1. Limita funkce - výpočty, užití

Podobné dokumenty
4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Stručný přehled učiva

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Šroubovice... 5 Šroubové plochy Stanovte paprsek tak, aby procházel bodem A a po odrazu na rovině ρ procházel bodem

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

f(x) = 9x3 5 x 2. f(x) = xe x2 f(x) = ln(x2 ) f(x) =

Rolleova věta. Mějme funkci f, která má tyto vlastnosti : má derivaci c) f (a) = f (b). a) je spojitá v a, b b) v každém bodě a,b

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

Výsledky úloh. 1. Úpravy výrazů + x 0, 2x 1 2 2, x Funkce. = f) a 2.8. ( ) ( ) 1.6. , klesající pro a ( 0, ) ), rostoucí pro s (, 1)

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

Pojmy: stěny, podstavy, vrcholy, podstavné hrany, boční hrany (celkem hran ),

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava.

Opakování k maturitě matematika 4. roč. TAD 2 <

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

ÚLOHY DIFERENCIÁLNÍHO A INTEGRÁLNÍHO POČTU S FYZIKÁLNÍM NÁMĚTEM

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Modelové úlohy přijímacího testu z matematiky

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Otázky z kapitoly Stereometrie

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

Digitální učební materiál

Stereometrie pro učební obory

Modelové úlohy přijímacího testu z matematiky

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

STEREOMETRIE 9*. 10*. 11*. 12*. 13*

Příklad 1. a) lim. b) lim. c) lim. d) lim. e) lim. f) lim. g) lim. h) lim. i) lim. j) lim. k) lim. l) lim ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1 ČÁST 7

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha.

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor

Trojúhelníky. a jejich různé středy. Součet vnitřních úhlů trojúhelníku = 180 neboli π radiánů.

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Petr Hasil

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

+ S pl. S = S p. 1. Jehlan ( síť, objem, povrch ) 9. ročník Tělesa

Maturitní nácvik 2008/09

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

hledané funkce y jedné proměnné.

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3,

Definice derivace v bodě

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA ČTVRTÝ VĚRA JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: DERIVACE ZÁKLADNÍ A SLOŽENÉ FUNKCE

Základní pojmy: Objemy a povrchy těles Vzájemná poloha bodů, přímek a rovin Opakování: Obsahy a obvody rovinných útvarů

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Centrovaná optická soustava

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

9. Je-li cos 2x = 0,5, x 0, π, pak tgx = a) 3. b) 1. c) neexistuje d) a) x ( 4, 4) b) x = 4 c) x R d) x < 4. e) 3 3 b

0 x 12. x 12. strana Mongeovo promítání - polohové úlohy.

1. Základní poznatky z matematiky

Pracovní listy MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Theory Česky (Czech Republic)

Derivace. 1. Užitím definice derivace vypočtěte derivaci funkce v daném bodě x 0.

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

Geometrie. 1 Metrické vlastnosti. Odchylku boční hrany a podstavy. Odchylku boční stěny a podstavy

Zobrazení hranolu. Příklad 5: Sestrojte řez pravidelného šestibokého hranolu s podstavou v půdorysně rovinou ρ. Sestrojte síť seříznuté části.

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Povrch a objem těles

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity

Transkript:

Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5 5sin....5..7.8 cos sin 7sin tg + + + + + + 5+ + +.9 + +. 7 9. sin + cos. cos...cotg cos.5.sin tg. sin sin.7 cos.8.sin cos.9.sin.. sin cos tg sin + cos sin. + tg sin. cos+ tg..sin.5 cos. ( +.7 ( +.8 ( +.9 ( + + 5.5 +.5.5 + 5 + + + +.5 +.5 Určt a určt, pro ktrá s budou funkční hodnot zadané funkc lišit od vpočtné it o + méně nž,..55 Určt a určt, pro ktrá s budou funkční hodnot zadané funkc lišit od vpočtné it + o méně nž,. Určt asmptot grafu funkc f:.5 = +.57 =.58 =.59 =. = + + + +. =. = +. Napišt rovnici tčn grafu funkc.7 Napišt rovnici tčn grafu funkc f :. f = +. = v bodě [ ;] :.8 Napišt rovnici tčn grafu funkc f : sin T =. = + v bodě T [ ; ] = v bodě T [ ; ] =. =..5 = + = + +.

