ZŠ Údlice, okres Chomutov

Transkript

1 ZŠ Údlice, kres Chmutv

2 Obsah: 1 ŠKOLNÍ ŘÁD Výkn pvinnstí a práv žáků a jejich záknných zástupců ve škle Práva žáků Pvinnsti žáků Práva záknných zástupců Pvinnsti záknných zástupců Pravidla vzájemných vztahů Prvz a vnitřní režim škly Chvání žáka Dcházka d škly Omluvání absence Pdmínky zajištění bezpečnsti a chrany zdraví žáků Ochrana před sciálně patlgickými jevy a chrana před prjevy diskriminace, nepřátelství neb násilí Pdmínky zacházení s majetkem škly ze strany žáků Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Zásady hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání ve škle a na akcích přádaných šklu: Zásady a pravidla pr sebehdncení žáků Stupně hdncení prspěchu a chvání v případě pužití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanvených kritérií Zásady pr pužívání slvníh hdncení v suladu s 15, dst. 2, včetně předem stanvených kritérií Zásady pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení v případě pužití slvníh hdncení neb kmbinace slvníh hdncení a klasifikace Způsb získávání pdkladů pr hdncení Pdrbnsti kmisinálních přezkušeních a pravných zkuškách Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Hdncení zájmvých útvarů Výchvná patření Opatření při prušení šklníh řádu Plnění dalších pravidel vnitřníh režimu škly, prvzu škly a některé pvinnsti pracvníků škly 26 2 PŘÍLOHY Kdex slušnéh chvání žáka Základní škly Údlice

3 1 ŠKOLNÍ ŘÁD 1.1 Výkn pvinnstí a práv žáků a jejich záknných zástupců ve škle Práva žáků Žáci mají práv: - na vzdělávání a šklské služby pdle šklskéh zákna, - na rzvj sbnsti pdle míry nadání, rzumvých a fyzických schpnstí, - jedná-li se žáky hendikepvané, s pruchami učení neb chvání, na speciální péči v rámci mžnstí škly, - na infrmace průběhu a výsledcích svéh vzdělávání, - zakládat v rámci škly samsprávný rgán žáků (žákvská samspráva), vlit a být d nich vleni, pracvat v nich a jejich prstřednictvím se bracet na ředitele škly s tím, že ředitel škly je pvinen se těmit stanvisky a vyjádřeními zabývat, - vyjadřvat se ke všem rzhdnutím, týkajícím se pdstatných záležitstí jejich vzdělávání, přičemž jeh vyjádřením musí být věnvána pzrnst dpvídající jejich věku a stupni vývje, své připmínky mhu vznést prstřednictvím záknných zástupců neb přím řediteli škly, - na infrmace a pradensku činnst škly v záležitstech týkajících se vzdělávání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu, - na chranu před vlivy a infrmacemi, které by hržvaly jejich rzumvu a mravní výchvu a nevhdně vlivňvaly jeh mrálku, - na chranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, - na svbdu ve výběru kamarádů, - na svbdu phybu ve šklních prstrách, které jsu k tmu určeny, - na t, aby byl respektván jejich sukrmý živt a živt jejich rdiny, - na vlný čas a přiměřený dpčinek a ddechvu činnst dpvídající jejich věku, - na chranu před návykvými látkami, které hržují jejich tělesný a duševní vývj, - v případě nejasnstí v učivu neb k dplnění znalstí pžádat pmc vyučujícíh, - pžádat pmc či radu třídníh učitele, výchvnéh pradce neb jinu sbu v situaci, kdy se dstanu z jakéhkliv důvdu d tísně Pvinnsti žáků Žáci mají pvinnst: - dcházet d škly řádně a včas, řádně se vzdělávat, 3

4 - ddržvat šklní a vnitřní řády, předpisy a pkyny škly k chraně zdraví a bezpečnsti, s kterými byli seznámeni, - plnit pkyny pedaggických pracvníků škly a dalších zaměstnanců škly vydané v suladu s tímt šklním řádem a právními předpisy, - vyjadřvat své názry a mínění slušnu frmu, - nepškzvat vnitřní i vnější vybavení škly, pškzení majetku z nedbalsti či úmyslně uhradit prstřednictvím záknných zástupců, - ddržvat KODEX slušnéh chvání žáka základní škly, který je přílhu tht šklníh řádu Práva záknných zástupců Záknní zástupci mají práv: - na infrmace průběhu a výsledcích vzdělávání svéh dítěte, - vlit a být vleni d šklské rady, - vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záležitstí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnvána pzrnst, - na infrmace a pradensku pmc škly pr jejich děti v záležitstech týkajících se vzdělávání pdle vzdělávacíh prgramu, - pžádat uvlnění žáka z vyučvání pdle pravidel určených tímt šklním řádem, Pvinnsti záknných zástupců Záknní zástupci žáků mají pvinnst: - zajistit, aby žák dcházel d škly řádně a včas, - na vyzvání ředitele škly se sbně zúčastnit prjednávání závažných tázek týkajících se vzdělávání jejich dítěte, - infrmvat šklu změně zdravtní způsbilsti, zdravtních btíží žáka neb jiných závažných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání, - dkládat důvdy nepřítmnsti žáka ve vyučvání v suladu s pravidly určenými tímt šklním řádem, - znamvat škle údaje nezbytné pr vedení šklní matriky a další údaje, které jsu pdstatné pr průběh vzdělávání neb bezpečnst žáka a změny v těcht údajích. 4

