DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Podobné dokumenty
FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

Derivace součinu a podílu

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Matematika I, část II

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

8.2.1 Aritmetická posloupnost

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Petr Šedivý Šedivá matematika

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

3. cvičení - LS 2017

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

3. cvičení - LS 2017

Sekvenční logické obvody(lso)

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

O Jensenově nerovnosti

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

Užití binomické věty

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Kapitola 4 Euklidovské prostory

2.4. INVERZNÍ MATICE

5. Posloupnosti a řady

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

1. Písemka skupina A...

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

8.2.7 Geometrická posloupnost

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

P. Girg. 23. listopadu 2012

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Základní požadavky a pravidla měření

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

8. Elementární funkce

Definice obecné mocniny

5 Křivkové a plošné integrály

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

množina všech reálných čísel

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Iterační výpočty projekt č. 2

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Transkript:

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře derivací věty o derivaci složeé fukce věty o derivaci složeé fukce Obvykle postupujeme tak že ejdříve určíme derivace jakési základí třídy fukcí přímo pomocí defiice a ásledě tuto miimálí třídu rozšíříme pomocí výše uvedeých vět i a fukce komplikovaější VÝPOČET DERIVACE POMOCÍ DEFINICE Připomeňme si ejdříve defiici derivace fukce f v bodě a d f f ( ) f ( a) f ( a + ) f ( a) f ( a) ( a) lim lim d a a 0 Budeme-li chtít azačit že bod v ěmž derivaci počítáme je zcela libovolý použijeme pro ěj obvyklejší ozačeí proměé a defiici přepíšeme do tvaru d f f ( z) f ( ) f ( + ) f ( ) f ( ) ( ) lim lim d z z 0 Pro PŘÍKLAD f ( ) + 6 3 určete f () Příklad vyřešíme pomocí obou variat defiice derivace Budeme-li počítat správě musíme pochopitelě dojít v obou případech ke stejému výsledku Postup výpočtu je jasý a) dosadíme zadáí do obecé defiice derivace b) upravíme limitovaý výraz c) pomocí vhodých vět (zpravidla algebraických) určíme limitu upraveého výrazu A) B) ( + 6 3) ( + 6 3) + 6 0 ( )( + 5) f () lim lim lim ( )( + 5) lim lim[ ( + 5) ] lim lim( + 5) lim ( lim + lim 5) ( + 5) 4 ( + ) + 6 ( + ) 3 + 6 3 f () lim 0 (4 + 4 + ) + 6 ( + ) 3 7 + 4 lim lim lim ( + 4) 0 0 0 Pro aše potřeby bude stačit pokud pomocí defiice určíme derivace je čtyř elemetárích fukcí si cos a e Limitu kterou získáme po dosazeí zadáí do defiice derivace emůžeme počítat přímo (apř pomocí algebraických vět) Došli bychom totiž k eurčitému výrazu 0/0

- - Derivace lim ( ) + lim 4 lim lim + lim 4 0 + 4 4 0 0 0 0 0 Platí tedy f () 4 Pro PŘÍKLAD f ( ) + 6 3 určete f ( a) Teto příklad je obecější verzí příkladu derivujeme stejou fukci pouze bod v ěmž derivaci počítáme je obecý Podobě jako v předcházejícím příkladu bychom mohli výpočet provést dvojím způsobem V zájmu šetřeí místem se omezíme tetokrát je a způsob prví - A výpočet podle schématu B přeecháváme čteáři [ ] ( + 6 3) (a + 6a 3) ( a ) + 6( a) ( + a) + 6 ( a) f ( a) lim lim lim a a a a a a [ ] ( ) lim ( + a) + 6 lim lim( + a) + lim 6 lim lim + lim a + lim 6 ( a + a) + 6 4a + 6 a a a a a a a a Můžeme tedy psát f ( a) 4a + 6 ebo použijeme-li pro bod v ěmž derivaci počítáme ozačeí také f ( ) ( + 6 3) 4 + 6 3 PŘÍKLAD 3 Dokažte že pro libovolé přirozeé platí ( ) Tímto příkladem se dostáváme k prvímu ze čtyř obecých vzorců které potřebujeme zát chceme-li v dalším používat věty o derivacích 4 Při jeho řešeí (tetokrát budeme postupovat podle scéáře B) využijeme tzv biomickou větu kde ( ) ( ) ( ) ( a ) + b a + a b + a b + + ab + b! ( k ) ( k)! k! a symbolem k! ozačujeme faktoriál čísla k k! 3 k Ale zpět k výpočtu aší derivace: 3 Všiměte si že pokud do tohoto vzorce dosadíme podle zadáí příkladu a získáme též i výsledek příkladu (4) 4 Pozor ovšem vzorec dokážeme zatím je pro přirozeé mociy 3 atd Rozšířeí jeho platosti a obecé reálé mociy provedeme postupě v dalších příkladech této kapitoly

