Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád

Transkript

1 B Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád 1. Zásady hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání ve škle a na akcích přádaných šklu 1.1 Zásady hdncení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hdncení žáka je rganicku sučástí výchvně vzdělávacíh prcesu a jeh řízení. 2. Za první plletí se vydává škla žákvi výpis z vysvědčení; za druhé plletí vysvědčení. 3. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm, slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. 4. Základní způsb hdncení je klasifikačním stupněm. 5. Klasifikace je jednu z frem hdncení, její výsledky se vyjadřují stanvenu stupnicí. 6. Ve výchvně vzdělávacím prcesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celkvá. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hdncení dílčích výsledků a prjevů žáka. 8. Klasifikace suhrnnéh prspěchu se prvádí na knci každéh plletí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hdncení žáka klasifikací jsu výsledky vzdělávání žáka a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu hdnceny tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. Při klasifikaci přihlíží učitel i k celkvé přípravě žáka na vyučvání a k plnění dmácí přípravy, zejména plnění písemných dmácích úklů. 10. Chvání nevlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech. 11. Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. 14. Ohdncením výknu žáka klasifikačním stupněm psuzuje učitel výsledky práce bjektivně a přiměřeně nárčně. 15. Pr určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí učební výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Přihlíží se i ke snaživsti a pečlivsti žáka, k jeh individuálním schpnstem a zájmům. 16. Ředitel škly je pvinen půsbit na sjedncvání klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Záknní zástupci žáka jsu prspěchu žáka infrmvání třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: v rčníku průběžně prstřednictvím žákvských zápisníků,

2 ve rčníku průběžně prstřednictvím prgramu Bakaláři, ke kterému mají rdiče přístup pd jedinečným kódem přes internet, učitel může využít i žákvské knížky (zejména pr známky z ústníh zkušení), žákvské knížky služí také k předávání další ptřebných infrmací mezi učiteli a rdiči. 18. Předávání infrmací prspěchu a chvání rganizuje škla: před kncem každéh čtvrtletí (klasifikačníh bdbí) pmcí výpisu známek z Bakalářů, který si vlepí žáci za dhledu tř. učitele d žákvských knížek, rdiče výpis pdepíší případně kdykliv na pžádání záknných zástupců žáka v případě mimřádnéh zhršení prspěchu infrmuje učitel záknné zástupce žáka bezprstředně a prkazatelným způsbem případy zastávání žáků v učení se prjednají v pedaggické radě k prjednání závažnéh prušení šklníh řádu neb při zhršení prspěchu musí třídní učitel pzvat rdiče neprdleně k prjednání a zapsat zápis z jednání 19. Žáci škly, kteří p dbu nemci nejméně tři měsíce před kncem klasifikačníh bdbí navštěvvali šklu při zdravtnickém zařízení a byli tam klasifikváni za plletí ze všech, ppřípadě jen z některých předmětů, se p návratu d kmenvé škly znvu nezkušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze škly při zdravtnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikváni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučváni, se neklasifikují. 20. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. 21. Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. 22. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 23. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. 24. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů. 25. Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na žádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v žádsti. 1.2 Zásady pr hdncení chvání ve škle 1. Klasifikaci chvání žáků navrhuje třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními učiteli a rzhduje ní ředitel p prjednání v pedaggické radě. 2. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel slušnéh chvání a ddržvání vnitřníh řádu škly během klasifikačníh bdbí.