Difrnciální a intgrální počt. Drivac - výpočt, tčna grafu funkc Na základě dfinic drivac určt drivaci násldujících funkcí:. f : =. h: =.5 j: =. l: = +. g: = 5+. k: = + + V násldujících příkladch určt dfiniční obor funkc a jjí drivaci v libovolném bodě dfiničního oboru:.7 = +.8 =.9 =. = 5. =.5.9 5 =. ( + =.. = sin+ 5. = cos+ sin+. = sin.7 =.sin + + =..8 =. + = + sin =.cos sin = cos. = (. = sin( +.5 = cos ( + 5. = sin ( +.7 ln( 5 = +.8 = ln ( +.9 = log ( + 5. = log (. = ln( ln( sin.5 + =..9 =.cos.. = lntg + +. =.7 = cos.tg. Vpočtět první a druhou drivaci násldujících funkcí:. =. = ( + 5 8.7 Napišt rovnici tčn grafu funkc f : = +.5 = + +. =.ln + = tg.8 = 5 cotg ( + cos + sin.cotg = tg+. = ( + 7 = + 5 v bodě T [ ; ] =..8 Napišt rovnici tčn a normál grafu funkc g: = sin+ v bodě T = ;..9 Napišt rovnici tčn a normál grafu funkc h:.ln.5 Napišt rovnici tčn grafu funkc f : log = v bodě T [ ; ] = v bodě T [ ; ] =..5 Napišt rovnici tčn grafu funkc f : = sin v bodě T = ;..5 V ktrém bodě má graf funkc normál..5 Napišt rovnic tčn k grafu funkc.5 Určt vzdálnost vrcholu parabol f : =.. = sin.cos = tčnu s směrnicí? Napišt v tomto bodě rovnici tčn i f :.55 Pod jakým úhlm protíná graf funkc = sin osu?. Průběh funkc Určt intrval monotónnosti násldujících funkcí:. =..5 = +.9. =. = v jjích průsčících s osou a. = + 5 od jjí tčn sstrojné v průsčíku parabol s osou. = 8 8 +. = +.7 = + =. = + sin Určt intrval monotónnosti a lokální trém funkc:. =. ( ( = + + +.5 5 = 5 5. = + + +..8. ln = 5 = = + ln =