5 1.2 Pravidla vzájemných vztahů Žák má práv na slušné zacházení ze strany všech zaměstnanců škly. Učitelé i statní zaměstnanci škly mají práv na slušné zacházení ze strany žáků a jejich rdičů, záknných zástupců. Pedaggičtí pracvníci škly vydávají žákům a záknným zástupcům žáků puze takvé pkyny, které bezprstředně suvisí s plněním šklníh vzdělávacíh prgramu, šklníh řádu a dalších nezbytných rganizačních patření. Všichni zaměstnanci škly chrání žáky před všemi frmami špatnéh zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Dbají, aby žáci nepřicházeli d styku s materiály a infrmacemi pr ně nevhdnými. Nevměšují se d jejich sukrmí a jejich krespndence. Chrání žáky před nezáknnými útky na jejich pvěst. Při zjištění týrání dítěte se spjí s ptřebnými rgány, které mu zajistí pmc. Maximální pzrnst věnují chraně žáků před návykvými látkami. Vyučující (neb sba zajišťující dhled) může žákvi dčasně debrat sbní věc, je-li t nutné k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví neb je pužívání dané věci v rzpru se šklním řádem. Majetek žáka je mu následně vrácen v nejbližší mžné dbě (např. na knci vyučvací hdiny, ppřípadě na knci vyučvání danéh dne, v závažných případech je předán záknným zástupcům). Infrmace, které záknný zástupce pskytne d šklní matriky, neb jiné důležité infrmace žákvi jsu důvěrné a pdléhají chraně pdle zákna č. 101/2000 Sb. v platném znění chraně sbních údajů. Vyzve-li ředitel škly neb učitel záknné zástupce k sbnímu prjednání závažných tázek týkajících se vzdělávání žáka, knzultuje předem se záknným zástupcem termín schůzky. Další situace, týkající ve vzájemných vztahů žáků a učitelů a jejich řešení, ppisuje KODEX slušnéh chvání žáka základní škly, který je přílhu tht šklníh řádu. 5

6 1.3 Prvz a vnitřní režim škly Chvání žáka Žáci se při vyučvání ve šklní budvě a při akcích rganizvaných šklu chvají pdle tht šklníh řádu. Ddržují zásady slušnéh chvání. Tyt zásady bsahuje Kdex chvání žáka naší škly. Žáci s ním budu průběžně seznamváni v třídnických hdinách a dalších vhdných hdinách (např. prvuka, výchva ke zdraví apd.). Žáci se chvají ve šklní budvě a při akcích mim šklní budvu přádaných šklu tak, aby svým chváním z nedbalsti či úmyslně nehrzili zdraví své i svých splužáků. Při vyučvací hdině se žák aktivně zapjuje d právě prbíhající činnsti. Při své činnsti neruší splužáky. Svým chváním umžňuje hladký průběh vyučvací hdiny. Při vyučvání respektuje dhdnutá pravidla chvání a pkyny učitele. Žák má práv při vyučvání vyjádřit svůj názr. Přestávka služí k přechdu žáků d učeben a k regeneraci sil žáka. Žák si může djít na WC, může se napít či nasvačit. O přestávkách nechdí žáci d prstr škly, kde nebude prbíhat další vyučvání (hala, susední učebny atp.) Výjimky pvluje dzírající učitel. Na knci přestávky musí být žák na svém místě připraven na následující vyučvací hdinu. Žák nemůže sám bez vědmí třídníh učitele dejít ze šklní budvy v dbě, kdy je pdle rzvrhu vyučvání. Žáci jsu pvinni se z hygienických důvdů přezuvat. Škla nedpručuje jak přezůvky sprtvní buv a buv s černu pdrážku. Vhdné jsu lehké, vzdušné přezůvky. Žáci pužívají šatní skříňky k dkládání svrchníh děvu, bt, přezůvek a cvičebníh úbru. Ve skříňce mhu být puze věci suvisející s výuku a se zájmvu činnstí přádanu šklu. Není dvlen jakýmkliv způsbem skříňky upravvat (např. vylepvání plakátů atd.). Jsu zdpvědní za řádné uzamčení skříněk, případnu ztrátu klíčů nahradí. Na výzvu učitele, zástupce ředitele neb ředitele žák demkne skříňku ke kntrle přádku a bsahu; kntrla prbíhá za přítmnsti žáka. Prjevy šikanvání mezi žáky, tj. násilí, mezvání sbní svbdy, pnižvání apd., kterých by se dpuštěli jedntlivci neb skupiny žáků vůči jiným žákům neb skupinám žáků (zejména v situacích, kdy jsu takt pstiženi žáci mladší a slabší), jsu v prstrách škly a při šklních akcích přísně zakázány a budu pvažvány za hrubý přestupek prti šklnímu řádu. Pdle klnstí ředitel škly uváží mžnst dalšíh pstihu žáků, kteří tent zákaz přestupí, a bude svých zjištěních infrmvat rdiče Dcházka d škly Žák přichází d škly včas tak, aby se v klidu přezul, převlékl a připravil se na vyučvání. T znamená, aby byl na svém místě nejpzději 5 minut před zahájením vyučvání. 6

