Inner peripheries from a distance and a close

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inner peripheries from a distance and a close"

Transkript

1 MPRA Munich Persnal RePEc Archive Inner peripheries frm a distance and a clse Eva Abramuszkva Pavlikva and Libr Prudky and Michaela Smidva and Eva Kucerva Charles University Prague 29 nle at MPRA Paper N , psted 2. May 20 20:2 UTC

2 Vnitfni periferie s dstupem i zblizka Michaela Smidva, Eva Kucerva, Eva Abramuszkva Pavlikvd2 Za jednu z mnha dimenzi scialni sudrznsti je mzne pvazvat scialne-prstrvu rganizaci splecnsti.3 Velmi zjedndusene fecen, v ramci vetsi splecenske jedntky, jaku je napfiklad stat, byva uspfadani v prstru nervnmerne a hetergenni. Nektere casti zeme jsu velmi dynamicke, dbfe se rzvijeji, jsu atraktivni pr byvatele, je ale pnekud zastavaji neb stagnuji a jsu v nich relativne mezene mznsti pr tamejsi usedliky. Takva gegrafick-scialne znevyhdnena uzemi nazyvame vnitfni periferie. Jsu t uzemi, kde jeh byvatem rnaji ztizenu mznst participvat na bvyklych bdanskych aktivitach. Mhu byt rvnez mezeni nedstatkem dbrych pracvnich pf ilezitsti, slabsi dpravni bsluznsti dane lkality, (ne)dstupnsti lekaf ske pece, vzdelavacich stituci i scialnich sluzeb neb mal rzvutu technicku frastrukturu atd. Vysledkem takveh stavu muze byt scialni exkluze ci margalizace lidi zijicich v danem prstru. Z pstaveni vnitfni periferie take pfipadne vyplyvaji prblemy v suvislsti s slabenu scialni sudrznsti, a t jak v ramci dane mensi lkality, tak ve vetsim (statnim) celku, men v pdbe nesudrznsti perifernich uzemi a ne-perifernich uzemi. Muze tak dchazet k rzvirani scialaich nuzek mezi centry a periferiemi a rzdily se mhu stale zvyraznvat. Ve vnitfnich periferiich tak splecne pusbi nevyhdna plha (tj. gegraficke pdmky, relativne velka vzdalenst d centra) a s tim zhrsene scialni pdmky (jak na lirvni technicke frastruktury tak z hlediska spluziti lidi). Prave vyzkumem vnitfnich periferii jsme se zabyvaly v ramci prjektu Scialni a kulturni sudrznst v diferencvane splecnsti 24-28* Text vznikl v ramci nardnih prgramu v^zkumu..kulturni a scialni sudrznst v diferencvane splecnsti", jehz hlavnim resitelem byl prf. J. Musil. 2 Mgr. M. Smidva, PhD., Ing. E. Kucerva, Mgr. E. Abramuszkva Pavlikva, M.A., vsechny Centrum pr scialni a eknmicke strategic, Fakulta scialnich ved Univerzity Karlvy, Praha. 3 pfistupech k pjmu scialni sudrznst vice napf. Musil, J. (24). Sucasna pjeti scialni sudrznsti a Ceska republika. s In Musil, J. a kl. Pjeti scialni sudrznsti v sudbe scilgii a plitlgii. Praha: CESES FSV UK. 4 Cisl prjektu J 028/04-DP2, zadavatelem byl Misterstv prace a scialnich veci. 3

3 A v riasem pfispevku se pkusime shrnuti nejdulezitejsich pznatku, ktere se bjevily v suvislsti s prvedenymi mikrsndami ve vybranych vnitf - nich periferiich. Samtne tema takt vymezenych vnitf nich periferii neni nve. Je svym zpusbem navratem d rku 984, kdy prf. J. Musil a Terplan (Statni ustav pr uzemni planvani) pracvali na prvnim vymezeni vnitfnich periferii v tehdejsim Ceskslvensku. Primarnim zamerem vyzkumu byl jak v rce 984 tak v sucasne dbe, pkusit se vymezit mensi uzemni jedntky, nez jsu napfiklad kresy neb kraje. Za timt pfistupem stal, a nadale stji, pf esvedceni, ze reginalni diferenciaci je ptfeba zkumat c nejjemnejsim rastrem, prtze jede ten dkaze dhalit nektere mene viditelne ci specificke prblemy a suvislsti.5 Jak jsme naznacily vyse, vymezeni perifernich uzemi navazal v trchu pzmenene pdbe na metdu puzitu jiz v 80. letech prf. J. Musilem, kdy byla tehdejsi Ceska republika (jak sucast Ceskslvenska) rzdelena na 96 uzemnich jedntek. Vzhledem ke zmenam zpusbenym admistrativnim slucvanim bci (70. a 80. leta 20. stleti) a pzdeji rzlucvanim bci (90. leta 20. stleti), se knstrukce jedntek v sucasne pdbe pnekud zmenila. Tzv. generelvu jedntku6 tvf i centralni bec a neklik susednich bci, jez dhrmady dispnuji alespn zakladnimi bsluznymi funkcemi (skla, psta, atd.) a zarven jsu na jejich uzemi alespn nektere uf ady (napf. mestsky, matricni, pf ipadne stavebni). Nve rzdelenych subreginalnich (generelvenych) jedntek je pak 424. Jaka kriteria byla puzita pr rzdeleni subreginalnich jedntek na ruzne typy uzemi, tedy na vnitfni periferie a ne-periferni uzemi (knkretne: metrplitni centra, uzemi reginalnich center a statni uzemi)? Celkem byl puzit 7 dikatru ze SLDB 2 (viz Tabulka ). A ty byly navic dplneny ukazateli rustu ci ubytku byvatel mezi lety 970 az 24. Pr identifikaci vnitfnich periferii, jez jsu pr nas hlavnim bjektem zajmu, byla zakladni skutecnst, ze 9 a vice dikatru se phybval pd stanvenu hranici (tj. patf ily d dvu nejnizsich respektive nejvyssich kvtilu subru u jednh dikatru). Uzsi vymezeni vnitfnich periferii byl navic psilen jeste ukazatelem pklesu byvatel ve sledvanem * Samzfejme existuji i jak defvane (vnitfni) periferie. Zde dkazujeme napfiklad na pfehledvy clanek Vyzkum perifernich blasti autrfi Tmase Havlicka, Pavla Chrmeh, Vita Jancaka a Mirslava Marady, ktery byl sucasti publikace Nvtna, M. ed. (25). Prblemy perifernich blasti. Praha: Pf irdvedecka fakultauk. 6 Generelva jedntka byl pjem, ktery se bjevil jiz v 70. letech 20. stleti v suvislsti s vytvafenim pdkladu pr slucvani bci, Takve pdklady vznikaly prave v TERPLANU, tehdejsim ustavu reginalnih planvani. (Musil, Miller 26) bdbi (tj nastavene uzemicr hem pf ipa byvatel ( Tab. - Nizky p Vysky p Vysky p Vysky p maturit Nizky p Nizky p v bci Vysky p byvatel Vysky p z celkve Nizky p pctupra Nizky p pctu ek Nizky p eknm Nizky p z celkv Vysky p Vysky p sluzicic Nizky p bydleny Nizky p pctu tr Nizky p bytvyc Zdrj: Mu nst a sc 4