.7 = ln..8 = cos. = ln.5 Najdět maimum a minimum funkc sin cos = +. Difrnciální a intgrální počt.9 = ln. = sin+ f : = 7 9 v intrvalu ;. = tg. = tg cotg Určt intrval, v nichž j daná funkc konvní a konkávní a určt jjich inflní bod:.. = 5 +.7 = +. Vštřt průběh funkcí:..8...5 f : 9 = +.5 f : = +.9 f :. 5 =.8 = ( + 5 f : = + 7 f :.. = +. =. f : =.. =.9 5 = +. f : =.7 f : = +. f : = ln f : =.7 f : =.8 f : = ln ln f : ln =.5 f : ln(.5 f : = sin+ cos.55. Vužití difrnciálního počtu = +.5 f : ln( f : = sin.5 = + 8 = + ( 5 f : = f : = +.5 f : =.9 + + f : = ln = +.5 f : =.ln sin.57 f : = + cos f : = + cos. Číslo 8 rozložt na dva sčítanc tak, ab jjich součin bl maimální.. Najdět pravoúhlník, ktrý má: a při daném obvodu maimální obsah, b při daném obsahu minimální obvod.. Najdět rovnoramnný trojúhlník, ktrý má při daném obvodu maimální obsah.. Do rovnoramnného trojúhlníku vpišt pravoúhlník maimálního obsahu. Určt rozměr tohoto pravoúhlníku..5 Ramna a mnší základna lichoběžníka mají délku po cm. Určt jho větší základnu tak, ab obsah lichoběžníka bl njvětší.. Drátěným pltivm délk m j třba ohradit obdélníkový pozmk z tří stran (na čtvrté straně j dům tak, ab měl njvětší obsah. Určt rozměr tohoto pozmku..7 lková délka všch stěn u domu znázorněného na obr. má být 9 m. Při jaké šířc chodb bud obsah podlah ostatních tří místností njvětší?.8 Najdět pravidlný čtřboký hranol, ktrý má při daném povrchu maimální objm. obr..9 Do kužl o poloměru podstav dm a výšc dm j vpsán válc njvětšího objmu. Zjistět rozměr válc a jho objm.. Kolikrát větší j objm koul nž objm njvětšího válc vpsaného této kouli?. Na parabol 9= najdět bod, jhož vzdálnost od počátku soustav souřadnic j minimální.. Tvrdý papír tvaru obdélníku má rozměr cm a 8 cm. V rozích s odstřihnou stjné čtvrc a zbtk s ohn do tvaru otvřné krabic. Jak dlouhá musí být strana odstřižných čtvrců, ab objm krabic bl njvětší?. Jaké rozměr b musla mít podstava krabic na mléko, kdb s mléko vrábělo v dvoulitrových krabicích, ab spotřba papíru na výrobu krabic bla minimální? Krabici považujt za pravidlný čtřboký hranol, odpad papíru na lpní, nuvažujt.. Zjistět rozměr otvřného bazénu s čtvrcovým dnm o objmu m tak, ab na vzdění jho stěn a dna blo potřba co njmnší množství matriálu..5 Tunl má průřz v tvaru obdélníka s přilhlým půlkruhm. Obvod průřzu j 8 m. Při jakém poloměru půlkruhu bud obsah průřzu njvětší?

