Řešení diferenciálních rovnic 1. řádu (lineárních, s konstantními koeficienty)

Podobné dokumenty
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Gaussovská prvočísla

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Diferenciální počet. Spojitost funkce

x + F F x F (x, f(x)).

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Větu o spojitosti a jejich užití

Repetitorium z matematiky

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Riemannův určitý integrál.

Matematika II: Testy

GONIOMETRICKÉ ROVNICE -

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

1 stupeň volnosti vynucené kmitání. Iva Petríková

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

Laplaceova transformace.

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

ZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Matematické metody v kartografii

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

8. cvičení z Matematiky 2

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Hyperbola a přímka

6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

12.1 Úvod. Poznámka : Příklad 12.1: Funkce f(t) = e t2 nemá Laplaceův obraz. Příklad 12.2: a) L{1} = 1 p, p > 0 ; b) L{ eat } = 1, [ZMA15-P73]

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Přednáška 9: Limita a spojitost

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

8. Elementární funkce

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

1 Modelování systémů 2. řádu

Digitální učební materiál

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

3. Kvadratické rovnice

1.1 Numerické integrování

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

4. cvičení z Matematiky 2

Matematika pro ekonomy MATEMATIKA PRO EKONOMY

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Hlavní body - magnetismus

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Teorie nekonečných her

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Laplaceova transformace

vás seznámí s učivem, které v dané kapitole poznáte a které byste po jejím prostudování měli umět.

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

26. listopadu a 10.prosince 2016

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

GONIOMETRIE. 1) Doplň tabulky hodnot: 2) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná, či záporná: PRACOVNÍ LISTY Matematický seminář.

1.5.5 Potenciální energie

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Obvody a obsahy obrazců I

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

Ohýbaný nosník - napětí

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Kapitola 10. Numerické integrování

Transkript:

Exonenciální funkce - jejic "vužití" ři řešení diferenciálníc rovnic (Tto dolňková omůck nemůže v žádném řídě nrdit sstemtickou mtemtickou řírvu.) Vlstností exonenciální funkce lze výodně oužít ři řešení diferenciálníc rovnic. Změříme se n řešení lineárníc diferenciálníc rovnic.. řádu s konstntními koeficient, které mjí zásdní význm ři řešení lineárníc elektrickýc obvodů. Obecně jsou obvod osán i diferenciálními rovnicemi vššíc řádů, le to již ředstvuje jen rozšíření zákldníc úv. Řešení diferenciálníc rovnic. řádu (lineárníc, s konstntními koeficient) Mějme obvodovou funkci f (x), kde může být elektrický roud, elektrické nětí, mgnetický tok,... Obvod. řádu jsou otom modelován neomogenní rovnicí ("s rvou strnou", d / dx ) g(x) () g (x) je "budicí" funkce (roud, nětí,...) je konstnt definovná obvodovými rvk (R, L, C, M,... ). Vlstnosti smotnéo obvodu jsou vlstně definován již smotnou omogenní rovnicí, která řísluší k rovnici () () (rostě "odstrníme" rvou strnu). Řešením omogenní rovnice je nějká funkce která slňuje odmínku, (3) Dále necť existuje nějké známé rtikulární řešení, které vovuje rovnici () - t v sobě zrnuje i situci "vnucenou" funkcí g(x). Pltí ted, že g(x) (4) Sndno ukážeme, že otom je celkovým řešením rovnice () součet řešení rostě dosdíme do () uvážíme ltnost (3) (4):, ( ) ( ) g( x) Řešení omogenní diferenciální rovnice. řádu Předokládejme, že omogenní rovnici () voví nějká exonenciální funkce K e. Pokud má vovovt, musí ltit (viz derivce exonenciální funkce):

Ke Ke Ke ( ) (5) Je zřejmé, že omogenní rovnice (5) může být slněn jen ted, ltí-li (crkteristická rovnice) (6) Prtikulární řešení diferenciální rovnice. řádu - ro g( x) G ( konstnt) V tomto jednoducém řídě stčí ledt řešení ve tvru A (rovněž konstnt, nejčstěji oisuje stejnosměrný zdroj roudu nebo nětí). Dosďme A do (), ted ( A ) A G A G / (7) rotože derivce konstnt je rovn nule. Celkové (obecné) řešení je v tomto řídě definováno součtem Ke G / (8) Je zřejmé, že vzt (8) vlstně definuje nekonečně mnoo odobnýc řešení ro různá K. Musíme určit tuto konstntu omocí nějkéo známéo bodu řešení, nejčstěji omocí známé očáteční odnot (odmínk) ro x =. Potom Ke G / K G / (9) Z ov vztu (8) je zřejmé, že ro x vžd ltí Ke G / G / roto se řešení diferenciálníc rovnic. řádu s konstntou n rvé strně čsto zisuje ve tvru ( G / ) e G / ( ) e () Vzledem k určování konstnt K říslušející řešení omogenní rovnice se někd říká, že omogenní rovnice oisuje odezvu sstému n očáteční odmínk. Prtikulární řešení je "vnuceno" funkcí g(x). Prtikulární řešení diferenciální rovnice. řádu - ro g( x) Gm sin( kx ) Budicí funkci je vodné urvit do odob (goniometrické funkce součtu úlů): g x) Gm (sin kx cos cos kx sin ) G sin kx G cos kx ( G G mcos ; G G msin ; G G Gm; G / Gtg Potom ředokládejme rtikulární řešení ve tvru Acos kx Bsin kx, odkud sndno určíme, že ka( sin kx) kb cos kx. Doszením uvedenýc vztů do rovnice () obdržíme o úrvác relci Musí roto ltit, že ( ka B)sin kx ( kb A)cos kx G sin kx G cos kx