7 Pr ranní družinu se škla tvírá v 6.00 hdin. Žákům je umžněn vstup a pbyt v budvě škly d 7.30 hdin a přestávce mezi dpledním a dpledním vyučváním. Začátky vyučvacích hdin jsu stanveny takt: Bez dpledníh vyučvání Vyučvací hdiny: Přestávky: Při dpledním vyučvání Vyučvací hdiny: Přestávky: Pkud si učitel výjimečně pzve žáky před pčátkem první vyučvací hd. neb p vyučvání (např. dučvání, kružek ), čekají žáci před šklní budvu. Zde si je vyučující přebírá a dvádí d šatny a následně d učebny. Pr dchd platí stejná pravidla. Žáci, kteří mají vyučvání na šklním hřišti, či jinde mim šklní budvu, dcházejí ze šklní budvy vždy splečně pd vedením vyučujícíh. Při přádání akcí mim šklní budvu (např. djezd d divadla, na exkurzi, lympiády, sutěže, sprtvní akce apd.) mhu mít žáci sraz i mim šklní budvu. Dprvázející učitel určí míst a dbu srazu (učitel je na místě 15 minut před stanveným časem). Rvněž tak mhu mít žáci rzchd mim šklní budvu. Míst rzchdu a čas stanví dprvázející učitel (dzr nad žáky knčí 15 minut p uknčení akce). Rdiče žáků jsu vždy předem písemně infrmváni (učitel známí míst a čas srazu a rzchdu). K rzchdu mim budvu škly je nutný předchzí písemný suhlas záknných zástupců. Žákům se nedpručuje nsit d škly předměty, které jsu finančně příliš nákladné jak zlaté šperky, luxusní hdinky, audi přístrje, hračky, dětské hry, hrská kla a sprtvní ptřeby, které přím nesuvisí s výuku a další nebvyklé věci. Na ztrátu takvýcht předmětů se nevztahuje pjištění dpvědnsti, které má škla uzavřené, a škla ztrátu takvýcht věcí nehradí. 7

8 Při dchdu z učebny žáci puštějí uklizenu třídu, p příchdu d jiné učebny zkntrlují přádek na svém místě a v případě zjištění pškzení majetku či nepřádku uvědmí ihned na začátku hdiny vyučujícíh Omluvání absence Pravidla vycházejí ze zákna č. 561/2004 Sb. v platném znění a z metdickéh pkynu MŠMT k mluvání absence a prevenci záškláctví Uvlnění žáka z vyučvání při předem známé nepřítmnsti: O uvlnění svéh dítěte žádá rdič (záknný zástupce) předem a písemně. Kmpetence právnění pr uvlnění žáka: na jednu hdinu může uvlnit učitel příslušnéh předmětu, na jeden den může uvlnit třídní učitel, na více jak jeden den může uvlnit ředitel škly. Jak dklad nelze uznat žádst jinéh subjektu uvlnění (LŠU, TJ, KLH, trenérů apd.) Ve všech případech žádá puze záknný zástupce. Omluvání žáka při předem neznámé přítmnsti (nemc ): Záknný zástupce je pvinen dlžit důvdy nepřítmnsti žáka ve vyučvání nejpzději d 3 kalendářních dnů d pčátku nepřítmnsti žáka - písemně neb telefnicky. Žák ihned p nástupu d škly předlží důvd své absence mluvenku (na mluvném listu v ŽK). V pačném případě budu zameškané hdiny psuzvány jak nemluvené. Při pdezření na neprávněně mluvenu absenci si může tř. učitel vyžádat prstřednictvím záknných zástupců žáka lékařské ptvrzení. Při pakvaném bezdůvdném uvlňvání žáka pžádá škla splupráci věcně příslušný rgán. Při pčtu deseti nemluvených hdin je svlána výchvná kmise. 1.4 Pdmínky zajištění bezpečnsti a chrany zdraví žáků Na pčátku šklníh rku seznámí příslušní vyučující ve svých předmětech žáky s mžnstmi úrazů a jejich prevencí. Pučení zapíší d třídní knihy. 8

