Matematika II Urèitý integrál

Podobné dokumenty
Matematika II Aplikace derivací

Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace

Matematika I Posloupnosti

Matematika II Lineární diferenciální rovnice

Matematika II Funkce více promìnných

Matematika II Extrémy funkcí více promìnných

Matematika I Ètvercové matice - determinanty

Exponenciální rozdìlení

Matematika I Podprostory prostoru V n

1 Posloupnosti a řady.

Aproximace funkcí. Chceme þvzoreèekÿ. Známe: celý prùbìh funkce

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Matematika I Reálná funkce jedné promìnné

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Zobecněný Riemannův integrál

f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. f(x) = (cos x) cosh x + 3x a nalezněte rovnici tečen ke grafu této funkce v bodech f(x) = (sin x) x2 + 3 cos x

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Opakování: Standardní stav þ ÿ

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

11. Číselné a mocninné řady

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Kapitola 8: Dvojný integrál

Nekonečné číselné řady. January 21, 2015

Termochemie { práce. Práce: W = s F nebo W = F ds. Objemová práce (p vn = vnìj¹í tlak): W = p vn dv. Vratný dìj: p = p vn (ze stavové rovnice) W =

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Integrování jako opak derivování

(5) Primitivní funkce

Derivace a monotónnost funkce

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

METODA PŮLENÍ INTERVALU (METODA BISEKCE) METODA PROSTÉ ITERACE NEWTONOVA METODA

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Funkce. Limita a spojitost

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Matematika (KMI/PMATE)

- funkce, které integrujete aproximujte jejich Taylorovými řadami a ty následně zintegrujte. V obou případech vyzkoušejte Taylorovy řady

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

26. listopadu a 10.prosince 2016

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Funkce jedné proměnné

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Riemannův určitý integrál

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Základy matematiky pro FEK

Numerické metody a statistika

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù

Brownovská (stochastická) dynamika, disipativní èásticová dynamika = MD + náhodné síly. i = 1,..., N. r i. U = i<j. u(r ij ) du(r ji ) r ji

1 Topologie roviny a prostoru

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

17. Posloupnosti a řady funkcí

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =

Integrální počet funkcí jedné proměnné

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

INTEGRÁLY S PARAMETREM

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

Funkce s absolutní hodnotou, funkce exponenciální a funkce logaritmická

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Matematika B 2. Úvodní informace

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

Teorie. Hinty. kunck6am

Matematická analýza III.

Numerická matematika 1

Transkript:

Matematika II Urèitý integrál RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky

Motivace Je dána funkce f(x) = 2 + x2 x 4. Urèete co nejpøesnìji obsah P obrazce omezeného grafem funkce f a osou x v intervalu 1, 4. 6 5 4 3 2 1 P 1 2 3 4 5

Horní a dolní odhady þvyplnitÿ èi þpøekrýtÿ urèitým poètem obdélníkù o základnì stejné ¹íøky 1. krok: d = 1... první odhady: První horní odhad P 1 (H) = 1 f(2) + 1 f(3) + 1 f(4) = = 1 [f(2) + f(3) + f(4)] = 1 (2, 5 + 3, 5 + 5) = 11 První dolní odhad P 1 (D) = 1 f(1) + 1 f(2) + 1 f(3) = = 1 [f(1) + f(2) + f(3)] = 1 (2 + 2, 5 + 3, 5) = 8

Horní a dolní odhady 6 6 5 5 4 P H 4 3 3 P D 2 1 P 2 1 P 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 První odhad 8 < P 1 < 11 je pomìrnì hrubý, proto jej þzjemnímeÿ - pou¾ijeme obdélníky o základnì men¹í ¹íøky, napø. 0,5.

druhé odhady: Druhý horní odhad P 2 (H) = 0, 5 f(1, 5) + 0, 5 f(2) + 0, 5 f(2, 5) + 0, 5 f(3) + 0, 5 f(3, 5) + 0, 5 f(4) = = 0, 5 [f(1, 5) + f(2) + f(2, 5) + f(3) + f(3, 5) + f(4)] = = 0, 5 (2, 1875 + 2, 5 + 2, 9375 + 3, 5 + 4, 1875 + 5) = 10, 15625 Druhý dolní odhad P 2 (D) = 0, 5 f(1) + 0.5 f(1, 5) + 0, 5 f(2) + 0, 5 f(2, 5) + 0, 5 f(3) + 0, 5 f(3, 5) = = 0, 5 [f(1) + f(1, 5) + f(2) + f(2, 5) + f(3) + f(3, 5)] = = 0, 5 (2 + 2, 1875 + 2, 5 + 2, 9375 + 3, 5 + 4, 1875) = 8, 65625 Druhý odhad ji¾ je o trochu pøesnìj¹í: 8, 65625 < P 2 < 10, 15625

druhé odhady: 6 6 5 5 4 4 3 P H 3 P D 2 1 P 2 1 P 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Tímto zpùsobem bychom mohli pokraèovat dále. Èím men¹í ¹íøka základny d, tím více se budeme horními odhady shora a dolními odhady zdola blí¾it skuteènému obsahu daného obrazce.

