Š K O L N Í Ř Á D OBSAH. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA PAVLOVICE U PŘEROVA, okres Přerov, příspěvková organizace C. C H O V Á N Í Ž Á K Ů

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA PAVLOVICE U PŘEROVA, kres Přerv, příspěvkvá rganizace Pavlvice u Přerva 133, Radslavice zspavlvice@ .cz telefn : Š K O L N Í Ř Á D OBSAH A. PRÁVA O POVINNOSTI ŽÁKŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ B. R E Ž I M Š K O L Y C. C H O V Á N Í Ž Á K Ů D. D O C H Á Z K A D O Š K O L Y E. Z A C H Á Z E N Í S U Č E B N I C E M I, P O M Ů C K A M I A Š K O L N Í M M A J E T K E M F. P O V I N N O S T Ž Á K A C H R Á N I T Z D R A V Í S V É I S V Ý C H S P O L U Ž A K Ů G. P R A V I D L A H O D N O C E N Í Ž Á K Ů

2 A. Práva a pvinnsti žáků a záknných zástupců, vztahy žáků a záknných zástupců s pedaggickými pracvníky škly. Práva žáků Žáci mají práv: na vzdělání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu, na rzvj sbnsti pdle míry nadání, rzumvých a fyzických schpnstí, jedná-li se žáky handicapvané, s pruchami učení neb chvání, na speciální péči v rámci mžnstí škly, na infrmace průběhu a výsledcích svéh vzdělávání, na infrmace a pradensku pmc škly neb šklskéh pradenskéh zařízení (pedaggickpsychlgická pradna) v záležitstech týkajících se vzdělávání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu, na chranu před vlivy a infrmacemi, které by hržvaly jeh rzumvu a mravní výchvu a nevhdně vlivňvaly jeh mrálku, na chranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, na t, aby byl respektván žákův sukrmý živt a živt jeh rdiny, na vlný čas a přiměřený dpčinek a ddechvu činnst dpvídající jeh věku, na chranu před návykvými látkami, které hržují jeh tělesný a duševní vývj, v případě nejasnstí v učivu pžádat pmc vyučujícíh, jestliže se žák cítí z jakéhkliv důvdu v tísni, má prblémy apd., pžádat pmc či radu třídníh učitele, učitele, výchvnéh pradce, zakládat samsprávné rgány žáků, vlit a být d nich vleni, pracvat v nich, bracet se jejich prstřednictvím na ředitele škly neb šklsku radu s tím, že ředitel škly neb šklská rada je pvinna se stanvisky a vyjádřeními těcht samsprávných rgánů zabývat a své stanvisk k nim důvdnit, vyjádřit svůj názr ve všech věcech, které se jich týkají. Pvinnsti žáků Žáci mají pvinnst: řádně dcházet d škly a řádně se vzdělávat, účastnit se mimšklních aktivit, na které se přihlásil, ddržvat šklní řád a předpisy a pkyny škly k chraně zdraví a bezpečnsti, chvat se vůči dspělým sbám i statním žákům slušně a hleduplně plnit pkyny pedaggických pracvníků škly ppř. dalších zaměstnanců škly vydané v suladu s právními předpisy a šklním řádem,

