VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA MANAGEMENTU A EKONOMIKY VE ZLÍNĚ OPERAČNÍ VÝZKUM BEDŘICH ZIMOLA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA MANAGEMENTU A EKONOMIKY VE ZLÍNĚ OPERAČNÍ VÝZKUM BEDŘICH ZIMOLA ZLÍN

Reezovl: Josef St Bedřh Zmol, ISBN 8-4-664-5

Obsh PŘEDMLUVA...6. OPERAČNÍ VÝZKUM JAKO NÁSTROJ ŘÍZENÍ...7. ÚVOD...7. CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍHO VÝZKUMU...7.3 POSTUP PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH OPERAČNÍHO VÝZKUMU...9.3. Formule úlohy...9.3. Sestveí modelu....3.3 Řešeí úlohy...4.3.4 Ověřeí srávost modelu řešeí...4.3.5 Relze řešeí...5.4 OBLASTI APLIKACE OPERAČNÍHO VÝZKUMU... 5.5 METODY A PROSTŘEDKY OPERAČNÍHO VÝZKUMU... 6.5. Mtemtké rogrmováí...6.5. Síťová lýz...7.5.3 Modely řízeí zásob skldů...7.5.4 Teore hromdé obsluhy (teore frot)...8.5.5 Otmlze roesů obovy...8.5.6 Teore her rozhodováí v koflktíh stuíh...9.5.7 Víekrterálí hodoeí vrt...9.5.8 Smulčí modely...9. LINEÁRNÍ OPTIMALIZAČNÍ MODEL.... ÚVOD.... OBECNÝ MATEMATICKÝ MODEL, ZÁKLADNÍ POJMY....3 APLIKACE LINEÁRNÍHO OPTIMALIZAČNÍHO MODELU...3.3. Formule ekoomkého modelu...4.3. Formule mtemtkého modelu...6.3.3 Řešeí modelu...8.3.4 Ekoomká terrete řešeí...9.4 FORMULACE TYPICKÝCH MODELŮ ÚLOH LINEÁRNÍHO PROGRAMOVÁNÍ...3.4. Ktí roblémy...3.4. Směšoví roblémy...37.4.3 Úlohy o děleí mterálu...39.4.4. Dstrbučí modely...4.5. DUALITA...48.5.. Duálí roblém...48.5.. Prmárí duálí model...48 3

.5.3. Ekoomká terrete...5.6. SIMPLEXOVÁ METODA...53.6.. Koký tvr mtemtkého modelu...53.6.. Postu výočtu...54.6.3. Úrv soustvy omezeí rove. Přídté roměé...55.6.4. Výhozí zákldí řešeí. Smleová tbulk...56.6.5. Test otmlty...57.6.6. Přehod ové zákldí řešeí. Iterčí ostu...58.6.7. Iterrete testu otmlty. Stíové ey. Řešeí duálího modelu...6.6.8. Pomoé roměé. Rozšířeý model. Dvoufázová smleová metod...6.7 DISTRIBUČNÍ METODA...64.7. Model dstrbučího tyu...64.7. Výhozí zákldí řešeí...66.7.3 Test otmlty...7.7.4 Přehod ové zákldí řešeí...74.7.5 Degeerové řešeí...76.7.6 Ekoomká terrete eřímýh szeb duálího řešeí...76 3. STOCHASTICKÉ MODELY EKONOMICKÝCH PROCESŮ...77 3.. ÚVOD...77 3.. STOCHASTICKÉ PROCESY MARKOVSKÉHO TYPU...77 3.3. STOCHASTICKÉ PROCESY S HODNOCENÍM A JEJICH OPTIMÁLNÍ ŘÍZENÍ...8 3.4. PROCESY SE SPOJITÝM ČASEM...8 4. MODELY HROMADNÉ OBSLUHY...86 4. ÚVOD...86 4. ZÁKLADNÍ PRVKY MODELŮ HROMADNÉ OBSLUHY...86 4.3 KLASIFIKACE SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY...88 4.4 POUŽITÍ MODELŮ HROMADNÉ OBSLUHY...88 4.5 METODY ŘEŠENÍ MODELŮ HROMADNÉ OBSLUHY...89 4.6 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI MODELŮ HROMADNÉ OBSLUHY...89 4.7 JEDNODUCHÝ EXPONENCIÁLNÍ KANÁL...9 4.7. Stoveí rozděleí rvděodobostí stvů ve stoárím stvu ro systém M/M//...9 4.7. Zákldí hrkterstky systému...95 4.7.3 Možost užtí modelu...96 4.7.4. Omezeá kt systému (M/M//K)...97 4.8. PROCESY MNOŽENÍ A ÚMRTÍ...99 4.9. PARALELNĚ ŘAZENÉ EXPONENCIÁLNÍ KANÁLY (M/M/C/ )... 4.9.. Omezeá kt systému (M/M//K)...6 4.9.. Systém bez čekíh míst (M/M//)...8 4

4.. SYSTÉMY S KONEČNÝM POČTEM PRVKŮ (CYKLICKÉ SYSTÉMY)...8 4... Jede eoeálí kál...9 4... Prlelě řzeé eoeálí kály... 4.. OPTIMALIZAČNÍ ÚLOHY V SYSTÉMECH HROMADNÉ OBSLUHY... 5. ŘÍZENÍ ZÁSOB...5 5.. ÚVOD...5 5.. ZÁKLADNÍ POJMY TEORIE ZÁSOB... 5 5.3. MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB...7 5.4. KLASIFIKACE MODELŮ ŘÍZENÍ ZÁSOB... 5.5. MODELY DETERMINISTICKÉ... 5.5.. Jedoroduktový model s jedorázovým dolěím... 5.5.. Jedoroduktový dymký model s evou velkostí dolňováí... 5.5.3. Přehodý edosttek zásob...5 5.5.4. Systém s koečou teztou dolňováí rodukčí model...9 5.5.5. Slevy v ořzoví eě zásob model s eovou degresí...3 5.5.6. Víeroduktový skldí systém - dymký model...3 5.6. MODELY STOCHASTICKÉ...35 5.6.. Jedorázově vytvářeá zásob s emrky rvděodobostě určeou otávkou35 6. SÍŤOVÁ ANALÝZA... 39 6. ÚVOD...39 6. ZÁKLADY TEORIE GRAFŮ...39 6.3 ZÁKLADNÍ ÚLOHY SÍŤOVÉ ANALÝZY... 4 6.3. Otmálí sojeí v sít...4 6.3. Nejkrtší est sítí...43 6.3.3 Toky v sít...45 6.4 ANALÝZA KRITICKÉ CESTY...47 6.4. Čsová lýz sítě omoí CPM...49 6.4. Čsová lýz sítě omoí PERT...58 6.4.3 Čsově ákldová lýz sítě...6 6.4.4 Čsově zdrojová lýz sítě...64 LITERATURA...68 5

