Inner peripheries from a distance and a close

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inner peripheries from a distance and a close"

Transkript

1 MPRA Munich Persnal RePEc Archive Inner peripheries frm a distance and a clse Eva Abramuszkva Pavlikva and Libr Prudky and Michaela Smidva and Eva Kucerva Charles University Prague 29 nle at MPRA Paper N , psted 2. May 20 20:2 UTC

2 Vnitfni periferie s dstupem i zblizka Michaela Smidva, Eva Kucerva, Eva Abramuszkva Pavlikvd2 Za jednu z mnha dimenzi scialni sudrznsti je mzne pvazvat scialne-prstrvu rganizaci splecnsti.3 Velmi zjedndusene fecen, v ramci vetsi splecenske jedntky, jaku je napfiklad stat, byva uspfadani v prstru nervnmerne a hetergenni. Nektere casti zeme jsu velmi dynamicke, dbfe se rzvijeji, jsu atraktivni pr byvatele, je ale pnekud zastavaji neb stagnuji a jsu v nich relativne mezene mznsti pr tamejsi usedliky. Takva gegrafick-scialne znevyhdnena uzemi nazyvame vnitfni periferie. Jsu t uzemi, kde jeh byvatem rnaji ztizenu mznst participvat na bvyklych bdanskych aktivitach. Mhu byt rvnez mezeni nedstatkem dbrych pracvnich pf ilezitsti, slabsi dpravni bsluznsti dane lkality, (ne)dstupnsti lekaf ske pece, vzdelavacich stituci i scialnich sluzeb neb mal rzvutu technicku frastrukturu atd. Vysledkem takveh stavu muze byt scialni exkluze ci margalizace lidi zijicich v danem prstru. Z pstaveni vnitfni periferie take pfipadne vyplyvaji prblemy v suvislsti s slabenu scialni sudrznsti, a t jak v ramci dane mensi lkality, tak ve vetsim (statnim) celku, men v pdbe nesudrznsti perifernich uzemi a ne-perifernich uzemi. Muze tak dchazet k rzvirani scialaich nuzek mezi centry a periferiemi a rzdily se mhu stale zvyraznvat. Ve vnitfnich periferiich tak splecne pusbi nevyhdna plha (tj. gegraficke pdmky, relativne velka vzdalenst d centra) a s tim zhrsene scialni pdmky (jak na lirvni technicke frastruktury tak z hlediska spluziti lidi). Prave vyzkumem vnitfnich periferii jsme se zabyvaly v ramci prjektu Scialni a kulturni sudrznst v diferencvane splecnsti 24-28* Text vznikl v ramci nardnih prgramu v^zkumu..kulturni a scialni sudrznst v diferencvane splecnsti", jehz hlavnim resitelem byl prf. J. Musil. 2 Mgr. M. Smidva, PhD., Ing. E. Kucerva, Mgr. E. Abramuszkva Pavlikva, M.A., vsechny Centrum pr scialni a eknmicke strategic, Fakulta scialnich ved Univerzity Karlvy, Praha. 3 pfistupech k pjmu scialni sudrznst vice napf. Musil, J. (24). Sucasna pjeti scialni sudrznsti a Ceska republika. s In Musil, J. a kl. Pjeti scialni sudrznsti v sudbe scilgii a plitlgii. Praha: CESES FSV UK. 4 Cisl prjektu J 028/04-DP2, zadavatelem byl Misterstv prace a scialnich veci. 3

3 A v riasem pfispevku se pkusime shrnuti nejdulezitejsich pznatku, ktere se bjevily v suvislsti s prvedenymi mikrsndami ve vybranych vnitf - nich periferiich. Samtne tema takt vymezenych vnitf nich periferii neni nve. Je svym zpusbem navratem d rku 984, kdy prf. J. Musil a Terplan (Statni ustav pr uzemni planvani) pracvali na prvnim vymezeni vnitfnich periferii v tehdejsim Ceskslvensku. Primarnim zamerem vyzkumu byl jak v rce 984 tak v sucasne dbe, pkusit se vymezit mensi uzemni jedntky, nez jsu napfiklad kresy neb kraje. Za timt pfistupem stal, a nadale stji, pf esvedceni, ze reginalni diferenciaci je ptfeba zkumat c nejjemnejsim rastrem, prtze jede ten dkaze dhalit nektere mene viditelne ci specificke prblemy a suvislsti.5 Jak jsme naznacily vyse, vymezeni perifernich uzemi navazal v trchu pzmenene pdbe na metdu puzitu jiz v 80. letech prf. J. Musilem, kdy byla tehdejsi Ceska republika (jak sucast Ceskslvenska) rzdelena na 96 uzemnich jedntek. Vzhledem ke zmenam zpusbenym admistrativnim slucvanim bci (70. a 80. leta 20. stleti) a pzdeji rzlucvanim bci (90. leta 20. stleti), se knstrukce jedntek v sucasne pdbe pnekud zmenila. Tzv. generelvu jedntku6 tvf i centralni bec a neklik susednich bci, jez dhrmady dispnuji alespn zakladnimi bsluznymi funkcemi (skla, psta, atd.) a zarven jsu na jejich uzemi alespn nektere uf ady (napf. mestsky, matricni, pf ipadne stavebni). Nve rzdelenych subreginalnich (generelvenych) jedntek je pak 424. Jaka kriteria byla puzita pr rzdeleni subreginalnich jedntek na ruzne typy uzemi, tedy na vnitfni periferie a ne-periferni uzemi (knkretne: metrplitni centra, uzemi reginalnich center a statni uzemi)? Celkem byl puzit 7 dikatru ze SLDB 2 (viz Tabulka ). A ty byly navic dplneny ukazateli rustu ci ubytku byvatel mezi lety 970 az 24. Pr identifikaci vnitfnich periferii, jez jsu pr nas hlavnim bjektem zajmu, byla zakladni skutecnst, ze 9 a vice dikatru se phybval pd stanvenu hranici (tj. patf ily d dvu nejnizsich respektive nejvyssich kvtilu subru u jednh dikatru). Uzsi vymezeni vnitfnich periferii byl navic psilen jeste ukazatelem pklesu byvatel ve sledvanem * Samzfejme existuji i jak defvane (vnitfni) periferie. Zde dkazujeme napfiklad na pfehledvy clanek Vyzkum perifernich blasti autrfi Tmase Havlicka, Pavla Chrmeh, Vita Jancaka a Mirslava Marady, ktery byl sucasti publikace Nvtna, M. ed. (25). Prblemy perifernich blasti. Praha: Pf irdvedecka fakultauk. 6 Generelva jedntka byl pjem, ktery se bjevil jiz v 70. letech 20. stleti v suvislsti s vytvafenim pdkladu pr slucvani bci, Takve pdklady vznikaly prave v TERPLANU, tehdejsim ustavu reginalnih planvani. (Musil, Miller 26) bdbi (tj nastavene uzemicr hem pf ipa byvatel ( Tab. - Nizky p Vysky p Vysky p Vysky p maturit Nizky p Nizky p v bci Vysky p byvatel Vysky p z celkve Nizky p pctupra Nizky p pctu ek Nizky p eknm Nizky p z celkv Vysky p Vysky p sluzicic Nizky p bydleny Nizky p pctu tr Nizky p bytvyc Zdrj: Mu nst a sc 4