3 nepškzvat svévlně majetek škly a splužáků, vyjadřvat svůj názr přiměřenu frmu, která nedpruje zásadám slušnsti Práva záknných zástupců žáků Záknní zástupci žáků mají práv: na infrmace průběhu a výsledcích vzdělávání svéh dítěte - tyt infrmace bdrží d pedaggických pracvníků škly p vzájemné dmluvě v dbě nepřímé vyučvací a výchvné činnsti pedaggických pracvníků. vlit a být vleni d šklské rady vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záležitstí jejich dětí, na infrmace a pradensku pmc škly pr jejich děti v záležitstech týkajících se vzdělávání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu - tyt infrmace bdrží d pedaggických pracvníků škly p vzájemné dmluvě v dbě nepřímé vyučvací a výchvné pžádat uvlnění žáka z výuky pdle pravidel tht řádu. Pvinnsti záknných zástupců žáků Záknní zástupci žáků mají pvinnst: zajistit, aby žák dcházel řádně d škly, na vyzvání učitele neb ředitele škly se sbně zúčastnit prjednání závažných tázek týkajících se vzdělávání žáka, infrmvat šklu změně zdravtní způsbilsti, zdravtních btížích žáka neb jiných závažných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání, dkládat důvdy nepřítmnsti žáka ve vyučvání v suladu s pdmínkami stanvenými šklním řádem, znamvat škle údaje nezbytné pr šklní matriku ( 28 dst. 2 a 3 šklskéh zákna) a další údaje, které jsu pdstatné pr průběh vzdělávání neb bezpečnst a žáka, a změny v těcht údajích. B. R E Ž I M Š K O L Y 1. Šklní budvy se tevírají v 7:10 hdin pr všechny žáky. Výjimku jsu žáci přihlášení d ranní družiny a žáci djíždějící d škly z Kzlvic, z Radslavic, Sušic a Přerva, kteří mhu vstupit d škly p příjezdu autbusu a čekat na začátek výuky v určené třídě. Dzr nad nimi vyknávají zaměstnanci škly. V jinu dbu vstupují žáci d škly puze na vyzvání vyučujícíh, který pr ně přichází k hlavnímu vchdu. 2. P příchdu d budvy si žák 1.stupně dkládá buv a svršky d přidělené šatní skříňky. V průběhu vyučvání je žákům vstup d šatny s šatními skříňkami pvlen jen se svlením vyučujícíh. 3. P příchdu d budvy si žák 2. stupně dkládá buv a svršky d přidělené šatní skříňky, uzamkne ji visacím zámkem a ihned dchází d učebny. V průběhu vyučvání je žákům vstup d šatny s šatními skříňkami pvlen jen se svlením vyučujícíh. O plední přestávce si žák může d skříňky dlžit tašku se šklními ptřebami. 4. Žáci přicházejí d škly nejpzději 5 minut před zahájením výuky, aby se mhli na výuku včas připravit. 5. Každá vyučvací hdina začíná a knčí zvněním a závěrem vyučujícíh učitele.

4 6. Časvé rzvržení vyučvacích hdin: 1. h h h h h h h h Žákům není dvlen bez vědmí vyučujícíh učitele a ve vlných hdinách učitele vyknávajícíh dzr nad žáky, puštět šklní budvu. Výjimku je plední přestávka. 8. V dbě vyučvání musí být ve šklní budvě klid. Nedstaví-li se vyučující d pěti minut p pčátku hdiny d třídy, starsta třídy je pvinen hlásit t řediteli škly, ppřípadě zástupci ředitele. Splečný dchd ze šklní budvy musí být prváděn tak, aby nebyla narušena práce v jiných třídách. 9. Při vstupu učitele, neb jiné dspělé sby d třídy zdraví žáci pvstáním. Na pkyn učitele žáci usednu na svá místa. Na místě zůstává stát žák určený d služby, který hlásí vyučujícímu nepřítmné žáky a dále žáci, kteří chtějí s vyučujícím hvřit neb se mluvit. 10. O malých přestávkách zůstávají žáci ve třídě. Na chdbách se zdržují jen v důvdněných případech. O velké přestávce mhu žáci navštívit kamarády, neb surzence v jiných třídách za účelem vyřízení nutných záležitstí. 11. D dbrných učeben se žáci přesuvají ze svých tříd vždy 3 minuty před kncem přestávky, rganizvaně pd vedením starsty třídy. Jak pslední dchází ze třídy služba, která ručí za bezvadné předání učebny. Žáci si dnášejí všechny učební pmůcky s sebu. Při přesunu jdu v zástupu vprav, dbají sbní bezpečnsti a bezpečnsti splužáků. D učebny vstupují splečně s vyučujícím. 12. D budvy tělcvičny přecházejí žáci pd dzrem učitele. Před vyučváním tělesné výchvy se žáci převlékají v šatně tělcvičny. D tělcvičny, pracvny chemie a fyziky, pčítačvých učeben a šklních dílen vcházejí jen na pkyn vyučujícíh. Před výuku na šklním pzemku se žáci převlékají v šatně neb dílně. 13. Pkud vzniknu v rzvrhu hdin přestávky mezi dpledním a dpledním vyučváním, žáci zůstávají ve třídě a dzr nad nimi vyknává pvěřený učitel neb se stravují ve šklní jídelně. Následuje-li p přestávce hdina TV, žáci mhu setrvat v jídelně neb v šatně jídelny pdle rzhdnutí pedaggickéh dzru. Opustit areál škly v dbě přestávky mezi dpledním a dpledním vyučváním mhu žáci jen na základě písemnéh suhlasu rdičů. 14. P uknčení vyučvání dcházejí žáci 1. stupně, kteří nechdí d šklní družiny, za dzru učitele ukázněně d šaten a p přezutí a řádném ustrjení dcházejí ze škly. 15. P uknčení vyučvání dcházejí žáci 2. Stupně za dzru učitele ukázněně d šaten a p přezutí a řádném ustrjení uzamykají svu šatní skříňku a dcházejí ze škly. Ve skříňce si pnechávají puze přezůvky. Náhradní klíč d zámku šatní skříňky je ulžen u třídníh učitele. Žáci ve skříňkách udržují čisttu. Před vánčními prázdninami, jarními neb veliknčními prázdninami a letními prázdninami zůstávají skříňky prázdné a nezamčené.