Limitní proces V podstatì se jedná o limitní proces pro d 0, který vede ke koneènému (pøesnému) vyjádøení: lim P H = lim P D = 9, 375 (1) d 0 d 0 Za pøedpokladu, ¾e funkce f je spojitá v uzavøeném intervalu je tento postup v¾dy úspì¹ný a vede k tzv. Riemannovu urèitému integrálu funkce f na intervalu a, b. Ke stejnému výsledku vede podle tzv. Newton-Leibnitzovy formule i u¾ití primitivní funkce.

Newtonùv urèitý integrál Denice a vìta. Nech» F (x) je primitivní funkce k funkci f(x) na intervalu a, b. Potom urèitý integrál funkce f od a do b znaèíme b a f(x) dx = [F (x)] b a = F (b) F (a) Intervalu a, b se øíká integraèní obor, èíslùm a, b po øadì dolní a horní mez urèitého integrálu. Je-li funkce f nezáporná v intervalu a, b, vyjadøuje hodnota urèitého integrálu obsah obrazce ohranièeného shora grafem funkce f, zdola osou x a ze stran pøímkami x = a,x = b.

Nezávislost Newtonova integrálu na zvolené primitivní funkci Zápis [F (x)] b a v denici Newtonova integrálu je symbolický a denice vysvìtluje, ¾e existuje rozdíl F (b) F (a). Hodnota tohoto rozdílu není závislá na zvolené primitivní funkci. Je-li G jiná primitivní funkce k funkci f na stejném intervalu, pak existuje vhodné èíslo C tak, ¾e G(x) = F (x) + C. [G(x)] b a = G(b) G(a) = (F (b) + C) (F (a) + C) = = F (b) F (a) = [F (x)] b a

Ukázky 6 3 (6 x 3 ) dx =

Ukázky motivaèní pøíklad: 4 ( 1 2 + x2 x 4 ) dx =

Nevlastní integrály Def. (i) Nech» funkce f má primitivní funkci na otevøeném intervalu I. Za pøedpokladu, ¾e uvedená limita existuje, denujeme pro a I + a f(x) dx = t lim t + a f(x) dx (ii) a f(x) dx = a lim f(x) dx t t

Nevlastní integrály + 0 u u 2 + 1 du =

Nevlastní integrály 1 e x dx =

Nevlastní integrály Má-li funkce f funkci primitivní na R, mù¾eme té¾ (pokud oba nevlastní integrály konvergují) denovat + f(x) dx = a lim f(x) dx + t t t lim t + a f(x) dx

Nevlastní integrály + xe x2 dx =

Aplikace urèitého integrálu obsah obrazce v rovinì, integrální kritérium, objem rotaèního tìlesa, délka rovinné køivky, akumulace hodnot a prùmìrná hodnota promìnné velièiny

Obsah obrazce v rovinì Vypoètìte obsah plochy obrazce mezi grafem funkce y = x 3 + 2x 2 3x a osou x v intervalu 3, 2.

Obsah obrazce v rovinì Vypoètìte obsah ( plochy obrazce ) popsaného nerovnostmi (y x + 6) y 2 (x+4)2 8 ( y x 3).

Integrální kritérium Vìta. Pro spojitou funkci f nezápornou na intervalu 1, + ) polo¾me a n = f(n). Jestli¾e + 1 konverguje (diverguje). f(x) dx konverguje (diverguje), pak také a n n=1 V pøípadì konvergence navíc pro k > 1, k N platí nerovnosti: (a 1 + a 2 + a 3 +... + a k 1 ) + + a k + f(x) dx k + k f(x) dx < a n < (a 1 + a 2 + a 3 +... + a k 1 ) + n=1

Integrální kritérium Vy¹etøete konvergenci øady t=1 ln t t.

Objem rotaèního tìlesa Vìta. Nech» y = f(x) je funkce spojitá na intervalu a, b. Potom objem rotaèního tìlesa, které vznikne rotací èásti grafu funkce f v intervalu a, b kolem osy x, je dán vzorcem V = π b a [f(x)] 2 dx

Objem rotaèního tìlesa Urèete objem tìlesa, vzniklého pøi rotaci kolem osy x grafu funkce y = 3 x na intervalu 0, 4.

Délka rovinné køivky Je-li y = f(x) hladká funkce v intervalu a, b, je délka èásti jejího grafu v intervalu dána vzorcem L = b a 1 + [y ] 2 dx

Délka rovinné køivky Horní pùlkru¾nice jednotkové kru¾nice je popsána funkcí y = 1 x 2 v intervalu 1, 1. Urèete její délku.

Akumulace hodnot a prùmìrná hodnota Nech» spojitá funkce y = f(t) je modelem vyjadøujícím promìnlivou hodnotu sledované promìnné v závislosti na èase v intervalu a, b. Jestli¾e chceme hodnoty f(t) za období a, b þnasèítatÿ, tj. naakumulovat, plyne pøímo z odvození urèitého integrálu Riemannovským zpùsobem, ¾e tento þsouèetÿ je roven právì b f(x) dx. a Støední hodnota promìnné velièiny y v období a, b je dána vzorcem ȳ = 1 b a b a f(x) dx

Akumulace hodnot a prùmìrná hodnota Spoleènost dobøe investovala a tak v období 2012{2018 oèekává rùst mìsíèních pøíjmù podle vztahu g(t) = 3 t 12, kde t je èas v mìsících poèítaný od ledna 2012, g(t) mìsíèní pøíjem v miliónech Kè. Odhadnìte celkové pøíjmy za uvedené období.