Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.



Podobné dokumenty
MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných SLOŽENÉ FUNKCE. PŘÍKLAD 1 t, kde = =

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

Diferenciální rovnice 1. řádu

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

Vzorce na integrování. 1. x s dx = xs+1. dx = ln x +C 3. e x dx = e x +C. 4. a x dx = ax. 14. sinhxdx = coshx+c. 15. coshxdx = sinhx+c.

Parciální funkce a parciální derivace

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP)

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

Derivace funkce více proměnných

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Pavel Kreml Jaroslav Vlček Petr Volný Jiří Krček Jiří Poláček

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

LS Příklad 1.1 (Vrh tělesem svisle dolů). Těleso o hmotnosti m vrhneme svisle

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

VI. Derivace složené funkce.

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Využijeme znalostí z předchozích kapitol, především z 9. kapitoly, která pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je.

1.6. Integrace goniometrických funkcí

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Biologické modely. Robert Mařík. 9. listopadu Diferenciální rovnice 3. 2 Autonomní diferenciální rovnice 8

Pasivní tvarovací obvody RC

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

II. 3. Speciální integrační metody

5.3. Implicitní funkce a její derivace

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

Radek Hendrych. Stochastické modelování v ekonomii a financích. 18. října 2010

Schéma modelu důchodového systému

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Vliv funkce příslušnosti na průběh fuzzy regulace

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Matematika 1 pro PEF PaE

Demografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

4. Gomory-Hu Trees. r(x, z) min(r(x, y), r(y, z)). Důkaz: Buď W minimální xz-řez.

Analogový komparátor

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Úloha VI.3... pracovní pohovor

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Kapitola 7: Integrál. 1/17

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

SLOVNÍ ÚLOHY VEDOUCÍ K ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH ROVNIC

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

VI. Nevlastní integrály

Teorie. Hinty. kunck6am

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

10 Lineární elasticita

Algebraické výrazy - řešené úlohy

Hydrostatické váhy. HANA MALINOVÁ Katedra didaktiky fyziky, MFF UK. Princip hydrostatického vážení. Veletrh nápadů učitelů fyziky 14

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

Práce a výkon při rekuperaci

2. ZÁKLADY TEORIE SPOLEHLIVOSTI

PLL. Filtr smyčky (analogový) Dělič kmitočtu 1:N

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO

INTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

Úloha V.E... Vypař se!

1. Demografický rozbor populací

Teorie. Hinty. kunck6am

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

Matematická analýza III.

14. přednáška. Přímka

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

16. Goniometrické rovnice

1.5.3 Výkon, účinnost

Tlumené kmity. Obr

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data

Volba vhodného modelu trendu

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 7 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Transkript:

4 Inegrace subsiucí 4 Inegrace subsiucí Průvodce sudiem Inegrály, keré nelze řeši pomocí základních vzorců, lze velmi časo řeši subsiuční meodou Vzorce pro derivace elemenárních funkcí a věy o derivaci souču a součinu funkcí nám v kapiolách a umožnily naléz vzorce, resp meody pro výpoče někerých neurčiých inegrálů V éo kapiole pro výpoče využijeme věu o derivaci složené funkce Pomocí ní získáme věu, kerá nám poskyne jednu z nejdůležiějších a nejčasěji používaných meod inegrování subsiuční meodu Připomínáme, že neeisuje univerzální návod, kdy subsiuční meodu použí, ani jakou subsiuci zvoli Doporučujeme pečlivě prosudova uo kapiolu a propočía si řešené úlohy Důležié je získa zkušenosi se subsiuční meodou samosaným řešením věšího množsví příkladů Cíle Seznámíe se s principem inegrace subsiuční meodou a se základními ypy inegrálů, keré lze ouo meodou vypočía Předpokládané znalosi Předpokládáme, že znáe pojem primiivní funkce k dané funkci, znáe základní inegrály uvedené v abulce a umíe vypočía jednoduché inegrály úpravou inegrované funkce (inegrandu) Bude užíváno pravidlo pro výpoče derivace složené funkce, diferenciálu funkce jedné proměnné a inverzní funkce Výklad Velmi časo se vyskyují inegrály ypu ( ) f ϕ( ) ϕ ( ) d nebo inegrály, keré se dají na eno var upravi Teno var má například inegrál sin( + ) d V omo případě je f ( u) = sinu, = ϕ( ) = +, a edy u = ϕ ( ) = u Všimněe si, že inegrovaná funkce má yo vlasnosi: - Je součinem dvou funkcí f ( ( ) ) ϕ a ϕ ( ) - 9 -

