1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Podobné dokumenty
Diferenciální počet funkcí více proměnných

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

5. cvičení z Matematiky 2

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Úvodní informace. 17. února 2018

Funkce zadané implicitně

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

5.3. Implicitní funkce a její derivace

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

1 Funkce dvou a tří proměnných

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Derivace funkcí více proměnných

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Petr Hasil

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

4. Diferenciál a Taylorova věta

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Kapitola 7: Integrál.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Matematika 1 pro PEF PaE

Parciální derivace a diferenciál

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Matematická analýza III.

Parciální derivace a diferenciál

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

1 Topologie roviny a prostoru

Extrémy funkce dvou proměnných

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika BA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

Plošný integrál Studijní text, 16. května Plošný integrál

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Kristýna Kuncová. Matematika B3

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

Cvičení z AM-DI. Petr Hasil, Ph.D. Verze: 1. března 2017

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

1 L Hospitalovo pravidlo

K rozpoznání růstu či klesání dané funkce určitém směru nám pomůže gradient, tj. vektor., ln(1 x2 + y 2 [ = y

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

Drsná matematika III 3. přednáška Funkce více proměnných: Inverzní a implicitně definovaná zobrazení, vázané extrémy

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A2. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

VI. Derivace složené funkce.

Kristýna Kuncová. Matematika B2

PROGRAMU 2. Obvod D je dán součtem velikostí všech tří stran D=a+b+c= =23.07

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Matematika II: Pracovní listy Funkce dvou proměnných

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

K rozpoznání růstu či klesání dané funkce určitém směru nám pomůže gradient, tj. vektor., ln(1 x2 + y 2 [ = y

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/1 BA06. Cvičení, zimní semestr

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Základy matematické analýzy (BI-ZMA)

Potenciál vektorového pole

VEKTOROVÁ POLE Otázky

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Linearní algebra příklady

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

M. Hojdarová, J. Krejčová, M. Zámková

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus

Derivace a monotónnost funkce

Transkript:

. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny.,. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.. Spočtěte všechny první parciální derivace funkcí: a) f(x, y) = x 4 + y 4 4x y, b) f(x, y) = xy+x y, c) f(u, v) = u v, d) f(k, l) = k sin(k l), e) f(x, y) = x sin 3 ( y), f) f(a, b) = ln a + b. 3. Spočtěte všechny první parciální derivace funkce f v bodě X 0 : a) f(x, y) = ln(x + y 3 ) y, X 0 = [, 0, b) f(x, y) = x 3y, X 0 = [e,. 4. Spočtěte všechny parciální derivace druhého řádu funkce f v bodě X 0 : a) f = ln(x + x + y ), X 0 = [, 0, [, 4,0 b) f = arctg x + y xy, X 0 = [0,, [ 0,, 0 c) f = e xey, X 0 = [0, 0. [, 0, 5. Spočtěte gradient funkce f(x, y) = ln x y v bodě X 0 = [5,. [gradf(x) = f = 6. Za pomoci vhodného softwaru nakreslete vektorové pole gradientu funkce f. a) f(x, y) = x + y, b) f(x, y) = x y, c) f(x, y) = sin x sin y. Poznámka: Lze použít například WolframAlpha.com a zadat pro danou funkci příkaz plot grad. Řešení příkladu 6 je na obrázcích, a 3. ( x, y ) Obrázek : Graf funkce f(x, y) = x + y (vlevo) a její vektorové pole gradientu (vpravo) 7. Spočtěte velikost gradientu funkce f(x, y) = cos(xy) + x + y v bodě X 0 = [ π 3, 0. 8. Spočtěte intenzitu elektrického pole v bodě X 0 = [,, je-li jeho potenciál ϕ(x, y) =. x +y Platí: E(x, y) = ϕ(x, y).

Obrázek : Graf funkce f(x, y) = x y (vlevo) a její vektorové pole gradientu (vpravo) Obrázek 3: Graf funkce f(x, y) = sin x sin y (vlevo) a její vektorové pole gradientu (vpravo) 9. Jsou dány funkce f(x, y) = x + y a g(x, y) = x 3y + 3xy. Nalezněte úhel mezi gradienty funkcí f a g v bodě X 0 = [3, 4. [ cos α = 0.99, α = 0 30 0. Nalezněte bod, ve kterém gradient funkce z = ln(x + 6 y ) je roven vektoru (, 9 ). [ [ 3, 3 4, [ 7 3, 3 4. Nalezněte body, ve kterých se velikost gradientu funkce z = (x + y ) 3 rovná. [Body ležící na kružnici x + y = 3. Určete úhel mezi gradienty funkce f(x, y) = ln y x v bodech A = [, 3 4, B = [,. [ cos ϕ = 0 3. Určete úhel mezi gradienty funkce f(x, y, z) = x + y + z v bodech A = [a, 0, 0, B = [0, a, 0. [ π