Předmluv Klíčem k úsěšému řízeí je rozhodováí. Proes rozhodováí zčíá vždy, když se objeví roblém. Mžer roblém většou ejdříve ojmeuje, defuje, k formuluje íle jeho řešeí, zkoumá fktory, které ho ovlvňují, odmňují lmtují odhduje možé vrty řešeí. N závěr vybere subjektvě ejleší ostu řešeí s ílem lézt otmálí řešeí roblému. Teto roes lýzy roblému má dvě zákldí formy: kvlttví kvtttví. Př oužtí ouze kvlttvího řístuu soléhá mžer osobí úsudek ebo zkušeost, získé ř řešeí odobého roblému. Tkový zůsob rozhodováí je zývá emrko-tutvím mohdy může stčt ke kvltímu rozhodutí. S růstem složtost řešeého roblému je všk uté kombovt čstě kvlttví řístu s kvtttví lýzou roblému. Kvtttví lýz roblému se ultí tehdy, ejsou-l zkušeost s dřívějším odobým roblémy ebo je roblém tk rozsáhlý komleí, že vyžduje důkldou lýzu zložeou ektíh vědekýh zákldeh. Použtí kvtttvíh metod je všk čsté ř řešeí okovýh jedoduhýh roblémů, kdy šetří čs mžer, ří. jeho řeštelského týmu. Kvtttví zákldy ro rozhodováí oskytuje oerčí výzkum. Mžer vyzbrojeý metodm oerčího výzkumu je shoe kvlfkově jk dlouhodobě láovt rozvoj ve svěřeé oblst, tk řešt kždodeí roblémy mžerské re. Mgemet otřebuje od oerčího výzkumu shromáždt terretovt dt, kostruovt mtemtké modely odrobovt je eermetům, ředvídt hováí ekoomkýh systémů vytvářet tk ředokldy ro kvlfková rozhodutí. Mez mžery selsty oerčího výzkumu musí estovt úzká soluráe dělb ráe. Pro efektví úsěšou solurá je ezbyté, by mžeř byl obezáme se zákldím oztky o kvtttvíh metodáh, které oerčí výzkum oužívá. Neí uté, by ovládl kždý krok řešííh lgortmů, le by ohol odsttu oužtýh metod modelů, jejh možost oužtí, le omezeí. Je tk je možé se vyhout edorozuměí z řeeňováí výsledků modelovýh řešeí, ří. se eeht odrdt složtostí mtemtkého modelu. Získáí rávě tkovýh zlostí ro kvlfkové využíváí kvtttvího řístuu v rozhodováí odoruje ředkládý učebí tet. Učebí tet témtky odráží kurz Kvtttví metody v rozhodováí, ředášeý Fkultě mgemetu ekoomky VUT ve Zlíě osluhčům studjíh oborů mgemet, odková ekoomk růmyslové žeýrství. Předkládý tet s ečí ároky orgltu vyčerávjíí výkld dslíy oerčího výzkumu. Vzkl z otřeby soustředt obsh kurzu do jedého ueleého učebího tetu. Tet je rozděle do šest ktol, z hž kždá je věová smostté ueleé metodě oerčího výzkumu - uvedeí do roblemtky modelovýh řístuů oerčího výzkumu, leárímu rogrmováí, teoretkým zákldům stohstkýh modelů teore hromdé obsluhy, řízeí zásob síťové lýze. Teoretký výkld je růběžě lustrová řdou řešeýh říkldů. Učebí tet může osloužt eje osluhčům Fkulty mgemetu ekoomky VUT ve Zlíě, le je vhodý ro ostgrduálí kurzy změřeé lk mtemtkýh metod v ekoome řízeí. Zvládutí otmlzčíh modelů metod v ředkládém růřezu je dobrým výhozím ředokldem ro sdější oret v dlšíh tehkáh ekoomkého rozhodováí. Příosem oužíváí mtemtkého rátu je tké vyěstováí určté kázě v myšleí vyjdřováí. 6

. Oerčí výzkum jko ástroj řízeí. ÚVOD Vzk vědeké dslíy, která se vyvul do deší odoby, sdá do 4. let. Název oerčí výzkum byl ro oužt orvé v období II. světové války je oltý tomu, že metod oerčího výzkumu se oužívlo ř řešeí úloh souvsejííh s vojeským oerem. Počátek rozvoje metod oerčího výzkumu se sojuje ředevším se jméy G.B. Dtzg, L.V. Ktorovče, P.M. Morse, G.E. Kmbll, R.L. Akoff C.W. Churhm. V součsé době ředstvují metody oerčího výzkumu soubor ástrojů ro řízeí složtýh ekoomkýh systémů, jk mkroekoomké úrov, tk v mkroekoomkém měřítku. Oerčí výzkum oskytuje možost zkvltt ekoomké rozhodováí, to ředevším ve smyslu ryhlost kvlfkovost, oužtím kvtttvíh metod. Proto se jko eodděltelá součást ekoomké teore hosodářské re stále víe roszuje mtemtké modelováí. Jde ředevším o tzv. ekoomko mtemtké modely metody oužívé v mtemtké ekoom, ekoometr oerčím výzkumu. Mtemtká ekoome oužívá mtemtky ouze jko ástroje ř formul ekoomkýh závslostí vysvětlováí ekoomkýh jevů. Ekoometre s klde z úkol verfkovt ostuláty ekoomké teore, získé metodou vědeké bstrke. Vyhází z ekoometrkého modelu, zkostruového z emrkýh údjů oužtím mtemtkýh výrzovýh rostředků sttstkýh metod, které slouží k lýze, rogózováí otmálímu řízeí. Oerčí výzkum je ejmldší oblstí lke mtemtky v ekoom lze jej hrkterzovt stručě jko souhr metod týmové výzkumé ráe využívjíí komleí, t.j. systémový řístu, k řešeí ekoomkýh, orgzčíh, tehkýh ebo jýh složtýh rozhodovíh roblémů omoí mtemtkého modelováí ří. výočetí tehky z účelem lezeí otmálíh rozhodutí (strtegí), t.j. tkovýh, která jsou z hledsk ředem stoveého íle ejleší. Mezoborová vědí dslí oerčí výzkum dosáhl zčého rozšířeí jko jed z metod otmálího řízeí ekoomkýh systémů.. CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍHO VÝZKUMU Pokud se ztotožíme s tvrzeím, že kyberetk je obeě teoretký zákld vědekého řízeí, k oerčí výzkum lze hát jko lkovou kyberetku v oblst řešeí rktkýh rozhodovíh orgzčíh úloh. Jko kždá lková vědí dslí využívjíí mtemtkého rátu, rozvíjí oerčí výzkum ředevším teoretké zákldy kostruke mtemtkýh modelů orgzčíh ekoomkýh systémů, včetě lgortmů jejh řešeí. Vedle této stráky formálí všk resektuje obshový metodologký sekt zkoumáí. Chrkterstkým rysy oerčího výzkumu jsou: systémový řístu, týmová ráe, modelová tehk. Systémový řístu. Př řešeí úlohy oerčího výzkumu se vyhází z ředokldu, že hováí lbovolého rvku zkoumého systému elze osuzovt zolově, eboť vždy určtým zůsobem ovlvňuje osttí rvky, řtom e kždá z těhto vzeb je odsttá e všehy vlvy lze zjstt. Jádrem systémového řístuu k řešeí roblému je tedy systemtké vyhledáváí vzájemýh vzeb ř zkoumáí ebo hodoeí kterékolv část systému, řtom se 7