4 bdbi (tj. 9 dikatru a vice + pkles byvatel ). Plcha takt nastaveneh uzemi byla v prvnim pfipade (sirsi vnitfni periferie) 3,4% uzemi CR a pcet byvatel necelych 980 tisic (k zacatku rku 25), ve druhem pfipade (uzsi vnitfni periferie) byla plcha 6,7% a pfiblizne 480 tisic byvatel (ke stejnemu datu). Tab. - Indikatry pr urceni perifernich uzemi Nizky pdil byvatel v e veku 0-24 let z celkveh pctu byvatel Vysky pdil byvatel ve veku 60 let a vice z celkveh pctu byvatel Vyskf pcet vdv na zen ve veku 60 let a vice Vysky pdil byvatel ve veku 5 let a vice se vzdelanim neukncen^m maturitu z celkveh pctu byvatel ve veku 5 let a vice Nizky pcet byvatel s VS vzdelanim na byvatel ve veku 25 let a vice Nizkf pcet pracvnich mist na byvatel eknmicky aktivnich a bydlicich vbci Vysk^ pdil nezamestnanych z celkveh pctu eknmicky aktivnich byvatel bydlicich v bci Vysky pdil pracvnich mist v dvetvich zemedelstvi, lesnictvi a ryblv z celkve pctu pracvnich mist Nizky pdil pracvnich mist v dvetvich prumysl a stavebnictvi z celkveh pctu pracvnich mist Nizkf pdil zamestnavatelu a sb samstatne vydelecne cnych z celkveh pctu eknmicky aktivnich sb Nizky pdil eknmicky aktivnich v tzv. terciarnim sektru z celkveh pctu eknmicky aktivnich sb Nizk^ pdil trvale bydlenych bytu v dmech pstavenych v bdbi z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Vysky pdil nebydlenych bytu z celkveh p tu vsech bytu Vysky pcet bytu v rdnych dmech bydlenych pf echdne aneb sluzicich k rekreaci na trvale bydlenych bytu v rdnych dmech Nizky pdil trvale bydlenych bytu s plynem v byte z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Nizkf pdil trvale bydlenych bytu pf ipjenych na kanalizacni sit' z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Nizkf pdil bytvfch dmacnsti s sbnim pcitacem z celkveh pctu bytvych dmacnsti Zdrj: Musil, J., Muller, J. (26) Vnitfni periferie Ceske republifty, scialni sudrznst a scialni vyluceni. Studie CESES. Praha: CESES FSV UK. 5

5 Ve vysledku je pfiznacne, ze vnitf nimi periferiemi jsu zejmena blasti hranic kraju, krajve blasti metrplitnih uzemi Prahy, stravy, Brna, neb klem mensich reginalnich center, a rvnez plati, ze v Cechach je vice perifernich uzemi nez na Mrave. Na zaklade mapy (viz brazek ), v niz jsu identifikvane vnitfni periferie, jsme se rzhdly prvest tfi mikrsndy ve vybranych perifernich bcich. A sucasne s tim, jsme se tfi bce, ktere patfi k vnitfnim periferiim, pkusily prvnat se tfemi pdbnymi, jez k perifernimu uzemi nepatfi. Vyber bci prbehl ve dvu krcich. Prvnim krkem byla samtna identifikace vnitfni periferie v prstru a teprve v druhem sledu mhl prbehnut vyber knkretnich bci. Z perifernich uzemi, jsme tedy vybiraly bce, ktere jsme chtely zkumat pdrbneji a pfedevsim,,zblizka". Hlavni duvd pr takve zkumani byl nasledujici. Pf estze subreginalni jedntky jsu relativne male (pfedevsim ve srvnani s jiz zmenymi kresy neb dknce kraji), jedntlive bce d nich zahrnute se vzajemne mhu dst vyznamne lisit. Phled pf im na knkretni bec (a pf itmnst vyzkumnika pf im v bci) umzni pfipadne jak nezachytitelne suvislsti pdkryt a rvnez i frmulvat takva temata, ktera prstfednictvim statistickych dat nelze vubec neb jen krajve zaregistrvat. Je zfejme, ze takvyt pfistup je vlastne pkusem prlnuti ci alespn kmbaci kvantitativnih a kvalitativnih pf istupu. Nas vyzkum byl kncipvan jak snda ci jak pf iklad a na jeh zaklade sl v pdstate jen tevfeni dalsich temat ci tazek spjenych s vnitf nimi periferiemi a nikliv sirce zbecnujici zavery. Vnitfni periferie na jem uzemi ttiz mhu,,vypadat" zase jak, prtze Ize s dbru pravdepdbnsti cekavat, ze i pdba vnitfnich periferii je spise hetergenni a specificka pr ruzne lkality. Vyber samtnych bci byl tedy primarne dan kriteriem perifernsti a v druhe fade dstupnsti pr realizaci vyzkumu. Pfislusnst k periferii byla v nasem pfipade kmbvana s pfiznanu sbni zateresvansti (v trn nejlepsim slva smyslu) vyzkumnika. Zarven mela byt ddrzena relativne dbra mznst vzajemne srvnatelnsti vsech tfi vybranych bci. Pfi pfemysleni kncipvani vyzkumu, jsme take velmi brzy zacaly uvazvat dplneni perifernich bci gegraficky blizkymi a bdbne velkymi bcemi, ktere ale mezi vnitfni periferie nepatf i. Typlgicky prtiklad periferni bce, jsme se naknec rzhdly zkumat jen v zakladnich hledech ci charakteristikach. Tent vyzkum neperifernich susedu vybranych perifernich bci byl puze dplfikem, ktery mhl pukazat jen na nejbecnejsi dlisnsti ci pdbnsti. Mhl ale take naznacit, ze mezi perifernimi a neperifernimi bcemi nemusi byt vzdy zasadni rzdily. A ze pmyslna hranice mezi nimi muze byt skr neviditelna. 6