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 3 - ( ) ( + ) ( ) ( ) ( ) + + + + lim lim 0 0 ( ) ( ) ( ) + + + lim 0 ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) lim + + + 0 lim lim lim 0 + + + 0 0 V posledím výraze jsou ale všechy limity až a prví ulové můžeme tedy psát 5 a po úpravě i výsledý vzorec ( ) ( ) lim 0 ( ) ( )! ( ) ( ) ( )!! ( ) ( ) ( ) CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM -3 Pomocí defiice vypočítejte f ( a) pro ásledující fukce a volby bodu a a) b) c) f ( ) f ( ) a d) 3 4 a e) 3 f ( ) + a f) f ( ) f ( ) a g) f ( ) 3 R 4 R f ( ) a h) 3 R a i) c a R (6) + + a (7) f ( ) A B C + + a R f ( ) A B C PŘÍKLAD 4 Dokažte že (cos ) si a (si ) cos Na řadě jsou další dvě důležité derivace které je uto vypočíst pomocí defiice Pro derivaci fukce kosius platí cos( ) cos cos cos si si cos (cos ) + lim lim 0 0 cos si cos si lim cos si lim cos lim lim si lim 0 0 0 0 0 5 Využíváme toho že se chová při limitováí podle jako kostata Tuto pozámku si dobře promyslete a zapamatujte Ještě ěkolikrát její tvrzeí použijeme apř již v obou ásledujících příkladech 6 c je libovolá reálá kostata 7 A B a C jsou libovolé reálé kostaty

- 4 - Derivace cos 0 si si kde jsme využili součtový vzorec pro goiometrickou fukci kosius cos( α + β ) cos α cosβ si α si β a limit zámých z cvičeí 3 k příkladu 6 kapitoly (Spojitost a limity) cos lim 0 0 Podobě můžeme psát pro derivaci fukce sius a si lim 0 si( ) si( ) cos si si cos si (si ) + + lim lim 0 0 cos si cos si lim si + cos lim si lim + lim cos lim 0 0 0 0 0 si 0 + cos cos přičemž tetokrát využíváme součtového vzorce si( α + β ) si α cosβ + cos α si β PŘÍKLAD 5 Dokažte že ( e ) e Posledí z derivací kterou musíme určit pomocí defiice je derivace epoeciálí fukce s přirozeým základem I v tomto výpočtu využijeme zalostí o limitách z cvičeí 3 k příkladu 6 kapitoly (Spojitost a limity) Výpočet je až a jedu etriviálí limitu 8 jedoduchý + e e e e e e e ( e ) lim lim lim e lim e lim e e 0 0 0 0 0 VÝPOČET DERIVACE POMOCÍ ALGEBRAICKÝCH VĚT Nejdříve si věty které budeme v dalším používat stručě připomeňme Pro přehledost je zapisujeme v co ejstručějším tvaru Podrobé zěí alezete v kapitole Breviáře ( ) ( cf ) ( ) f ± g f ± g cf f g f g + f g 8 e lim 0

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 5 - f f g f g g g PŘÍKLAD 6 Pomocí vět o algebře derivací a vzorců 9 a c 0 určete f () 3 + kde f ( ) + Nejdříve určíme derivaci fukce f v obecém bodě : ( 3 ) ( ) ( 3 )( ) ( ) ([3 ] + )( + ) ( 3 + )([ ] + ) derivace derivace podílu součtu 3 + + + + + + + + ( )( ) ( )( ) derivace kost ásobku vzorce pro fukce a c ( ) ( 3 + 0)( + ) ( 3 + )( + 0) ( + ) ( + ) ( ) 3 + + 3 + + 3 + 0 + 3 + + 0 + + ( )( ) ( )( ) ( ) Můžeme proto psát a po dosazeí i f ( ) ( + ) f () 9 ( + ) PŘÍKLAD 7 Dokažte že pro přirozeá platí ( ) 0 Uvědomíme-li si že / můžeme pomocí věty o derivaci podílu psát ( ) 0 ( ) ( ) 9 Viz příklad 3 a cvičeí g k příkladům -3 0 Tímto příkladem rozšiřujeme platost vzorce ( ) a všecha celá (kladá i záporá)

