( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308



Podobné dokumenty
( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

7 Analytická geometrie

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Konstrukce na základě výpočtu I

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Hledání hyperbol

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Konstrukce na základě výpočtu II

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Konstrukce na základě výpočtu I

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x = 0

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Smíšený součin

Hyperbola a přímka

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

TROJÚHELNÍK. JAN MALÝ UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. sin α = b a.

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Výpočet obsahu rovinného obrazce

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Větu o spojitosti a jejich užití

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Neurčité výrazy

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

2.7.9 Obsah lichoběžníku

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Stereometrie metrické vlastnosti 01

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Vzdálenost roviny a přímky

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Výfučtení: Goniometrické funkce

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

FUNKCE SINUS A KOSINUS

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Vzdálenosti přímek

Vzdálenosti přímek

7.5.8 Středová rovnice elipsy

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

3.4.7 Konstrukce trojúhelníků III (doplňování)

7.5.3 Hledání kružnic II

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Rovnice přímky v prostoru

Tangens a kotangens

4. cvičení z Matematiky 2

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

7.1.3 Vzdálenost bodů

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

Středová rovnice hyperboly

Stereometrie metrické vlastnosti

Základní planimetrické pojmy a poznatky

Skalární součin IV

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Kuželosečky

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

Obvody a obsahy obrazců I

je pravoúhlý BNa ose y najděte bod, který je vzdálený od bodu A = [ 4;

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Urci parametricke vyjadreni primky zadane body A[2;1] B[3;3] Urci, zda bod P [-3;5] lezi na primce AB, kde A[1;1] B[5;-3]

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Obsahy - opakování

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Nakloněná rovina II

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

x + F F x F (x, f(x)).

Repetitorium z matematiky

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

skripta MZB1.doc /81

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

8. cvičení z Matematiky 2

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Parametrická rovnice přímky v rovině

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Transkript:

731 Vzdálenost odu od římky I Předokldy: 7308 Pedgogiká oznámk: Pokud máte málo čsu, můžete odvodit vzore ez smosttné ráe studentů oužít některý z říkldů z dlší hodiny Tím jednu ze dvou hodin ro vzdálenost odu od římky ušetříte Pedgogiká oznámk: Pokud studenti řeší rvní říkld smosttně, je tře s nimi rort, které kroky ude ři výočtu nutno rovést donutit je, y si ony ody nsli do sešitu Při odstrňování hy se k čsto víme o tom, který krok zrovn rováděli Př 1: Urči vzdálenost odu P od římky Příkld řeš ve dvou slouíh, vlevo konkrétně P 4; římku :3 4y 0 P ; ro od [ ] =, vrvo oeně ro od [ ] římku : + y = 0 Přímku kolmou n římku vyjádři rmetriky Postu ři výočtu: 1 Njdeme římku q, která rohází odem P je kolmá n římku Njdeme růsečík Q římek q 3 Vzdálenost d = PQ je vzdáleností odu P od římky Určení římky normálový vektor římky ( 3; 4) n je = směrovým vektorem kolmie q = 4 + 3t y = 4t Průsečík Q římek :3 4y = 0 = 4 + 3t y = 4t ( t) ( t) 3 4 + 3 4 4 = 0 t = 0 t = 1 Dosdíme do rovnie římky = 4 + 3t = 4 + 3 1 = 1 y = 4t = 4 1 = Průsečíkem je od Q[ 1; ] Vzdálenost odů P Q PQ = q + q = 1 1 ( ( )) ( ) = 1 4 + = Určení římky normálový vektor římky = ( ; ) směrovým vektorem kolmie q = 1 + t y = + t Průsečík Q římek : + y = 0 = 1 + t y = + t 1 + + + + = 0 t t 1 + t + + t = 0 t + t = + ( ) ( + ) n je t = Výrz ro t je říliš složitý, od Q udeme zisovt ez toho, yhom jej dosdili Q + t; + t Průsečíkem je od [ ] Vzdálenost odů P Q 1

Vzdálenost odu [ ; ] PQ = q + q = 1 1 ([ 1 t] 1 ) ([ t] ) = + + + = = t + t = t = t Dosdíme rmetr PQ t = + = ( + ) t = 1 = = ( + ) + 1 + 1 + = = Získli jsme oměrně jednoduhý vzore, který umožňuje sočítt vzdálenost odu od římky P od římky : + y = 0 je dán vzorem 1 + d = P = Z jkýh částí se vzore skládá: + = doszení odu do rovnie římky, ro od n říme vyjde nul, zřejmě větší solutní hodnot výrzu znmená větší vzdálenost od římky, hodnot všk závisí n oužitém normálovém vektoru = velikost normálového vektoru (větší normálový vektor znmená větší hodnotu výrzu v čitteli) hodnotu čittele musíme vydělit velikostí vektoru Př : Urči vzdálenost odu [ 4;] vzore = P[ 4;] ( ) :3 4y 0 d + 3 4 4 P od římky :3 4y = 0 omoí odvozeného ( ) + 3 + 4 Př 3: V trojúhelníku ABC: A[ ; 1], B [ 1;4 ], [ 3; 3] ) výšku v C urči: ) výšku v ) Výšku v určíme jko vzdálenost odu C od římky AB s = 1; n = ;1 Určíme oenou rovnii římky AB: + y = 0 Dosdíme od A[ ; 1] : ( ) AB + 1 = 0 = 9 AB

římk AB: + y 9 = 0 v + 3 + 1 3 9 7 7 + 6 6 C ) Výšku v určíme jko vzdálenost odu B od římky AC s = ; n = ; Určíme oenou rovnii římky AC: y = 0 Dosdíme od A[ ; 1] : ( ) římk AC: y 9 = 0 v AC 1 = 0 = 9 + 1 4 9 7 7 + 9 9 Pedgogiká oznámk: S výškou v je tře studenům omoi, le výšku v y měli vyočítt smi Př 4: N ose njdi od A, který má od římky : y + = 0 vzdálenost Než zčneš říkld řešit nlytiky, odhdni omoí náčrtku očet řešení AC y A 1 A Z orázku je zřejmé, že říkld y měl mít dvě řešení (o ody udou stejně vzdálené od růsečíku římky s osou ) Souřdnie hledného odu: A[ ;0] (leží n ose ) Určujeme jediné číslo stčí jediná rovnie, n jeho určení dosdíme do vzore ro vzdálenost odu od římky 1 + d = = 1 0 + = 1 + ( ) + = + = n číselné ose hledáme čísl vzdálená od čísl o 3

= = 7 1 3 N ose slňují zdání dv ody: A 1 [ 3;0] [ 7;0] A Pedgogiká oznámk: Orázek je důležitý Studenti mjí čsto tendeni solutní hodnotu jednoduše vyustit tk ztrtí jedno řešení S orázek je větší šne, že zčnou řešit, km se jim druhé řešení ztrtilo Jde tké o to, y se u studentů odorovl snh mít doředu ředstvu o tom, jk očítný říkld vyjde A ; mjí očs tendeni Studenti, kteří znčili souřdnie hledného odu [ ] změnit oznčení dvou řešení z oznčení dvou souřdni Získjí tk řešení A 3;7, které je smozřejmě štné [ ] Př : Petáková: strn 109/vičení 63 strn 109/vičení 66 strn 109/vičení 68 Shrnutí: Pomoí oené rovnie římky můžeme sočítt jkou má od ní vzdálenost liovolný od roviny 4