3 ka B G A kb G Řešením získnéo souboru dvou rovnic zjistíme, že A G ; B kg k Celkové (obecné) řešení je v tomto řídě definováno součtem kg G () k Ke Acos kx Bsin kx Ke Y m sin( kx ) () uděláme-li substituci A Ym sin ; B Ym cos, ted Y m A B ; tg A / B. Řešení diferenciálníc rovnic. řádu (lineárníc, s konstntními koeficient) Obvod. řádu jsou d / dx ) modelován neomogenní rovnicí ("s rvou strnou", g( x) (3) g (x) je "budicí" funkce (roud, nětí,...), jsou konstnt definovné obvodovými rvk (R, L, C, M,... ). Řešení oět rozložíme n řešení omogenní rovnice (4) nlezení nějkéo rtikulárnío řešení. Řešení omogenní diferenciální rovnice. řádu Předokládejme, že omogenní rovnici (4) voví nějká exonenciální funkce K e. Sndno určíme, že K e ; ( ) K e. Po doszení do (4) úrvác určíme, že musí ltit: ( ) (5) Vzt (5) lze slnit, nbývá-li crkteristický olnom diferenciální rovnice druéo řádu nulové odnot, ted je-li slněn crkteristická rovnice (6) V tomto jednoducém řídě se musí řešit ouze kvdrtická rovnice. Získáme dv kořen

4, 4 (7) Homogenní řešení je ted osáno lineární kombincí odovídjící oběm kořenům: x K e K e (8) Prtikulární řešení diferenciální rovnice. řádu - ro g( x) G ( konstnt) V tomto řídě je nlezení rtikulárnío řešení sndné. Oět ředokládáme, že A, rvní i druá derivce konstnt jsou nulové. Proto o doszení do (3) sndno určíme, že musí ltit A G A G / (9) Celkové řešení nbývá odob K x x e K e G / () Pro určení dvou konstnt otřebujeme znát dvě odmínk řešení. Známe-li O ( x ) rvní derivci O ( x ), otom o doszení do () derivovnéo vztu () určíme, že K e K e G / K K G / K e K e K K Z těcto údjů jsme již sconi obě konstnt určit. Jsou-li ob kořen reálné záorné, bude řecodný děj (ro x t) eriodický, bez zákmitů. Je-li kořen kvdrtické rovnice reálný dvojný (, ) má řešení omogenní rovnice tvr K e K x e () dlší ostu je stejný. Pro dvojný kořen záorné odnot se jedná rávě o mez eriodicit - řecodný děj je "nejrclejší" ještě bez zákmitů. Jsou-li kořen komlexně sdružené tu Eulerovýc vztů lze dosět k oisu tu, j, ltí oět vzt (). Alikcí e ( S sin S cos)

5 Přecodný děj bude robít s tlumenými kmit ři reálné části kořenů (- ) záorné. Přecodný děj bude robít s nrůstjícími (netlumenými) kmit ři reálné části kořenů kldné(- ). Kvlittivní zobrzení uvedenýc skutečností je n obr.- vžd ro nulovou očáteční odmínku. DVA REÁLNÉ ZÁPORNÉ KOŘENY (NEBO OBVOD. ŘÁDU) DVOJNÝ KOŘEN ZÁPORNÝ KOMPLEXNĚ SDRUŽENÉ - REÁLNÁ ČÁST ZÁPORNÁ KOMPLEXNĚ SDRUŽENÉ - REÁLNÁ ČÁST KLADNÁ G/ NEBO (G/) PRO. ŘÁD x Obr.. Kvlittivní zobrzení řešení diferenciálníc rovnic ři nulové očáteční odmínce. Litertur: Kolmn, Č.: Mtemtik ve sdělovcí tecnice. SNTL, Pr 96 Rektors, K.: Co je k čemu je všší mtemtik. ACADEMIA, Pr 3 Kvsnic, J.: Mtemtický rát fzik. ACADEMIA, Pr 997 (. vdání) 4 Devlin, K.: Jzk mtemtik. Argo Dokořán, Pr 5 Angot, A.: Užitá mtemtik ro elektrotecnické inženýr. SNTL, Pr 97 6 Punčocář, J.: Exonenciální funkce jejic "vužití" - A. Pomocné studijní text leden 4.