4 bdbi (tj. 9 dikatru a vice + pkles byvatel ). Plcha takt nastaveneh uzemi byla v prvnim pfipade (sirsi vnitfni periferie) 3,4% uzemi CR a pcet byvatel necelych 980 tisic (k zacatku rku 25), ve druhem pfipade (uzsi vnitfni periferie) byla plcha 6,7% a pfiblizne 480 tisic byvatel (ke stejnemu datu). Tab. - Indikatry pr urceni perifernich uzemi Nizky pdil byvatel v e veku 0-24 let z celkveh pctu byvatel Vysky pdil byvatel ve veku 60 let a vice z celkveh pctu byvatel Vyskf pcet vdv na zen ve veku 60 let a vice Vysky pdil byvatel ve veku 5 let a vice se vzdelanim neukncen^m maturitu z celkveh pctu byvatel ve veku 5 let a vice Nizky pcet byvatel s VS vzdelanim na byvatel ve veku 25 let a vice Nizkf pcet pracvnich mist na byvatel eknmicky aktivnich a bydlicich vbci Vysk^ pdil nezamestnanych z celkveh pctu eknmicky aktivnich byvatel bydlicich v bci Vysky pdil pracvnich mist v dvetvich zemedelstvi, lesnictvi a ryblv z celkve pctu pracvnich mist Nizky pdil pracvnich mist v dvetvich prumysl a stavebnictvi z celkveh pctu pracvnich mist Nizkf pdil zamestnavatelu a sb samstatne vydelecne cnych z celkveh pctu eknmicky aktivnich sb Nizky pdil eknmicky aktivnich v tzv. terciarnim sektru z celkveh pctu eknmicky aktivnich sb Nizk^ pdil trvale bydlenych bytu v dmech pstavenych v bdbi z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Vysky pdil nebydlenych bytu z celkveh p tu vsech bytu Vysky pcet bytu v rdnych dmech bydlenych pf echdne aneb sluzicich k rekreaci na trvale bydlenych bytu v rdnych dmech Nizky pdil trvale bydlenych bytu s plynem v byte z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Nizkf pdil trvale bydlenych bytu pf ipjenych na kanalizacni sit' z celkveh pctu trvale bydlenych bytu Nizkf pdil bytvfch dmacnsti s sbnim pcitacem z celkveh pctu bytvych dmacnsti Zdrj: Musil, J., Muller, J. (26) Vnitfni periferie Ceske republifty, scialni sudrznst a scialni vyluceni. Studie CESES. Praha: CESES FSV UK. 5

5 Ve vysledku je pfiznacne, ze vnitf nimi periferiemi jsu zejmena blasti hranic kraju, krajve blasti metrplitnih uzemi Prahy, stravy, Brna, neb klem mensich reginalnich center, a rvnez plati, ze v Cechach je vice perifernich uzemi nez na Mrave. Na zaklade mapy (viz brazek ), v niz jsu identifikvane vnitfni periferie, jsme se rzhdly prvest tfi mikrsndy ve vybranych perifernich bcich. A sucasne s tim, jsme se tfi bce, ktere patfi k vnitfnim periferiim, pkusily prvnat se tfemi pdbnymi, jez k perifernimu uzemi nepatfi. Vyber bci prbehl ve dvu krcich. Prvnim krkem byla samtna identifikace vnitfni periferie v prstru a teprve v druhem sledu mhl prbehnut vyber knkretnich bci. Z perifernich uzemi, jsme tedy vybiraly bce, ktere jsme chtely zkumat pdrbneji a pfedevsim,,zblizka". Hlavni duvd pr takve zkumani byl nasledujici. Pf estze subreginalni jedntky jsu relativne male (pfedevsim ve srvnani s jiz zmenymi kresy neb dknce kraji), jedntlive bce d nich zahrnute se vzajemne mhu dst vyznamne lisit. Phled pf im na knkretni bec (a pf itmnst vyzkumnika pf im v bci) umzni pfipadne jak nezachytitelne suvislsti pdkryt a rvnez i frmulvat takva temata, ktera prstfednictvim statistickych dat nelze vubec neb jen krajve zaregistrvat. Je zfejme, ze takvyt pfistup je vlastne pkusem prlnuti ci alespn kmbaci kvantitativnih a kvalitativnih pf istupu. Nas vyzkum byl kncipvan jak snda ci jak pf iklad a na jeh zaklade sl v pdstate jen tevfeni dalsich temat ci tazek spjenych s vnitf nimi periferiemi a nikliv sirce zbecnujici zavery. Vnitfni periferie na jem uzemi ttiz mhu,,vypadat" zase jak, prtze Ize s dbru pravdepdbnsti cekavat, ze i pdba vnitfnich periferii je spise hetergenni a specificka pr ruzne lkality. Vyber samtnych bci byl tedy primarne dan kriteriem perifernsti a v druhe fade dstupnsti pr realizaci vyzkumu. Pfislusnst k periferii byla v nasem pfipade kmbvana s pfiznanu sbni zateresvansti (v trn nejlepsim slva smyslu) vyzkumnika. Zarven mela byt ddrzena relativne dbra mznst vzajemne srvnatelnsti vsech tfi vybranych bci. Pfi pfemysleni kncipvani vyzkumu, jsme take velmi brzy zacaly uvazvat dplneni perifernich bci gegraficky blizkymi a bdbne velkymi bcemi, ktere ale mezi vnitfni periferie nepatf i. Typlgicky prtiklad periferni bce, jsme se naknec rzhdly zkumat jen v zakladnich hledech ci charakteristikach. Tent vyzkum neperifernich susedu vybranych perifernich bci byl puze dplfikem, ktery mhl pukazat jen na nejbecnejsi dlisnsti ci pdbnsti. Mhl ale take naznacit, ze mezi perifernimi a neperifernimi bcemi nemusi byt vzdy zasadni rzdily. A ze pmyslna hranice mezi nimi muze byt skr neviditelna. 6