5 16. Záknní zástupci žáků nevstupují d prstru šaten, na žáky čekají ve vestibulu budvy. 17. P uknčení vyučvání pustí žáci prstr škly a bezdůvdně se v prstru škly (budvy, hřiště, pzemku) nezdržují. 18. Djíždějící žáci djíždějí nejbližším autbusvým spjem. 19. Žáci si každý den dnášejí dmů všechny učební pmůcky, sprtvní a pracvní děv. Výjimky pvluje třídní učitel. 20. D šklní družiny přebírá přihlášené žáky paní vychvatelka v budvě 1. stupně. Ze šklní družiny dcházejí žáci pdle pkynů vychvatelky, která kntrluje jejich dchd dmů a na autbus. 21. Na každý týden je třídním učitelem určena třídní služba dvu žáků. Jména těcht žáků jsu zapsána v třídní knize v pznámkách. Služba se stará čisttu tabule, pmáhá vyučujícímu s přípravu pmůcek neb jejich úklidem, přenáší třídní knihu a dpvídá za její nepškzení. Řídí se pkyny vyučujícíh. Na začátku hdiny infrmuje vyučujícíh nepřítmných žácích. 22. Osvětlení ve třídě rzsvěcují a zhasínají puze zaměstnanci škly. Žák může tevírat spdní kna ve třídě, patrně stahvat a vytahvat žaluzie puze na pkyn vyučujícíh. S hrními kny a kny na chdbách manipulují jen zaměstnanci škly. C. C H O V Á N Í Ž Á K Ů 1. Žáci se ve škle i na veřejnsti chvají v suladu se zásadami slušnéh chvání. Nepužívají vulgární výrazy. 2. Žák nesmí pužívat hrubé síly, šikanvání a další způsby, které mezují sbní svbdu a důstjnst splužáků 3. Žáci zdraví všechny dspělé sby ve škle pzdravem Dbrý den. Při jednání se zaměstnanci škly pužívají slvení paní učitelk, pane učiteli apd.

6 4. Pkud žák zjistí prušvání řádu škly, je pvinen řešit přestupek splužáka napmenutím na místě. Závažné přestupky hlásí neprdleně kterémukliv učiteli, zejména tehdy, jestliže by chvání splužáka hržval zdraví a bezpečnst jeh, neb jiných sb. 5. D škly žák nesmí nsit věci, které nesuvisí s výuku, které brání žákvi v plnění šklních pvinnstí neb které by mhli hrzit zdraví, způsbit úraz, hržvat mravní výchvu žáků. 6. Cenné věci a peníze nenechávají žáci dlžené v děvu ani v dlžených aktvkách. D tělcvičny vstupují jen ve zvláštní buvi na cvičení. 7. Žákům se nedpručuje nsit d škly bezdůvdně mbilní telefny, tablety a jiná elektrnická zařízení. Pužívání mbilníh telefnu, tabletu neb jinéh elektrnickéh zařízení ve vyučvací hdině bez svlení vyučujícíh je zakázán. Během vyučvací hdiny musí mít žák mbil, tablet neb jiné elektrnické zařízení vypnuté ve šklní tašce. 8. O přestávce žák pužije mbilní telefn jen v nutných případech ke spjení se svými záknnými zástupci. 9. Bez svlení a dzru učitele neb vychvatele je zakázán puštět hudbu neb jiný záznam z jakéhkli přehrávače. 10. Bez svlení a dzru učitele neb vychvatele je zakázán v prstrách škly ale i mim tyt prstry při akcích přádaných šklu ftgrafvat ani natáčet videzáznamy (mbilem, ftaparátem, kameru ) - prušení tht zákazu bude pvažván za velmi závažný kázeňský přestupek. D. D O C H Á Z K A D O Š K O L Y 1. Žák je pvinen účastnit se výuky pdle rzvrhu hdin. 11. Nepředvídatelnu nepřítmnst žáka ve škle (ze zdravtních a jiných vážných důvdů) známí záknný zástupce z důvdu bezpečnsti žáka a lepší splupráce se šklu nejlépe d 10,00 hdin následujícíh dne třídnímu učiteli písemně, telefnicky neb sbně, nejpzději však d 3 kalendářních dnů d pčátku nepřítmnsti žáka. Písemnu mluvu v žákvské knížce neb ntýsku pdepsanu záknným zástupcem předlží žák ihned p příchdu d škly. Při pdezření na nemluvenu absenci si třídní učitel může vyžádat ptvrzení lékaře. 2. Škla může z vážných důvdů uvlnit žáka z vyučvání na určitu dbu na žádst rdičů. Z jedné vyučvací hdiny uvlňuje příslušný vyučující, na jeden až dva dny uvlňuje třídní učitel, na dbu delší ředitel škly. Při uvlnění delší dvu dnů pdají rdiče škle písemnu žádst.

