S k l á d á n í s i l

Podobné dokumenty
1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

Lineární regrese ( ) 2

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

7. Analytická geometrie

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

NEPARAMETRICKÉ METODY

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

3.4.7 Můžeme ušetřit práci?

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

Základní požadavky a pravidla měření

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

Matematika I, část II

Deskriptivní statistika 1

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Stísněná plastická deformace PLASTICITA

Téma 11 Prostorová soustava sil

Diskrétní Fourierova transformace

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

12. N á h o d n ý v ý b ě r

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

HODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli

2. Vícekriteriální a cílové programování

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika

Příloha č. 7 Dodatku ke Smlouvě o službách Systém měření kvality Služeb

8.2.6 Geometrická posloupnost

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Pravděpodobnostní modely

Pružnost a pevnost. 9. přednáška, 11. prosince 2018

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Petr Šedivý Šedivá matematika

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika a její aplikace

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

Iterační výpočty projekt č. 2

2.4. INVERZNÍ MATICE

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Analytická geometrie

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

23. Mechanické vlnění

Sekvenční logické obvody(lso)

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

STATISTIKA. Základní pojmy

P. Girg. 23. listopadu 2012

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

f B 6. Funkce a posloupnosti 3 patří funkci dané předpisem y = 2 x + 3. [všechny] 1) Rozhodněte, která z dvojic [ ;9][, 0;3 ][, 2;7]

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru.

2 Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

[ jednotky ] Chyby měření

Prorážka DOC. ING. PAVEL HÁNEK, CSC. Uvedené materiály jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10

Měření na trojfázovém transformátoru naprázdno a nakrátko.

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH

MATEMATIKA 1 4 A B C D. didaktický test. Zadání neotvírejte, počkejte na pokyn! MA1ACZMZ07DT. Pokyny pro vyplňování záznamového archu

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Identifikátor materiálu: ICT 2 59

7 VYUŽITÍ METOD OPERAČNÍ ANALÝZY V TECHNOLOGII DOPRAVY

M - Posloupnosti VARIACE

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Transkript:

S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících a tuhé těleso se sažíme účie těchto sil ahradit působeím síl jedié. Musí být vša při tom zachová ja posuvý, ta i otáčivý účie původí soustav sil, to zameá, že výsledice taové soustav bude dáa vetorovým součtem sládaých sil = () a avíc i její momet počítaý vzhledem libovolému ehbému bodu O bude dá vetorovým součtem mometů sládaých sil počítaých témuž bodu O M = M. (2) Poz.: Při sládáí sil působících a tuhé těleso stačí všetřovat pouze působeí sil vějších, eboť síl vitří mají vžd ulovou výsledici i ulový výsledý momet. Rovovážá poloha tělesa Tuhé těleso se achází v rovovážé poloze, je-li v daé ierciálí soustavě v lidu. Nutou podmíou pro to, ab tuhé těleso v rovovážé poloze blo, je rovováha vějších sil, jež a těleso působí a současě taé rovováha mometů těchto sil. a) Rovováha vějších sil působících a tuhé těleso fi vější síl ( =, 2,... ), jež působí a tuhé těleso, jsou v rovováze právě tehd, je-li jejich výsledice ulová. To zameá, že vetorový součet těchto sil musí být rove ule = = 0 N. () b) Rovováha mometů vějších sil působících a tuhé těleso vzhledem daému bodu O fi momet M vějších sil působících a tuhé těleso počítaé vzhledem ehbému bodu O jsou v rovováze právě tehd, je-li jejich výsledý momet vzhledem témuž bodu ulový, M = 0 Nm M = r de r je polohový vetor působiště síl vůči bodu O., (4)

Jestliže všech vější síl působí v jedom bodě tuhého tělesa, je postačující podmíou pro to, ab blo těleso v rovovážé poloze, podmía rovováh těchto sil (). V taovém případě je totiž podmía pro rovováhu mometů (4) splěa automatic (všech sládaé síl mají totiž stejé působiště a jeho polohový vetor vzhledem libovolému bodu v prostoru je pro všech síl i pro sílu výsledou idetic stejý). Budou-li vější síl působit v růzých bodech tuhého tělesa, musí být splě současě obě dvě výše uvedeé podmí () i (4), eboť platost (či eplatost) jedé z ich automatic ezaručuje i platost (či eplatost) druhé viz dva ásledující přílad.!! Př..: Dvě síl a 2 působí a tuhé těleso ta, že obě jejich vetorové přím procházejí hmotým středem tělesa S. Výsledice sil je eulová, výsledý silový momet M počítaý vzhledem hmotému středu ulový je. Těleso oá pouze posuvý pohb. S 2 Př.. osa o d Př. 2.: Na těleso působí dvojice sil a. Jejich výsledice je evidetě ulová, ale výsledý silový momet je eulový (jeho veliost M =.d). Těleso oá pouze rotačí pohb. - Př. 2. Podmí rovováh () a (4) jsou vjádře ve vetorovém tvaru. V trojrozměré artézsé soustavě souřadé je pa lze rozepsat do jedotlivých slože: - podmía silové rovováh: - podmía mometové rovováh: = 0 N, = 0 N, z = 0 N (5) M = 0 Nm, M = 0 Nm, M z = 0 Nm (6) 2