6 nena blasti travy, Brna, Mchjevice 'ane vnitfni perifernich periferiim, :mi nepatf i. tna identifiprbehnut chtely zkue zkumani nale (pfede- ), jedntlive lisit. Phled bci) umzni i frmulvat >ec neb jen tie pkusem 0 pf istupu. eh zaklade s vnitf nimi rie na jem avdepdb- :nni a speciperifernsti it k periferii eresvansti yt ddrzena ranych bci. i brzy zacaly bdbne vel- Ekyprtiklad idnich hleu vybranych na nejbeci perifernimi is pmyslna Z ruzne hlubky analyzy, kteru jsme chtely prvest, vyplyvaly take ruzne metdy vyzkumu periferni respektive neperiferni bce. Zatimc v perifernich bcich, na nez byla sustfedena vetsa nasi pzrnsti, byl hlavni metdu plstrukturvany rzhvr jak s ficialnimi pfedstaviteli tak s byvateli bce, pak u neperifernich bci byly rzhvry prvedeny jen s vybranym pfedstavitelem bce (starstu/starstku). Krme th se samzfejme vyuzival studium dstupnych dkumentu vybranych bcich (napf. krnik, ternetvych stranek bci atd.) D vyzkumu jsme naknec zafadily male bce (d 4 byvatel), jez se nachazeji v ruznych castech Ceske republiky. Na jizni Mrave jsu t periferni Kzusice (+ neperiferni Bhate Malkvice), ve vychdnich Cechach tradv (+ Rana) a na Vysce Vepfikv (H- Skuhrv). Z jejich rzdilne plhy vyplyvaji ruzne pf irdni pdmky, jez jsu dane zejmena nadmfsku vysku a d urcite miry Ize take hvfit ruznych lkalnich kulturach.7 I v dstupnych statistickych datech (tj. nejen pdkladve tabulky, viz Tab. 2, ale i starsi data pctu byvatel a pdbe bci z ruznych dstupnych zdrju), Ize dedukvat i hlubsi vyvjve pdbnsti. Ve vsech zkumanych bcich se tak evidentne pakuji pdbne histricke prmeny, jez jsu pravdepdbne typicke pr cely cesky a mravsky venkv v pslednim stleti. drazi se v nich prcesy urbanizace a dustrializace, pvalecny vyvj p rce 945 s naslednu vynucenu klektivizaci a take kncentrvanim zemedelske vyrby. Leta nrmalizace (70. a 80. leta) jsu patrna napfiklad v suvislsti se zmenami v admistrativnim cleneni bci, ktere cast mhly mit negativni ucky v pdbe ruseni skl neb stehvani lidi mim ne-stf ediskve bce atd. Zmene zmeny je mzne sledvat na demgrafickych vykyvech ve 20. stleti. Ve svem suhrnu vsak demgraficke prmeny vedu ke dvema zakladnim vysledkum. Prvnim z nich je starnuti byvatel (tj. zvysvani pdilu lidi ve veku nad 60 let). Druhym vysledkem je ptm vetsi ci mensi ubytek byvatel v,,nasich" bcich. d rku 96 d rku 25 je pkles pctu byvatel nejvyraznejsi v Kzusicich (-67 %!) a relativne nejmensi ve Vepf ikve (-26 %). Pkud bychm v kratksti prvnali periferni a neperiferni bce, u tech neperifernich je patrna pfece jenm vetsi demgraficka dynamika. Ilustrvat tt tvrzeni Ize mensim pklesem neb dknce stagnaci pctu byvatel zejmena v pslednich patnacti letech, ale take rela- 7 Rzsahlejsi text, ktery ppisuje,,pfibehy" bci, viz Abramuszikva Pavlikva, E., Kucerva, E, Smidva, M. (28) Periferie zblizka - studie tfi perifernich bci a jejich susedfi.(studie CESES). Praha: CESES FSV UK. 7