4 Inegrace subsiucí - První z nich je složená funkce s vnější funkcí f a vniřní funkcí ϕ Druhá je derivací vniřní funkce Předpokládejme, že funkce f ( u ) je spojiá na inervalu ( α, β ) a funkce u = ϕ( ) má derivaci ϕ ( ) na inervalu ( ab, ), a nechť pro každé ( ab, ) plaí ϕ( ) ( αβ, ) (funkce ϕ ( ) zobrazuje inerval ( ab, ) do inervalu ( α, β ) ) Proože funkce f ( u ) je spojiá na inervalu ( α, β ), má na něm spojiou primiivní funkci Fu ( ), akže plaí f ( u) = F ( u) Funkce Fu ( ) je na uvedeném inervalu složenou funkcí F( ϕ ), edy pro derivaci složené funkce plaí: [ ] F( ϕ( )) = F ( u) ϕ ( ) = f( u) ϕ ( ) = f( ϕ( )) ϕ ( ) To znamená (podle definice ), že funkce F( ϕ ( )) je primiivní funkcí k funkci f ( ϕ( )) ϕ ( ) na inervalu ( ab, ) a edy f ( ϕ ( )) ϕ ( ) d = F( ϕ ( )) = F( u) = f ( u) du Získaný výsledek zformulujeme ve věě: Věa 4 (Inegrování subsiuční meodou ϕ ( ) = u ) Nechť Fu ( ) je primiivní funkce ke spojié funkci f ( u ) na inervalu ( α, β ) Nechť má funkce u = ϕ( ) derivaci ϕ ( ) na inervalu ( ab, ) a nechť pro každé ( ab, ) plaí ϕ( ) ( αβ, ) Poom je funkce F( ϕ ( )) primiivní funkce k funkci f ( ϕ( )) ϕ ( ) na inervalu ( ab, ) Tedy plaí f ( ϕ( )) ϕ ( ) d = f ( u ) du Poznámka Vzorec ve věě 4 si zapamaujeme velmi snadno V inegrálu f ( ϕ( )) ϕ ( ) d položíme u = ϕ( ) (provedeme subsiuci) Diferencováním dosaneme du = ϕ ( ) d Takže za výraz ϕ ( ) d v daném inegrálu můžeme formálně dosadi du - 0 -

Tvrzení věy 4 můžeme přehledně shrnou: Subsiuce ypu ϕ ( ) = u f ϕ( ) ϕ ( ) d Máme vypočía inegrál ypu ( ) Jsou-li splněny předpoklady věy 4, položíme (provedeme subsiuci) ϕ ( ) = u Diferencováním éo rovnice dosaneme ϕ ( ) d = du Daný inegrál edy převedeme na var f ( ϕ( )) ϕ ( ) d = f ( u ) d u Posup bude úspěšný, pokud umíme vypočía inegrál f ( u) du 4 Inegrace subsiucí Řešené úlohy Příklad 4 Vypočěe inegrál sin( + ) d Je zřejmé, že pro všechna (, ) je d diferenciál funkce + Proo položíme u = + = ϕ( ), a edy du = d = ϕ ( ) d Funkce f ( u) = sin u je spojiá pro všechna u (, ) a má na omo inervalu primiivní funkci Fu ( ) = cosu Jsou splněny předpoklady věy 4, proo plaí: sin( + ) d = sin udu = cos u + C = cos( + ) + C Příklad 4 Vypočěe inegrál sin cos d Je zřejmé, že pro všechna (, ) je cos d diferenciál funkce sin Proo položíme u = sin, poom du = cos d 4 4 u sin sin cos d= u= sin = u du= + C = + C 4 4 du = cos d Příklad 4 Vypočěe inegrál f ( a + b) d pro a 0, (vzorec [6] v abulce ) - -