3 3. Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka; k uděleným patřením k psílení kázně se přihlíží puze tehdy, jestliže tat patření byla neúčinná. 4. Škla hdntí a klasifikuje žáky za jejich chvání ve škle a při akcích rganizvaných šklu. 5. Nedstatky v chvání žáků se prjednávají v pedaggické radě. 6. Záknní zástupci žáka jsu chvání žáka infrmvání třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: průběžně prstřednictvím žákvské knížky před kncem každéh čtvrtletí (klasifikační bdbí) výpisem v žákvské knížce kamžitě v případě mimřádnéh prušení šklníh řádu 2. Zásady a pravidla pr sebehdncení žáků 1. Sebehdncení je důležitu sučástí hdncení žáků. 2. Sebehdncením se psiluje sebeúcta a sebevědmí žáků. 3. Chybu je ptřeba chápat jak přirzenu věc v prcesu učení. Pedaggičtí pracvníci se chybě se žáky baví, žáci mhu některé práce sami pravvat. Chyba je důležitý prstředek učení. 4. Při sebehdncení se žák snaží ppsat: c se mu daří, c mu ještě nejde, jak bude pkračvat dál. 5. Při šklní práci vedeme žáka, aby kmentval svje výkny a výsledky. 6. Známky nejsu jediným zdrjem mtivace. 3. Stupně hdncení prspěchu a chvání v případě pužití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanvených kritérií 3.1 Stupně hdncení prspěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni prspěchu: 1 výbrný, 2 chvalitebný, 3 dbrý, 4 dstatečný, 5 nedstatečný. Jestliže je žák z výuky některéh předmětu v prvním neb ve druhém plletí uvlněn ( 50 dst. 2 šklskéh zákna), uvádí se na vysvědčení míst hdncení slv "uvlněn(a)". Nelze-li žáka z některéh neb ze všech předmětů v prvním neb ve druhém plletí hdntit ani v náhradním termínu ( 52 dst. 2 a 3 šklskéh zákna), uvádí se na vysvědčení míst hdncení slv "nehdncen(a)". 2. Pr ptřeby klasifikace se předměty dělí d tří skupin: - předměty s převahu teretickéh zaměření, - předměty s převahu praktických činnstí a - předměty s převahu výchvnéh a uměleckéh dbrnéh zaměření. Kritéria pr jedntlivé klasifikační stupně jsu frmulvána především pr celkvu klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, psuzuje žákvy výkny kmplexně, v suladu se specifiku předmětu.

4 3. Kvantitativní váha známky Učitel si může stanvit kvantitativní váhu známky, kteru může dlišit význam testu, písemné práce ústníh zkušení apd. Váhu známky využije zejména v elektrnickém systému Bakaláři Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření Převahu teretickéh zaměření mají jazykvé, splečenskvědní, přírdvědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: - ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti, - schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí, - kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst, - aktivita v přístupu k činnstem, zájem ně a vztah k nim, - přesnst, výstižnst a dbrná i jazykvá správnst ústníh a písemnéh prjevu, - kvalita výsledků činnstí, - svjení účinných metd samstatnéh studia. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti.

5 Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu praktickéh zaměření Převahu praktické činnsti mají v základní škle pracvní vyučvání, praktika, základy techniky, dmácí nauky. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahu praktickéh zaměření v suladu s pžadavky učebních snv se hdntí: vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem, svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce, využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech, aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa v praktických činnstech, kvalita výsledků činnstí, rganizace vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti, ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a péče živtní prstředí, hspdárné využívání survin, materiálů, energie, překnávání překážek v práci, bsluha a údržba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a aktivně se stará živtní prstředí. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla. Aktivně překnává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje v přádku. Uvědměle udržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a stará se živtní prstředí. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmcí učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají nedstatky. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvrbě a chraně živtníh prstředí. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě labratrních zařízení, přístrjů, nářadí a měřidel musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech,

6 dvednstech a návycích se dpuští větších chyb. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a živtní prstředí. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel se dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele. Výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nevládá předpisy chraně zdraví při práci a nedbá na chranu živtníh prstředí. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných nedstatků Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření Převahu výchvnéh zaměření mají: výtvarná výchva, hudební výchva a zpěv, tělesná a sprtvní výchva. Žák zařazený d zvláštní tělesné výchvy se při částečném uvlnění neb úlevách dpručených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahu výchvnéh zaměření se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu, svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace, pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti, kvalita prjevu, vztah žáka k činnstem a zájem ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice statní splečnsti, v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu žáka všebecná, tělesná zdatnst, výknnst a jeh péče vlastní zdraví. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně pdle pžadavků snv je rzvíjí v individuálních a klektivních prjevech. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, v hudební a tělesné výchvě přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu kulturu a prjevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které úspěšně rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je esteticky půsbivý a má jen menší nedstatky z hlediska pžadavků snv. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu zdatnst. Rzvíjí si v pžadvané míře estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuální a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá dstatečný aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu. Nerzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst.