řhlíží k ůsobeí okolí. Zrvdl se vyhází z okud možo jedoduhé formule úlohy. Pokud se tková formule ukáže jko řílš úzká, rozšíří se o dlší doosud ezhruté vzby tkto ově vymezeý systém se oět osuzuje jko elek. Týmová ráe. Všeobeě vžtá kovee ro klsfk vědekýh oztků, která koekoů odovídá struktuře vědíh oborů, vede k čleěí zkoumýh roblémů dle jejh řevžujíího hrkteru soologké, ekoomké, tehologké j. Děleí všk emusí být vždy totožé se strukturou reálýh roblémů. Prktké zkušeost otvrzují, že komleí řešeí složtýh rozhodovíh úloh lze získt ouze s oužtím oztků řdy vědíh dslí. Proto se v oerčím výzkumu zojují do řešeí jedotlvýh roblémů selsté růzýh oborů změřeí. Iterdslárost umožňuje zkoumáí jedé téže úlohy z růzýh hledsek, eboť kždý z odboríků ultňuje ř řešeí téhož roblému svůj vlstí řístu. Nř. stovme s z íl zvýšeí roduktvty v jsté výrobí jedote. Soolog může řešt úkol ř. řjímáím ovýh kvlfkovýh rovíků ebo zvyšováím kvlfke stávjííh rovíků. Tehk bude věovt ozorost zdokoleí výrobího zřízeí ebo tehologe. Ekoom se změří efektvější mzdovou ří. jou stmul. Systémový lytk bude zkoumt možost zryhleí zkvltěí toku formí otřebýh ro rozhodováí td. Kždý z odboríků se sží dosáhou ze svého hledsk oztvíh výsledků, le otázk, které z vrhovýh řešeí, ří. jká jejh kombe je z hledsk vytčeého íle ejleší, zůstává ezodověze. Odověď lze lézt terve sestveím kvtttvího krtér, jehož zákldě se vyhodotí orovjí možé zůsoby řešeí. Modelová tehk. Modelováí zkoumého systému lí v systémeh ekoomkého č orgzčího hrkteru fuk eermetálí tehky. Tedy reke struktury hováí systému vůč růzě se měíím odmíkám lze eermetálě ověřt ouze rávě jeho modelu. Pro oerčí výzkum je tyké oužíváí ředevším mtemtkýh modelů. Kždý model je obeě odsttým zjedodušeím osového systému. V mtemtkém modelu se jko výrzovýh rostředků oužívá mtemtkého rátu. Přes všeh zjedodušeí oždujeme od kždého modelu, by byl dekvátím obrzem zkoumé relty. Tuto dekvátost je uté vhodým zůsobem testovt rktky ověřovt. N druhé strě se ožduje, by oužtý model vždy dávl možost e řílš komlkového řešeí. Nejčstější formou modelů oerčího výzkumu je rove, res. soustv rov. Jejh strukturu lze jedoduše ost ř. výrzem (, y ) etrém z f, j kde z - účelová fuke, vyjdřuje úroveň ředem zvoleého ílového krtér, které hrkterzuje kvltu ebo efektvost fugováí zkoumého systému, jsou tzv. řdtelé roměé, y j eřdtelé roměé (kostty) f je fuke osujíí vzthy mez z, y j. Teto zákldí tvr modelu je k obvykle rozšíře ještě o jedu ebo víe rov, res. erovostí, které vyjdřují určtá omezeí ěkterýh roměýh solu s fukí ílového krtér tvoří elkový model systému ebo řešeé úlohy. Tykým zkem modelů oerčího výzkumu je ředevším fkt, že mjí ovhu otmlzčíh modelů. Umožňují totž dosět k řešeí res. strtegím, které jsou z hledsk ílového res. ílovýh krtérí ejleší. Přtom úroveň řdtelýh roměýh obsžeýh v účelové fuk resektuje omezujíí odmíky úlohy. Podsttou otmlze je tedy hledáí etrému kvtttvího ílového krtér, t.j. buď mmálího vstuu do systému ř dém výstuu, ebo mmálího výstuu ze systému ř dém vstuu, ebo mmálího rozdílu mez výstuem vstuem. Jde tedy o stoveí tkového řešeí roblému, které ř roálím využtí dsoblíh zdrojů vede k dosžeí dého íle. 8

.3 POSTUP PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH OPERAČNÍHO VÝZKUMU Proes kvtttví lýzy ekoomkýh orgzčíh systémů omoí modelů metod oerčího výzkumu robíhá v ěkolk sebe vzujííh etáh. V odsttě se jedá o víestuňovou bstrk - detfke systému, tj. kvlttví lýz zkoumého roblému, formule výhozí ekoomké hyotézy, její mtemtký model, jeho řešeí, včetě ověřeí srávost struktury výsledků modelu, rktké využtí lezeého řešeí zdokoleí lyzového systému. Kvlttví lýz roblému je výhodskem ř formul tzv. ekoomkého modelu. V této rví etě dgostkého hrkteru je uté ředevším vymezt ředmět zkoumáí, určt ejdůležtější fktory, defovt klsfkovt hyotézy, roměé omezeí úlohy. Rověž je třeb stovt hodotíí krtérum ro osouzeí kvlty fugováí studového systému. Kostruke mtemtkého modelu sočívá v trsform ekoomkého modelu omoí mtemtkýh výrzovýh rostředků. Adekvátost oužtého modelu závsí mj. zvoleé lytké formě osovýh vzthů mez jedotlvým roměým. Je-l sestve mtemtký model úlohy jsou-l k dsoz vstuí dt, lze řejít k jeho řešeí. V odsttě jde o lezeí řesýh res. řblžýh otmálíh hodot řdtelýh roměýh, tedy tkovýh, které zručují ejleší úroveň zvoleého ukztele efektvost fugováí systému ř dé úrov eřdtelýh roměýh. V závslost hrkteru modelu lze řešeí získt buď metodm mtemtké lýzy ebo eermetálím zůsobem, ř. smulčím ostuy. Pouze ěkteré jedoduhé mtemtké modely lze řešt ručě, řešeí rozsáhlýh úloh lze efektvě získt ouze omoí očítče s říslušým rogrmovým vybveím. Dlším krokem je rověřeí dekvátost modelu vyhodoeí lezeého řešeí. Verfke výsledků sočívá v orováí teoretkýh hodot získého otmálího řešeí s dosvdí stuí (strtegí) ve vyčísleí rozdílů vyočteé skutečé úrově krtér kvlty fugováí systému. Posledí fází ostuu je mlemete, tedy relze výsledků kvtttví lýzy mtemtkého modelu v r, se shou lt v zdáí formulové íle, t.j. zdokolt fuk zkoumého systému. Dále je uté lyzovt tlvost stbltu otmálího řešeí vzhledem k změě struktury modelu, ří. výhozíh omezujííh odmíek. Zřejmě e vždy se jedotlvé ety kostruke modelu oerčího výzkumu relzují ve výše uvedeém ořdí. Ve skutečost mohou robíht ěkteré dílčí čost rlelě, vzájemě se ovlvňují trvjí ž do ukočeí elého rojektu. Nyí odroběj k jedotlvým etám rí ř řešeí úloh oerčího výzkumu..3. Formule úlohy Pro stoveí odstty roblému formul rozhodoví úlohy je uté vyjít z odrobého rozboru stue, jehož smyslem je: vymezt zkoumý systém okolí, které může teto systém odsttě ovlvt, stovt o ejřesější dgózu součsého stvu, zjstt, zd jsou slěy zákldí odmíky ro oužtí metod oerčího výzkumu, t.j. hlvě dostuost kvltu formčíh odkldů, kvlfk rovíků, orgzčí ředokldy, odhdout efekt, který lze očekávt od výsledého řešeí roblému. Předokldy ro řešeí rozhodovího roesu ektím otmlzčím ostuem jsou ásledujíí: 9

