodů řv B m jsou tzv. Bersteov polom. m m m Tj. B m ( t) t t. Dodefováo: Zobrzeí grfů Bersteových polomů pro hodot: BK pro m = R( t) P B m ( t) m = m m m B m ( t) t t m. P P P t R t t t t t t t P t P t t P t B B B 68
14 4. Sple Bézer Coos m = P P P P R t t t t t t t t t P t P t t P t t P t B B B B Obr. 4. N obrázu 4. jsou zázorě polom pro jedotlvé stupě Bersteových polomů Vlstost Bézerových řve.. Počátečí ocový bod oblouu výsledé řv. Pro R().... B m () = B m () = pro =... m => R() = P počátečí bod. Protože B m () = pro =... m- B mm () = => R() = P m ocový bod polomu Bézerových řve.. Tečé vetor BK v počátečích ocových bodech. Je zřejmé R () = P B m () Jelož B m () = [( - t)] = -m pltí B m () = [m.t.( - t) m- ] = m B m( ) pro = m m = t= t= podobě R () = m. (P - P ) teč v počátečím bodě R () = m. (P m - P m- ) teč v ocovém bodě. 69
15 4. Sple Bézer Coos 4... Geometrcá ostruce bodů Bézerových řve. Pro jedoduchost zvolíme m =. ) Zvolíme hodotu prmetru t < >. b) Určíme bod P P P strách řídcího polgou t že P P P P P P = = = t P P P P P P P P P c) Určíme bod P přímce P P P bod P přímce P P t že P P P P P P P P = P P = t P Bod P je bodem Bézerov řv P d) Bod P přímce P P splňující vzth P P P P = t P Obr. 4. P je bodem Bézerov řv pro prmetr t. Příld. Určete Bézerovu řvu pro polgo P () P (5) P (5) P (). Slož R(t) vetoru jsou: x.b.. t.b t.b t.b t. t. t.. t. t.. t t t 6. t t t t. B t 5. B t 5. B t. B t 5. B t B t 5. t t t t t t t t t t t Ted prmetrcé vjádřeí oblouu je R(t) = [ t ; 45 ( t - t )] pro t < >. Příld 4. Určete Bézerovu řvu pro polgo V () V () V () V 4 (). x. B ( t). B ( t). B ( t). B ( t).. t. t. t. t t t 6t t. B ( t). B ( t). B ( t). B ( t) t 6t t t. t t t z. B ( t). B ( t). B ( t). B ( t).. t t.. t. t t t 5t t Ted R( t) t 6t t ; t t ; 5t t pro t < >. 7
16 4. Sple Bézer Coos 4.4. Coosov B-sple řv je zobecěím Bézerových řve - doshuje se terpolcí řv po obloucích. Oblou ubcého Coosov B-splu je urče vetorovou rovcí R( t) PC t t. 6 C t t t t t C t t 6t 4 C t t t t C ( t) t Grf bázových fucí C (t) = jsou obrázu 4.. Záldí vlstost Coosov oblouu B-sple. ) Počátečí ocový bod oblouu: pro t = dosteme C () = C () = C () = 4 C () =. Ted R( ) P 4P P P P P P. 6 Počáte oblouu leží v bodě R() terý leží v jedé třetě dél těžce trojúhelí P P P od bodu P. Teto bod se zývá "ttěžště" trojúhelí P P P (Vz obráze 4.4) 4 C C Obr. 4.4 Pro t = pltí C () = C () = C () = C () = 4 ted R( ) P 4P P P P P P. 6 Obdobě ocovým bodem oblouu bude bod R() terý leží v jedé třetě dél těžce trojúhelí P P P od bodu P. R() je tzv "ttěžštěm" trojúhelí P P P. ) Teč v počátečím ocovém bodě B-sple řvce. P R() P R() Určíme R(). Pltí: C () = - C () = C () = C () =. Obr. 4.4 Ted R( ) P P. Teč v bodě R() je ted rovoběžá s přímou P P. Podobě lze uázt že teč v bodě R() je rovoběžá s přímou P P. P P 7
17 4. Sple Bézer Coos. Porováí Bézerov B-sple řv pro dý polgo Bézerov řv je stupě m. B-sple řv je slože z m- oblouů. (. oblou je urče bod P P P P ;. oblou je urče bod P P P P 4 td...) P m pro m. Nevýhodou B-sple řv ted je že "eprochází" prvím posledím bodem zdého m polgou P... P m. Toto lze odstrt áhrdím polgoem Q. Teto áhrdí polgo musíme určt t b se B - sple řv pro teto áhrdí polgo dotýl původího polgou v počátečím ocovém bodě původího polgou. pro m = 4 bude pltt Q P 6 P P Q P P P P P Q P 6 P P m m m m Q P P P P P m m m m m pro dlší vrchol bude pltt Q = P pro =... m-. pro m = určíme áhrdí polgo bod ( Obr. 4.5). Q P P Q P P Q Q 6 P P Q Q 6 P P. P P Q Q P P P 4 Q Q Q 4 Obr
