( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Podobné dokumenty
4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Konstrukce na základě výpočtu I

Konstrukce na základě výpočtu II

4.4.3 Další trigonometrické věty

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Výfučtení: Goniometrické funkce

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Tangens a kotangens

Konstrukce na základě výpočtu I

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

2.7.9 Obsah lichoběžníku

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

Smíšený součin

Lineární nerovnice a jejich soustavy

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Větu o spojitosti a jejich užití

Skalární součin IV

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

FUNKCE SINUS A KOSINUS

Trigonometrie - Sinová a kosinová věta

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:

Hledání hyperbol

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Hyperbola a přímka

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Středová rovnice hyperboly

Obvody a obsahy obrazců I

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

7 Analytická geometrie

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Konstrukce na základě výpočtu II

Konstrukce na základě výpočtu III

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

( a) Okolí bodu

4. cvičení z Matematiky 2

Petriho sítě PES 2007/2008. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D.

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

8.2.7 Geometrická posloupnost

Úlohy krajského kola kategorie A

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Neurčité výrazy

II. kolo kategorie Z5

Nerovnosti a nerovnice

TROJÚHELNÍK. JAN MALÝ UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. sin α = b a.

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Logaritmické rovnice I

Vzdálenost roviny a přímky

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Reprezentovatelnost částek ve dvoumincových systémech

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Automaty a gramatiky(bi-aag)

Transkript:

4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové kružnie, úhly, pro které pltí sin β =,96687, jsou v intervlu ( ;π ) dv musíme počítt s oěm. T T x - S x R - Př. Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno = 6,; = 7, ; α = 55. Postupuj tk, ys nšel všehn řešení příkldu. Tentokrát to zkusíme správně. Nejdříve určíme úhel β (potřeujeme úhel pro strně ). 7, = sin β = = sin 55,96687 sin β 6, Úhly s touto hodnotou sinu mohou existovt dv musíme zkoumt o. β = 75 3' β = 8 β = 8 75 3' = 4 47' α + β + = 8 = 8 α + β α + β + = 8 = 8 α + β = 8 ( 55 + 75 3' ) = 49 47' sin sin sin sin 49 47 ' = = 6, = 5, 69 sin 55 Příkld má dvě řešení = 8 ( 55 + 4 47 ') = 3' sin sin sin sin 3' = = 6, =, 57 sin 55

) = 6,, = 7,, = 5,69, α = 55, β = 75 3', = 49 47'. ) = 6,, = 7,, =,57, α = 55, β = 4 47 ', = 3'. Proč první dv příkldy v minulé hodině Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno =, β =, = 5. Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno = 5, 3, α = 6 8', = 8 3'. měli jediné řešení. Ztímo příkld Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno = 6,, = 7,, α = 55. má řešení dvě? Zkusíme si udělt náčrtky jko při řešení konstrukčníh úloh jedno řešení dvě řešení Trojúhelník je zdán větou ssu, která je jednoznčná pouze v přípdě, že strn proti zdnému úhlu (v nšem přípdě ) je větší (ož v nšem přípdě není). Trojúhelníky jsou dány větou usu, která je jednoznčnou větou o shodnosti. Z orázků je zřejmé pokud zdání příkldu odpovídá jednoznčně zdné konstruki, příkld má jediné řešení, pokud zdání příkldu odpovídá nejednoznčně zdné konstruki, příkld má víe řešení. Př. Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno = 5 ; = ; β = 8. Njdi všehn řešení příkldu. Nejdříve určíme úhel (potřeujeme úhel pro strně ). 5 = sin = sin β = sin 8,758 toto číslo nemůže ýt hodnotou funke sin β sin sinus tkový trojúhelník neexistuje. Zkusíme stejně jko v předhozím přípdě využít konstruki trojúhelníků k pohopení toho, o se stlo.

Přiližný náčrtek trojúhelníku v zdání Náčrtek konstruke Délk strny je zřejmě příliš mlá, y se kružnie protnul s polopřímkou, n které leží vrhol trojúhelník nejde ni sestrojit ni spočítt. Pedgogiká poznámk Žái (logiky) očekávjí, že příkld ude klsiké dopočtení trojúhelníku s dvěm řešeními. Vsunutí příkldu, který nečekně nemá řešení, jednk ství žáky do situe, n kterou nejsou připrveni, hlvně u některýh vede k tomu, že před následujíím příkldem opět zpomenou, n o si měli dávt pozor. Př. 3 Urči zývjíí strny úhly v trojúhelníku, je-li dáno = 7,37 ; = 8,98 ; α = 3 53. Njdi všehn řešení příkldu. Nejdříve určíme úhel β (potřeujeme úhel pro strně ). 8,98 = sin β = = sin 3 53', 64998 sin β 7, 37 Úhly s touto hodnotou sinu mohou existují dv musíme využít o. β = 4 9' β = 8 β = 8 4 9' = 39 3' α + β + = 8 = 8 α + β α + β + = 8 = 8 α + β = 8 ( 3 53' + 4 9' ) = 7 38' sin sin sin sin7 38' = = 7, 37 = 3,8 sin 3 53' Příkld má dvě řešení = 8 ( 3 53' + 39 3' ) = 8 36' sin sin sin sin 8 36' = = 7,37 =, 69 sin 3 53' 3

