Obsah. skentest. 1. Úvod. 2. Metoda výpočtu Základní pojmy

Podobné dokumenty
6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Deskriptivní statistika 1

MĚŘENÍ PARAMETRŮ OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGULÁTORU E15

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Ing. Pavel Hánek, Ph.D. Náčrt

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

Úloha II.S... odhadnutelná

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

2.4. INVERZNÍ MATICE

Národní informační středisko pro podporu jakosti

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

U klasifikace podle minimální vzdálenosti je nutno zvolit:

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

P2: Statistické zpracování dat

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Úloha III.S... limitní

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Pravděpodobnostní modely

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Závislost slovních znaků

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika

Základní požadavky a pravidla měření

7. Analytická geometrie

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

IAJCE Přednáška č. 12

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

Plochy počítačové grafiky

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Zhodnocení přesnosti měření

Elementární zpracování statistického souboru

GEOMETRIE I. Pavel Burda

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

Zobrazení čísel v počítači

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály

Technologie přesné transformace normálních a elipsoidálních výšek

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

[ jednotky ] Chyby měření

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Technologie výpočtu vybraných parametrů tíhového pole Země

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

1. Základy měření neelektrických veličin

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg České Budějovice

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

TECHNICKÝ AUDIT VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

6. P o p i s n á s t a t i s t i k a

23. Mechanické vlnění

Iterační výpočty projekt č. 2

17. Statistické hypotézy parametrické testy

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

vají statistické metody v biomedicíně

(Teorie statistiky a aplikace v programovacím jazyce Visual Basic for Applications)

MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Statistika pro metrologii

Modelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch

8. Analýza rozptylu.

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

BSI. Trámové botky s vnitřními křidélky Trojrozměrná spojovací deska z uhlíkové oceli s galvanickým zinkováním BSI - 01 ÚČINNÉ ODKLONĚNÝ OHYB

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Téma 11 Prostorová soustava sil

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

OPTIMALIZACE AKTIVIT SYSTÉMU PRO URČENÍ PODÍLU NA VYTÁPĚNÍ A SPOTŘEBĚ VODY.

METODICKÝ NÁVOD PRO MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ NA PRACOVIŠTI A VIBRACÍ V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Instalační manuál inels Home Control

Transkript:

Obsah sketest 1. ÚVOD... 1 2. METODA VÝPOČTU... 1 2.1. ZÁKLADNÍ POJMY... 1 2.2. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY... 2 2.3. PŘÍPRAVEK... 3 2.4. POSTUP VÝPOČTU... 4 3. PROGRAM SKENTEST... 5 3.1. VSTUPNÍ SOUBOR... 5 3.2. VÝSTUPNÍ SOUBOR... 7 3.3. ANALÝZA POMOCÍ TRANSFORMACE... 9 1. Úvod V dokumetu je popsáa metoda převodu souřadic bodů aměřeých v libovolém kartézském souřadicovém systému do specifického souřadicového systému železičí koleje a výpočetí program k tomu určeý azvaý sketest. 2. Metoda výpočtu 2.1. Základí pojmy Uvedeé defiice jsou staovey pouze pro potřeby tohoto dokumetu a vycházejí z popisu důležitých pojmů a kostat železičího skeovacího systému Amberg GRP 5000. Nejedá se o defiice podle ČSN. Rozchod koleje je šikmá vzdáleost defiičích bodů rozchodu. Ty jsou kostruováy tak, že je a hlavy kolejic umístěa přímka kolmá a osu koleje (a teču kolejice). Tato přímka je rovoběžě poížea o 14 mm (ve směru lokálí osy Z CTC3D systému CTC3D viz íže) a protažea do vitřích dotykových (průsečíkových) bodů kolejic tzv. defiičích bodů rozchodu viz obr. 1. Obr. 1 - Schématické zobrazeí základích pojmů 1