řídíí (rozhodujíí) subjekt může dosět k vytčeému íl lesoň dvěm relzovtelým strtegem (ostuy), t.j. estuje možost ltertvího řešeí, volbou kždé z těhto strtegí, dou kvtttvím hrkterstkm řdtelýh roměýh, lze dosáhout růzýh výsledků, řtom lesoň jede je řídíím subjektem referová, kždé z možýh strtegí odovídá já rvděodobost dosžeí stoveého íle. Nutost řešt rozhodoví roblém tedy vzká v řídě, lze-l dosět k ředem vytčeému íl růzým, rozdílě efektím zůsoby, řtom elze jedoduše určt ejleší strteg. K vlstímu vymezeí k formul úlohy oerčího výzkumu musíme tedy zát: jký je íl, včetě krtér ro hodoeí jedotlvýh strtegí umožňujííh jeho dosžeí, kdo je subjektem rozhodováí, o může rozhodujíí subjekt bezrostředě ovlvt, jké vlvy okolí ůsobí výsledky určeýh strtegí. Stoveí ílů krtérí. Obeě lze ří, že ílem lbovolého systému je jedk stblze, jedk rozvoj. Stblze sočívá v uhováí buď určtýh zdrojů (rovíh sl, fčíh rostředků, eerge, surov od.), ebo určtého stvu (úroveň kvlfkovost rovíh sl, směost od.). Cíle tohoto druhu ředstvují tedy zdroje (fktory), využívé ř relz jedotlvýh strtegí systému, t.j. vstuy úlohy. Cílem rozvoje je zrvdl získáí určtýh zdrojů, které systém doosud evlstí, oř. dosžeí určtého oždového stvu (úrově). To jsou vlstě výstuy úlohy. Cíle rvího druhu lze stovt lýzou všeh možýh řešeí úlohy z hledsk jejh relze. Přtom lze objevt dlší doosud eresektová omezeí strě vstuu. Př volbě určté strtege musíme čsto kromě ekoomkýh krtérí řhlížet k hledskům mmoekoomkého hrkteru, ř. k solečeským, oltkým ebo soálím sektům. Problémy ř volbě hodotíího krtér mohou vzkout, hledáme-l otmálí strteg jedk ro systém jko elek zároveň ro jedotlvé jeho subsystémy. Zřejmě v tkovém řídě ebude obeě ltt, že otmálí strtege systému souhr dílčíh otmálíh řešeí ro jedotlvé subsystémy dávjí stejé výsledky. Alýz systému. Pro jedozčé stoveí ostele rozhodováí odovědost z rozhodutí včetě jeho relze, ro stoveí všeh řdtelýh eřdtelýh roměýh, je uté odrobě zát smotý systém, v kterém rozhodoví roes vzká, le jeho okolí. Obvykle ostuujeme tkto: Zjstíme otřeby, ří. oždvky, které systém usokojuje ve vzthu k okolí. Nř. jedá-l se o výrobí odk, stovíme trží okolí jedotlvé druhy výrobků služeb, které ožduje. Určíme, jkým zůsobem je systém formová o vzku určtého oždvku ebo otřeby. V řídě výrobího odku řhází tto forme jko objedávk. Dle hrkteru kokrétí stue lze určt ř. očet velkost objedávek, které řházejí v určtém čsovém tervlu, jejh rozděleí dle oborové omekltury od. Stovíme zůsob regstre (evdee) forme o otřebáh, které vzkjí v okolí systému, jejh tok jedotlvým čláky systému. T.j. sledujeme zůsob zrováí těhto formí, ř. tříděí, kódováí, shrováí (grege) td., dále ohyb ůvodí růzým zůsobem trsformové forme v jedotlvýh subsystémeh. Součsě sledujeme, v kterýh čláíh systému slouží forme jko odkld ro rozhodutí. Nejčstěj je uto zákldě této forme obstrt zdroje, ř. surovy, fčí rostředky od.

Všehy tyto forme o fugováí systému jeho vztzíh k okolí ejlée zobrzíme omoí grfkýh shemt, dolíme všehy odkldy využívé jedk ro sběr řeos formí, le ro vlstí rozhodováí jedotlvýh stuíh řízeí. Potom lze řstout k lýze vyhodoeí tkto zmové stue. Ze shemtu se vyustí redudtí forme, které eslouží jko odkld k žádé čost rozhodutí uvtř systému. Dále se zřetelě odlší čláky systému sloužíí zrováí formí jejh shromžďováí čláky, ve kterýh vzkjí rozhodutí. Výsledkem je tkové shem, které je v odsttě jedoduhým osým modelem. Zázorňuje určtým dekvátím zůsobem všehy odstté oere fuke zkoumého systému součsě umožňuje vymezt ejdůležtější řdtelé eřdtelé roměé, určt, kdo rozhoduje jké má k dsoz forme v okmžku rozhodováí ří. objevt ty čláky systému, které jsou rozhodujíí ro řídíí roes. Př určeí krtér kvlty fugováí systému ř kostruk vlstí krterálí fuke vyházíme z rů teore rozhodováí. Pro volbu ejvhodějšího hledsk osuzováí fuke systému je třeb zát odmíky, v hž rozhodoví roes robíhá. Obeě estují tř možost - rozhodováí v odmíkáh jstoty, rzk ejstoty. Podle toho rozlšujeme tké tř druhy rozhodovíh úloh:. Determstké úlohy. Vzkjí v odmíkáh jstoty, kdy je ředem zámo, že kždé řjté řešeí (strtege) vede ouze k jedému možému výsledku.. Stohstké (rvděodobostí) úlohy. Vzkjí ř rozhodováí v odmíkáh rzk. V tkovýh stuíh elze jedozčě řřdt jedotlvé strteg určtý výsledek. Zrvdl je ouze zámo, že volbou určtého řešeí lze dosět k růzým možým výsledkům, řtom rvděodobost jejh dosžeí záme ebo je můžeme odhdout. 3. Rozhodováí v odmíkáh ejstoty. Jedá se o tkové rozhodoví roblémy, kdy ředem elze vůbe odhdout, jké může mít důsledky to č oo řešeí, ebo ezáme možu možýh výsledků. Úlohy determstké rozhodováí v odmíkáh ejstoty lze okládt z eterémí řídy úloh, ve kterýh vystuuje rvek rzk. Větš rozhodovíh roesů v hosodářskýh orgzčíh systémeh robíhá rávě v odmíkáh estee rzk. Teore rozhodováí je v odsttě zlože oztku, že všehy rzkové stue mjí stejou strukturu. Rozhodujíí subjekt může zrvdl volt mez ěkolk vrtím strtegem, které lze kvtfkovt. Soubor všeh možýh řešeí tvoří tzv. rozhodoví rostor. Cílem je lézt jedk krtér usdňujíí subjektu rozhodováí jedk lézt logké výočetí ostuy, omoí hž lze z řdy ltertvíh strtegí zvolt tu, která je ro rozhodujíí subjekt z hledsk zvoleého íle ejvýhodější. V odmíkáh rzk závsí výsledek orováí eje subjektem zvoleé strteg, le hováí okolí systému, t.j. strteg okolí. Proto je shou vytvářet rozhodoví fuke, které dovolují řřdt kždé komb strtege rozhodovího subjektu strtege okolí rvděodobost dosžeí určtého výsledku. Zůsob volby řešeí se k lší ředevším odle toho, zd-l je č eí strtege okolí závslá strteg subjektu, který rozhoduje..3. Sestveí modelu Obeě je model určtou romí zkoumého systému. Smyslem modelového zobrzeí je, by model byl odsttým zjedodušeím skutečost, le dovolovl řtom studum tkto zobrzeého systému s dosttečou řesostí. Rozhodujíím ro stueň zjedodušeí modelu je účel, který sledujeme. N ěm závsí, o budeme okládt z výzmé o z zedbtelé, ebol o zhreme res. ezhreme do modelu. Sestveí modelu eí v