4 Inegrace subsiucí O planosi vzorce [6] v abulce jsme se mohli snadno přesvědči derivováním Ke sejnému výsledku můžeme dospě subsiucí Je-li funkce f ( u ) spojiá na inervalu ( α, β ), má na něm spojiou primiivní funkci Fu ( ) Vniřní funkce u = ϕ( ) = a+ b má na inervalu (, ) nenulovou derivaci ϕ ( ) = a pro a 0, a proo f ( a + b) d = f ( a + b) a d = u = a + b = f ( u) du = F( u) + C = F( a + b) + C a a a du = ad a Podle ohoo vzahu dosáváme: d = ln + 5 + C ( a + b = + 7= u a + 5 f( u) = ), u 5 4 ( ) 5 ( ) d = + C = ( ) + C ( a + b = + = u a 5 0 e d= e + C ( a b u a + = = f ( u) = e ) u f ( u) 4 = u ), Příklad 44 Vypočěe inegrál 5+ d u 5+ d= u = 5+ = 5+ d= u du = + C = u + C du = d = ( ) = 5 + + C Příklad 45 Vypočěe inegrál cog d cog cog cosu d = u = = d = cogu du = du = = sinu = sin u d = cosudu du = d = d = ln + C = ln sinu + C = ln sin + C - -

4 Inegrace subsiucí Míso druhé subsiuce bylo možno přímo použí vzorec [] v abulce Příklad 46 Vypočěe inegrál sin d Při výpoču inegrálu sin d se musíme omezi na nějaký inerval, v němž se sin nikdy nerovná nule (pro jednoduchos např na (0, π ) ) Pro úpravu inegrandu použijeme vzah sin α = sinαcosα d = d = u = = du = du sin sin cos sin u sin cos u u cos u cosu du = d = π = du pro u (0, ) gucos u Jelikož Dosaneme cos u je derivace funkce gu, provedeme subsiuci = gu (edy > 0 ) d = du = = g u = d = ln + C = ln + C = ln g u C sin gucos u du d = cos u + = = ln g + C Výklad Podle věy 4 jsme inegrál ( ) f ϕ( ) ϕ ( ) d subsiucí ϕ ( ) = u převedli na inegrál f ( u) du V někerých případech je vhodné zvoli opačný posup Máme vypočía inegrál f ( d ) Subsiucí = ϕ() (edy d = ϕ () d ) se snažíme eno inegrál převés na inegrál f ( ϕ( )) ϕ ( ) d, kerý může bý jednodušší Oázkou - -