7 E. Z A C H Á Z E N Í S U Č E B N I C E M I, P O M Ů C K A M I A Š K O L N Í M M A J E T K E M 1. Žák je pvinen udržvat v přádku a nepškzené všechny věci, které tvří zařízení škly a třídy a dále ty, které mu byly svěřeny d sbníh užívání. 2. Svévlné pškzení majetku škly, učebních pmůcek, učebnic neb majetku splužáka bude předepsán k úhradě rdičům žáka, který škdu způsbil. 3. Zjistí-li žák ztrátu sbní věci, je pvinen tut skutečnst kamžitě hlásit vyučujícímu neb třídnímu učiteli. F. P O V I N N O S T Ž Á K A C H R Á N I T Z D R A V Í SVÉ I S V Ý C H S P O L U Ž Á K Ů 1. Žák je pvinen chvat se tak, aby nedšl k hržení fyzickéh ani psychickéh zdraví jeh saméh neb jeh splužáků. Je pvinen hlásit učiteli vše, c je v nebezpečném stavu a mhl by způsbit pranění. 2. Každý úraz, pranění či nehdu, k níž dšl během vyučvání ve třídě, na chdbě, na hřišti, na šklním pzemku neb i mim areál škly, jsu žáci pvinni hlásit ihned vyučujícímu, který zajistí šetření. 3. Žákům je zakázán manipulvat s elektrickými sptřebiči neb vypínači bez pvlení a dzru učitele. S plynvými sptřebiči neb vedením elektrickéh prudu nesmí žák nikdy manipulvat. 4. Žákům je v areálu škly zakázán nsit, držet, distribuvat a užívat návykvé látky. G. P R A V I D L A H O D N O C E N Í Ž Á K Ů I. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 1. Hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáků je jednznačné, srzumitelné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii, věcné a všestranné. Vychází z psuzení míry dsažení čekávaných výstupů frmulvaných v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu. Hdncení je pedaggicky zdůvdněné, dbrně správné a dlžitelné. 2. Každé plletí se vydává žákvi vysvědčení; za 1. plletí lze míst vysvědčení vydat žákvi výpis z vysvědčení.

8 3. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm, slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady. 4. Škla převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. Škla, která hdntí slvně, převede pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání slvní hdncení d klasifikace. 5. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 6. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci 2. plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák 1. stupně základní škly, který již v rámci 1. stupně pakval rčník, a žák 2. stupně základní škly, který již na 2. stupni pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. 7. Nelze-li žáka hdntit na knci 1. plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za 1. plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení 1. plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za 1. plletí nehdntí. 8. Nelze-li žáka hdntit na knci 2. plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za 2. plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 9. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci 1. neb 2. plletí, může d tří pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d tří pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. Kmisi pr přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. Kmise je tříčlenná a tvří ji: 1. předseda, kterým je ředitel škly, ppř. jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly 2. zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppř. jiný vyučující danéh předmětu 3. přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Vyjádří se slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. V případě změny hdncení na knci 1. neb 2. plletí se žákvi vydá nvé vysvědčení. O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Přezkušením žáka není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku.

