ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Podobné dokumenty
( LEVEL 3 Laplaceova transformace jako nástroj řešení lineárních diferenciálních rovnic. )

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Teorie měření a regulace

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela syntéza elektronických obvodů

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Automatizace Úloha č.1. Identifikace regulované soustavy Strejcovou metodou

25 Dopravní zpoždění. Michael Šebek Automatické řízení

Příklady k přednášce 2 - Spojité modely

1 Úvod do číslicové regulace

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

1 Polynomiální interpolace

Inverzní Laplaceova transformace

Příklady k přednášce 2 - Spojité modely

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0308. Matematika

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Rovnice rovnoměrně zrychleného pohybu

Kapitola 7: Integrál.

Laplaceova transformace

ZÁKLADY AUTOMATIZACE TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ V TEORII

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Rovnice rovnoměrně zrychleného pohybu

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

s požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do

PŘÍKLAD PŘECHODNÝ DĚJ DRUHÉHO ŘÁDU ŘEŠENÍ V ČASOVÉ OBLASTI A S VYUŽITÍM OPERÁTOROVÉ ANALÝZY

Kapitola 7: Integrál. 1/17

4. Práce, výkon, energie

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0307. Matematika

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

7 - Ustálený stav kmitavý a nekmitavý, sledování a zadržení poruchy

5. cvičení z Matematické analýzy 2

25.z-6.tr ZS 2015/2016

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Příklady k přednášce 19 - Polynomiální metody

8 - Geometrické místo kořenů aneb Root Locus

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Lineární rovnice. Rovnice o jedné neznámé. Rovnice o jedné neznámé x je zápis ve tvaru L(x) = P(x), kde obě strany tvoří výrazy s jednou neznámou x.

Podpora výuky předmětu "Teorie automatického řízení I" Petr Žajdlík

M - Kvadratické rovnice

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Vzorový test k přijímacím zkouškám do navazujícího magisterského studijního oboru Automatické řízení a informatika (2012)

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost

17. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE

Wolfram Alpha. v podobě html stránky, samotný výsledek je často doplněn o další informace (např. graf, jiné možné zobrazení výsledku a

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Jan Kotůlek. verze 3 ze dne 25. února 2011

Systém vztahů obecné pružnosti Zobecněný Hookeův zákon

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

21 Diskrétní modely spojitých systémů

Integrální počet funkcí jedné proměnné

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Příklady k přednášce 20 - Číslicové řízení

Limita a spojitost LDF MENDELU

Elementární funkce. Polynomy

13. Kvadratické rovnice 2 body

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

4C. Polynomy a racionální lomené funkce. Patří mezi tzv. algebraické funkce, ke kterým patří také funkce s odmocninami. Polynomy

Algebraické výrazy-ii

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Diferenciální rovnice

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Vlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu

METODICKÝ NÁVOD MODULU

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

ROVNICE A NEROVNICE. Kvadratické rovnice Algebraické způsoby řešení I. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M1r0108

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce

Metoda konečných prvků Základní veličiny, rovnice a vztahy (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

1.1.7 Rovnoměrný pohyb II

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

11 - Regulátory. Michael Šebek Automatické řízení

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Výfučtení: Triky v řešení fyzikálních úkolů

Algebraické výrazy Vypracovala: Mgr. Zuzana Kopečková

Numerická matematika 1

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

12.1 Úvod. Poznámka : Příklad 12.1: Funkce f(t) = e t2 nemá Laplaceův obraz. Příklad 12.2: a) L{1} = 1 p, p > 0 ; b) L{ eat } = 1, [ZMA15-P73]

Diferenciální rovnice 1

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT. Institut biostatistiky a analýz

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Transkript:

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ týden doc Ing Renata WAGNEROVÁ, PhD Otrava 013 doc Ing Renata WAGNEROVÁ, PhD Vyoká škola báňká Technická univerzita Otrava ISBN 978-80-48-3054-4 Tento tudijní materiál vznikl za finanční podpory Evropkého ociálního fondu (ESF) a rozpočtu Čeké republiky v rámci řešení projektu: CZ107/00/150463, MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD

