Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Podobné dokumenty
Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Plošný integrál Studijní text, 16. května Plošný integrál

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Úvodní informace. 17. února 2018

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

VEKTOROVÁ POLE Otázky

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

Funkce jedné proměnné

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Diferenciální počet funkcí více proměnných

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

Matematika 2 (2016/2017)

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Petr Hasil

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

1 Funkce dvou a tří proměnných

5. cvičení z Matematiky 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

1. Přímka a její části

Parciální derivace a diferenciál

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Parciální derivace a diferenciál

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

11. cvičení z Matematické analýzy 2

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

Derivace a monotónnost funkce

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Cvičení z AM-DI. Petr Hasil, Ph.D. Verze: 1. března 2017

Matematika 1 pro PEF PaE

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Matematika pro chemické inženýry

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A2. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Matematická analýza III.

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

10. cvičení z Matematické analýzy 2

12. Křivkové integrály

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

14. cvičení z Matematické analýzy 2

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,

2. Určte hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupností: 2, b n = n. n n n.

Funkce dvou a více proměnných

PLOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule).

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Parametrické rovnice křivky

Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, minut. Součet Koeficient Body. 4. [10 bodů] Integrální počet. 5.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Extrémy funkce dvou proměnných

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

7.[4body] Jedánautonomnísystém. 8.[4 body] Integrál

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Transkript:

22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které je diferencovatelná funkce f(x, y) = ln(xy 4). Odpověd zdůvodněte. b) Určete vektor s, v jehož směru je derivace funkce f v bodě A = [ 2, 4] nulová. Zdůvodněte nebo nulovou hodnotu derivace ověřte výpočtem. c) Určete diferenciál funkce f v bodě A. Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f v bodě dotyku [ 2, 4,?]. Výsledku použijte pro výpočet přibližné hodnoty funkce f v bodě [ 1, 8; 3, 9]. d) Napište rovnice izokřivek této funkce pro k = 0, k = ln 4 (tj. křivky f(x, y) = k). Uved te, o jaké křivky se jedná a načrtněte je. 2. a) Ověřte (všechny předpoklady), že rovnicí F (x, y) = x 2 + 2y 2 2xy y = 0 je v okolí bodu [x 0, y 0 ] = [1, 1] implicitně určena funkce jedné proměnné y = f(x), která má spojitou 1. a 2. derivaci v okolí bodu x 0 = 1. b) Určete hodnotu derivace f (1). Ověřte, že v bodě x 0 = 1 je splněna nutná podmínka pro lokální extrém funkce f. c) Pomocí 2. derivace f (1) rozhodněte o extrému funkce f v bodě x 0 = 1. 3. a) Napište Fubiniho větu pro funkci dvou proměnných. b) Načrtněte omezenou množinu D = {[x, y] E 2 ; y 1/x, y x/4, y 2}. Uved te dva příklady možného fyzikálního významu integrálu D xy dx dy, tj. hmotnost, statický moment nebo moment setrvačnosti, při jaké hustotě, vzhledem k jaké ose (to u momentu). c) Vypočítejte integrál D xy dx dy. 4. a) Načrtněte a slovně popište těleso M, které je omezené plochami z = x 2 + y 2, z = 18 x 2 y 2. Zakreslete průmět M xy tělesa M do roviny z = 0. b) Vypočítejte objem tohoto tělesa. 5. a) Načrtněte křivku C : y = 1 2 x2 + 2 mezi body A = [0, 2], B = [2, 4]. Navrhněte parametrizaci této křivky. b) Vypočítejte hmotnost této křivky, je-li délková hustota ϱ(x, y) = x. c) Vypočítejte práci, kterou vykoná síla f = (x + y, xy) působením podél této křivky C, je-li orientována od bodu B do bodu A. 6. a) Napište Gaussovu-Ostrogradského větu. Ověřte, že jsou splněny její předpoklady pro výpočet toku vektorového pole f = (x 3, z, y) plochou Q, která je povrchem tělesa M = {[x, y, z] E 3 : x 2 + y 2 4, 0 z 3}. Plocha Q je vně orientovaná. b) Načrtněte plochu Q a vypočítejte tok daného pole f touto plochou. 1

