o zdravotním stavu HIS CR 93

Transkript

1 ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky Výběrvé šetření zdravtním stavu české ppulace HIS CR 93 Praha, únr 1995

2 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Pužití krátkých výtahů z tét publikace v dalších pracích je dvlen za předpkladu úplnéh citvání zdrje. Pr pužití grafů, map neb většíh bjemu infrmací z tét publikace je nutný písemný suhlas Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky České republiky, Palackéh náměstí 4, Praha 2. ÚZIS ČR ISBN

3 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu OBSAH 1. Příprava šetření Charakteristika šetření Průběh a bsah šetření Zhdncení práce tazatelů Obsah šetření Charakteristika subru Základní demgrafická struktura Rdinný stav Nárdnst Vzdělání... 1 O 4.5 Zaměstnání Eknmické pstavení Příjem Materiální situace Živtní styl Index tělesné hmtnsti Tělesná aktivita Kuření Sptřeba alkhlu Stravvací zásady Zdraví a nemcnst Subjektivně vnímané zdraví Dčasná neschpnst Zdravtní ptíže Psychické zdraví Chrnická ne mcnst Dluhdbá neschpnst Sciální zdraví Celkvý zdravtní index Závěr Dplňky Seznam pužitých zkratek Literatura Dtazník šetření HIS CR 93 3

4 Šetfení zdravtním stavu H/S CR 93 4

5 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu 1. PŘÍPRAVAŠETŘENÍ V říjnu 1993 prvedl ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) výběrvé epidemilgické šetření zdravtním stavu české ppulace, značvané zkratku HIS CR 93 (Health Interview Survey, Czech Republic, 1993). S kncepční přípravu šetření byl zapčat již kncem rku 1992, jeh bsahvé zaměření a přípravu významně vlivnil seminář "Třetí knzultace k vytvření splečných metd a nástrjů pr zdravtní interviewvá šetření" [25], který prběhl pd hlavičku Světvé zdravtnické rganizace (SZO) na bázi nizzemskéh Centrálníh statistickéh úřadu ve Vrburgu v Nizzemsku v září Šetření byl mim jiné zaměřen i na získání infrmací pr mnitrvací akci prjektu SZO "Zdraví pr všechny d rku 2000". Byl připraven v suladu s prjektem Nárdníh zdravtnickéh infrmačníh systému (NZIS), v němž výběrvá šetření patří mezi základní metdy práce zdravtnické statistiky. Půvdní představa metdě sběru dat pčítala s pštvním dtazníkem a s náhdným výběrem asi 7000 respndentů starších 15 let prstřednictvím Centrálníh registru byvatel ČR. Vzhledem k legislativním prblémům ale nedšl k dhdě mezi příslušnými ministerstvy a kncepce pštvníh dtazníku byla změněna na sbní interviewvé šetření vlastními silami ÚZIS ČR. Půvdně plánvaný rzsah výběru musel být tut vynucenu změnu metdy sběru dat změněn tak, aby byl na jedné straně dstatečný pr statistické hdncení výsledků šetření, ale na druhé straně nepřinesl neúměrnu pracvní zátěž pracvníkům kresních a reginálních pracvišť ÚZIS ČR, kteří plnili úlhu tazatelů. Naknec byl stanven rzsah šetření na 1613 respndentů starších 15 let. Tent pčet byl vypčten z pžadavku získat 20 respndentů na každých byvatel a vyžadval vyplnění asi 1 O dtazníků d každéh terénníh pracvníka. Pr mžnst prvnání subjektivních výpvědí respndentů svém zdravtním stavu s bjektivním lékařským nálezem byl půvdně plánván dplnit dtazník výpisem z lékařské dkumentace. Tím by byla zajištěna i jistá srvnatelnst s takt prváděnými šetřeními v minulsti [9, 21, 24, 26]. Naknec vzhledem k bavám z rapidníh nárůstu finanční a časvé nárčnsti šetření i z negativních reakcí respndentů (nutnst vystupit z annymity) a lékařů (práce navíc) byl d tht dplňvání upuštěn. V buducích šetřeních by všem byl vhdné se k tmut prjektu alespň u části respndentů vrátit. Další plánvanu bjektivizací byl věření výšky a hmtnsti respndenta přeměřením těcht veličin tazatelem. I d tht byl (zřejmě právněně) upuštěn pr btížnst praktickéh zajištění a pr bavy z negativních reakcí respndentů. Navíc t pdstatně snížil zátěž tazatelů a umžnil jim sustředit se na hlavní úkl, vyplnění dtazníku. 5

6 Šetření zdravtnfm stavu HIS CR CHARAKTERISTIKA ŠETŘENÍ Šetření HIS CR 93 byl prvním výběrvým šetřením rganizvaným a prvedeným ÚZIS ČR v rámci Nárdníh zdravtnickéh infrmačníh systému d jeh přijetí v rce Základní jedntku infrmace získané ze šetření byl záznam subjektivně vnímanéh fyzickéh, duševníh a sciálníh zdraví respndenta, jenž byl prveden d frmuláře dtazníku prstřednictvím vyšklenéh tazatele. Šl tedy šetření prváděné metdu přímých rzhvrů. Šetření patří d skupiny průřezvých epidemilgických studií, jejichž hlavním úklem je stanvení četnsti (frekvence), s jaku se nemc, příznak, jev neb zdravtní ptíž aktuálně vyskytuje v ppulaci a v jejích pdskupinách. Jedntlivými respndenty byly sby starší 15 let, náhdně vybrané stratifikvaným výběrem na základě dané demgrafické struktury. Šetření prběhl sučasně ve všech kresech České republiky s výjimku kresu Kladn v říjnu Okres Kladn nebyl zastupen z persnálních důvdů (kresní pracviště ÚZIS ČR nebyl bsazen). Skutečný rzsah šetření byl 1600 respndentů v 84 kresech. Náhdný výběr respndentů šetření HIS CR 93 prbíhal v jedntlivých kresech navzájem nezávisle, a t ve třech stupních. Přitm struktura vybraných respndentů musela dpvídat věkvému slžení byvatelstva danéh kresu (každému kresu byl předepsán pčet respndentů pdle phlaví a 151etých věkvých skupin). Prvním stupněm byl výběr reprezentantů měst a bcí pdle pětistupňvé velikstní škály. Tent výběr byl zalžen na seznamu měst a bcí v řadě publikací "Okres v číslech" z let 1990/91 a byl prveden pr všechny kresy na centrálním pracvišti ÚZIS ČR v Praze. Druhým stupněm byl výběr takzvaných záchytných adres v městech a bcích vybraných v prvním stupni. Tent krk byl prváděn pdle telefnních seznamů bytvých stanic, přičemž náhdně vybrané bce d 1000 byvatel byly pvažvány za záchytnu adresu samy sbě. Druhý stupeň výběru prváděla reginální pracviště ÚZIS ČR pr všechny kresy svéh reginu. Psledním třetím stupněm náhdnéh výběru byl výběr takzvané mdelvé sby, tedy sby kntaktvané na záchytné adrese neb v jejím klí, starší 15 let, zapadající d předepsané demgrafické struktury a především chtné dpvídat na dtazy tazatele. Vyplněné dtazníky byly shrmážděny v Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky České republiky, kde byla získaná data převedena na magnetická média. Další zpracvání výsledků šetření prbíhal na pčítačích PC a byl přitm využit sftwarvých prduktů Micrsft Excel, Micrsft Wrd a Statgraphics. Při testvání statistických hyptéz byla za hladinu významnsti vzata hladina 5 %. Vzhledem k tmu, že větší část dbrných tázek týkajících se zdraví byla plžena v ČR pprvé, že zvlená metda náhdnéh výběru respndentů byla pužita pprvé, že subr byl relativně malý a knečně také prt, že všichni tazatelé prváděli tazatelsku práci pprvé v živtě, je třeba pvažvat šetření HIS CR 93 za piltní průzkum, jehž cílem byl získat jak základní charakteristiky zdraví ppulace, tak zkušensti s prváděním výběrvéh šetření zvlenu metdu. 6

7 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu 3. PRŮBĚH A OBSAH ŠETŘENÍ 3.1 ZHODNOCENÍ PRÁCE TAZATELŮ Šetření prběhl v říjnu 1993, a t i během všech víkendvých dní. Byl prveden prstřednictvím 154 tazatelů (147 žen a 7 mužů) z kresních a reginálních pracvišť ÚZIS ČR. Na jednh tazatele tedy připadl v průměru 10,4 respndentů. Tazatelé se věnvali dtazníkvé činnsti (vedle svých běžných pracvních pvinnstí) v průměru 6,8 dne, takže na jeden den a jednh tazatele připadl v průměru 1,53 respndentů. Realizace rzhvru byla pdmíněna chtu respndenta dpvídat na tázky, takže d značné míry záležel na schpnsti tazatele přesvědčit neznámu sbu k více než půlhdinvé splupráci. Tazatelé byli pžádáni, aby v prtklu průběhu šetření zaznamenali u každéh realizvanéh rzhvru pčet předchzích neúspěšných sbních kntaktů. Těcht dmítnutí byl zaznamenán celkem 1943, na jednh respndenta tedy připadl 1,23 dmítnutí. V jedntlivých kresech se hdnty tht ukazatele phybvaly d nuly (10 kresů) p 4,36 dmítnutí. Průměrná hdnta nad 2,0 byla zaznamenána v 15 kresech. Při škleních před výběrvým šetřením jsme dpručvali tazatelům dmluvit si jiný termín setkání s těmi respndenty, kteří prjevili dtazník zájem, ale mmentálně neměli čas. Tut metdu jsme dpručvali zejména pr fázi dknčvání šetření, kdy chtný respndent mhl vyplnit mezeru v předepsaném kresním demgrafickém mdelu. Pdle záznamů tazatelů byl 7,8% rzhvrů realizván v předem dhdnutém termínu. Ve třech kresech byla takt získána více než plvina respndentů. Asi u 3% respndentů zaznamenali tazatelé nějaku negativní reakci buď na některu tázku (zejména na příjem dmácnsti), neb na dtazníkvu akci jak takvu. U celkem 15 rzhvrů tazatelé uvedli, že se dehrály v nevhdných pdmínkách (např. na chdbě, před dmem atd.). 3.2 OBSAH ŠETŘENÍ Pužitý dtazník šetření HIS CR 93 je uveden v přílze tét publikace. Dtazník má celkem 26 tázek, které můžeme rientačně rzdělit d 5 kruhů. I. Identifikační a scieknmická charakteristika (tázky 1-9) ll. Zdravtní stav (tázky ) 111. Sciální zdraví (tázky 17-19) IV. Rizika chvání (tázky 20-23) V. Názry na transfrmační změny ve zdravtnictví p rce 1989 (t.24-26) Scieknmická skladba výběrvéh subru respndentů je ppsána a analyzvána ve 4. kapitle tét publikace. Hdncení živtníh stylu a rizikvsti chvání bsahuje 5. kapitla. Rzbr výsledků tázek zdravtníh stavu a sciálníh zdraví je uveden v 6. kapitle. 7

8 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Ze 14 tázek týkajících se fyzickéh, duševníh a sciálníh zdraví a prblematiky živtníh stylu byl 8 frmulván pdle dpručení SZO [25], 5 tázek byl převzat z anglickéh šetření HALS 1985 [3] a jedna tázka byla zkmbinvána z anglickéh šetření HALS 1985 a hlandskéh šetření NethHIS 1989/91 [14]. Pslední kruh tázek nesuvisí přím se zdravtním stavem ppulace. Otázky týkající se změn ve zdravtnictví p rce 1989, názrů na systém pvinnéh zdravtníh pjištění, chty připlácet na některé zdravtnické služby a skutečných výdajů respndentů na léky mají charakter ankety a byly aktuálně připjeny ke zdravtnímu dtazníku. Zhdncení tét ankety byl publikván samstatně a není bsahem tét publikace. 8

9 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu 4. CHARAKTERISTIKA SOUBORU 4.1 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Celkvý rzsah šetření dsáhl pčtu 1600 respndentů starších 15 let, prti plánvanému rzpisu chyběl 13 respndentů (0,8 % ). Z celkvéh pčtu byl 753 mužů (47, 1 %) a 847 žen (52,9%), pměr pčtu mužů a žen v ppulaci ČR byl ddržen téměř přesně. Věkvá skladba byla v rámci kresních demgrafických mdelů rzepsána p patnáctiletých věkvých skupinách. Při následném hdncení pdle desetiletých věkvých intervalů (15-24 let, 25-34,..., 75 a více let) byly zjištěny jisté dchylky d věkvé struktury celé ppulace ČR (viz tabulka a graf 4.1.1). Je t především výrazně nižší zastupení nejmladší věkvé skupiny u bu phlaví a zejména velmi nízké zastupení nejstarších žen ve výběru. Tyt dchylky byly zřejmě způsbeny závislstí výběru na dstupnsti a chtě jedntlivých bčanů a d jisté míry i neddržením předepsané věkvé struktury tazateli. Rzpis respndentů pdle veliksti měst a bcí byl ddržen téměř přesně, cž všem byl dán přím metdiku prvníh stupně šetření. Strukturu respndentů šetření HIS CR 93 pdle pčtu členů jejich dmácnsti a prvnání s výsledky Sčítání lidu 1991 ukazuje graf Je z něj zřejmé, že vybraný subr HIS CR 93 byl psunut d vícečlenných dmácnstí. Vedle evidentníh vysvětlení různu pravděpdbnstí zastihnut někh dma zde může půsbit i bava starších samstatně neb ve dvu žijících lidí tevřít neznámému člvěku - tazateli. I t může d jisté míry vysvětlit nižší pdíl starších sb ve výběru. 4.2 RODINNÝ STAV V šetření jsme rzlišvali pět kategrií rdinnéh stavu - svbdný/svbdná, druh/družka, ženatý/vdaná, rzvedený/rzvedená, vdvec/vdva. Kategrie druh/družka byla mál pčetná (20 respndentů) a ve Sčítání lidu 1991 nebyla pužita vůbec, prt jsme při srvnání výběru s ppulací zařadili tyt respndenty v tét tázce mezi "neurčené". Při vlastním zpracvání výsledků byli přiřazeni k ženatým a vdaným sbám. Struktura respndentů pdle rdinnéh stavu v jedntlivých věkvých skupinách je znázrněna v grafu 4.2.1, prvnání skladby respndentů pdle rdinnéh stavu s bdbnu skladbu zjištěnu při Sčítání lidu 1991 je uveden v tabulce Zjištěné dchylky d struktury byvatelstva lze převážně vysvětlit dlišnstmi ve věkvé struktuře ppsanými v pdkapitle 4.1 a částečně i malými četnstmi některých kategrií. 4.3 NÁRODNOST Při dtazvání byly rzlišvány čtyři nejčastější nárdnsti v České republice: česká (sem byli zařazeni i respndenti hlásící se k mravské neb slezské nárdnsti), slvenská, rmská a německá a skupina "jiných nárdnstí". V tabulce je uveden přehled pčtu respndentů pdle nárdnsti a prvnání s výsledky ze Sčítání lidu 1991 [18]. Z tabulky je jasné, že pr malé pčty ve všech nárdnstech krmě české nelze prvádět analýzu rzdílů zdravtníh stavu mezi jedntlivými skupinami. 9