4. Spočtěte směrovou derivaci funkce f v bodě X 0 ve směru s. a) f(x, y) = x y +, X 0 = [, 3, s svírá s kladným směrem osy x úhel 50 : α) podle definice, β) vzorcem f s (X 0) = gradf(x 0 ) s. b) f(x, y) = ln(e x + e y ), X 0 = [0, 0, s = (, ). 5. Určete směrovou derivaci funkce f(x, y) = e x +y v bodě X 0 = [, ve směru vektoru s = (, ). [ 6e 6. Je dána funkce f(x, y) = x + y a bod X 0 = [, 3. Určete: a) Směr, ve kterém funkce f v bodě X 0 nejvíce roste. b) Určete úhel, pod kterým funkce f v bodě X 0 nejvíce roste. 7. Určete vektor s v jehož směru funkce f(x, y) = x + y v bodě X 0 = [, 3 stoupá pod úhlem 45. [Dvě řešení, s. = (0, 90; 0, 43) a s. = ( 0, 75; 0, 66) 8. Je dána funkce f(x, y) = x 3 x y + xy + a bod M = [, a N = [4, 6. Určete: a) Směrovou derivaci funkce f ve směru vektoru MN. [ 5 b) Směrovou derivaci funkce f ve směru jednotkového vektoru, který jde z bodu M do N. [ 9. Určete derivaci funkce f(x, y) = 3x 4 + xy + y 3 v bodě M = [, ve směru jednotkového vektoru, který svírá s kladným směrem osy x úhel 35. [ 0. Určete derivaci funkce f(x, y) = ln(x + y) v bodě [, ležícím na parabole y = 4x ve směru jednotkového vektoru tečny k parabole v tomto bodě. [ 3. Určete derivaci funkce f(x, y) = arctg(xy) v bodě [, ve směru jednotkového vektoru osy prvního kvadrantu. [. Určete derivaci funkce f(x, y) = ln(e x + e y ) v počátku souřadnicového systému ve směru jednotkového vektoru, který svírá s kladným směrem osy x úhel α. (cos α + sin α) 3. Určete derivaci funkce f(x, y) = arctg x y v bodě [, 3 ležícím na kružnici x + y x = 0 ve směru jednotkového vektoru tečny ke kružnici v tomto bodě. [ 4. a) Zapište první parciální derivace funkce z = F (x, y), která je zadána jako složená funkce z funkcí u a v jako z = F (x, y) = f ( u(x, y), v(x, y) ) Řešení: F x = z x = f u u x + f v v x ; F y =... b) Vypočtěte takto parciální derivace funkce f(x, y) = cos (xy) + 3e x+y, u které si zvolme například označení f(x, y) = (u(x, y)) + 3v(x, y). c) Derivujte jako složenou funkci funkci f(x, y) = (ln x) sin x. d) Zamyslete se nad výpočtem f(x,y) x funkce f(x, y) = u + 3v, kde u(x, y) = cos(xy) a funkce v je dána implicitně rovnicí vx + ln v + y = 0. 5. Mějme funkci f : R R, která má v bodě X 0 = [x 0, y 0 spojité parciální derivace až do řádu 3. Zapište pomocí sumační symboliky i rozepsáním totální diferenciály.,. a 3. řádu (tj. df(x 0 ; h, k), d f(x 0 ; h, k) a d 3 f(x 0 ; h, k)) funkce f v bodě X 0 při prírůstku h = (h, k). 6. Určete totální diferenciál funkce f(x, y) = x y 7. Určete totální diferenciál funkce f v bodě X 0 : xy v bodě X 0 = [; při přírůstku h = (0, 03; 0, 0). [0, 0 a) f(x, y) = e x cos y, X 0 = [0; 0, [dx b) f(x, y) = x +y, X 0 = [ ;, [ [ 5 dx 4 5 dy c) f(x, y, z) = x yz, X 0 = [x; y; z, [x yz (yzdx + xz ln xdy + xy ln xdz) 3