Difrnciální a intgrální počt. K batrii o lktromotorickém napětí V a vnitřním odporm Ω j připojn spotřbič. Při jakém odporu spotřbič bud jho výkon maimální?.7 Dva světlné zdroj jsou umístěn cm od sb a poměr jjich svítivosti j 8: 7. Jak dalko od prvního zdroj lží na jjich spojnici bod, ktrý j njméně osvětln? Přdpokládjt, ž světlné zdroj jsou stjného druhu a ž paprsk dopadají na uvažované místo kolmo..8 Silnic, ktrá má šířku b, j osvětlována lampou, ktrá j nad osou silnic. V jaké výšc nad silnicí musí být lampa, ab okraj silnic bl co njvíc osvětln?.9 Určt, kd jsou si njblíž přdmět a skutčný obraz vtvořný spojnou čočkou o dané ohniskové vzdálnosti f.. Průřz odpadového kanálu má tvar rovnoramnného lichoběžníku. Jho hloubka j h, obsah průřzu S. Jaký má být sklon bočních stěn, má-li být spotřba matriálu na vzdění kanálu minimální?. Základna nakloněné rovin má délku d. Určt (při konstantním d výšku nakloněné rovin tak, ab kulička o hmotnosti m sjla z vrcholu nakloněné rovin v njkratším čas. Třní a odpor vzduchu zandbjt.. Drát délk mm rozdělt na dvě části. Jdnu potom ohnm do tvaru kruhu, druhou do tvaru čtvrc. Rozdělní drátu provďt tak, ab součt obsahů obou vtvořných ploch bl co njmnší. 5. Nurčitý intgrál K dané funkci f určt v jjím dfiničním oboru primitivní funkci F tak, ab graf funkc F procházl daným bodm: + 5. f : = sin ; A = ; 5. f : = ; B = [ ; ] 5. f : 5sin = + ; = [ ;5] Vpočtět: d 5. ( + ( d 5.5 ( + 5 + 7 5.9 d 5. ( + cos cos 5.7 d sin d 5.7 5. f : = + ; D = [ ; ] + + 5 d 5.8 + a + b 5. d 5 5. 5 d 5. sin 5. d sin 5.5 d 5. 5sin cos 5.8 tg d 5.9 ( 5sin + 5cos sin 5. d 5. d sin + cos 5. sin cos d 5. d 5 d + a d a sin d 5. d sin.cos cotg d cos 5.5 sin d 5. cos d 5.7.sin d 5.8 d. 5.9 5. ln d 5..ln d 5..ln d 5. 5.5 cos d 5..sin d 5.7.cos d 5. d 5..ln( d 5.5 ( + 5 8 5.5 5. d sin ln d ln 5.8 d 5.9 5. cos( ln d 5. d 5. ( + d 5.7 d 5.8 d 5.9 + 5 5 d 5.5 + 5d 5.5 5 5.55 d 5.5 sin cos + d 5. cos( 5.57 ( d 5.5 d 5.5 sin d 5.58 d + 9 5. tg d 5. d 5. ( + cos d. d ln 5. d ln d 5. d d ( a b d d 5.59 sin( + d 5 d 5. ( + + d