Středový bod koleje je defiová uprostřed spojice levého a pravého defiičího bodu rozchodu koleje posuutý o +14 mm ve směru lokálí osy Z CTC3D systému CTC3D viz íže a obr. 1. Staičeí je ačítáo po pravé kolejici (pravé ve směru rostoucího staičeí). 2.2. Souřadicové systémy Pro popis veškerých výpočtů v dokumetu je uté přesě defiovat používaé souřadicové systémy. Jejich popis i orietace vychází ze souřadicových systémů používaých při exportech dat ze skeovacího systému Amberg GRP 5000 a měl by být obdobý i u dalších železičích skeovacích systémů. Základí souřadicové systémy jsou: KSS Jedá se o akroym pro kartézský souřadicový systém. Je to libovolě zvoleý souřadicový systém kotrolích měřeí. Jedá se o systém pravotočivý (matematický) viz obr. 3. CTC3D Souřadicový systém vychází ze systému CTC, se kterým sdílí důležitou vlastost a to příčé akloěí podle příčého sklou koleje. Obr. 2 - Schématické zobrazeí systémů CTC/UTC (vlevo) a jejich 3D variat CTC3D/UTC3D (vpravo), pohled ve směru rostoucího staičeí Aby mohl být zachová kladý směr osy ve směru rostoucího staičeí v pravotočivém (matematickém) souřadicovém systému a současě mohla být osa Z ve vertikálím směru, je ezbyté upravit směry jedotlivých os ásledově: Počátek systému je pro každé staičeí uikátí a achází se ve Středovém bodu koleje viz obr. 1. Osa X CTC3D směřuje do ejbližšího Středového bodu koleje s vyšším staičeím. Osa Y CTC3D je dáa ormovaým vektorem z pravého do levého defiičího bodu rozchodu koleje. Osa Z CTC3D doplňuje kartézský souřadicový systém viz obr. 3. Systém CTC3D je tady v každém staičeí příčě i podélě akloě podle koleje/kolejic. Pozámka: Při praktické kostrukci vektorů systému CTC3D eí zajištěa bezchybě kolmost vektorů daého Středovými body koleje (X CTC3D ) a defiičími body rozchodu koleje 2

(Y CTC3D ), i když teoreticky jsou tyto vektory kolmé. Proto je při kostrukci postupováo tak, že vektor X CTC3D a ormovaý vektor z pravého do levého defiičího bodu rozchodu koleje vytváří roviu, jejíž osa defiuje vektor Z CTC3D. Až akoec je dopočte Y CTC3D, který doplňuje kartézský souřadicový systém. Pozámka 2: Skeovací systém Amberg GRP 5000 umožňuje v systému CTC exportovat příčé řezy vytvořeé z askeovaých bodů. V takto exportovaých řezech se jedá fakticky o 2D souřadicový systém, kde Y CTC3D = -X CTC a Z CTC3D = Y CTC. V ašem postupu slouží systém CTC3D jako iterí krok k výpočtu trasformace do systému UTC3D. UTC3D Obr. 3 - Souřadicové systémy KSS a CTC3D Jedá se o souřadicový systém, který je defiová ideticky jako systém CTC3D (a opět uikátě pro každé staičí), pouze je otoče kolem osy X tak, aby osa Z UTC3D ležela v roviě svislé a současě procházející osou X. Otočeí systémů CTC3D a UTC3D viz obr. 2. Pozámka: Teto systém je důležitý, protože aktuálě testovaý systém Amberg GRP 5000 umožňuje exportovat aměřeé mračo bodů pouze v ěm. Jié železičí skeovací systémy exportují pravděpodobě mrača bodů buď v systému CTC3D ebo UTC3D. Pozámka 2: Prakticky je systém kostruová tak, že se ejprve vytvoří vektor osy X UTC3D stejě jako u systému CTC3D. Dále je vytvoře vektor Y UTC3D jako průsečík roviy kolmé a X UTC3D a horizotálí roviy. Z UTC3D doplňuje kartézský souřadicový systém. 2.3. Přípravek Přípravek je zkráceý ázev pro měřickou pomůcku a měřeí geometrických parametrů koleje. Jedá se o mechaické zařízeí popsaé v techické zprávě úkolu techického rozvoje Ověřeí a zajištěí přesosti měřeí metodou laserscaigu a fotogrammetrie. Po urováí jsou hlaví osy přípravku totožé s osami soustavy CTC3D. 3