4 Inegrace subsiucí je, zda po nalezení primiivní funkce k funkci f ( ϕ( )) ϕ ( ) dovedeme nají primiivní funkci k funkci f ( ) Je o možné, pokud vedle předpokladů věy 4 ješě plaí: - funkce ϕ ( ) je na inervalu ( α, β ) ryze monoónní, - pro každé ( α, β ) je ϕ () 0 Za uvedených předpokladů k funkci = ϕ( ), ( α, β ) eisuje inverzní funkce ϕ = ( ) = ψ( ) pro ( ab, ) a ao inverzní funkce má derivaci ψ ( ) = ϕ () Je-li G () primiivní funkce k funkci f ( ϕ( )) ϕ ( ) na inervalu ( α, β ), pak plaí G () = f( ϕ()) ϕ () Složená funkce F( ) = G( ψ ( )) definovaná na inervalu ( ab), je na omo inervalu primiivní funkcí k funkci f ( ), proože podle věy o derivaci složené funkce plaí: F ( ) = G ( ) ψ ( ) = f( ϕ( )) ϕ ( ) = f( ϕ( )) = f( ) ϕ () Získaný výsledek zformulujeme ve věě: Věa 4 (Inegrování subsiuční meodou = ϕ( ) ) Nechť funkce = ϕ( ) zobrazující inerval ( α, β ) na inerval ( ab, ) je rosoucí, popř klesající, na inervalu ( α, β ) a má am spojiou derivaci ϕ ( ) 0 a nechť funkce = ψ ( ) je inverzní funkce k funkci = ϕ( ) na inervalu ( ab, ) Je-li f ( ) spojiá funkce na inervalu ( ab, ) a je-li G ( ) primiivní funkce k funkci f ( ϕ( )) ϕ ( ) na inervalu ( α, β ), poom pro všechna ( ab, ) plaí f ( d ) = f( ϕ()) ϕ () d= G () + C= G( ψ( )) + C Tvrzení věy 4 můžeme přehledně shrnou: Subsiuce ypu = ϕ() d Máme vypočía inegrál ypu f ( ) Jsou-li splněny předpoklady věy 4, položíme (provedeme subsiuci) = ϕ() Diferencováním éo rovnice dosaneme d = ϕ () d Daný inegrál edy převedeme na var - 4 -

4 Inegrace subsiucí f ( d ) = f( ϕ ( )) ϕ ( ) d Posup bude úspěšný, pokud umíme vypočía inegrál f ( ϕ( )) ϕ ( ) d Poznámka Při výpoču inegrálů subsiuční meodou obvykle počíáme podle vzorce z věy 4 nebo 4, dokud nenalezneme primiivní funkci Obvykle eprve poom zkonrolujeme, zda jsou splněny předpoklady použié věy O správnosi výsledku se můžeme snadno přesvědči derivováním nalezené primiivní funkce Řešené úlohy Příklad 47 Vypočěe inegrál 4 d Funkce = je spojiá pro (,) Zavedeme subsiuci = sin, f ( ) 4 d = cos d Je však nuno omezi proměnnou ak, aby bylo možno naléz funkci inverzní π = arcsin Pro (0, ) bude (0,) a funkce ϕ ( ) = sin bude mí rosoucí nenulovou derivaci ϕ () = cos Dosaneme 4 d = = sin = 4 4sin cos d = 4 sin cos d = d = cos d + cos = 4 cos d= 4 d= (+ cos ) d = sin = + + C = + sin cos+ C = + sin sin + C = 4 = arcsin + + C = arcsin + + C Při výpoču jsme použili vzorce α + cosα cos = a sin α = sinαcosα - 5 -

4 Inegrace subsiucí π Analogický výsledek bychom dosali pro (,0), kdy (,0) Příklad 48 Vypočěe inegrál sin d Inegrovaná funkce je definována pro < 0, ) Provedeme subsiuci =, abychom odsranili odmocninu v inegrandu Ze subsiuce vyplývá, že = nebo = Zvolíme =, akže je z inervalu (0, ) Dosaneme sin d = = = sin d d = d Získaný inegrál řešíme meodu per pares podobně jako příklad : u = sin v= sin d = = ( cos+ cos d) = ( cos+ sin ) C u = cos v = + = = (sin cos ) + C Sami vyzkoušeje, že pro volbu = j (,0) dosaneme sejný výsledek Příklad 49 Vypočěe inegrál d + Funkce + je spojiá pro (, ) Položíme (0, π ) klesající a zobrazuje eno inerval na inerval (, ) = cog Funkce co g je pro d = = cog = d = = cog sin + sin cos sin + + d = d sin sin d sin = d = d sin sin, neboť pro (0, π ) je sin > 0 Dosali jsme inegrál, kerý jsme řešili v příkladu 46-6 -