7 Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech mál aktivní a tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malu snahu a zájem činnsti, nerzvíjí dstatečně svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je pvětšině chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci a nevyvíjí úsilí rzvíjet svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. 3.2 Hdncení kázně a chvání žáků Pdmínky ukládání výchvných patření ( 31 šklskéh zákna) A) Zásady a pravidla pr ukládání výchvných patření (pchvaly a jiná cenění, kázeňská patření) 1. Výchvnými patřeními jsu: pchvaly neb jiná cenění ( věcné dary) kázeňská patření. 2. Pchvaly Pchvaly, jiná cenění může udělit či ulžit ředitel škly neb třídní učitel. Ředitel škly může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu jiné právnické či fyzické sby žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit pchvalu neb jiné cenění za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin neb za mimřádně úspěšnu práci. Třídní učitel může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu statních vyučujících žákvi p prjednání s ředitelem škly udělit pchvalu neb jiné cenění za výrazný prjev šklní iniciativy neb za déletrvající úspěšnu práci. Ředitel škly neb třídní učitel neprdleně známí udělení pchvaly a jinéh cenění prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci. Udělení pchvaly ředitele škly se zaznamená d dkumentace škly ( 28 šklskéh zákna). Udělení pchvaly a jinéh cenění se zaznamená na vysvědčení za plletí, v němž byl udělen. Jedná se puze pchvaly ředitele škly Frmulace textu pchvaly musí být stručné a výstižné. B) Při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem lze pdle závažnsti tht prušení žákvi ulžit: 3. Kázeňská patření Kázeňským patřením jsu: napmenutí třídníh učitele důtka třídníh učitele důtka ředitele škly Třídní učitel neprdleně známí řediteli škly ulžení důtky třídníh učitele. Důtku ředitele škly lze žákvi ulžit puze p prjednání v pedaggické radě. Ředitel škly neb třídní učitel neprdleně známí ulžení napmenutí neb důtky a jeh důvdy prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci. Ulžení napmenutí neb důtky se zaznamená d dkumentace škly ( 28 šklskéh zákna). Pdmíněné vylučení žáka ze škly neb šklskéh zařízení, a t puze v případě, že splnil pvinnu šklní dcházku. Může se tedy jednat puze žáka základní škly, který pakval rčník a je 10. rkem v základní škle. Zvláště hrubé pakvané slvní a úmyslné fyzické útky žáka vůči zaměstnancům škly neb šklskéh zařízení neb vůči statním žákům se se vždy pvažují za zvláště závažné zaviněné prušení pvinnstí stanvených tímt záknem.

8 Dpustí-li se žák neb student jednání pdle předchzíh bdu, známí ředitel škly neb šklskéh zařízení tut skutečnst rgánu sciálně-právní chrany dětí, jde-li nezletiléh, a státnímu zastupitelství d následujícíh pracvníh dne pté, c se tm dzvěděl. 2. Kritéria pr ulžení jedntlivých druhů a stupňů výchvných patření Udělení výchvnéh patření je závislé jednak na stupni závažnsti prhřešku žáka a jednak na jeh případném pakvání v průběhu plletí. Z hlediska výchvnéh dpadu na chvání žáka se výchvné patření žákvi uděluje bez zbytečnéh dkladu c nejdříve p spáchání prhřešku a jeh důkladném pršetření. Prhřešky žáků typu nemluvené hdiny, pdvd v žákvské knížce, nepvlené puštění škly, pakvané nevhdné chvání ke splužákům, šikana neb její prjevy, krádež, závažné úmyslné pškzení zařízení škly, vulgární vyjadřvání k pracvníkům škly, násilné chvání ke splužákům neb pracvníkům škly jsu pvažvány za závažné prušení šklníh řádu, třídní učitel je pvinen je kamžitě hlásit zástupkyni ředitele škly a seznamvat h s průběhem jejich vyšetřvání a návrhem udělení výchvnéh patření. Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu škly. Žák se dpustí přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb šklnímu řádu. Žák hržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. Žák záměrně narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. C) Opakvané udělení kázeňských patření je důvdem k hdncení žákva chvání dle snížených klasifikačních stupňů. 3.2 Stupně hdncení chvání (1) Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: a) 1 velmi dbré, b) 2 uspkjivé, c) 3 neuspkjivé. Kritéria pr jedntlivé stupně klasifikace chvání jsu následující: Stupeň 1 (velmi dbré) Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a ustanvení vnitřníh řádu škly. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Žák je však přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspkjivé) Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu škly. Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb vnitřnímu řádu škly; neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele škly dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. Ohržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. Stupeň 3 (neuspkjivé) Chvání žáka ve škle je v příkrém rzpru s pravidly slušnéh chvání. Dpustí se takvých závažných přestupků prti šklnímu řádu neb prvinění, že je jimi vážně hržena výchva neb bezpečnst a zdraví jiných sb. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. Zpravidla se přes důtku ředitele škly dpuští dalších přestupků. 4. Získávání pdkladů pr hdncení 4.1 Způsb získávání pdkladů pr hdncení 1. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména těmit metdami, frmami a prstředky: sustavným diagnstickým pzrváním žáka, sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání, různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé), didaktickými testy, kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami předepsanými učebními snvami,