2.4. Postup výpočtu Úkolem projektu je trasformace/převod bodů aměřeých v systému KSS do systému UTC3D k jejich porováí s body v systému UTC3D přímo měřeými. Vstupími údaji tohoto převodu jsou: 3D souřadice dvojic bodů (pravý, levý ve směru rostoucího staičí) příčých řezů v systému KSS měřeé s využitím Přípravku Kostaty Přípravku Jede 3D bod v systému KSS, jehož staičeí v systému UTC3D je zámo Slově popsaý postup je ásledující: 1. Výpočet přibližé osy koleje (T CTC3Dp2KSS ) jako průměr dvojice bodů Přípravku. 2. Vytvořeí vektorů souřadicových os soustavy CTC3D ve středových bodech koleje. Tyto vektory tvoří sloupce matice rotace R CTC3D2KSS. 2.1. Vektor osy X CTC3D je defiová přibližou osou koleje - body T CTC3Dp2KSS. Pro bod i je vypočte jako průměr vektorů T CTC3Dp2KSSi - T CTC3Dp2KSSi-1 a T CTC3Dp2KSSi+1 - T CTC3Dp2KSSi. 2.2. Vektor osy Z CTC3D je vypočte vektorovým součiem vektoru osy X CTC3D a vektoru levý-pravý bod Přípravku 2.3. Vektor osy Y CTC3D je spočte vektorovým součiem Y CTC3D = Z CTC3D x X CTC3D a doplňuje kartézský systém. 3. Výpočet středového bodu koleje T CTC3D2KSS trasformací bodu X T = (0, 0, -VO) ze systému CTC3Dp do systému KSS. VO představuje vertikálí odsazeí hraolů Přípravku ad dotykovou plochou: T CTC3D2KSS = T CTC3Dp2KSS + R CTC3D2KSS. X T. 4. Výpočet Pravého defiičího bodu rozchodu trasformací bodu X CTC3DpT = (0, -rozchod/2, -VO-0.014) v systému CTC3Dp do systému KSS: X KSST = T CTC3Dp2KSS + R CTC3D2KSS. X CTC3DpT. 5. Výpočet staičeí středových bodů koleje T CTC3D2KSS. 5.1. Pro body X KSST je spočítáo prví staičeí od uly přes prostorové délky jejich spojic. 5.2. Pro bod s daým staičeím v UTC3D je vypočteo jeho staičeí v KSS kolmým průmětem do spojice příslušých bodů X KSST (body X KSST, u kterých daý bod pade do vitřího itervalu jejich spojice). 5.3. Vypočte a aplikuje se oprava staičeí OS = stautc3d - stakss, která se uloží pro jedotlivé body X KSST. 5.4. Iterpoluje a uloží se staičeí pro body T CTC3D2KSS (teoreticky by mělo být stejé jako staičeí příslušých bodů X KSST, prakticky jsou tam malé rozdíly, protože kolejice ejsou teoreticky dokoale rovoběžé a taky malá základa Přípravku emusí zajistit jeho dokoalou kolmost a osu koleje). 6. Vytvořeí vektorů souřadicových os soustavy UTC3D ve středových bodech koleje. Tyto vektory tvoří sloupce matice rotace R UTC3D2KSS. 6.1. Vektor osy X UTC3D je idetický jako X CTC3D viz výše. 4