OBSAH 1 LAPLACEOVA TRANSFORMACE 3 11 Úvod 4 1 Základní vlatnoti 4 13 Základní vlatnoti Chyba! Záložka není definována 14 Určování originálů z obrazu 6 15 Řešení diferenciálních rovnice 7 POUŽITÁ LITERATURA 10 CZ107/00/150463

3 1 LAPLACEOVA TRANSFORMACE OBSAH KAPITOLY: Definice L-tranformace Základní vlatnoti L-tranformace Rozklad na parciální zlomky Řešení diferenciálních rovnic MOTIVACE: Chování dynamických ytému popiují diferenciální rovnice Pro vyšetření základních vlatnotí ytémů je nutné umět co možná nejjednodušším způobem vyřešit diferenciální rovnice CÍL: Budete umět definovat Laplaceovu tranformaci a vyřešit lineární diferenciální rovnice pomocí Laplaceovy tranformace CZ107/00/150463

4 11 ÚVOD L-tranformace je důležitým nátrojem unadňující analýzu a yntézu pojitých lineárních dynamických ytémů Převádí ložitý problém z protoru originálu do protoru obrazů, kde je řešení takhle tranformovaného problému mnohem jednodušší Po vyřešení obrazu vypočítáme pomocí zpětné tranformace výledný originál, viz obr 1 Obr1 - Obecné chéma řešení problémů pomocí tranformace 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI je definována vztahy: Přímá L-tranformace CZ107/00/150463 { } x( x( e t X ( ) L dt Zpětná L-tranformace x t L 1 1 ( ) πj ) kde je 0 t { X ( ) } X ( e d r (1), () α + jω - je komplexní proměnná ( α Re{ }, ω Im{ } ), t - reálná proměnná (v našem případě ča), x ( - originál (L-originál); funkce definovaná v oblati reálné proměnné pro t 0, ), X () - obraz (L-obraz); komplexní funkce definovaná v oblati komplexní proměnné,

5 j 1 - imaginární jednotka, L - operátor přímé L-tranformace, -1 L - operátor zpětné (inverzní) L-tranformace, C - reálná kontanta zvolená tak, aby v polorovině Re{ } X () neměla žádné ingulární body > C funkce Z přímé L-tranformace vyplývá, že zobrazuje funkci reálné proměnné x ( (v našem případě čau) na komplexní funkci komplexní proměnné X () Hodnota originálu x ( pro t 0 předtavuje ve fyzikálních interpretacích zpravidla velikot určité fyzikální veličiny v čaovém okamžiku t Protože ča t e mění pojitě, hovoříme o pojité tranformaci a je zřejmé, že L-tranformace bude vhodná především pro pojité ytémy, jejichž vlatnoti e dají vyjádřit pomocí lineárních diferenciálních, integrálních a integro-diferenciálních rovnic kontantními koeficienty Podmínky které originál muí plňovat: 1 muí být nulový pro záporný ča x( t 0 x ( ; 0 t < 0 muí být exponenciálního tvaru x( Meα0t, M > 0, α 3 muí být pojitá funkce 0 (, ), t 0; Splnění podmínek: 1 podmínka počívá v tom, že vždy vynáobíme danou čaovou funkcí Heaviideovým jednotkovým kokem, definovaným vztahem: 1 t 0 η ( ; 0 t < 0 a 3 podmínka odpadá, protože většina čaových funkci používaných v technice plňuje Výjimkou je např funkce x ( et Vztah mezi originálem a jeho obrazem e nazývá korepondence a zapiuje e ve tvaru x ( ˆ X ( Originál značíme malým pímenem a obraz tejným velkým pímenem Vztah mezi originálem a obrazem, které budeme používat při výpočtech tranformací 1 Linearita Derivace 1 řádu { a x a x ( } a X ( ) a X ( ) L ± ± (3) 1 1( 1 1 dx( L dt X ( ) x(0) (4) CZ107/00/150463