9 Žáci se ve škle phybují klidně, zbytečně neutíkají, jsu hleduplní ke svým splužákům. Nevyklání se z ken, neskáču ze schdů, nemanipulují s elektrickým a plynvým zařízením. Okna a žaluzie vládají jen na pkyn vyučujícíh. Žáci musí upslechnut pkyny dzírajících učitelů a statních zaměstnanců. Žáci nevstupují ve šklní budvě d prstr, kde by byl jejich zdraví hržen (dílna šklníka, ktelna). D prstr určených pr zaměstnance škly vstupují jen na vyzvání. Zvláštní patrnsti žáci dbají při phybu v prstrách WC. Phybují se zde tak, aby nemhli ukluznut. Při mytí nerzstřikují vdu p pdlaze, šetří vdu. Žáci nevnáší d škly předměty, které nesuvisejí s vyučváním neb netvří běžné vybavení žáka, respektují upzrnění učitele. Zvláště nensí předměty, kterými mhu hrzit své zdraví i zdraví statních splužáků neb zaměstnanců škly zbraně, hřlaviny, výbušniny atd.. Žákům není ve škle a při akcích přádaných šklu dvlen ze zdravtních a bezpečnstních důvdů kuřit či pužívat jiné niktinvé výrbky. Žáci při pbytu ve šklní budvě nemají vlně zavěšené klíče či pdbné předměty na krku, na děvu neb na jiných částech těla hrzí mžnst úrazu splužáka a pničení šklníh majetku. Výjimka je pvlena v jídelně (čip). Žák hlásí ihned bez zbytečnéh prdlení vyučujícímu všechna pranění, ke kterým dšl při vyučvání neb jiné šklní akci (a t i zpětně, pkud se úraz prjevil až dma). Učitelé vyknávají dhledy v určeném místě dle rzpisu dzrů. Nahlížejí i d tříd, namátkvě i na WC. Změny zdravtníh stavu, ke kterým djde v průběhu vyučvání, známí žák kamžitě učiteli či jinému zaměstnanci škly, která je nablízku. Ta má za pvinnst zajistit známení záknnému zástupci či prvést příslušná patření. 1.5 Ochrana před sciálně patlgickými jevy a chrana před prjevy diskriminace, nepřátelství neb násilí Všichni pedaggičtí pracvníci, zejména šklní metdik prevence, průběžně sledují knkrétní pdmínky a situaci ve škle z hlediska výskytu sciálně patlgických jevů, uplatňují různé frmy a metdy umžňující včasné zachycení hržených žáků. Šklní metdik prevence zajišťuje splupráci s rdiči v blasti prevence, infrmuje je preventivním prgramu škly a dalších aktivitách. Šklní metdik prevence splupracuje na základě pvěření ředitele škly s dalšími institucemi na sciálně právní chranu dětí a mládeže. Vnášení, držení, distribuce a zneužívání návykvých látek (alkhl, psychtrpní a statní látky schpné nepříznivě vlivňvat psychiku člvěka neb jeh vládací a rzpznávací schpnsti neb jeh sciální chvání) je v prstrách škly a při akcích přádaných šklu přísně zakázán. Prušení tht zákazu bude kvalifikván jak hrubý přestupek. V tét suvislsti ředitel škly využije všech mžných způsbů 9

10 daných mu příslušnými zákny včetně mžnsti dát pdnět k zahájení trestníh stíhání sb, které se na prušení tht zákazu pdílely. Ředitel škly neb jím pvěřený pracvník bude infrmvat záknné zástupce žáků, u nichž byl zjištěn prušení tht zákazu, zjištěních v tmt směru a zárveň je seznámí s mžnstí dbrné pmci. Žák nesmí dnášet d šklní budvy a na akce přádané šklu injekční stříkačky. Při jejich zjištění budu debrány a předány k dbrné likvidaci. Prjevy šikanvání mezi žáky, tj. násilí, mezvání sbní svbdy, pnižvání apd., kterých by se dpuštěli jedntliví žáci neb skupiny žáků vůči jiným žákům neb skupinám (zejména v situacích, kdy jsu takt pstiženi žáci mladší a slabší), jsu v prstrách škly a při šklních akcích přísně zakázány a jsu pvažvány za hrubý přestupek prti řádu škly. Pdle klnstí ředitel škly uváží mžnst dalšíh pstihu žáků, kteří tent zákaz přestupí, a bude svých zjištěních infrmvat jejich záknné zástupce. Pedaggičtí pracvníci dbají, aby etická a právní výchva, výchva ke zdravému živtnímu stylu a preventivní výchva byla vyučvána v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Pedaggičtí pracvníci jsu pvinni v suladu s pracvním řádem vyknávat kvalitní dhled nad žáky přestávkách, před začátkem vyučvání, p jeh sknčení i během sbníh vlna žáků, a t hlavně v prstrách, kde by k sciálně patlgickým jevům mhl dcházet. 1.6 Pdmínky zacházení s majetkem škly ze strany žáků Vybavení žáka šklními učebnicemi a šklními ptřebami určuje příslušné nařízení vlády ČR. Žákům (mim 1. rčníku) se na pčátku šklníh rku zapůjčují učebnice. Žák je pvinen tent šklní majetek chránit a úmyslně jej nepškzvat. Při výrazném pškzení učebnice neb její ztrátě škla pžaduje náhradu učebnice. Žáci ve šklní budvě šetří vzhled šklních prstr, neničí inventář, nábytek ani učební pmůcky. Pkud se prkáže, že žák pničil šklní zařízení úmyslně, je patřičně kázeňsky ptrestán. Případnu náhradu škdy prjedná škla vždy s rdiči. Pkud si žák přinese d škly své cennější věci jak např. hdinky, řetízky, případně finanční částky, je za ně zdpvědný. Pkud takvét věci ptřebuje dlžit, např. při hdině TV, dkládá je puze na místa k tmu určená, případně je svěří d úschvy učiteli. V žádném případě je nenechává ve třídě, v aktvce, v šatně, v kapse kalht apd. Žák je pvinen mít při vyučvání žákvsku knížku, kteru musí jak úřední dklad chránit před pškzením, zničením a ztrátu. 10