7 tivne vetsim pctem narzenych deti i migracnim phybem d i z bce, cz dklada pfece jenm pnekud vetsi atraktivitu bci. Pr vsechny sledvane bce (men periferni i neperiferni) je take charakteristicka hmgenita etnicka a kulturni. Zkusensti s jedntlivci neb dknce skupami jetnickeh puvdu jsu zcela mimalni. Srvnatelna je rvnez strategic byvatel v blasti bydleni. Typicke je ttiz vicegeneracni suziti rd ve splecnem dme. Tent jev Ize chapat jak kmbaci mnha faktru. Takve bydleni muze byt viditelnym pruvdnim jevem stale pevnych rdnych vazeb na venkve, ale i eknmicku nutnsti, neb se muze udrzvat jednduse diky celkve vyhdnsti takve situace. Rvnez se zda, ze pkud lide zakladaji nvu rdu a stehuji se, ptm stehvani je cast mezene na nejblizsi kli (susedni bce ci blizke male mest). Existuje zde pravdepdbne nejen silna vazba na rdu, ale i na lkalitu. V suvislsti s lkalitu Ize dknce hvfit i typickem mistnim patritismu. bcanum se v zasade v jejich bci a jeste spise v jejich,,kraji" libi a maji k nemu vztah. Tt tvrzeni statne pdpruje i fakt, ze d bci se v nekterych pf ipadech na duchd vraceji rdaci, ktef i jak mladi desli jam, nejcasteji d vetsich mest, a chalupafi jsu cast ptmky mistnich, ktef i emigrvali d mest. Behem vyzkumu a nasledne analyzy se nam pdafil identifikvat neklik zakladnich prblemvych kruhu, ktere jsu, jak se zda z prvedeneh zakladnih srvnani s neperifernimi bcemi, ve vetsi mire spjeny prave s perifernimi bcemi. Nelze hvfit trn, ze by sl prblemy nezname neb uplne nve. Jejich existenci byl mzne d znacne miry pfedpkladat i na zaklade becne zkusensti scilga (a nejen scilga). Prstfednictvim vyzkumu jsme se pkusily tyt prblemy identifikvat, pdrbneji analyzvat a mzna je az trchu prvkativne pjmenvat. Bhate mznsti zkumani perifernich bci pfasi prblematika zamestnansti. Statisticka data naznacuji sice urcite prblemy s nezamestnansti, t ale znamena, ze v abslutnim pctu muze zdanlive prcentualne vyska nezamestnanst pstihnut v male bci jen neklik jedcu, v nekterych pfipadech ani fenmen byvatele nepstihuje (napf. Vepfikv). Pfi blizsim phledu na jedntlive bce se ale zda, ze prblemy se zamestnanim maji sirsi kntace. Jsu pravdepdbne zpusbene mensimi mznstmi vyberu prace, nebt' pf im v bci ci v jejim nejblizsim kli Ize praci najit jen tezk a neni velky vyber. S tim je spjen i nizsi fancni hdnceni, prace, ktera nedpvida vzdelani jedcu a mala atraktivita prace vubec. V nepsledni fade hraji dulezite rle i dpravni dstupnst prace na strane jedne a pf ipadna chta djizdet ci stehvat se za praci na strane druhe. Pr perr nizkym pdilen Vsechny jn zacarvanykru nema dpvida Pkud je prace djizdeni. Pku dbu, zamestns d prace vubec Vubec pr dby". V danu devsim na urv vyrvnavaji. Pf blemem, ktery vami u lekafe i velke usili. Kra na fancni n«jak dluh mu a fancni nan jsu,,na kraji Prave stat fernsti, se si (jak jsu napf struktura a jeji pf edstavitelu vyrazne zlepsi a zejmena p umznily nekt vsem d znad vych zdrju z admistrativa zdpvednstj Urcityra nu jak sdru vyzkumu d i z tech, ktere b 8 Vysksklsk ter, kde jejich v 8

8 d i z bce, cz :riferni) je take sti s jedntlivci ela mimalni. Typicke je ttiz lee chapat jak telnym pruvdi eknmicku ldnsti takve u a stehuji se, ni bce ci blizke a na rdu, ale ) typickem mistste spise v jejich ipruje i fakt, ze ktef i jak mladi i cast ptmky il identifikvat ik se zda z pri, ve vetsi mire, ze by sl prlzne d znacne cilga (a nejen Y tyt prblemy 'hu prvkativne asi prblematika jrblemy s nezaaze zdanlive prbci jen neklik epstihuje (napf., ze prblemy se usbene mensimi ;jblizsim kli Ize zsi fancni hdi atraktivita prace dstupnst prace za praci na strane druhe. Pr periferni bce je rvnez typicka vzdelanstni struktura s velmi nizkym pdilem vysksklsky vzdelanych lidi.8 Vsechny jmenvane jevy splu d znacne miry suviseji a tvf i jakysi zacarvany kruh, v nemz se pf icy a dusledky slevaji v jedn. Pkud clvek nema dpvidajici vzdelani, jeh sance ziskat dbre zamestnani je mensi. Pkud je prace mal fancne hdncena, nevyplati se z hlediska draheh djizdeni. Pkud autbus, pf ipadne vlak, z periferni bce jede v nevhdnu dbu, zamestnanec nema ju mznst, nez puzit vlastni aut neb se d prace vubec nemuze dstat. Vubec prblem s dpravni (ne)bsluznsti Ize chapat jak,,znameni dby". V danu chvili byvatele bci nedstatek spju fesi svepmci pfedevsim na urvni rdy, a vetsu se tak s nim relativne dbf e prakticky vyrvnavaji. Prest vsak pr ne je nedstatecna dpravni bsluznst prblemem, ktery nesuvisi jen s praci ale rvnez sklm dchazku, navstevami u lekafe a neb ufadu. Vyfesit h uspkjive stji bcany pmerne velke usili. Kraj a take bce samtne se tet zdpvednsti - s dkazem na fancni neudrzitelnst (nerentabilnst) dpravy - vicemene vzdali. Jak dluh muze byt takva situace udrzitelna? Je pravdu nerentabilnst a fancni narcnst spravedlnitelnym duvdem pr vytvafeni mist, jez jsu,,na kraji"? Prave statisticka data, ze kterych vychazi kriteria pr urceni (ne)perifernsti, se sustfedi ui ze sve pdstaty na zachyceni frastruktury bci (jak jsu napf. kanalizace, plynfikace, vdvdy atd.). A pfedevsim frastruktura a jeji zkvalitneni je nahlizena vetsu zdpvednych lidi, vcetne pfedstavitelu bci, jak zpusb jak Ize zatraktivnit bec jak takvu a take vyrazne zlepsit zivt byvatel. I pr male bce sice existuji p rce 990 a zejmena p vstupu d EU zpusby, jak ziskat fancni zdrje, ktere by umznily nektere prjekty na zlepseni frastruktury bce uskutecnit Je v em d znacne miry pf iznacne, ze zastupitele bci pvazuji vetsu takvfch zdrju za nedstupnu, prtze je s nimi spjena narcna a draha admistrativa a pf ipadne ziskani prstf edku s sebu nese (az pf ilis) velku zdpvednst. D takt velkych prjektu se prt radeji nepusteji. Urcitym fesenim by v tmt hledu mhl bft vytvafeni mikrreginu jak sdruzeni blizkf ch bci. Kazda ze sledvanych bci patf ila v dbe vyzkumu d nejakeh mikrreginu, ale sledvane periferni bce nejsu z tech, ktere by v nich hraly skutecne aktivni rli, dknce spise pvazuji 3 Vysksklsky vzdelani lid v danem miste nezfistavaji, dchazeji d vetsich center, kde jejich vzdelani muze byt mnhem lepe cenen. (pzn. aut.) 9