6 3 Derivace n-tého řádu 4 Integrace n d n x( 1 1 (0) ( ) i n n d x L X n 1,, 3, (5) n i 1 dt dt i 1 t 1 L x( τ ) dτ X ( ) (6) 0 5 Počáteční hodnota v čaové oblati x(0) lim x( lim X ( ) (7) t 0 6 Koncová hodnota v čaové oblati (pokud exituje) x( ) lim x( lim X ( ) (8) t 0 7 Pounutí v čaové oblati vpravo (zpoždění) L { x( t a} e a X ( ), a 0 (9) 8 Pounutí v čaové oblati vlevo (předtih) L a ( + e a X ( ) t x( e dt, a 0 (10) 0 { x t a} 13 URČOVÁNÍ ORIGINÁLŮ Z OBRAZU Pomocí lovníku L-tranformace najdeme vztahy mezi originály a obrazy Potíže mohou vznikat při určení originálu z obrazu Obraz je vždy ve tvaru racionální lomené funkce a čato je nutné jej rozdělit na oučet parciálních zlomků, které ve lovníku L-tranformace najdeme M ( ) b m m + + b1 + b0 X ( ), N( ) a n n > m n + + a1 + a0 Pokud tupeň jmenovatele n není větší než tupeň čitatele m, je třeba provét úpravu obrazu vydělením čitatele jmenovatelem Obraz ve tvaru ryze racionální lomené funkce můžeme zjednodušit rozložením na parciální zlomky, pro které již ze lovníku L-tranformace nadno najdeme odpovídající korepondenci: M() M() X(), r q N( ) ( )( ) ( + a+ b)( + c+ d) 1 kde ( 1) - odpovídá reálnému kořenu, ( ) r - odpovídá r -náobnému reálnému kořenu, ( a b) + + - odpovídá komplexně druženým kořenům, CZ107/00/150463

7 ( c d) q + + - odpovídá q -náobným komplexně druženým kořenům Obraz X() může být zapán v rozloženém tvaru : A B1 B Br C + D X( ) + + + + + + r ( ) ( ) + a+ b 1 E1+ F1 E E F + F q + q + + + +, q + c + d ( + c + d) ( + c + d) kde A, B, jou kontanty, které e určí např doazovací 1 B,, Br, C, D, E1, F 1, F,, Fq metodou nebo metodou neurčitých koeficientů Někdy je vhodné tyto metody kombinovat 14 ŘEŠENÍ DIFERENCIÁLNÍCH ROVNICE Potup řešení diferenciálních rovnic kontantními koeficienty je náledující Nejdříve muíme určit obraz diferenciální rovnice (rovnice e mění na algebraickou), najít obraz řešení a ten převét zpět do oblati originálu, viz (obr obr 1) Příklad 1: Vyřešte rovnice nulovými počátečními podmínkami: y ( + 4y( + 3y( 4e 3t y ( 0) 0; y (0) 0 Potup řešení: Obraz levé trany e rovná obrazu pravé trany Nejdříve muíme určit obraz diferenciální rovnice 4 Y ( ) + 4Y ( ) + 3Y ( ) + 3, 4 Y ( ) ( + 4 + 3) + 3, obraz řešení muíme pro další výpočty rozložit na parciální zlomky 4 A B C Y() + + ( + 1)( + 3) + 1 + 3 ( + 3) muíme vypočítat kontanty rozkladu, použijeme například doazovací metodou 4 A( + 3) + B( + 1) ( + 3) + C( + 1), 4 4A A 1, 4 C C, 4 9A + 3B + C, 4 9 + 3B B 1, pomocí lovníku L-tranformace (tab 3 vlatnot 16 a 17) je řešeni y t L 1 1 3 ( ) e t 3e 3t te 3 t 1 3 ( 3) + + + Příklad : Vyřešte diferenciální rovnici: y ( + 5y ( + 6y( 1, počátečními podmínkami y ( 0) ; y (0) 0 Potup řešení: V podtatě tejný jak v předchozím příkladu K vypočtu použijeme vzorec L y ( + 5y ( + 6 L 1 CZ107/00/150463 { } { }