9 10. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci 2. plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů. 11. Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci 2. plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit pakvání rčníku, a t na základě důvdněné žádsti jeh záknnéh zástupce a p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků. 12. Žáci 9. rčníků a žáci, kteří na 'daném stupni základní škly dsud nepakvali rčník, kteří na knci 2. plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky. 13. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku v termínu stanveném ředitelem škly. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální - viz bd 10. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppř. znvu d 9. rčníku. V důvdněných případech může krajský úřad rzhdnut knání pravné zkušky a kmisinálníh přezkušení na jiné základní škle. Zkušky se na žádst krajskéh úřadu účastní šklní inspektr. II. UKONČENÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Dkladem dsažení základníh vzdělání je vysvědčení úspěšném uknčení devátéh rčníku základníh vzdělávání. Tat vysvědčení jsu patřena dlžku získání stupně základníh vzdělání. 2. Žák, který úspěšně uknčil základní vzdělávání, neb žák, který splnil pvinnu šklní dcházku a nepkračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem škly 30. června příslušnéh šklníh rku. Žák, který splnil pvinnu šklní dcházku a kná pravnu zkušku neb bude hdncen v náhradním termínu, je žákem škly d termínu knání těcht zkušek, pkud mu nebyl pvlen pakvání rčníku. Žák, který byl přijat k dalšímu vzdělávání ve střední škle, je pvažván za žáka základní škly d 31. srpna příslušnéh šklníh rku. 3. Žák, který p splnění pvinné šklní dcházky nezískal základní vzdělání, může p splnění pdmínek stanvených záknem č. 561/2004 Sb. a na základě žádsti jeh záknnéh zástupce pkračvat v základním vzdělávání, nejdéle však d knce šklníh rku, v němž dsáhne 18. rku věku. 4. Žákvi se zdravtním pstižením může ředitel škly ve výjimečných případech pvlit pkračvání v základním vzdělání d knce šklníh rku, v němž žák dsáhne 20. rku věku. III. HODNOCENÍ ŽÁKŮ NA VYSVĚDČENÍ 1. Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: 1 - velmi dbré, 2 - uspkjivé, 3 neuspkjivé. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni prspěchu: 1 - výbrný, 2 - chvalitebný, 3 - dbrý, 4 dstatečný, 5 - nedstatečný. 3. Při hdncení žáka pdle bdů 1, 2 se na 1. stupni pužije pr zápis stupně hdncení číslice, na 2. stupni se pužije slvní značení stupně hdncení. 4. Výsledky vzdělávání žáka a chvání žáka jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů, k jeh vzdělávacím a sbnstním

10 předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jeh vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. 5. Celkvé hdncení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prspěl (a) s vyznamenáním - není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu hrším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prspěchu ze všech pvinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeh chvání je hdncen stupněm 1 - velmi dbré neb dpvídajícím slvním hdncením prspěl (a) - není-li v žádném z pvinných předmětů hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 - nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením; neprspěl (a) - je-li v některém z pvinných předmětů hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 - nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením. 6. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: pracval (a) úspěšně pracval (a) 7. Při hdncení žáků, kteří nejsu státními bčany České republiky a plní pvinnu šklní dcházku, ve vzdělávacím bru český jazvk a literatura se na knci tří p sbě jducích plletí p zahájení dcházky d škly přihlíží především k píli žáka a jeh přístupu ke vzdělávání. IV. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ 1. Ředitel škly může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu jiné právnické či fyzické sby žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit pchvalu neb jiné cenění za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin neb za dluhdbu úspěšnu práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu statních vyučujících žákvi p prjednání s ředitelem škly udělit pchvalu neb jiné cenění za výrazný prjev šklní iniciativy neb za déletrvající úspěšnu práci. 3. Při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem lze pdle závažnsti tht prušení žákvi ulžit: napmenutí třídníh učitele, důtku třídníh učitele, důtku ředitele škly. a) napmenutí třídníh učitele za např.: - jedinělá drbná prušení ustanvení šklníh řádu - nevhdné chvání ke splužákům neb zaměstnancům škly - nevhdné neb nepřiměřeně hlučné chvání v areálu škly - narušení pracvní atmsféry ve třídě - bčasné neplnění šklních pvinnstí žáka - drbné pškzení šklníh majetku, vlastníh majetku a majetku splužáků - prušení pkynů pedaggických pracvníků (přezuvání, phyb p škle apd.) Napmenutí třídníh učitele je udělen třídním učitelem. Třídní učitel známí ulžení a důvdy výchvnéh patření prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci.

