..7 oláí veličiy I Předpoklady: 0 Opakováí z iulé hodiy: Ato uhlíku A C C je přibližě x těžší ež ato H. Potřebujee,0 0 atoů uhlíku C abycho dohoady získali g látky. Pokud áe,0 0 částic látky, říkáe, že áe ol látky. Př. : Uči počet olů látky, kteá obsahuje 5 0 částic. Dvě ožosti řešeí. použití vzoce: 5 N 0 ol, ol N A,0 0 příá úěost: ol,0 0 částic x olů x 5 0,0 0 5 0 x ol,ol,0 0 5 0 částic 5 0 částic obsahuje, olu látky. Př. : Uči hotost jedoho olu atoáího vodíku. A H, 0079 A u příá úěost: ato 7 7,0079,05 0 kg,737 0 kg,0 0 atoů x kg x,00 7,737 0 7,737 0 kg x ol vodíku á hotost,0079 g. 7,0 0,737 0 kg 0,000079 kg,079g Pozouhodé shody: hotost olu uhlíku C v gaech se ová jeho elativí atoové hotosti, hotost olu atoáího vodíku v gaech se ová jeho elativí atoové hotosti.
Př. 3: Uči zpaěti hotost jedoho olu vodíku H. Vysvětli, poč se hotost olu vodíku číselě ová jeho elativí olekulové hotosti v gaech. Bude stejá shoda platit i u ostatích látek? Víe: ol uhlíku C (,0 0 atoů) váží g (učili jse si ol tak, aby to platilo) H ato vodíku je x lehčí ež ato uhlíku. A ol atoů H - stejé ožství atoů jako obsahuje g uhlíku C, každý ato je x lehčí celková hotost bude x eší ol atoového vodíku H váží g. ol olekul H - stejé ožství částic jako v olu atoáího vodíku H, každá je x těžší hotost olu H je x větší a ová se g. Stejá úvaha platí vždy u všech látek ůžee počítat s tí, že hotost olu látky se číselě ová elativí olekulové hotosti částic v gaech. oláí hotost je hotost olu daé látky a je dáa vztahe -. Jedotkou je kg ol. oláí hotost látky v gaech se číselě ová její elativí olekulové - (atoové) hotosti 0 kg ol. Počítat hotost jedoho olu přes hotost částice je esyslé. Př. : Uči s přesostí a dvě platé číslice hotost olu v kg u těchto látek: a) etau CH b) CO c) kyseliy siřičité a) etau CH CH A C + A H, 0+, 0079, 03 ol CH á hotost g 0, 0 kg b) CO CO A C + A O, 0+ 5,999, 009 ol CO á hotost g 0, 0 kg c) kyseliy siřičité H SO A H + A S + 3 A O, 0079 + 3, 0 + 3 5,999 8, 07 3 ol HSO 3 á hotost 8g 0,08kg Pedagogická pozáka: Pokud si žáci vzpoeou, že elativí olekulové hotosti v bodech b) a c) počítali v iulé hodiě, je saozřejě zbytečé, aby je počítali zovu. Př. 5: 0,7 olu látky váží 8 g. Uči, o kteou látku jde, pokud víš, že se vyskytuje ve foě jedoatoových olekul. Učíe oláí hotost látky a podle tabulek ji učíe.
Příá úěost: 0,7 ol 8 g ol x g x 8 0,7 x 8 g 0 g A 0,7 0 Zkouaou látkou je vzácý ply ago. Př. : Defiuj aalogicky veličiu oláí obje V. oláí obje V je obje olu daé látky za daých vějších podíek a je dá vztahe V 3 - V. Jedotkou je ol Noálí fyzikálí podíky: teplota: t 0 C, T 73,5 K, 5 tlak: p, 035 0 Pa 70 To, gavitačí zychleí: - g 9,805 s. Dodatek: Ve staší liteatuře se u oálích podíek často uvádí i tlak p 00000 Pa 750 To. Pedagogická pozáka: Následující příklad je spíše vyovávací, eí uté, aby si s í láali hlavu Ti ejslabší. Př. 7: Uči oláí obje: a) dusíku b) hélia za oálích podíek. Noálí hustoty obou plyů ajdi v tabulkách. N Noálí hustoty plyů: dusík ρ,, 5kg ρ He 0,787 kg. Platí: V je obje olu látky vzoec po obje ρv V. ρ Hustotu záe z tabulek, potože učujee oláí obje za hotost dosadíe a) dusík N A N, 007 8, 0 8,0 0 kg V ρ, 5 b) héliu He A He, 00,00 0 kg V,80 0 3,9 0 3, d 3,l ρ 0,787,00 0 3,9 0 3, d 3,l. 3
3 Po všechy plyy za oálích podíek platí: V,d. Pedagogická pozáka: Předchozí příklad je dobý teste a dlouhodobé zalosti studetů. O hustotě se ehovořilo ěkolik ěsíců a poto se ůžete těšit a dva ρ zajíavé vztahy: V ρ a V. Dodatek: Ve staších vydáích tabulek jsou uvedey jié hodoty hustot: ρ N, kg, ρ ( He) 0,7 kg. Tyto hustoty platí po oálí tlak p 00000 Pa 750 To. Při toto eší tlaku pak saozřejě oste 3 oláí obje a V,7d a klesá oálí hustota. Tak teď už ůžee spočítat kde co. Poocí příé úěosti a úěy: 3 ol,0 0 částic 0 kg, 0 (ply, oálí podíky) Všechy ásledující příklady se řeší ve dvou kocích:. Vybeee z úěy dvě odpovídající veličiy.. Doplíe duhý řádek a dopočítáe příou úěost. Př. 8: Uči látkové ožství kg železa. Příá úěost: Fe 55,87 Fe 55,87 0 kg ol 55,87 0 kg x olů kg x x ol 7,90 ol 55,87 0 55,87 0 Hotost kg á 7,90ol železa. Př. 9: Uči počet olekul v,5 kg vody (přibližě,5 l vody, tedy obsah klasické PET lahve). Příá úěost: H O A H A O 8 + +,0 0 částic 8 0 kg x částic,5kg x,0 0,5 80,5 kg destilovaé vody obsahuje,5,0 0 x 5,00 80 5 5 5,0 0 částic. částic Př. 0: Uči počet částic, kteé obsahuje,3 ol vody. Příá úěost:,0 0 částic ol H O 8 0 kg
x částic,3 ol x,0 0 x,00,3,39 0 částic,3,3 ol vody obsahuje,39 0 částic. Pedagogická pozáka: V předchozí příkladu jde hlavě o to, zda žáci pozají, že elativí olekulovou hotost vody vůbec epotřebují. Shutí: ol,0 0 částic 0 kg 3, 0 (ply, oálí podíky) 5