= 7, 37, = 8,98, = 3,8, α = 3 53', β = 4 9', = 7 38', = 7, 37, = 8,98, =,69, α = 3 53', β = 39 3', = 8 36'. Př. 4 V trojúhelníku jsou dány dvě strny (o velikosteh 8,7 5,3) úhel proti větší z nih (85 35' ). Urči všehny strny úhly v trojúhelníku. Při výpočtu udeme používt vzore můžeme si ulehčit prái pojmenováním strn. Strny si můžeme pojmenovt liovolně, npříkld = 8,7, = 5,3. Zdný úhel má ležet proti delší ze zdnýh strn leží proti strně α = 85 35'. Nejdříve určíme úhel β (potřeujeme úhel pro strně ). 5,3 = sin β = = sin 85 35', 67386 sin β 8, 7 Úhly s touto hodnotou sinu mohou existují dv musíme využít o. β = 37 4' β = 8 β = 8 37 4' = 4 36' α + β + = 8 = 8 α + β α + β + = 8 = 8 α + β = 8 ( 85 35' + 37 4' ) = 57 ' sin sin sin sin 57 ' = = 8,7 = 7,3 sin 85 35' = 8 85 35 ' + 4 36' = 48 ' Záporný úhel není možný příkld má jediné řešení. Příkld má jedno řešení = 8,7, = 5,3, = 7,3, α = 85 35', β = 37 4', = 57 '. Př. 5 Njdi důvod, proč utor zvolil oznčení strn v předhozím příkldě právě tímto způsoem. Důvod není mtemtiký, le souvisí s používáním počítčů. Jelikož předhozí příkld je stejný liší se jen doszením. Mohli jsme získt poslední příkld pouhým zkopírováním přepsáním hodnot. Sinová vět si koleduje o důkz, nejdříve zkusíme vzth =. Máme ostroúhlý trojúhelník. Sestrojíme výšku v, její ptu oznčíme. Vzniknou dv dlší trojúhelníky - (modrý) (zelený) o prvoúhlé s nimi umíme počítt. 4

v V oou trojúhelnííh vyjádříme velikost výšky v. v trojúhelník (modrý) = v =, v trojúhelník (zelený) sin β = v = sin β. O výrzy pro v se musejí rovnt v = = sin β. = sin β / sin β = (to jsme měli dokázt) sin β Pltí toto odvození vždy? Pltí pouze pro úhly α < 9 (y situe odpovídl orázku). Př. 6 Proveď důkz pltnosti vzore =, když pltí α = 9. sin β sin α Nkreslíme orázek =v = Modrý trojúhelník zmizel, le pltí v =. v Trojúhelník (zelený) sin β = v = sin β. Důkz se zdří, když ude pltit v = =. Víme, že pltí π v = = =, protože = sin =. 5

O výrzy pro v se musejí rovnt v = = sin β. = sin β / sin β = (to jsme měli dokázt) sin β Př. 7 Proveď důkz pltnosti vzore =, když pltí 8 > α > 9. sin β sin α Nkreslíme orázek v Modrý trojúhelník částečně překrývá trojúhelník šrfovný (původně zelený). v trojúhelník (modrý) sin ( π α ) = v = sin ( π α ), v trojúhelník (šrfovný) sin β = v = sin β. sin π α. Potřeujeme, ne sin π α = sinπ osα osπ = osα = tedy v =. O výrzy pro v se musejí rovnt v = = sin β. = sin β / sin β = (to jsme měli dokázt) sin β Žádn dlší možnost velikosti úhlu α není vzth = jsme dokázli pro všehny oené trojúhelníky. Postřeh Tímto jsem fktiky dokázl i pltnost vzthů = =. Při sin β sin sin α sin kreslení orázku nezáleželo n tom, jkým písmenem si strny, se kterými jsme provli, oznčíme stčí změnit oznčení vrholů dokážeme místo rovnosti = jednu ze zývjííh dvou rovností. 6

Př. 8 Nkresli orázek pro první část důkzu tk, y z ní vyplynul rovnost =. sin β sin Prohodíme oznčení vrholů tk, y vrhol yl nhoře. v Změňování vrholů se u trojúhelníků používá čsto, postup se nzývá ykliká záměn v tulkáh ývá popisován těmito shémty Vzore = získáme ze vzore = tk, že se posuneme ve směru šipek o sin β sin jeden znk dále. Př. 9 Ve větě o oeném trojúhelníku vystupují vrholy, strn úhel. Pomoí ykliké záměny urči, které vrholy strny udou vystupovt ve větě s úhlem β. Úhel β získáme z úhlu posunutím o dv kroky (o dvě šipky) posuneme všehno o dv kroky ve větě udou vystupovt vrholy, strn úhel β. Poznámk Při formuli věty se tké můžeme zel oejít ez pojmenovávání strn, úhlů neo vrholů. Npříkld sinová vět může ýt vysloven tkto Pro kždý trojúhelník pltí, že poměr strny sinu protějšího úhlu je vždy stejný. Př. Petáková strn 49/vičení 75 ) ) strn 49/vičení 79 Shrnutí 7