6 nena blasti travy, Brna, Mchjevice 'ane vnitfni perifernich periferiim, :mi nepatf i. tna identifiprbehnut chtely zkue zkumani nale (pfede- ), jedntlive lisit. Phled bci) umzni i frmulvat >ec neb jen tie pkusem 0 pf istupu. eh zaklade s vnitf nimi rie na jem avdepdb- :nni a speciperifernsti it k periferii eresvansti yt ddrzena ranych bci. i brzy zacaly bdbne vel- Ekyprtiklad idnich hleu vybranych na nejbeci perifernimi is pmyslna Z ruzne hlubky analyzy, kteru jsme chtely prvest, vyplyvaly take ruzne metdy vyzkumu periferni respektive neperiferni bce. Zatimc v perifernich bcich, na nez byla sustfedena vetsa nasi pzrnsti, byl hlavni metdu plstrukturvany rzhvr jak s ficialnimi pfedstaviteli tak s byvateli bce, pak u neperifernich bci byly rzhvry prvedeny jen s vybranym pfedstavitelem bce (starstu/starstku). Krme th se samzfejme vyuzival studium dstupnych dkumentu vybranych bcich (napf. krnik, ternetvych stranek bci atd.) D vyzkumu jsme naknec zafadily male bce (d 4 byvatel), jez se nachazeji v ruznych castech Ceske republiky. Na jizni Mrave jsu t periferni Kzusice (+ neperiferni Bhate Malkvice), ve vychdnich Cechach tradv (+ Rana) a na Vysce Vepfikv (H- Skuhrv). Z jejich rzdilne plhy vyplyvaji ruzne pf irdni pdmky, jez jsu dane zejmena nadmfsku vysku a d urcite miry Ize take hvfit ruznych lkalnich kulturach.7 I v dstupnych statistickych datech (tj. nejen pdkladve tabulky, viz Tab. 2, ale i starsi data pctu byvatel a pdbe bci z ruznych dstupnych zdrju), Ize dedukvat i hlubsi vyvjve pdbnsti. Ve vsech zkumanych bcich se tak evidentne pakuji pdbne histricke prmeny, jez jsu pravdepdbne typicke pr cely cesky a mravsky venkv v pslednim stleti. drazi se v nich prcesy urbanizace a dustrializace, pvalecny vyvj p rce 945 s naslednu vynucenu klektivizaci a take kncentrvanim zemedelske vyrby. Leta nrmalizace (70. a 80. leta) jsu patrna napfiklad v suvislsti se zmenami v admistrativnim cleneni bci, ktere cast mhly mit negativni ucky v pdbe ruseni skl neb stehvani lidi mim ne-stf ediskve bce atd. Zmene zmeny je mzne sledvat na demgrafickych vykyvech ve 20. stleti. Ve svem suhrnu vsak demgraficke prmeny vedu ke dvema zakladnim vysledkum. Prvnim z nich je starnuti byvatel (tj. zvysvani pdilu lidi ve veku nad 60 let). Druhym vysledkem je ptm vetsi ci mensi ubytek byvatel v,,nasich" bcich. d rku 96 d rku 25 je pkles pctu byvatel nejvyraznejsi v Kzusicich (-67 %!) a relativne nejmensi ve Vepf ikve (-26 %). Pkud bychm v kratksti prvnali periferni a neperiferni bce, u tech neperifernich je patrna pfece jenm vetsi demgraficka dynamika. Ilustrvat tt tvrzeni Ize mensim pklesem neb dknce stagnaci pctu byvatel zejmena v pslednich patnacti letech, ale take rela- 7 Rzsahlejsi text, ktery ppisuje,,pfibehy" bci, viz Abramuszikva Pavlikva, E., Kucerva, E, Smidva, M. (28) Periferie zblizka - studie tfi perifernich bci a jejich susedfi.(studie CESES). Praha: CESES FSV UK. 7