- 6 - Derivace PŘÍKLAD 8 Dokažte že ( tg ) / cos Při řešeí tohoto příkladu užijeme defiici goiometrické fukce tages tg si / cos větu o derivaci podílu a dříve odvozeé vzorce pro derivaci siu a kosiu: si (si ) cos si (cos ) cos cos si ( si ) cos cos cos cos + si cos cos ( tg ) CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM 6-8 Určete f ( a) pro zadaé fukce f a hodoty a a) f ( ) (3 + )( + ) a () d) f ( ) a π g) f ( ) a 3 cos b) f ( ) a 0 e) f ( ) e a h) f ( ) + 3 a c) f ( ) tg a π / 4 f) f ( ) e a i) f ( ) cos + si a 3 π / 4 Pro zadaé fukce vypočítejte f ( ) a) b) + + d) f ( ) cotg g) f ( ) cos ( ) f ( ) A B C f ( ) A + A + + A + A e) A + B c) f ( ) C + D 3 Určete ( e ) a 3 ( e ) 0 f) h) f ( ) si ( ) f ( ) si f ( ) si 3 i) 4 Pomocí pricipu matematické idukce dokažte platost vztahu ( e ) 5 Pomocí výsledku cvičeí 4 dokažte pro přirozeá platost vztahu ( e ) f ( ) + 3 + je přirozeé číslo e e VÝPOČET DERIVACE POMOCÍ VĚTY O DERIVACI INVERZNÍ FUNKCE Derivaci iverzí fukce počítáme podle vzorce Postup je tedy ásledující: f ( ) / f ( y) y f ( ) a) alezeme fukci f ( ) k íž je zadaá fukce f ( ) iverzí Při výpočtu derivace zadaé fukce v bodě a 3 se můžeme omezit je a malé okolí tohoto bodu apř a iterval (5;35) Pro (5;35) je ale výraz kladý můžeme proto při výpočtu derivace psát f ( ) A B C D a A k jsou reálé kostaty přirozeé číslo

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 7 - b) tuto fukci derivujeme podle její ezávislé proměé (z pochopitelých důvodů pro i používáme jié ozačeí zde y ež pro ezávislou proměou fukce f ) c) uděláme reciprokou hodotu výsledku d) a akoec dosadíme za ezávislou proměou fukce f ze vzorce y f ( ) Fukce PŘÍKLAD 9 Pomocí věty o derivaci iverzí fukce určete f ( ) je iverzí fukcí k fukci ezáporá y 3 Derivaci f ( y) f ( ) budeme tedy počítat podle vzorce y jejíž defiičí obor je omeze a který dále vede k ( ) f ( y) ( y ) f y f ( ) y y y Všiměte si že získaý výsledek je možo psát i ve tvaru ( ) který je zcela v souladu s dříve získaým vzorcem platým pro celočíselé mociy ( ) PŘÍKLAD 0 Pomocí věty o derivaci iverzí fukce určete ( l ) Fukce psát y f ( ) l je iverzí fukcí k fukci f ( y) e můžeme proto (yí již stručěji) ( ) e e ( l ) y l y e y l y l Fukce PŘÍKLAD Pomocí věty o derivaci iverzí fukce určete ( arcsi ) f ( ) arcsi je iverzí fukcí ke goiometrické fukci f ( y) si y jejíž defiičí obor byl omeze z důvodů prostoty a iterval π / π / Můžeme tedy psát 3 Jiak by ebyla fukce f ( y) y prostá a eměla by tedy ai fukci iverzí