10 šetfení zdravtním stavu HIS CR VZDĚLÁNÍ Při epidemilgických studiích vlivu scieknmických faktrů na zdraví ppulace mívá úrveň vzdělání nejvyšší priritu [ 6, 22]. Vyšší stupeň vzdělání bývá spjen s vyšším splečenským pstavením, tím i s vyšším příjmem a zpravidla se zdravějším způsbem živta. V šetření HIS CR 93 byli respndenti rzděleni d pěti kategrií pdle nejvyšší dsažené úrvně vzdělání: základní (neb bez něj), učňvské, středšklské, nástavbvé (pmaturitní) a vyskšklské. Vzhledem k častým změnám vzdělávací sustavy v minulsti byla tmut třídění dána přednst před kategrizací pmcí pčtu let abslvvanéh studia. Vzhledem k malému zastupení respndentů s nástavbvým vzděláním, byla tat kategrie pří dalším zpracvání výsledků připjena k vyskšklskému vzdělání (pd názvem vyšší vzdělání). Tazatelé neměli ulžen sledvat celkvě vzdělanstní strukturu respndentů, prtže by se tím výběr vhdných sb pdstatně znesnadnil. Teprve ddatečně p zpracvání výsledků a jejich srvnáním s údaji Sčítání lidu 1991 jsme zjistili v tmt směru významnu defrmaci, která je zřejmá z tabulky S rstucím vzděláním prudce rste i zastupení respndentů ve výběru ve srvnání s vzdělanstní strukturu byvatelstva ČR. Například mužů se základním vzděláním byl mezi respndenty puze 36% čekávanéh pčtu. Je zřejmé, že v tmt kritériu nebyl výběr reprezentativní pr ppulaci ČR. Důvdem zmíněnéh psunu bude pravděpdbně rzdílná chta splupracvat s tazateli, ale rli mhu hrát i další faktry (např. nervnměrnst telefnní sítě). Vzdělanstní struktura jedntlivých věkvých kategrií je znázrněna v grafu Rzdíl zastupení jedntlivých vzdělanstních kategrií v různých věkvých skupinách dkumentuje zřetelně rzdílnst vzdělávacích systémů různých bdbí v minulsti, která ztěžuje hdncení a interpretaci výsledků šetření. 4.5 ZAMĚSTNÁNÍ Zaměstnání je v dtazníku řešen prstřednictvím pěti pdtázek, které jsu shrnuty v tázce 7. V dtazníku se rzlišuje především nynější zaměstnání (pdtázka 7a) a hlavní živtní zaměstnání (7e). Dále byl zjišťván, zda je respndent sukrmníkem (7b) a zda zaměstnává další sby (7c) a případně, prč není v sučasné dbě zaměstnán (7d), tat prblematika je ppsána samstatně v následující pdkapitle 4.6. Nynější i hlavní zaměstnání byla kódvána a zpracvána v šetření HIS CR 93 pdle Klasifikace zaměstnání (KZAM) z rku 1992 [10], která byla u nás zavedena Federálním statistickým úřadem d KZAM vychází z principu klasifikace lsco 88 Mezinárdníh úřadu práce. Nynější zaměstnání byla kódvána dvumístným kódem tříd klasifikace zaměstnání, hlavní zaměstnání byl v dtazníku předtištěn v jednmístném kódu hlavních tříd KZAM. Přehled nynějších a hlavních zaměstnáních respndentů šetření HIS CR 93 pdle phlaví v členění pdle devíti hlavních tříd KZAM je uveden v tabulce Prvnání s výsledky Sčítání lidu 1991 zatím není mžné, prtže jeh výsledky v blasti zaměstnání dsud nejsu k dispzici. Bez pracvníh zařazení byl v dbě šetření asi 30 % mužů a 45 % žen. Analýza příčin jejich sučasné neaktivity je uvedena v následující pdkapitle. 10

11 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu 4.6 EKONOMICKÉ POSTAVENÍ Eknmické pstavení respndentů šetření HIS CR 93 vyplývá z kmbinace pdtázek 7a a 7d tázky 7 dtazníku. K zajištění srvnatelnsti pdílů eknmicky aktivních a neaktivních sb se Sčítáním lidu 1991 a na základě dpručení SZO byli vjáci základní služby a sby na mateřské dvlené zařazeni mezi eknmicky aktivní byvatele. Pdíl eknmicky neaktivních respndentů a pdrbnější struktura příčin jejich sučasné eknmické pasivity je uvedena v tabulce Převažujícími důvdy jsu pchpitelně stáří neb studium, dále následují invalidita splu s nezaměstnanstí. Celkvá zaměstnanst (u sb nad 15 let) činila u mužů 70,7 %, u žen 62,5 %, cž velmi dbře krespnduje s výsledky Sčítání lidu 1991 (71,1 % eknmicky aktivních mužů a 59,5 % žen). 4.7 PŘÍJEM Výši příjmu lze pvažvat za rzhdující faktr živtní úrvně, která vlivňuje významně některé charakteristiky zdravtníh stavu. U sb s vyšším příjmem je většinu zjištěna nižší nemcnst, zejména chrnickými nemcemi [11,16,20]. V našem šetření byl zjišťván prstřednictvím tázky 8 celkvý průměrný čistý příjem na jednh člena respndentvy dmácnsti bez hledu na nsitele příjmu. Respndenti měli udat celkvý pčet členů dmácnsti a celkvý měsíční čistý příjem dmácnsti. Téměř 9% respndentů na tut tázku dmítl dpvědět, přest lze příjem pvažvat za jeden z hlavních faktrů při analýze scieknmických rzdílů ve zdravtním stavu. Tabulka ukazuje rzlžení pčtu respndentů v závislsti na phlaví, vzdělání a příjmvé skupině (d 2000 Kč, Kč, 4000 Kč a více) a je v ní rvněž uveden průměrný příjem v jedntlivých vzdělanstních kategriích. Přestže nejde vlastní příjem respndenta, ale celé dmácnsti, je patrná rstucí tendence příjmu s rstucím vzděláním a vyšší příjmy udávané muži než příjmy udávané ženami. 4.8 MATERIÁLNÍ SITUACE Materiální pdmínky jedntlivce a jeh rdiny jsu zpravidla drazem jeh vzdělání, zaměstnání a příjmu. Vyské vzdělání, dbré zaměstnání a nadprůměrný příjem zajišťují dbré materiální a živtní pdmínky celé rdiny a jsu zpravidla úzce svázány s dbrým zdravtním stavem a nižší úmrtnstí [20]. V rámci snahy kmplexnst phledu na zdraví a jeh determinanty u respndentů šetření HIS CR 93 byla zařazena i tázka 9 týkající se materiálních pdmínek respndentů a jejich rdin, převzatá z anglickéh šetření HALS 1985 [3]. Otázka se skládá ze šesti pdtázek. Přehled četnstech pzitivních charakteristik živtních pdmínek v šetření pskytuje tabulka V průměru byl registrván 3,42 kladných dpvědí ze 6 mžných, u mužů byl výsledek jen nepatrně lepší než u žen. Z uvedenéh grafu je zřejmé věkvé rzlžení průměrnéh pčtu pzitivních charakteristik živtních pdmínek. Vrchlu je dsažen klem věku 50 let, největším materiálním nedstatkem trpí nejmladší a nejstarší věkvá skupina. 11

12 šetření zdravtním stavu HJS CR 93 Tab Základní demgrafické charakteristiky HIS CR 93 SLDB 91 Index H!S CR 93 SLDB 91 Index I pčet % % HIS/SLDB pčet % % HIS/SLDB muži ženy věk ,0 20,4 93, ,0 17,9 83, ,2 17,9 101, ,8 15,8 112, ,8 21,3 102, ,5 19,3 100, ,2 15,3 105, ,8 14,5 122, ,O 12,5 88, ,2 13,3 91, ,5 8,1 129, ,8 10,7 129, ,3 4,5 73,8 33 3,9 8,4 46,4 rdinný stav svbdný, -á ,6 25,0 87, ,5 15,7 86,7 ženatý, vdaná ,9 65,4 105, ,0 60,0 104,4 rzvedený, -á 39 5,2 6,2 84,6 76 9,0 7,8 116,3 vdvec, vdva 30 4,0 3,3 122, ,4 16,4 88,8 neudán 10 1,3 0,1 X 10 1,2 O, 1 X nárdnst česká ,9 94,3 101, ,4 94,0 101,6 slvenská 19 2,5 3,5 71,9 18 2,1 3,5 60,8 rmská 2 0,3 0,3 88,3 2 0,2 0,2 118,2 německá 2 0,3 0,5 53,0 4 0,5 0,7 67,6 jiná 8 1, ,3 12 1,4 1,4 101,4 neudán - - 0,3 X 3 0,4 0,2 X vzdělání základní 68 9,0 25,0 35, ,4 41,2 47,0 učňvské ,2 43,2 87, ,5 28,2 108,0 střední ,1 21,3 153, ,6 24,3 158,9 vyšší ,5 9,5 203, ,5 6,2 184,7 neudán 1 0,1 1,0 X 1 0,1 1,1 X 12

13 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu Tab Kategrie zaměstnání Respndenti se zaměstnáním Třída zaměstnání (pdle KZAM) nynějším hlavním nynějším hlavním pčet % pčet % pčet muži 11 / pčet % veducí a řídící pracvník 51 6, ,3 16 1,9 29 3,4 vědecký a dbrný pracvník 29 3,9 26 3,5 26 3,1 25 3,0 technik, zdravtník, pedagg , , ,O ,8 nižší administrativní pracvník 14 1,9 20 2, , ,3 prvzní pracvník ve službách 74 9,8 62 8, , ,7 kvalifikvaný zemědělský 12 1,6 19 2,5 4 0,5 19 2,2 a lesní dělník řemeslník a kvalifikvaný dělník , ,3 26 3, ,5 bsluha strjů a zařízení 62 8,2 62 8,2 7 0,8 14 1,7 pmcný a nekvalifikvaný dělník 20 2,7 26 3,5 47 5, ,O bez pracvníh zařazení ,0 62 8, ,6 63 7,4 ženy Tab Eknmicky neaktivní respndenti Eknmicky neaktivní Příčina neaktivity muži ženy pčet % pčet % celkem , ,0 studující 48 22,2 31 9,7 v dmácnsti 1 0,5 11 3,5 důchdci , ,7 invalidé 16 7,4 23 7,2 nezaměstnaní 16 7,4 21 6,6 jiný důvd 4 1,9 4 1,3 13

14 Šetfenf zdravtnfm stavu HIS CR 93 Tab Příjmy dmácnstí respndentů muži Příjem na 1 člena dmácnsti v Kč Vzdělání struktura pdle příjmu ( 0/L průměrný struktura pdle příjmu (%) průměrný ženy příjem příjem celkem 13,4 65,4 21, ,3 65,0 14, základní 18,3 68,4 13, ,7 68,4 3, učňvské 16,0 67,3 16, ,0 68,3 9, střední 13,2 65,4 21, ,6 63,1 19, vyšší 6,2 60,0 33, ,2 56,2 32, Tab Materiální situace Kladné dpvědi Charakteristika muži ženy pčet % pčet I % vlastník dmu neb bytu , ,0 vlastník chalupy neb chaty , ,1 vlastník auta , ,9 byt s kupelnu a WC , ,1 byt s aspň tlika místnstmi, klika byvateli , ,2 byt v nehlučném a nezávadném prstředí , ,6 14

15 Graf Slžení respndentů pdle věku :!; (/) () ::0 < w muži HIS CR 93 ženy HIS CR 93 muži SLDB 91 ženy SLDB Cll % 20% 15% 10% 5% 5% 10% 15% 20% Cn Cl) ' a řil a s '

16 O') 30% 25% Graf Slžení respndentů pdle pčtu členů dmácnsti Cl), (I) ' N C S' ' Ci) Qi 91 20% 15% 10% 5% 0% a více Cl) (O <..)

17 Graf Slžení respndentů pdle rdinnéh stavu Cll () :::0 100% muži 90% 80% 70% vdvec, vdva rzvedený, -á 60% 50% 40% ženatý, vdaná svbdný, -á 30% 20% % 0%... N c.n N.ll. c.n w.ll. ("J.ll. c.n c:n... c.n c.n c.n c.n c.n I &t c:n.:... + t.ll..ll.,f:l. (')... N ("J.ll. c.n c:n... CD c.n c.n c.n c.n c.n c.n c.n I N w,i.. c.n a,.:... + CD.ll..ll..ll..ll..ll..ll. 3 věk (') CD 3 Cl), Cti' ' N C s č

18 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Q) lij Q) > Q) >lij..q - lij 'c > 'c "C ctj > -"C ctj lij lij Q) >C:: ll.. 3i2 ctj >U ctj r:::: lij :s N D celkem,_ t: >Q,) "C >- N r:::: Q) > Q,) >N "C c...., ::S t: Q,) "C t: >Q) c. > tl) Q,) I.. celkem t: Q,) >N..9 Cl) 75+ 'r" ca I.. ;N (!) :s E (7) 00 r--- (O ll) "'':t (") N 18

19 Graf Průměrný pčet kladných materiálních charakteristik ::0 (O w 4,5 4,0 3,5 3,0 +...:.. to 2,5 2, věk celkem (1), Cti' :::!, N s ' ifr

20 Šetfení zdravtním stavu HIS CR ŽIVOTNÍ STYL 5.1 INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI Přiměřené prprce výšky a hmtnsti jsu předpkladem zdravé existence každéh jedntlivce a výchdiskem jeh zdravtníh stavu. Tělesná knstrukce člvěka je vlivňvána genetickými dispzicemi, ale významně se zde uplatňuje i příjmvá a výdajvá energetická bilance, tedy kvalita a mnžství přijímané ptravy a intenzita a mnžství phybvé aktivity. K vyjádření vztahu výšky a hmtnsti jedntlivce se nejčastěji pužívá index tělesné hmtnsti (Bdy mass index - BMI), nazývaný též Queteletův index, definvaný jak pdíl hmtnsti (kg) a druhé mcniny výšky (m) a udávaný tedy v kg/m 2. Pdle dpručení SZO se index tělesné hmtnsti dělí d pěti skupin - velká pdváha (d 18), pdváha (18-20), nrmální (20-27), nadváha (27-30) a bezita (30 a více). Index tělesné hmtnsti byl u respndentů pčítán z jimi nahlášených hdnt vlastní výšky a hmtnsti, bjektivizace následným měřením nebyla prváděna. Průměrná výška a hmtnst mužů byla 177,2 cm a 80,1 kg (krajní nahlášené hdnty 160 a 202 cm, 41 a 125 kg), žen 164,4 cm a 66,8 kg (s rzsahy d 143 d 187 cm a d 40 d 117 kg). Přehled výšek, hmtnstí a hdnt BMI pdle věkvých skupin a phlaví je uveden v tabulce Z tabulky je zejména u mužů patrná s rstucím věkem klesající průměrná výška. Další tabulka pskytuje přehled rzlžení kategrií BMI pdle phlaví. Pdíl bézních žen (12,2 %) převyšval pdíl bézních mužů (10,4 %), přest byla průměrná hdnta BMI u mužů nepatmě vyšší. Vyšší pdíl bézních žen byl vykmpenzván nižším pdílem žen s nadváhu a zejména asi třikrát vyšším pdílem žen s hdntami BMI d 20. Zde je mžn vyslvit, všem nikli prkázat, pdezření na úmyslné pdhdncení nahlášené hmtnsti zejména u části mladších respndentek. Při hdncení průměrné hdnty BMI v jedntlivých věkvých skupinách je zřetelná rstucí tendence BMI s věkem, která se všem v jistém věku mění v pkles. U mužů dchází k tmut zlmu asi 1 O let dříve než u žen. Tent trend je dbře patrný z grafu Růst indexu tělesné hmtnsti s věkem je zřejmě fyzilgickéh charakteru, vysvětlení pklesu ve vyšším věku lze hledat v rzdílnsti stravvacích návyků různých generací, vyšší předčasné úmrtnsti lidí s nadváhu a pět v přirzené tendenci snižvání tělesné hmtnsti ve stáří. Věkvé skupiny s nejvyšším průměrným BMI (muži let, ženy let) měly dknce tut hdntu vyšší než je SZO definvaná hrní hranice "nrmálníh" BMI. Nadměrný pdíl respndentů bu phlaví s nadváhu a bezitu na rzhraní středníh a vyššíh věku je smutnu skutečnstí, která mim jiné výrazně vlivňuje vyský výskyt kardivaskulárních nemcnění, diabetu a některých chrb phybvéh ústrjí. Pr hdncení pdílu bézních lidí v ppulaci byla prvedena pdle výsledků Sčítání lidu 1991 vzdělanstní standardizace a pdíl bézních lidí ptm dsáhl 11,5 % u mužů a 16,0% u žen. Tent údaj za bě phlaví sučasně činí 13,6%, cž je zhruba dvakrát více než udávají zahraniční šetření. Vyský pdíl bézních sb v ppulaci je jistě jedním z důvdů nemcnstních a úmrtnstních rzdílů mezi naší republiku a vyspělými evrpskými státy. 20