11 1.7 Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Vycházejí z 51, 52 a 53 zákna č. 561/2004 Sb. v platném znění a z 14 až 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb. v platném znění Hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáků je: jednznačné, srzumitelné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii, věcné, všestranné Zásady hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání ve škle a na akcích přádaných šklu: Hdncení žáka je rganicku sučástí výchvně vzdělávacíh prcesu a jeh řízení. Za první i druhé plletí vydává škla žákvi vysvědčení, v prvním plletí lze dát výpis. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm, slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. Je-li žák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. Klasifikace je jednu z frem hdncení, její výsledky se vyjadřují stanvenu stupnicí. Ve výchvně vzdělávacím prcesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celkvá. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hdncení dílčích výsledků a prjevů žáka. Klasifikace suhrnnéh prspěchu se prvádí na knci každéh plletí a není aritmetickým průměrem průběžné klasifikace. Při hdncení žáka klasifikací jsu výsledky vzdělávání žáka a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu hdnceny tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, ke svým vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku. Klasifikace zahrnuje hdncení píle áka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. Chvání nevlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech. Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 11

12 V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. Ohdncením výknu žáka klasifikačním stupněm psuzuje učitel výsledky práce bjektivně a přiměřeně nárčně. Pr určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí učební výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Přihlíží se i ke snaživsti a pečlivsti žáka, k jeh individuálním schpnstem a zájmům. Stupeň prspěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné bdbí. Ředitel škly je pvinen půsbit na sjedncvání klasifikačních měřítek všech učitelů. Záknní zástupci žáka jsu prspěchu žáka infrmvání třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: - průběžně prstřednictvím žákvské knížky, - před kncem každéh čtvrtletí, - při knzultačních hdinách, - případně kdykliv na pžádání záknných zástupců žáka. V případě mimřádnéh zhršení prspěchu infrmuje učitel záknné zástupce žáka bezprstředně a prkazatelným způsbem. Případy zastávání žáků v učení se prjednají v pedaggické radě. Žáci škly, kteří p dbu nemci nejméně tři měsíce před kncem klasifikačníh bdbí navštěvvali šklu při zdravtnickém zařízení a byli tam klasifikváni za plletí ze všech, ppřípadě jen z některých předmětů, se p návratu d kmenvé škly znvu nezkušejí a nehdntí. Jejich klasifikace ze škly při zdravtnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikváni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučváni, se nehdntí. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn, pkud mu nebyl pvlen pakvání rčníku z vážných zdravtních důvdů. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly přezkumání výsledků hdncení žáka; je-li 12

13 vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Pkud není dále stanven jinak, ředitel škly neb krajský úřad nařídí kmisinální přezkušení žáka, které se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. Česká šklní inspekce pskytne sučinnst na žádst ředitele škly neb krajskéh úřadu. V případě, že se žádst přezkumání výsledků hdncení žáka týká hdncení chvání neb předmětů výchvnéh zaměření, psudí ředitel škly, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad, ddržení pravidel pr hdncení výsledků vzdělávání. V případě zjištění prušení těcht pravidel ředitel škly neb krajský úřad výsledek hdncení změní; nebyla-li pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků prušena, výsledek hdncení ptvrdí, a t nejpzději d 14 dnů de dne dručení. Česká šklní inspekce pskytne sučinnst na žádst ředitele škly neb krajskéh úřadu. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval. Ředitel škly může pvlit žákvi na žádst jeh záknnéh zástupce a na základě dpručujícíh vyjádření dbrnéh lékaře pakvání rčníku z vážných zdravtních důvdů, a t bez hledu na t, zda žák na daném stupni již pakval rčník. Ředitel škly může žákvi, který p splnění pvinné šklní dcházky nezískal základní vzdělání, pvlit p psuzení důvdů uvedených v žádsti jeh záknnéh zástupce a na základě dsavadních výsledků vzdělávání žáka pkračvání v základním vzdělávání, nejdéle však d knce šklníh rku, v němž žák dsáhne smnáctéh rku věku Zásady a pravidla pr sebehdncení žáků Sebehdncení je důležitu sučástí hdncení žáků. Sebehdncením se psiluje sebeúcta a sebevědmí žáků. Chybu je třeba chápat jak přirzenu věc v prcesu učení. Pedaggičtí pracvníci se chybě se žáky baví, žáci mhu některé práce sami pravvat. Chyba je důležitý prstředek učení. Při sebehdncení se žák snaží ppsat: - c se mu daří, - c mu ještě nejde, - jak bude pkračvat dál. Při šklní práci vedeme žáka k tmu, aby kmentval svje výkny a výsledky. Známky nejsu jediným zdrjem mtivace. 13

14 1.7.4 Stupně hdncení prspěchu a chvání v případě pužití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanvených kritérií Hdncení prspěchu Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech je klasifikván těmit stupni: 1 - výbrný 2 - chvalitebný 3 - dbrý 4 - dstatečný 5 nedstatečný Na vysvědčení se u žáků prvníh stupně pužije pr zápis stupně hdncení číslice, u žáka druhéh stupně se pužije slvní značení stupně hdncení. Jestliže je žák z výuky některéh předmětu v prvním neb ve druhém plletí uvlněn, uvádí se na vysvědčení míst hdncení slv uvlněn (a). Předměty s převahu teretickéh zaměření Jazykvé, splečenskvědní, přírdvědné předměty a matematika. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti, schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí, schpnst využívat a zbecňvat zkušensti a pznatky získané při praktických činnstech, kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst, aktivita v přístupu k činnstem, zájem ně, vztah k nim, kvalita výsledků činnstí, svjení účinných metd samstatnéh studia. Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, 14

