Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Podobné dokumenty
Matematika 1 pro PEF PaE

3. Implicitní funkce

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

5. cvičení z Matematiky 2

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

Uzavřené a otevřené množiny

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

1. Písemka skupina A...

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,

Extrémy funkce dvou proměnných

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Funkce zadané implicitně

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

CVIČENÍ Z MATEMATIKY II

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Písemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Matematika 1 pro PEF PaE

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

1 Funkce dvou a tří proměnných

Úvodní informace. 17. února 2018

Kristýna Kuncová. Matematika B3

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika BA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b,

+ n( 1)n+1 (x 7) n, poloměr konvergence 6. 3.Poloměr konvergence je vždy +. a) f(x) = x n. (x 7) n, h(x) = 7 + 7(n+1)( 1) n. ( 1)n

Matematická analýza III.

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

VI. Derivace složené funkce.

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y) pro x, y R;

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2018/19 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

ELEMENTÁRNÍ KOMPLEXNÍ FUNKCE SPECIÁLNÍ ELEMENTÁRNÍ FUNKCE

Derivace funkcí více proměnných

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

8.1. Separovatelné rovnice

4. Diferenciál a Taylorova věta

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Potenciál vektorového pole

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

1 L Hospitalovo pravidlo

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

13. cvičení z Matematické analýzy 2

1. Přirozená topologie R n

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Rovnice se separovanými proměnnými

Transkript:

Implicitní funkce V následujících úlohách ukažte, že uvedená rovnice určuje v jistém okolí daného bodu [ 0, y 0 ] implicitně zadanou funkci proměnné. Spočtěte první a druhou derivaci této funkce v bodě 0.. 2 + 2y 2 + y 4 y 5 = 0, [0, ] 2. e y + sin y + y 2 =, [2, 0] 3. siny + cosy =, [π, 0] 4. 2 4 y + 3 + y 3 + y =, [, 0] 5. log 2 + y 2 + cosy + y = 0, [0, 0] 6. log + arctg y + + y = 0, [0, 0] 7. y + y = 2y, [, ] 8. y 3 2 + y 2 2 + sin y = 0, [0, 0] 9. e sin 2 + e sin y = 2y + 2, [0, 0] 0. π 2 + arcsin + y2 = arccosy + 2, [0, 0]. Je dán vztah 2 + 2y 2 + 3z 2 + y z 9 = 0 a bod [, 2, ]. Dokažte, že tímto vztahem je definována hladká funkce z = z, y v jistém okolí U bodu [, 2], pro kterou platí z, 2 =, určete v okolí U, napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce z = z, y v bodě [, 2]. z, z 2. Dokažte, že množina bodů [, y, z] R, které splňují vztah 2 + y 2 + z 2 3yz = 0 je v okolí bodu [,, ] popsatelná jako graf funkce f, y definované na jistém okolí bodu,, pro kterou je f, =. Určete totální diferenciál v bodě [, ] a napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f v tomto bodě. 3. Spočtěte parciální derivace funkce z v bodě [0, ], která je implicitně zadaná rovnicí z = log z y a splňuje z0, =. V následujících třech úlohách ukažte, že uvedená soustava rovnic určuje v jistém okolí daného bodu [ 0, y 0, u 0, v 0 ] implicitně zadané funkce u, v proměnných, y. Spočtěte obě parciální derivace prvního řádu těchto funkcí v bodě [ 0, y 0 ]. 4. e u+v + 2uv =, ye u v u +v = 2, [, 2, 0, 0] 5. = u cos v u, y = u sin v u, [, 0,, 0] 6. = e u + u sin v, y = e u u cos v, [e +, e,, π/2] 7. Ukažte, že vztahy u = arctgπ + y 2 z, v = e + 2 y z, w = cos2y + 2 z definují na okolí bodu [u, v, w] = [4, 3 2, 5] hladké funkce u, v, w, yu, v, w, zu, v, w, pro které platí 4, 3 2, 5 = 0, y4, 3 2, 5 =, z4, 3 2, 5 = 4. Rozhodněte, zda má funkce yu, v, w totální diferenciál v bodě [4, 3 2, 5], a pokud ano, spočtěte jej. Má funkce yu, v, w v bodě [4, 3 2, 5] stacionární bod? 8. Ukažte, že vztahy u = sin + y + e z, v = cos y + e y, w = 2 + 2y cosz definují na okolí bodu [u, v, w] = [ + sin, 2, 0] hladké funkce u, v, w, yu, v, w, zu, v, w, pro které platí + sin, 2, 0 =, y + sin, 2, 0 = 0, z + sin, 2, 0 = 0. Rozhodněte, zda má funkce u, v, w totální diferenciál v bodě [ + sin, 2, 0], a pokud ano, spočtěte jej. 9. Dokažte, že vztahy u = sinπy arctg y, v = 3y2 +e +y definují na okolí bodu [u, v] = [ π 4, 2] hladké funkce, y proměnných u, v takové, že π 4, 2 = a y π 4, 2 =. Je-li navíc z, y := log 2 + y 2, spočtěte z π 4, 2. 20. Dokažte, že vztahy u = tgy + log 2 + y 2, v = arcsin2 3 y definují na okolí bodu [u, v] = [0, ] hladké funkce, y proměnných u, v takové, že 0, = 0 a y0, =. Rozhodněte, zda má funkce y v bodě [u, v] = [0, ] totální diferenciál, a pokud ano, spočítejte jej. 2. Ukažte, že vztahy u = cosπy + 2 z, v = y 2 log z, w = 2 arctgyz definují na okolí bodu [u, v, w] = [3, 0, 2 ] hladké funkce u, v, w, yu, v, w, zu, v, w, pro které platí 3, 0, 2 =, y3, 0, 2 = 0, z3, 0, 2 =. Rozhodněte, zda má funkce yu, v, w totální diferenciál v bodě [3, 0, 2 ], a pokud ano, spočtěte jej.

