Vlastnické právo a jeho zákonná omezení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Vlastnické právo a jeho zákonná omezení Bakaláská práce Sabina Malá Listopad, 2009

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Vlastnické právo a jeho zákonná omezení Bakaláská práce Autor: Sabina Malá Bankovnictví, Právní administrativa v podnik. sfée Vedoucí práce: Mgr. Emil Kirchner Praha Listopad, 2009

3 Dkuji Mgr. Emilovi Kirchnerovi za potebné rady a odborné vedení bhem mé bakaláské práce. Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a s použitím uvedených pramen. V Jihlav, dne Sabina Malá

4 Anotace Vlastnickému právu je poskytována maximální zákonná ochrana. Vlastník je oprávnn init vše, co zákon nezakazuje, resp. to, ím neomezuje jiného vlastníka pi výkonu jeho vlastnického práva v rozsahu a zpsobem stanoveným zákonem. Vlastník má právo vc ovládat (ius posidendi), užívat (ius utendi), požívat plody (ius fruendi), zniit (ius abutendi), disponovat (ius disspondendi). Vlastník mže všechny nebo ást svých práv pevést na další osobu. Pevod mže uskutenit vlastník nap. smlouvou. Pro pípad smrti dochází k pechodu vlastnického práva na základ zákona nebo na základ vle vlastníka (záv). Uvedená omezení, pokud odpovídají vli vlastníka, jsou nekonfliktní. Problematická mohou být omezení vlastnického práva ze strany státní moci. Tato práce vyjaduje podporu názorm, které požadují minimální, spíše vynímené omezení vlastnického práva ze strany statní moci. Annotation The maximum legal protection is granted the right of ownership. The owner is entitled to do whatever the law does not prohibit. The owner can not restrict another owner from exercising his right of ownership to the extent of the law. The owner has the right to control, use, enjoy the fruits, destroy and move the thing. The owner may transfer all or part of its rights to another person. The owner may make such a transfer by a contract. The transition of ownership takes place in case of death by law or a testament. These restrictions if the owner is responsible are not conflicting. Restrictions on property rights can be problematic for the state power. This work supports the views that require minimal rather exceptional restrictions on property rights by the state power.

5

6 ! " " # " $ % % & & ' ( '! "! "!! #!! $ ' " "% "" "% " " ) # & " #" '!! ("$ * ( # ) *'+,"%%- #"!!.+.$ "!( ++ & " ' $ ( % )#,

7 % % % "

8

9 Úvod Vlastnickému právu je v demokratických státech poskytována nejvyšší zákonná ochrana (viz. Listina základních práv a svobod v l. 11 odst. 3 každý má právo vlastnit majetek, obanský zákoník 123 Vlastník je v mezích zákona oprávnn pedmt svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a úžitky a nakládat s ním ) a tak by se mohlo zdát, že vlastník není pi výkonu svých práv omezován. Opak je pravdou. Právní vda vychází z nepopíratelného poznatku, že vlastnictví je možno vykonávat jen v mezích zákona, a tedy že vlastnictví neznamená absolutní svobodu vlastníka pi užívání vcí, ale že vlastníkova svoboda je omezena zákonem. Na jedné stran je to omezení ve vztahu k výkonu vlastnického práva další osoby (nap. sousedské vztahy). Na druhé stran je to omezení vlastnického práva (viz lánek 11 Listiny) v dsledku rozhodnutí státní moci o vyvlastnní majetku nebo nuceném omezení vlastnického práva. Uvedená rozhodnutí lze uinit jen ve veejném zájmu za náhradu. Tato práce se zámrn zabývá institutem vlastnického práva po roce Nestandardními zpsoby omezování vlastnického práva státní mocí ped rokem 1989 se práce dotýká jen okrajov. Tato práce si klade za cíl piblížit úkony vedoucí k omezení vlastnického práva a jejich pohnutky, které se nachází ve sfée samotného vlastníka, nebo ve sfée výkonu státní moci. Pokud omezení vlastnictví vychází z pohnutky samotného vlastníka je pro jeho výkon práv limitní skutenost, že vlastníkovi je dovoleno vše, co mu zákon nezakazuje. Naproti tomu je státní moci dovoleno omezit vlastníka v jeho právech jen v rozsahu a zpsobem, které stanovuje zákon. V prvních kapitolách této práce jsem se vnovala vlastnickému právu obecn, jak vzniká, jak se dlí a zaniká. Zabrousila jsem také k ochran vlastnického práva, k právm a povinnostem, které náleží vlastníkovi. V této práci hledám odpovdi na otázku nutnosti omezení vlastnického práva rozhodnutím státní moci. Pro poteby této práce jsem si omezení vlastnického práva ze strany státní moci rozdlila na omezení pímé (vyvlastnní ve veejném zájmu) nebo omezení nepímé (donucení vlastníka k výkonu vlastnického práva).