21 (kg) HIS CR 93 šetření zdravtním stavu Tab Průměrná výška, hmtnst a BMI muži Průměrná hdnta ženy Věk výška hmtnst BMI výška hmtnst BMI (cm) (kg) (kg/m2) (cm) 1 (kg/m2) celkem 177,2 80,1 25,50 164,4 66,8 24, ,4 74,5 22,88 167,0 58,8 21, ,6 79,2 24,52 164,8 61,6 22, ,2 81,4 25,89 165,1 66,2 24, ,5 84,2 27,04 164,7 72,1 26, ,7 83,1 27,21 162,1 71,4 27, ,2 80,6 26,85 162,7 72,3 27, ,8 75,8 25,58 159,7 65,7 25,82 Tab Rzlžení respndentů pdle BMI Prcent respndentů s BMI Věk muži ženy celkem 0,8 3,0 66,4 19,4 10,4 1,6 6,3 63,4 17,4 11, ,8 9,9 78,0 6,4 2,8 7,1 28,4 62,2 1,6 0, ,8 2,3 80,5 12,0 4,5 2,7 14,3 72,8 7,5 2, ,6 69,1 21,0 9,3 2,5 4,9 71,2 11,7 9, ,8 0,8 51,2 25,6 21,5-2,7 58,1 19,6 19, ,0 34,2 15,9 2,0 1,0 47,1 32,4 17, ,3 58,2 26,6 13,9-3,5 48,3 22,4 25, ,3 62,5 20,8 8,3-9,1 48,5 30,3 12,1 21

22 šetření zdravtním stavu HIS CR :::::: i U) , c E.c (1) c U) (1) ;a; , )( (1) > "'C c >-- c I- >(1) E ::S I- a.. rr u; '+ca I- (!) >Q)

23 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu 5.2. TĚLESNÁ AKTIVITA Tělesná aktivita je důležitým činitelem vlivňujícím významně stav zdraví. Dvjtázka 20 týkající se typu a mnžství tělesné aktivity ve vlném čase byla převzata d šetření HIS CR 93 na základě dpručení "Třetí knzultace" [25]. První část tázky je zaměřena na typ tělesné aktivity, ve druhé části tázky se měl uvést pčet dnů v týdnu, kdy byla intenzivně prvzvána nějaká tělesné aktivita (až d zpcení). K pravidelnému těžkému sprtvnímu tréninku se přihlásil 7,8% mužů a 1,7% žen. U bu phlaví byla hranicí výskytu věkvá skupina let. Rekreační sprt neb těžku práci na zahradě p dbu alespň 4 hdiny týdně prvzval 26,9% mužů a 18,0% žen, bě phlaví s nejvyšším pdílem ve věkvé skupině let. Tent druh aktivity udali i dva muži z věkvé skupiny nad 75 let. Více než třetina mužů i žen se přihlásila k lehkým tělesným aktivitám a pdíl těcht respndentů je zhruba stejný téměř ve všech věkvých skupinách a u bu phlaví. D pslední zcela neaktivní skupiny respndentů patřil pdle šetření 30,0% mužů a 41,5% žen. S věkem pdíl tělesně neaktivních pchpitelně rste, ale i vyský pčet mladých žen nevykazujících žádnu aktivní činnst je varvným signálem. Pdrbnější přehled zastupení jedntlivých kategrií dává tabulka Pdklady pr psuzení hyptézy, že zdravěji se chvají lidé vzdělanější, pskytuje graf Z něj je vidět, že pdíl sedavéh typu tělesné aktivity má se vzrůstajícím vzděláním klesající tendenci hlavně u žen, a t i p prvedení věkvé standardizace, tat závislst však není statisticky významná Druhá část tázky na tělesnu aktivitu ve vlném čase zjišťvala týdenní frekvenci namáhavé sprtvní činnsti v psledních 4 týdnech před rzhvrem. Ani jeden den v týdnu, tedy žádnu pravidelnu těžší sprtvní aktivitu ve vlném čase přiznal asi 60% mužů a 80 %žen. S věkem tent pdíl stupal ze 30% na 90% u mužů a z 60% na 100% u žen. Jeden neb dva dny v týdnu pravidelně sprtval asi 20 % mužů a 1 O % žen. Fyzilgicky dstatečně, tedy aspň tři dny v týdnu sprtval (d stavu zpcení) 18,8% mužů a 9,9% žen. Přehled průměrnéh pčtu dnů v týdnu s pravidelnu tělesnu aktivitu pdle věku a phlaví pskytují pslední dva slupce tabulky

24 Šetření zdravtním stavu H/S CR 93 Tab Tělesná aktivita Typ aktivity Průměrný pčet Věk muži ženy dnů s tělesnu nárčný rekreační lehký sedavá nárčný rekreační lehký sedavá aktivitu sprt sprt phyb činnst sprt sprt phyb činnst muži ženy abslutně celkem ,22 0, ,39 1, ,49 0, '12 0, ,89 0, ,48 0, ,40 0, ,38 - v prcentech celkem 7,8 26,9 35,3 30,0 1,9 18,0 38,7 41, ,4 23,9 38,0 12,7 7,9 15,7 44,1 32, ,4 31,6 33,1 27,9 0,7 17,3 42,7 39, ,6 35,8 34,0 24,7 0,6 23,3 35,6 40, ,5 24,0 39,7 33,9 1,3 19,5 43,0 36, ,6 34,6 35,8 1,9 22,1 37,5 38, ,8 30,8 56,4-13,0 33,9 53, ,3 37,5 54, ,1 83,9 24

25 Graf Slžení respndentů pdle typu tělesné aktivity Cl) (') :0 100% 90% 80% muži ženy 70% 60% 50% 40% sedavá lehká střední těžká 30% 20% 10% I\) Ul O% N su, t: (")< ":Qi ::S<. < (/1 2, " CD'..,,... '< (/1< CD.!e: :!, (/1 < (") N t: (/1 su' (")<... ::S< (/1< Cil' " CD ":Qi.!e: 3. < (/1 2, 2, vzdělání " CD' (") CD ;;F CD 3 (/)< <Tl' :2, N S' ' fit t

26 Šetření zdravtním stavu HIS CR KOUŘENÍ Otázky pstjů, mtivace, chvání, zvyklstí, živtsprávy a vůle mají při vzniku řady nemcí velký význam a musí být studvány stejně jak struktura a funkce rganismu neb stav živtníh prstředí [20]. Za behavirální rizikvé faktry jsu pvažvány kuření, alkhlismus, nevhdná strava, špatná rganizace času, nedstatečná sbní hygiena, nedstatek phybu a jiné. Kuření je pvažván a všebecně uznáván za jedn z nejhrších rizik tét kategrie. Na základě řady studií zvyšuje dluhdbé kuřáctví pravděpdbnst rakviny plic, chrnické brnchitidy, emfyzémů, ischemické chrby srdeční a jiných nemcnění. Kuření patří k rizikům nejmasvějším, nejprůkaznějším a tereticky nejsnadněji dstranitelným, prakticky však snižvaným jen s velikým a sustředěným úsilím řady slžek splečnsti [20]. Hdncení vztahu kuření k scieknmickým skupinám a stavu zdraví je velice slžité a z různých studií je zřejmé, že se s časem mění. Kuření byl půvdně zvykem vyšších sciálních tříd a týkal se výhradně mužské části ppulace a teprve pzději se rzšířil i na nižší sciální skupiny a na ženy. V sučasné dbě většinu kuří více příslušníci nižších sciálních tříd a pdskupin a ženy dhánějí v rzsahu kuření muže. Otázku 21 šetření HIS CR 93 jsme převzali pdle dpručení "Třetí knzultace" [25]. Tat verze umžňuje diferencvat kuřáky i nekuřáky pdle míry kuření v sučasné dbě neb v minulsti. Pdle výsledků šetření nikdy nekuřil 35,5% mužů a 56,1 % žen, v dbě šetření vůbec nekuřil 59,0% mužů a 70,0 % žen (uvažujeme-li puze respndenty, kteří tázku zdpvěděli). Pravidelných kuřáků byl mezi muži 32,3% a mezi ženami 21,3 %, pdíl silných kuřáků (20 a více cigaret denně) z pravidelných kuřáků byl 34,6% u mužů a 15,8% u žen. Ppisvané výsledky jsu uvedeny v tabulce Závislst typu kuřáctví na věku je v některých rysech rzdílná u mužů a u žen. Nejvyšší pdíl pravidelných kuřáků byl všem u mužů i u žen zjištěn ve věkvé skupině let (muži 43,9 %, ženy 31,0 %) a tent pdíl na bě strany věkvé škály klesal. Příležitstných kuřáků byl nejvíce mezi mladými, pzději přejdu asi mezi pravidelné kuřáky neb nekuřáky. Také nikdy nekuřících byl u mužů nejvíce v nejmladší věkvé skupině (někteří z nich ve svém dalším živtě pravděpdbně teprve kuřit začnu), u žen pak napak mezi nejstaršími. Pdíl bývalých kuřáků u mužů s věkem rste, cž dpvídá lgice věci, u žen všem tt platí jen p střední věk (ženy evidentně dříve tlik nekuřily). Pdrbnější rzbr dby kuření u sučasných kuřáků pdle věkvých skupin pskytuje tabulka Je z ní patrné, že rzdíl mezi silnými a slabými pravidelnými kuřáky v dbě kuření není v jedntlivých věkvých skupinách veliký. U příležitstných kuřáků je dba jejich dsavadníh kuření výrazně kratší než u kuřáků pravidelných. Celkem 105 kuřáků (34,4 %) a 81 kuřaček (32,5 %) uvedl, že v psledních dvu letech svje kuření mezili. Jednal se pchpitelně převážně slabší a příležitstné kuřáky a kuřačky. Ke kuření v minulsti se hlásil 23,5% mužů, žen jenm 14,0 %. Na jednh nyní kuřícíh muže připadal 0,57 bývaléh kuřáka, na jednu kuřící ženu 0,47 bývalé kuřačky. Bývalí kuřáci - muži - kuřili v průměru 14,3 let, ženy 8,1 let. 12 % bývalých kuřáků a 19 % bývalých kuřaček uknčil své kuření v psledních dvu letech. Jak již byl uveden v úvdu tét kapitly, pdle zahraničních pramenů kuří v sučasné dbě více nižší sciální třídy a skupiny, prtže vzdělanější lidé akceptují prtikuřácké infrmace a aktivity zpravidla lépe než lidé s nižším vzděláním. Z grafu je zřejmé, že tt platil d jisté míry i u respndentů šetření HIS CR 93. Vzdělanstně standardizvaný pdíl pravidelných kuřáků měl u mužů hdntu 34,9 %, u žen 20,7 %. 26

27 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu Tab Typ kuřáctví Struktura respndentů (v %) pdle typu kuřáctví Věk nikdy bývalý příležitstný slabý silný nekuřil kuřák kuřák kuřák kuřák muži celkem 36,4 23,1 8,6 20,7 11, ,6 11,2 11,2 17,5 3, ,5 16,8 9,5 24,8 12, ,7 16,5 11,O 23,8 20, ,2 27,0 8,2 22,1 16, ,0 26,5 4,8 22,9 4, ,4 49,4 5,1 8,9 6, ,0 56,0-20,0 - ženy celkem 56,7 13,8 8,5 17,7 3, ,3 15,0 15,0 11,O 0, ,0 15,9 11,3 27,8 2, ,9 17,7 7,3 26,2 4, ,0 12,7 10,0 22,0 7, ,0 11,7 6,8 9,7 3, ,9 10,4 1,7 6,1 0, ,0 3,

28 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Tab Průměrná dba kuření Průměrná dba kuření v letech Věk bývalí příležitstní slabí silní kuřáci kuřáci kuřáci kuřáci muži celkem 14,3 11,O 21,O 21, ,5 2,3 4,4 5, ,6 5,9 10,2 10, ,7 12,6 19,4 21 ' ,4 14,3 28,0 26, ,6 23,8 38,6 38, ,2 35,0 42,4 47, ,1 X 54,2 X ženy celkem 8,1 1 O, 1 36,5 23, ,9 3,3 3,4 6, ,3 6,3 9,0 10, ,2 11 '1 16,7 18, ,7 14,3 23,8 25, ,3 21,4 29,0 33, ,3 30,0 34,0 54, ,0 X X X 28

29 Graf Slžení respndentů pdle typu kuřáctví (/) (O w 100% 90% muži ženy 80% 70% 60% 50% 40% nekuřák [] bývalý IIIIII příležitstný slabý silný 30% 20% N c 10% 0% N 1: Q,)' O< Cll..,(... Q,) a. < Cll 2, :::l< 2, " N 1: Cll (1) Q,)' O<..,(... :::l< (1) (1) Q,) a. 3 a. < :::l _, (1) Cll< a.! Cll 2, (1), (1), vzdělání " Cll<! (1) 3 " Cl>< Cll ::?, N 0::::: S' ' Cl) Qj 0::::: c::

30 šetření zdravtním stavu HIS CR SPOTŘEBA ALKOHOLU Otázka 22 byla pět převzata z dpručení "Třetí knzultace" [25]. K výpčtu mnžství vypitých dávek alkhlu jsme pužili definice jedné dávky alkhlu pdle pdkladů SZO [15]: 1 dávka= 12 g etanlu (96 %), a t je přibližně 33 cl piva, 13 cl vína neb 3 cl likéru. Běžné míry alkhlu uvedené v pdtázce c) se přepčítaly na jedntnu dávku (12 g) etanlu takt: 0,5 I piva= 1,515 dávky 1 dl vína = 0,769 dávky 0,5 dl likéru = 1,667 dávky Pdle psledníh dne knzumace alkhlu byli respndenti rzdělení d čtyř skupin: ti, kteří pili pslední týden, ti, kteří pili před 1-4 týdny, ti, kteří pili před více než 1 měsícem, celživtní abstinenti. Výsledky pdle věkvých skupin a phlaví jsu uvedeny v tabulce Pslední týden přiznal pití alkhlu 66,4% mužů a 38,8 % žen, napak za celživtní abstinenty se prhlásil 6,1 % mužů a 13,3 % žen. Mužů - abstinentů byl nejvíce v nejmladší věkvé skupině (12,6 %), zatímc žen v nejstarší věkvé skupině (48,5 %). Nejvyšší zastupení těch, kteří pili pslední týden, byl u bu phlaví zjištěn ve věkvé skupině let. U mužů byly tyt hdnty ve všech věkvých skupinách vcelku vyrvnané, u žen pčet těch, které pily během psledníh týdne výrazně klesal se zvyšujícím se věkem. Druhá pdtázka zjišťvala pčet dnů během psledních 14 dnů, kdy respndent pžil alkhl. Názrný přehled výsledků dpvědí na tut tázku pskytuje graf Alkhl během psledních 2 týdnů vůbec neknzumval 22,3% mužů a 47,3% žen, napak k téměř dennímu pití se hlásil 15,8% mužů a 3,0% žen. V grafu jsu znázrněny průměrné pčty dnů knzumace alkhlu během psledních 14 dnů pdle věku a phlaví. Další pdtázky služily ke zjištění průměrné týdenní knzumace alkhlu. Tent ukazatel se zřejmým způsbem vypčetl z pčtu dnů knzumace alkhlu, průměrné denní knzumace a přepčtu jedntlivých druhů alkhlických nápjů na dávky. Pdle pčtu týdně vypitých dávek alkhlu byli respndenti zařazeni d tří skupin: abstinenti a výjimeční knzumenti (maximálně 1 dávka alkhlu týdně), přiměření knzumenti (muži se 2-21 a ženy se 2-14 dávkami alkhlu týdně) a nadměrní knzumenti (muži s více než 21 a ženy s více než 14 dávkami týdně). Pdíly mužů a žen v těcht třech skupinách jsu zřejmé z tabulky Nadměrné pití alkhlu přiznal 15,7% mužů a 1,8% žen a tent údaj vcelku dpvídá zjištěné četnsti denních knzumentů alkhlu. Vztah pití alkhlu a dsaženéh vzdělání je bsahem grafu Z grafu je patrné, že s vyšším vzděláním klesal zastupení v bu krajních skupinách. Tent trend je patrnější u mužů. Pčet žen s nadměrnu knzumací je natlik malý, že nedvluje jednznačnu interpretaci. Na vyský pčet abstinentek se základním vzděláním má zřejmě vliv skutečnst, že abstinentek je nejvíce mezi nejstaršími ženami, které mají převážně základní vzdělání. 30

