7.2.12 Vektorový součin I



Podobné dokumenty
( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

14. přednáška. Přímka

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

1 Analytická geometrie

Analytická geometrie ( lekce)

Parametrická rovnice přímky v rovině

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN

Analytická geometrie lineárních útvarů

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Seriál II.II Vektory. Výfučtení: Vektory

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

Parabola a přímka

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Dá se ukázat, že vzdálenost dvou bodů má tyto vlastnosti: 2.2 Vektor, souřadnice vektoru a algebraické operace s vektory

Vybrané kapitoly z matematiky

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

Rovnice přímky v prostoru

7.5.3 Hledání kružnic II

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

0.1 Úvod do lineární algebry

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

19 Eukleidovský bodový prostor

0.1 Úvod do lineární algebry

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Matematika B101MA1, B101MA2

7.1.3 Vzdálenost bodů

M - Příprava na 12. zápočtový test

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Vlastní čísla a vlastní vektory

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

Základy matematiky pro FEK

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

Úvod do lineární algebry

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Mechanika tuhého tělesa

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Momenty setrvačnosti a deviační momenty

Nepřímá úměrnost I

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku:

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

Lineární algebra : Metrická geometrie

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Limita a spojitost funkce

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

Funkce základní pojmy a vlastnosti

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

2.5.1 Kvadratická funkce

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Polynomy a racionální lomené funkce

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

1.13 Klasifikace kvadrik

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Derivace funkcí více proměnných

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Michal Zamboj. January 4, 2018

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

VEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární

Determinant matice řádu 5 budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku nebo sloupce. Aby byl náš výpočet

Operace s maticemi. 19. února 2018

Shodná zobrazení v rovině

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

1 Projekce a projektory

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Vzdálenosti. Copyright c 2006 Helena Říhová

Transkript:

7 Vektorový součin I Předpoklad: 708, 7 Při násobení dvou čísel získáváme opět číslo Skalární násobení vektorů je zcela odlišné, protože vnásobením dvou vektorů dostaneme číslo, ted něco jiného Je možné vnásobit dva vektor a získat opět vektor? Co b takové násobení muselo pro výsledek určit? Takové násobení musí jednoznačně určit výsledný vektor, ted jednak velikost (jako u násobení čísel a skalárního násobení vektorů) a poté směr (to je novinka) Takový postup eistuje a nazývá se vektorový součin Nejdříve si řekneme jeho význam a pak se ho naučíme spočítat pomocí souřadnic Př : Rozhodni, zda následující definice může být použita jako definice vektorového součinu dvou vektorů: Vektorový součin dvou vektorů, které leží na jedné přímce, je nulový vektor Vektorový součin dvou vektorů u, v, které neleží na jedné přímce, je vektor w, který má tto vlastnosti: Vektor w je kolmý k oběma vektorům u, v Platí: w u v sinα, kde α je úhel vektorů u a v Vektorový součin w vektorů u a v značíme u v, ted w u v Předchozí definice není správná Vektor w podle ní není určen jednoznačně Pokud b vektor u a v ležel ve vodorovné rovině, mohl b výsledný vektor w směřovat buď svisle vzhůru nebo svisle dolů w v u w Do definice musíme doplnit pravidlo, které b jednu z možností zakázalo například, že vektor tvoří pravotočivou bázi Správná definice vektorového součinu Vektorový součin dvou vektorů, které leží na jedné přímce, je nulový vektor Vektorový součin dvou vektorů u, v, které neleží na jedné přímce, je vektor w, který má tto vlastnosti: Vektor w je kolmý k oběma vektorům u, v Vektor u, v, w tvoří pravotočivou bázi

Platí: w u v sinα, kde α je úhel vektorů u a v Vektorový součin w vektorů u a v značíme u v, ted w u v Upozornění: Eistují dva způsob násobení vektorů: skalární součin (výsledek číslo) u v, vektorový součin (výsledek vektor) u v, proto při zápisu záleží na tom, který znak píšeme Při jeho záměně totiž počítáme něco úplně jiného Pedagogická poznámka: Předchozí upozornění není zbtečné Studenti oba tp v zápisu často zaměňují (a dělají to bohužel i po upozornění) Př : Rozhodni, zda je vektorové násobení komutativní Vektorové násobení není komutativní, pokud prohodíme pořadí vektorů u a v, obrátí se směr výsledného vektoru w Pro každé vektor u, v platí v u u v Př : Navrhni důvod, proč je vektorovým součinem vektorů ležících na jedné přímce nulový vektor Směrů kolmých k jedné přímce je v prostoru nekonečně mnoho vektorový součin b nebl jednoznačně určitelný Pro vektor na jedné přímce platí: α 0 w u v sinα u v sin 0 0 Podíváme se na velikost vektorového součinu w u v sinα opačný vzorec než u skalárního součinu, čím větší úhel mezi vektor, tím větší výsledek vektorového součinu Jaký má geometrický význam? V R v v sina P u U Geometrický význam: součin w u v sinα udává obsah rovnoběžníku PURV Př 4: Pomocí geometrického významu čísla w u v sinα rozhodni, jak se změní vektorový součin pokud: a) k vektoru v přičteme násobek vektoru u, b) pokud jeden z vektorů vnásobíme reálným číslem k a) k vektoru v přičteme násobek vektoru u Vektorový součin se nezmění, protože se nezmění ani obsah rovnoběžníku PURV