7 tivne vetsim pctem narzenych deti i migracnim phybem d i z bce, cz dklada pfece jenm pnekud vetsi atraktivitu bci. Pr vsechny sledvane bce (men periferni i neperiferni) je take charakteristicka hmgenita etnicka a kulturni. Zkusensti s jedntlivci neb dknce skupami jetnickeh puvdu jsu zcela mimalni. Srvnatelna je rvnez strategic byvatel v blasti bydleni. Typicke je ttiz vicegeneracni suziti rd ve splecnem dme. Tent jev Ize chapat jak kmbaci mnha faktru. Takve bydleni muze byt viditelnym pruvdnim jevem stale pevnych rdnych vazeb na venkve, ale i eknmicku nutnsti, neb se muze udrzvat jednduse diky celkve vyhdnsti takve situace. Rvnez se zda, ze pkud lide zakladaji nvu rdu a stehuji se, ptm stehvani je cast mezene na nejblizsi kli (susedni bce ci blizke male mest). Existuje zde pravdepdbne nejen silna vazba na rdu, ale i na lkalitu. V suvislsti s lkalitu Ize dknce hvfit i typickem mistnim patritismu. bcanum se v zasade v jejich bci a jeste spise v jejich,,kraji" libi a maji k nemu vztah. Tt tvrzeni statne pdpruje i fakt, ze d bci se v nekterych pf ipadech na duchd vraceji rdaci, ktef i jak mladi desli jam, nejcasteji d vetsich mest, a chalupafi jsu cast ptmky mistnich, ktef i emigrvali d mest. Behem vyzkumu a nasledne analyzy se nam pdafil identifikvat neklik zakladnich prblemvych kruhu, ktere jsu, jak se zda z prvedeneh zakladnih srvnani s neperifernimi bcemi, ve vetsi mire spjeny prave s perifernimi bcemi. Nelze hvfit trn, ze by sl prblemy nezname neb uplne nve. Jejich existenci byl mzne d znacne miry pfedpkladat i na zaklade becne zkusensti scilga (a nejen scilga). Prstfednictvim vyzkumu jsme se pkusily tyt prblemy identifikvat, pdrbneji analyzvat a mzna je az trchu prvkativne pjmenvat. Bhate mznsti zkumani perifernich bci pfasi prblematika zamestnansti. Statisticka data naznacuji sice urcite prblemy s nezamestnansti, t ale znamena, ze v abslutnim pctu muze zdanlive prcentualne vyska nezamestnanst pstihnut v male bci jen neklik jedcu, v nekterych pfipadech ani fenmen byvatele nepstihuje (napf. Vepfikv). Pfi blizsim phledu na jedntlive bce se ale zda, ze prblemy se zamestnanim maji sirsi kntace. Jsu pravdepdbne zpusbene mensimi mznstmi vyberu prace, nebt' pf im v bci ci v jejim nejblizsim kli Ize praci najit jen tezk a neni velky vyber. S tim je spjen i nizsi fancni hdnceni, prace, ktera nedpvida vzdelani jedcu a mala atraktivita prace vubec. V nepsledni fade hraji dulezite rle i dpravni dstupnst prace na strane jedne a pf ipadna chta djizdet ci stehvat se za praci na strane druhe. Pr perr nizkym pdilen Vsechny jn zacarvanykru nema dpvida Pkud je prace djizdeni. Pku dbu, zamestns d prace vubec Vubec pr dby". V danu devsim na urv vyrvnavaji. Pf blemem, ktery vami u lekafe i velke usili. Kra na fancni n«jak dluh mu a fancni nan jsu,,na kraji Prave stat fernsti, se si (jak jsu napf struktura a jeji pf edstavitelu vyrazne zlepsi a zejmena p umznily nekt vsem d znad vych zdrju z admistrativa zdpvednstj Urcityra nu jak sdru vyzkumu d i z tech, ktere b 8 Vysksklsk ter, kde jejich v 8

8 d i z bce, cz :riferni) je take sti s jedntlivci ela mimalni. Typicke je ttiz lee chapat jak telnym pruvdi eknmicku ldnsti takve u a stehuji se, ni bce ci blizke a na rdu, ale ) typickem mistste spise v jejich ipruje i fakt, ze ktef i jak mladi i cast ptmky il identifikvat ik se zda z pri, ve vetsi mire, ze by sl prlzne d znacne cilga (a nejen Y tyt prblemy 'hu prvkativne asi prblematika jrblemy s nezaaze zdanlive prbci jen neklik epstihuje (napf., ze prblemy se usbene mensimi ;jblizsim kli Ize zsi fancni hdi atraktivita prace dstupnst prace za praci na strane druhe. Pr periferni bce je rvnez typicka vzdelanstni struktura s velmi nizkym pdilem vysksklsky vzdelanych lidi.8 Vsechny jmenvane jevy splu d znacne miry suviseji a tvf i jakysi zacarvany kruh, v nemz se pf icy a dusledky slevaji v jedn. Pkud clvek nema dpvidajici vzdelani, jeh sance ziskat dbre zamestnani je mensi. Pkud je prace mal fancne hdncena, nevyplati se z hlediska draheh djizdeni. Pkud autbus, pf ipadne vlak, z periferni bce jede v nevhdnu dbu, zamestnanec nema ju mznst, nez puzit vlastni aut neb se d prace vubec nemuze dstat. Vubec prblem s dpravni (ne)bsluznsti Ize chapat jak,,znameni dby". V danu chvili byvatele bci nedstatek spju fesi svepmci pfedevsim na urvni rdy, a vetsu se tak s nim relativne dbf e prakticky vyrvnavaji. Prest vsak pr ne je nedstatecna dpravni bsluznst prblemem, ktery nesuvisi jen s praci ale rvnez sklm dchazku, navstevami u lekafe a neb ufadu. Vyfesit h uspkjive stji bcany pmerne velke usili. Kraj a take bce samtne se tet zdpvednsti - s dkazem na fancni neudrzitelnst (nerentabilnst) dpravy - vicemene vzdali. Jak dluh muze byt takva situace udrzitelna? Je pravdu nerentabilnst a fancni narcnst spravedlnitelnym duvdem pr vytvafeni mist, jez jsu,,na kraji"? Prave statisticka data, ze kterych vychazi kriteria pr urceni (ne)perifernsti, se sustfedi ui ze sve pdstaty na zachyceni frastruktury bci (jak jsu napf. kanalizace, plynfikace, vdvdy atd.). A pfedevsim frastruktura a jeji zkvalitneni je nahlizena vetsu zdpvednych lidi, vcetne pfedstavitelu bci, jak zpusb jak Ize zatraktivnit bec jak takvu a take vyrazne zlepsit zivt byvatel. I pr male bce sice existuji p rce 990 a zejmena p vstupu d EU zpusby, jak ziskat fancni zdrje, ktere by umznily nektere prjekty na zlepseni frastruktury bce uskutecnit Je v em d znacne miry pf iznacne, ze zastupitele bci pvazuji vetsu takvfch zdrju za nedstupnu, prtze je s nimi spjena narcna a draha admistrativa a pf ipadne ziskani prstf edku s sebu nese (az pf ilis) velku zdpvednst. D takt velkych prjektu se prt radeji nepusteji. Urcitym fesenim by v tmt hledu mhl bft vytvafeni mikrreginu jak sdruzeni blizkf ch bci. Kazda ze sledvanych bci patf ila v dbe vyzkumu d nejakeh mikrreginu, ale sledvane periferni bce nejsu z tech, ktere by v nich hraly skutecne aktivni rli, dknce spise pvazuji 3 Vysksklsky vzdelani lid v danem miste nezfistavaji, dchazeji d vetsich center, kde jejich vzdelani muze byt mnhem lepe cenen. (pzn. aut.) 9