Matematika II, úroveň B ukázkový test č. 1 (2016) 22. 2. 2016 1. a) Vypočítejte parciální derivace 1. a 2. řádu funkce f(x, y) = 2y y 2 xe x. b) Vyšetřete lokální extrémy funkce f (určete jejich polohu, typ a funkční hodnotu). 2. a) Vypočítejte parciální derivace 1. řádu funkce F (x, y) = x 2 y x 3 2 y + 1. b) Ověřte (všechny předpoklady), že rovnicí F (x, y) = 0 je v okolí bodu [x 0, y 0 ] = [1; 4] implicitně určena funkce jedné proměnné y = f(x), která má spojitou derivaci. c) Určete hodnotu derivace f (1). Popište chování funkce y = f(x) v okolí bodu x 0 = 1, tj. rostoucí, resp. klesající, jak rychle (odhad sklonu tečny). d) Napište rovnici tečny ke grafu funkce f v bodě [1; 4]. Výsledku použijte pro výpočet přibližné hodnoty funkce f v bodě x = 0, 8. Tečnu načrtněte. 3. a) Načrtněte v E 2 množinu M, která je omezena křivkami x = 2, y = x, y = 1 x. Nezapomeňte na popis os, měřítko, průsečíky křivek. Uved te alespoň dva příklady fyzikálního významu integrálu M x2 y dx dy, tj. hmotnost, statický moment nebo moment setrvačnosti, při jaké hustotě, k jaké ose (to u momentu). b) Vypočítejte dvojný integrál M x2 y dx dy. 4. a) Načrtněte těleso D omezené plochami o rovnicích x 2 + y 2 = 1, z = 0, z = x 2 + y 2 + 4. Popište toto těleso (jeho hraniční plochy). Zakreslete též průmět D xy tělesa D do roviny z = 0. b) Vypočítejte objem tohoto tělesa. 5. a) C 1 je část křivky y = x 2 s počátečním bodem A = [0, 0] a koncovým bodem B = [2, 4]. Navrhněte parametrizaci křivky a vypočítejte práci, kterou vykoná síla f = (x 2, xy) působením po křivce C 1 (tj. vypočítejte křivkový integrál f d s). C 1 b) Křivka C 2 je úsečka AB, kde A = [2, 0], B = [1, 3]. Navrhněte parametrizaci křivky C 2 a vypočítejte její hmotnost, je-li délková hustota ϱ(x, y) = x 2 + y 2 (tj. křivkový integrál C 2 ρ(x, y) ds). 6. Je dána množina M = {[x, y] : x 2 + y 2 4, x 0, y 0}, křivka C je záporně orientovaná hranice této množiny. Načrtněte množinu M, vyznačte na ní křivku C ( včetně dané orientace). Vypočítejte cirkulaci vektorového pole f = (xy, x 2 ) podél křivky C, tj. C f d s. Doporučení: K výpočtu lze použít Greenovu větu. 2

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 2 (2016) 1. a) Zapište a načrtněte v E 2 množinu D, ve které je diferencovatelná funkce z = f(x, y) = x 2 + y 2 9. Odpověd zdůvodněte ( postačující podm. pro diferencovatelnost). Načrtněte a popište graf této funkce. b) Vypočítejte derivaci funkce f v bodě A = [3, 4] ve směru, který je určen vektorem s = AB, kde bod B = [2, 6]. Popište chování dané funkce f v bodě A v tomto směru, tj. rostoucí, resp. klesající, jak rychle (odhad sklonu tečny). c) Je tento vektor s směrem, ve kterém daná funkce v bodě A nejrychleji roste? Odpověd zdůvodněte! Určete derivaci ve směru maximálního růstu v bodě A. d) Napište rovnici tečné roviny, její normálový vektor a parametrické vyjádření normály ke grafu funkce f v bodě dotyku [3, 4,?]. 2. a) Napište postačující podmínky pro to, aby funkce f(x, y) měla v bodě [x 0 y 0 ] lokální minimum. b) Vyšetřete lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + xy + y 2 6 ln x. Nezapomeňte uvést funkční hodnoty. 3. a) Načrtněte množinu M = { [x, y] E 2 ; x 2 + 4y 2 4, y 0 }. Transformujte integrál M y2 dx dy do zobecněných polárních souřadnic. Vypočítejte Jacobián této transformace ( obecně). b) Vypočítejte integrál M y2 dx dy. 4. Je dáno těleso D = { [x, y, z] E 3 ; 0 x 3, x y 3, 0 z xy }. a) Načrtněte průmět D xy tělesa D do roviny z = 0. Vypočítejte integrál D (x2 + y 2 ) z dx dy dz. b) Uved te alespoň dva příklady možného fyzikálního významu tohoto integrálu (hmotnost, statický moment nebo moment setrvačnosti, při jaké hustotě, vzhledem k jaké ose či rovině.) 5. a) Napište postačující podmínky pro to, aby vektorové pole f = (U, V ) bylo potenciální v oblasti G E 2. Ověřte, že vektorové pole f = ( y2 x + x2, 2y ln x cos y) je potenciální. Uved te největší možnou oblast. b) Napište dvě podmínky, ze kterých počítáme podle definice potenciál φ potenciálního vektorového pole f = (U, V ). Vypočítejte potenciál daného vektorového pole f z části a). c) Užijte potenciálu k výpočtu křivkového integrálu daného pole f podél křivky C s počátečním bodem A = [1, π/2] a koncovým bodem B = [2, 0]. 6. a) Načrtněte plochu Q = {[x, y, z] E 3 ; z = x 2 + y 2, z 2, y 0}. Navrhněte její parametrizaci a napište vektor kolmý v bodě [x, y, z] k ploše Q při této parametrizaci. b) Vypočítejte tok vektorového pole f = ( y, x, z) plochou Q orientovanou normálovým vektorem, který svírá s vektorem k = (0, 0, 1) ostrý úhel. 3