6.2. Vektor osy Y UTC3D je defiová jako průsečice dvou rovi. Prví rovia je kolmá a vektor X UTC3D. Druhá rovia je vodorová s ormálovým vektorem 2 = (0,0,1). Vektor Y UTC3D je kolmý a obě tyto roviy a vypočte se vektorovým součiem ormálových vektorů obou těchto rovi: Y UTC3D = 2 x X UTC3D. 6.3. Vektor osy Z UTC3D je spočte vektorovým součiem Z UTC3D = X UTC3D x Y UTC3D a doplňuje kartézský systém. 7. Pro trasformaci bodů ze systému KSS do UTC3D potřebuje iverzí trasformaci tedy R KSS2UTC3D a T KSS2UTC3D. 7.1. Matice R KSS2UTC3D je dáa traspozicí ortoormálí matice R UTC3D2KSS. 7.2. Vektor posuu T KSS2UTC3D je vypočte T KSS2UTC3D = - R UTC3D2KSS T. T UTC3D2KSS, kde T UTC3D2KSS je idetické jako již dříve defiovaé T CTC3D2KSS. 8. Pro potřeby iterpolací je matice R KSS2UTC3D převedea do úhlové reprezetace - pro každou matici jsou vypočtey úhly rotace kolem souřadicových os. 9. Pro libovolý bod v systému KSS je realizová převod do systému UTC3D ásledově: 9.1. Je spočteo jeho staičeí kolmým průmětem do spojice příslušých bodů X KSST. 9.2. Podle staičeí se lieárě iterpoluje posu T KSS2UTC3D a úhly rotace pro výpočet matice R KSS2UTC3D. 9.3. Podle úhlů rotace se spočte matice rotace a provede se trasformace: X UTC3D = T KSS2UTC3D + R KSS2UTC3D. X KSS. 3. Program sketest Jedá o program bez grafického rozhraí, který je volá s jediým parametrem a to ázvem vstupího souboru. Program ze vstupího souboru ačte uté vstupí údaje viz kap. 2.4 a sezam bodů k převodu a porováí (v systému UTC3D). Následě provede výpočet podle postupu výše, posoudí dosažeé odchylky a uloží protokol. Iformace ve výstupím souboru jsou zobrazey v souřadicovém systému UTC (staičeí, X, Y). Program se spouští v DOS okě zapsáím jeho ázvu a dále ázvu vstupího souboru, který je umístě ve stejém adresáři apř. sketest _vstup_tam_prumer6.txt. Po provedeí výpočtu bude ve stejém adresáři vytvoře výstupí soubor s protokolem. 3.1. Vstupí soubor Může obsahovat kometáře, které jsou ozačey prvím zakem a řádku #. Každý parametr je uvede ázvem a dále jedou ebo vice hodotami tohoto parametru. Příklad vstupího soboru: #Kometare #Desetiy oddelovac je "." #Kalibraci parametry pripravku a merei geometrickych parametru koleje #VO vertikali odsazei hraolu ad dotykovou plochou pripravku a #kolejici VO 0.1336 5