9 analýzu různých činnstí žáka, knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby s dalšími dbrníky (PPP), rzhvry se žákem a záknnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. rčníku základní škly musí mít z každéh předmětu alespň dvě známky za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení. Známky získávají vyučující průběžně během celéh klasifikačníh bdbí. Není přípustné ústně přezkušvat žáky kncem klasifikačníh bdbí z látky celéh tht bdbí. Výjimku tvří vědmsti nutné k zvládnutí zkušené látky. Zkušení je prváděn zásadně před klektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušvání p vyučvání v kabinetech. Výjimka je mžná jen při diagnstikvané vývjvé pruše, kdy je tent způsb dpručen ve zprávě psychlga. 3. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvdňuje a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. P ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek a prací a praktických činnstí známí žákvi nejpzději d 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkvé klasifikaci, zástupcům žáka, a t zejména prstřednictvím zápisů d žákvské knížky a prgramu Bakaláři - sučasně se sdělváním známek žákům. Při hdncení využívá i sebehdncení žáka. 4. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celý šklní rk, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích. 5. O termínu písemné zkušky, která má trvat více než 25 minut, infrmuje vyučující žáky dstatečně dluhu dbu předem. Ostatní vyučující tm infrmuje frmu zápisu d elektrnické třídní knihy. V jednm dni mhu žáci knat jen jednu zkušku uvedenéh charakteru. 6. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka průkazným způsbem tak, aby mhl vždy dlžit správnst celkvé klasifikace žáka i způsb získání známek (ústní zkušení, písemné, ). V případě dluhdbé nepřítmnsti neb rzvázání pracvníh pměru v průběhu klasifikačníh bdbí předá tent klasifikační přehled zastupujícímu učiteli neb vedení škly. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také d průběžnéh hdncení v prgramu Bakaláři a dbá jejich úplnst. D přehledu jsu zapisvány známky z jedntlivých předmětů, udělená výchvná patření a další údaje chvání žáka, jeh pracvní aktivitě a činnsti ve škle. Známky zapíše učitel bezdkladně c nejdříve. 8. Pkud je klasifikace žáka stanvena na základě písemných neb grafických prací, vyučující tyt práce uschvávají p dbu, během které se klasifikace žáka určuje neb ve které se k ní mhu záknní zástupci žáka dvlat - tzn. celý šklní rk včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s dlženu klasifikací neb pravnými zkuškami až d dalšíh šklníh rku. Opravené písemné práce musí být předlženy všem žákům a na pžádání ve škle také záknným zástupcům. 9. Pr zamezení nesrvnalstí či nedrzumění při klasifikaci budu třídní učitelé na knci šklníh rku vybírat d žáků žákvské knížky, které uchvají d začátku nvéh šklníh rku. 10. Vyučující ddržují zásady pedaggickéh taktu, zejména: neklasifikují žáky ihned p jejich návratu d škly p nepřítmnsti delší než jeden týden, tt neplatí, pkud byl žák uvlněn ředitelem škly na žádst rdičů při účasti na rdinném rekreačním pbytu mim prázdniny. žáci nemusí dpisvat d sešitů látku za dbu nepřítmnsti, pkud t není jediný zdrj infrmací, účelem zkušení není nacházet mezery ve vědmstech žáka, ale hdntiti t, c umí, učitel klasifikuje jen prbrané učiv, zadávání nvé látky k samstatnému nastudvání celé třídě není přípustné, před prvěřváním znalstí musí mít žáci dstatek času k naučení, prcvičení a zažití učiva, prvěřvání znalstí prvádět až p dstatečném prcvičení učiva. 11. Zadávání dmácích cvičení není pvinné, pkud je však úkl zadán, má žák pvinnst jej splnit. Je však nutné, aby učitel zadával takvá dmácí cvičení, která mají smysl pr samstatné prcvičvání učiva. aby rzsah zadanéh dmácíh cvičení byl takvý, že jej každý žák bude schpen zvládnut i s hledem na diagnstikvané SPU. aby prsté nesplnění dmácíh cvičení nebyl hdncen známku 5.