9 sve clenstvi v nich za nepfills pf sne.9 Z uzkeh phledu pfedstavitelu,,nasich" perifernich bci se v jedntlivych mikrreginech stfetava pfilis mnh rzdilnych zajmu a vetsi bce v nich maji vetsi slv. Muzeme v tet suvislsti hvfit zatim nevyuzitych pfilezitstech perifernich bci? Pkud an, tak jsu vazane na lidsky a scialni kapital pfedstavitelu bce, aneb klicvych akteru rzvje bce. Starstve perifernich bci se take setkavaji s alternativnimi zdrji fanci, ktere pchazeji d kmercnich firem zabyvajicich se stalaci slunecnich neb vetrnych elektraren. V tmt pfipade muze byt pzice na vnitfni periferii relativne vyhdna. Je ale faktem, ze byvatele bci temt druhum pdnikani neduvef uji a tak cast existuje rzpr mezi ficialnimi pfedstaviteli bci a jejich byvateli. Celkve se zda, ze vetsa zamyslenych i uskutecnenych dtaci ci zadsti prjekty, je rientvana spise na zlepseni frastruktury (nejvetsim prjektem v tmt hledu byla v bcich zejmena plynfikace) a ne na zlepseni spluziti v bci. Pdpra psplitsti, sudrznsti, identity, becnich aktivit ci znvubnveni neb vytvafeni tradic stji jednznacne spise na jedntlivcich neb dsud fungujicich splcich/sdruzenich. S velku miru jistty Ize f ici, ze je t prave aktivita jedntlivcu a sdruzeni, ktera v danych bcich udrzuje a rzviji vzajemnu sudrznst a psplitst. V bcich, ktere jsme sledvaly, tradicne a dluhdbe pusbi neklik sdruzeni ci splku. Ty jsu zde reprezentvany pfedevsim hasicskym sbrem neb mysliveckym sdruzenim. Je sice zfejme, ze jak v pfipade perifernich tak i neperifernich bcich, je,,zlata dba" splku davn pryc (za tu se da urcite pvazvat zejmena bdbi prvni Ceskslvenske republiky), ale jsu t stale hasici a pf ipadne myslivci, ktef i rganizuji neklikrat d rka vetsi splecenske akce, at' uz jde hasicske suteze v pfipade tradva,,,statky" v Kzusicich neb paleni cardejnic ve Vepf ikve. Na splecensky zivt v bci je krme splku nejvice napjena skla. Ta je v pfipade malych bci nejen,,bycejnu" vzdelavaci stituci, ale zejmena hraje rli duleziteh centra vefejneh zivta. Snaha udrzeni skly je zmvana pfedstaviteli bci jak vyrazna pririta. )eji existence v bci muze byt i duvdem prc v bci zustat neb se d ni pf istehvat. Sucasne klem skly cast vznika aktivita, na jejimz zaklade se pfadaji nejruznejsi splecenske, pf ipadne sprtvni akce. Na nich se setkavaji nejen rdice zaku, ale i statni byvatele bce. Fungujici skla tak muze pdprvat kmunitu 9 Pf edstavitele Vepf ikva i Kzusic se k clenstvi v mikrreginu vyjadf uji chladne, puze tradv jak clen mikrreginu Hleck participval na zalzeni splecnych Technickych sluzeb, ktere zabezpecuji nakladani s dpady (tent prjekt byl fancvan z PHARE). (Abramuszkva-Pavlikva, Kucerva, Smidva 28) 20

10 bci a psilvat vzajemne,,becni" vztahy. Je pf iznacne, ze ani jedna z perifernich bci nema v sucasne dbe klu, i kdyz tradicne na jejich uzemi byla. Naprst shdne sklu vsechny tf i periferni bce pf isly v 70. letech 20. stleti, evidentne na zaklade admistrativnich rzhdnuti suvisejicich se zavedenim stfediskvych bci. Mist nich sice nejprve zustaly mater ske skly, ale ty zase nevydrzely tlak na knci 90. let., kdy se nedkazaly vypf adat s nedstatkem deti a take knkurenci lepe vybavenych sklek v jych bcich.0 Pr zivt v bci jsu ale nesmirne dulezita take mista, kde se lide pravidelne vzajemne setkavaji, mluvi splu, pfedavaji si frmace nejruznejsih razu, pznavaji se. Takvymi misty v malych bcich byvaji zejmena hspdy, bchdy a kstely. I v tmt pf ipade jsu rzdily mezi perifernimi a neperifernimi bcemi viditelne. U neperifernich bci je pfece jenm patrna jejich vetsi rzmanitst. V pf ipade bchdu ve vybranych bcich pdnika tradicni P - Jednta, ktera bezespru tezi jeste z dby pf ed rkem 989. Nabizi sice v zasade jen zakladni zbzi, a t v mezenych teviracich hdach, ale na bezne nakupy je t pr bcany relativne dstacujici. I na venkve se ttiz lide pf i- zpusbili nakupvani ve vetsich supermarketech v blizkych vetsich centrech (Brankvice, Chtebf neb Hlsk v Cechach). Phststvi se udrzuji (neb d nedavne dby udrzval - v pf ipade Kzusic) stale v prvzu. Tradice, ze v kazde pf adne vesnici musi byt hspda, je stale jeste silna, jeji nepf itmnst pak jak by naznacvala urcitu rezignaci byvatel. Zda se, ze jeste prblematictejsi je situace, ktera vyplyva z pusbeni cirkvi v danych perifernich bcich. Pfestze vsechny tfi patfi d reginu (jizni Mrava, Vysca a vychdni Cechy smerem na Mravu), kde se lide casteji hlasi k nabzenskemu vyznani, nabzensky zivt temef upadl. Vepf ikv a Kzusice na svem uzemi maji jen kaple a tak praktikujici vef ici djizdeji jam. V tradve se sice kstel nachazi, ale mse se zde kna jednu za 4 dni. Cirkev v pf ipade techt bci v pdstate rezignvala (z nejruznejsich pragmatickych duvdu) na aktivni praci s mistnimi vef icimi a jen malktef i z nich jsu chtni pravidelne navstevvat svatstanky jde. Jak ukazuji zkusensti z neperifernich bci, dbry faraf muze byt clvekem, klem nejz se mhu dehravat nejen ciste nabzenske aktivity, ale rvnez muze svu autritu pdpf it je ciste,,svetske" udalsti (v Rane napf i- klad splupracuje se sklu, ve Skuhrve vybrali 6 tisic Kc d farniku na pravu kstela). 0 Ve dvu ze tfech neperifernich bcich jsu stale skly (.-4. stupeft) v prvzu a pfedstavitele bci je chteji za kazdu cenu udrzet. (pzn. aut.) 2 *,!

