ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

Transkript

1 1 Č.j.: ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA KARLOVY VARY, ŠMERALOVA 336/15, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 5 Pravidla hdncení a klasifikace žáka ZŠ a ZUŠ Vypracval: Schválil: Mgr. Břetislav Svbda Mgr. Břetislav Svbda, ředitel škly Pedaggická rada prjednala dne Účinnst de dne: Změny ve směrnici jsu prváděny frmu číslvaných písemných ddatků, které tvří sučást tht předpisu. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Na základě ustanvení zákna č. 561/2004 Sb. předšklním, základním středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) vydávám jak statutární rgán škly tut směrnici. 2. Směrnice je sučástí šklníh řádu škly, pdle 30 dst. (2) šklskéh zákna ( Šklní řád bsahuje také pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků a studentů. ). 3. Metdický pkyn řídí p stránce pedaggické a didaktické pstup při hdncení a klasifikaci žáků a uvádí pžadavky na vědmsti, dvednsti a návyky pr určení stupně hdncení a klasifikace ve vyučvacích předmětech i v chvání včetně výchvných patření. 4. Tat směrnice chápe hdncení jak sučást výchvně vzdělávacíh prcesu a klasifikaci průběžnu i celkvu jak jednu z frem hdncení, kteru je mžn vyjádřit příslušnu stupnicí. Zabývá se hdncením a klasifikací dílčích i celkvých výsledků a prjevů žáka, jichž dsáhl v suladu s pžadavky učebních snv i jeh schpnstí pužívat svjené vědmsti, dvednsti a návyky v knkrétních situacích a chváním žáka v suladu s pžadavky pravidel chvání žáků ve škle, bsažených v rganizačním řádu škly.

2 2 II. ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU 1. Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. 2. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. 3. Pedaggičtí pracvníci zajišťují, aby žáci a jejich záknní zástupci byli včas infrmváni průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte. 4. Záknné zástupce žáka infrmují prspěchu a chvání žáka: a) učitelé jedntlivých předmětů průběžně prstřednictvím internetvé žákvské knížky (Bakaláři) a suhrnně při třídních schůzkách, b) třídní učitelé neb učitelé, jestliže t záknní zástupci žáka pžádají, c) ředitel na návrh třídníh učitele v případě mimřádnéh zhršení prspěchu neb chvání, bezprstředně a prkazatelným způsbem (p předání pdkladů d učitelů). 5. Každé plletí se vydává žákvi vysvědčení; za první plletí lze míst vysvědčení vydat žákvi výpis z vysvědčení. 6. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm. 7. Škla převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. 8. U žáka s vývjvu pruchu učení neb s výukvými btížemi rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 9. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. 10. Aby mhl být žák klasifikván z předmětu, musí jeh aktivní účast na výuce dsáhnut alespň 50% dučených hdin. 11. Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. 12. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 13. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly,

3 3 krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. 14. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů. 15. Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na žádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v žádsti. 16. Při hdncení žáků, kteří nejsu státními bčany České republiky a plní v České republice pvinnu šklní dcházku, se dsažená úrveň znalsti českéh jazyka pvažuje za závažnu suvislst, která vlivňuje výkn žáka. Při hdncení těcht žáků ze vzdělávacíh bsahu vzdělávacíh bru Český jazyk a literatura určenéh Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání se na knci tří p sbě jducích plletí p zahájení dcházky d škly v České republice vždy pvažuje dsažená úrveň znalsti českéh jazyka za závažnu suvislst, která vlivňuje výkn žáka. 17. Ředitel škly může mimřádně nadanéh žáka přeřadit d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku. Pdmínku přeřazení je vyknání zkušek z učiva neb části učiva rčníku, který žák neb student nebude abslvvat. Obsah a rzsah zkušek stanví ředitel škly. III. KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY 1. Žáci devátých rčníků a žáci, kteří na daném stupni základní škly dsud nepakvali rčník, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky. 2. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku v termínu stanveném ředitelem škly, zpravidla v psledním srpnvém týdnu. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. 3. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. 4. V důvdněných případech může krajský úřad rzhdnut knání pravné zkušky a kmisinálníh přezkušení na jiné základní škle. Zkušky se na žádst krajskéh úřadu účastní šklní inspektr. 5. Kmisi pr kmisinální přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. 6. Kmise je tříčlenná a tvří ji: a) předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, b) zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu,