10 Ve vztahu k omezení vlastníka uvádím píklad, který se datuje již od roku 1993 a jist je všem známý, jedná se o spor s paní Ludmilou Havránkou o pozemky, které byly poteba k dostavení dálnice D11. Dala jsem zde i prostor novele vyvlastovacího zákona, kterou projednávali poslanci v loském roce. Souasná platná právní úprava totiž napíklad neeší problematiku vyvlastnní pozemku, který je pronajatý. Novela zákona se dále zabývala situací, kdy je vyvlastovaná nemovitost ve spoluvlastnictví více lidí. Bylo navrhnuto, aby v takových pípadech nemli spoluvlastníci pedkupní právo. Cílem mé práce je tedy piblížení, vymezení a zdvodnní omezení vlastnického práva v platném znní. Všechny druhy omezení jsem se snažila poctiv definovat, tak aby to bylo srozumitelné jak pro m, tak i pro budoucí tenáe mé práce, kterým jsem zárove chtla poskytnout co nejbližší informace k této problematice.

11 1. Vlastnické právo, vznik a zánik vlastnického práva 1.1. Vlastnické právo z pohledu ímského práva Vlastnické právo v ímskoprávním pojetí bylo základním stavebním kamenem práva dnešní doby. Vlastnictví zde znamenalo právní panství nad vcí a bylo nejsilnjším vcným právem. Právo vlastníka s vcí nakládat bylo úplné, pímé a výluné. Vlastník ml právo vc ovládat (ius posidendi), užívat (ius utendi), požívat plody (ius fruendi), zniit (ius abutendi), disponovat (ius disspondendi) nebo mohl vc prodat, darovat nebo dát do zástavy. Aby vlastníkovi bylo umožnno vykonávat vlastnické právo, musel respektovat dv zásady a to chovat se tak, aby nezasahoval do práv jiných subjekt, a v uritých pípadech k dané vci mže mít právo nap. spoluvlastník (tzn. musel spoluvlastníkovi umožnit podílet se na vykonávání vlastnických práv). Podle ímského práva rozdlujeme vlastnické právo do dvou forem. První je vlastnické právo kvirické (civilní) jako jediné bylo chránno a uznáváno civilním právem. Subjektem mohl být pouze ímský oban. Druhá forma je vlastnické právo bonitární neboli prétorské vlastnictví. Bonitární vlastník získá vc od nevlastníka, vlastníkem se stává tehdy, když se stal nevlastník vlastníkem dodaten. Zkrácen se to dá vysvtlit tak, že když nabyvatel vci získá vc jinak než formální procedurou. Je to takový mezistupe mezi vlastnictvím a držbou. 1 V rané otrokáské spolenosti patila v zásad veškerá pda státu (ager publicus). Až po úspšných výbojích patricij 2. Patricijové usilovali, aby se státní pda stala jejich soukromým vlastnictvím a plebejové požadovali spoluúast na dobytém území, které vlastn ím získal z pevážné vtšiny jejich zbranmi a jako ímští obané na n mli nárok stejn jako patricijové. Tímto vznikala instituce držby (possessio). Sice to byl stav faktický, ale s právními úinky, které pecházely na ddice a magistrát chránil uznávanou držbu zákazy (interdicta), ne však držbou vadnou, která byla získaná násilím nebo v tajnosti. 3 1 ímské právo: [cit ]. Dostupné z WWW:< 2 Patricijové žámožní a plnoprávní ímští obané 3 BARTOŠEK, Milan. Djiny ímského práva: ve tech fázích jeho vývoje. Praha: Akademia, 1988.