18 4. Sple Bézer Coos V ásledujícím progrmu je řešeí Coosov B-sple řv terá prochází počátečím ocovým bodem. Jde o způsob d je vprcová obecá procedur pro čtř růzé bod A B C D. Procedur je plová postupě všech zdé bod t že vvolá pro (A A A B) prví zdý bod řv je vzt -rát. Attěžště "trojúhelí" AAA je bod A je to ted počátečí bod řv. Dále je procedur vvolá pro bod (A A B C) prví zdý bod řv je vzt -rát. Spojce bodů A B je tečou řv. Dále je procedur plová ž (-)-ho zdého bodu. Následuje obdobý postup s tím že jsou ztotožňová posledí dv bod. Z výpsu možého progrmového řešeí je postup zřejmý. procedure Coos (A B C D: Bod); cost Kro =.; vr X Y XX YY : teger; T T T T4 : rel; t : rel; SqrT SqrTdec : rel; beg t := ; SqrTdec := sqr (-t); {příprvý přepočet} SqrT := sqr (t); T := SqrTdec*(-t) / 6; {Řídící fuce} T := (*SqrT*t - 6*SqrT + 4) / 6; T := (-*SqrT*t + *SqrT + *t + ) / 6; T4 := SqrT*t / 6; XX := roud (A.X*T + B.X*T + C.X*T + D.X*T4); YY := roud (A.Y*T + B.Y*T + C.Y*T + D.Y*T4); whle t <= do beg t := t + Kro; SqrTdec := sqr(t-); SqrT := sqr(t); T := SqrTdec*(-t) / 6; T := (*SqrT*t - 6*SqrT + 4) / 6; T := (-*SqrT*t + *Sqrt + *t + ) / 6; 7
19 4. Sple Bézer Coos T4 := SqrT*t / 6; {spočítej ové bod} X := roud (A.X*T + B.X*T + C.X*T + D.X*T4); Y := roud (A.Y*T + B.Y*T + C.Y*T + D.Y*T4); put_le (XX YY X Y); {resb úseč ze strého bodu do bodu ového} XX := X; YY := Y; {uchováí předchozí pozce} ed {whle} ed; {Coos} Progrmové řešeí. procedure B_Sple (P: Bod; N: bte); { vstupem je pole bodů P[N] řídícího polgou } vr : bte; beg Coos (P[] P[] P[] P[]); { z trojásobého bodu do spojce P P } Coos (P[] P[] P[] P[]); { dále z tohoto bodu do ttěžště } for := to N- do { po třech se vzují oblou } Coos (P[] P[+] P[+] P[+]); Coos( P[N-] P[N-] P[N] P[N]); { logc oc řv } Coos( P[N-] P[N] P[N] P[N]) { oec v trojásobém bodu } ed; {B_Sple} Příld 5. Určete ubcý Coosův B-sple polgou terý je áhrdím polgoem příldu. Polgo je dá bod P ( ) P ( 5) P ( 5) P ( ). Protože m = dosteme: Q P P 5 Q P P 5 Q Q 6 P P 75 Q Q 6 P P Pro polgo Q Q Q stovíme ubcou Coosovu B-sple řvu. Jestlže rozepíšeme uvedeé vzth do slože dosteme rovce x = t ; = 45 (t - t ). Př použtí áhrdího polgou jsme dostl stejé vjádřeí jo je výsledá řv (Fergusoov) pro bod P P tečé vetor (P - P ) (P - P ). 74
20 4. Sple Bézer Coos Úloh řešeí 4.. Určete prostorovou Fergusoovu řvu pro bod G = ( ) H = () tečé vetor g = ( ) h = ( ). Proveďte promítcí metodou de je možo volt úhel pohledu. Zobrzte jede pomocý průmět prostorové řv do ěteré z rov (x) ebo (z).. Určete ubcou sple fuc pro opěré bod () () () hodot druhých dervcí " = 5/ " = -/.. Stovte rovce rové Bézerov řv o vrcholech řídcího polgou () () () () (4). Kotrolí otáz 4.. Dejte příld použtí Bézerových řve. Co je Bézerov řv?. Křv určeé lomeou črou. Bézerov řv prcp zdáí.. B-sple řv - Bézerov řv. Porovejte. 75