V R v P u U Rovnoběžník se přičtením násobku nakloní, ale jeho obsah zůstane stejný b) pokud jeden z vektorů vnásobíme reálným číslem k Rozdělíme si podle znaménka k k > 0 Pokud jeden z vektorů vnásobíme kladným číslem k, změní se jeho velikost k krát, úhel mezi vektor se nezmění vektorový součin se vnásobí číslem k k 0 Pokud jeden z vektorů vnásobíme 0, bude mít nulovou velikost vektorový součin bude nulový vektorový součin se vnásobí číslem k k < 0 Pokud jeden z vektorů vnásobíme záporným číslem k, změní se jeho velikost k krát a jeho směr se obrátí, úhel mezi vektor se nezmění vektorový součin se zvětší k krát a obrátí se jeho směr vektorový součin se vnásobí číslem k Ve všech případech platí, že vektorový součin se vnásobí číslem k Pedagogická poznámka: Pokud je málo času, doporučuji bod b) konstatovat bez delšího rozebírání Odpovídá běžné studentské představě Podobně jako u ostatních součinů i u vektorového usnadňují počítání speciální vlastnosti Př 5: Doplň větu Pro každé vektor a, b, c a pro každé číslo t R platí: + a tb a) a ( b c ) b) ( ) Pro každé vektor a, b, c a pro každé číslo t R platí: a b + c a b + a c, ( ) ( t ) ( t ) t ( ) a b a b a b Vztah dokážeme později Teď konečně odvodíme vztah pro vektorový součin pomocí souřadnic Zvolíme si kartézskou pravotočivou soustavu souřadnic Oz Os mají takový směr, ab vektor, které mají jejich směr, tvořil pravotočivou bázi Každý vektor můžeme v této soustavě vjádřit pomocí jednotkových vektorů se směru jednotlivých os Značíme je: e ( ;0; 0) (nebo také e ), ( 0;; 0) ( ) e (nebo také e ), e 0; 0; (nebo také e z )

Př 6: Nakresli obrázek kartézské soustav souřadnic Oz a vznač do ní vektor e, e a z e e e e Př 7: Urči vektorové součin e e e e e e e e e e e e e e e e e e e e : součin dvou stejných (rovnoběžných) vektorů e e o e e : dva různoběžné vektor jejich vektorový součin je nenulový, velikost: w u v sinα e e sin 90 půjde opět o jednotkový vektor, z e e směr: vektor e, e, w tvoří pravotočivou bázi: vektor w má stejný směr jako osa z hledaným vektorem je vektor e (má jednotkovou velikost a směr os z) e e e e e : dva různoběžné vektor jejich vektorový součin je nenulový, velikost: w u v sinα e e sin 90 půjde opět o jednotkový vektor, e 4

z e směr: vektor e, e, w tvoří pravotočivou bázi: vektor w má opačný směr než osa hledaným vektorem je vektor e (má jednotkovou velikost a směr opačný k ose os ) e e e Stejným způsobem určíme ostatní součin e e o e e e e e e e e e e e o e e e e e e e e e e e o Pedagogická poznámka: Součin e e určí studenti většinou sami, součin e e je potřeba většině z nich ukázat (proto s ním u tabule příliš nečekám), zbtek pak již dopočítají Někteří mají potíže se znaménk Například vektor ( ;; ) u můžeme napsat jako u e + e e Vjádříme vektor a a b pomocí vektorů e, e, e ( ; ; ) ( ; ; ) a a a a a e + a e + a e b b b b b e + b e + b e Teď oba vektor vnásobíme a použijeme pravidla na roznásobení a b a e + a e + a e b e + b e + b e ( ) ( ) a e b e + a e b e + a e b e a e b e + a e b e + a e b e a e b e + a e b e + a e b e Přerovnáme pořadí čísel a vektorů v součinech a b e e + a b e e + a b e e ( ) ( ) ( ) ( e e ) + ( e e ) + ( e e ) ( e e ) ( e e ) ( e e ) a b a b a b a b + a b + a b Spočítáme vektorové součin v závorkách (podle tabulk výše) e e 5

( ) ( ) a b o + a b e + a b e ( ) a b e + a b o + a b e a b e + a b e + a b o Dáme k sobě násobk stejných vektorů a b a b e + a b a b e + a b a b e ( ) ( ) ( ) Teď už můžeme snadno určit souřadnice vektoru ( a b a b ; a b a b ; a b a b ) a b Př 8: Vzorec pro výpočet vektorového součinu ze souřadnic je velmi složitý Zkus najít mnemotechnickou pomůcku pro jeho zapamatování Řešení na začátku příští hodin Pedagogická poznámka: Předchozí odvození samozřejmě nezkouším a může se zdát zbtečné (vektorové součin budou studenti v příští hodině počítat samozřejmě jinak) Na druhou stranu pokud ho studenti dělají sami a neopisují ho z tabule je to krásný příklad zdlouhavého výpočtu náročného na přesnost Pokud odvození nestihneme dopočítat do konce, nic se neděje Příští hodinu se k němu nevracíme, jenom ho ukážu s projektoru Kdo o něj stojí dodělá si ho sám, pro ostatní velkou cenu nemá Shrnutí: Vektorovým součin dvou nerovnoběžných vektorů získáme vektor na oba kolmý 6