9 sve clenstvi v nich za nepfills pf sne.9 Z uzkeh phledu pfedstavitelu,,nasich" perifernich bci se v jedntlivych mikrreginech stfetava pfilis mnh rzdilnych zajmu a vetsi bce v nich maji vetsi slv. Muzeme v tet suvislsti hvfit zatim nevyuzitych pfilezitstech perifernich bci? Pkud an, tak jsu vazane na lidsky a scialni kapital pfedstavitelu bce, aneb klicvych akteru rzvje bce. Starstve perifernich bci se take setkavaji s alternativnimi zdrji fanci, ktere pchazeji d kmercnich firem zabyvajicich se stalaci slunecnich neb vetrnych elektraren. V tmt pfipade muze byt pzice na vnitfni periferii relativne vyhdna. Je ale faktem, ze byvatele bci temt druhum pdnikani neduvef uji a tak cast existuje rzpr mezi ficialnimi pfedstaviteli bci a jejich byvateli. Celkve se zda, ze vetsa zamyslenych i uskutecnenych dtaci ci zadsti prjekty, je rientvana spise na zlepseni frastruktury (nejvetsim prjektem v tmt hledu byla v bcich zejmena plynfikace) a ne na zlepseni spluziti v bci. Pdpra psplitsti, sudrznsti, identity, becnich aktivit ci znvubnveni neb vytvafeni tradic stji jednznacne spise na jedntlivcich neb dsud fungujicich splcich/sdruzenich. S velku miru jistty Ize f ici, ze je t prave aktivita jedntlivcu a sdruzeni, ktera v danych bcich udrzuje a rzviji vzajemnu sudrznst a psplitst. V bcich, ktere jsme sledvaly, tradicne a dluhdbe pusbi neklik sdruzeni ci splku. Ty jsu zde reprezentvany pfedevsim hasicskym sbrem neb mysliveckym sdruzenim. Je sice zfejme, ze jak v pfipade perifernich tak i neperifernich bcich, je,,zlata dba" splku davn pryc (za tu se da urcite pvazvat zejmena bdbi prvni Ceskslvenske republiky), ale jsu t stale hasici a pf ipadne myslivci, ktef i rganizuji neklikrat d rka vetsi splecenske akce, at' uz jde hasicske suteze v pfipade tradva,,,statky" v Kzusicich neb paleni cardejnic ve Vepf ikve. Na splecensky zivt v bci je krme splku nejvice napjena skla. Ta je v pfipade malych bci nejen,,bycejnu" vzdelavaci stituci, ale zejmena hraje rli duleziteh centra vefejneh zivta. Snaha udrzeni skly je zmvana pfedstaviteli bci jak vyrazna pririta. )eji existence v bci muze byt i duvdem prc v bci zustat neb se d ni pf istehvat. Sucasne klem skly cast vznika aktivita, na jejimz zaklade se pfadaji nejruznejsi splecenske, pf ipadne sprtvni akce. Na nich se setkavaji nejen rdice zaku, ale i statni byvatele bce. Fungujici skla tak muze pdprvat kmunitu 9 Pf edstavitele Vepf ikva i Kzusic se k clenstvi v mikrreginu vyjadf uji chladne, puze tradv jak clen mikrreginu Hleck participval na zalzeni splecnych Technickych sluzeb, ktere zabezpecuji nakladani s dpady (tent prjekt byl fancvan z PHARE). (Abramuszkva-Pavlikva, Kucerva, Smidva 28) 20

10 bci a psilvat vzajemne,,becni" vztahy. Je pf iznacne, ze ani jedna z perifernich bci nema v sucasne dbe klu, i kdyz tradicne na jejich uzemi byla. Naprst shdne sklu vsechny tf i periferni bce pf isly v 70. letech 20. stleti, evidentne na zaklade admistrativnich rzhdnuti suvisejicich se zavedenim stfediskvych bci. Mist nich sice nejprve zustaly mater ske skly, ale ty zase nevydrzely tlak na knci 90. let., kdy se nedkazaly vypf adat s nedstatkem deti a take knkurenci lepe vybavenych sklek v jych bcich.0 Pr zivt v bci jsu ale nesmirne dulezita take mista, kde se lide pravidelne vzajemne setkavaji, mluvi splu, pfedavaji si frmace nejruznejsih razu, pznavaji se. Takvymi misty v malych bcich byvaji zejmena hspdy, bchdy a kstely. I v tmt pf ipade jsu rzdily mezi perifernimi a neperifernimi bcemi viditelne. U neperifernich bci je pfece jenm patrna jejich vetsi rzmanitst. V pf ipade bchdu ve vybranych bcich pdnika tradicni P - Jednta, ktera bezespru tezi jeste z dby pf ed rkem 989. Nabizi sice v zasade jen zakladni zbzi, a t v mezenych teviracich hdach, ale na bezne nakupy je t pr bcany relativne dstacujici. I na venkve se ttiz lide pf i- zpusbili nakupvani ve vetsich supermarketech v blizkych vetsich centrech (Brankvice, Chtebf neb Hlsk v Cechach). Phststvi se udrzuji (neb d nedavne dby udrzval - v pf ipade Kzusic) stale v prvzu. Tradice, ze v kazde pf adne vesnici musi byt hspda, je stale jeste silna, jeji nepf itmnst pak jak by naznacvala urcitu rezignaci byvatel. Zda se, ze jeste prblematictejsi je situace, ktera vyplyva z pusbeni cirkvi v danych perifernich bcich. Pfestze vsechny tfi patfi d reginu (jizni Mrava, Vysca a vychdni Cechy smerem na Mravu), kde se lide casteji hlasi k nabzenskemu vyznani, nabzensky zivt temef upadl. Vepf ikv a Kzusice na svem uzemi maji jen kaple a tak praktikujici vef ici djizdeji jam. V tradve se sice kstel nachazi, ale mse se zde kna jednu za 4 dni. Cirkev v pf ipade techt bci v pdstate rezignvala (z nejruznejsich pragmatickych duvdu) na aktivni praci s mistnimi vef icimi a jen malktef i z nich jsu chtni pravidelne navstevvat svatstanky jde. Jak ukazuji zkusensti z neperifernich bci, dbry faraf muze byt clvekem, klem nejz se mhu dehravat nejen ciste nabzenske aktivity, ale rvnez muze svu autritu pdpf it je ciste,,svetske" udalsti (v Rane napf i- klad splupracuje se sklu, ve Skuhrve vybrali 6 tisic Kc d farniku na pravu kstela). 0 Ve dvu ze tfech neperifernich bcich jsu stale skly (.-4. stupeft) v prvzu a pfedstavitele bci je chteji za kazdu cenu udrzet. (pzn. aut.) 2 *,!