Interpolace a aproximace. Interpolace algebraickým polynomem a aproximace metodou nejmenších čtverců
Iterpolce promce Iterpolce lgebrckým polomem p g ý p promce metodou ejmeších čtverců Iterpolce lgebrckým polomem Apromce metodou ejmeších čtverců Úloh. Dá tbulk hodot,, j pro j. Hodot jsou přesé. Hledáme
Více8.2.6 Geometrická posloupnost
8.. Geometricá posloupost Předpoldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogicá pozám: V hodiě rozdělím třídu dvě supiy ždá z ich dělá jede z prvích dvou příldů. Př. : Poločs rozpdu (dob z terou se rozpde polovi existujícího
VíceNové symboly pro čísla
Nové symboly pro čísl V pitole Ituitiví ombitori jsme řešili tyto dv typy příldů. Stále se v ich opují součiy přirozeých čísel, t j jdou z sebou, ědy ž do, ědy sočí dříve. Proto si zvedeme dv ové symboly
VíceKřivky 2D. Klasifikace křivek (1) Klasifikace křivek (2) Navazování a spojitost křivek. Přednáška 8
Předáš 8 Křv D Žár, J., Beeš, B., Felel, P. Moderí počíčová grf. Compuer Press, Bro, 998. ISBN 8-76-49-9. Cee, P. Počíčová grf. Srp Uverz Prdubce, 999. ISBN 8-794-9-4. Klsfce řve ( Podle prosoru D D Podle
VíceZPG Křivky. Hermitova interpolace. Fergusonovy křivky (3) Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět
ZPG Křivk. Hermitov iterpolce. Fergusoov křivk (). KŘIVKY A PLOCHY Cíl Po prostudováí této kpitol budete umět defiovt iterpolčí proximčí křivk pro dé bod defiovt ploch z dých prvků plikovt křivk ploch
VíceM - Posloupnosti VARIACE
M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
VícePřibližné řešení algebraických rovnic
Přblžné řešení lgebrcých rovnc Algebrcou rovncí stupně n nzýváme rovnc =, tj n n x x x =, de n N, x C, oefcenty P n,,, n R, Budeme prcovt s tzv normovou lgebrcou rovncí ( = ) n n x x x = Řešením (ořenem)
Více5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
VíceVlastnosti posloupností
Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti
VícePOLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
VíceInterpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2
Iterpolace pomocí sple křvky dáo: bodů v rově úkol: alézt takovou křvku, která daým body prochází y f f 2 f 0 f x0 x... x 2 x x Iterpolace pomocí sple křvky evýhodou polyomálí terpolace změa ěkterého z
Více8.2.7 Geometrická posloupnost
87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob
VíceNekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }
Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle
Víceu, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,
Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou
VíceCílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.
temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme
Více4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema
4 Opové pousy Beroulliho schem Pozám: V ěterých příldech v odstvcích 2 3 jsme počítli prvděpodobosti áhodých jevů, teré byly výsledem opoví áhodého pousu Npř házeí dvěm micemi je stejé jo dv hody jedou
VíceRegrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n
Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =
VíceSTEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ
STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.
VíceUNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Peter Majerík
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Peter Mjerí Uiverzit Prdubice Fult eletrotechi iformti Numericé řešeí Poissoov rovice popisující rozložeí poteciálu eletricého
Vícenazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).
ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitálí učeí mteriál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.080 Název projektu Zkvlitěí výuk prostředictvím ICT Číslo ázev šlo klíčové ktivit III/ Iovce zkvlitěí výuk prostředictvím ICT Příjemce podpor Gmázium,
Více=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:
3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou
VíceObr Lineární diskrétní systém
Mtetcé odel Uvžue leárí dsrétí ssté (or.. ). Or.. Leárí dsrétí ssté Steě u spotýc sstéů t u dsrétíc sstéů exstue ěol ožostí půsou věšío popsu cováí, teré vdřuí vt e výstupí velčou ( ) dsrétí vstupí velčou
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
Více2.4. Rovnováhy v mezifází
2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
Více5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení
5 - Idetfce Mchel Šee Automtcé řízeí 08 6-3-8 Automtcé řízeí - Kyeret root Idetfce Zísáí modelu systému z dt ( jeho vldce jých dtech) whte ox (víme vše): ze záldích prcpů (fyz-chem-o- ) grey ox (víme ěco):
VíceAnalytická geometrie
MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzt N Rybíčku, 746 0 Opv DENNÍ STUDIUM Alytcká geoetre Té 5.: Shodá zobrzeí Defce 5.. Zobrzeí f eukldovského prostoru E do eukldovského prostoru E se zývá shodé (zoetrcké),
Vícek(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln
Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =
VíceSeznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.
Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že
VíceSoustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný
Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod
VíceNapíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.
8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jký by byl
VíceŘešení soustav lineárních rovnic
Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí
VíceS k l á d á n í s i l
S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících
Více8. Elementární funkce
Moderí techologie ve studiu plikové fzik CZ.1.07/2.2.00/07.0018 8. Elemetárí fukce Historie přírodích věd potvrzuje, že většiu reálě eistujících dějů lze reprezetovt mtemtickými model, které jsou popsá
Vícep = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:
ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá
VíceD = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n
/9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceFYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor
. LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící
VícePRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online
Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ALGEBRAICKÉ VÝRAZY vtvořil: RNDr. Věr Effeberger epertk olie příprvu SMZ z mtemtik školí rok 04/05
VíceAlgebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.
ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz
VíceUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH
USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou
Více1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů
.8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících
VíceBudeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90
VíceSeznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.
Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti sttických mometů souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme že jste
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T ÚNORA 08 :. úor 08 D : 96 P P P : 0 M. M. : 0 : 0 M. :,4 % S : -7,5 M. P : -,8 : 4,5 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90 miut
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
Více3.4.9 Konstrukce čtyřúhelníků
3.4.9 Konstruce čtyřúhelníů Předpoldy: 030408 Trojúhelníy byly určeny třemi prvy. Př. 1: Obecný čtyřúhelní je dán délmi všech svých čtyř strn. Rozhodni, zd je určen nebo ne. Nejjednodušší je vzít čtyři
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
Více6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:
6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 09 D : 30. břez 09 M. možé skóre: 30 Počet řešitelů testu: 85 M. dosžeé skóre: 30 Počet úloh: 30 Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost: 9, % Mi. dosžeé skóre: -,8 Správé
Vícey = ax+b x x x... x x y i i
Úvod do umercých metod Apromce uce Př umercém řešeí úoh čsto hrzujeme uc jejíž přesý tvr ezáme ebo terá je příš sožtá ucí ϕ terá uc vhodým způsobem podobuje přtom se sdo zprcovává Tovou uc ϕ budeme zývt
VíceOpakovací test. Posloupnosti A, B
VY INOVACE_MAT_189 Opkovcí test Poslouposti A, B Mgr. Rdk Mlázovská Období vytvořeí: prosiec 01 Ročík: čtvrtý Temtická oblst: mtemtické vzděláváí Předmět: mtemtik, příprv k mturitě, příprv VŠ, opkováí,
