Definice limit I

Podobné dokumenty
Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

( a) Okolí bodu

Diferenciální počet. Spojitost funkce

2. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

Větu o spojitosti a jejich užití

Logaritmus. Předpoklady: 2909

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Přednáška 9: Limita a spojitost

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

8.2.7 Geometrická posloupnost

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Řešené příklady k MAI III.

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

Základy matematiky pro FEK

Logaritmické rovnice I

3. Kvadratické rovnice

Neurčité výrazy

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Spojitost funkce, limity funkce I

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Obsah rovinného obrazce

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Vzdálenost rovin

Vlastnosti posloupností

7.5.8 Středová rovnice elipsy

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Vzdálenost roviny a přímky

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Limita a spojitost funkce

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Konstrukce na základě výpočtu I

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

x + F F x F (x, f(x)).

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

Úlohy krajského kola kategorie A

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

8. Elementární funkce

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Středová rovnice hyperboly

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Vzdálenosti přímek

1.3.8 Množiny - shrnutí

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

4. cvičení z Matematiky 2

Vzdálenosti přímek

Ohýbaný nosník - napětí

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Riemannův určitý integrál.

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Křivkový integrál funkce

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Logaritmická funkce teorie

Obsahy - opakování

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

Věty o logaritmech I

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Transkript:

08 Definice limit I Předpokld: 006 Pedgogická poznámk: N úvod je třeb upozornit, že tto hodin je ze strn studentů snd nejvíce sbotovnou látkou z celé studium (podle rekcí 4B009) Jejich ochot brát n vědomí smsl vět, které si píší, je mizivá k řešení příkldů je nutné je víceméně nutit Všichni mjí plno řečí o stršně těžké, nepochopitelné látce tom, že jsou moc hloupí vůbec neví Přesto mé zkušenosti ukzují, že počet studentů, kteří nedokážou definice smosttně sestvovt je mizivý Jenom se jim nechce Z předchozího je zřejmé, že pokud jim budete definice diktovt, zbtečně plýtváte čsem, protože kromě mtemtických olmpioniků vás nikdo neposlouchá (lze sndno ověřit npříkld úmslnou chbou) To už je lepší rozdt studentům definice vtištěné n ppíře Př : Nkresli vedle sebe tři obrázk funkcí: ) funkce spojitá v bodě b) funkce nespojitá v bodě, s limitou v bodě c) funkce je v bodě nespojitá, bez limit v bodě U funkcí, které mjí limitu, vznč limitu n ose Jký je rozdíl mezi poždvk n eistenci limit poždvk n spojitostí funkce? f()= f() f() hodnot f ( ) může být jkákoliv limit se nezmění funkce směřuje v bodě z obou strn k jiné hodnotě nemá limitu Spojitost klde n funkci větší poždvk, funkce se musí blížit k číslu, které je její funkční hodnotou imit vůbec nezávisí n hodnotě funkce v zkoumném bodě definice spojitosti v bodě: f, Funkce f je spojitá v bodě, jestliže k libovolně zvolenému ε -okolí bodu eistuje tkové δ -okolí bodu, že pro všechn z tohoto okolí bodu ptří f hodnot f ( ) do zvoleného okolí bodu Vjádření pomocí nerovnic s bsolutní hodnotou: Funkce f je spojitá v bodě, jestliže ke kždému ε > 0 eistuje δ > 0 tk, že pro všechn reálná pltí: je-li δ f f < ε <, pk

Př : Prostuduj obě verze definice spojitosti v bodě Co budeme muset n definicích změnit, b se z nich stl definice limit? musíme změnit: nezáleží n situci v bodě mezi, které budeme vbírt z okolí bodu nesmí být smotný bod použijeme pouze redukovné okolí bodu ( nebo podmínku ) f okolí n ose, do kterého se při zobrzování musíme nemusí eistovt hodnot trefit, vbudujeme kolem limit Př 3: Sestv podle obou předchozích definic pro spojitost odpovídjící definice limit funkce definice limit v bodě: Funkce f má v bodě limitu, jestliže k libovolně zvolenému ε -okolí bodu, eistuje tkové δ -okolí bodu, že pro všechn z tohoto okolí bodu, f do zvoleného ε -okolí bodu ptří hodnot Vjádření pomocí nerovnic s bsolutní hodnotou: Funkce f má v bodě limitu, jestliže ke kždému ε > 0 eistuje δ > 0 tk, že pro všechn reálná pltí: je-li 0 δ f < ε < <, pk Př 4: (BONUS) Zpiš definici limit pomocí zkráceného zápisu mtemtickou smbolikou lim f = ε > 0 δ > 0 R : 0 < < δ f < ε Pro limit funkce v bodě pltí následující dvě vět: Funkce má v bodě nejvýše jednu limitu Funkce f je spojitá v bodě, právě kdž lim f ( ) = f Obě vět jsou z nšich obrázku zřejmé, le přesto vždují ektní mtemtický důkz Př 5: (BONUS) Dokž sporem větu, že funkce má v bodě nejvýše jednu limitu Spor předpokládáme opk = funkce má v bodě dvě limit Poloměr okolí n ose volíme libovolně ε = ε = Z definice vplývá (pro okolí n ose ): eistuje δ > 0 tkové, že je-li 0 δ f < ε eistuje δ > 0 tkové, že je-li 0 δ < <, pk < <, pk f < ε Zvolíme uvnitř menšího z obou okolí bodu : 0 min ( δ, δ ) měl vejít do okolí obou limit < < tto b se