12 1.2. Vlastnické právo z pohledu Listiny základních práv a svobod Vlastnické právo je v listin obsaženo v hlav druhé lidská práva a základní svobody. V oddílu prvním základní lidská práva a svobody l. 11 je uvedeno, že každý má právo vlastnit majetek. S vlastnictvím je spojena právo vlastníka s majetkem nakládat dle svého nejlepšího uvážení a povinnost vlastníka zdržet se nakládání s majetkem zpsobem a v rozsahu, který zákon zakazuje. Dležitým faktem je, že vlastnické právo pro všechny vlastníky má stejný zákonný obsah a ochranu. Další neopominutelnou vtou stojící v listin je, že vlastnictví je zavazující. Z toho vyplývá, že vlastník nesmí majetek zneužívat k újm druhých a dále nesmí užívat majetek tak, aby to bylo v rozporu se zákonem. Nepípustné je také výkonem vlastnických práv ohrožovat lidské zdáví, pírodu a životní prostedí Vlastnické právo z pohledu obanského práva Z tohoto pohledu je vlastnické právo nejrozsáhlejší. Mnoho z vlastnického práva v rámci obanského zákoníku nám zstalo po ímském právu. Už v úvodním paragrafu vcných práv 123 obanského zákoníku stojí: 123 Vlastník je v mezích zákona oprávnn pedmt svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a úžitky a nakládat s ním. 5 Což znamená, že základní obsah vlastnického práva žije již pedlouhá staletí. Obsahu se budu podrobnji vnovat v následující kapitole, která bude pojednávat o právech a povinnostech vlastníka. Z pohledu obanského zákoníku nejprve vysvtlím vlastní pojem vlastnického práva. Vlastnické právo lze chápat v subjektivním smyslu, kde je zákonem daná míra možnosti chování vlastníka nebo v objektivním smyslu, kdy je vlastnické právo soustavou norem, upravujících vlastnické vztahy z ekonomického hlediska. Dle ob. zák. je vlastnické právo právem vcným, jednotným, absolutním a jeho psobnost platí pro všechny a ukládá 4 Zákon. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod: [cit ]. Dostupné z WWW: < 5 Zákon.40/1964 Sb., Obanský zákoník 123: [cit ]. Dostupné z WWW: < 40/1964 Sb., obanský zákoník

13 povinnost ostatním subjektm nerušit vlastníka ve výkonu vlastnického práva ke své vci. Pedmtem vlastnického práva mže být kterákoli vc právním smyslu Vznik vlastnického práva Nabýváním vlastnických práv je teba rozumt právní dvody jinak eeno právní tituly, na jejichž základ vzniká vlastnické právo. Zpsoby jak lze nabýt vlastnická práva upravuje obanský zákoník v 132. Rozlišujeme nabytí mezi živými (inter vivos) a pro pípad smrti (mortis causa). Dále rozdlujeme nabytí vlastnictví podle toho, zda - li vlastnické právo pechází na nového vlastníka od pedchozího vlastníka to znamená tzv. derivativní nabytí = nabytí odvozené nebo vlastnické právo originární = pvodní nabytí, kde se vlastnické právo váže k nov vzniklé vci, která pedtím nikomu nepatila. Jako poslední rozdlení bych uvedla rozdíl mezi pevodem vlastnických práv a pechodem vlastnických práv. U pevodu vlastnických práv dochází ke vzniku vlastnického práva na základ projevu vle (nap. smlouvou). Pechod vlastnických práv nastává na základ ddní nebo jiných právních skuteností (nap. rozhodnutím státního orgánu). Pi pevodu vlastnického práva vždy platí zásada, že nikdo nemže pevést více práv na nkoho jiného, než má sám (nemo plus iuris ad alienum transfere potest, quam ipse habet), toto je porušeno pouze v 486 ob. zákoníku nabytí ddictví v dobré víe od nepravého ddice Nabývání vlastnického práva smlouvou V praxi jsou nejastjším zpsobem pevodu vlastnického práva smlouvy kupní a darovací. Dále smnná smlouva, smlouva o dílo (pi zhotovení vci na zakázku) a pípadn nepojmenovaná smlouva (zákonem neupravený smluvní typ) dle podmínek 51 obanského zákoníku. Dle ob. zák. pi pevodu movitého majetku formou smlouvy dochází k nabytí vlastnických práv pevzetím vci, není li stanoveno právními pedpisy jinak. Pi pevodu nemovité vci se nabývá vlastnické právo vkladem do katastru nemovitostí nebo pokud nemovitá vc není pedmtem evidence v katastru nemovitostí, tak se v 47 odst. 2 ob. zákoníku uvádí, že návrh na vklad (tj. rozhodnutí píslušného orgánu) musí být podán do tí 6 VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