11 b) důtka třídníh učitele za např.: - pakvané prušení ustanvení šklníh řádu - nekázeň na výletech, exkurzích a dalších akcích škly - drbný pdvd a lhaní - přepsání známky v ŽK - neslušné verbální i neverbální prjevy ke splužákům a zaměstnancům škly - nekázeň při vyučvání - pškzení šklníh majetku, vlastníh majetku a majetku splužáků - časté neplnění šklních pvinnstí žáka - narušvání výuky jinu činnstí - chvání, které by mhl vést k hržení zdraví žáka neb splužáka neb pškdit vybavení a majetek škly Důtka třídníh učitele je udělena třídním učitelem. Třídní učitel známí ulžení a důvdy výchvnéh patření prkazatelným způsbem žákvi, záknnému zástupci a řediteli škly. Pkud se jedná závažný přestupek prti šklnímu řádu, nemusí třídní učitel ddržet pstupnu škálu patření k psílení kázně. c) důtka ředitele škly za např.: - závažnější prušení ustanvení šklníh řádu - pakvané přepisvání známek v ŽK, pakvané ztráty a záměrné pškzení ŽK - krádež ve škle neb při akci škly - týrání zvířat - pakvané pdvádění neb lhaní - úmyslné pškzení šklníh majetku, pmůcek neb šklní dkumentace (TK, KL, TV apd.), vlastníh majetku a majetku splužáků - nevhdné chvání, které vedl k hržení bezpečnsti a zdraví žáka neb splužáka - ublížení na zdraví sbě neb splužákvi - nemluvenu absenci - prkázaný pdvd při mluvání absencí - neustálé neplnění šklních pvinnstí - vulgární chvání a prjevy hrubsti - náznaky šikany, rasvé nesnášenlivsti - prpagaci drg a jejich distribuci, pžití drgy - prjevy šikany (psychické i fyzické), rasismu, netlerance - prpagaci rasismu - prpagaci idelgií, které jsu nevhdné z hlediska hržení mravní výchvy žáků (slvy, gesty, blečením) - prušení zásad práce s internetem (prngrafie apd.) - šíření nevhdných materiálů (prngrafie, rasistické texty apd.) - neupslechnutí pkynu učitele při šklních akcích, při nichž je třeba dbát na zvýšenu patrnst a chranu zdraví (plavecký výcvik, kulturní akce, přesun p kmunikacích, výlet apd.) - prušení zákazu pžívání alkhlu, návykvých látek a kuření ve škle a při akcích přádaných šklu - nedůstjné prjevy chvání při akcích škly a na veřejnsti Důtka ředitele škly je udělena ředitelem škly p prjednání v pedaggické radě. Ředitel škly známí ulžení a důvdy výchvnéh patření prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci. Pkud se jedná závažný přestupek prti šklnímu řádu, nemusí být ddržena pstupná škála patření k psílení kázně.

12 4. Při udělvání patření k psílení kázně se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka, k jeh individuálním zvláštnstem. 5. Opatřením k psílení kázně předcházejí pedaggičtí pracvníci prevencí, pakváním pravidel chvání, individuálními rzhvry se žáky, spluprací se záknnými zástupci, třídními učiteli, výchvným pradcem, metdikem prevence sciálně patlgických jevů, klegy, dbrníky z pedaggick psychlgické pradny, dbrníky z institucí, které pmáhají řešit jmenvané prblémy. 6. Udělení pchvaly a jinéh cenění a ulžení napmenutí neb důtky se zaznamená d katalgvéh listu žáka. Udělení pchvaly a jinéh cenění je mžné zaznamenat na vysvědčení za plletí, v němž byl udělen. V. ZÁSADY KLASIFIKACE 1. Při hdncení, průběžné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. 2. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. 3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. 4. Pr ptřeby klasifikace se předměty dělí d tří skupin. 1. předměty s převahu teretickéh zaměření 2. předměty s převahu praktickéh zaměření 3. předměty s převahu výchvnéh zaměření VI. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI 1. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává vyučující těmit metdami, frmami a prstředky: 1. sustavným diagnstickým pzrváním žáka 2. sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání 3. různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé) 4. kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami 5. analýzu výsledků činnsti žáka 6. knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby s pracvníky pedaggickpsychlgických praden a zdravtnických služeb 7. rzhvry se žákem a záknnými zástupci žáka 2. Žák 1. až 5. rčníku ZŠ musí mít z každéh předmětu alespň dvě známky za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení. 3. Žák 6. až 9. rčníku musí mít: 1. z matematiky a českéh jazyka alespň 8 známek za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení; každé čtvrtletí získává známku ze čtvrtletní písemné práce 2. z cizíh jazyka alespň 6 známek za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení a nejméně jednu za písemnu samstatnu práci