11 Jak ale vidi svuj zivt v bci jeji byvatele? Sebereflexe byvatel je, jak uz byl fecen vyse, zalzena velmi cast na mistnim patritismu, byt' ne vyhradne - t plati zejmena pr byvatele, ktefi se d bci dstali prstfednictvim snatku (urcita dtazitst plati zejmena pr pfistehvale zeny, jejich kfeny jsu spise v jejich puvdnich dmvech). byvatele bci ziji v dane lkalite v pdstate radi. Maji tu sve kfeny, rdu, je t pr ne duverne zname mist. Takve nazry tvfi jakysi pzitivni..backgrund" kazdeh dalsih knkretnih pstje, ktery muze byt, a take cast je, kriticky. Zejmena starsi lide vnimaji vyvj v jedntlivych bcich spise negativne: zda se jim, ze vse upada, ze nic neni, jak byl drive. T je samzfejme z vetsi casti typicky generacni pstj, ktery ale v pf ipade perifernich bci, muze mit i sve,,realne" dpady. Temi mhu byt napfiklad mizeni skl neb drasticke mezeni dpravni bsluznsti, ale i knec nekterych tradicnich blizkych zamestnavatelu. Mladsi byvatele perifernich bci kriticky vnimaji, c se deje klem, ale zarven se s tim vyrvnavaji lepe nez generace starsi. Jsu sbestacnejsi. Dvedu si pfedstavit i t, ze by za urcitych klnsti desli ze svych bci. Zatim vsak zustavaji. Uvedmuji si ttiz i t, ze ziji v trn, c se cast nazyva pekne zivtni prstf edi (a t je take t, c laka chalupare z mesta, ktefi se v perifernich bcich vyskytuji) a stale jeste se dmnivaji, ze na vesnici je klid, lepsi mezilidske vztahy a vetsi bezpecnst. Da se tedy f ici, ze na jedne strane je pzice,,na knci sveta", tedy vedmi perifernsti, znevyhdnujici a na strane druhe si i v tet pzici lide dkazi nalezat pzitivni pfistup a vyuzivat vyhd sve pzice. Lide, ktefi ziji v perifernich uzemich se vetsu nezamysleji nad tim, zda a jak mc je jejich pzice periferni. Snazi se pf irzene resit svu zivtni situaci a prblemy ci vyhdy s tim suvisejici. Vsechny tf i sledvane periferni bce vhdne charakterizuje jisty knzervativismus a uzavfenst. Jak samtni byvatele, tak pfedstavitele bce se jen neradi pusteji d cnsti, ktere jsu jednak spjeny s nejakymi velkymi zmenami a pak take s fancni zatezi. V tmt smyslu se zda byt eventualni rzvj bci spise mene pravdepdbny. Rzhdujici klnsti pfi dalsim vyvji bci muze byt tak kvalita elit (v mistnim prstfedi pfedevsim becni zastupitele, ale rvnez aktivni byvatele), Je vsak tazku, zda jejich kvalita muze byt dstatecne silnym faktrem pr uspesny rzvj bce. Nicmene jejich (ne)pf itmnst, jak vypvidaji nase sndy, muze pusbit jak negativni ci napak pzitivni impuls pr samtnu bec a take pr jeji vnitf ni scialni sudrznst. Zadna z vybranych perifernich bci nepatf i k periferiim na uplnem kraji. Jsu z hlediska perifernsti spise,,prumerne", cz byl patrne i pfi 22

12 )byvatel je, tismu, byt' istali prvale zeny, sle bci ziji p t pr ne ickgrund" ist je, krispise negaamzfejme xnich bci, nizeni skl ych tradic- >ci kriticky ezgenerace citych kltiz i t, ze i t, c laka :ale jeste se >ezpecnst. :dy vedmi lide dkazi izijivperic je jejich >rblemy ci e jisty knivitele bce jakymi vella byt evenkvalita elit iktivni bysilnym fakiak vypviimpuls pr na uplnem patrne i pf i samtnych navstevach v,,nasich" bcich. Jejich vzhled na prvni phled nedikval vyrazne prblemy. tevira se tim i dalsi tazka. Kde muze lezet vlastne»hranice" mezi periferni bci a jejim neperifernim susedem (samzfejme, pkud budeme periferie vnimat v ramci nasi defice a kriterii, ktera jsme puzily)? Lze pravdepdbne hvfit becnych trendech spjenych s venkvem jak takvf m, ale nase snda a vubec pf istup,,zblizka" naznacuje, ze kazda bec je take d znacne miry specificky pf ipad, a ze periferni bce maji vlastni mzaiku duvdu, prc je situace v nich takva, jaka je. Periferni bce, v nichz jsme prvadely vyzkum, jsu zatim,,jen" mezeny barierami mensih phdli, vetsi vzdalensti d mnha dulezitych sluzeb, malu atraktivitu pr pf ichd neb udrzeni mladych lidi v bci a zmvanu knzervaci stavu Nehrzi jim bezprstfedni zanik. 2ivt v nich tak take znamena (alespn v nasich pf ipadech) pekne, zdravejsi a bezpecn zivtni prstfedi, klid, a snad i lepsi mezilidske vztahy nez ve meste. Je t nadeje d buducna? Literatura Abramuszikva Pavlikva, E., Kucerva, E, Smidva, M. (28). Periferie zblizka - studie tfi perifernich bci a jejich susedti. (Studie CESES). Praha: CESES FSV UK. Musil, J. Muller, J. (26). Vnitfni periferie Ceske republiky, stidlni sudrznst a scialni vyluceni. (Studie CESES). Praha: CESES FSV UK. Musil, J. (24). Sucasna pjeti scialni sudrznsti a Ceska republika. s In Musil, J. a kl. Pjeti scialni sudrznsti v sudbe scilgii aplitlgii. Praha: CESES FSV UK. Nvtna, M. (ed.) (25). Prblemy perifernich blasti. Praha: Pfirdvedecka fakulta UK. Summary In this article, we have tried t present the theme f ner peripheries the Czech Republic-usg studies f three small villages. In ur apprach, ner peripheries are defed as scially and ecnmically disadvantaged lcalities. The criteria fr the identificatin f ner peripheries clude selected statistical data (7 dicatrs frm the 2 Ppulatin and Husg Census and changes ppulatin between 970 and 24). n the basis " Bezespru by byl zajimav6 pakvat pdbn^ vyzkum v bcich, jez patfi z hlediska perifernsti k tern nejvice hrzenym. (pzn. aut.) 23