14 let od uzavení smlouvy, jinak platí, že úastníci od smlouvy ustoupí. Podání návrhu na zápis do katastru nemovitostí vyznaí katastrální úad v katastru dle 2 odst. 3 zákona 265/ 1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných vcných práv k nemovitostem. Právní úinky vkladu vznikají na základ pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doruen katastrálnímu úadu. Pi nabytí vlastnického práva smlouvou je rozlišován princip translaní a princip obliganí. Rozdíl mezi nimi je, že u translaního principu požaduje právní ád jen smlouvu a u obliganího principu je smlouva pouze závazkem k pevedení vci a k nabytí vlastnického práva dochází pi jejím pedání Jiné zpsoby nabývání vlastnických práv Další zpsob jak lze nabýt vlastnická práva je ddní. Pi nmž pechází vlastnická práva na ddice okamžikem smrti zstavitele. Uvádím tuto možnost vzniku vlastnického práva pouze okrajov, jelikož v pípad pechodu vlastnického práva na pozstalé v rámci ddického ízení je omezení vlastnického práva zpravidla vyloueno. Pi nabývání vlastnictví na základ rozhodnutí státního orgánu se jedná zpravidla o rozhodnutí soudu. Vlastnické právo se nabývá dnem ureným v rozhodnutí, a pokud není den stanoven, poté se to ídí dnem právní moci rozhodnutí. Jako píklad bych uvedla 142, který se týká podílového spoluvlastnictví. V pípad, že nedojde u spoluvlastník k dohod o vypoádání, spoluvlastnictví zruší a provede vypoádání soud na návrh nkterého spoluvlastníka. K nabývání vlastnického práva na základ jiných skuteností stanovených zákonem patí vydržení. Vydržení je pvodní zpsob nabytí vlastnického práva. Podmínky pro vydržení je oprávnná držba dle 130 odst. 1 a dále uplynutí vydržecí doby (3 roky u movité vci a 10 let u nemovité vci). Vydržením nelze nabýt vlastnictví k vcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem urených právnických osob. Nabytí vlastnického práva k pírstku vci. Vlastnické právo vzniká oddlením pírsku od vci hlavní. Pokud by pírstky nebyly separovány, jsou pouze jen souástí vci hlavní. Dále lze vlastnické právo nabýt zpracováním cizí vci. Pokud nkdo v dobré víe vytvoí cizí vc VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