V aší úloze budeme pracovat pouze se třemi silami působícími v jedé roviě v roviě pracoví des. Lze sado doázat, že v případě růzoběžých sil (ať už působí v jedom ebo růzých bodech rovi), je postačující podmíou rovováh podmía silová (), platost mometové (4) je pa automatic zaručea. Působí-li síl v jedé roviě, lze při použití pravoúhlé souřadicové soustav aždou sílu rozložit a dvě slož a ve směru os a. Jejich veliost lze sado vjádřit pomocí vztahů = cosα, = siα (7) de je veliost příslušé síl a α je směrový úhel, jež svírá vetor síl s ladou částí os (viz ásledující obr. ). 2 2 α 0 0 α 2 2 Obr. : Určeí slože vetoru síl Směrový úhel α přitom měříme zásadě v jedom směru, a to od ladé části os proti směru chodu hodiových ručiče. Jediě ta ám totiž vjdou v prvím vadratu obě slož síl ladé, v druhém vadratu -ová záporá a -ová ladá, atd. K výpočtu úhlu α lze vužít ejlépe goiometricou fuci tages, jejíž hodotu určíme vtýčeím vhodého pravoúhlého trojúhelía a pracoví ploše s milimetrovou sítí. Přitom je potřeba (pro přesost měřeí) volit rozměr tohoto trojúhelía co ejvětší. Podmíu silové rovováh v roviě pa vjadřují pouze dvě rovice pro -ové a -ové slož = = 0 N, = 0 N. (8) Jiými slov, má-li být celý sstém v rovováze, musí být v rovováze slož všech působících sil.

Naopa, při zalosti slože lze sado vpočítat veliost odpovídající síl podle vztahu ( ) + ( ) 2 2 =. (9) Postup práce: Určováí veliosti jedé ezámé síl Sládáí a rovováhu sil všetřujeme a svislé pracoví ploše, jež je schématic zázorěa a obr.2. Dvě zámé síl a 2 jsou představová tíhovými silami závaží Z a Z2, ezámá síla, jež s imi udržuje rovováhu, je síla pružosti daá působeím aputé pruži. Pracoví plocha Klada 2 Závaží P = m g 2 = m 2 g Z Z2 Pružia =. l Čep Obr. 2: Schéma stojau s pracoví plochou při všetřováí rovováh sil se společým působištěm P. Před vlastím zahájeím práce vám vučující staoví, terou ombiaci dvou závaží a jedé pruži budete proměřovat. 4

Úol:. Staoveí hmotosti závaží a tuhosti pruži. a) Zvažte obě závaží s přesostí a deseti gramu a vpočtěte veliosti příslušých tíhových sil. b) Změřte tuhost zvoleé pruži ásledujícím způsobem: fi posuvým měřítem změřte délu eaputé pruži, terou ozačte l o ; pružiu pa volě zavěste a ěterý z čepů a stojau; fi a pružiu postupě zavěšujte růzá závaží (Z až. Z4), poaždé změřte délu aputé pruži a ozačte ji l až l 4. fi pro prodloužeí l i = l i l o pruži musí platit vztah m i g = i. l i, (0) de i je příslušá tuhost pruži a m i hmotost závaží. fi středí hodota tuhosti příslušé pruži je pa dáa aritmeticým průměrem všech čtř měřeí a daé pružiě = ( + 2 + + 4 ) 4. () Poud se ovšem ěterá ze čtř hodot tuhosti i výrazě odlišuje od ostatích, vřaďte ji a výpočet středí hodot proveďte pouze ze zbývajících tří. 2. Určeí veliosti ezámé síl fi Podle poů vučujícího sestavte soustavu tří sil působících v jedom bodě (viz obr. 2). Přitom dvě tíhové síl budete považovat za zámé sládaé síl a 2, ezámou silou bude pro ás síla, jež je dáa působeím aputé pruži. fi Hodot zapisujte do ásledující tabul, určeí směrových úhlů α a α 2 přitom vužijte milimetrovou síť a pracoví ploše (viz obr. v obecé části). Tabula určeí veliosti ezámé síl: ( l =. mm) síla m = g = N α = síla 2 m 2 = g 2 = N α 2 = o o = N = N 2 = N 2 = N síla = N = N fi Veliosti slože a ezámé síl vpočítáte a záladě podmí (8). Musí platit = ( + 2 ) ; = ( + 2 ). (2) Veliost ezámé síl pa určíte podle vztahu (9) 2 ( ) ( ) 2 + = =. fi Tato vpočítaou veliost ezámé síl a závěr porovejte s hodotou zjištěou pomocí prodloužeí l pruži s vužitím vztahu = l. 5