#HO horizotali odsazei kocovych bodu smerem k ose koleje # (polomer prisazovaciho valecku) HO 0.009 #Nazev souboru s vystupim protokolem protokol _vystup.txt #Soustava geodeticka (levotociva) u vsech bodu mereych geodeticky #Tabulka bodu mereych a pripravku a merei geometrickych parametru #koleje #Vzdy ejprve pravy a potom levy ve smeru rostouciho staicei rozchody 201 21.58631 2.27071-0.76953 202 21.55646 3.69300-0.76816 205 19.58537 2.24639-0.75294 206 19.57769 3.66814-0.74795 209 17.59454 2.23080-0.74763 210 17.59137 3.65741-0.74043 213 15.59932 2.23085-0.74122 214 15.60338 3.65894-0.73734 217 13.60822 2.24333-0.73571 218 13.62423 3.67204-0.73326 #Urcei staicei #Staicei vybraeho bodu odectee jako X souracice v mracu UTC3D #apr. koule c. 1 stautc3d 11.65263 #Souradice tohoto bodu v KSS staksssour 105 19.19550-3.08587 2.87307 #Body k pousouzei presosti, vzdy cislo bodu a souradice XYZ #KSS - meree kotroli metodou bodykss 105 19.19550-3.08587 2.87307 110 19.10421-3.10106 1.52507 115 18.98272-3.09326-0.25962 120 20.15711-0.15361 1.11658 125 20.00637-0.22444-0.76103 130 19.50469 5.68936 1.19604 135 19.35998 5.86069-0.68922 140 17.40365 9.07792 2.97322 145 17.33186 9.06990 1.89886 150 17.20685 9.03374-0.08955 155 15.80247 0.74176 4.80556 160 15.15740 5.49011 4.85934 #UTC3D - z mraca 1_m bodyutc3d 105 11.65263-6.04014 3.76327 110 11.73050-6.05330 2.41521 115 11.83590-6.04627 0.62912 120 10.67395-3.11586 2.01069 125 10.79772-3.18686 0.13127 130 11.28808 2.73104 2.08317 135 11.40885 2.90167 0.19790 140 13.39982 6.13184 3.85090 145 13.47117 6.12261 2.77767 150 13.58968 6.08686 0.78762 155 15.00898-2.20019 5.68446 160 15.68748 2.54207 5.73357 #Presosti charakteristiky pro automaticke overei presosti 6

#Defiice odchylek podle techicke zpravy ukolu techickeho rozvoje: #"Overei a zajistei presosti merei metodou laserscaigu a fotogrammetrie" #Jedotky metry a goy #up - koeficiet spolehlivosti pouzity pro testy sig0 0.001 sig2 0.0005 sig4 0.0003 sig5 0.0005 sig6 0.00067 sig1go 0.0078 sig3go 0.0222 sig7go 0.03 up 2.0 Jedotlivé parametry jsou již popsáy/kometováy v příkladu vstupího souboru. 3.2. Výstupí soubor Příklad výstupího souboru: Rozchody podle staicei: 9.2036: 1.4406 10.1784: 1.4371 11.1977: 1.4398 12.2309: 1.4432 13.1901: 1.4446 14.2081: 1.4435 15.1859: 1.4461 16.2055: 1.4471 17.1761: 1.4468 18.2386: 1.4466 Staicei stredovych bodu koleje: Stred_201_202 9.2050 Stred_203_204 10.1787 Stred_205_206 11.1968 Stred_207_208 12.2302 Stred_209_210 13.1900 Stred_211_212 14.2078 Stred_213_214 15.1850 Stred_215_216 16.2054 Stred_217_218 17.1762 Stred_219_220 18.2389 Staicei podrobych bodu: 105 11.6526 110 11.7391 115 11.8540 120 10.6661 125 10.8054 130 11.2554 135 11.3916 140 13.3924 145 13.4616 150 13.5817 155 15.0062 160 15.6623 Vypis testovacich bodu (bodyutc3dzkss[i](z TS)-bodyUTC3D[i] (skeer)): Odchylky vypsay v systemu UTC tedy "Cislo b., staicei, X, Y": 7