žádém řídě jedorázovým ktem, le síše roesem. Zjstíme-l, že odhylk mez reltou výsledkem omoí modelu vyočteým je eúosá, musíme rovést v jeho kostruk říslušé korektury, ř. zhreme do modelu dlší fktory. Postu okujeme tk dlouho, dokud rozdíl mez teoretkým výsledkem skutečostí eklese od řjtelou mez. Klsfke modelů. V oerčím výzkumu eoužíváme ouze mtemtké modely. Podle rostředků oužtýh ř kostruk modelu rozlšujeme modely verbálě deskrtví, fyzké, logové, symbolké roedurové. Verbálě deskrtví modely jsou modely osé slovy, ldskou řečí. Teto zůsob modelováí je se běžý, eáročý eákldý, le možost dlšího zrováí tkového modelu jsou omezeé. Ve fyzkýh (ázorýh, kokýh) modeleh jsou všehy odstté rysy orgálu zázorěy stejým zůsobem, zrvdl ouze v jém měřítku. Tkovým modelem je ř. fotogrfe, m č růzé zmešey, oř. zvětšey orgálu. Názoré modely mjí kokrétí hrkter, ejsou všk řílš vhodé k eermetováí. V modeleh logovýh se zázorňují zkoumjí vlstost hováí určtého systému omoí vlstostí jého systému. Nř. hydrulkým systémem lze zázort systém elektrký ebo dokoe ekoomký. Alogové modely ejsou většou tk kokrétí jko ázoré modely, lée se všk s m ruje. V symbolkýh modeleh jsou jevy roesy zhyey omoí symbolů. Ze symbolkýh modelů je ejdůležtější model mtemtký, v kterém jsou zkoumé jevy roesy osáy mtemtkým jzykem, ejčstěj mtemtkým výrzy, fukem, rovem, le tký grfy, ostuovým dgrmy, tbulkm od. Mtemtk dsouje řdou efektvíh lytkýh metod, tkže mtemtké modely lze řešt bez zvláště vysokýh ákldů. Proedurové modely se vyvuly v souvslost se smulčím metodm, které jsou součástí oerčího výzkumu. V těhto modeleh se oužívá ředem sefkového symbolkého jzyk, může jím být ěkterý obeě oužtelý le síše selzový rogrmoví jzyk. Zkoumý jev se osuje omoí rvků tohoto jzyk ve formě jedoduhýh oerí. Tyto modely se tedy ejčstěj relzují očítč. Dále lze hrkterzovt modely odle toho, zd zhrují č ezhrují tké fktor čsu, jko dymké res. sttké modely. Ve většě modelů se čsový fktor bere v úvhu, t.j. zjímá ás hováí systému v závslost čse. Sttké modely se oužívjí v řídě, když ás dymká složk jevu ezjímá, ebo v řídě, že její zřzeí by vedlo k eúměrým výočetím komlkím ebo eúměrým ákldům ř relz modelu. Vždy, když je oužto sttkého modelu, je třeb zohledt teto fkt ř osuzováí dosžeýh výsledků. Podle tyu fukčího vzthu mez jedotlvým roměým modelu rozlšujeme modely leárí eleárí. Jestlže model osthuje jk stráku tehkou (výrobí roes), tk hováí ldí, zýváme ho modelem hybrdím. Jsou to ř. modely, kdy se studuje vlv otávky výrobu ok hováí ldí ř sotřebě, která ovlvňuje výrobu. Některé jevy ebo roesy elze ost fukem rostoru č čsu, le jejh hováí lze vysthout jstým rvděodobostím zákoem. Tkové jevy mjí stohstký hrkter. Tm, kde lze vyloučt áhodé fktory, se oužívjí modely determstké, ok tm, kde áhodé fktory odsttě ovlvňují zkoumý jev, hovoříme o modeleh stohstkýh. Nejzámějším modely stohstkým jsou modely hromdé obsluhy (teore frot), modely zásob, mez determstké modely tří modely leárího rogrmováí, modely mezodvětvovýh vzthů (strukturálí lýz).

V řdě studí oerčího výzkumu se ostuě užívá víe druhů modelů. Verbálě deskrtví, ázoré logové modely slouží čsto k rvímu, řblžému osu reálého systému zároveň jko výhodsko ř kostruk modelů symbolkýh ebo roedurovýh. Zjedodušeí modelu. Jk jž bylo uvedeo, ílem modelováí je zobrzt o ejjedodušším zůsobem zkoumou reltu, řtom toto zjedodušeí esmí být úkor kvlty výsledku, získého omoí modelu. V r eí vždy sdé dosět k srávému komromsu mez těmto dvěm, rot sobě stojíím oždvky. K dosžeí úosého stuě rome skutečost modelem musíme lě ohot odsttu úlohy, resektovt všehy sekty, řházejíí v úvhu, využívt dosvdíh zkušeostí z lke metod oerčího výzkumu dobře zát oř. odhdout možost studového roblému. Cest vedouíh k zjedodušeí modelu je elá řd. Uveďme je ejčstěj oužívé. Podsttého zjedodušeí se dosáhe ř. vyloučeím ebo ezhrutím ěkterýh roměýh. Rozhodutí o zhrutí ebo ezhrutí roměé musí ředházet důkldá, ř. fktorová lýz, by edošlo k oomeutí č vyuštěí tkové roměé, která má ve zkoumém systému odsttý ebo dokoe rozhodujíí vlv. Vzhledem k tomu, že obvykle ř řešeí kokrétí úlohy v oerčím výzkumu je k dsoz elá řd vyrovýh jž vyzkoušeýh modelů, usdňujeme s čsto rá tím, že lkujeme hotový model, ž byhom všk zkouml, z jkýh zjedodušujííh ředokldů byl zkostruová ůvodě. Sížeí očtu roměýh tedy zjedodušeí modelu lze dosáhout tké gregí roměýh. Shrovt do gregátů lze ovšem ouze homogeí roměé. Jým zůsobem zjedodušeí modelu je substtue skutečýh roměýh romtvím velčm. Nř. čsto se změňuje ěkterá roměá kosttou, kterou je středí hodot áhodé velčy. Z důvodů mtemtké jedoduhost modelu hrzujeme v ěkterýh řídeh roměé, které jsou ve skutečost esojté, roměým sojtým. Jdy volíme očý ostu, t.j. sojtou roměou romujeme v modelu dskrétí velčou. Čsto se odří zjedodušt model tím, že se ozměí fukčí vzthy mez roměým. Rozšířeá je ř. leárí rome eleáríh fukí ebo rome křvky oslouostí římek, hrzeí áhodýh velč sojtou fukí ormálího rozděleí. K zjedodušeí modelu slouží změy v očtu č hrkteru omezujííh odmíek. Někdy se ve sze o ejdokolejší formul modelu uvžuje řílš moho omezeí, ož vede k výočetím roblémům. Dooručuje se ostuě omezeí vyouštět to tk dlouho, dokud se edosěje k výočetě shůdému řešeí. Př sížeí očtu omezujííh odmíek úlohy má lezeé řešeí zrvdl otmstký hrkter, ř zvýšeí jejh očtu ok dosíváme k řešeí esmstkému. Změ hrkteru očtu omezeí má svůj výzm v tom, že umožňuje určt hre řešeí úlohy, t.j. odhdout tervl, v jehož rozmezí se výsledek ř uvedeýh změáh omezujííh odmíek ohybuje, ož je obvykle eý oztek ro řídíí subjekt. Nlěí modelu údj. Růzé modely jsou růzě áročé rozsh kvltu vstuíh údjů. Získáváí, zrováí řírv vstuíh údjů ro model je čsově velm áročou fází rí řešeí úlohy oerčího výzkumu. Výhozí odkldy získáváme růzým zůsoby, ejčstěj ze sttstkýh vyčerávjííh č výběrovýh šetřeí, z oertvě tehké evdee, účetíh dokldů, sortů, zráv, rozborů, le rostředtvím ket ebo rozhovorů s říslušým rovíky. 3