4 4 c) přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. 7. Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. V případě změny hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí se žákvi vydá nvé vysvědčení. 8. O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. 9. Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. IV. KLASIFIKACE ŽÁKA 1. Žáci se klasifikují ve všech vyučvacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušnéh rčníku. 2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. 4. Při určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Přitm se přihlíží k systematičnsti v práci žáka p celé klasifikační bdbí. Stupeň prspěchu nemusí být průměrem z klasifikace za příslušné bdbí. 5. Při určvání klasifikačníh stupně psuzuje učitel výsledky práce žáka bjektivně, nesmí pdléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 6. O stavu klasifikace infrmuje rdiče třídní učitel a učitelé jedntlivých předmětů dvakrát rčně při třídních schůzkách. O termínu třídních schůzek infrmuje rdiče v dstatečném předstihu třídní učitel. 7. Zhrší-li se žák d pslední klasifikace 2 a více stupňů, infrmuje tét skutečnsti rdiče prkazatelně a neprdleně učitel th předmětu, v němž ke zhršení dšl. 8. Případy zastávání žáků v učení a nedstatky v jejich chvání se prjednají v pedaggické radě, a t zpravidla v listpadu a v dubnu (chvání) a v lednu a v červnu (chvání a prspěch) 9. Na knci klasifikačníh bdbí, v termínu, který určí ředitel škly, nejpzději však 48 hdin před jednáním pedaggické rady klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkvé klasifikace d šklní matriky v prgramu Bakaláři (eventuelně d klasifikačníh přehledu třídy) a připraví návrhy na umžnění pravných zkušek, na klasifikaci v náhradním termínu apd. Každý z učitelů stvrdí svu klasifikaci pdpisem v třídním výkazu. V. KLASIFIKAČNÍ STUPNĚ 1. Kritéria pr jedntlivé klasifikační stupně jsu frmulvána především pr celkvu klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, psuzuje žákvy výkny kmplexně, v suladu se specifiku předmětu.

5 2. Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech je klasifikván těmit stupni: 1 - výbrný 2 - chvalitebný 3 - dbrý 4 - dstatečný 5 - nedstatečný 3. Chvání žáka je klasifikván těmit stupni: 1 - velmi dbré 2 - uspkjivé 3 - neuspkjivé 4. Celkvý prspěch žáka je hdncen těmit stupni: prspěl s vyznamenáním prspěl neprspěl 5. Žák je hdncen stupněm 5 a) "prspěl s vyznamenáním", není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm hrším než "chvalitebně", průměr z pvinných předmětů nemá hrší než 1,50 a jeh chvání je velmi dbré; b) "prspěl, není-li v žádném z pvinných předmětů hdncen při celkvé klasifikaci stupněm "nedstatečně"; c) "neprspěl", je-li v některém pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm "nedstatečně". 6. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se hdntí těmit stupni: pracval úspěšně pracval 7. Pr ptřeby klasifikace se předměty dělí d těcht skupin: a) předměty s převahu teretickéh zaměření b) předměty s převahu výchvnéh a uměleckéh dbrnéh zaměření a předměty s převahu praktických činnstí c) zájmvé útvary (kružky) VI. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ 1. Převahu teretickéh zaměření mají jazykvé, splečenskvědní, přírdvědné předměty a matematika. 2. Při průběžné klasifikaci praktických činnstí, které jsu sučástí předmětů uvedených v dst. 1, pstupuje učitel pdle článku VI.

6 3. Při klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech uvedených v dst.1 se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: 6 a) ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, b) kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti, c) schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí, d) kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst, e) aktivita v přístupu k činnstem, zájem ně a vztah k nim, f) přesnst, výstižnst a dbrná i jazykvá správnst ústníh a písemnéh prjevu g) kvalita výsledků činnstí, h) svjení účinných metd samstatnéh studia. 4. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kriterií: a) Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. b) Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. c) Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší

7 nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. d) Stupeň 4 (dstatečný) 7 Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti.v kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. e) Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. VII. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU VÝCHOVNÉHO A UMĚLECKÉHO ODBORNÉHO ZAMĚŘENÍ A V PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ. 1. Mezi výše uvedené předměty patří na základní škle Výtvarná výchva, Hudební výchva, Tělesná výchva, Taneční výchva, Pracvní činnsti a Člvěk a svět práce. 2. Při průběžné klasifikaci teretických pznatků, které jsu sučástí předmětů uvedených v dst. 1, pstupuje učitel pdle článku IV. 3. Při klasifikaci v předmětech uvedených v dst. 1 v suladu s pžadavky učebních snv se hdntí: a) kvalita výsledků činnstí, b) aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa v praktických činnstech, c) využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech, d) svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce, e) vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem, f) rganizace vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti (ateliéru), g) ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a péče živtní prstředí, h) hspdárné využívání survin, materiálů, energie, překnávání překážek v práci,

8 i) bsluha a údržba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel Na žáky s estetickým zaměřením jsu v blasti vlastní specializace kladeny větší nárky než v statních výchvných a praktických činnstech. 5. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kriterií: a) Stupeň 1 (výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Prjevuje aktivní zájem svůj zvlený br. Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla, zařízení ateliérů. Aktivně překnává vyskytující se překážky. b) Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Má zájem zvlený br. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje v přádku. Uvědměle udržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla, zařízení ateliérů bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. c) Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmci učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají nedstatky. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě labratrních zařízení, přístrjů, nářadí a měřidel a vybavení ateliérů musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. d) Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Nemá zájem zvlený br. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech, dvednstech a návycích se dpuští větších chyb. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel a zařízení ateliérů se

9 9 dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. e) Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nemá žádný zájem zvlený br. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele. Výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nedbá na předpisy chraně zdraví při práci. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných nedstatků. VIII. KLASIFIKACE V ZÁJMOVÝCH ÚTVARECH 1. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: a) pracval(a) úspěšně, b) pracval(a) IX. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI 1. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména těmit metdami, frmami a prstředky: a) sustavným diagnstickým pzrváním žáka, b) sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání, c) různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé), didaktickými testy, d) kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami, e) analýzu výsledků činnsti žáka, f) knzultacemi s statními učiteli, se speciálním pedaggem ve škle, s výchvným pradcem a pdle ptřeby i s pracvníky pedaggick-psychlgických praden a zdravtnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravtními ptížemi a pruchami, g) rzhvry se žákem a záknnými zástupci žáka, 2. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. Při ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek a prací a praktických činnstí známí veřejně žákvi nejpzději d 14 dnů. Prkazatelně, nejčastěji pmcí žákvské knížky, známí hdncení záknným zástupcům žáka. 3. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celý šklní rk, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích. 4. Termín čtvrtletní kntrlní práce prknzultuje učitel s třídním učitelem. V jednm dni

10 10 mhu žáci knat jen jednu zkušku uvedenéh charakteru. 5. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka. Tat musí být přehledná a průkazná. 6. Pkud je klasifikace žáka stanvena na základě písemných neb grafických prací, vyučující tyt práce uschvávají p dbu, během které se klasifikace žáka určuje neb ve které se k ní mhu záknní zástupci žáka dvlat - tzn. celý šklní rk včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s dlženu klasifikací neb pravnými zkuškami až d dalšíh šklníh rku. Opravené písemné práce musí být předlženy všem žákům a na pžádání ve škle také rdičům. 7. Třídní učitelé jsu pvinni seznamvat statní vyučující s dpručením psychlgických vyšetření, která mají vztah ke způsbu hdncení a klasifikace žáka a způsbu získávání pdkladů. Údaje nvých vyšetřeních jsu sučástí zprávy výchvnéh pradce na pedaggické radě. X. PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. Sebehdncení je důležitu sučástí hdncení žáků, psiluje sebeúctu a sebevědmí žáků. 2. Je zařazván d prcesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsbem přiměřeným věku žáků. 3. Chyba je přirzená sučást prcesu učení. Pedaggičtí pracvníci se chybě se žáky baví, hdncení žákva výknu nelze prvést jen klasifikací, musí být dprvázen rzbrem chyb žáka. Chyba je důležitý prstředek učení. 4. Při sebehdncení se žák snaží vyjádřit: c se mu daří c mu ještě nejde, jaké má rezervy jak bude pkračvat dál 5. Pedaggvé vedu žáka, aby kmentval svje výkny a výsledky. 6. Sebehdncení žáků nemá nahradit klasické hdncení (hdncení žáka pedaggem), ale má puze dplňvat a rzšiřvat evaluační prcesy a více aktivizvat žáka. 7. Na knci plletí žák písemnu neb ústní frmu prvede sebehdncení v blasti: zdpvědnst mtivace k učení sebedůvěra vztahy v třídním klektivu. 8. Známky nejsu jediným zdrjem mtivace.