11 Jak ale vidi svuj zivt v bci jeji byvatele? Sebereflexe byvatel je, jak uz byl fecen vyse, zalzena velmi cast na mistnim patritismu, byt' ne vyhradne - t plati zejmena pr byvatele, ktefi se d bci dstali prstfednictvim snatku (urcita dtazitst plati zejmena pr pfistehvale zeny, jejich kfeny jsu spise v jejich puvdnich dmvech). byvatele bci ziji v dane lkalite v pdstate radi. Maji tu sve kfeny, rdu, je t pr ne duverne zname mist. Takve nazry tvfi jakysi pzitivni..backgrund" kazdeh dalsih knkretnih pstje, ktery muze byt, a take cast je, kriticky. Zejmena starsi lide vnimaji vyvj v jedntlivych bcich spise negativne: zda se jim, ze vse upada, ze nic neni, jak byl drive. T je samzfejme z vetsi casti typicky generacni pstj, ktery ale v pf ipade perifernich bci, muze mit i sve,,realne" dpady. Temi mhu byt napfiklad mizeni skl neb drasticke mezeni dpravni bsluznsti, ale i knec nekterych tradicnich blizkych zamestnavatelu. Mladsi byvatele perifernich bci kriticky vnimaji, c se deje klem, ale zarven se s tim vyrvnavaji lepe nez generace starsi. Jsu sbestacnejsi. Dvedu si pfedstavit i t, ze by za urcitych klnsti desli ze svych bci. Zatim vsak zustavaji. Uvedmuji si ttiz i t, ze ziji v trn, c se cast nazyva pekne zivtni prstf edi (a t je take t, c laka chalupare z mesta, ktefi se v perifernich bcich vyskytuji) a stale jeste se dmnivaji, ze na vesnici je klid, lepsi mezilidske vztahy a vetsi bezpecnst. Da se tedy f ici, ze na jedne strane je pzice,,na knci sveta", tedy vedmi perifernsti, znevyhdnujici a na strane druhe si i v tet pzici lide dkazi nalezat pzitivni pfistup a vyuzivat vyhd sve pzice. Lide, ktefi ziji v perifernich uzemich se vetsu nezamysleji nad tim, zda a jak mc je jejich pzice periferni. Snazi se pf irzene resit svu zivtni situaci a prblemy ci vyhdy s tim suvisejici. Vsechny tf i sledvane periferni bce vhdne charakterizuje jisty knzervativismus a uzavfenst. Jak samtni byvatele, tak pfedstavitele bce se jen neradi pusteji d cnsti, ktere jsu jednak spjeny s nejakymi velkymi zmenami a pak take s fancni zatezi. V tmt smyslu se zda byt eventualni rzvj bci spise mene pravdepdbny. Rzhdujici klnsti pfi dalsim vyvji bci muze byt tak kvalita elit (v mistnim prstfedi pfedevsim becni zastupitele, ale rvnez aktivni byvatele), Je vsak tazku, zda jejich kvalita muze byt dstatecne silnym faktrem pr uspesny rzvj bce. Nicmene jejich (ne)pf itmnst, jak vypvidaji nase sndy, muze pusbit jak negativni ci napak pzitivni impuls pr samtnu bec a take pr jeji vnitf ni scialni sudrznst. Zadna z vybranych perifernich bci nepatf i k periferiim na uplnem kraji. Jsu z hlediska perifernsti spise,,prumerne", cz byl patrne i pfi 22

12 )byvatel je, tismu, byt' istali prvale zeny, sle bci ziji p t pr ne ickgrund" ist je, krispise negaamzfejme xnich bci, nizeni skl ych tradic- >ci kriticky ezgenerace citych kltiz i t, ze i t, c laka :ale jeste se >ezpecnst. :dy vedmi lide dkazi izijivperic je jejich >rblemy ci e jisty knivitele bce jakymi vella byt evenkvalita elit iktivni bysilnym fakiak vypviimpuls pr na uplnem patrne i pf i samtnych navstevach v,,nasich" bcich. Jejich vzhled na prvni phled nedikval vyrazne prblemy. tevira se tim i dalsi tazka. Kde muze lezet vlastne»hranice" mezi periferni bci a jejim neperifernim susedem (samzfejme, pkud budeme periferie vnimat v ramci nasi defice a kriterii, ktera jsme puzily)? Lze pravdepdbne hvfit becnych trendech spjenych s venkvem jak takvf m, ale nase snda a vubec pf istup,,zblizka" naznacuje, ze kazda bec je take d znacne miry specificky pf ipad, a ze periferni bce maji vlastni mzaiku duvdu, prc je situace v nich takva, jaka je. Periferni bce, v nichz jsme prvadely vyzkum, jsu zatim,,jen" mezeny barierami mensih phdli, vetsi vzdalensti d mnha dulezitych sluzeb, malu atraktivitu pr pf ichd neb udrzeni mladych lidi v bci a zmvanu knzervaci stavu Nehrzi jim bezprstfedni zanik. 2ivt v nich tak take znamena (alespn v nasich pf ipadech) pekne, zdravejsi a bezpecn zivtni prstfedi, klid, a snad i lepsi mezilidske vztahy nez ve meste. Je t nadeje d buducna? Literatura Abramuszikva Pavlikva, E., Kucerva, E, Smidva, M. (28). Periferie zblizka - studie tfi perifernich bci a jejich susedti. (Studie CESES). Praha: CESES FSV UK. Musil, J. Muller, J. (26). Vnitfni periferie Ceske republiky, stidlni sudrznst a scialni vyluceni. (Studie CESES). Praha: CESES FSV UK. Musil, J. (24). Sucasna pjeti scialni sudrznsti a Ceska republika. s In Musil, J. a kl. Pjeti scialni sudrznsti v sudbe scilgii aplitlgii. Praha: CESES FSV UK. Nvtna, M. (ed.) (25). Prblemy perifernich blasti. Praha: Pfirdvedecka fakulta UK. Summary In this article, we have tried t present the theme f ner peripheries the Czech Republic-usg studies f three small villages. In ur apprach, ner peripheries are defed as scially and ecnmically disadvantaged lcalities. The criteria fr the identificatin f ner peripheries clude selected statistical data (7 dicatrs frm the 2 Ppulatin and Husg Census and changes ppulatin between 970 and 24). n the basis " Bezespru by byl zajimav6 pakvat pdbn^ vyzkum v bcich, jez patfi z hlediska perifernsti k tern nejvice hrzenym. (pzn. aut.) 23