VícePosloupnosti a řady. Obsah
Poslouposti řdy Poslouposti řdy Obsh. Poslouposti... 8. Úvod do posloupostí... 8. Aritmetická geometrická posloupost... 9. Limit poslouposti... 9. Řdy... 0. Nekoečá geometrická řd... 0 Strák 7 Poslouposti
Více5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu
5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá
Více9. Číselné posloupnosti a řady
9 548 5: Josef Herdl Číselé poslouposti řdy 9 Číselé poslouposti řdy Defiice 9 (číselá posloupost Fuce se zývá číselá posloupost : (9 Jestliže pro obor hodot R ( poslouposti pltí R ( budeme řít že posloupost
Vícev. Úkolem regrese (vyrovnání) argumentu y je nalézt vhodnou regresní funkci Y f (x)
9 REGRESE A KORELACE Slovo regrese oecě zmeá poh zpět ústup ávrt regresví = ustupující Opčým termíem je progrese pokrok postup šířeí růst Pojem regrese l do sttstk zvede kocem 9 století rtským učecem Frcsem
VícePosloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a
Poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je 8 diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) V ritmetické
VíceRovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)
Rovce řáu Rovce se separovaým proměým Derecálí rovc tvaru g h * azýváme rovcí se separovaým proměým latí: Nechť g je spojtá uce a tervalu a b h je spojtá a eulová uce a tervalu c Ozačme postupě G a H prmtví
VíceNáhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
Více1.2. MOCNINA A ODMOCNINA
.. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit
VíceOkruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava-
Okruhy z učiv středoškolské mtemtiky pro příprvu ke studiu VŠB TU Ostrv- I Zákldí poztky z logistiky teorie moži: výrok prvdivostí hodot výroku, egce, disjukce, kojukce, implikce, ekvivlece, složeé výroky,
Více3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I
3.4.3 Množiny odů dné vlstnosti I Předpoldy: 3401 Něteé z těchto množin už známe. J je definován užnice ( ; )? Množin všech odů oviny, teé mjí od středu vzdálenost. Předchozí vět znmená dvě věci: Vzdálenost
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T DUBNA 08 : 8. dub 08 D : 884 P P P S M. M. M. : 0 : 5,5 % : 0 : 7,8 : -7,5 M.. P : -6,0 : 9,7 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
Více11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel
KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:
VícePřednáška č. 2 náhodné veličiny
Předáša č. áhodé velčy Pozámy záladím pojmům z počtu pravděpodobost Pozáma 1: Př výpočtu pravděpodobost áhodého jevu dle lascé defce je uté věovat pozorost způsobu formulace vybraého jevu. V ásledující
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktur rchtektur počítčů Číselé soustvy Převody me soustvm, kódy Artmetcké operce České vysoké učeí techcké Fkult elektrotechcká Ver J Zděek 3 Polydcké číselé soustvy (počí) Hodot čísl v soustvě se ákldem
Více1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení
. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováím deformace a porušováím celstvých těles v závslost a vějším zatížeí. Defce obecého apětí + apjatost v bodě tělesa -apětí - je to apětí v určtém bodě určtého tělesa.
VíceDUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost
projekt GML Bro Doces DUM č. 9 v sdě. M- Příprv k mturitě PZ lgebr, logik, teorie moži, fukce, poslouposti, řdy, kombitorik, prvděpodobost Autor: Jrmil Šimečková Dtum:.0.0 Ročík: mturití ročíky Aotce DUMu:
VíceKuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně
Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké
VícePRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:
Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT 5. temtický okruh: POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z
VícePosloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost
Poloupoti Růzým způobem (rekuretě i jik zdé poloupoti Urči prvích pět čleů poloupoti, ve které, + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo:, + + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo: 0,, Urči prvích
Více2. Matice a determinanty
Mtce deterty Defce : Odélíové sche (řádů) (sloupců) čísel zvee tce typu : [ ] M Je-l luvíe o čtvercové tc Prvy ( ) tvoří hlví dgoálu Zčíe ovyle : [ ] O - všechy prvy ulové - ulová tce I - edotová tce (
VíceAnalytická geometrie
Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
Vícejsou varianty znaku) b) při intervalovém třídění (hodnoty x
Výběr z eřeštelých příkladů ze zkouškových testů Jde o výběr z tpů příkladů, jejchž úspěšost řešeí u zkoušek se blíží ule. Itervalové versus bodové tříděí V tabulce je uvedeo rozděleí četostí a) př bodovém
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO
Více6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů
6 Stbilit lieárích diskrétích regulčích obvodů Pro diskrétí systémy pltí stejá defiice stbility jko pro systémy spojité. Systém je stbilí, když se po odezěí vstupího sigálu vrátí zpět do rovovážého stvu.