31 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Knzumace alkhlu pdle termínu pslední Struktura respndentů (v %) pdle týdenní sptřeby Věk knzumace alkhlu alkhlu (v dávkách 12g) pslední před 1-4 před více celživtní (muži) 22+ (muži) týden týdny než 4 týdny abstinent 2-14 (ženy) 15+ (ženy) muži celkem 67,1 16,0 10,7 6,2 39,8 44,5 15, ,4 19,9 9,9 12,8 43,4 44,8 11, ,4 15,6 8,9 5,2 35,0 49,6 15, ,6 14,0 6,7 3,7 30,5 48,2 21, ,2 15,7 8,3 5,8 41,8 40,2 18, ,6 18,3 15,9 1,2 42,2 42,2 15, ,7 16,7 19,2 6,4 53,2 38,0 8, ,8-20,8 8,3 48,0 40,0 12,0 celkem 39,4 20,6 26,5 13,5 73,6 24,7 1, ,0 21,3 26,8 15,0 74,8 23,6 1, ,3 23,3 19,3 8,0 70,2 29, ,5 21,0 20,4 6,2 62,4 33,3 4, ,9 27,5 22,8 8,7 68,9 28,5 2, ,O 20,0 35,0 14,0 80,6 18,5 1,O ,9 11,4 41,2 25,4 87,2 12,0 0, ,2 6,1 27,3 48,5 90,9 9,1 - ženy 31

32 w t\) 6,0 5,0 + Graf Průměrný pčet dnů knzumace alkhlu ve 2 týdnech muži ženy Cl), (ti ' Q3 C s ' t 4,0 -f. 3,0 2,0 1, věk celkem :::0 10 w

33 Graf Slžení respndentů pdle knzumace alkhlu (/) () Al 100% 90% 80% muži ženy 70% 60% 50% nnn výjimečná přiměřená nadměrná 40% 30% 20% w 10% 0% N t: (Jj 1», (')< r+ ::l< ""'< CD Cll< ;- c.! ""' :t c. < 2, (Jj A CD (') N t: (Jj CD 1», O< r+ ""'< A ::l< CD CD ;- c. 3 c. < ::l (Jj _, 2, A CD' vzdělání Cll<! (') CD CD 3 (/), Cll ::::!, N 0:::: s ' Cl) m

34 šetfení zdravtním stavu HIS CR STRAVOVACÍ ZÁSADY Vedle kuření a nadměrnéh pžívání alkhlu patří nesprávná výživa mezi zdravtně největší behavirální rizika. Výživa může být nevyvážená z hlediska skladby neb mnžství, a t v knfrntaci s přiměřenstí energetickéh výdeje. Přejídání je zpravidla spjen s bezitu a bezita suvisí s kardivaskulárními nemcemi, diabetem, hyperchlesterlemií a dalšími nemcněními. V mnha evrpských zemích je ve stravě becně příliš mál vláknin, mnh tuku a cukru [28]. Definice, měření a kvantifikace racinální výživy zatím nebyly uspkjivě vyřešeny. Stravvací zvyklsti vybrané ppulace mhu být hdnceny prstřednictvím různých dtazníků, například frmu zjišťvání frekvence knzumace určitých druhů jídel. Na bázi SZO zatím nebyla vyvinuta vhdná frma tázky. V tázce 23 šetření HIS CR 93 byla pužita věřená metdika anglickéh šetření HALS 1985 [3], která spčívá ve zjištění ddržvání sedmi vybraných stravvacích zásad a v následném výpčtu dietníh indexu (Dl). Pdle tht dietníh indexu byli respndenti rzděleni d čtyř kategrií dbrý Dl (ddržván 5-7 zásad), střední Dl (3 neb 4 zásady) a špatný Dl (maximálně 2 zásady). Frekvence ddržvání jedntlivých stravvacích zásad je zřejmá z tabulky Muži ddržvali v průměru 3,91 stravvacích zásad ze sedmi, ženy 4,51. Největší rzdíly mezi phlavími (ve prspěch žen) byly zaznamenány u upřednstňvání hrubzrnnéh chleba a rstlinných tuků, napak v knzumaci smažených brambůrků a sladkstí není mezi muži a ženami rzdíl. Graf znázrňuje průměrný pčet ddržvaných stravvacích zásad v jedntlivých věkvých kategriích. Mezi těmit dvěma charakteristikami nebyla zjištěna žádná statistická závislst. Tat skutečnst je dbře patrná i z grafu. Celkvě stravvací minianketa svými výsledky překvapila. Mezi četnstí ddržvání jedntlivých zásad byly velké rzdíly, nejčastěji ddržvanu byla zásada "v létě jím čerstvé vce nejméně jednu denně" (84,4 % respndentů), na pačném pólu byla zásada "dávám přednst hrubzrnnému chlebu" (34, 1 %). Překvapivé byl zjištění, že plná plvina respndentů jí více než dvakrát týdně smažené brambůrky. Závislst svjení si pzitivních stravvacích zásad na dsaženém stupni vzdělání je zřejmá z grafu Z tabulky je zřejmé, že u respndentů s vyšším vzděláním byl pdíl těch, kteří dsáhli dbréh dietníh indexu (tj. ddržvali alespň pět zásad), prti statním vzdělanstním skupinám vyšší (u žen výrazněji než u mužů). U respndentů s vyšším vzděláním byl tedy zjištěn lepší ddržvání pzitivních stravvacích zásad než u statních vzdělanstních kategrií, tent rzdíl však není statisticky významný. 34

35 HIS CR 93 šetfení zdravtním stavu Tab Ddržvání stravvacích zásad Stravvací zásada Prcent respndentů ddržujících zásadu věkvá skupina celkem muži přednst hrubzrnnému chlebu 26,3 23,8 27,0 22,6 24,6 31,3 32,7 přednst rstlinným tukům 53,0 49,0 49,6 53,0 49,2 61,4 60,6 v létě denně čerstvé vce 77,6 86,0 74,5 76,8 75,4 71 '1 78,8 v zimě 1x týdně syrvu zeleninu 65,6 68,5 62,8 63,4 67,2 63,9 68,3 brambůrky nejvýš 2x týdně 49,7 55,2 57,7 46,3 42,6 44,6 49,0 smažená jídla nejvýš 2x týdně 56,3 57,3 54,7 56,7 55,7 53,0 59,6 sladksti ne denně 62,7 51,0 60,6 70,1 63,9 67,5 64,4 přednst hrubzrnnému chlebu 41 '1 29,9 41,7 47,3 40,4 34,0 48,7 přednst rstlinným tukům 69,5 62,2 68,9 67,3 72,2 68,0 77,3 v létě denně čerstvé vce 90,6 90,6 94,0 89,7 92,7 85,4 89,3 v zimě 1x týdně syrvu zeleninu 77,0 80,3 78,1 77,0 79,5 71,8 74,0 brambůrky nejvýš 2x týdně 49,8 58,3 55,0 50,3 47,0 44,7 43,3 smažená jídla nejvýš 2x týdně 60,6 69,3 59,6 62,4 60,9 53,4 56,7 sladksti ne denně 62,8 62,2 66,9 55,2 62,9 63,1 67,3 ženy 35

36 (.,) (7) 5 Graf Pčet ddržvaných stravvacích zásad Cl), Cti' ::::!, a s ' Ci) Qj 4 muži ženy věk celkem Cl) () :: 10 w

37 H/S CR 93 E Q) >< Q) "'C c:: E,_ c:: +-' Q) "'C E '.c "'C tl) ::S +-' s:: Q) "'C s:: c. tl) Q)... +-' s:: Q) (.)... a.. ll) &ti... c... (!)... >N :s E >. 1: CU >N Šetření zdravtním stavu E CU Qi ;u; >tl) >. > 'i:: "' CU >L..... tl) CU tl) > >I: >O :s 'i:: "' rcs :i C'CS N 'i:: C'CS ;a; "' N > 37

38 Šetření zdravtním stavu HIS CR ZDRAVÍ A NEMOCNOST 6.1 SUBJEKTIVNĚ VNÍMANÉ ZDRAVÍ Jak již byl řečen dříve, v šetření HIS CR 93 nebyl zdravtní stav respndentů zjišťván prstřednictvím lékařů ani jejich dkumentace, ale výhradně vlastními dpvěďmi respndenta. V becně frmulvané tázce 1 O měli respndenti sami uvést, jak se celkvě zdravtně cítí (velmi dbře, dbře, vcelku dbře, špatně, velmi špatně) a zařadit se tak d jedné z uvedených pěti skupin. Šl tedy subjektivně vnímané zdraví, které krmě vlastníh zdravtníh stavu jedntlivce závisí i na dalších klnstech (mmentální phda, věk, duševní úrveň atd.). Z uvedených důvdů se názry na tent ukazatel velmi liší, a t d jeh upřednstňvání před lékařskými zprávami [4] až p jeh naprsté dmítání [ 7]. Otázka sama i pužité členění dpvědí v šetření HIS CR 93 byly stanveny v suladu s dpručením SZO, cž d jisté míry umžňuje srvnání se zahraničními šetřeními. Graf ukazuje strukturu dpvědí na subjektivní pcit zdraví pdle věku a phlaví. Relativní údaje rzlžení subjektivníh pcitu zdraví pdle phlaví, věkvých skupin a vzdělání a dále průměrná "známka" ze škály 1-5 (velmi dbré zdraví = 1) jsu zřejmé z tabulky Velmi dbře se cítil 14,3% respndentů, lépe muži (17,8 %) než ženy (11, 1 %). Čast bývá jak ukazatele subjektivníh zdraví ppulace pužit prcenta sb cítících se hůře než dbře (v HIS CR 93 dpvědi 3 až 5). V našem šetření se takt cítil 57,5% respndentů. Vypčítaná průměrná známka subjektivníh zdraví měla hdntu 2,66 (muži 2,57, ženy 2,74). Přitm vliv věku na subjektivně vnímané zdraví je samzřejmý a zcela evidentní. Vliv vzdělání na subjektivně vnímané zdraví není tak jednznačný jak vliv věku. Průměrné známky pcitu zdraví v jedntlivých vzdělanstních skupinách jsu také uvedeny v tabulce 6.1.2, ze které je patrné zlepšení subjektivně vnímanéh zdraví se vzrůstem vzdělání, a t především u žen. Vzhledem k dlišné vzdělanstní struktuře výběru respndentů a ppulace jsme prvedli vzdělanstní standardizaci, čímž se průměrné hdnty subjektivníh zdraví zhršily u mužů z 2,57 na 2,61 a u žen z 2,74 na 2,89. Suhrnná hdnta za bě phlaví se zvýšila z 2,66 na 2, 76. Jiný phled na vztah subjektivně vnímanéh zdraví a vzdělání je bsahem grafu 6.1.2, kde je u jedntlivých vzdělanstních kategrií uveden pdíl respndentů se subjektivním zdravím hrším než dbrým. P prvedení standardizace vzdělanstní a věkvé, všem na evrpský standard, činí pdíl mužů s hrším než dbrým subjektivním zdravím 57,8% a žen 62,5 %. V suhrnu za bě phlaví má tent ukazatel hdntu 60,3 %. Tent údaj vcelku dpvídá výsledkům bdbných českých šetření z let , ale prti zahraničním šetřením je dvj- až trjnásbný. Tak velký rzdíl je jistě nepříjemným překvapením, ale vedle skutečně hršíh zdravtníh stavu se v něm může drážet i pesimističtější pstj k živtu vůbec a snad i drbné dlišnsti v chápání jedntlivých kategrií vzniklé při překladu jejich ppisu z angličtiny. 38

39 HIS CR 93 šetfení zdravtním stavu Tab Subjektivní zdraví Slžení respndentů (v %) pdle pcitu zdraví Průměrný velmi dbré vcelku špatné velmi pcit dbré dbré špatné zdraví muži celkem 17,8 27,2 36,8 16,5 1,7 2,57 věk ,2 45,5 9,1 5,6 0,7 1, ,6 43,0 18,5 8,9-2, ,O 27,4 45,1 15,9 0,6 2, ,0 15,6 52,5 19,7 3,3 2, ,8 12,1 51,8 28,9 2,4 3, ,8 7,6 54,4 27,9 6,3 3, ,0 4,0 56,0 32,0-3,12 vzdělání základní 23,2 24,6 29,0 20,3 2,9 2,55 učňvské 14,6 23,7 35,5 23,0 3,1 2,76 střední 16,5 34,5 38,2 10,0 0,8 2,44 vyšší 24,0 22,6 40,4 13,0-2,43 ženy celkem 11 '1 29,1 36,5 21,0 2,3 2,74 věk ,3 55,1 9,5 2,4 0,8 1, ,9 47,7 23,8 7,3 1,3 2, ,3 30,9 41,2 18,2 2,4 2, ,7 20,1 43,6 31,5-3, ,9 10,7 61,2 23,3 1,O 3, ,5 44,0 41,4 5,2 3, ,0 39,4 42,4 15,2 3,70 vzdělání základní 6,1 18,2 33,3 37,0 5,5 3,18 učňvské 8,6 24,5 40,5 24,5 2,0 2,87 střední 14,7 35,8 35,2 13,8 0,6 2,50 vyšší 14,7 37,9 35,8 8,4 3,2 2,47 39

40 šetření zdravtním stavu HIS CR 93 - Q) s:: Q) c.. >tn Q) s.. n:s s::.c Q) Q) >S.. "C s:: >Q) Q) e - s.. n:s E.c e Q) c.. )i: Q) > >tn c.. "C > D celkem '> m "C N = ::: > >- s:: +=I Q)...:.= >N CU :.c ::::l tl) "C a ::::l +-'..!1::: >Q) 1::: CU > "C 1::: celkem a. tl)... CU,_ 1::: 75+ CU >N.Q cn ;N ::J CD E m (!) O) c: I'-- (O I() "O:t M N 40

41 Graf Prcent respndentů s hrším než dbrým subjektivním zdravím (I) :tl (() w 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45%,fl....,}, 40% 35% 30% základní učňvské střední vyšší celkem vzdělání (1), Q) ' Qj C5 9' ' Cf) íit