11 11 XI. ZPŮSOB HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI 1. Žákem se speciálními vzdělávacími ptřebami je dítě se zdravtním pstižením, zdravtním znevýhdněním neb sciálním znevýhdněním. Zdravtním pstižením je pr účely šklských přepisů mentální, tělesné, zrakvé neb sluchvé pstižení, vady řeči, suběžné pstižení více vadami, autismus a vývjvé pruchy učení neb chvání. Zdravtním znevýhdněním zdravtní slabení, dluhdbá nemc neb lehčí zdravtní pruchy veducí k pruchám učení a chvání, které vyžadují zhlednění při vzdělávání. Sciálním znevýhdněním je rdinné prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením, hržení sciálně patlgickými jevy, nařízená ústavní výchva neb ulžená chranná výchva, neb pstavení azylanta a účastníka řízení udělení azylu na území České republiky. 2. Žáci se speciálními vzdělávacími ptřebami mají práv na vytvření nezbytných pdmínek při vzdělávání i klasifikaci a hdncení. 3. Při hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami se přihlíží k pvaze pstižení neb znevýhdnění. Vyučující respektují dpručení psychlgických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hdncení chvání žáků a také vlí vhdné a přiměřené způsby získávání pdkladů. 4. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 5. Pr zjišťvání úrvně žákvých vědmstí a dvednstí vlí učitel takvé frmy a druhy zkušení, které dpvídají schpnstem žáka a na něž nemá prucha negativní vliv. Kntrlní práce a diktáty píší tit žáci p předchzí přípravě. Pkud je t nutné, nebude dítě s vývjvu pruchu vystavván úklům, v nichž vzhledem k pruše nemůže přiměřeně pracvat a pdávat výkny dpvídající jeh předpkladům. 6. Vyučující klade důraz na ten druh prjevu, ve kterém má žák předpklady pdávat lepší výkny. Při klasifikaci se nevychází z prstéh pčtu chyb, ale z pčtu jevů, které žák zvládl. 7. Klasifikace je vždy prvázena hdncením, t.j. vyjádřením pzitivních stránek výknu, bjasněním pdstaty neúspěchu, návdem, jak mezery a nedstatky překnávat. 8. Všechna navrhvaná pedaggická patření se zásadně prjednávají s rdiči a jejich suhlasný či nesuhlasný názr je respektván. 9. V hdncení se přístup vyučujícíh zaměřuje na pzitivní výkny žáka a tím na pdpru jeh pznávací mtivace k učení namíst jednstrannéh zdůrazňvání chyb. 10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků nadaných se řídí vyhlášku č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání, pkud není zvláštním právním předpisem stanven jinak. XII. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ 1. Výchvná patření jsu pchvaly a jiná cenění a patření k psílení kázně. 2. Třídní učitel, ředitel škly, zástupce bce neb šklskéh dbru kresníh (krajskéh) úřadu může žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit za mimřádný prjev humánnsti, bčanské a šklní iniciativy, za záslužný neb statečný čin, za dluhdbu úspěšnu práci, za reprezentaci škly sprtvní i jinu, za pzitivní prezentaci škly na