13 f these criteria, ner peripheries were identified as beg typically lcated near reginal brders and n the margs f large cities. Studies f specific peripheral villages were undertaken rder t attempt t shed light n this issue frm up clse (i.e. qualitative research) and t illustrate deeper cnnectins nt visible the statistical data. In particular, peripheral villages tend t be characterized by similar demgraphics (an agg and declg ppulatin) and histry (urbanizatin, cllectivizatin, changes reginal and lcal autnmy, etc.). We may assume that peripheral villages are hme t prblems assciated with the quality and accessibility f wrk and services and als with a strng level f cnservatism (i.e. lack f enterprise) amng lcal pliticians. The study has als shwn that the (nn)existence f schls, active civic assciatins and dividuals can psitively r negatively affect scial life villages. Pfi h

14 "s7"0^. rs P> " riz' "' W «a. i=! g.-h-*! 2-8 B- i-* t^ ~D.fi S7 eh <T> c«n D- VnitFni periferie v uz im a sirsim vymezenl 25 (subreginalnf jedntky s 9 a vice ukazateli ze 7 v nepfiznivych kvtilech a se snizenym pdilem na CR i 99-24) pdle 424 subreginalnich jedntek u23l vymezenl fledntkys 9 a vice ukazateli z kvtile se snbenym pdilem nacr ! 99-24) slrsi vymezenl fledntkys 9a vice ukazateli za 7vneprlznivyh kvtilech) Hraniek..25 Hranica krajfi Hranlce subreginalnich jedntek 2 pdkladu cisu zpracval RS PRAHA. a.s. Mapvy pdklad «ZK 23 t

15 Tab. 2 - Vybrane periferni bce a cele subreginalni jedntky, d kterych patfi 0 -! 5 ^> -*, S "!»u C >u w >- 2^ g <n 'rt d & ^ * C!"^ "^"^ 5; ^ <u ' > d -a i i >S3 J r <7\J i CN Cfs cd CP\. i i-* >N Ctf i C^- >N CS * S m IX. v ^ t^. tx I ^ i i m ' m * tv. r-h m i i i i ^ ^ i c ^ "^ \ ^ * 0 "vt* i i t^ I i i ^ i < 3 i ^ "v -* i i ^i i t< K" _ pv. f i-h f^.. i Cx c "^ c" T> Is t^ t t C-. >u 0- S _ t J -> D c c -CS c 0 "S a Cl ta J ^ 4 c D D ~. xf Kruna Kruna p 3,r! U tradv ni I PI j-i U i Svratuch nkruna i-i J3 U Fi ft J3 >;-< js D a2 ^ >S-i P-, D n n PQ ^ ^>y "i> t3 ffi PQ S t-l ^S >!-< P-t «.3 D T) 0 PQ n "> b a i i avepfikv ^2 s >s~< rij D TJ ca 3 "> c«hi Brankvic <a u Brankvi!> m Dbrckn <u u Brankvi ^- > a <u Chvalkvi< (U u Brankvi P^ > KzuSice (U u Brankvi ^ > 3 <L> U Brankvi <u _u Nemchv u Brankvi ^> ^> 26

16 VySkv Vyskv Vyskv MEAT cfjhr.dcivv'j C L. Brankvice Brankvice Brankvice rcaivaxkvrcb KzuSice Malky Nemchvice " , 49,8 67, 63,2 9,8 77,0 97,3 03,5-26,57-6,6-7,09 3,43-9,83-4,63 2,49 8, ,5 5,5,75 Si 3 I CL. f Subreginalni jedntka kres Pdil byvatel 2 ve veku d 24 let 60 let a vice 99 2 Pcet prac. mist na ek. akt. zam. 2 Mira nezamfestnansti (pcet nezamestnanych na ek. akt.) SLDB 2 fijen 22 prsec 24 duben 25 Chrudim Kruna Kruna 33,4 2,4 67,7 6,5 6,8 5,38 5,73 9,69 8,46 Chrudim Kruna tradv 33,9 20,8 64,7 64,9 42,3 8,39 8,70 4,9,6 Chrudim Kruna Svratuch 33,4 20,2 66,4 63,6 57, 7,8 7,32 9,26 6,02 HavlickuvBrd Uhelna Pfibram Uhelna Pfibram 29,5 27,4 60,4 60,3 3,5 8,4 8,93 0,4 9,95 HavliakuvBrd Uhelna Pfibram Brek 30, 28,0 50,7 54,5 64,0 3,85 5,66 3,46 5,77 HavliflcuvBrd Uhelna Pfibram Vepfikv 32,8 2,3 58,3 60,8 28, 4,47 5,06 7,26 8,38 VySkv Brankvice Brankvice 36,0 4,5 46,2 50, 5,4 0,83,85 9,55 0,9 Vyskv Brankvice Dbrckvice 34,3 22,4 33,3 54,8 38,7 24,39 30,43 23,7 9,5 Vyskv Brankvice Chvalkvice 24,6 29, 55,9 56,6 64,0 3,79 8,40 9,83 6,38 VySkv Brankvice Kzusice 22,6 34,9 63,0 60,4 93,5 20,5 26,83 30,77 30,77 Vygkv Brankvice Malky 29,6 23,2 48,3 49,3 36,4 6,67 2,54 2,2 5,5 Vyskv Brankvice Nemchvice 29,2 26,8 54,3 54,0 37,5 20, 6,90 2,3 9,23

Inner peripheries from a distance and a close

Inner peripheries from a distance and a close MPRA Munich Persnal RePEc Archive Inner peripheries frm a distance and a clse Abramuszkva Pavlikva, Eva; Prudky, Libr; Smidva, Michaela and Kucerva, Eva Charles University Prague 29 nle at http://mpra.ub.uni-muenchen.de/30624/

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden

Více

20 let modernizace koridorů a co dál?