10 aby za pakvané nesplnění dmácíh cvičení byl žákům udělván kázeňské patření, případně byla záležitst prjednána přím se záknnými zástupci a z tht jednání byl vyhtven záznam. Třídní učitelé (případně výchvný pradce) jsu pvinni seznamvat statní vyučující s dpručením psychlgických vyšetření, které mají vztah ke způsbu hdncení a klasifikace žáka a způsbu získávání pdkladů. Údaje nvých vyšetřeních jsu sučástí zpráv učitelů (neb výchvnéh pradce) na pedaggické radě. 4.2 Pdmínky pr splnění klasifikace Přítmnst v hdinách, zejména v hdinách tělesné výchvy K získání pdkladů pr hdncení je nutná nejen přítmnst žáka ve vyučvacích hdinách, ale i jeh aktivní zapjení v hdinách d činnstí, které učitel se žáky plní v rámci tematickéh plánu. Další pdmínku k získání pdkladů pr klasifikaci je minimální pčet hdin, ve kterých je žák aktivně přítmen na výuce, tj. 60 % z celkvéh pčtu dučených hdin za plletí dle třídní knihy. Výjimku tvří hdiny, ze kterých je žák dluhdbě uvlněn ředitelem škly na základě lékařské zprávy zdravtním stavu. 5. Pdrbnsti kmisinálních a pravných zkuškách 5.1 Kmisinální zkuška 1. Kmisinální zkuška se kná v těcht případech: - má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, - při knání pravné zkušky. 2. Kmisi pr kmisinální přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. 3. Kmise je tříčlenná a tvří ji: a) předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, b) zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. V případě změny hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí se žákvi vydá nvé vysvědčení. 5. O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. Za řádné vyplnění prtklu dpvídá předseda kmise, prtkl pdepíší všichni členvé kmise. 6. Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. 7. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. 8. Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. 9. Třídní učitel zapíše d třídníh výkazu pznámku vyknaných zkuškách, dplní celkvý prspěch a vydá žákvi vysvědčení s datem pslední zkušky.

11 5.2 Opravná zkuška 1. Opravné zkušky knají: žáci, kteří mají nejvýše dvě nedstatečné z pvinných předmětů a zárveň dsud nepakvali rčník na daném stupni základní škly, žáci devátéh rčníku, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů. Žáci neknají pravné zkušky, jestliže neprspěli z předmětu s výchvným zaměřením. 2. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku, tj. d 31. srpna. Termín pravných zkušek a knzultací žáků s příslušnými pedaggickými pracvníky stanví ředitel škly na červnvé pedaggické radě. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. 3. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. 4. Žákvi, který knal pravnu zkušku, se na vysvědčení uvede datum pslední pravné zkušky v daném plletí. 5. Třídní učitel prvede záznam knání pravné zkušky d pznámek třídníh výkazu a d studijních pznámek v kartě žáka v prgramu Bakaláři: Vyknání pravné zkušky Žák vyknal dne pravnu zkušku z předmětu s prspěchem. Nedstavení se k pravné zkušce Žák se bez řádné mluvy nedstavil k vyknání pravné zkušky, čímž jeh prspěch v předmětu zůstává nedstatečný 6. Slvní hdncení 6.1 Zásady pr pužívání slvníh hdncení v suladu s 15 dst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání, včetně předem stanvených kritérií a vyhlášky 27/2016 Sb. vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků nadaných. Tat vyhláška upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen žák ) se speciálními vzdělávacími ptřebami, vzdělávání žáků uvedených v 16 dst. 9 zákna a vzdělávání žáků nadaných. 1. Budu-li žákvi pskytnuta pdpůrná patření 1. stupně (žáci s vývjvu pruchu učení), bude hdncen známku s přihlédnutím k dpručením z pradny. 2. Žák, kterému bude pskytván pdpůrné patření 2. a vyššíh stupně, může být hdncen na žádst rdičů slvně. 3. O slvním hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. 4. Třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. 5. Je-li žák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. 6. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh

12 rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. 6.2 Zásady pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení v případě pužití slvníh hdncení neb kmbinace slvníh hdncení a klasifikace Zásady pr převedení slvníh hdncení d klasifikace neb klasifikace d slvníh hdncení pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení Prspěch Ovládnutí učiva předepsanéh snvami 1 výbrný vládá bezpečně 2 chvalitebný vládá 3 dbrý v pdstatě vládá 4 dstatečný vládá se značnými mezerami 5 - nedstatečný nevládá Úrveň myšlení 1 výbrný phtvý, bystrý, dbře chápe suvislsti 2 chvalitebný uvažuje celkem samstatně 3 dbrý menší samstatnst v myšlení 4 dstatečný nesamstatné myšlení 5 - nedstatečný dpvídá nesprávně i na návdné tázky Úrveň vyjadřvání 1 výbrný výstižné a pměrně přesné 2 chvalitebný celkem výstižné 3 dbrý myšlenky vyjadřuje ne dst přesně 4 dstatečný myšlenky vyjadřuje se značnými btížemi 5 - nedstatečný i na návdné tázky dpvídá nesprávně Celkvá aplikace vědmstí, řešení úklů, chyby, jichž se žák dpuští 1 výbrný užívá vědmstí a splehlivě a uvědměle dvednstí,pracuje samstatně, přesně a s jisttu 2 chvalitebný dvede pužívat vědmsti a dvednsti při řešení úklů, dpuští se jen menších chyb 3 dbrý řeší úkly s pmcí učitele a s tut pmcí snadn překnává ptíže a dstraňuje chyby 4 dstatečný dělá pdstatné chyby, nesnadn je překnává 5 - nedstatečný praktické úkly nedkáže splnit ani s pmcí Píle a zájem učení 1 výbrný aktivní, učí se svědmitě a se zájmem 2 chvalitebný učí se svědmitě 3 dbrý k učení a práci neptřebuje větších pdnětů 4 dstatečný malý zájem učení, ptřebuje stálé pdněty 5 - nedstatečný pmc a pbízení k učení jsu zatím neúčinné Chvání 1 velmi dbré Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a ustanvení vnitřníh řádu škly. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Žák je však přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. 2 - uspkjivé Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu škly. Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb vnitřnímu řádu škly; neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele škly dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. Ohržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. 3 - neuspkjivé Chvání žáka ve škle je v příkrém rzpru s pravidly slušnéh chvání. Dpustí se takvých závažných přestupků prti šklnímu řádu neb prvinění, že je jimi vážně hržena výchva neb bezpečnst a zdraví jiných sb. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. Zpravidla se přes důtku ředitele škly dpuští dalších přestupků.

13 6.3 Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami 1. Způsb hdncení a klasifikace žáka vychází ze znalsti příznaků pstižení a uplatňuje se ve všech vyučvacích předmětech, ve kterých se prjevuje pstižení žáka, a na bu stupních základní škly. 2. Při způsbu hdncení a klasifikaci žáků pedaggičtí pracvníci zvýrazňují mtivační slžku hdncení, hdntí jevy, které žák zvládl. Při hdncení se dpručuje užívat různých frem hdncení, např. bdvé hdncení, hdncení s uvedením pčtu chyb apd. 3. Třídní učitel sdělí vhdným způsbem statním žákům ve třídě pdstatu individuálníh přístupu a způsbu hdncení a klasifikace žáka. 4. Žák zařazený d zdravtní tělesné výchvy při částečném svbzení neb při úlevách dpručených lékařem se klasifikuje v tělesné výchvě s přihlédnutím k druhu a stupni pstižení i k jeh celkvému zdravtnímu stavu. 5. Žák zařazený d zdravtní tělesné výchvy při částečném svbzení neb při úlevách dpručených lékařem se klasifikuje v tělesné výchvě s přihlédnutím k druhu a stupni pstižení i k jeh celkvému zdravtnímu stavu. 6. Ředitel škly může pvlit žákvi na žádst jeh záknnéh zástupce a na základě dpručujícíh vyjádření dbrnéh lékaře pakvání rčníku z vážných zdravtních důvdů, a t bez hledu na t, zda žák na daném stupni již pakval rčník. 9. Způsb hdncení žáků neb studentů cizinců 1. Při hdncení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsu státními bčany České republiky a plní v České republice pvinnu šklní dcházku se pstupuje pdle 51 až 53 šklskéh zákna a 14 až 17 vyhlášky, tj. pstupuje se stejně jak u žáků bčanů ČR s výjimku 15 dst. 6 vyhlášky 48/2005 Sb., základním vzdělávání: Při hdncení žáků cizinců, kteří plní v České republice pvinnu šklní dcházku, se úrveň znalsti českéh jazyka pvažuje za závažnu suvislst pdle dstavců 2 a 4, která vlivňuje jejich výkn. Žák - bčan Slvenské republiky má práv při plnění studijních pvinnstí pužívat, s výjimku českéh jazyka a literatury, slvenský jazyk. 3. Škla nemá pvinnst žáka - cizince dučvat českému jazyku. 4. Na knci 1. plletí nemusí být žák - cizinec hdncen na vysvědčení, a t ani v náhradním termínu. Pkud by žák ale nebyl hdncen na vysvědčení na knci 2. plletí, znamenal by t, že musí pakvat rčník.