8. Pomocí totálního diferenciálu vypočtěte přibližnou hodnotu a) 0, 97,05, b) sin 7 tg 46. 9. Určete totální diferenciál. řádu funkce f v bodě X 0 při přírůstku (h, k). a) f(x, y) = e xy, X 0 = [,, (h, k) = (0, ; 0, 3), b) f(x, y) = e x cos y. [0, 97 30. Pomocí totálního diferenciálu určete, o kolik se změní délka diagonály a obsah obdélníka se stranami a = 6 m, b = 8 m, jestliže se kratší strana zvětší o mm a delší strana se zkrátí o 5 mm. [obsah se zmenší o, 4 dm, diagonála se zkrátí o,8 mm 3. Necht je středový úhel kruhové výseče α = 60 zvětšen o. O kolik je třeba zmenšit původní poloměr R = 0 cm této výseče, aby její plocha zůstala zachována? [zmenšit o 6 cm 3. Mějme komolý jehlan se čtvercovými základnami, které mají délky stran a = m, resp. b = m a výškou v = m. O kolik musíme změnit výšku v, dojde-li ke zvětšení strany a o 7 cm a zmenšení strany b o 7 cm za podmínky, že objem zůstane stejný. [zmenšit o cm 33. Mějme funkci f : R n R, která má v bodě X 0 a v jeho okolí spojité parciální derivace až do řádu m včetně. Zapište pomocí sumační symboliky a totálních diferenciálů Taylorův polynom stupně m, tj. T m (X). 34. Určete Taylorův polynom T m (X) stupně m funkce f v bodě X 0 : a) f(x, y) = cos x cos y +, m =, X 0 = [0, 0, b) f(x, y) = sin x sin y, m =, X 0 = [ π, 3 π, c) f(x, y) = x y, m = 3, X 0 = [,, [xy y + d) f(x, y) = cos x cos y, m =, X 0 = [0, 0, [ + x +y e) f(x, y) = x y, m = 3, X 0 = [,, f) f(x, y) = e x+y, m = 3, X 0 = [,, g) f(x, y) = x y, m =, X 0 = [,, h) f(x, y) = ln x + y, m =, X 0 = [,. Grafické řešení příkladu 34 a) je na obrázku 4. Obrázek je vygenerovaný v softwaru GeoGebra, viz https://www.geogebra.org/m/ehnz3hgb Obrázek 4: Graf funkce f(x, y) = cos x cos y + (modře) a příslušný Taylorův polynom T (x, y) v bodě X 0 = [0, 0 (zeleně) 4

, 04 35. Pomocí Taylorova polynomu. řádu vypočtěte přibližně hodnotu arctg 0, 98. 36. Je dána funkce f(x, y) = 5x + 4 sin y a bod X 0 = [, π 3. a) Určete Taylorův polynom. stupně funkce f v bodě X 0. b) Pomocí určeného Taylorova polynomu. stupně určete přibližnou hodnotu 5 (, 03) +4 sin ( π 3 + 0, ). c) Odhadněte chybu, které se dopustíte, když funkci f nahradíte Taylorovým polynomem. stupně. Řešení příkladu 36: a) T (x, y) = 0 + 3 + 0(x ) + (y π 3 ) + 0(x ) + 0 3(y π 3 ). b) 5 (, 03) + sin ( π 3 + 0, ). = T (, 0; π 3 ) 4, 58. c) Pro odhad druhého Taylorova zbytku R (x, y) použijeme Lagrangeův tvar R m (x, y) = (m+) dm+ f(x 0 + ϑ(x X 0); h, k), kde ϑ (0, ), který odhadneme například jako R (x, y) 3 c ( h + k )3, kde konstanta c je suprémem s absolutních hodnot třetích derivací funkce f v bodě X 0 + ϑ(x X 0 ). V našem případě h = x x 0 =, 03 = 0, 03, k = y y 0 = π 3 + 0, π 3 = 0, a c = 4 (tj. cos y jsme odhadli celkem hrubě hodnotou, tedy 4 cos y 4). Potom R (x, y) 3 4 ( 0, 03 + 0, )3 =, 4646 0 3. Poznámka: Výpočtem na kalkulačce zjistíme, že 5 (, 03) + 4 sin ( π 3 + 0, ) = 4, 50. Provedeme-li kontrolu našeho výpočtu, tak vidíme, že skutečně platí 4, 58 4, 50, 4646 0 3, 4, 50 +, 4646 0 3. Poznámka: Odhad m-tého Taylorova zbytku by se dal udělat i přesněji (například místo součtu h + k uvažovat h + k, ale my jsme pro odhad použili raději jemnější podmínku, kterou jsme pak schopní použít i v příkladu 37, kde by h + k vycházelo rovno nule). 37. Je dána funkce f(x, y) = x + ln y a bod X 0 = [,. a) Určete Taylorův polynom. stupně funkce f v bodě X 0. b) Pomocí určeného Taylorova polynomu. stupně určete přibližnou hodnotu (,0) + ln, 0. c) Odhadněte chybu, které se dopustíte, když funkci f nahradíte Taylorovým polynomem. stupně. Řešení příkladu 37: a) T (x, y) = 3 4 + 4 (x + ) + (y + ) 8 + (x + ) + 0 (y ). b) (,0) + ln, 0 =. T (, 0;, 0) = 0, 5746875. c) Použijeme-li pro odhad druhého Taylorova zbytku R (x, y) nerovnost z řešení příkladu 36c), potom R (x, y) 3 ( 0, 0 + 0, 0 )3 =, 6 0 6. 38. Určete rovnici tečné roviny a parametrické rovnice normály ke grafu funkce f v bodě X 0 : a) f(x, y) = x + y, X 0 = [,,?, [τ : 4x + y z 3 = 0, n :... b) f(x, y) = x 4 + x y xy + x, X 0 = [,?,, [τ : 5x + y z 3 = 0, n :... c) f(x, y) = x + y xy, X 0 = [3, 4,?, [τ : 7x + y + 5z 60 = 0, n :... 39. K elipsoidu x + y + z = určete tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou 4x + y + z =. [4x + y + z ± 9 = 0 5