15 na novou vc. Patí vc tomu, kdo má na vci vtší podíl. V pípad, že se iniciátoi nedohodnou, rozhodne na žádost jednoho z nich soud Zánik vlastnického práva Když si vezmeme píklad. Jdu si koupit nový vz. V okamžiku zaplacení a pevzetí vozu mi vlastnické právo vzniká, ale naopak firm, od které si vz kupuji, zaniká. V takovýchto pípadech nastává tzv. relativní zánik vlastnického práva. Je to takový kolobh, který se dje každý den každou hodinu i pi bžném nákupu zboží v supermarketu. Nejastji rozlišujeme dva dvody zániku vlastnických práv. A to bu z dvodu vle vlastníka, nebo nezávisle na jeho vli. U první možnosti mže vlastník pevést vlastnické právo k vci na nkoho jiného smlouvou. Mže se úmysln vzdát vci nebo je oprávnn pedmt vlastnictví spotebovat i zniit. U druhé z možností dochází k zániku vlastnických práv i proti vli vlastníka. Píkladem zánik vlastnického práva rozhodnutím státního orgánu (nap. vyvlastnní) nebo rozhodnutím soudu v trestní vci v pípad trestu propadnutí majetku. Dále dochází k zániku vlastnického práva bez vle vlastníka pi zániku vci, ztrát vci i pi smrti vlastníka vci Práva a povinnosti vlastníka 124 ob. zák. uvádí: 124 Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Práva a povinnosti vlastníka jsou samotným obsahem vlastnického práva VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN ZBOIL, František. Knížka pro každého aneb prvodce právem v R z pohledu obana. Olomouc: Rubico, ISBN VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 124: [cit ]. Dostupné z WWW: <

16 2.1. Obsah vlastnického práva Obsahem vlastnického práva jsou práva a povinnosti vlastníka, o kterých jsem se zmiovala v pedchozím odstavci pedešlé kapitoly, a které jsou již známé z dob platnosti ímského práva. Patí do nich základní oprávnní vlastníka tzv. vlastnická triáda. Jsou jimi práva vc užívat a požívat její plody a užitky (ius utendi et fruendi) dává právo vlastníkovi movité nebo i nemovité vci mnit ji, užívat ji, dále právo vc držet (ius possidendi) umožuje vlastníkovi zacházet s vcí, jak se mu jen zlíbí a právo s vcí nakládat (ius disponendi) opravuje vlastníka hýbat s vci nap. kácet, pálit, pesazovat nebo vc darovat i prodat. Právo vc užívat zaruuje vlastníkovi vci realizaci její užitné hodnoty. Právo vc držet náleží výhradn vlastníkovi a poslední z tetice právo s vci disponovat zaruuje vlastníkovi realizovat její smnnou hodnotu. Pedevším jde o pevedení vci na nkoho jiného i penechání vci do nájmu. Toto právo také zahrnuje spotebu a zniení vci. Nkteré z dispoziních úkon podléhají schválení státních orgán nap. pi pevodu nemovitosti vklad do katastru nemovitostí. S touto vlastnickou triádou souvisí i povinnosti vlastníka. Vlastnictví je zavazující a nesmí se pi výkonu svých vlastnických práv nkdo omezovat, dodržovat uritá právní naízení nap. sousedská práva a nesmíme poškozovat zdraví ani životní prostedí Ochrana vlastnického práva Už víme, že právní ochranu stát zaruuje a poskytuje všem stejnou, jak to stojí v 124 ob. zák. a také v Listin. Ochranou vlastnictví proti neoprávnným zásahm jsou dv typické žaloby. Žaloba na vydání vci (actio rei vindicatio). U vindikaní i reivindikaní žaloby žaluje vlastník vci nkoho, kdo ji neoprávnn zadržuje. Podmínky, kdy žalující uspje se žalobou, jsou, že žalovaný musí mít vc fakticky u sebe a držet ji neoprávnn. V pípad, že dojde k odcizení i zniení zadržováné vci, nemže být tato žaloba úspšná. Vlastník je oprávnn domáhat se náhrady škody. Neoprávnné zadržování vci je rušení vlastníka ve výkonu jeho vlastnických práv. 12 Vlastnické právo: [cit ]. Dostupné z WWW: < ZBOIL, František. Knížka pro každého aneb prvodce právem v R z pohledu obana. Olomouc: Rubico, ISBN