VíceDoc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Doc. Ig. Dagmar Blatá, CSc. Statsta statstcé údaje o hromadých jevech čost, terá vede zísáí statstcých údajů a jejch zpracováí teore statsty - věda o stavu, vztazích a vývoj
VíceZákladní věta integrálního počtu (Newton Leibnizova) nám umožní výpočet určitých integrálů. Poznáte základní vlastnosti určitých integrálů.
Mtemtik II Výpočet vlstosti určitého itegrálu Výpočet vlstosti určitého itegrálu Cíle Zákldí vět itegrálího počtu (Newto Leiizov) ám umoží výpočet určitých itegrálů Pozáte zákldí vlstosti určitých itegrálů
Více2. Vícekriteriální a cílové programování
2. Vícerterálí a cílové programováí Úlohy vícerterálího programováí jsou úlohy, ve terých se a možě přípustých řešeí optmalzuje ěol salárích rterálích fucí. Moža přípustých řešeí je přtom defováa podobě
VíceMETODY MULTIKRITERIÁLNÍHO ROZHODOVANÍ PRO MANAŽERY
Morvsá vysoá šol Olomouc, o.p.s., Ústv formty plové mtemty METODY MULTIKRITERIÁLNÍHO ROZHODOVANÍ PRO MANAŽERY Část Studí tety Prof. Dr. Ig. Mroslv Poorý PhDr. Mgr. Zdeň Kršová, Ph.D. Olomouc, 06 06, Mroslv
VíceHyperbola a přímka
7.5.8 Hperol přímk Předpokld: 75, 75, 755, 756 N orázku je nkreslen hperol = se středem v počátku soustv souřdnic. Jká je vzájemná poloh této hperol přímk, která prochází počátkem soustv souřdnic? E B
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
VíceDeterministické jádro HAVAR-DET systému HARP
Doumetce projetu VG010013018 bezpečostího výzumu MV ČR Determstcé jádro HVR-DET systému HRP Pops metody determstcého jádr HVR-DET utoř: Ig. Petr Pech CSc. Prh 011 Ig. Emle Pechová 1 otce V předládé zprávě
VíceDůchody jako pravidelné platby z investice
ůchody jko prdelé pltby z estce ůchod prdelá pltb e stejé ýš (ut) Podle toho kdy jsou uty plcey rozlšujeme důchod: Předlhůtí uty plcey počátku určtého čsoého terlu. Polhůtí uty plcey koc určtého čsoého
VíceFERGUSONOVA KUBIKA. ( u) ( ) ( ) X s X s. Kubický spline C 2 má dva stupně volnosti Q 1 Q 2
FERGUSONOVA KUBIKA C F F F ( u) = Q F ( u) + Q F ( u) + Q F ( u) + Q F ( u), u F ( u) = u ( u) = u + ( u) = u u ( u) = u u u + u + u Q Q Q Q C napojení Fergusonových kubk Kubcký splne C má dva stupně volnost
VícePRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.
Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ČÍSELNÉ OBORY vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z mtemtiky školí rok 204/205
Více2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT
2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic
VícePřijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika
Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo
VíceAnalytická geometrie
7..06 Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
VíceSpolehlivost a diagnostika
Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore
Více3 Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné
- 36 - Itegrálí počet fukcí jedé proměé 3 Itegrálí počet fukcí jedé reálé proměé 3. Prmtví fukce, eurčtý tegrál Defce Nechť f je reálá fukce jedé reálé proměé. Fukc F zveme prmtví fukcí k fukc f tervlu
Více