.3.3 Řešeí úlohy Po sefk mtemtkého modelu úlohy shromážděí vstuíh údjů lze řstout k umerkému řešeí modelu. Tedy máme určt tkové hodoty (úroveň) řdtelýh roměýh, ro které zvoleé krtérum otmlty doshuje oždového etrému, tj. mm ebo mm. Obeý tvr mtemtkého modelu rozhodovího roesu můžeme sát ř. ve tvru: z f y ř omezeíh (, ) etrém (, y) g, kde je vektor řdtelýh roměýh, y vektor eřdtelýh roměýh, z ředstvuje hodotu (úroveň) krtér otmlty. Nlézt otmálí řešeí tohoto modelu zmeá určt tkové (jko fuk y), ro které z dosáhe svého etrému. K řešeí lze využít říslušé klské mtemtké metody, ř. dfereálího očtu. Metody, které umožňují tkto bezrostředě dosět k řešeí modelu, zýváme deduktví. V řdě řídů stohstkýh modelů všk elze jedoduše oř. vůbe vyjádřt z jko fuk y tedy oužít deduktví metody. V tkové stu je uté oužít určtýh rvdel - lgortmu, který umoží vyčíslt očekávou úroveň krtér otmlty ro lbovolé ozorové soubory hodot y. Výočetí ostuy zložeé ru ostuého řešeí modelu (o etáh) ozčujeme jko terčí. Jejh odstt sočívá v tom, že výočet zčíá od ěkterého, zrvdl sdo získého tzv. říustého řešeí (vyhovujíí všem omezeím modelu) k se oužje lgortmus zručujíí ostué zlešováí tohoto zkoušku vybrého řešeí. Prktky to vydá tk, že výhozí říusté řešeí je v dlším kroku zákldě mehkého rvdl hrzeo z hledsk íle leším řešeím, řtom teto ostu se okuje tk dlouho, dokud se edosáhe otm. Větš těhto terčíh metod zručuje lezeí otmálího řešeí (okud estuje) v koečém očtu kroků. Estují le tkové terčí lgortmy, které jsou zložey tzv. metodě okusů omylů. N zákldě okovýh okusů umožňují se zlešt řešeí, le ezručují zlešováí mootóím zůsobem. Smule. Jedou z možostí, jk získt řešeí modelů oerčího výzkumu v řídě, že selhávjí ebo jsou eefektví lytké metody, je smulčí tehk. Smulčí tehk je zložeá eermetováí s modelem. Největší výzm mjí smulčí metody ve sojeí s mtemtkým modely výočetí tehkou, kdy smule slouží jko umerká tehk hromdého eermetováí s modelem. Výhodou smulčího ostuu může být fkt, že lze studovt vlv víe roměýh (eřdtelýh) ež římo zkoumém systému, lze eermetovt v odmíkáh, které ještě eestují, testováí vyhodoováí je mohem ryhlejší ež v reálém systému..3.4 Ověřeí srávost modelu řešeí Během elého roesu sestvováí modelu je třeb ověřovt vhodým zůsobem testovt jeho kvltu. Po sestveí modelu se k řezkouší fuke modelu jko elku to zákldě terrete dosžeýh výsledků. Iterrete modelu výsledků jeho řešeí je 4

očým myšlekovým ostuem, ežl trsforme skutečost v umělý systém, t.j. model. Přeházíme od bstrktího ke kokrétímu, od symbolů k reálým ojmům. Použtelost modelu v r ověřujeme zrvdl jedk omoí retrosektvího testu, jedk omoí ersektvího testováí. V obou řídeh je ílem stovt, jk se v růměru zleší fuke modelového systému zákldě lezeého otmálího řešeí součsě, jká je stblt tohoto řešeí. Postotmlzčí lýz tlvost slouží k sledováí vlvu změ ěkterýh výhozíh odmíek úlohy lezeé řešeí. Pro relz modelového řešeí je vhodé zát ředem, vůč jkým změám je otmálí řešeí stblí (etlvé) ok, které změy výhozíh odmíek zůsobují, že řešeí řestává být otmálím, ebo že se měí hodot otm..3.5 Relze řešeí Vzhledem k tomu, že ílem oerčího výzkumu je zdokoleé fugováí sledového systému, ásleduje o terret mlemete, t.j. relze výsledků řešeí získého omoí modelu. V mlemet ejde je o kt rozhodutí zákldě odkldů, získýh řešeím modelu. Součsě se musí zvážt tké důsledky těh sektů, které ejsou v modelu uvžováy, ředevším fktory ovlvňujíí ldské hováí. Imlemete řešeí eí jedorázový kt, le většou je odrobě čsově láováo - řízeí mlemete. Př řízeí roesu mlemete se sledují jedk změy systému v čse, jedk roes vyhodoováí relze výsledků, eboť metody zváděí řešeí do re ztráejí čsem svoj efektvost..4 OBLASTI APLIKACE OPERAČNÍHO VÝZKUMU Ultěí modelů metod oerčího výzkumu jko ástrojů otmálího rozhodováí řízeí v reltvě stálýh ekoomkýh systémeh roeseh je ejčstější v těhto oblsteh: dlouhodobé výhledy koee, středědobé krátkodobé rojekty, oertví řízeí výroby, římé řízeí výrobíh tehologkýh roesů. Strtegké úlohy jsou hrkterstké tím, že jejh řešeí zhruje dlouhý čsový horzot týká se zrvdl elého systému. V dlouhodobém výhledu jde ředevším o stoveí íle (ř. hosodářského rozvoje) resektováí hlvíh zájmů systému (ř. ekologká stue), o zásdí koe vědekotehkého rozvoje, vývoje tehologí od. Problémy řešeé v středě krátkodobém rojektu mjí hrkter tktkýh dílčíh úloh. Jedá se ř. o stoveí ílů krtérí efektvost krtší čsové úseky ro elý systém, le ředevším ro jeho jedotlvé subsystémy. V oblst oertvího řízeí výroby je ílem uryhlt zřest omoí otmlzčího modelu vydáváí, kotrolu evde bezrostředíh rovíh říkzů (rozhodutí). Jde hlvě o metody oertvího sledováí toků mterálu, usokojováí otřeby, oertvího řízeí jedotlvýh subsystémů, regováí změy okolí systému od. Většou tyto roblémy elze řešt ouze ektím mtemtkým ástroj roto se oužívjí ve sojeí s osvědčeým heurstkým ostuy. 5