4 Inegrace subsiucí d = ln g + C = ln g arccog C sin + Poznámka Pokud zadáme inegrál nějakému maemaickému programu (např Derive, Maple, Mahemaica), získáme výsledek + + Na první pohled se zdá, že se jedná o úplně ln( ) jinou funkci Derivováním se však snadno přesvědčíme, že výsledek je správný Znamená o, že programy použily jinou meodu výpoču, než jsme uvedli my V lierauře [9] lze naléz posup, jak převés jeden výsledek na druhý Druhé řešení můžeme dosa následujícím posupem: Provedeme subsiuci + = Po umocnění uvedené rovnice snadno vypočeme = a edy Dosazením do inegrálu dosaneme: d ( + ) = d = d = ln + C = ln + C + 4 + + + d = d 4 Jelikož je výsledek + + > 0, dosaneme ln + + = ln( + + ), což je hledaný Poznámka Použiá subsiuce paří mezi Eulerovy subsiuce použielné při výpoču složiějších inegrálů z racionální funkce, kerá navíc obsahuje výraz ypu naleznee v lierauře [6], [9], [4], [7] a + b + c Podrobnější informace Příklad 40 Vypočěe inegrál d + Funkce + je definována pro < 0, ) Ve funkci se vyskyují mocniny, Zavedeme subsiuci k = ak, abychom odsranili všechny odmocniny ve výrazu - 7 -

4 Inegrace subsiucí V našem případě bude k nejmenší společný násobek čísel a Pro 6 = bude = a = Analogicky jako v příkladu 48 budeme voli = 6 pro < 0, ) 8 6 5 8 d = = = 6 d = 6 d = 6 ( :( + ) ) d = + 5 + + d = 6 d 7 5 6 4 = 6 + + d = 6 + + arcg + C = + 7 5 6 7 6 5 6 = 6 + 6 + arcg 6 + C 7 5 Konrolní oázky Uveďe princip subsiuční meody Kdy a za jakých podmínek použijeme subsiuci ypu ϕ ( ) = u? Kdy a za jakých podmínek použijeme subsiuci ypu = ϕ()? sin 4 Jakou subsiuci zvolíe při výpoču inegrálu d? cos 5 Jakou subsiuci zvolíe při výpoču inegrálu cos sin d? 6 Jakou subsiuci zvolíe při výpoču inegrálu 7 Jakou subsiuci zvolíe při výpoču inegrálu d? d? a) Úlohy k samosanému řešení d) + d b) d e) d ( + 4) 6 4 d + 5 d f) 7 d 4 ln a) d b) cos sin d cos sin d) e sin d e) d + cos f) g d cos ln d ln - 8 -

4 Inegrace subsiucí a) d) g d b) arcg d + e) e d e arcg e d f) + e sin sin + d sin cos d 4 sin + cos 4 a) d) 4+ 9 d b) d e) ln ln d arccos d f) ( g ) ln d sin cos arcg d 9+ 4 5 a) d) d 6 b) 5 + 9 d e) d + cos d f) ( ) d d 9 + d Výsledky úloh k samosanému řešení 4 C a) ( ) 4 + + ; b) ( ) 5 0 4 + + C 9 8 C + C ; ; ( ) 4 + + ; d) ( ) e) ln 5 + C ; f) ( ) 7 + C a) ln 5 + C ; b) 5 9 5 g + C ; d) e cos +C ; e) + cos + C ; f) a) ln cos + C ; b) ( ) ln + arcg + C ; e) d) ( ) 4 a) arcg ln e) arccos cos 4 + C ; 4 ln ln + C e + C; ln ( sin + ) + C ; arcg + C ; b) ( ln ) C + C; f) b) 4 4ln( ) e + ; ( ) arcg 4 + C; f) ( ) cos + sin 4 + C ln g + +C; + C ; d) ln arcsin + C ; 6 6 + C 5 a) 6 + 6ln( + ) + C; + arcg + C ; - 9 -