8 Zavedeme-li L { y( } Y ( ) a použijeme-li vztah o linearitě (3), vztah o derivaci obrazu (4) a vztah o derivaci n-tého řádu (5), kde n, dotáváme: 1 0 0 1 [ Y ( ) y(0) y (0)] + 5[ Y ( ) y(0) ] + 6Y ( ), doazení obou počátečních podmínek a úpravou dotaneme 1 Y ( ) [ + 5 + 6] + 10 +, tím dotáváme obraz řešení + 10 + 1 Y ( ), ( + 5 + 6) pomocí lovníku L-tranformace (tab 3 vlatnot 3) je řešeni 1 1 y L { Y( ) } L η() t Příklad 3: Vyřešte diferenciální rovnici pomocí L-tranformace y ( + 3y ( + y( 6 ; y ( 0) 3; y (0) Potup řešení: Určíme obraz diferenciální rovnice [ 6 Y ( ) 1y(0) 0 y (0)] + 3[ Y ( ) 0 y(0) ] + Y ( ), doazení obou počátečních podmínek a úpravou dotaneme 6 Y ( ) [ + 3 + ] 3 + 7 +, obraz řešení muíme opět rozložit na proporcionální zlomky 3 + 7+ 6 A B C Y() + + ( + 3+ ) + 1 + Řešení metodou neurčitých koeficientů 3 + 7+ 6 (A + B + C) + (3A + B + C) + A Protože koeficienty u tejných mocnin komplexních proměnné muí být tejné, lze proto pát: 3 A + B + C, 7 3A + B + C, 6 A Z této outavy 3 lineárních algebraických rovnic nadno dopočítáme 3 neznámé kontanty: A 3, B -, C Pomocí lovníku L-tranformace (tab 3 vlatnot 4, 16 a 17) je řešení 1 3 t t yt () L + 3 η() t e + e + 1 + Příklad 4: Najděte řešení nehomogenní lineární diferenciální rovnice řádu y ( + 3y ( + y( e t ; y ( 0) 0; y (0) 0 Potup řešení: Určíme obraz diferenciální rovnice Y ( ) + 3Y ( ) + Y ( ), + obraz řešení: Y ( ) ( + )( + 3 + ) ( + )( + )( + 1) ( + 1)( + ) CZ107/00/150463

9 Řešení metodou neurčitých rezidui: ri 1 t 1 d r i t x( re[ X ( ) e ] lim [( ] i ) X ( ) e ri 1 i i i ( r i i 1)! d Kde počet různých kořenů je ( i 1, ) ; 1 1, 1-1, ; náobnot kořenů r 1 1, r, tupeň mnohočlenu ve jmenovateli obrazu n r1 + r 3, potom: 1 t 1 t y( lim ( 1) e lim ( ) e (1 1)! 1 + + ( 1)( ) ( 1)! + ( 1)( ) + + + + t t t t t t lim e lim e + lim te e e te 1 + ( ) ( 1) ( 1) + + + CZ107/00/150463

Použitá literatura 10 POUŽITÁ LITERATURA [1] ŠVARC, I 00 Automatizace/Automatické řízení Brno: Nakladateltví CERM, 00, ISBN 80-14-087-1 [] VÍTEČKOVÁ, M 005 Slovníky L- a Z- tranformace řešenými příklady Otrava, KAKI 005 71 ISBN 80-48-0851-X [3] VÍTEČKOVÁ, M&VÍTEČEK, A 006 Základy automatické regulace Otrava: VŠB-TU Otrava 006 198 ISBN 80-48-1068-9 CZ107/00/150463