V osledí době s rozvojem výkoé výočetí tehky se stává běžým využíváí ěkterýh metod tehk oerčího výzkumu v římém řízeí výrobíh roesů. Shou je dosáhout stblze řízeýh roesů, řídě otmlze ěkterýh důležtýh rmetrů. Možost oužtí oerčího výzkumu v řízeí rozhodováí jsou rozsáhlé ejsou jedou rovždy dé. Vzhledem k tomu, že oerčí výzkum je mldou vědí dslíou, která se eustále vyvíjí zdokoluje ástroje svého zkoumáí, oblst lke jeho metod se čsem měí, rozšřují. V součsé době se ř. modely metody oerčího výzkumu stly edílou součástí tzv. systémů ro odoru rozhodováí..5 METODY A PROSTŘEDKY OPERAČNÍHO VÝZKUMU Klsfke oerčího výzkumu do metodkýh oblstí je ejedotá, uveďme ř. ásledujíí se stručou hrkterstkou: mtemtké rogrmováí, síťová lýz, modely řízeí zásob skldů, teore hromdé obsluhy, otmlze roesů obovy, teore her rozhodováí v koflktíh stuíh, víekrterálí hodoeí vrt, smulčí modely..5. Mtemtké rogrmováí Metodm mtemtkého rogrmováí se rozumí obeá úloh lezeí mm res. mm účelové fuke ( ) z f,,...,, ř slěí omezujííh odmíek (,,..., ) g,,..., m, j, j,,...,. Podle tyu účelové fuke jedotlvýh omezeí lze úlohy mtemtkého rogrmováí rozdělt do dvou zákldíh sku: leárí eleárího rogrmováí. Leárí rogrmováí je jed z ejrozšířeějšíh metod ze souboru otmlzčíh metod. Je rověž zjštěo velm dobře rogrmově ro šroký okruh očítčů. Leárí rogrmováí lze ř. využít v ásledujííh roblémeh: - sortmetí roblém: jedá se o mmlz určtého hodotového ukztele, ř. hodoty hrubé výroby, ř omezujííh odmíkáh ktíh, mterálovýh, z hledsk ároků oždový vyráběý sortmet výrobků. Mmlzuje se obvykle hodot výroby z určtý čsový úsek. N výstuu modelu obdržíme: ) skldbu výroby v sortmetu ř resektováí omezujííh odmíek ř íž bude hodot výroby mmálí, b) lýzu omezeí, která ás formuje o rezerváh evyčerýh dsoblíh kt ebo o lěí ředokládého možství výrobků, 6

) rozbor tzv. duálího řešeí, které vyovídá o oeěí jedotlvýh dsoblt. - otmálí dělíí láy: tyto láy se týkjí děleí leárího, lošého ebo jého mterálu určtý očet částí (kusy) s ílem mmlzovt odd. Vstuím formem jsou rozměry výhozíh zdrojů, rozměry oždovýh dílů jejh očty. Výstuem je k otmálí lá děleí. - dstrbučí úlohy (dorví roblém, řřzoví roblém): jedá se o seálí řídy leárího rogrmováí, k jejhž řešeí eí uté vhodé oužívt smleové metody. U dorvího roblému jde o otmlz rozvozu mterálu (mmlze ákldů řervu) od výrobů k zákzíkům (od dodvtelů k odběrtelům) ř slěí oždvků zákzíků. Příkldem jedoduhého dstrbučího roblému může být ř. rozmístěí rovíků určté druhy ráe tk, by efektvost rozděleí byl mmálí, ebo řděleí strojů zřízeí s odobým efektem td..5. Síťová lýz Metody síťové lýzy jsou vybudováy teor grfů, teor rvděodobost mtemtkém rogrmováí. Síťové lýzy se využívá ro láováí, koord kotrolu složtýh úkolů v ejrůzějšíh oblsteh hosodářské čost, hlvě úseku vestčí výstvby, výzkumu rozvoje, tehkého rozvoje, v oblst údržby zákldíh fodů od. Zákldem síťové lýzy jsou dvě metody - metod krtké esty CPM (Crtl Pth Method) láoví systém PERT (Progrm Evluto d Revew Tehque). Tyto metody už v jsté zákldí odobě dávjí elkem usokojvé rktké výsledky. Dlším důvodem úsěšost metod síťové lýzy je to, že oskytlo ástroj ro tzv. rojektové láováí (rojektové řízeí), které ředtím využívlo metody ástroje řízeí výroby. Ty jsou změřey výrobí roes jko soubor rvdelě se okujííh oerí, ztímo rojekty jsou hááy jko úkoly, které jsou řešey jedorázově z rvdl se jž eokují. Zrováí rojektů omoí CPM ebo PERT se rovádí očítčíh..5.3 Modely řízeí zásob skldů Oblst zásob zásobováí je důležtou součástí hosodřeí výroby. V zásobáh může být umrtveo velké možství rostředků. Tyto rostředky jsou svým zůsobem zmrzeé eřášejí užtek. N druhé strě edosttek zásob vede ke ztrátám z deftu. Proto se stlo jedou z důležtýh oblstí lke otmlzčíh modelů metod oerčího výzkumu ve výrobí evýrobí sféře řízeí roesů vytvářeí, dolňováí, udržováí čeráí zásob. Problém řízeí zásob vzká tedy vždy, když je uté vytvořt zásobu okmžtě oužtelého zdroje s ílem usokojt otávku ebo otřebu v dém čsovém tervlu. Řízeí zásob zhruje jejh regul, rogózu, fováí, evde kotrolu. Přtom možost regule, která sočívá v ovlvňováí buď vytvářeí dolňováí zásob ebo ok jejh čeráí, je utou odmíkou řízeí otmlze zásob. Vzk estee jedotlvýh druhů zásob má růzé říčy, z hledsk řídíího subjektu jk objektví tk subjektví: utost zbezečt eřetržtý výrobí roes, obeě lyulé fugováí jkéhokolv systému, čsový rostorový (místí) esould mez výrobou jedé strě otávkou res. otřebou strě druhé, 7

erodčost výrobího yklu (ř. kvůl teholog výroby se vyrábí ejrve dv měsíe červeé dlždčky, k tř měsíe modré, le rotože sotřeb je lyulá, musí být skldě ořád oboje), zvláštost řervy od výrobe ke sotřebtel (výjmkou elektřy otrubí dorvy erobíhá žádá dorv sojtě), rytmus výroby jý ež je rytmus sotřeby (ř. otrvové surovy rostou je v určtém období, sklízejí se řevážě v létě, le otrvy se kozumují elý rok), sížeí rzk eusokojeí otávky ebo výdku roduke z ttulu ůsobeí áhodýh vlvů, ří. edálého vývoje ve výrobě, dovozu, otáve ebo otřebě, ekoomké důvody - ř. ř ákuu většího možství výrobků ebo zboží lze získt slevu v eě, ebo lze lée využít dorví rostředky tím sížt dorví ákldy. Podstt modelovýh řístuů k řízeí zásob (řízeí ohybu zásob) sočívá v úvze, že se zvětšováím objemu jedotlvýh oložek zásob klesjí ztráty, které vzkjí z kutího edosttku zásob. N druhé strě všk rostou ákldy udržováí zásob. Otmlzí velkost zásob k rozumíme stoveí tkové úrově zásob jedotlvýh oložek, ř které elkové ákldy tvorbu, udržováí dolňováí zásob, včetě ztrát z edosttku zásob, jsou z dlouhodobého ohledu mmálí. N zákldě mmlze ákldové krterálí fuke lze stovt kokrétí strteg řízeí zásob, t.j. dát odověď otázky, kdy (jk čsto) v jké výš vytvářet ebo dolňovt zásoby. V teor zásob se oužívjí ejrůzější mtemtké metody výočetí ostuy, od jedoduhého hledáí etrému fuke jedé č víe roměýh ro determstký model ž k dymkému rogrmováí ebo rátu teore frot ro stohstký model zásob..5.4 Teore hromdé obsluhy (teore frot) Teore frot se oužívá ř řešeí roblémů res. rolz roesů s hromdým hrkterem. S těmto roesy se setkáváme velm čsto, vše o se kolem ás děje, má hromdý hrkter, teore frot se všk zbývá rávě hromdým sektem okolíh jevů. V hromdýh roeseh se vyskytují roudy ejrůzějšíh objektů, ř. mterálu, olotovrů, výrobků, formí, le ldí od. Tyto roudy roházejí řdou zřízeí, od kterýh vyždují určtou obsluhu v šrším slov smyslu, ř. mterály je třeb řervovt ze skldů do výrobíh rostor, hotové výrobky se dstrbuují místo sotřeby, forme je třeb třídt, zrovávt, evdovt, ldé vyždují určté služby, ř. strvováí, dorv od. N jedé strě z určtýh okolostí vzkjí řed obslužým zřízeím froty, které jsou ro efektvost tkového roesu většou ežádouí. N druhé strě mohou zůstt ěkterá obslužá zřízeí evytíže, zůstávjí v jstýh erodáh v ečost, ož je zjevě eretblí tedy rověž ežádouí. Teore hromdé obsluhy kvtfkuje modeluje elý roes obsluhy, studuje zákotost hováí systémů hromdé obsluhy. Pohoeí odstty teore frot k oskytuje rostředky ro roálější řízeí elého roesu obsluhy..5.5 Otmlze roesů obovy Teore obovy se zbývá odhdem výše ákldů obovu objektů, které se čsem ootřebovávjí. Teto odhd zhruje odhd rozděleí rvděodobost žvotost výočet ředokládého očtu oruh během žvotost jko fuke ootřebeí souboru ředmětů. Jestlže dále jde o tkové ředměty, jejhž účost klesá během jejh žvotost, k odhd výše ákldů zhruje stoveí čtelů, které mjí vlv výšeí rovozíh ákldů, 8