15 přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. Předměty s převahu praktickéh zaměření Praktické činnsti, labratrní cvičení, rdinná výchva, základy techniky.. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem, svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce, využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech, aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa v praktických činnstech, 15

16 kvalita výsledků činnstí, rganizace vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti, ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci, péče živtní prstředí, hspdárné využívání survin, materiálů, energie, bsluha a údržba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel. Stupeň 1 (výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a aktivně se stará živtní prstředí. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla. Aktivně překnává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje v přádku. Uvědměle udržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a stará se živtní prstředí. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmcí učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají nedstatky. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvrbě a chraně živtníh prstředí. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě labratrních zařízení, přístrjů, nářadí a měřidel musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech, dvednstech a návycích se dpuští větších chyb. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a živtní prstředí. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel se dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele. Výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nevládá předpisy chraně zdraví při práci a nedbá na chranu živtníh prstředí. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných nedstatků. 16

17 Předměty s převahu výchvnéh zaměření Výtvarná výchva, hudební výchva a zpěv, tělesná výchva. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu, svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace, pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti, kvalita prjevu, vztah žáka k činnstem a zájem ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice becně, v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu žáka všebecná tělesná zdatnst žáka a výknnst. Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně pdle pžadavků snv je rzvíjí v individuálních a klektivních prjevech. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, v hudební a tělesné výchvě přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu a prjevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které úspěšně rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je esteticky půsbivý a má jen menší nedstatky z hlediska pžadavků snv. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu zdatnst. Rzvíjí si v pžadvané míře estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá dstatečný aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu. Nerzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech mál aktivní a tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malu snahu a zájem činnsti, nerzvíjí dstatečně svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je pvětšině chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci a nevyvíjí úsilí rzvíjet svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. U žáka se smyslvu neb tělesnu vadu, vadu řeči, prkázanu specificku vývjvu pruchu učení neb chvání se při hdncení a klasifikaci přihlédne k charakteru pstižení. Učitelé se při tm řídí platným metdickým pkynem MŠMT ČR. 17

18 Hdncení chvání Chvání žáka je klasifikván těmit stupni: 1 - velmi dbré 2 - uspkjivé 3 - neuspkjivé Klasifikaci chvání navrhuje třídní učitel. Návrh prjedná v pedaggické radě s učiteli a ředitelem škly. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel chvání - šklníh řádu a dalších dhdnutých pravidel. Škla hdntí a klasifikuje žáka především za jeh chvání ve škle a při akcích rganizvaných šklu. Ve vážných případech se jeví jak bjektivní přihlédnut k chvání i mim šklu, zvláště jedná-li se případy, jejichž prjednávání se škla bezprstředně účastní. Kritéria pr jedntlivé stupně: 1 - velmi dbré Žák bez prblémů ddržuje pravidla chvání. Nedpuští se žádných významných přestupků prti pravidlům chvání. Má kladný vztah ke klektivu třídy. Pmáhá při utváření pracvních pdmínek ve šklní práci. 2 - uspkjivé Chvání žáka je v pdstatě v suladu s pravidly chvání a s ustanvením šklníh řádu. Dpuští se závažnějšíh přestupku, neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Narušuje činnst klektivu. Důvdem pr uspkjivé chvání může být i více jak 6 nemluvených hdin. 3 - nespkjivé Chvání žáka je v rzpru s pravidly slušnéh chvání a se šklním řádem. Dpuští se takvých přestupků, kdy je hržena výchva a bezpečnst žáka samtnéh i jiných žáků. Záměrně narušuje činnst klektivu. Důvdem pr neuspkjivé chvání může být i více jak 18 nemluvených hdin. 18

19 Celkvý prspěch žáka na vysvědčení Celkvý prspěch žáka je hdncen: na prvním stupni základní škly stupněm: prspěl s vyznamenáním prspěl neprspěl nehdncen na druhém stupni základní škly stupněm: prspěl s vyznamenáním prspěl neprspěl nehdncen Žák je hdncen stupněm: prspěl s vyznamenáním není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu hrším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prspěchu ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem není vyšší než 1,5 (neb dpvídajícím slvním hdncením) a jeh chvání je hdncen stupněm velmi dbré. prspěl - není-li v žádném z pvinných předmětů, stanvených šklním vzdělávacím prgramem, hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením. neprspěl - je-li v některém z pvinných předmětů, stanvených šklním vzdělávacím prgramem, hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením, neb není-li z něh hdncen na knci druhéh plletí. nehdncen není-li mžné žáka hdntit z některéh z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem na knci prvníh plletí. 19

20 1.7.5 Zásady pr pužívání slvníh hdncení v suladu s 15, dst. 2, včetně předem stanvených kritérií O slvním hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. Třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. Je-li žák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. V případě pužití slvníh hdncení neb kmbinace slvníh hdncení a klasifikace pstupuje škla pdle pravidel hdncení žáků pdle 14 dst. 2 vyhlášky Zásady pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení v případě pužití slvníh hdncení neb kmbinace slvníh hdncení a klasifikace Zásady pr převedení slvníh hdncení d klasifikace neb klasifikace d slvníh hdncení pr stanvení celkvéh hdncení žáka na vysvědčení Prspěch Ovládnutí učiva předepsanéh šklním vzdělávacím prgramem 1 výbrný vládá bezpečně 2 chvalitebný vládá 3 dbrý v pdstatě vládá 20