Difrnciální a intgrální počt d 5. 5.5 ( + sin.cos d 5.7 5.7 ( + cos d 5.7 ( + cos d 5.7. d ( sin cos sin 5.8 d d 5.9 + ln d. Určitý intgrál Vpočtět: d. ( + d. ( + 5.,5 ( sin+ cos. Vpočtět intgrál f ( d, j-li f ( ;5..7 Vpočtět intgrál f ( d, j-li ( sin Vpočtět:.8. 7 d.9 cos.sin d. d. = pro ; f = pro ;, f ( d.5 = + pro ; a f ( cos d. ( ( + sin.cos d. = + pro 5 d. sin + d cos 9 d d. d.7 +.8.ln.9 5 d a f (.5 ;. cos d sin + + d d = pro. ln d. ( + sin d..cos d..ln d. ln d 7. Užití intgrálního počtu 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami = +, 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami ( 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami =, = a =. = +, = a =. =, 7. Vpočtět obsah ploch pod jdním obloukm funkc = sin. 7.5 Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7.7 Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7.8 Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7.9 Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami =, = a =. = a =. = a =. = a = a =. =. + = a =. =, = a =. = +, 9 = + a =, + = a osami a. = a =. = +. 5

7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami = cos a protnou v bodě P = ;. 7.5 Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn parabolou T = [ ; ] a [ ;] T =. Difrnciální a intgrální počt =. (Nápověda: křivk s = + a jjími tčnami v bodch 7. Vpočtět objm tělsa, ktré vznikn rotací útvaru ohraničného křivkami =, = a = kolm os. 7.7 Vpočtět objm tělsa, ktré vznikn rotací útvaru ohraničného křivkami = ln, = a = kolm os. 7.8 Vpočtět objm tělsa, ktré vznikn rotací útvaru ohraničného křivkami os. 7.9 Vpočtět objm tělsa, ktré vznikn rotací útvaru ohraničného křivkami = kolm os. =, = a = kolm + =, = a 7. Vpočtět obsah útvaru, ktrý j ohraničn křivkami = +, + 5=, = 5, = a osou. Vpočtět též objm tělsa, ktré vznikn rotací právě popsaného útvaru kolm os. 7. Vpočtět objm tělsa, ktré vznikn rotací útvaru ohraničného křivkami =, = a = kolm os. 7. Vpočtět objm kulové úsč, ktrá j částí koul o poloměru r a jjíž výška j v. 7. Odvoďt vztah pro výpočt objmu koul o poloměru r. 7. Určt práci potřbnou k vnsní družic o hmotnosti 5 kg do výšk km nad povrch Změ. Hmotnost Změ j 5,98. kg, poloměr Změ 78 km a gravitační konstanta,7. Nm.. kg. Při řšní nuvažujt kintickou nrgii družic. 7.5 Vpočtět vlikost tlakové síl, ktrou působí voda na svislá obdélníková vrata propusti s základnou 8 m a výškou m. Vpočtět také tlakovou sílu působící jn na dolní polovinu vrat. 7. Vpočtět vlikost tlakové síl, ktrou působí voda na svislou dsku v tvaru rovnoramnného trojúhlníka ponořnou v vodě, jjíž základna délk l j v úrovni vodní hladin a výška j rovna h. 7.7 Vpočtět vlikost tlakové síl, ktrou působí voda na svislý polokruh, jhož průměr r j v úrovni vodní hladin. 7.8 Člo přhrad má průřz rovnoramnného lichoběžníka s horní základnou m, dolní základnou m a výškou m. Vpočítjt vlikost tlakové síl, ktrou působí voda na přhradu. 7.9 Určt vlikost tlakové síl, ktrá působí na svislou dsku tvaru rovnoramnného trojúhlníku, jjíž základna délk a, rovnoběžná s vodní hladinou, j v hloubc h a protilhlý vrchol lží v úrovni vodní hladin. 7. Na obr. j znázorněn graf závislosti vlikosti zrchlní na čas pro pohb hmotného bodu, ktrý začínal svůj pohb z klidu. Popišt pohb hmotného bodu, určt vlikost rchlosti na konci sldovaného úsku a clkovou uražnou dráhu. obr.

Difrnciální a intgrální počt ŘEŠENÍ. Limita funkc - výpočt, užití... -..5..7.8.9. 5. -... -.5 nistuj..7.8.9. 5... 8..5 nistuj. -.7 -.8.9. 5. 8....5..7.8.9......5 nistuj..7.8.9.5.5.5.5 -.5 ;.55 > ; 999 > 99.5 = ; =.57 =.58 = ;.59 =. = =. = ; =,5,5. =. =. = ; =.5 asmptot njsou. + =.7 =.8 =. Drivac - výpočt, tčna grafu funkc.. -5.. +.5 5. ( +.7 D( f = ;.8 D( f = { }.9 D( f = ; ;. D( f = ( ; ;. D( f = ( ; ;. ( = + ; = 5 = (pro ( ; = = D f = ; = cos D f = ; = sin+ cos. (. ( D f = ; = + cos.5 ( ; D f = ; = (pro ( ; D f = ; = sin. (.7 ( D f = ; = sin+ cos.8 D( f = { }.9 D( f = { } sin cos ; + = ; + =. D( f = { k; k }. ( ; = cos D f = ; = ( ( 8 D f = ; = ( +.cos ( + D f = ; = ( +.sin ( ( + 5. (.5 ( D f = ; = ( +.sin ( +. (.7 D( f = ( 5; ;.8 ( ( ; = + 5 + D f = ; = +.9 D( f = ( 5; ( ; ; = ( + 5.log( + 5 ( + 5.ln. D( f = ( ; ( ; ;. D( f = ; drivac nistuj. ( ( ( D f = k ; k+ ; k ; ( ( (.ln.log = = sin 7

