2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Podobné dokumenty
2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Hyperbola a přímka

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Logaritmické rovnice I

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Konstrukce na základě výpočtu II

Konstrukce na základě výpočtu I

Hledání hyperbol

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Větu o spojitosti a jejich užití

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Neurčité výrazy

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

Repetitorium z matematiky

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

2.7.9 Obsah lichoběžníku

Definice limit I

3. Kvadratické rovnice

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

Obsahy - opakování

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Obvody a obsahy obrazců I

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

8.2.7 Geometrická posloupnost

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

II. kolo kategorie Z5

Konstrukce na základě výpočtu I

x + F F x F (x, f(x)).

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

Cvičení 4.ročník rovnice, nerovnice, výrazy, funkce . 4 3

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

7 Analytická geometrie

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

Skalární součin IV

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

Ohýbaný nosník - napětí

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Lomené výrazy (sčítání, odčítání, násobení, dělení, rozšiřování, krácení,.)

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

8. cvičení z Matematiky 2

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Logaritmická funkce teorie

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Diferenciální počet. Spojitost funkce

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Nerovnosti a nerovnice

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

Tangens a kotangens

Základní pojmy: Číselné obory a vztahy mezi nimi Zákony pro počítání s číselnými množinami

2.3.1 Rovnice v součinovém tvaru

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Kuželosečky

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Lineární nerovnice a jejich soustavy

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Hlavní body - magnetismus

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

vás seznámí s učivem, které v dané kapitole poznáte a které byste po jejím prostudování měli umět.

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

FUNKCE SINUS A KOSINUS

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Křivkový integrál funkce

Transkript:

59 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 57, 58 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin Příkld 8 9 zůstávjí n vičení nebo polovinu hodin při píseme + b + - zákldní tvr kvdrtiké rovnie, zbtečně mnoho koefiientů, vdělíme (dík podmíne můžeme), b před bl jedničk (řešení rovnie se tím nezmění) b + + - normovný tvr kvdrtiké rovnie b Používá se i jiné oznčení koefiientů: + p q + + + b p ; q Jk souvisí hodnot kořenů s koefiient rovnie? Př : Njdi kořen rovnie + + ± 9 4, + K ; { } Víme, že kořen rovnie : ( ) ( ) : ( ) ( ) Kdž víme, že pro vjde + + jsou čísl - - rovnie pro ně musí vjít: + + + + 4 6 +, + + + + + + + ( [ ] )( ) ( )( ) + +, můžeme rovnii npst i jink: + První (modrá) závork vjde je zel jedno, jkou hodnotu získáme z druhé závork, rovnie přesto vjde To smé můžeme npst pro druhý kořen : + + ( [ ] )( ) ( )( ) + První (modrá) závork vjde je zel jedno, jkou hodnotu získáme z druhé závork, rovnie přesto vjde Obě závork můžeme zkombinovt: ( ) ( ) ( )( ) + + + + Třetí tkovou závorku nenjdeme, protože: + + b po roznásobení vtvořil třetí moninu, výrz ( )( )( )

číslo ve třetí závore b blo dlším (už třetím) kořenem kvdrtiké rovnie Vužili jsme kořen rovnie k získání součinového tvru rovnie Př : Kvdrtiká rovnie + p + q má kořen Rozlož rovnii pomoí kořenů n součin správnost rozložení ověř doszením Rozložení n součin: ( v kždé závore je neznámá opčné číslo k jednomu z kořenů) ( ) ( ) Dosdíme Dosdíme : ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) : ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Jde o stejný sstém, který jsme používli u některýh funkí, kdž jsme zjišťovli -vou souřdnii minim nebo mim Ptli jsme se: Co máme dát z, b se závork vnulovl? Rozkld n součin vužijeme pro zkoumání kořenů rovnie zpsné v normovném tvru: + p + q ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) + + + Máme rovnii zpsnou pomoí koefiientů p, q i pomoí kořenů, Ob tvr ( ) + + porovnáme: získáme dv vzore: + p + q b p ( ) q Těmto vzorům se říká Vietov Pltí vžd, kdž má kvdrtiká rovnie lespoň jeden kořen, ted D b 4 p 4 q Pro kořen, kvdrtiké rovnie b pltí: p, q p q + +, kde p, q R p 4q Ve skutečnosti pro nás Vietov vzore nejsou ni nového Používli jsme je pro rozkládání n součin + 5 + 6 hledáme dvě čísl do rozkldu: Součet má být 5 ( p - čísl v rozkldu jsou opčná ke kořenům) Součin má být 6 ( q ) K ; ( + ) ( + ) { } Př : Převeď kvdrtikou rovnii n součinový tvr urči její kořen: ) + 5 b) 4 ) + 7 + ) + 5