21 4 dstatečný vládá se značnými mezerami 5 - nedstatečný nevládá Úrveň myšlení 1 výbrný phtvý, bystrý, dbře chápe suvislsti 2 chvalitebný uvažuje celkem samstatně 3 dbrý menší samstatnst v myšlení 4 dstatečný nesamstatné myšlení 5 - nedstatečný dpvídá nesprávně i na návdné tázky Úrveň vyjadřvání 1 výbrný výstižné a pměrně přesné 2 chvalitebný celkem výstižné 3 dbrý myšlenky vyjadřuje ne dst přesně 4 dstatečný myšlenky vyjadřuje se značnými btížemi 5 - nedstatečný i na návdné tázky dpvídá nesprávně Celkvá aplikace vědmstí, řešení úklů, chyby, jichž se žák dpuští 1 výbrný užívá vědmstí a splehlivě a uvědměle dvednstí,pracuje samstatně, přesně a s jisttu 2 chvalitebný dvede pužívat vědmsti a dvednsti při řešení úklů, dpuští se jen menších chyb 3 dbrý řeší úkly s pmcí učitele a s tut pmcí snadn překnává ptíže a dstraňuje chyby 4 dstatečný dělá pdstatné chyby, nesnadn je překnává 5 - nedstatečný praktické úkly nedkáže splnit ani s pmcí Píle a zájem učení 1 výbrný aktivní, učí se svědmitě a se zájmem 2 chvalitebný učí se svědmitě 3 dbrý k učení a práci neptřebuje větších pdnětů 4 dstatečný malý zájem učení, ptřebuje stálé pdněty 5 - nedstatečný pmc a pbízení k učení jsu zatím neúčinné 21

22 Chvání 1 velmi dbré Žák bez prblémů ddržuje pravidla chvání. Nedpuští se žádných významných přestupků prti pravidlům chvání. Má kladný vztah ke klektivu třídy. Pmáhá při utváření pracvních pdmínek ve šklní práci. 2 - uspkjivé Chvání žáka je v pdstatě v suladu s pravidly chvání a s ustanvením šklníh řádu. Dpuští se závažnějšíh přestupku, neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Narušuje činnst klektivu. Důvdem pr uspkjivé chvání může být i více jak 6 nemluvených hdin. 3 - neuspkjivé Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a se šklním řádem. Dpuští se takvých přestupků, kdy je hržena výchva a bezpečnst žáka samtnéh i jiných žáků. Záměrně narušuje činnst klektivu. Důvdem pr neuspkjivé chvání může být i více jak 18 nemluvených hdin Způsb získávání pdkladů pr hdncení Učitel musí získat ve svém předmětu takvé mnžství pdkladů pr hdncení, aby byl žák hdncen c nejbjektivněji. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména: sustavným diagnstickým pzrváním žáka, různými druhy zkušek, (písemné, ústní, praktické, grafické, phybvé) kntrlními písemnými pracemi, analýzu výsledků různých činnstí žáka, knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby i s jinými institucemi. Učitel znamuje žákvi výsledek každé zkušky - klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů apd. P ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek známí nejpzději d 7 dnů. Kntrlní písemné práce a jiné nárčnější zkušky učitel rzvrhne rvnměrně p celý šklní rk. V jednm dni mhu žáci knat puze jednu kntrlní práci či jinu nárčnější zkušku. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci klasifikaci a hdncení žáka. Na knci klasifikačníh bdbí učitelé zapíší číslicí d katalgvých listů žáků výsledky celkvé klasifikace. 22

23 1.7.7 Pdrbnsti kmisinálních přezkušeních a pravných zkuškách Kmisinální přezkušení Kmisinální přezkušení se kná v těcht případech: má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, vyjma hdncení chvání neb předmětů výchvnéh zaměření, při knání pravné zkušky, při přeřazení mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku, na základě žádsti záknnéh zástupce žáka, plní-li žák pvinnu šklní dcházku mim území ČR, pr zjištění úrvně dsavadníh vzdělání a znalsti Čj žáka, který se vzdělával mim ČR a neknal zkušky pdle 18 až 18b šklskéh zákna. Kmisi pr kmisinální přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. Kmise je tříčlenná a tvří ji: předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. V případě změny hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí se žákvi vydá nvé vysvědčení. O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. Za řádné vyplnění prtklu dpvídá předseda kmise, prtkl pdepíší všichni členvé kmise. Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. 23