42 Šetření zdravtním stavu H/5 CR DOČASNÁ NESCHOPNOST Infrmace dčasné neschpnsti byvatelstva čerpáme zpravidla ze statistik pracvní neschpnsti. Tent phled všem není úplný. Především jsme tak mezeni na údaje eknmicky aktivním byvatelstvu, ale navíc dčasná neschpnst pdle dpručení SZO zahrnuje pdstatně širší škálu stavů než puhu zdravtní absenci v zaměstnání. V dtazníku HIS CR 93 respndenti uváděli, klik dnů v psledních dvu týdnech museli ze zdravtních důvdů mezit neb vynechat nějaku bvykle vyknávanu činnst a klik dnů se léčili v psteli. Respndentů, kteří v psledních 14 dnech pcítili aspň jeden den dčasnu neschpnst, byl 18,8 %, více mezi ženami (21,0 %) než mezi muži (16,2 %). Prti čekávání ne rstl pdíl dčasně neschpných s věkem (viz tabulka ). Průměrná délka jedné dčasné neschpnsti byla v suhrnu za bě phlaví 7,8 dne (muži 7,5 dne, ženy 7,9 dne). U mužů tat veličina rstla s věkem, zatímc u žen pět neprjevvala žádnu závislst na věku. V průměru necelých 60 % z těch, kteří byli dčasně neschpní, musel během své neschpnsti ležet alespň jeden den v psteli. Ani neschpnst s ležením nevykazvala z hlediska věku žádnu výraznu tendenci. Větší rzdíly jsme zaznamenali mezi muži a ženami, kde je zajímavý kntrast mezi kratší průměrnu celkvu dbu neschpnsti u mužů než u žen a pačnu relací u průměrné dby neschpnsti s ležením (muži 5,0 dnů, ženy 4,3 dne). Pdle metdiky SZO byl ze zjištěných hdnt získán prstu aritmeticku úpravu ukazatel pčtu dnů neschpnsti (případně s ležením) na 1 respndenta za rk. Tat metda však nepřihlíží k sezónnímu charakteru nemcnsti, takže výsledky musí být chápány jen jak rientační. Hdnta takt získaných veličin je také uvedena pdle věku a phlaví v tabulce Pdle výpčtů, v suladu s výše uvedenu metdiku, připadal na jednh respndenta za rk v průměru 37,8 dnů celkvé dčasné neschpnsti (31,7 dnů u mužů, 43,3 dnů u žen). Průměrný rční pčet dnů neschpnsti s ležením připadající na jednh respndenta byl vypčten na 13,1 dnů (11, 1 dnů u mužů, 14,9 dnů u žen). Z pdrbnějšíh rzbru dále vyplynul, že na sby eknmicky aktivní připadá v průměru asi třetinu méně dnů s dčasnu neschpnstí než na eknmicky neaktivní respndenty, přičemž tent rzdíl byl vyšší u žen než u mužů. Obdbný výsledek jsme získali i pr dny s ležením, kde na jednh eknmicky aktivníh připadal téměř dvakrát méně dnů než na jednh neaktivníh respndenta, zde byl rzdíl mezi ženami a muži ještě výraznější. Pdrbnější údaje eknmicky aktivních a neaktivních respndentech jsu uvedeny v tabulce Srvnání námi zjištěné dčasné neschpnsti se statistikami pracvní neschpnsti přinesl předpkládaný výsledek. Pčet dnů pracvní neschpnsti na jednh pracvníka za rk 1993 zapadl mezi pčet dnů s dčasnu neschpnstí a pčet prležených dnů eknmicky aktivních respndentů. U mužů jsme získali následující data: 29,2, 16,7 a 10,0 dnů, u žen: 35,2, 22,6 a 10,9. V grafu je srvnán pčet dnů neschpnsti pr jedntlivé věkvé skupiny. Přestže jsu pčty respndentů v jedntlivých skupinách velmi nízké, je z grafu patrná pdbnst trendu námi zjištěné dčasné neschpnsti a pracvní neschpnsti. Srvnání pr eknmicky neaktivní byvatelstv není mžné, prtže údaje pracvní neschpnsti jsu vedeny puze pr eknmicky aktivní sby. 42

43 HIS CR 93 šetření zdravtním stavu Tab Dčasná neschpnst v psledních 14 dnech Prcent Průměrná Rční pčet dnů dčasně dba (ve dnech) neschpnsti Věkvá skupina neschpných 1 neschpnsti na 1 respndenta celkem s ležením celkem s ležením celkem s ležením muži celkem 16,2 8,5 7,5 5,0 31,7 11 ' ,2 9,8 5,8 3,9 27,6 10, ,9 7,3 6,3 3,6 18,0 6, ,4 4,9 7,7 4,5 27,0 5, ,3 13,1 8,2 6,3 45,6 21, ,5 7,2 9,5 5,2 35,7 9, ,0 7,6 9,1 9,2 45,0 18, ,0 16,0 6,0 2,3 37,4 9,6 eknm. aktivní 14,6 7,7 7,7 5,0 29,2 10,0 eknm. neaktivní 20,2 10,6 7,2 5,1 37,7 14,0 ženy celkem 21,0 13,2 7,9 4,3 43,3 14, ,2 7,9 8,1 4,6 29,9 9, ,2 9,9 7,3 4,2 39,9 10, ,0 13,3 8,4 4,2 43,8 14, ,9 15,9 8,5 4,5 48,2 18, ,4 11,7 7,4 4,2 39,4 12, ,2 19,7 8,2 4,5 60,1 23, ,2 18,2 6,1 3,7 38,4 17,5 eknm. aktivní 17,4 10,2 7,8 4,1 35,2 10,9 eknm. neaktivní 27,0 18,2 8,1 4,5 56,9 21,5 43

44 šetření zdravtním stavu HIS CR ca N... ca s:: C1) "'C s:: c. tl) e ') E c: (1.) = s:: >N > +=i tn ca D.:i C1) N O').s:: c: > s:: "C ra I... c. >(I.) s:: ca > L.. +=i ("") tl) O') 60+ ra s:: t: c. tn ra.s:: >O (.) "'C tl) C1) D s:: :::l s:: "C... C1) >(.) a. ""'"' C'! ta ca L.. (!) I() "'':t ("") N pčet dnů za rk

45 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu 6.3 ZDRAVOTNÍ POTÍŽE Otázka 13 byla převzata z anglickéh šetření HALS 1985 [ 3] a jejím prstřednictvím jsme zjišťvali přítmnst jedntlivých knkrétních zdravtních ptíží (diagnóz) u respndentů během psledníh měsíce před šetřením. Subr "nabídnutých" zdravtních ptíží bsahval16 plžek. V dpručeních "Třetí knzultace" [25] ani v pžadavcích SZO k mnitrvání prjektu ZPV 2000 bdbná tázka nebyla zahrnuta. Otázka byla zpracvána jednak z hlediska jedntlivých ptíží, jednak prstřednictvím tří kategrií zdravtních ptíží v suladu s pstupem při šetření HALS D 1. kategrie (s dbrým zdravím) byli zařazeni ti respndenti, kteří měli maximálně jednu zdravtní ptíž, d 2. kategrie (s průměrným zdravím) patřili respndenti se 2 až 4 ptížemi a statní byli zařazeni d 3. kategrie (se špatným zdravím). Prevalence jedntlivých ptíží pdle věku a phlaví je zřejmá z tabulky Zcela bez zdravtních ptíží byl jen 20,1 % mužů a 14,4% žen. Na jednh muže připadly 2,01 ptíže, na jednu ženu t byly 2, 73 ptíže, tedy asi třetinu více než u mužů. S věkem pchpitelně tent ukazatel rstl, a t dsti výrazně. Dalek nejčastějším zdravtním symptmem z celé škály zdravtních ptíží byly u mužů blesti zad (35,5 %), kl 20% respndentů měl nachlazení a chřipku, blesti klubů, blesti hlavy a ptíže s nhama. U žen byly výrazně nejčastěji uváděny blesti hlavy (44,2 %) a blesti zad (44,0 %), blesti klubů udával 29,9% respndentek, také ptíže s nhama a nachlazení a chřipku měl přes 20 % žen. Zjištěné prevalence blestí hlavy u žen a blestí zad u bu phlaví byly překvapivě vyské a měly by se stát předmětem dalšíh sledvání. Struktura respndentů pdle kategrií uvedených výše je znázrněna v grafu Je vidět, že rzdíl mezi muži a ženami je velký, a t ve prspěch mužů. Špatné zdraví, tedy 5 a více zdravtních ptíží, měla každá pátá žena, ale jen každý jedenáctý muž. Tak jak u jiných zdravtních charakteristik, předpkládali jsme i zde existenci vztahu mezi pčtem zdravtních ptíží a úrvní vzdělání. Z grafu je zřejmý pkles pdílu respndentů s hrším než dbrým zdravím (tedy s více než jednu zdravtní ptíží) s rstucím vzděláním. Z tht důvdu se i celkvý hrubý pdíl respndentů s hrším než dbrým zdravím (muži 50,1 %, ženy 67,1 %) zvýšil p vzdělanstní standardizaci na 53,1 % u mužů a 70,5% u žen. Jistu závislst jedntlivých kategrií zdravtních ptíží s dalšími třemi charakteristikami - subjektivní zdraví, chrnická nemcnst (viz kap. 6.5) a index tělesné hmtnsti - je naznačena v tabulce Je vidět, že dbré subjektivní zdraví a nepřítmnst chrnické nemci silně krelují s kategrií dbréh zdraví z hlediska pčtu zdravtních ptíží a napak, špatné subjektivní zdraví a přítmnst mezujících chrnických nemcí se váží čast na kategrii špatnéh zdraví. U indexu tělesné hmtnsti není vztah ke kategriím zdravtních ptíží jednznačný. 45

46 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Tab Prevalence jedntlivých nemcnění v psledních 4 týdnech Druh nemcnění Prcent respndentů s nemcí věkvá skupina celkem muži blesti hlavy 20,3 14,7 19,7 22,6 25,4 24,1 17,7 12,0 nachlazení a chřipka 22,7 35,0 22,6 23,2 21,3 12,0 13,9 20,0 přetrvávající kašel 9,3 12,6 2,9 9,1 7,4 9,6 13,9 20,0 senná rýma 5,3 7,7 8,0 3,7 4,9 1,2 6,3 - zánět čelních a čelistních dutin 2,7 4,9 0,7 1,8 1,6 2,4 5,1 4,0 žaludeční a zažívací ptíže 17,1 9,1 10,9 19,5 23,8 24,1 13,9 36,0 zácpa 6,8 4,9 3,6 6,1 5,7 9,6 1 O, 1 24,0 slabst a závratě 5,2 2,1 2,9 5,5 3,3 4,8 16,5 8,0 blesti klubů 21,4 8,4 8,8 25,6 23,0 28,9 38,0 52,0 blesti zad 35,5 25,9 25,5 39,6 45,9 41,O 41,8 28,0 ptíže s nhama 19,1 8,4 5,8 12,2 25,4 34,9 39,2 52,0 zrakvé ptíže 11,6 4,2 6,6 11,O 12,3 12,0 25,3 36,0 sluchvé ptíže 7,3 0,7 1,5 4,3 10,7 8,4 17,7 44,0 ledvinvé a mčvé ptíže 4,6 0,7 2,2 1,8 4,1 14,5 12,7 4,0 srdeční ptíže a dušnst 8,9-0,7 3,7 9,0 18,1 34,2 28,0 žádné ptíže 20,1 24,5 29,2 18,9 17,2 18,1 11,4 - blesti hlavy 44,2 35,4 51,O 48,5 54,3 35,0 37,6 30,3 nachlazení a chřipka 20,2 22,0 25,2 22,4 15,9 14,6 19,7 18,2 přetrvávající kašel 9,8 7,9 6,0 10,9 7,9 11,7 13,7 18,2 senná rýma 3,2 3,1 6,0 1,8 4,0 1,O 3,4 - zánět čelních a čelistních dutin 1,8-2,6 1,8 2,6 2,9 0,9 - žaludeční a zažívací ptíže 19,0 11,8 18,5 20,0 21,2 12,6 28,2 21,2 zácpa 12,4 7,1 12,6 5,5 15,9 17,5 17,1 18,2 slabst a závratě 17,5 7,1 14,6 14,5 15,2 18,4 31,6 42,4 blesti klubů 29,9 4,7 13,9 18,2 42,4 45,6 53,8 66,7 blesti zad 44,0 23,6 34,4 50,3 51,O 47,6 57,3 45,5 ptíže s nhama 25,7 3,9 12,6 20,6 31 '1 32,0 48,7 69,7 zrakvé ptíže 19,1 3,9 9,3 13,9 26,5 25,2 34,2 42,4 sluchvé ptíže 7,1-4,0 6,7 4,6 10,7 12,8 30,3 ledvinvé a mčvé ptíže 6,4 2,4 4,0 3,6 6,6 10,7 11 '1 15,2 srdeční ptíže a dušnst 10,9 1,6 1,3 3,6 9,3 18,4 28,2 48,5 gyneklgické ptíže 9,7 8,7 11,3 15,2 17,2 2,9 X X žádné ptíže 14,4 29,9 17,2 14,6 8,6 10,7 8,6 - ženy 46

47 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Respndenti pdle kategrií zdraví muži Prcent respndentů se zdravím ženy dbrým průměrným špatným dbrým I průměrným špatným celkem 49,9 41,4 8,6 32,9 45,8 21,3 BMI -19,9 44,4 51,9 3,7 44,2 40,0 15,8 20,0-26,9 55,1 37,7 7,3 35,4 46,4 18,3 27,0-29,9 39,2 49,7 11,2 25,6 43,4 31,0 30,0+ 41,6 45,5 13,0 20,6 49,0 30,4 subjektivní zdraví velmi dbré 84,3 15,7-83,0 16,0 1,O dbré 61,8 36,8 1,5 49,6 45,1 5,3 přiměřené 40,2 52,9 6,9 20,8 61,7 17,5 špatné 17,7 54,8 27,4 7,9 36,2 55,9 velmi špatné 15,4 15,4 69,2 5,3 31,6 63,2 chrnická nemcnst žádná 67,5 30,9 1,6 54,7 39,8 5,5 nemezující 35,9 51,8 12,3 18,8 53,4 27,7 mezující 12,5 54,7 32,8 6,7 37,1 56,2 47

48 šetření zdravtním stavu HIS CR 93 celkem '> ca ' "C N Cl) 'i: >- c: C') >N Cl) 75+ Q) , ca Jr:: "C c. ::I..., s:: Cl)..ll:: >Q) "C > s:: c. (f) Cl) '- - s:: Cl) >N Cl) "(""" celkem " CD ;N 1+ca :s '- E (!) O'> (X)... <O Ll).q ("') N "''"" 48

49 Graf Prcent respndentů s hrším než dbrým zdravím (/) () :::0 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% c. 40% 35% 30% základní učňvské střední vyšší vzdělání celkem (1), (ti< :?, N ( S'