. 2, 4 2. Rovnice tečny: 0. 3. Položme Výsledky F, y = siny + cosy. Funkce F je definována na R 2 a pro její parciální derivace platí:, y = cosy y siny y,, y = cosy siny. platí F π, 0 = 0 a π, 0 = π 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [π, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace sinϕ + cosϕ =, cosϕ ϕ + ϕ sinϕ ϕ + ϕ = 0, sinϕ ϕ + ϕ 2 + cosϕ 2ϕ + ϕ cosϕ ϕ + ϕ 2 sinϕ 2ϕ + ϕ = 0. Dosadíme-li = π a použijeme-li ϕπ = 0, dostaneme ϕ π = 0 a ϕ π = 0. 4. Položme F, y = 2 4 y + 3 + y 3 + y. Funkce F je definována na R 2 a pro její parciální derivace platí:, y = 83 y + 3 2 + y,, y = 24 + 3y 2 +. platí F, 0 = 0 a, 0 = 3 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace 2 4 ϕ + 3 + ϕ 3 + ϕ = 0, 8 3 ϕ + 2 4 ϕ + 3 2 + 3ϕ 2 ϕ + ϕ + ϕ = 0, 24 2 ϕ + 8 3 ϕ + 8 3 ϕ + 2 4 ϕ + 6 + 6ϕϕ 2 + 3ϕ 2 ϕ +ϕ + ϕ + ϕ = 0. Dosadíme-li = a použijeme-li ϕ = 0, dostaneme ϕ = a ϕ = 4. 5. Položme F, y = log 2 + y 2 + cosy + y. Funkce F je definována na jisté otevřené množině G lze ukázat, že dokonce G = R 2 obsahující bod [0, 0] a pro její parciální derivace platí:, y = 2 + y 2 2 siny y, + cosy, y = 2 + y 2 2y siny +. + cosy platí F 0, 0 = 0 a 0, 0 = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu

[0, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace log 2 + ϕ 2 + cosϕ + ϕ = 0, 2 + ϕ 2 + cosϕ 2 + 2ϕϕ sinϕϕ + ϕ + ϕ = 0, 2 + ϕ 2 + cosϕ 2 2 + 2ϕϕ sinϕϕ + ϕ 2 + 2 + ϕ 2 + cosϕ 2 + 2ϕ 2 + 2ϕϕ cosϕϕ + ϕ 2 sinϕ2ϕ + ϕ + ϕ = 0. Dosadíme-li = 0 a použijeme-li ϕ0 = 0, dostaneme ϕ 0 = 0 a ϕ 0 = 2. 6. Položme F, y = log + arctg y + + y. Funkce F je definována na jisté otevřené množině G obsahující bod [0, 0] a pro její parciální derivace platí:, y = + arctg y + + y,, y = + arctg y + + y 2 +. platí F 0, 0 = 0 a 0, 0 = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [0, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace + arctg ϕ + log + arctg ϕ + + ϕ = 0, + ϕ + ϕ 2 + arctg ϕ + 2 + ϕ + ϕ = 0, + ϕ + ϕ 2 + + arctg ϕ + ϕ + ϕ 2 2ϕ ϕ ϕ + ϕ 2 2 +ϕ + ϕ + ϕ = 0, 2 Dosadíme-li = 0 a použijeme-li ϕ0 = 0, dostaneme ϕ 0 = a ϕ 0 = 2. 7. Položme F, y = y + y 2y. Funkce F je definována na otevřené množině G = 0, + 0, +, která obsahuje bod [, ]. Pro parciální derivace F platí:, y = yy + y log y,, y = y log + y 2. platí F, = 0 a, = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [, ] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace ϕ + ϕ 2ϕ = 0.

Tento vztah si přepišme na tvar Nyní postupně obdržíme e ϕ log ϕ log + ϕ e ϕ log ϕ log + ϕ e ϕ log + e log ϕ 2ϕ = 0. +e log ϕ + e log ϕ log ϕ + ϕ ϕ 2 + e ϕ log ϕ log + 2 ϕ 2 log ϕ + ϕ ϕ ϕ +e log ϕ ϕ + ϕ + ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ 2 2ϕ = 0, ϕ 2 2ϕ = 0. Dosadíme-li = a použijeme-li ϕ =, dostaneme ϕ = a ϕ = 4.Položme F, y = y + y 2y. Funkce F je definována na otevřené množině G = 0, + 0, +, která obsahuje bod [, ]. Pro parciální derivace F platí:, y = yy + y log y,, y = y log + y 2. platí F, = 0 a, = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [, ] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace Tento vztah si přepišme na tvar Nyní postupně obdržíme e ϕ log ϕ log + ϕ e ϕ log ϕ log + ϕ ϕ + ϕ 2ϕ = 0. e ϕ log + e log ϕ 2ϕ = 0. +e log ϕ + e log ϕ log ϕ + ϕ ϕ 2 + e ϕ log ϕ log + 2 ϕ 2 log ϕ + ϕ ϕ ϕ +e log ϕ ϕ + ϕ + ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ 2 Dosadíme-li = a použijeme-li ϕ =, dostaneme ϕ = a ϕ = 4. 8. Položme F, y = y 3 2 + y 2 2 + sin y. Funkce F je definována na R 2. Pro parciální derivace F platí:, y = 2y3 + 2y 2,, y = 3y2 2 + 2y 2 + cos y. 2ϕ = 0, ϕ 2 2ϕ = 0. platí F 0, 0 = 0 a 0, 0 = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu

[0, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace Postupně obdržíme ϕ 3 2 + ϕ 2 2 + sin ϕ = 0. 3ϕ 2 ϕ 2 + 2ϕ 3 + 2ϕϕ 2 + 2ϕ 2 + cos ϕ ϕ = 0, 6ϕϕ ϕ 2 + 3ϕ 2 ϕ 2 + 6ϕ 2 ϕ + 6ϕ 2 ϕ +2ϕ 3 + 2ϕ ϕ 2 + 2ϕϕ 2 + 4ϕϕ +4ϕϕ + 2ϕ 2 sin ϕ ϕ ϕ + cos ϕ ϕ = 0. Dosadíme-li = 0 a použijeme-li ϕ0 = 0, dostaneme ϕ 0 = 0 a ϕ 0 = 0. 9. Položme F, y = e sin 2 + e sin y 2y 2. Funkce F je definována na R 2. Pro parciální derivace F platí: 2, y = esin cos 2 2 + e sin y cos y y,, y = esin y cos y 2. platí F 0, 0 = 0 a 0, 0 = 2 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [0, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která sama je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její derivace Postupně obdržíme e sin 2 + e sin ϕ 2ϕ 2 = 0. e sin 2 cos 2 2 + e sin ϕ cos ϕ ϕ + ϕ 2ϕ = 0, e sin 2 cos 2 2 2 e sin 2 sin 2 4 2 +e sin 2 cos 2 2 + e sin ϕ cos ϕ ϕ + ϕ 2 e sin ϕ sin ϕ ϕ + ϕ 2 + e sin ϕ cos ϕ 2ϕ + ϕ 2ϕ = 0. Dosadíme-li = 0 a použijeme-li ϕ0 = 0, dostaneme ϕ 0 = 0 a ϕ 0 =. 0. Položme F, y = π/2 + arcsin + y 2 arccosy + 2. Bod [0, 0] je ve vnitřku definičního oboru funkce F můžeme tedy spočítat parciální derivace funkce F na jistém okolí G bodu [0, 0]:, y = + y2 + 2 2 y + 2 2 2y, y = + y2 + 2 y + 2. 2 Obě parciální derivace jsou na jistém okolí bodu [0, 0] spojité a navíc tam jsou jejich parciální derivace spojité, tj. f C 2 G. Dále platí F 0, 0 = 0 a 0, 0 = 0. Tím jsme ověřili, že naše rovnice určuje v jistém okolí bodu [0, 0] implicitně zadanou funkci proměnné, která je třídy C 2. Funkci označme ϕ a její

derivace arcsin + ϕ 2 + π/2 arccosϕ + 2 = 0, + 2ϕϕ + ϕ2 + ϕ + 2 2 ϕ + 2 = 0, 2 2 + ϕ2 2 3 2 2 + ϕ 2 + 2ϕϕ 2 + + ϕ 2 2 2 2ϕ 2 + 2ϕϕ 2 ϕ + 2 2 3 2 2ϕ + 2 ϕ + 2 2 + ϕ + 2 2 2 ϕ + 2 = 0. Dosadíme-li = 0 a využijeme-li ϕ0 = 0, dostaneme ϕ 0 = a ϕ 0 = 4.. Rovnice tečné roviny: L, y = 7 5 y + 2 +. 2. Rovnice tečné roviny: L, y = z y +. 3. 0, =, z 0, = 4., 2 = 0,, 2 =,, 2 = /3,, 2 = /3 5., 0 =,, 0 = 0,, 0 = 0,, 0 = 6. e +, e = / + e, e +, e = e/e +, e +, e = 0, e +, e = 7. y4, 3 2, 5 = 2 π+6, 2π π+6, π 8 π+6, funkce yu, v, w v bodě [4, 3 2, 5] nemá stacionární bod 8. + sin, 2, 0 = 0, 2, z 4 9. π 4, 2 = 2 9 2π 20. y0, = 2 log 3, 22 log 3 2. y3, 0, 2 = 2, 2, 2, funkce yu, v, w nemá v bodě [3, 0, 2 ] stacionární bod