20 let modernizace koridorů a co dál? 20 let mdernizace kridrů a c dál? Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie Praha, 21. listpadu 2013 začátek mdernizace tranzitních železničních kridrů v rce 1993 p 20 letech máme příležitst k zamyšlení jaké

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury Zabezpečvací technika v kntextu kncepce rzvje železniční infrastruktury Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie České Budějvice, 12. listpadu 2013 Kncepce rzvje železniční infrastruktury vstupy: technické

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4130-80-2015 bvyklé ceně nemvitsti - pzemku parcel.č. 846 se stavbu garáže na pzem. parc.č. 846, bec Pardubice, k.ú. Svítkv, kres Pardubice, kraj Pardubický Objednavatel znaleckéh psudku:

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. M A J E T Í N ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH A. TEXTOVÁ ČÁST ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. e-mail: palacka@usbrn.cz 602 00 Brn, Příkp 8 tel.: +420 545

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC

POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC ZNALECKÝ POSUDEK č. 19/107/2014 O CENĚ NEMOVITÝCH VĚCÍ POZEMEK S OBJEKTEM BYDLENÍ Č.P. 42 SVRČOVEC (POVINNÍ VLASTIMIL ĎURIŠ A JAROSLAVA ĎURIŠOVÁ EX 660/09119) OBJEDNATEL OCENĚNÍ: ÚČEL OCENĚNÍ: EXEKUTORSKÝ

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 8850-350/2014

ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 8850-350/2014 Oceňvací a znalecká kancelář s.r.. se sídlem Václavské náměstí 832/19, Praha, kancelář Sušilva 1938/26, Přerv tel.: 608 251 025, 776 284 814, 581 331 601, email: vingralek@psudek.cm zapsaná v bchdním rejstříku,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX004YPRY* UOHSX004YPRY ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S338/2012/VZ-13234/2013/512/JHl Brn 15. července 2013 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna

Více

BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Akce: BLUDOV ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ČISTOPIS Evidenční čísl: 29 004 309 Přizvatel: Městský úřad Šumperk dbr strategickéh rzvje, ÚP a investic náměstí

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 PODĚKOVÁNÍ Hlavní pděkvání patří panu dc. Ing. Jarslavu

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

se sídlem Purkyňova 125, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek

se sídlem Purkyňova 125, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek STATIKUM s.r.. znalecký ústav jmenvaný Ministerstvem spravedlnsti ČR se sídlem Purkyňva 125, Brn 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: bjednavka@statikum.cz Ve věci : Znalecký

Více

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č.

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č. STATIKUM s.r.. znalecký ústav jmenvaný Ministerstvem spravedlnsti ČR se sídlem Hudcva 78c, Brn 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: bjednavka@statikum.cz Znalecký psudek č. 1122-105-2014

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL: ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ORP NOVÝ BYDŽOV Městský úřad Nvý Bydžv Masarykv nám. 1, Nvý Bydžv

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Koncepce Smart Administration města Mohelnice

Koncepce Smart Administration města Mohelnice Mtt: Smart Administratrin = měkké metdy + tvrdá data Kncepce Smart Administratin města Mhelnice Draft 1.0, 25.1.2010 1. Obsah 1. OBSAH... 2 2. VYMEZENÍ SMART ADMINISTRATION... 3 3. SMART ADMINISTRATION

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 Smluva závazku veřejné služby zabezpečení lékařské phtvstní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 uzavřená pdle ust. 1746 dst. 2 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů S m l u v n í s

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

STATIKUM s.r.o. znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR

STATIKUM s.r.o. znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR STATIKUM s.r.. znalecký ústav jmenvaný Ministerstvem spravedlnsti ČR se sídlem Hudcva 78c, Brn 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: bjednavka@statikum.cz Znalecký psudek č. 1579-134-2015

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

I Saldo: přl]my - výdaje -1027

I Saldo: přl]my - výdaje -1027 Elektrnicky pdepsán Návrh rzpčtu Ústeckéh kraje na rk 201 ~ 22.11.2013 9:50:44 Návrh rzpčtu Ústeckéh kraje na rk 2014 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v suladu s rzpčtvým výhledem na bdbí

Více

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č.

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č. STATIKUM s.r.. znalecký ústav jmenvaný Ministerstvem spravedlnsti ČR se sídlem Hudcva 78c, Brn 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: bjednavka@statikum.cz Znalecký psudek č. 1256-239-2014

Více

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz OBNOVA NERATOVA Prjekt Sdružení Neratv,.s. www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi a putníh místa pmc lidem s pstižením a puštěným dětem

Více

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014 Zápis z valné hrmady TJ Skl Mheln dne 23. 2. 2014 SOKOL / 2014 / Valná hrmada OBSAH 1 ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY TJ SOKOL MOHELNO 2014... 2 1.1 Zahájení, přivítání hstů... 2 1.2 Vlba předsednictva, návrhvé,

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

2) Celkové vyhodnocení úspěšnosti zjišťování pachatelů TČ u územního odboru

2) Celkové vyhodnocení úspěšnosti zjišťování pachatelů TČ u územního odboru Č.j.: KRPM-6834-5/ČJ-2011-1409UO Hanušvice 20. ledna 2011 Výtisk č. Pčet listů: 3 Bezpečnstní zpráva nápadu trestné činnsti a stavu veřejnéh přádku ve služebním bvdě OOP Hanušvice za bdbí d 1. 1. 2010

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

B Ř E Z I N Y Ú Z E M N Í P L Á N A. TEXTOVÁ ČÁST

B Ř E Z I N Y Ú Z E M N Í P L Á N A. TEXTOVÁ ČÁST B Ř E Z I N Y Ú Z E M N Í P L Á N A. TEXTOVÁ ČÁST URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. 602 00 Brn, Příkp 8 Akce: BŘEZINY Územní plán čistpis Evidenční čísl: 27-006-166 Přizvatel: Městský úřad Plička

Více

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014 Cena hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 1. Úvdem Cenu hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 vyhlašují: Rada Plzeňskéh kraje, Reginální hspdářská kmra Plzeňskéh

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9 I. Splečnst Academy center.p.s. byla ntářským zápisem zakládající listiny zalžena dne 21. 4. 2008. Její zakladatelem je pan Ing. Jsef Mráz (540430/1078) bytem

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Program Akce příroda. Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2

Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Program Akce příroda. Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1 1. Vymezení prgramu Akce přírda Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1.1 O c prgram usiluje Hnutí Brntsaurus (dále

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více