50 Šetření zdravtním stavu HIS CR PSYCHICKÉ ZDRAVÍ Otázka 14 byla zařazena d dtazníku na dpručení "Třetí knzultace" [25], a t pd názvem "Emční phda". Byla t jediná tázka týkající se duševníh stavu, jmenvitě pcitů a nálad v psledním měsíci před rzhvrem. Sestávala z dvanácti pdtázek a měla představvat jistý nástrj k dhalení duševních pruch. Na každu z dvanácti pdtázek byl mžn vybrat jedinu dpvěď, která nejlépe vyjadřvala stupeň vnímání přítmnsti či nepřítmnsti jedntlivých uvedených charakteristik v bdbí psledníh měsíce. Odpvědi 3 a 4 pak byly hdnceny jak přítmnst emční pruchy. Přehled typů emčních pruch a jejich prevalenci u respndentů šetření HIS CR 93 pskytuje tabulka Nejčastějším typem emční pruchy byl z phledu celéh subru i jeh mužské části trvalé vnitřní napětí (celkem u 18,0 %, muži 16,6 %), u žen byly nejfrekventvanější pruchy spánku pr trápení (u 20,8% respndentek). Napak nejméně častým typem pruchy v celém subru a zárveň mezi ženami byl zvýšený pcit bezvýznamnsti, u mužů pak pkles sebedůvěry. Až na "nedstatek pcitu užitečnsti" byla u všech statních emčních pruch zjištěna vyšší prevalence pruch u žen než u mužů. Největší rzdíl byl zjištěn u pruch spánku pr trápení, následvaly pcit neštěstí a depresivity a pkles sebedůvěry. V průměru připadal na jednu ženu 1,55 emční pruchy, na jednh muže pak jen 1,13 pruchy. Na základě všech 12 dpvědí byl definván "skóre emční nephdy" (s rzsahem 0-12), dané jak pčet přítmných emčních pruch (tedy dpvědí 3 a 4). Pdíly respndentů pdle tht skóre jsu uvedeny v grafu Ve výbrné emční phdě (skóre O) byl 59,9% mužů a 53,6% žen. Dbru emční phdu (skóre 1) vykázal dalších 15,1 % mužů a 13,0% žen. Jak špatná emční phda byly značeny případy, kde skóre emční nephdy měl hdntu 4 a více. Takvých respndentů byl celkem 14,2 % (1 0,4% mužů a 17,6% žen). Střední věk tét skupiny respndentů byl v bu phlavích mírně nadprůměrný, tat dlišnst však není statisticky významná. Průměrná hdnta subjektivníh zdraví zde však byla významně vyšší, tj. hrší. Byla prvedena analýza vztahu průměrnéh skóre emční nephdy k vybraným scieknmickým a zdravtním charakteristikám. Z ní vyplynula nepřítmnst těsnějšíh vztahu mezi emční phdu na jedné a věkem, dsaženým vzděláním, hlavním zaměstnáním neb indexem tělesné hmtnsti na druhé straně. Zcela evidentní je však u bu phlaví výrazná krelace průměrnéh skóre emční phdy se subjektivním zdravím (viz tab.6.4.2), tedy mezi zdravím duševním a smatickým. Závislst mezi těmit dvěma charakteristikami je dbře patrná i z grafu

51 HIS CR 93 šetfení zdravtním stavu Tab Prevalence emčních pruch v psledních 4 týdnech Druh nemcnění pruchy spánku trvalé vnitřní napětí neschpnst překnat ptíže deprese ztráta sebedůvěry pcit bezvýznamnsti neschpnst kncentrace pcit neužitečnsti neschpnst řešit prblémy nerzhdnst pcit neštěstí neschpnst těšit se Prcent respndentů s pruchu muži 10,7 16,6 7,6 9,6 3,1 3,7 12,0 9,2 6,5 4,3 14,1 15,8 ženy 20,8 19,3 12,3 17,9 5,3 4,6 15,9 7,7 8,9 4,7 19,1 19,0 Tab Skóre emční nephdy celkem věk subjektivní zdraví velmi dbré dbré přiměřené špatné velmi špatné Průměrné skóre emční nephdy muži ženy 1 '13 1,55 0,92 1,43 0,99 1,18 1,24 1,90 1,34 1,51 1,02 1,25 1,19 1,80 1,24 2,30 0,52 0,79 0,78 1,09 1,06 1,29 2,01 2,68 6,00 4,68 51

52 Šetření zdravtním stavu HISCR 93 I (lis c (lis "- >Q) c (lis i... E "- (lis :::J..c I a. "- I i >tn a. "O I j celkem "C.c: 0..,_ s:: >O E CU CU "C ;:l.., s:: CU >Q) "C s:: > 0.. celkem tn CU s...,_ s:: CU >N 75+ Cl) T"" CD ;;:;j '+cts :s s... E (.!) 'CF. O') c:,... c. ll) ":t M N 52

53 Graf Průměrné skóre emční nephdy () ::0 10 w " (J1 w 1 velmi dbré dbré přiměřené špatné velmi špatné subjektivní zdraví celkem Cl), <il' ::::, N lll s '

54 šetfení zdravtním stavu HIS CR CHRONICKÁ NEMOCNOST Chrnická nemcnst patří k nejdůležitějším ukazatelům zdravtníh stavu. V šetření HIS CR 93 měla tázka 15, týkající se chrnické nemcnsti, dvě samstatné části. První část tázky, která byla převzata z šetření HALS 1985 [3], rzděluje respndenty na skupiny pdle nepřítmnsti neb přítmnsti chrnickéh nemcnění a pdle stupně mezení těmit nemcemi. Druhá část tázky byla převzata z hlandskéh šetření NethHIS a zjišťuje, pdbně jak tmu byl u dčasné nemcnsti, přítmnst jedntlivých knkrétních chrnických nemcí (diagnóz). Zcela bez chrnických nemcí byl 46,4% respndentů, více mužů (50,4 %) než žen (43,0 %), nemezující chrnické nemci byly zjištěny u dalších 44,0% respndentů, Takvé chrnické chrby, které respndenty zdravtně či splečensky mezvaly, byly hlášeny u 9,6% sb, (8,5% mužů a 10,6% žen). Pdrbnější phled na chrnicku nemcnst pdle věku a phlaví pskytuje tabulka 6.5.1, ze které je patrná závislst chrnické nemcnsti na věku. Z druhé části tázky byl vypčtena prevalence chrnických nemcnění mezi respndenty. Na jednh respndenta v průměru připadal 1,15 chrnických nemcí (muži 0,94, ženy 1,33). Pdrbný přehled zjištěném výskytu jedntlivých vybraných chrnických nemcí pdle phlaví a hrubých věkvých skupin pskytuje tabulka Nejčastější skupinu chrnických nemcí u mužů byla nemcnění páteře (u 10,9% respndentů), dále pak artrózy (8,9 %) a hypertenzní chrba (8,6 %). Stejné přadí, všem s vyššími hdntami, byl zjištěn i u žen - nemcnění páteře 15,7 %, artrózy 13,7 % a hypertenzní chrba 11,6 %. I u prevalence chrnické ne mcnsti je pchpitelně zřetelná závislst na věku. Zatímc v nejmladší věkvé skupině připadal na jednh muže 0,34 a na jednu ženu 0,30 nemcnění, u nejstarších respndentů byl zjištěn 2,05 nemcnění na jednh muže a 2,87 nemcnění na jednu ženu. V grafu je zachycen průměrný pčet chrnických nemcí v jedntlivých věkvých kategriích. Varující jsu především vyské četnsti nebezpečných běhvých nemcí u starší ppulace. Napak se ptvrdila nevhdnst pdbnéh šetření pr zjišťvání prevalence zhubných nvtvarů, kde získaný údaj byl něklikanásbně nižší než prevalence vypčtená z registru zhubných nvtvarů. Mezi respndenty byl zjištěn pměrně velký pdíl jiných než vyjmenvaných chrnických nemcí, a t u 9,6% mužů a u 10,5% žen. Prvnání chrnické nemcnsti s úrvní dsaženéh vzdělání, znázrněné v grafu 6.5.1, nepřinesl zjištění výrazné závislsti, jistý pkles chrnické nemcnsti s růstem vzdělání je mžn pzrvat u žen. Z tabulky je pak patrná těsná krelace mezi vyšší chrnicku nemcnstí na jedné straně a hrším subjektivním zdravím a většími zdravtními ptížemi na druhé straně. Byla rvněž zjištěna závislst mezi chrnicku nemcnstí a emční phdu. Respndenti, kteří byli ve špatné emční phdě trpěli průměrně více chrnickými nemcemi (muži 2,03, ženy 2,29). Vztah chrnické nemcnsti k indexu tělesné hmtnsti není jednznačný. Eliminujeme-li vliv věku, je krelace mezi chrnicku nemcnstí a BMI zanedbatelná. 54

55 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Chrnická nemcnst Stupeň mezení Prcent respndentů pdle stupně mezení chrnickými nemcemi věkvá skupina celkem muži bez nemcí 50,4 72,7 73,0 49,7 38,5 31,3 22,8 12,0 nemezující nemci 41,1 24,5 25,5 42,9 50,0 48,2 64,6 68,0 částečně mezující nemci 5,7 1,4 0,7 6,7 9,0 14,5 5,1 8,0 středně mezující nemci 2,7 1,4 0,7 0,6 2,5 6,0 6,3 12,0 zcela mezující nemci 0, ,3 - bez nemcí 43,0 75,6 72,2 43,0 29,1 23,5 16,2 3,0 nemezující nemci 46,5 21,3 23,8 46,7 62,3 62,7 65,8 54,5 částečně mezující nemci 6,9 2,4 2,0 5,5 4,6 11,8 12,8 27,3 středně mezující nemci 3,3-2,0 4,8 4,0-5,1 15,2 zcela mezující nemci 0,4 0, ,0 - - ženy Tab Chrnická nemcnst pdle kategrií Prcent respndentů pdle chrnických nemcí muži ženy žádné ne mezující mezující žádné nemezující mezující BMI -17,9 80,0 20,0-61 '1 16,7 22,2 18,0-19,9 50,0 40,9 9,1 59,7 31,2 9,1 20,0-26,9 53,8 38,7 7,5 47,0 43,3 9, ,9 46,9 43,4 9,8 27,9 65,1 7,0 30,0+ 35,1 51,9 13,0 24,5 56,9 18,6 zdravtní ptíže dbré zdraví 68,3 29,6 2,1 71,3 26,5 2,1 průměrné zdraví 37,5 51,3 11,2 37,4 54,1 8,5 špatné zdraví 9,2 58,5 32,3 11,2 60,9 27,9 subjektivní zdraví velmi dbré 88,8 11,2-91,5 8,5 - dbré 68,6 29,9 1,5 69,5 29,7 0,8 přiměřené 39,5 58,3 2,2 30,8 64,9 4,2 špatné 7,3 55,6 37,1 5,6 61,0 33,4 velmi špatné - 30,8 69,2-21 '1 78,9 55

56 šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Tab Prevalence jedntlivých chrnických nemcnění Druh nemcnění Prcent respndentů s nemcí věkvá skupina celkem muži astma, chrnická brnchitida 5,2 2,8 2,2 1,2 7,4 4,8 19,0 8,0 aj. plicní nem. chrnický zánět čelních 2,5 2,1 0,7 3,7 2,5-7,6 - neb čelistních dutin ischemická chrba srdeční, 7, ,2 6,6 16,9 27,8 40,0 akutní infarkt hypertenzníchrba 8,6 0,7 1,5 5,5 13,1 19,3 20,3 20,0 mzkvá mrtvice aj. cévní 1, ,6-1,2 7,6 4,0 nemcnění mzku vředvá chrba žaludku 7,0 2,1 4,4 7,3 10,7 10,8 8,9 12,0 neb dvanáctníku dluhdbé ptíže se střevy 1,6 0,7 1,8-3,6 5,1 4,0 žlučvé kameny, zánět žlučvéh 3,9 2,1 0,7 4,3 7,4 3,6 5,1 8,0 měchýře nemci jaterní, jaterní cirhóza 1,1 0,7 0,7 1,2 1,6 1,2-4,0 ledvinvé kameny 1,2-0,6 1,6 6,0 1,3 chrnické nemci ledvin 2,0 1,5 1,2 3,3 4,8 3,8 chrnický zánět mčvéh měchýře 1,3-0,7 0,6-6,0 3,8 - cukrvka 5,6 0,7-3,0 4,9 19,3 11,4 20,0 nemcnění štítné žlázy, struma 0,7 0,7-0,6-2,4 1,3 - chrnické nemcnění páteře, 10,9 4,9 5,8 10,4 14,8 21,7 12,7 16,0 výhřez plténky artróza klen, kyčlí neb ruku 8,9 0,7 1,5 6,7 12,3 12,0 20,3 48,0 zánět klubů ruku neb nhu 5,8-2,2 7,3 5,7 13,3 11,4 8,0 jiné revmatické záněty klubů 2,7 0,7 0,7 2,4 2,5 4,8 5,1 12,0 epilepsie 0, ,5 - závrať s pádem 1, ,6-1,2 6,3 4,0 migréna 2,3 2,1 1,5 2,4 2,5 6,0 - - chrnické nemci kůže 3,5 3,5 1,5 3,7 3,3 4,8 1,3 16,0 zhubný nvtvar 0, , jiná chrnická nemcnění 9,6 9,8 7,3 10,4 13,1 3,6 10,1 16,0 56

57 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Prevalence jedntlivých chrnických nemcnění Druh nemcnění Prcent respndentů s nemcí věkvá skupina celkem ženy astma, chrnická brnchitida 6,7 5,5 1,3 6,1 6,0 7,8 14,5 12,1 aj. plicní nem. chrnický zánět čelních 1,5 1,6 1,3-3,3 1,9 1,7 - neb čelistních dutin ischemická chrba srdeční, 7, ,8 5,3 12,6 23,9 42,4 akutní infarkt hypertenzníchrba 11,6-1,3 6,1 11,3 20,4 31,6 33,3 mzkvá mrtvice aj. cévní 1,5-0,7-0,7 2,9 3,4 12,1 nemcnění mzku vředvá chrba žaludku 3,8 0,8 1,3 6,7 4,6 1,9 6,8 3,0 neb dvanáctníku dluhdbé ptíže se střevy 4,0-1,3 3,6 2,6 3,9 10,3 18,2 žlučvé kameny, zánět žlučvéh 7,7 1,6 4,6 6,1 7,9 11,7 13,7 18,2 měchýře nemci jaterní, jaterní cirhóza 1,5 0,8-1,8 2,6 1,O 3,4 - ledvinvé kameny 0,7-0,7-1,3-1,7 3,0 chrnické nemci ledvin 2,4 1,6-3,0 2,6 4,9 1,7 6,1 chrnický zánět mčvéh měchýře 2,8 1,6 0,7 1,8 2,0 4,9 5,1 12,1 výhřez dělhy 0, ,6 2,6-1,7 3,0 cukrvka 5, ,8 2,6 10,7 14,5 42,4 nemcnění štítné žlázy, struma 3,8 0,8 0,7 6,1 6,0 5,8 1,7 9,1 chrnické nemcnění páteře, 15,7 3,9 5,3 16,4 24,5 19,4 22,2 30,3 výhřez plténky artróza klen, kyčlí neb ruku 13,7 0,8 2,0 4,2 17,2 23,3 31,6 54,5 zánět klubů ruku neb nhu 8,0 0,8 2,0 6,1 7,9 12,6 19,7 18,2 jiné revmatické záněty klubů 8,9 0,8 2,6 3,6 12,6 12,6 21,4 21,2 epilepsie 0, ,3 1,O - - závrať s pádem 2,0-1,3 1,2 1,3 3,9 2,6 12,1 migréna 7,2 2,4 4,0 9,1 12,6 9,7 6,0 3,0 chrnické nemci kůže 2,7 1,6 0,7 3,6 2,0 2,9 3,4 12,1 zhubný nvtvar 0,9-0,7 1,8-1,O 1,7 3,0 jiná chrnická nemcnění 10,5 5,5 9,3 12,1 9,3 12,6 12,0 21,2 57

58 Šetfení zdravtním stavu HIS CR 93, ' - j,_ (J -... I ; N E UJE c:::, Q) O N I. ll L::_" E Cl) (.) E Cl) c E >...:.:: (.) c >- c::: Q) '-,N.s:: (.) -c Cl) N Cl) E 'O c.. ::S,..., c Cl) 'O c c.. U) Cl)...,_ c Cl) >N..2 >N fl) :::J E -r- (O '+- «S... (.!) celkem vyšší střední učňvské základní celkem vyšší střední učňvské základní 't: CU ;a) "' N > cn c '#.... to 1.0 "1:1" C"') N 58