Matematika II, úroveň B ukázkový test č. 2 (2016) 1. a) Určete definiční obor D(f) funkce f(x, y) = x y 2. (Napište podmínky a D(f) načrtněte ). b) Vypočítejte gradient funkce f v bodě A = [5, 1]. Jaký je význam gradientu v bodě A? c) Napište rovnici tečné roviny, její normálový vektor a parametrické vyjádření normály ke grafu funkce f v bodě dotyku [5, 1,?]. d) Vypočítejte derivaci funkce f v bodě A = [5, 1] ve směru daném vektorem s = (3, 4). Popište chování dané funkce f v bodě A v tomto směru, tj. rostoucí, resp. klesající, jak rychle (odhad sklonu tečny). 2. Je dána funkce f(x, y) = x 3 + y 2 2x 2 4xy. a) Vypočítejte parciální derivace 1. a 2. řádu funkce f. b) Vyšetřete lokální extrémy funkce f (najděte jejich polohu, určete typ a napište funkční hodnotu). 3. Načrtněte množinu D E 2, která je popsána nerovnicemi x 2 + y 2 4, x 0, y 0. Určete hmotnost rovinné desky tvaru této množiny D, je-li plošná hustota ρ(x, y) = xy. 4. a) Načrtněte těleso M = { [x, y, z] E 3 ; 0 x 1, 0 y 2, 0 z 9 x 2 y 2}. Zakreslete též průmět M xy tělesa M do roviny z = 0. b) Vypočítejte objem tohoto tělesa. 5. Křivka C ( část šroubovice) je popsána parametrizací X = P (t): x = 3 cos t, y = 3 sin t, z = t, t 0, π. a) Napište vektor P (t) a vypočítejte jeho délku P (t). b) Vypočítejte křivkový integrál skalární funkce C f ds, kde f(x, y, z) = 2z + 1. 6. a) Načrtněte plochu Q (část roviny): Q = {[x, y, z] E 3 ; x + 2y + z = 6, x 0, y 0, z 0}. Navrhněte její parametrizaci a napište vektor kolmý k ploše Q při této parametrizaci. b) Vypočítejte tok vektorového pole f = (z, y, 2x) touto plochou, je-li orientována normálovým vektorem, který svírá s vektorem k = (0, 0, 1) ostrý úhel. 4

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 3 (2016) 1. a) Vyšetřete lokální extrémy funkce f(x, y) = x 3 + 8y 3 6xy + 5. Nezapomeňte uvést funkční hodnoty. b) Zdůvodněte existenci a najděte absolutní extrémy funkce f(x, y) = x +ln x y 2 na množině M = { [x, y] E 2 ; y = x + 1, 1/4 x 1}. 2. a) Ověřte, že rovnicí F (x, y, z) = x 3 + y 3 + z 3 + xyz 6 = 0 je implicitně určena funkce dvou proměnných z = f(x, y), jejíž graf prochází bodem A = [1, 2, 1] a která má spojité parciální derivace 1. řádu v okolí bodu [x 0, y 0 ] = [1, 2]. b) Určete hodnoty parciálních derivací f x a f v bodě [1, 2]. Popište chování y funkce f v okolí bodu [1, 2] v kladném směru osy x a v kladném směru osy y, tj. rostoucí, resp. klesající, jak rychle (odhad sklonu tečny). c) Určete derivaci funkce f v bodě [1, 2] ve směru u = ( 1, 2). Je vektor u směrem, ve kterém funkce f v bodě [1, 2] nejrychleji klesá? Zdůvodněte! d) Napište rovnici tečné roviny a rovnici normály ke grafu funkce f v bodě A. 3. a) Načrtněte množinu D = {[x, y] E 2 ; x 1, y 1, y ln x}. ˆ ˆ 1 b) Integrál D x dx dy převed te na dvojnásobný, a to oběma způsoby (s elementárním oborem integrace vzhledem k ose x, resp. vzhledem k ose y). c) Zvolte jednu z možností a daný dvojný integrál vypočítejte. 4. Načrtněte a pojmenujte těleso M = { [x, y, z] E 3 ; x 2 + y 2 + z 2 4, z 0}. Určete jeho hmotnost, je-li hustota ρ(x, y, z) = z. 5. Načrtněte kladně orientovanou křivku C = {[x, y] E 2 ; x 2 + y2 4 = 1}. a) Napište tvrzení Greenovy věty. Pomocí tohoto vztahu vypočítejte cirkulaci vektorového pole f = (3x y, x) po dané orientované křivce C ( tj. křivkový integrál f ds). C b) Tento křivkový integrál vypočítejte přímým výpočtem, tj. pomocí parametrizace dané křivky C. 6. a) Je dána plocha Q (část hyperbolického paraboloidu): Q = {[x, y, z] E 3 : z = xy, x 2 + y 2 R 2 }, kde R > 0 je konstanta. Do tří samostatných obrázků načrtněte křivky, které vzniknou v řezech grafu funkce z = xy rovinou z = 1, rovinou x y = 0 a rovinou x + y = 0. b) Navrhněte vhodnou parametrizaci plochy Q, napište vektor kolmý k ploše Q a vypočítejte jeho délku (při této parametrizaci). c) Určete plošný obsah plochy Q. 5