13 f these criteria, ner peripheries were identified as beg typically lcated near reginal brders and n the margs f large cities. Studies f specific peripheral villages were undertaken rder t attempt t shed light n this issue frm up clse (i.e. qualitative research) and t illustrate deeper cnnectins nt visible the statistical data. In particular, peripheral villages tend t be characterized by similar demgraphics (an agg and declg ppulatin) and histry (urbanizatin, cllectivizatin, changes reginal and lcal autnmy, etc.). We may assume that peripheral villages are hme t prblems assciated with the quality and accessibility f wrk and services and als with a strng level f cnservatism (i.e. lack f enterprise) amng lcal pliticians. The study has als shwn that the (nn)existence f schls, active civic assciatins and dividuals can psitively r negatively affect scial life villages. Pfi h

14 "s7"0^. rs P> " riz' "' W «a. i=! g.-h-*! 2-8 B- i-* t^ ~D.fi S7 eh <T> c«n D- VnitFni periferie v uz im a sirsim vymezenl 25 (subreginalnf jedntky s 9 a vice ukazateli ze 7 v nepfiznivych kvtilech a se snizenym pdilem na CR i 99-24) pdle 424 subreginalnich jedntek u23l vymezenl fledntkys 9 a vice ukazateli z kvtile se snbenym pdilem nacr ! 99-24) slrsi vymezenl fledntkys 9a vice ukazateli za 7vneprlznivyh kvtilech) Hraniek..25 Hranica krajfi Hranlce subreginalnich jedntek 2 pdkladu cisu zpracval RS PRAHA. a.s. Mapvy pdklad «ZK 23 t

15 Tab. 2 - Vybrane periferni bce a cele subreginalni jedntky, d kterych patfi 0 -! 5 ^> -*, S "!»u C >u w >- 2^ g <n 'rt d & ^ * C!"^ "^"^ 5; ^ <u ' > d -a i i >S3 J r <7\J i CN Cfs cd CP\. i i-* >N Ctf i C^- >N CS * S m IX. v ^ t^. tx I ^ i i m ' m * tv. r-h m i i i i ^ ^ i c ^ "^ \ ^ * 0 "vt* i i t^ I i i ^ i < 3 i ^ "v -* i i ^i i t< K" _ pv. f i-h f^.. i Cx c "^ c" T> Is t^ t t C-. >u 0- S _ t J -> D c c -CS c 0 "S a Cl ta J ^ 4 c D D ~. xf Kruna Kruna p 3,r! U tradv ni I PI j-i U i Svratuch nkruna i-i J3 U Fi ft J3 >;-< js D a2 ^ >S-i P-, D n n PQ ^ ^>y "i> t3 ffi PQ S t-l ^S >!-< P-t «.3 D T) 0 PQ n "> b a i i avepfikv ^2 s >s~< rij D TJ ca 3 "> c«hi Brankvic <a u Brankvi!> m Dbrckn <u u Brankvi ^- > a <u Chvalkvi< (U u Brankvi P^ > KzuSice (U u Brankvi ^ > 3 <L> U Brankvi <u _u Nemchv u Brankvi ^> ^> 26

16 VySkv Vyskv Vyskv MEAT cfjhr.dcivv'j C L. Brankvice Brankvice Brankvice rcaivaxkvrcb KzuSice Malky Nemchvice " , 49,8 67, 63,2 9,8 77,0 97,3 03,5-26,57-6,6-7,09 3,43-9,83-4,63 2,49 8, ,5 5,5,75 Si 3 I CL. f Subreginalni jedntka kres Pdil byvatel 2 ve veku d 24 let 60 let a vice 99 2 Pcet prac. mist na ek. akt. zam. 2 Mira nezamfestnansti (pcet nezamestnanych na ek. akt.) SLDB 2 fijen 22 prsec 24 duben 25 Chrudim Kruna Kruna 33,4 2,4 67,7 6,5 6,8 5,38 5,73 9,69 8,46 Chrudim Kruna tradv 33,9 20,8 64,7 64,9 42,3 8,39 8,70 4,9,6 Chrudim Kruna Svratuch 33,4 20,2 66,4 63,6 57, 7,8 7,32 9,26 6,02 HavlickuvBrd Uhelna Pfibram Uhelna Pfibram 29,5 27,4 60,4 60,3 3,5 8,4 8,93 0,4 9,95 HavliakuvBrd Uhelna Pfibram Brek 30, 28,0 50,7 54,5 64,0 3,85 5,66 3,46 5,77 HavliflcuvBrd Uhelna Pfibram Vepfikv 32,8 2,3 58,3 60,8 28, 4,47 5,06 7,26 8,38 VySkv Brankvice Brankvice 36,0 4,5 46,2 50, 5,4 0,83,85 9,55 0,9 Vyskv Brankvice Dbrckvice 34,3 22,4 33,3 54,8 38,7 24,39 30,43 23,7 9,5 Vyskv Brankvice Chvalkvice 24,6 29, 55,9 56,6 64,0 3,79 8,40 9,83 6,38 VySkv Brankvice Kzusice 22,6 34,9 63,0 60,4 93,5 20,5 26,83 30,77 30,77 Vygkv Brankvice Malky 29,6 23,2 48,3 49,3 36,4 6,67 2,54 2,2 5,5 Vyskv Brankvice Nemchvice 29,2 26,8 54,3 54,0 37,5 20, 6,90 2,3 9,23