zvýšeí rostojů, oddu, zmetkovtost, očet orv td. Obeě lze hrkterzovt obovu jko dolňováí souboru jedotek s ubývjíím rvky. Rerodukčí roes eí jého ež hodotově sledovou obovou roesu výroby. Mtemtké modely obovy se omezují ouze os režmu obovy fyzkýh jedotek..5.6 Teore her rozhodováí v koflktíh stuíh Zkldtelem teore strtegkýh her je jede z ředíh mtemtků Joh vo Neum. Některé oztky z teore her lze ultt v oblst rogózováí, ředevším v souvslost s rozhodovím roesy. V obeé rově teore her hledá zákotost v oboru ílovost (rozhodoví krtér, subjektví objektví hledsk rozhodováí, referee, účelovost od.), vyvíjí určté účé ostuy, ř. metodu větveí, rozhodoví tbulky, rozhodoví mte, rozhodoví stromy..5.7 Víekrterálí hodoeí vrt Pro řešeí roblémů v ekoomkýh systémeh obvykle estuje řd est, zůsobů, vrt, ož vylývá z odstty těhto složtýh systémů. Prktky oužtelýh vrt bývá ěkdy je oměrě mlé možství. Předostí, které ro rozhodováí oskytuje řešeí sočívjíí ve vyhodoeí vrt, se doosud v r využívá velm málo, zřejmě ro zčou rost. Př rozhodováí složtýh ekoomkýh systémů, tj. systémů s komleím vzbm mez íl, zdroj, zájmy ldí, skum ldí od., je důležtá lýz rozhodovího roblému, jeho rozkld szší, které se dotýkjí určtýh homogeíh sektů rozhodoví stue. Tkový řístu je do zčé míry v souldu se stylem řrozeého myšleí, eboť ř rá se složtým systémy dohází rověž k tutvímu dekomoováí roblému do růzýh úroví. Víekrterálího řístuu se oužívá ř řešeí slbě strukturovýh estrukturovýh roblémů..5.8 Smulčí modely Řešíme-l rktký roblém, formulujeme v určté fáz roví hyotézy zkoumáme jejh ltost. Provádíme jstý eermet. Př řešeí roblémů oerčího výzkumu ostuujeme tk, že vytvoříme model reálého systému eermet rovádíme tomto modelu. Výsledky eermetu modelu k orováváme s hyotézm, jejhž ltost očekáváme. Smule jko ástroj oerčí lýzy má oěkud šrší výzm. Smulí systému rozumíme oerováí s modelem tohoto systému s ílem získt forme o systému omoí eermetů s tímto modelem. V součsé době je čsto smulčí model rogrmem ro očítč, ož umožňuje ryhlé ohodlé rováděí vyhodoováí eermetů. Smule je efektví zůsob, jk rověřt rojektové systémy, láy strtege řízeí řed tím, ež jsou tyto záměry relzováy. Mez ejzámější (jedodušší) úlohy řešeí smulčím ostuy tří ř.: smule dorvíh telekomukčíh systémů, smule usořádáí výrobíh tehologkýh lek, smule hodu růzýh zřízeí (trežéry), smulčí hry odvozeé od hováí vlstostí modelového systému. 9

. Leárí otmlzčí model. ÚVOD Leárí otmlzčí model lze hrkterzovt jko leárí, determstký sttký, tedy ředokládá leárí závslost rmetrů modelu, ezohledňuje vlv tkovýh fktorů, jkou jsou áhodé velčy ebo čs. Přes mohá zjedodušeí je teto model ve většě řídů vyhovujíí romí skutečost. Lze ří, že ř. hyby eřesost vzklé ř ořzováí výhozíh dt mohou ovlvt výsledek odsttěj ež rome zjedodušeí modelu smotého. Proes tvorby řešeí leárího otmlzčího modelu lze rozdělt do čtyř et, které se lší svým ároky rktké teoretké zlost řeštelů, odílem ldské ráe v oměru k využtí výočetí tehky.. et - deskrtví ekoomký model. V rví fáz se formuluje odstt roblému, určuje se, které stráky zkoumého jevu jsou odstté které lze ok zedbt, ž by se řílš zjedodušl ebo ž zkresll roblém. Tto et je čsově le teoretky velm áročá, vyžduje solurá odboríků jk ze sledové oblst tk z oblst oerčího výzkumu. Důležtá je roto, že jko rví rozhodujíím zůsobem ovlví úsěšost v dlšíh etáh. Výsledkem rví ety je deskrtví ekoomký model zkoumého roblému.. et - mtemtký model. V druhé fáz se ekoomký model řevede do vyjdřovíh rostředků mtemtky, t.j. formuluje se mtemtký model. 3. et - řešeí modelu. Třetí fáze má ryze tehký hrkter. Některou vhodou metodou leárího rogrmováí se v í řeší mtemtký model. Vzhledem k tomu, že řešeí úloh leárího rogrmováí je dosttečě stdrdzováo rogrmově okryto, v r se redukuje et většou výběr vhodé metody řírvu vstuíh dt ro očítčový rogrm. 4. et - lýz výsledků. Ve čtvrté fáz se výsledky získé v mtemtkýh vyjdřovíh rostředíh řevádí zět do ktegorí ekoomkýh. Důležtou částí této ety je rozbor výsledků zhodoeí jejh rktké oužtelost. Pokud se ukáže, že výsledky řešeí elze v r lkovt, vríme se zět k jedotlvým etám kotrolujeme jejh srávost. Numerké řešeí modelu. Pokud řešíme úlohu očítč ěkterým stdrdím rogrmem, je ejčstější říčou esrávého výsledku v této etě hyb ve vstuíh dteh, kterou rogrm odhlt edokáže. Formule mtemtkého modelu, který musí být srávě sestve eje o stráe formálí, le musí obshově jedozčě odovídt zdému ekoomkému modelu. Formule ekoomkého modelu. Pokud v ředhozíh bodeh ebyly shledáy edosttky, k jsme model vyřešl srávě o formálí stráe, le model obshově evysthuje skutečost. Ekoomký model zřejmě ezhruje všehy odstté rysy je třeb ho dolt, res. řehodott. Shemtky elý ostu lke ekoomkého modelu zázorňuje obr...