105 0.0000 0.0002-0.0075 110 0.0086-0.0011-0.0078 115 0.0181 0.0006-0.0069 120-0.0078 0.0002-0.0052 125 0.0077 0.0017-0.0045 130-0.0327 0.0012-0.0021 135-0.0173 0.0032-0.0030 140-0.0075 0.0018 0.0010 145-0.0096 0.0032-0.0002 150-0.0079 0.0029 0.0012 155-0.0028-0.0027-0.0040 160-0.0252 0.0016-0.0014 Smerodata odchylka ve staicei, X a Y (rozdil jako skuteca chyba): 0.0151 0.0020 0.0045 Polohova smerodata odchylka 2D X-Y: 0.0049 Souradicova smerodata odchylka 2D X-Y: 0.0035 Overei presosti: Bod delka X Y deltax deltay delmaxx delmaxy SpleoX SpleoY 105 7.1166-6.0401 3.7633 0.0002-0.0075 0.0061 0.0068 ao!ne! 110 6.5173-6.0533 2.4152-0.0011-0.0078 0.0040 0.0074 ao!ne! 115 6.0789-6.0463 0.6291 0.0006-0.0069 0.0026 0.0075 ao ao 120 3.7083-3.1159 2.0107 0.0002-0.0052 0.0038 0.0040 ao!ne! 125 3.1896-3.1869 0.1313 0.0017-0.0045 0.0025 0.0043 ao!ne! 130 3.4348 2.7310 2.0832 0.0012-0.0021 0.0040 0.0034 ao ao 135 2.9084 2.9017 0.1979 0.0032-0.0030 0.0025 0.0040!NE! ao 140 7.2408 6.1318 3.8509 0.0018 0.0010 0.0062 0.0069 ao ao 145 6.7232 6.1226 2.7777 0.0032-0.0002 0.0045 0.0074 ao ao 150 6.1376 6.0869 0.7876 0.0029 0.0012 0.0027 0.0075!NE! ao 155 6.0954-2.2002 5.6845-0.0027-0.0040 0.0049 0.0063 ao ao 160 6.2718 2.5421 5.7336 0.0016-0.0014 0.0074 0.0035 ao ao ----------------------------------------------------------------------- Vysledky aplikace shodosti a podobosti 2D trasformace pro potreby aalyzy Smer trasformace z merei skeeru do kotroliho merei (totali staice) Shodosti trasformace - idetity_2d Polohova smerodata odchylka: 0.00180 Vyslede parametry: Posu Z: -0.00334 Posu Y: 0.00255 Rotace[deg]: 0.03410 Rotace[mm/10m]: 0.00595 Podobosti trasformace - similarity_2d Polohova smerodata odchylka: 0.00127 Vyslede parametry: Posu Z: -0.00394 Posu Y: 0.00255 Meritko: 1.00024 Rotace[deg]: 0.03410 Rotace[mm/10m]: 0.00595 Obsah výstupího souboru je popsá v uvedeém příkladu. Obsah části Vypis testovacich bodu obsahuje rozdíly mezi body, které byly do systému UTC3D převedey výše popsaým způsobem a body odečteými v mraču bodů přímo v UTC3D systému (železičí skeovací systém). Výpis je zobraze v systému UTC 8

(staičeí, X, Y). Tyto rozdíly jsou pro výpočty ásledujících směrodatých odchylek uvažováy jako skutečé chyby, tedy apř. pro x: i= 1 σ x = V případě polohové a souřadicové odchylky byly uvažováy pouze odchylky v souřadicích X a Y v systému UTC. Polohová směrodatá odchylka: e 2 xi (1) i= 1 σ p = A souřadicová směrodatá odchylka: 2 2 ( exi + eyi ) (2) i= 1 σ yz = 2 2 ( exi + eyi ) V části Overei presosti jsou prezetováy výsledky statistického testu ověřujícího dodržeí uváděých přesostí a všech testovacích bodech. Podrobý popis použitého testu je uvede v techické zprávě úkolu techického rozvoje Ověřeí a zajištěí přesosti měřeí metodou laserscaigu a fotogrammetrie. 3.3. Aalýza pomocí trasformace Dále jsou pro možost další aalýzy dosažeých výsledků přidáy do výstupího souboru výsledky shodostí a podobostí trasformace v příčých souřadicích (X UTC, Y UTC ). Jedá se tedy o 2D trasformaci a souřadice staičeí eí uvažováa. Je totiž možé předpokládat, že výzamá složka rozdílů obou měřeí je způsobea systematickým vlivem ztotožěí souřadicové soustavy UTC3D a ikoliv áhodou chybou měřeí podrobých bodů. Tato skutečost může být viditelá z míry poklesu polohové směrodaté odchylky po aplikaci těchto trasformací. Z vypočteé rotace, posuu a u podobostí trasformace měřítka je možé usuzovat a charakter těchto systematických vlivů. 2 (3) 9