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL: ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ORP NOVÝ BYDŽOV Městský úřad Nvý Bydžv Masarykv nám. 1, Nvý Bydžv

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz OBNOVA NERATOVA Prjekt Sdružení Neratv,.s. www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi a putníh místa pmc lidem s pstižením a puštěným dětem

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011 Obec Vyská u Příbramě Výrční zpráva bce Vyská u Příbramě za rk 2011 dle zákna č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zpráva pskytvání infrmací za rk 2011 - Pskytvání infrmací pdle 18 zákna č. 106/1999

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování. Územní plánování 1 / 5 Změny ve využívání území, jejich důsledky pr plánvání Územní plánvání 1 / 5 bytné zóny Bydlení 50-60% urbanizvaných plch ve městech sučástí bydlení je mnh dalších činnstí vazba na základní bčanské vybavení

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Výroční zpráva o činnosti školy

Výroční zpráva o činnosti školy Základní škla a Mateřská škla Břitv, kres Blansk, příspěvkvá rganizace Šklní 125, 679 21 Břitv Výrční zpráva činnsti škly Šklní rk: 2012/2013 vypracval: Mgr. Jiří Sedláček ředitel škly Břitv, 6. 9. 2013

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Korporátní daně v Evropské unii

Korporátní daně v Evropské unii Speciální analýzy únr 2013 Krprátní daně v Evrpské unii EU OFFICE Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420 224 641 301 EU_ffice@csas.cz http://www.csas.cz/eu

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006 Výzkum investic d VaV v blasti ICT v EU pr předmět SA_417 závěrečná zpráva listpad 2006 Zpracvali: Jiří Hrník (xhrj37@vse.cz) Ondřej Mudrý (xmu01@vse.cz) Jan Penkala (xpenj01@vse.cz) Petra Valentvá (xvalp13@vse.cz)

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888 Uran = energie 21. stletí Štěpán Pírk, 12/2/2007 pirk@clsseum.cz, tel. +420-246088888 Suhrn Uhlí byl energií 19. stletí, rpa energií 20. stletí. Zdrjem energie v 21. stletí bude uran. Splečnsti, které

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU Adresát: Nejvyšší státní zastupitelství České Republiky Značka: SL11 OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU dle 180 (neprávněné nakládání s sbními údaji) trestníh zákníku

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

Stavební spoření pomáhá peněženkám i životnímu prostředí. Energie nejsou zadarmo

Stavební spoření pomáhá peněženkám i životnímu prostředí. Energie nejsou zadarmo Stavební spření pmáhá peněženkám i živtnímu prstředí Energie nejsu zadarm Nejnadějnějším zdrjem energie jsu úspry Prakticky každá lednička prdaná v České republice má na sbě visačku Energetická třída A.

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA

PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA PRVNÍ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Výstup č. 2 prjektu Evaluace principu mezinárdní splupráce prgramu iniciativy splečenství EQUAL Zadavatel: Ministerstv práce a sciálních věcí Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha

Více

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6 Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ Pučíme Mgr. se z příkladů Grafia, Jana s.r.. Brabcvá špatné praxe? T/F: T: E: Budilva 37 brabcva@grafia.cz 37 722 722 4, 55 77 Plzeň 22 01 WWW.GRAFIA.CZ Mtt: Bže, dej mi

Více

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014 IT Security a Clud Zbyněk Juřena Managing Directr ALTRON Business Slutins, a.s. září 2014 AGENDA C je t Clud? Mdely nasazení a pskytvání služeb Nejčastější případy pužití Cludu Bezpečnstní rizika a bezpečnst

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Případové studie využití HTA v diplomových pracích FBMI. Ing. Veronika Burianová

Případové studie využití HTA v diplomových pracích FBMI. Ing. Veronika Burianová Případvé studie využití HTA v diplmvých pracích FBMI Ing. Vernika Burianvá Nákladvá efektivita extrakrprální kardipulmnální resuscitace Řešitel: Veducí práce: Odbrný knzultant: Ing. et Mgr. Klára Buriškvá

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00.

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00. z 1. schůze Výknné rady ČSTS dne 4. 1. 2008 v Praze Přítmni: Barnat (PB), Bartůňkvá (EB), Nvtný (LN), Odstrčil (PO), Siegel (LS) Prgram jednání: 0. Kntrla úklů 0.1. Úkly prezidia 0.2. Úkly VR 0.3. Centrální

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod Zpráva realizaci prgramu ROP Jihvýchd Obsah 1. Pkrk v realizaci ROP Jihvýchd na úrvni prgramu... 2 1.1 Hlavní aktivity realizvané ve sledvaném bdbí na úrvni prgramu... 2 1.2 Naplňvání indikátrů ROP JV...

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení Prč a jak zavést prgresivní pžadavky na energeticku nárčnst budv pr bydlení Listpad 2010 Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY předkládá p důkladné dbrné diskusi tat dpručení pr dluhdbé buducí nastavení pžadavků

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Porovnání školních vzdělávacích programů s RVP na konkrétně specifikovaných školách

Porovnání školních vzdělávacích programů s RVP na konkrétně specifikovaných školách 0 Západčeská univerzita v Plzni Fakulta filzfická Diplmvá práce Prvnání šklních vzdělávacích prgramů s RVP na knkrétně specifikvaných šklách Mnika Vítkvá Plzeň 2012 Západčeská univerzita v Plzni Fakulta

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více