( ) ( + 5) K { 5,} b) 4 4 ( ) ( + ) K {,4} ) + 7 + 4 ( + ) ( + ) K { 4, } Př 4: Rozhodni, jké musí být hodnot koefiientů kvdrtiké rovnie b její kořen bl čísl nvzájem opčná p q + +, Kořen jsou nvzájem opčná čísl: Dosdíme do součinového tvru uprvíme n tvr + p + q ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) použijeme + teď roznásobíme závork + + p + q Přepíšeme n normovný tvr: + p, q q b Pltí p b Pokud mjí být kořen kvdrtiké rovnie čísl nvzájem opčná, musí se lineární člen rovnie rovnt nule bsolutní člen musí být záporné číslo nebo nul To už le víme, tkové rovnie jsme řešili v předminulé hodině rozkládli jsme je pomoí vzore A B A B A + B ( )( ) Poznámk: Příkld je možné rovnou řešit doszením do Vietovýh vzorů: Kořen jsou nvzájem opčná čísl: ( ) p p + q ( ) Př 5: Urči jké vlstnosti musí mít koefiient, b, kvdrtiké rovnie b její kořen bl čísl nvzájem převráená b + +, Kořen jsou čísl nvzájem převráená: Dosdíme do Vietovýh vzorů:

p - ni zjímvého q q Kořen kvdrtiké rovnie jsou čísl nvzájem převráená, kdž je její koefiient kvdrtikého členu roven členu bsolutnímu ( ) Př 6: Npiš libovolnou konkrétní kvdrtikou rovnii, jejíž kořen jsou čísl nvzájem převráená svůj odhd potvrď výpočtem kořenů Absolutní člen rovnie se musí rovnt jedné Npříkld: 4 4 4 4 4 ± ± ±, ± + ( )( ) + 4 4 + Př 7: Jeden z kořenů kvdrtiké rovnie ob kořen hodnotu prmetru q 8 q + je třikrát menší než druhý Urči Vzth mezi kořen: Vzore mezi koefiient kvdrtiké rovnie jejími kořen pltí v přípdě, že rovnie je zpsná v normovném tvru převedeme rovnii n normovný tvr: 8 + q / : 8 q + 8 8 p + + 8 4 q q 4 Kvdrtiká rovnie má tvr 8 4 + jejími kořen jsou čísl Pedgogiká poznámk: Nejsem si úplně jistý, zd následujíí dv příkld mjí tkovou důležitost, jká se jim přikládá N druhou strnu si mslím, že smosttné řešení osmého příkldu je po většinou společném řešení sedmého dobrým testem pohopení Řešení smotné sedmičk nemá podle mě ni čtvrtinový přínos jko řešení obou příkldů 4

Př 8: Aniž bs řešil rovnii + njdi rovnii, jejíž kořen jdou o jedn větší než kořen rovnie + Podle Vietovýh vzorů pltí: + p q Hledná rovnie: + +, má kořen ; Kořen hledné rovnie jsou o jedn větší: +, + Vietov vzore pro novou rovnii: p + + + + + + + 5 p 5 ( ) ( )( ) ( ) q + + + + + + + 5 Kořen o jedn větší než jsou kořen rovnie + má rovnie 5 + 5 Pedgogiká poznámk: Víe než polovin studentů udělá hbu n zčátku, kdž nepřevedou rovnii do normovného tvru I kdž se snžím, b elý příkld počítli smosttně, n tuto hbu upozorňuji elou třídu, b zbtečně neztrtili příliš čsu počítáním n zákldě šptnýh hodnot p, q Př 9: Aniž bs řešil rovnii + 5 njdi rovnii, jejíž kořen jdou dvkrát větší než kořen rovnie + 5 5 Uprvíme původní rovnii do normovného tvru: + Podle Vietovýh vzorů pltí: 5 5 + Hledná rovnie: + p + q, má kořen ; Kořen hledné rovnie jsou krát větší:, Vietov vzore pro novou rovnii: 5 p ( + ) 5 q 4 4 6 Dvkrát větší kořen než jsou kořen rovnie + 5 má rovnie + 5 6 Př : Petáková: strn /vičení 7 strn /vičení 8 strn /vičení 9 strn /vičení strn /vičení strn /vičení Shrnutí: Mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie eistují vzth, které už jsme vužívli při rozkldu kvdrtikýh trojčlenů n součin 5

6