24 Třídní učitel zapíše d třídníh výkazu pznámku vyknaných zkuškách, dplní celkvý prspěch a vydá žákvi vysvědčení s datem pslední zkušky. Opravná zkuška Opravné zkušky knají: žáci, kteří mají nejvýše dvě nedstatečné z pvinných předmětů a zárveň dsud nepakvali rčník na daném stupni základní škly, žáci devátéh rčníku, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů. Žáci neknají pravné zkušky, jestliže neprspěli z předmětu s výchvným zaměřením. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku, tj. d 31. srpna. Termín pravných zkušek a knzultací žáků s příslušnými pedaggickými pracvníky stanví ředitel škly na červnvé pedaggické radě. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. Pkud žák kná v suladu s 53 šklskéh zákna pravné zkušky, vydá mu škla na knci 2. plletí vysvědčení. P vyknání pravných zkušek je žákvi vydán nvé vysvědčení, a t i v případě, že se hdncení z předmětů, ze kterých žák knal pravné zkušky, nezměnil. Pkud se žák k pravným zkuškám nedstaví, nvé vysvědčení mu vydán nebude. Na vysvědčení vydané p pravných zkuškách se uvádí hdncení za 1. i 2. plletí. Puze v případě, že vysvědčení v 1. plletí vydávala jiná škla, bude uveden hdncení puze za 2. plletí Třídní učitel zapíše d třídníh výkazu žákvi, který knal pravnu zkušku: Vyknání pravné zkušky (třídní výkaz pznámka) Žák vyknal dne pravnu zkušku z předmětu s prspěchem. Nedstavení se k pravné zkušce (třídní výkaz pznámka) Žák se bez řádné mluvy nedstavil k vyknání pravné zkušky, čímž jeh prspěch v předmětu zůstává nedstatečný 24

25 1.7.9 Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Způsb hdncení a klasifikace žáka vychází z charakteru speciální vzdělávací ptřeby a uplatňuje se ve všech vyučvacích předmětech, ve kterých se prjevuje pstižení žáka, a na bu stupních základní škly. Při způsbu hdncení a klasifikaci žáků pedaggičtí pracvníci zvýrazňují mtivační slžku hdncení, hdntí jevy, které žák zvládl. Při hdncení se dpručuje užívat různých frem hdncení, např. bdvé hdncení, hdncení s uvedením pčtu chyb apd. Při klasifikaci žáků se dpručuje upřednstnit širší slvní hdncení. Způsb hdncení prjedná třídní učitel a výchvný pradce s statními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhdným způsbem statním žákům ve třídě pdstatu individuálníh přístupu a způsbu hdncení a klasifikace žáka. Žák zařazený d zdravtní tělesné výchvy při částečném svbzení neb při úlevách dpručených lékařem se klasifikuje v tělesné výchvě s přihlédnutím k druhu a stupni pstižení i k jeh celkvému zdravtnímu stavu Hdncení zájmvých útvarů Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se nehdntí Výchvná patření Výchvná patření jsu pchvaly a patření k psílení kázně. Opatření k psílení kázně se ukládají při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem. Dle závažnsti tht prušení lze ulžit: - napmenutí třídníh učitele - důtka třídníh učitele - důtka ředitele škly. Udělení pchvaly, která se uvádí na vysvědčení, pdléhá prjednání v pedaggické radě. Napmenutí neb důtku neprdleně znamuje třídní učitel řediteli škly. Ředitel škly p prjednání v pedaggické radě může udělit důtku ředitele škly. Napmenutí a důtky znamuje třídní učitel neprdleně rdičům žáka prkazatelným způsbem. Výchvná patření (napmenutí, důtky a pchvaly) zaznamenává třídní učitel d katalgvéh listu žáka. 25

26 Pravidla pr udělení výchvných patření Drbné přestupky prti šklnímu řádu (zapmíná pmůcky, úkly, vyrušuje při vyučvání, je hrubý apd.) si evidují vyučující jedntlivých předmětů. Pkud jsu drbné přestupky časté, infrmuje vyučující třídníh učitele, který rzhdne výchvném patření. Pdle závažnsti a četnsti prvinění třídní učitel rzhdne infrmaci rdičů prstřednictvím zápisu infrmace d ŽK (infrmace rdičům zhršujícím se chvání jejich dítěte) Nenastane-li náprava, udělí třídní učitel pdle četnsti a závažnsti prvinění napmenutí třídníh učitele. Nedjde-li p udělení napmenutí třídníh učitele k nápravě, udělí třídní učitel pdle četnsti a závažnsti prvinění vyšší stupeň výchvnéh patření důtku třídníh učitele neb důtku ředitele škly. Uvedená pslupnst při udělení patření k psílení kázně nemusí být ddržena, dpustí-li se žák závažnějšíh přestupku prti šklnímu řádu. Za činy přesahující rámec pvinnstí žáka může učitel neb ředitel udělit cenění. Tat cenění budu vyhdncena v průběhu čtvrtletí a budu udělena písemnu frmu jak pchvala. Zaznamená se na vysvědčení za plletí, v němž byl udělen. Sučasné udělení patření k psílení kázně a pchvaly se nevylučuje. Všechna výchvná patření se zapisují d katalgvých listů žáků. 1.8 Opatření při prušení šklníh řádu Prušení pravidel šklníh řádu bude řešen výchvnými patřeními či sníženým stupněm z chvání. 1.9 Plnění dalších pravidel vnitřníh režimu škly, prvzu škly a některé pvinnsti pracvníků škly Při zahájení šklníh rku třídní učitel prkazatelným způsbem seznámí žáky s tímt šklním řádem. Na první třídní schůzce seznámí učitel rdiče s částmi týkajícími se žáků a záknných zástupců. Na pčátku šklníh rku třídní učitel dmluví s žáky uzamykání šatních skříněk a seznámí je s patřením k úklidu šatních skříněk. Před šklu v přírdě, výletem, vycházku neb jinu akcí je pvinnstí pedaggickéh pracvníka seznámit jemu svěřené žáky s bezpečnstními předpisy, vztahujícími se k prváděné činnsti a tt pučení zapsat d třídní knihy. 26