- 8 - Derivace ( arcsi ) (si y) cos y arcsi y arcsi a zajisté i pokračovat a apsat výsledek formálě ve tvaru cos(arcsi ) Je ztěží si ale pod takovým výsledkem představíme ěco kokrétího Vyplatí se proto ásledující úprava 4 cos y si y si (arcsi ) y arcsi y arcsi pomocí které získáme koečý výsledek v poěkud přijatelějším tvaru ( arcsi ) CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM 9- Pomocí věty o derivaci iverzí fukce určete derivace ásledujících fukcí Určete též defiičí obor každé z uvedeých fukcí a) b) f ( ) 3 f ( ) 6 (5) c) d) f ( ) l ( + ) e) f ( ) arccos (6) f) f ( ) arctg f ( ) arccotg VÝPOČET DERIVACE POMOCÍ VĚTY O DERIVACI SLOŽENÉ FUNKCE Derivaci složeé fukce f ( g( )) počítáme podle vzorce f ( g( )) f ( y) g ( ) y g( ) Postup je tedy ásledující: a) alezeme rozklad derivovaé fukce a fukci vější f ( y ) a fukci vitří g( ) 7 b) provedeme derivaci vější fukce podle její ezávislé proměé (zde y) a po provedeém derivováí dosadíme za tuto ezávislou proměou fukci vitří c) provedeme derivaci fukce vitří d) vše dosadíme do obecého vzorce pro derivováí složeé fukce 4 Protože jsme se s y omezili a iterval π / π / můžeme psát cos y si y jak by plyulo z obecé rovosti 5 Nejdříve musíme zjistit ke které fukci je si y cos y + cos y si y a e pouze f ( ) fukcí iverzí Postup je obvyklý: y právě když y + Hledaá fukce je tedy dáa předpisem f ( y) y + Dále již postupujeme podle věty o derivaci iverzí fukce 6 Výsledky cvičeí d f ke kterým byste měli dojít alezete v Breviáři kap 7 Rozklad emusí být vždy jedozačý ai a prví pohled zřejmý Často se abízí více možostí

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 9 - PŘÍKLAD Pomocí věty o derivaci složeé fukce určete ( + 3) 8 99 Fukce h( ) ( 3) vitří fukce jsou 99 + je evidetě složeou fukcí h( ) f ( g( )) 98 ( ) 99 f y y f ( y) 99 y a g ( ) 3 + f ( y) 99y 98 99( 3) 98 y g ( ) y + 3 g ( ) Platí tedy 98 98 ( ( )) 99( + 3) 98 ( + 3) f g + Můžeme tedy psát 99 98 ( + 3) 98 ( + 3) Odpovídající vější a PŘÍKLAD 3 Určete prví derivaci fukce h( ) a kde a je kladé číslo Při řešeí tohoto příkladu využijeme jede poměrě užitečý trik Pro l a l a a e e což ám umoží převést derivovaou fukci do tvaru h( ) a budeme psát l a e Z ěj je y již a prví pohled patro že se jedá o fukci složeou s vější fukcí je f ( y) e a s fukcí vitří g( ) l a Můžeme proto psát ( ) ( ) ( ) h e e a e a e a e a a a l a y y l a l a ( ) l l l l l y l a y l a CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM -3 Pomocí věty o derivaci složeé fukce určete derivace ásledujících fukcí Určete též defiičí obor každé z uvedeých fukcí a) h( ) d) h( ) l( ) g) h( ) b) h( ) si(5 6) e) / 4 h( ) e h) h( ) l si c) h( ) cos(si ) f) h( ) log a () i) h( ) l cos (9) (0) 8 Uvedeou derivaci bychom mohli jistě počítat pomocí věty o derivaci součiu aplikovaé a 99-ásobý souči ( + 3) ( + 3) ( + 3) Neí však zajisté žádých pochyb o tom jak komplikovaý výpočet by to bylvěta o derivováí složeé fukce vede aopak k výpočtu poměrě jedoduchému 9 Použijte triku z příkladu 3 0 Derivaci počítejte zvlášť a itervalech a ichž je si > 0 a zvlášť a itervalech a ichž je si < 0 Využijte výsledku příkladu 3 a věty o derivaci iverzí fukce

- 0 - Derivace Výsledky: CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM -3 a) d) 3a g) 0 b) 4 e) 3 4a h) A + B c) 9 f) 3a a i) Aa + B CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM 6-8 a) 6 d) π g) 6 b) - e) e h) 0 c) 4 f) e i) 0 a) A + B d) si A A A A g) si ( ) b) + ( ) + + + e) si h) cos( ) AD BC ( ) 3 ; c) ( C + D) f) 3cos si i) ( ) 3) ( e ) e ( e ) 3e 3 3 + + 3 CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM 9- a) b) c) + e) + d) f) 6 + ( ) 3 CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM -3 a) d) b) 5cos( 5 6) e) c) si ( si ) cos f) g) ( l ) 4 e + h) cotg i) tg l a