. D( f = ( ; ;. D( f = { } ;.5 D( f = ; = = + + =. D( f = ; = ( + ( + + +.7 ( ( D f = ; = +. +... (. D( f D f k = + ; k ; = tg + cos.8 ( ( D f = k ; k.9 D( f = ( ; ; Difrnciální a intgrální počt = ; ; ; ( (. ( ( cos = + sin D f k = + ; k ; = ; ( + ( + =.5.cotg +.cotg +.ln5 sin (pro ( ; =.cos cos sin. D( f = { k; k }; ( D f = k+ ; k. ( (. = ; = = + cos sin.cotg sin ; tg ( + = + + 7 + + cos. ( ( = + 5 + ; = ( + + ( + 5( +.5 = ; = ( ( 7. = cos.sin sin ; = 9sin.sin + 8cos.cos sin.7 + =.9 t: =, n: + =.5 + =.5 ln ln =.8 t: =, n: =.5 = : t: =, n: + = ;.5 [ ] ; : = ; [ ] ; : + = = : t: + =, n: + =.5 7 7. Průběh funkc V výsldcích úloh. až. j uvdna spolu s dfiničním oborm pouz množina, v níž j zadaná funkc rostoucí. Množina, v níž j funkc klsající, tvoří doplněk do dfiničního oboru dané funkc.. D( f = ; ( ; ( ;.7 D( f = { ;} ; D( f. D( f = ; ( ; ( ;. D( f = ; ( ; ( ;. D( f = ;.5 D( f = ; ( ; 5 5 ; ; 5 5. D( f = { } ; ( ; ( ;. D( f = ; ( ; ( ; ; ma =, min =.55.8 D( f = { } ; D( f.9 D( f = ; ( ; ±. D( f = ; ( ;. D( f = ; {( k+ ; k }. ( ( ; D f = ; ( ; 8

. D( f = ; D( f.5 D( f = ; D( f. ( ( ; D f = ; ( ; ; trém nistují ; trém nistují ;.7 D( f = ( ; ; D( f.8 D( f = ( ; ; ( ;.9 D( f = ( ; ; ( ; ma =, minimum nní ; trém nistují ; min =, maimum nní ; min =, maimum nní k ; k+ ; k. D( f = ; ( ( k+ ; k+ ; k. D( f = ; ( ( ma k+ ; k ; ( Difrnciální a intgrální počt min k ; k, ( ; { k k }, ( ma ; min k+ ; k 8k+ ; k+ k+ ; k+ k+ ; 8k+ 5 ; k ; ma ( k+ ; ( 8k+ 5; k; k, ( ( ( min 8k+ ; k+ ; k+ ; k. D( f = ; ( ( ( ( ( (. D( f = ( k+ ; k ; (. D( f = ; D( f ; trém nistují k ; k+ ; k ; { k k } min ;, maima njsou.5 D( f = ; ma =, min = V výsldcích úloh. až. j uvdna spolu s dfiničním oborm pouz množina, v níž j zadaná funkc konvní. Množina, v níž j funkc konkávní, tvoří doplněk do dfiničního oboru dané funkc.. D( f = ; D( f ; inflní bod nní.7 D( f = ; 5 5 ; ; ; inf.8 D( f = ; ( ; ( ; ; { }.9 D( f = ; ( ; ; inf =. D( f = { } ; ( ;. D( f 5 = ; D( f. D( f = { } ; ( ;. D( f = { } ; ( ; inf ; ; inflní bod nní ; inflní bod nní ; inflní bod nní ; inflní bod nní 5 5 ;;. D( f =.5 D( f = 9

Difrnciální a intgrální počt. D( f = { }.7 D( f = { }.8 D( f = ( ;.9 D( f =. D( f = { }. D( f =. D( f =. D( f =. D( f =.5 D( f =

. D( f = ( ;.7 D( f = ( ; ( ; Difrnciální a intgrální počt.8 D( f = ( ;.9 D( f = ( ;.5 D( f = ( ;.5 D( f = ( ;.5 D( f =.5 D( f = ( ;.5 D( f =.55 D( f =