= f + f = f + f 0 = f + f f + f (protože pltí + b + b ) Vužijeme: f = f < ε, f < ε f + f < ε + ε = ε < ε což je spor s původním předpokldem ε = vět pltí Př 6: (BONUS) Dokž přímých důkzem větu o souvislosti spojitosti limit Vět má tvr ekvivlence p q musíme ji dokázt oběm směr: p q : Je-li funkce f je spojitá v bodě, pk lim f ( ) = f vcházíme ze spojitosti máme dokázt limitu ε > δ > < δ < ε máme spojitost: R f f 0 0 : R ( f ) ε > δ > < < δ < ε chceme limitu: 0 0 : 0 stčí zpst = f přidt omezující podmínku 0 < první řádk se změní v druhou je-li splněn první řádk je splněn i druhá p q pltí q p : Je-li lim f ( ) = f, pk je funkce f je spojitá v bodě vcházíme z limit máme dokázt spojitost R ( f ) 0 0 R :( f f ) ε > δ > < < δ < ε máme limitu: 0 0 : 0 ε > δ > < δ < ε chceme spojitost: víme lim ε > 0 δ > 0 R :( 0 < < δ f f < ε ) zbývá zjistit, b podmínk f f < ε pltil i pro f = = f dopíšeme ji do definice ve výchozím řádku f (o hodnotě v limit nic neříká), le to je jsné pro = pltí f = f f f = f f = 0 obrz bodu leží tké v okolí f f < ε Dokázáno 3

Př 7: Nkresli obrázk sestv definici (v obou verzích) jednostrnné limit zlev ve vlstním bodě f() Funkce nemusí být nprvo od bodu (dokonce ni přímo v bodu ) definován, která se budeme snžit zobrzit do ε -okolí kolem limit musíme vbírt pouze nlevo od bodu zobrzujeme pouze z levého okolí bodu (vše osttní zůstává stejné) Funkce f má v bodě limitu zlev, jestliže k libovolně zvolenému ε -okolí bodu, eistuje tkové levé δ -okolí bodu, že pro všechn z tohoto okolí bodu, ptří f do zvoleného ε -okolí bodu hodnot Přes nerovnosti: Funkce f má v bodě limitu zlev, jestliže ke kždému ε > 0 eistuje δ > 0 tk, že pro všechn reálná pltí: je-li δ f < ε < <, pk Př 8: Nkresli obrázk sestv definici (v obou verzích) jednostrnné limit zprv ve vlstním bodě f()= Funkce nemusí být nlevo od bodu (dokonce ni přímo v bodu ) definován, která se budeme snžit zobrzit do ε -okolí kolem limit musíme vbírt pouze nprvo od bodu zobrzujeme pouze z prvého okolí bodu (vše osttní zůstává stejné) Funkce f má v bodě limitu zprv, jestliže k libovolně zvolenému ε -okolí bodu, eistuje tkové prvé δ -okolí bodu, že pro všechn z tohoto okolí bodu, ptří f do zvoleného ε -okolí bodu hodnot Přes nerovnosti: Funkce f má v bodě limitu zprv, jestliže ke kždému ε > 0 eistuje δ > 0 tk, že pro všechn reálná pltí: je-li δ f < ε < < +, pk 4

Př 9: Njdi vzth mezi eistencí jednostrnných limit funkce v bodě eistencí limit Kdž eistují obě jednostrnné limit jsou stejné, tk se funkce v bodě blíží z obou strn ke stejnému číslu má ted limitu imit funkce f v bodě eistuje, právě kdž eistují v bodě limit zprv zlev jsou si rovn Potom se limit funkce f v bodě rovná společné hodnotě limit zprv zlev Shrnutí: Definice limit jsou velmi podobné definicím spojitosti Vnecháváme pouze zobrzování bodu 5