59 HIS CR 93 šetření zdravtním stavu -s:: >(I) s:: (.) E (I) s::.s:: (.).:.::. s:: I...s:: (.)... >Q) (I) > >(.) 0.. s:: I.. >(I) E ::S I.. D.. N &ri u) 't- CU I.. (!) 59

60 Šetření zdravtním stavu HIS CR DLOUHODOBÁ NESCHOPNOST Účelem zařazení tázky 16 byl v suladu s pjetím a dpručením SZO získat základní údaje prevalenci dluhdbých závažných zdravtních a fyzických mezení v ppulaci. První část tázky zjišťuje míru mezení phyblivsti (v suladu s mezinárdní klasifikací). V celém výběru 1600 respndentů byly zjištěny 3 sby (1 muž a 2 ženy) trvale uputané na lůžk. Celkem 15 mužů a 23 žen hdntil svůj fyzický stav tak, že není schpn bez cizí pmci pustit svůj dům, byt či zahradu. Celkem byl respndentů se sníženu phyblivstí 41, tedy 2,7 %. Druhá část tázky je zaměřena na zjištění jistých dluhdbých ptíží, zejména phybvéh a smyslvéh charakteru, a na zjištění ptřeby pmci při prvádění běžných denních úknů suvisejících s sbní hygienu, stravváním a phybem. K pdrbnějšímu charakterizvání typu a stupně dluhdbé neschpnsti jedntlivých respndentů byl pužit 13 pdtázek dpručených SZO. Ti respndenti, u nichž byla zjištěna alespň jedna ze 13 ptíží, byli zařazeni mezi dluhdbě neschpné. Rzlišvali jsme přitm neschpnst 1. stupně (pkud žádná z ptíží nebyla 2. stupně) a 2. stupně (pkud byla alespň jednu zjištěna neschpnst 2. stupně). Přehled pdílů dluhdbě neschpných respndentů a zjištěný celkvý pčet ptíží jsu uvedeny v tabulce Celkem 18,9% mužů a 25,8% žen byl zařazen mezi dluhdbě neschpné. Na každéh z nich připadal v průměru 2,6 dílčích neschpnstí. Přehled prevalenci jedntlivých typů neschpnsti u respndentů pskytuje další tabulka Ze všech 13 typů dluhdbých ptíží patřily mezi nejfrekventvanější ptíže s leháním d pstele a vstáváním z ní (u 7,9% respndentů), ptíže s vyjitím 12 schdů (7,4 %) a ptíže sluchvé (7,3 %). Větší ptíže s krátkzrakstí byly zjištěny u 6,3% respndentů. Necelé 1 % respndentů měl ptíže s mytím ruku a bličeje a jen 4 respndenti (0,3 %) uvedli ptíže s mluvením. V přepčtu na 100 dluhdbě neschpných připadal 65,7 phybvých pruch, 40,1 pruch sluchvých, 34,9 zrakvých a 9,3 pruch kntrly udržení mči. U 45,3% dluhdbě neschpných respndentů byla uvedena jediná dluhdbá ptíž, u 21,5 % byly zjištěny ptíže dvě, u stejnéh pčtu 3 až 5 ptíží a necelých 12 % respndentů hlásil 6 a více dluhdbých ptíží. V tabulce je rvněž uveden průměrný pčet dluhdbých ptíží připadajících na jednh respndenta a na jednh dluhdbě neschpnéh dané věkvé skupiny. Je čividné, že jejich pčet rste s přibývajícím věkem. Z tabulky je rvněž vidět suvislst mezi pčtem dluhdbých ptíží a subjektivním zdravím, chrnicku nemcnstí a pčtem zdravtních ptíží. Respndenti se špatným subjektivním zdravím, s mezujícími chrnickými nemcemi a větším pčtem zdravtních ptíží měli i více dluhdbých ptíží. Krelace mezi jedntlivými charakteristikami se sice p eliminaci vlivu věku snížila, ale zůstala přest významná 60

61 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Dluhdbé ptíže Prcent Průměrný pčet dluhdbých ptíží dluhdbě na 1 respndenta na 1 dluhdbě Věk neschpných neschpnéh muži ženy muži ženy muži ženy celkem 18,94 25,81 0,53 0,65 2,78 2,54 věk ,38 2,97 0,07 0,03 1,60 1, ,54 8,26 0,09 O, 11 2,00 1, ,31 15,15 0,20 0,29 1,62 1, ,78 28,46 0,49 0,56 2,23 1, ,70 34,57 0,97 0,67 2,56 1, ,16 60,00 1,79 1,62 3,96 2, ,83 83,33 2,25 4,03 3,60 4,84 subjektivní zdraví velmi dbré 4,95 2,67 0,05 0,03 1,00 1,00 dbré 3,68 8,04 0,09 O, 11 2,50 1,31 průměrné 17,11 26,86 0,30 0,47 1,76 1,75 špatné 52,38 56,46 1,70 1,69 3,24 3,00 velmi špatné 90,00 69,23 4,90 4,46 5,44 6,44 chrnické nemci žádné 5,67 8,90 0,09 0,12 1,53 1,31 nemezující 23,67 31,43 0,53 0,66 2,22 2,10 mezující 69,64 70,42 2,89 2,84 4,15 4,04 zdravtní ptíže dbré zdraví 8,69 7,55 0,16 0,08 1,88 1 '12 průměrné zdraví 24,60 23,03 0,60 0,57 2,46 2,46 špatné zdraví 49,09 57,72 2,14 1,65 4,37 2,86 Tab Prevalence jedntlivých dluhdbých ptíží Prcent respndentů s ptíží Druh nemcnění muži ženy lehku těžku lehku těžku lehání a vstávání z pstele 6,2-9,2 O, 1 sedání a vstávání ze židle 2,9-4,3 - blékání a svlékání 2,8 0,1 3,3 - mytí ruku a bličeje 1,2-0,6 - jedení a krájení jídla 0,9 0,3 1,2 - pužití talety 1,3-1,3 O, 1 chůze 2,5 0,7 3,2 0,5 udržení mče 0,5 0,8 0,6 1,4 psluchání televize 7,3 0,3 6,7 0,2 rzeznávání sb 4,0 0,7 7,2 0,6 vyjití schdů 5,3 0,9 6,8 1,5 zvednutí bt z pdlahy 3,2 X 3,2 X mluvení O, 1 X 0,4 X 61

62 cn N Graf Průměrný pčet dluhdbých ptíží (/')< čii'. ti čij s ' ; 4 muži ženy věk () AJ (O w

63 HIS CR 93 šetření zdravtním stavu 6.7 SOCIÁLNÍ ZDRAVÍ Sciální prblematika je důležitu sučástí kmplexníh pjetí zdraví člvěka v suladu s definicemi SZO. Vzhledem k tmu, že v dpručeních "Třetí knzultace" [25] nebyla sciální prblematika řešena, byl v šetření HIS CR 93 pužit subr tří tázek z prjektu HALS 1985 [3]. Každá ze tří sciálních tázek (17-19) byla hdncena zvlášť a navíc jsme sestavili vlastní verzi třístupňvéh indexu sciálníh zdraví. Míra sciální pdpry ze strany sb blízkých respndentvi byla měřena prstřednictvím třístupňvých dpvědí na sedm pdtázek. Přehled struktury dpvědí na každu z nich pskytuje tabulka Pzitivní dpvědi byly nejčastěji zaznamenány u tázek čísl 1, 4 a 5 (kl 85 %), u statních tázek se četnsti kladných dpvědí phybvaly kl 70 %. Nejvíce negativních dpvědí jsme zaznamenali u tázek čísl 2 a 6. Sciální pdpru klí vnímaly u všech pdtázek více ženy než muži. Kladné dpvědi se hdntily 3 bdy, váhavé 2 bdy a negativní 1 bdem. Výbrná sciální pdpra dpvídala všem kladným dpvědím (21 bdů), vyhvující pdpra dpvídala zisku 18 až 20 bdů, méně než 18 bdů už znamenal nedstačující pdpru. Výbrnu sciální pdpru měl 45,4% žen, ale jen 38,0% mužů. V grafu je zbrazen zastupení kategrie nedstačující sciální pdpry pdle věku a phlaví. U žen byl nejvyšší pdíl respndentů s nedstačující sciální pdpru zaznamenán pdle čekávání u věkvé skupiny nad 75 let, mužů s nedstačující pdpru však byl nejvíce ve věku et. Na rzdíl d sciální pdpry, která byla měřena subrem dpvědí vyjadřujících subjektivní názr respndenta, byla sciální rle měřena zcela bjektivními skutečnstmi. Pr celkvé hdncení byly kladné dpvědi na první dvě tázky hdnceny 2 bdy, zbývající kladné dpvědi jedním bdem (záprné vždy nulu). Celkvý sučet ve výši 6 neb 7 bdů byl hdncen jak výbrná sciální rle, 4 a 5 bdů jak střední a méně než 4 bdy jak slabá sciální rle. Pdíl kladných dpvědí na každu z pěti pdtázek je zřejmý z tabulky Zastupení špatné sciální rle je uveden v grafu Zatímc sciální pdpru lépe vnímaly ženy, sciální rle byla v průměru lepší u mužů. Hlavním důvdem byla velmi slabá sciální rle starších samělých žen. Věkvý průměr mužů se slabu sciální rlí byl 37,1 let, zatímc žen 54,7 let. ženy ve věku nad 55 let měly slabu sciální rli v 53,8% případů, u mužů byl tent pdíl jen 19,8 %. V tázce na sciální kntakt se hdntily zvlášť kntakty s příbuznými a s přáteli. Jak bhatý sciální kntakt byl hdncen získání alespň 18 bdů z celkvéh mžnéh pčtu 30 bdů, d střední kategrie byli zařazeni respndenti se 7-17 bdy a jak nízký sciální kntakt byl hdncen získání maximálně 6 bdů. Přehled míře sciálních kntaktů pskytuje tabulka Ve všech plžkách měřících sciální kntakty na tm byly ženy lépe než muži. Ženy získaly v průměru 11,4 bdů, zatímc muži 10,3 bdů. Kntakty s příbuznými byly u bu phlaví lepší než kntakty s přáteli. Pdíl respndentů s nízkým sciálním kntaktem je uveden v grafu 6.7.1, který také dkumentuje lepší situaci u žen než u mužů. Pr zhdncení celkvéh vlivu sciální pdpry, rle a kntaktu jsme sestavili index sciálníh zdraví. Každé z hdncených kategrií byl přiřazen jeden až tři bdy Ueden bd pr nejlepší výsledek). Pdle výslednéh sučtu byla každému respndentvi přidělena dpvídající hdnta sciálníh zdraví, výbrné při nejvýše 4 bdech, vyhvující při 5 neb 6 bdech a jinak špatné. Pdíly kategrií sciálníh zdraví v závislsti na věku jsu zřejmé z tabulky Celkvě nejsu rzdíly mezi phlavími velké, něc lepší sciální zdraví vykázaly ženy. Zajímavý je však rzdíl v jedntlivých věkvých skupinách. Zatímc mladší ženy měly 63

64 šetfení zdravtnfm stavu HIS CR 93 výrazně lepší sciální zdraví než stejně staří muži, ve starších věkvých skupinách je situace zcela pačná. Četnst respndentů se špatným sciálním zdravím měla u bu phlaví závislst na věku ve tvaru písmene "J", s minimem ve středních věkvých skupinách a s maximem u nejstarších respndentů. V grafu je znázrněna průměrná kategrie jedntlivých ukazatelů, ij. sciální pdpry, rle, kntaktu a zdraví pdle věku a phlaví. Nejlepší kategrii každéh z ukazatelů byl přiřazen jeden bd, nejhrší tři bdy a byl vypčten průměr v jedntlivých věkvých skupinách. Z tabulky a grafu je rvněž zřejmá závislst mezi sciálním zdravím a vzděláním. Pdíl respndentů se špatným sciálním zdravím klesal se zvyšující se úrvní vzdělání, pdíl respndentů s dbrým sciálním zdravím napak rstl. P prvedení vzdělanstní standardizace se výrazně zvýšil pdíl respndentů se špatným sciálním zdravím. Závislst sciálníh zdraví na statních charakteristikách se nám nepdaříl prkázat. Tab Sciální pdpra klí Prcent respndentů s dpvědí Otázka muži ženy ne částečně an ne částečně an mají mě rádi 1,3 14,3 84,5 0,9 11,6 87,5 udělali mě šťastným 10,4 25,4 64,1 7,6 20,1 72,3 mhusenaněsphn 3,5 28,8 67,7 4,9 24,6 70,5 pmhu mí, bude-li třeba ,8 83,1 1,7 12,9 85,4 beru mě, jaký jsem 2,6 14,8 82,6 2,3 11,3 86,4 jsem důležitu sučástí jejich živta 8,9 26,0 65,0 6,1 22,7 71,2 pskytují mi pdpru a pvzbuzení 5,4 26,4 68,2 4,3 22,0 73,7 Tab Sciální rle respndentů Prcent respndentů s dpvědí Otázka muži ženy an ne an ne Žijete v dmácnsti s další sbu? 90,3 9,7 84,3 15,7 Jste ženatý (vdaná), máte družku (druha)? 69,2 30,8 63,2 36,8 Jste nyní zaměstnán? 69,6 30,4 54,3 45,7 Máte děti? 71,2 28,8 80,5 19,5 Máte žijícíh rdiče? 67,1 32,9 63,0 37,0 64

65 H/S CR 93 Šetření zdravtním stavu Tab Sciální kntakt respndentů Prcent respndentů s četnstí Kntakt muži ženy telefn neb dpis ne 1-2 X 3-6 X 7 x a více ne 1-2 X 3-6 X 7 x a více příbuzní 38,8 35,9 15,9 9,4 29,5 39,2 18,1 13,2 přátelé 38,6 30,5 19,4 11,4 32,1 35,8 19,0 13,1 návštěva jiných příbuzní 26,0 48,7 16,7 8,5 27,0 42,7 18,1 12,2 přátelé 48,7 26,3 15,3 9,7 42,3 32,2 16,8 8,7 navštíveni jinými příbuzní 23,5 51,3 14,9 10,4 19,4 44,7 20,1 15,8 přátelé 26,3 47,4 16,3 10,0 25,3 44,6 19, Tab Sciální zdraví Prcent respndentů se sciálním zdravím Věk muži ženy dbrým průměrným špatným dbrým průměrným špatným celkem 19,87 58,00 22,13 25,62 52,67 21,71 věk ,39 58,04 33,57 22,83 54,33 22, ,82 50' 7-t t-44 35,10 56,29 8, ,93 62,58 13,50 36,59 53,66 9, ,59 60,66 14,75 36,91 50,34 12, ,07 52,44 30,49 16,67 49,02 34, ,86 65,82 25,32 1,71 58,12 40, ,00 48,00 48,00-27,27 72,73 vzdělání základní 10,14 53,62 36,23 15,24 49,39 35,37 učňvské 17,13 60,49 22,38 27,63 51,36 21,01 střední 18,88 58,23 22,89 28,13 55,66 16,21 vyšší 31,51 54,79 13,70 29,47 51,58 18,95 65

66 Šetfení zdravtním stavu HISCR93 celkem :; 75+ RS a... li: "C ca N -s:: = ' c :; :ni u "' U) ::::S a:;... RS N RS Jé. ::::::s celkem "i: C') 75+ Q)... RS Q) Jé. Ci) "- )Q) a... '2 > :;..c: c:; a; c "' >... ::::::S c Q) "C c. e U) celkem - "C 75+ D... ca "- ": Q CD " 'I- Q. RS a... '2 (!) :; c:; "' '#. O) Q)... U) ll) M N 66