13 3. z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přírdpisu nejméně 3 známky za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení a jednu za samstatnu písemnu práci 4. z statních předmětů alespň 2 známky za každé plletí, z th nejméně jednu za ústní zkušení a nejméně jednu za písemnu samstatnu práci 4. Zkušení je prváděn zásadně před klektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušvání p vyučvání. Výjimka je mžná jen při diagnstikvané vývjvé pruše, kdy je tent způsb dpručen ve zprávě psychlga. Za získání dstatečných pdkladů dpvídá vyučující příslušnéh předmětu. Výjimku jsu situace, kdy časté, pakvané či dluhdbé absence neb mluvy žáka znemžní tét pvinnsti dstát. Známky získávají vyučující průběžně během celéh klasifikačníh bdbí. 5. Vyučující znamuje žákvi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvdní, pukáže na klady a nedstatky. P ústním vyzkušení známí vyučující žákvi výsledek hdncení kamžitě, výsledky hdncení písemných prací známí žákvi d 14 dnů. 6. Kntrlní písemné práce rzvrhne vyučující rvnměrně na celý šklní rk. Čtvrtletní písemnu práci mhu žáci knat puze jednu za den. 7. Vyučující je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka průkazným způsbem tak, aby mhl vždy dlžit správnst celkvé klasifikace žáka. V případě dluhdbé nepřítmnsti neb rzvázání pracvníh pměru v průběhu klasifikačníh bdbí předá tent klasifikační přehled zastupujícímu učiteli neb vedení škly. 8. Vyučující zajistí zapsání známek za 1. i za 2. plletí d katalgvých listů tak, aby nejpzději 24 hdin před knáním klasifikační pedaggické rady byly známky uzavřeny a zapsány. V případě předpkládané klasifikace stupněm nedstatečný infrmují příslušní vyučující záknné zástupce žáka s dstatečným předstihem, nejpzději dva týdny před klasifikační pedaggicku radu. D katalgvých listů jsu zapisvány známky z jedntlivých předmětů, udělená výchvná patření a další údaje chvání žáka, jeh pracvní aktivitě a činnsti ve škle. 9. Klasifikační stupeň určí vyučující, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dluhdbějším pbytu žáka mim šklu (lázeňské léčení, léčebné pbyty, dčasné umístění v ústavech atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škle sdělí škla při instituci, ve které byl žák umístěn; žák se znvu nepřezkušuje. 10. V případě mimřádnéh zhršení prspěchu žáka infrmuje záknné zástupce vyučující předmětu bezprstředně a prkazatelným způsbem. 11. Vyučující ddržují zásady pedaggickéh taktu, zejména neklasifikují žáky ihned p jejich návratu d škly p nepřítmnsti delší než jeden týden, účelem zkušení není nacházet mezery ve vědmstech žáka, ale hdntit t, c umí. Vyučující klasifikuje jen prbrané učiv, zadávání nvéh pvinnéh učiva k samstatnému nastudvání a následnému zkušení v celé třídě není přípustné, před prvěřváním znalstí musí mít žák dstatek času k naučení, prcvičení a zažití učiva. VII. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ 1. Převahu teretickéh zaměření mají jazykvé, splečenskvědní a přírdvědné předměty. 2. Při klasifikaci těcht předmětů se zejména sleduje: 1. ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů 2. kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti

14 3. schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí 4. kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst 5. aktivita v přístupu k činnstem, zájem ně a vztah k nim 6. přesnst, výstižnst a dbrná i jazykvá správnst ústníh a písemnéh prjevu 7. kvalita výsledků činnsti 8. svjení účinných metd samstatnéh studia 3. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky, které je schpen samstatně dhalvat a krigvat. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, {akta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Drbných chyb a nepřesnstí se dpuští puze jediněle a pravuje je samstatně. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjených pžadvaných pznatků., faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede krigvat puze za pmci učitele. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí, při řešení teretických a praktických úklů se dpuští většíh mnžství drbnějších chyb, nedstatků a nepřesnstí neb jedné až dvu chyb závažných. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjených pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí, při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém

15 prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. VIII. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ 1. Na základní škle se jedná předměty "praktické činnsti" (pěstitelství, vaření, technické práce). 2. Při klasifikaci se hdntí zejména: 1. vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem 2. svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce 3. využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech 4. aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa 5. kvalita výsledků činnsti 6. rganizace vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti 7. ddržvání předpisů BOZP a péče živtní prstředí 8. hspdárné využívání survin, materiálu, energie, překnávání překážek v práci 9. bsluha a údržba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel 3. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a aktivně se stará živtní prstředí. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla. Aktivně překnává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech

16 práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky, které je samstatně schpen dhalvat a krigvat. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti při práci a stará se živtní prstředí. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmci učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají častější nedstatky, které kriguje puze za pmci učitele. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti při práci a v malé míře přispívá k tvrbě a chraně živtníh prstředí. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě labratrních zařízení, přístrj, nářadí a měřidel musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech, dvednstech a návycích se dpuští větších chyb, které i za pmci učitele kriguje btížně a nepřesně. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti při práci a živtní prstředí. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel se dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele. Výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nevládá předpisy chraně zdraví při práci a nedbá na chranu živtníh prstředí. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných chyb. IX. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ 1. Převahu výchvnéh zaměření mají výtvarná výchva, hudební výchva a zpěv, tělesná a sprtvní výchva, rdinná výchva, bčanská výchva aj. 2. Žák s částečným uvlněním neb úlevu dpručenu dbrným lékaře se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu. 3. Při klasifikaci se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: 1. stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu

17 2. svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace 3. pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti d) kvalita prjevu 4. vztah žáka k činnstem a zájem ně 5. estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice statní splečnsti 6. v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu žáka všebecná tělesná zdatnst, výknnst, péče vlastní zdraví 4. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně je rzvíjí. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, převážně samstatný. Využívá své sbní předpklady, které úspěšně rzvíjí. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální a má jen menší nedstatky. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky. Má zájem umění, estetiku, tělesnu zdatnst a živt klem sebe. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu kulturu a živt klem sebe. Stupeň 4 (dstatečný) Žák je v činnstech mál. aktivní a tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je většinu chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci a živt klem sebe. X. KLASIFIKACE CHOVÁNÍ 1. Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se hdntí na vysvědčení stupni: 1 velmi dbré 2 uspkjivé 3 neuspkjivé 2. Kriteria pr udělvání stupně z chvání: 1 - velmi dbré

18 Žákv chvání ve škle je v suladu s právními nrmami ČR. Žák uvědměle ddržuje zásady a pravidla mrálníh a splečenskéh chvání a ustanvení šklníh řádu, plní všechny své šklní pvinnsti, jen jediněle se dpuští méně závažných přestupků. Má dbrý vztah ke všem splužákům a pracvníkům škly. Dbře reprezentuje šklu na veřejnsti. Je přístupný výchvnému půsbení a své chyby napravuje a překnává. 2 uspkjivé Žák se ve škle neprjevuje v rzpru s právními nrmami ČR. Chvání žáka je však v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními šklníh řádu, žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb šklníh řádu neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Přes udělená výchvná patření se dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly neb hržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. 3 neuspkjivé Žákv chvání ve škle je v rzpru s právními nrmami ČR. Chvání žáka je v příkrém rzpru s pravidly chvání a s ustanveními šklníh řádu, žák se dpustí tak závažnéh přestupku, že tímt vážně hržuje výchvu neb bezpečnst a zdraví jiných sb. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. 4. Klasifikaci chvání žáka navrhuje třídní učitel p prjednání s statními učiteli, pdat návrh mhu i statní vyučující. O klasifikaci rzhduje ředitel škly p prjednání v pedaggické radě. 5. Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka. XI. KLASIFIKACE A HODNOCENÍ ŽÁKŮ S VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI 1. U žáka se smyslvu neb tělesnu vadu, vadu řeči, prkázanu specificku vývjvu pruchu učení neb chvání se při jeh hdncení a klasifikaci přihlédne k charakteru pstižení. Vyučující respektují dpručení psychlgických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hdncení žáků a také vlí vhdné a přiměřené způsby získávání pdkladů. 2. Žákům, u nichž je diagnstikvána specifická vývjvá prucha učení a chvání, se p celu dbu dcházky d škly věnuje speciální pzrnst a péče. 3. Pr zjišťvání úrvně žákvých vědmstí a dvednstí vlí učitel takvé frmy a druhy zkušení, které dpvídají schpnstem žáka a na něž nemá prucha negativní vliv. Kntrlní práce a diktáty píší tit žáci p předchzí přípravě. Pkud t není nutné, není žák s vývjvu pruchu vystavván úklům, v nichž vzhledem k pruše nemůže přiměřeně pracvat a pdávat výkny dpvídající jeh předpkladům. 4. Vyučující klade důraz na ten druh prjevu, ve kterém má žák předpklady pdávat lepší výkny. Při klasifikaci se nevychází z prstéh pčtu chyb, ale z pčtu jevů, které žák zvládl. 5. Žáka s jakukli pruchu učení lze hdntit slvně na základě písemné žádsti rdičů prakticky ve všech předmětech, d nichž se prucha prmítá. Klasifikvat lze i známku s tím, že se specifická prucha žáka vezme v úvahu. O způsbu klasifikace žáka rzhduje ředitel škly. 6. Pr žáka se specifickými pruchami učení bude vypracván příslušnými vyučujícími individuální výukvý plán.

19 7. Všechna navrhvaná pedaggická patření se zásadně prjednávají s rdiči žáka a jejich názr je respektván. Vydáním tht šklníh řádu se ruší předchzí šklní řád vydaný dne Šklní řád byl prjednán pedaggicku radu Šklní řád byl schválen šklsku radu V Pavlvicích u Přerva dne 1. září 2016 Jarslav Mrázek ředitel škly