12 12 veřejnsti pchvalu neb jiné cenění (dále jen "pchvala"). 3. Pchvaly a další cenění za dluhdbu práci neb jednrázvý významný čin či úspěch se p zvážení třídním učitelem uvádějí na plletním i závěrečném vysvědčení. Byl-li v průběhu aktuálníh plletí udělen patření k psílení kázně, jsu pchvale infrmváni žák i jeh záknný zástupce, ale na vysvědčení se neuvádí. O statních pchvalách, zejména v průběhu aktuálníh plletí, je žák i jeh záknný zástupce infrmván prstřednictvím žákvské knížky (ntýsku) neb na předtištěném frmuláři s hlavičku škly. 4. Žák s nejlepším prspěchem v každé třídě bdrží splu s vysvědčením za první plletí dměnu ve výši 200,-Kč. V 1. až 5. rčníku bdrží dar v tét ceně, v 6. až 9. rčníku je tut dměnu finanční částka. Jsu-li ve třídě dva žáci se stejným prspěchem, dělí se dměna na dvě plviny. V případě většíh pčtu žáků se stejným prspěchem zváží udělení dměny třídní učitel. Přihlíží přitm i k dsud uděleným patřením k psílení kázně v aktuálním plletí. Ve výjimečném případě může na návrh třídníh učitele p prjednání v pedaggické radě djít ke zvýšení částky 200,-Kč na třídu. 5. S vysvědčením za druhé plletí bdrží bdbnu dměnu v každé třídě ten žák, který dsáhl největšíh zlepšení prspěchu, pkud nebyl v příslušném plletí kázeňsky trestán. V případě většíh pčtu žáků se stejným zlepšením se pstupuje bdbně jak v prvním plletí. 6. U žáků, kteří neabslvvali celé klasifikační bdbí v ZŠ a ZUŠ, psudí udělení dměny pedaggická rada. 7. V 1. až 5. rčníku je mžné dměnu za 1. a za 2. plletí p zvážení třídním učitelem slučit a dměnit žáka za práci v celém šklním rce. 8. Třídní učitel může žákvi pdle závažnsti prvinění udělit napmenutí neb důtku; udělení důtky neprdleně známí řediteli škly. Ředitel škly může žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit důtku. 9. Zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka vůči pracvníkům škly se vždy pvažují za závažné prušení šklníh řádu a pvinnstí stanvených šklským záknem. 10. Kritéria pr udělení patření k psílení kázně: a) Napmenutí třídníh učitele - za méně závažné přestupky zapmínání dmácích úklů, učebnic a dalších pmůcek na vyučvání neukázněné chvání přestávkách (házení hubu, běhání p lavicích, vyklánění se z ken apd.) nezdravení dspělých ve škle drbné pškzvání šklníh majetku (např. kreslení p lavicích, pškzvání nástěnek apd.) pracvní nekázeň v hdinách b) Důtka třídníh učitele - před udělením důtky třídníh učitele pzve TU rdiče žáka prkazatelně d škly - důtku uděluje třídní učitel, její udělení neprdleně známí ZŘŠ za méně závažné přestupky, za které již byl udělen napmenutí třídníh učitele

13 13 vulgární vyjadřvání vůči splužákům lhaní drzé chvání vůči dspělým neupslechnutí příkazů učitele pdvdy v žákvské knížce za max. 6 nemluvených hdin (p zvážení TU) - ne pakvaně! c) Důtka ředitele škly - před udělením důtky ředitele škly pzve TU rdiče žáka prkazatelně d škly za pakující se přestupky, za které byla již udělena důtka třídníh učitele pškzvání šklníh majetku (většíh rzsahu) vulgární vyjadřvání vůči dspělým pakvané nemluvené hdiny - záškláctví (maximálně 8) 11. Třídní učitel známí důvdy jakéhkli udělenéh výchvnéh patření prkazatelným způsbem zástupci žáka. 12. Třídní učitel zaznamenává udělení výchvnéh patření d katalgvéh listu žáka a v evidenčním prgramu Bakaláři. 13. Za jeden přestupek se uděluje žákvi puze jedn patření k psílení kázně, pkud pedaggická rada nedpručí jinak. XIII. KLASIFIKACE CHOVÁNÍ 1. Klasifikaci chvání žáků navrhuje třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními učiteli a rzhduje ní ředitel p prjednání v pedaggické radě. 2. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel chvání žáků bsažených ve šklním řádu škly během klasifikačníh bdbí. 3. Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka; k uděleným patřením k psílení kázně se přihlíží puze tehdy, jestliže tat patření byla neúčinná. 4. Pstihvání chvání žáka mim šklu. Rdiče je třeba vést k tmu, aby plně dpvídali za své děti v blasti výchvné. Škla hdntí a klasifikuje žáky především za jejich chvání ve škle. Jsu-li závažné a prkazatelné důvdy udělit žákvi výchvné patření veducí k psílení kázně, jeví se bjektivní hdntit žáka za chvání zejména ve škle, ale ve vážných případech přihlédnut k chvání i mim šklu. 5. Kritéria pr jedntlivé stupně klasifikace chvání jsu následující: a) Stupeň 1 (velmi dbré) Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a aktivně prsazuje ustanvení vnitřníh řádu škly, který je sučástí rganizačníh řádu škly. Má kladný vztah ke klektivu třídy a škly, přispívá k jeh upevňvání a k utváření pracvních pdmínek pr vyučvání a pr výchvu mim vyučvání. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. b) Stupeň 2 (uspkjivé) Chvání žáka je v pdstatě v suladu s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu

14 14 škly. Dpuští se závažnějšíh přestupku, neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Příklady hdncení stupněm 2: pkud byl žák během I. (II.) plletí již hdncen DTU neb DŘŠ a nenastal zlepšení, přestupky pkračují fyzické napadání splužáků, šikanvání apd. kuření ve škle vulgární vyjadřvání vůči dspělým pakvané nemluvené hdiny záškláctví (d 25 hdin) prkázaná krádež c) Stupeň 3 (méně uspkjivé) Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům chvání neb vnitřníh řádu škly; zpravidla se přes důtku ředitele škly dpuští dalších přestupků, narušuje činnst klektivu neb se dpuští pklesků v mravném chvání. Příklady hdncení stupněm 3: pkud byl žák během I. (II.) plletí hdncen DŘŠ a nedšl ke zlepšení pakvané násilí, šikanvání, prjevy sadismu velký pčet nemluvených hdin, pakvané záškláctví (nad 25 hdin) krádeže většíh rzsahu pakující se pdvdy, lhaní, vulgární vyjadřvání vůči žákům i dspělým apd. XIV. PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKA ZUŠ 1. Hdncení výsledků vzdělávání žáků se řídí vyhlášku č. 71/2005 Sb., základním uměleckém vzdělávání. 2. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikací. 3. Žák je v jedntlivých předmětech hdncen na vysvědčení těmit stupni prspěchu: a) 1 - výbrný b) 2 - chvalitebný c) 3 - uspkjivý d) 4 neuspkjivý 4. Žák je na knci prvníh a druhéh plletí celkvě hdncen těmit stupni: a) prspěl(a) s vyznamenáním, b) prspěl(a), c) neprspěl(a). 5. Žák prspěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavníh předmětu hdncen stupněm prspěchu 1 - výbrný, v žádném pvinném předmětu není hdncen stupněm prspěchu hrším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů prspěchu z pvinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Není-

15 15 li stanven hlavní předmět, prspěl žák s vyznamenáním, jestliže není hdncen v žádném pvinném předmětu stupněm prspěchu hrším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů prspěchu z pvinných předmětů nemá vyšší než 1,5. 6. Žák prspěl, jestliže nebyl ani v jednm pvinném předmětu hdncen stupněm prspěchu 4 - neuspkjivý. V hudebním bru (individuální studium nástrje) v 1. stupni studia navíc prspěje puze ten žák, který úspěšně vykná pstupvu zkušku v závěru každéh rčníku. 7. Žák neprspěl, jestliže byl z některéh pvinnéh předmětu hdncen stupněm prspěchu 4 - neuspkjivý. 8. Nelze-li žáka hdntit za první plletí ze závažných bjektivních příčin, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl uknčen nejpzději d uknčení hdncení za druhé plletí příslušnéh šklníh rku. Nelze-li žáka hdntit za druhé plletí ze závažných bjektivních příčin, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl uknčen d knce měsíce srpna příslušnéh šklníh rku. 9. Ředitel škly může uznat částečné vzdělání žáka, pkud je dlžen prkazatelným způsbem a d dby jeh dsažení neuplynul více než 5 let. Uzná-li ředitel škly dsažené vzdělání žáka, uvlní žáka z vyučvání a hdncení v rzsahu uznanéh vzdělání. XV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Zrušuje se předchzí znění tét směrnice ze dne Ulžení směrnice v archivu škly se řídí spisvým řádem škly. V Karlvých Varech Mgr. Břetislav Svbda, ředitel ZŠ a ZUŠ Karlvy Vary