4 Inegrace subsiucí d) 9 9 arcsin + + C ; e) ( sin ) cos sin + + C; f) ln g arccog + C Konrolní es Jakou subsiuci použijee při výpoču inegrálu d? ln a) =, b) ln =, ln =, d) ln = Jakou subsiuci použijee při výpoču inegrálu a) cos =, b) sin =, cos =, d) sin = Jakou subsiuci použijee při výpoču inegrálu a) =, b) =, 4 =, d) 4 = 4 Jakou subsiuci použijee při výpoču inegrálu a) e =, b) e =, sin cos d? d + 4? e? e + e =, d) e + = 5 Vypočěe neurčiý inegrál 4 5 + + 4 5 ( + ) e d + + + C ) + 4+ 5 + 4+ 5 a) e, b) ( + e e + C, + 4+ 5 + e C, d) e 4 5 C + + + - 40 -

4 Inegrace subsiucí 6 Vypočěe neurčiý inegrál d 9 a) arcs in + C, b) ln arcsin + C, arcsin + C, d) 9 ln 7 Vypočěe neurčiý inegrál d cos g a) g + C, b) g + g + C, ln g + C, d) g + C 8 Čemu se rovná neurčiý inegrál d? + a) ( ) + + C, b) ( ) + + + C, ( ) ln + + + C, d) 9 Čemu se rovná neurčiý inegrál a) sin sin + C, b) ( ) + + + + C cos d? sin + sin + C, sin + C, d) sin + + C 0 Čemu se rovná neurčiý inegrál e a) ln ( e + 4) +C, b) arcg e d? e + 4 e e e arcg + C, d) arcg + C, + C Výsledky esu b); a); d); 4 b); 5 d); 6 ; 7 a); 8 b); 9 a); 0 d) - 4 -

4 Inegrace subsiucí Průvodce sudiem Pokud jse správně odpověděli nejméně v 8 případech, pokračuje další kapiolou V opačném případě je řeba prosudova kapiolu 4 znovu a propočía další úlohy k samosanému řešení Shrnuí lekce Při výpoču inegrálů je časo používána subsiuční meoda Subsiuční meodou lze řeši dva ypy úloh V prvním ypu inegrálů se snažíme inegrand upravi na dva činiele, z nichž jeden je složenou funkcí proměnné s vniřní funkcí ϕ ( ) a druhý je derivací éo funkce ϕ ( ) Tedy se snažíme inegrál upravi na var f ( ϕ( )) ϕ ( ) d Jesliže nyní položíme ϕ ( ) = u, je ϕ ( ) d = du a daný inegrál převedeme na inegrál f ( u) du Méně časo používáme druhý yp subsiuce Inegrál f ( ) d lze někdy subsiucí = ϕ(), a edy d = ϕ () d, převés na jednodušší inegrál f ( ϕ( )) ϕ ( ) d Uvedené meody budou úspěšné, pokud umíme vypočía nové inegrály Teno posup lze realizova, pokud jsou splněny podmínky uvedené ve věách v éo kapiole Při výpoču inegrálů subsiuční meodou obvykle počíáme formálně podle uvedených vzahů, dokud nenalezneme primiivní funkci Obvykle eprve poom zkonrolujeme, zda jsou splněny předpoklady použié věy O správnosi výsledku se můžeme snadno přesvědči derivováním nalezené primiivní funkce Úspěch při inegrování subsiuční meodou závisí na obranosi a zkušenosi, abychom dopředu viděli, na jaký inegrál určiou subsiucí upravíme původní inegrál, případně jak inegrál upravi, abychom v inegrované funkci viděli var f ( ϕ( )) ϕ ( ) V někerých případech můžeme inegrál řeši pomocí různých subsiucí - 4 -