Difrnciální a intgrální počt.5 D( f =.57 D( f =. Vužití difrnciálního počtu. a. a čtvrc, b čtvrc. trojúhlník j rovnostranný z v., kd z j délka základn a v výška trojúhlníka.5 cm. m m.7 m.8.9 P a =, v = P, kd P j povrch hranolu 8 8 r = dm, v= dm, V =. krát. A = ; 5. Nurčitý intgrál 5. F( = cos+ 5. F( = 5. F( = 5cos+ 5. F( = + ln + 5.5 ( 5. ( 5.7 ( 5 8 9 dm f d= + + 7+ f d= + 8+ f d= + + 8 f d= + + +.. 7.. 5.8 ( 5.9 ( 7.. f d= + 5. ( 5. a b f d= + + ln + 5 5 f d 5 = + + 5. ( 5. čtvrc o straně cm. a = dm=, dm. a = m 8.5 a = m,5m +. Ω.7 cm b.8 =.9 a = f. α =. h= d. čtvrc: 5.9 ( 5. ( d d mm, kruh: 88 mm + + ln f d= + f d = + f d ln = + + 5. ( ( ( 5. ( cotg ln sin f d= + + f d= + + 5. ( ( cos( ln sin( ln 5. ( ( 5.5 ( 5. ( f d= + + + + ( + 5 9 f d= + f d= + ( + 5.7 ( ln( 5.8 ( f d= + + f d= + ( 5 f d= + 5.9 ( (

Difrnciální a intgrální počt 5. ( 7 f d= a a 7a + + + + a 5. ( sin 5. ( 5.5 ( 5. ( f d= + + f d= sin + 5 f d= cos + f d= sin + 5.7 ( = cotg + 5.8 ( = cotg + 5.9 f ( d= 5+ 5. ( = tg cotg + 5. ( cotg cos 5. f ( d= + tg + 5. f ( d= + cos + 5. ( tg cotg 5.5 ( cos sin 5. ( sin cos 5.8 f ( d= ( + 5. f ( d= ( ln + f d f d f d f d= + + f d= + + f d= + + f d= + + 5.7 ( ( f d= sin+ cos + 5.9 ( ( 5. ( 5. ( f d= + + f d = ln + f d = ln + 5. ( ( ln ln f d= + + f d = + ln + 5. ( ( 5.5 ( f d= + sin + f d= + 5. ( ( sin cos f d= + + 5.7 ( ( sin cos 5.8 ( ln f d= + f d= + 8 5.5 ( ( 5 f d= + + 5 5.5 ( ( 5 5 5.5 ( f d= + f d= ln + 9 5.5 ( 5.5 ( f d=. + b a b ( 5.55 ( 7ln 5.5 ( 5.57 ( f d= + + cos f d= + sin f d= + f d= tg + + 5.58 ( ( f d= cos + + 5.59 ( ( f d= sin + 5. ( ( 5. ( ln cos 5. ( 5. ( 5. ( 5.5 ( 5. ( 5.7 ( f d= + + 9 f d= + 5 5 5 f d= + + + f d= + f d= + + sin f d= + f d= + 5.8 ( f d = + f d= + ln + 5.9 ( ( 5.7 ( 5.7 ( 5.7 ( f d= + sin + 9 f d= + sin+ sin+ 8 f d= lncos + ln sin +. Určitý intgrál. 5 9. ( ln ln.7 (

. 8 5 5...5. + ln 5.7 +.8 ( 7.9 +. ln. 8...5 (. + ln Difrnciální a intgrální počt.8.9. +. + 9. 5 + +. + ln +. 8 7. Užití intgrálního počtu 7. 9 7. 7. 7. 7.5 5 7. 7.7 7.8 8 7.9 5 ( 7. 5 5 7. 99 7. 9 7. + 7. 8 7.5 9 7. 5 7.7 ( 7.8 5 7.9 7., 87 5 7. v 7. V = ( ρ + v 7. V = r κmmz h 7. W = = 7. R + h R ( Z Z ρ gah ρ gah 7.5 F = =. N, F = = 8. 8 ρ glh 7. F = ρgr 7.7 F = ( ρ gh a+ c 7.8 F = =. ρ gah 7.9 F = =. 7. 9 ms., m 8 N J N N