67 H/S CR 93 Šetření zdravtním stavu celkem 67

68 Šetfení zdravtním stavu HIS CR 93 celkem s;... ca vyšší "C N = s:: >- střední 1: Q) c:; tl) "C c. ::S... s:: >N učňvské základní '2 '«i Cl> ii "C N s:: "' > c. tl) celkem - s:: Cl> >N U) "'1 1"-; U) vyšší... >i'i střední :::J E (!) E učňvské základní 68 O> CX)... to ll) M N "!'"" "!'"" """

69 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu 6.8 CELKOVÝ ZDRAVOTNÍ INDEX Měření zdraví jedince, skupiny byvatelstva neb celé ppulace je dluhdbým a nedřešeným teretickým prblémem. Kmplexnst pjmu "zdraví" činí tent úkl nebyčejně btížným. V šetření HIS CR 93 jsme pužili metdiku anglickéh šetření HALS 1985, která stanvuje celkvý "index zdraví" na základě čtyř veličin: zdravtních ptíží (kapitla 6.3), psychickéh zdraví (6.4), chrnické nemcnsti (6.5) a fyzilgické zdatnsti (vypčtena na základě BMI a přítmnsti hypertenzní chrby - viz dále). Každá z těcht kategrií byla hdncena 1-3 bdy (nejlepší stav= 1 bd), celkvý zdravtní index byl pak stanven v závislsti na sučtu těcht bdů; dbré zdraví při hdntě d 5 bdů, průměrné zdraví při 6-8 bdech a jinak špatné zdraví. Ovšem vzhledem k tmu, že jen dvě ze čtyř uvedených charakteristik byly definvány zcela ttžně v našem i anglickém šetření, výsledný celkvý zdravtní index není jak celek srvnatelný. Fyzilgická zdatnst respndentů byla dvzena z dpvědí na tázky 11 a 15b4. Index zdatnsti byl knstruván tak, že přiměřená hdnta BMI (20,0-26,9) a nrmální krevní tlak znamenaly dbru zdatnst, pdváha neb nadváha (BMI d 19,9 neb 27,0-29,9) a nrmální krevní tlak znamenaly střední zdatnst a psléze bezita (BMI 30,0 a více) neb hypertenze znamenaly špatnu zdatnst. Výskyt takt definvané zdatnsti v šetření HIS CR 93 pdle věkvých skupin pskytuje tabulka D výpčtu celkvéh zdravtníh indexu (CZI) byli zařazeni samzřejmě jen ti respndenti, u kterých byl mžn získat hdnty všech čtyř ptřebných dílčích zdravtních charakteristik. Byl t celkem 1556 respndentů, z th 731 mužů a 825 žen. Přehled rzlžení kategrií CZI pdle phlaví, věkvých skupin a dalších vybraných charakteristik je bsahem tabulky Dbré zdraví jsme pdle naší metdiky přiřadili 42,8 % mužů a 32,6 % žen, napak špatné zdraví byl zjištěn u 9,2 % mužů a 19,2 % žen. Pdíl špatnéh zdraví se s věkem systematicky zvyšval u bu phlaví, přitm rzdíly mezi phlavími jsu překvapivě veliké. V tabulce je rvněž uveden výsledek srvnání vztahu celkvéh zdraví a dsaženéh vzdělání. Hyptéza výrazné krelaci bu veličin se neprkázala, čekávaná závislst je zde spíše naznačena, více u žen než u mužů. Prt ani zjištěné rzdíly mezi hrubými a vzdělanstně standardizvanými pdíly respndentů se špatným celkvým zdravím nebyly u žádnéh z phlaví velké. Z tabulky je zřejmá u bu phlaví silná krelace mezi celkvým a subjektivním zdravím. Na druhé straně nebyl zjištěn prakticky žádný vztah mezi celkvým zdravím a kuřáctvím ani dietním indexem. Zajímavu závislst jsme zjistili mezi CZI a knzumací alkhlu, zdravtně nejlépe na tm byli příležitstní knzumenti. Špatný zdravtní stav abstinentů suvisí zřejmě se skutečnstí, že abstinují nejvíce starší sby, jejichž zdravtní stav není nejlepší. Byla zjištěna pměrně silná závislst CZI na dčasné neschpnsti, dluhdbých ptížích a tělesné aktivitě. Krelace mezi celkvým zdravím, příjmem a sciálním zdravím jsu středně silné a dpvídají čekávání. 69

70 Šetření zdravtním stavu HIS CR 93 Tab Tělesná zdatnst Prcent respndentů s tělesnu zdatnstí Věk muži ženy dbru střední špatnu dbru střední špatnu celkem 62,67 21,02 16,31 56,58 23,33 20, ,30 19,15 3,55 62,20 37,01 0, ,45 13,53 6,02 71,43 24,49 4, ,05 21,60 12,35 69,33 17,79 12, ,93 22,31 29,75 54,05 19,59 26, ,68 28,05 29,27 43,14 26,47 30, ,10 25,32 26,58 35,34 15,52 49, ,83 25,00 29,17 33,33 27,27 39,39 70

71 HIS CR 93 šetfení zdravtním stavu Tab Rzlžení indexu celkvéh zdraví Prcent respndentů s celkvým zdravím muži ženy dbrým průměrným špatným dbrým průměrným špatným celkem 42,8 48,0 9,2 32,6 48,2 19,2 věk ,8 35,5 0,7 55,6 41,3 3, ,6 34,8 1,5 50,0 44,5 5, ,3 46,8 8,9 33,1 52,1 14, ,3 59,2 12,5 22,6 55,5 21, ,2 64,2 13,6 21,2 55,6 23, ,2 59,5 20,2 15,2 40,2 44, ,0 52,2 34,8 3,0 45,5 51,5 vzdělání základní 38,8 50,8 10,4 16,2 50,0 33,8 učňvské 35,6 52,9 11,5 29,8 48,0 22,2 střední 50,8 42,6 6,6 40,4 48,4 11,2 vyšší 44,8 46,8 8,4 40,4 45,8 13,8 příjem Kč 39,0 49,0 12,0 31 '1 48,0 20, Kč 41,6 50,2 8,2 33,6 47,9 18, Kč 51,6 45,2 3,2 51,0 36,7 12,2 tělesná aktivita těžká 68,5 31,5-28,6 71,4 - střední 50,3 46,7 3,1 37,0 50,0 13,0 lehká 44,9 47,7 7,4 37,6 50,2 12,2 sedavá 27,8 53,2 19,0 26,5 45,8 27,7 kuřáctví nikdy nekuřili 55,3 37,9 6,8 31,7 45,1 23,2 bývalí 27,6 58,6 13,8 27,9 59,5 12,6 příležitstní 45,2 51,6 3,2 50,0 41,7 8,3 slabí 43,9 46,0 10,1 32,9 53,1 14,0 silní 31,3 59,0 9,6 23,1 50,0 26,9 knzumace alkhlu výjimečná 37,0 49,3 13,7 29,4 46,0 24,6 přiměřená 46,5 47,0 6,4 38,5 51,9 9,6 nadměrná 41,5 48,8 9,8 29,4 52,9 17,7 dietní index dbrý 42,3 49,2 8,5 33,2 47,0 19,8 střední 46,4 46,4 7,2 31,3 49,5 19,2 špatný 36,8 48,5 14,7 33,7 50,6 15,7 subjektivní zdraví velmi dbré 79,8 20,2-78,3 21,7 - dbré 56,8 41,2 2,0 53,9 42,8 3,3 přiměřené 33,2 61,2 5,6 19,3 67,8 12,9 špatné 5,8 62,0 32,2 4,1 41,5 54,4 velmi špatné - 30,8 69, ,0 dčasná neschpnst an 47,3 47,1 5,7 38,8 48,9 12,3 ne 23,3 51,7 25,0 11,4 46,9 41,7 dluhdbé ptíže žádné 49,7 45,0 5,3 39,8 51,2 9,0 lehké 14,0 63,4 22,6 9,7 45,1 45,1 těžké ,3 55,6-25,9 74,1 sciální zdraví výbrné 47,8 49,2 3,0 37,9 51,5 10,6 vyhvující 41,6 48,0 10,4 37,1 47,3 15,6 špatné 42,0 47,1 10,9 17,4 46,9 35,7 71

72 šetfenf zdravtnfm stavu HIS CR 93 C'IJ c 'c 'cti... "'C Ir.. - cti c».a a. >"- >tn tn "'C celkem :t:'i 75+ tj)..., s:: m ;:::.. - c N c» (I) >N.!lil:: O') N (I) =a ::J.::t:...., >Cl) s:: > (JJ - celkem s:: c.. tj) (I) r... - s:: 75+ (JJ >N Cl) c ;N u) :s E E (!) O) c 1'-- c. 1.0.q- M N <r- '\""" 72

73 HIS CR 93 Šetfení zdravtním stavu Cl) - c: Q) '- >Cl) c: Q) E '- CU :S. Q. '- >fl) Q. "C celkem '> e "t:s ;::... N c: Q) c >N Cl) > a:; (.) C1) "t:s c. :;:, , c.::t:. C1) >Cl) "t:s > c celkem c. U) C1) 1... c C1) >N Cl) N ex! CD ;N... :s CU 1... C) E ';!.. ';!.. ';!.. O') c... c. ll) v M N """ 73

74 Šetření zdravtním stavu H/S CR ZÁVĚR Šetření HIS CR 93 splnil přijaté cíle piltníh šetření a stal se výchdiskem pr bdbná šetření v buducnu. Byla věřena metdika náhdnéh výběru respndentů a zjištěna její úskalí (např. nereprezentativnst z hlediska vzdělání), byly získány první tazatelské zkušensti pracvníky kresních a reginálních pracvišť ÚZIS ČR a ptvrzena schůdnst zjišťvání subjektivních individuálních dat prstřednictvím sbníh rzhvru. Z hlediska výsledků byla získána rientační představa rzlžení řady zdravtních charakteristik v ppulaci, z nichž většina byla zjišťvána pprvé. Klíčvé výsledky šetření HIS CR 93 jsu bsahem tabulky 7.1. Řada získaných hdnt byla ihned pužita pr mnitrvání stavu plnění úklů prjektu SZO "Zdraví pr všechny d rku 2000" na rzhraní let 1993 a Většina zjišťvaných charakteristik mhla být navíc alespň dílčím způsbem srvnána s výsledky minulých šetření a něklika zahraničních šetření. Glbálně lze říci, že česká ppulace ze šetření nevyšla v nijak příznivém světle. Varující zejména je, že ani nejmladší generace příliš nesprtuje a hlavně dívky dávají zřejmě čast přednst psezení s přáteli či u televize před aktivní zábavu. Tent trend je s přibývajícím věkem stále výraznější. Krizvým věkem se zdá být let, kdy se navíc zvyšuje knzumace alkhlu a frekvence kuření. T vše má za následek prudký vzestup hmtnsti, téměř plvina respndentů nad 50 let trpí nadváhu. Tyt skutečnsti se samzřejmě drážejí na zdravtním stavu. Ve srvnání s hdntami získanými v rámci anglickéh, nizzemskéh a dalších šetření [31] se zdravtní situace v české republice zdá být pdstatně hrší. V našem subru jsme zachytili puze 46 % sb zcela bez chrnických nemcí, v šetření HALS t byl celých 68 %, tj. plvinu více. Nedstatek phybu, nadváha a nevhdná strava se prjevují zejména ve vyském pčtu srdečně cévních, zažívacích a ledvinvých chrb. Ve srvnání s šetřením NethHIS jsme zachytili 9krát vyšší výskyt nemcnění žlučníku, 6krát více revmatických zánětů klubů a ledvinvých nemcnění, Skrát více chrb jater a žaludečních neb dvanáctníkvých vředů a 3,5krát tlik ischemických chrb srdečních a infarktů mykardu. Lidé si svůj zdravtní stav zřejmě uvědmují. Z tázky 1 O vyplývá, že puze 45 % mužů a 40 % žen hdntí své zdraví velmi dbře či dbře. V dstupných zahraničních šetřeních se tyt hdnty phybvaly d 62% (ženy Velká Británie) až p 87% (muži Švýcarsk) [31]. Tyt skutečnsti nevyznívají příliš ptimisticky, je však třeba si uvědmit, že srvnatelnst rzdílných průzkumů nemůže být nikdy stprcentní (z důvdu kulturních rzdílů, různé dby šetření, diferencí v chápání tázek v různých jazycích atd.). ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky plánuje navázat na tt šetření dalšími průzkumy, které by již měly být zaměřeny na knkrétnější zdravtnicku prblematiku (například jedntlivé třídy nemcí, skupiny byvatelstva, reginy) pdle aktuálních ptřeb. 74

75 35,3 HIS CR 93 šetfení zdravtním stavu Tab. 7.1 Hlavní výsledky šetření HIS CR 93 Prcent respndentů s dpvědí Subjektivní zdraví velmi dbré vcelku špatné velmi dbré dbré špatné muži 17,8 27,2 36,8 16,5 1,7 ženy 11! 1 29,1 36,5 21,0 2,3 Index tělesné hmtnsti -18,0 18,0-19,9 20,0-26,9 27,0-29,9 30,0+ muži 0,7 2,9 66,7 19,3 10,4 ženy 2,2 9,2 61,O 15,4 12,2 Kuřáctví nikdy bývalí příležitstní slabí silní muži 35,1 23,1 8,6 20,7 11,2 ženy 55,0 13,7 8,5 17,6 3,3 Tělesná aktivita těžká rekreační lehká sedavá i muži 7,8 26,9 30,0 ženy 1,7 18,0 38,8 41,5 Knzumace alkhlu imečná přiměřená nadměrná muži 39,8 44,5 15,7 ženy 73,6 24,7 1,8 Dietní index dbrý střední špatný muži 43,6 37,8 18,6 ženy 55,2 34,8 10,1 Index zdravtních ptíží dbrý průměrný špatný muži 49,0 41,8 9,2 ženy 34,3 45,5 20,2 Chrnické nemci žádné nemezující mezující muži 50,3 41,2 8,5 ženy 43,0 46,5 10,5 Sciální zdraví výbrné vyhvující špatné muži 18,2 55,0 26,8 ženy 23,9 51,8 24,3 Celkvý zdravtní index dbrý průměrný špatný muži 42,8 48,0 9,2 ženy 32,6 48,2 19,2 75

76 šetfenf zdravtnfm stavu H/S CR 93 Švýcarsk Dánsk Nizzemsk,_ c: Nrsk 'ca c: > c >- Itálie Cl) e >N U) Cl)... c c: Finsk -CU "C a. >U) ll.. - Velká Británie e c: CD.N.:::. Cl) E 'S: Česká rebublika Cl) "C c N '- >Cl).c E :::J '2 a. ;i Švýcarsk.:X: Cl) :s' e :s Nrsk..c U) "'C Cl) 'i: - Dánsk e Cl CD Cl),...,.:::. Itálie ca <t- )ji;j... :::J Nizzemsk... E (!) Velká Británie Finsk Česká rebublika 76 c:n CIO... U) ll) "'i' (") N "C'"' "C'"'

77 HIS CR 93 Šetření zdravtním stavu Nrsk -s:: CU s:: >... >- Itálie J: "' '"' > "C Dánsk c. 1: Cl) >N a; '"' > Nizzemsk Finsk J: "' U> '"' > "C - s:: "C... CU s:: 'r::i Cl) E česká republika 'i: :n; E "_ m 1: Cl) 'i:: Itálie O') Cl) +J ca Nrsk J: "' C'! '"' > "C... "' 't- Nizzemsk 1:... ca (!) Dánsk - "' )ji;i 'ji;i :::::J Finsk Cl) E c. D.c česká republika '#. cn c... CD ll) v (") N T"" T"" 77