Matematika II, úroveň B ukázkový test č. 3 (2016) 1. Je dána funkce z = f(x, y) = ln(6 x 2 y 2 ). a) Určete definiční obor D(f). (Napište podmínky a D(f) načrtněte.) b) Vypočítejte parciální derivace 1. řádu funkce f v bodě A = [1, 2]. Popište chování dané funkce v okolí bodu A (funkce je rostoucí, resp. klesající, v jakém směru a odhadněte, jak rychle, tj. sklon tečny). c) Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f v bodě dotyku [1, 2,?]. Výsledku použijte pro výpočet přibližné hodnoty funkce f v bodě [1.1, 1.9]. d) Napište směr, ve kterém funkce f v bodě A nejrychleji klesá. Určete derivaci funkce f v bodě A v tomto směru. ( 2. a) Vypočítejte parciální derivace 1. řádu funkce g(x, y) = x 3 + y ) e 2x. 4 b) Ověřte (všechny předpoklady), že rovnicí F (x, y) = x 3 + 2y 2 + 2xy + y = 0 je v okolí bodu [x 0, y 0 ] = [ 1; 1] implicitně určena funkce jedné proměnné y = f(x), která má spojitou derivaci. c) Určete hodnotu derivace f ( 1). Popište chování funkce y = f(x) v okolí bodu x 0 = 1, tj. rostoucí, resp. klesající, jak rychle (odhad sklonu tečny). d) Napište rovnici tečny a rovnici normály ke grafu funkce f v bodě [ 1; 1]. Obě přímky načrtněte do jednoho obrázku. 3. a) Načrtněte množinu D = {[x, y] E 2 ; y x + 2, y x 2, x 0}. Nezapomeňte na popis os, měřítko, průsečíky křivek. Uved te dva příklady fyzikálního významu integrálu D 2x(y + 1) dx dy (tj. hmotnost a statický moment, při jaké hustotě, u momentu k jaké ose). b) Vypočítejte dvojný integrál z úlohy a). 4. a) Načrtněte těleso M = {[x, y, z] E 3 ; x 2 + y 2 z 2 }. Popište toto těleso (jeho hraniční plochy). Vyznačte též průmět M xy tělesa M do roviny z = 0. b) Vypočítejte hmotnost tělesa M, má-li hustotu ρ(x, y, z) = x 2 + y 2. 5. a) Pomocí křivkového integrálu vypočítejte práci, kterou vykoná síla f = (2y, 2x y) působící podél úsečky AB orientované od bodu A = [1, 3] do bodu B = [2, 2]. b) Určete potenciál φ pole f = (2y, 2x y). Pomocí potenciálu vypočítejte práci, kterou vykoná síla f podél libovolné křivky s počátečním bodem A = [1, 3] a koncovým bodem B = [2, 2]. 6. Je dána plocha Q = {[x, y, z] E 3 : z = 4 x 2 y 2 ; x 0, y 0, z 0}. a) Načrtněte plochu Q a její průmět B do roviny z = 0. Navrhněte vhodnou parametrizaci plochy Q a napište vektor k ní kolmý (při této parametrizaci). b) Určete hmotnost plochy Q, je-li její plošná hustota ρ(x, y, z) = = 1 + 4(x 2 + y 2 ). Návod: Při parametrizaci z = g(x, y), [x, y] B je m = Q ρ(x, y, z)dp = B ρ(x, y, g(x, y)) P x P y dx dy. 6