17 Druhá dležitá žaloba je (actio negatoria) záprí žaloba, která je nejastji využívána pi ochran tzv. sousedských práv. Oprávnný podat žalobu je vlastník vci a žalovaný je ten, kdo neoprávnn ruší vlastníka ve výkonu jeho vlastnických práv jinak než neoprávnným zadržováním vci. Tuto žalobu je možno použít jak pi movité tak i nemovité vci stejn jako u první ze žalob. Výrok soudu ukládá zdržet se jednání, pi kterých dochází k neoprávnným zásahm do vlastnického práva a pop. ukládá obnovit pvodní stav Omezení vlastnického práva Vtšinou jde o pípady, kdy se vlastník (zekl) zíká ásti svých práv ve prospch další osoby nebo nemovitosti. Omezení vlastnického práva mohou vyvolat poteby tchto osob s ohledem na výkon jejich vlastnických práv (vcná bemena) nebo jako zajišující instituty v pípad závazkových vztah ze strany vlastníka (zástavní právo, zadržovací právo). Omezení vlastnictví mže vzniknout i z dvodu, že vc v právním smyslu má nkolik vlastník. V tomto pípad hovoíme o spoluvlastnictví. Jde o to, že vc mže být v podílovém spoluvlastnictví více vlastník. Existuje ješt pojem spolené jmní tento stav mže vzniknout jen mezi manžely Vcná bemena Pokud spoívá povinnost vlastníka nemovitosti nco strpt, týká se toto omezení jeho práva na užívání pedmt svého vlastnictví, popípad jeho plod a užitk. Tato práva jsou pak z úplnosti vlastnictví k zatížené nemovitosti zcela nebo z ásti odštpena ve prospch subjektu, jemuž náleží oprávnní odpovídající vcnému bemenu. Do této kategorie patí napíklad právo cesty nebo jízdy pes cizí pozemek, právo erpání vody z pramene nebo ze studny na cizím pozemku, právo užívat cizí pozemek pro vlastní potebu oprávnného nebo pisvojovat si plody a užitky vyplývající ze zatížené nemovitosti. V pípad staveb se potom mže jednat o právo její opory o sousední stavbu nebo o povinnost trpt stavbu spoívající zcela nebo z ásti na stavb zatížené vcným bemenem. 13 VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

18 V pípad, že se vlastník musí neho zdržet, jde o formu omezení, kdy se musí vlastník zatížené nemovitosti omezit ve využívání tak, aby svým konáním neodal ostatním subjektm njaké právo. Povinnost nco konat potom spoívá obvykle v povinnosti opakujícího se plnní ze strany vlastníka dané nemovitosti. Vcná bemena jsou spojená s vlastnictvím nemovitosti, která pechází s vlastnictvím vci na obyvatele. Jedním z dvod, pro vznikají vcná bemena, je jejich dlouhodobost a nevypovditelnost. Tyto dva charakteristické rysy pináší oprávnným osobám vtší jistoty, než je tomu v pípad smluvních závazk (nap. nájemní smlouva). Už i v ímském právu znali vcná bemena ve form služebností. Služebnosti dávaly možnost vlastníkovi pozemku panujícího užívat v omezené míe pozemek služebný, vtšinou šlo o sousedící pozemek. Pozemkové služebnosti se lenily podle toho, jakých druh pozemk se týkaly bu venkovských, domovních nebo polních pozemk. Pozemkové služebnosti tedy vyjadovaly vztah vlastník dvou sousedících pozemk, hospodáskou motivací vztahu byla snaha umožnit stejné využití obou. ímané k vyjadení tchto pedstav užívali definice typu pozemek slouží pozemku (fundus fundo servit) a že služebnost má být pro pozemek užitená (servitus praedio utilis esse debet). 14 Nejstarší služebnosti ve starém ím byly služebnosti k venkovským pozemkm, vtšinou služebnosti cesty, jejich obsah byl rznorodý podle toho, zda-li šlo o právo stezky, to umožovalo chzi nebo jízdu na koni po cizím pozemku nebo právo prhonu dobytka, zde mohl oprávnný hnát i dobytek. Další venkovské služebnosti byly právo pastvy, právo kácet stromy, právo lámat kámen, kopat hlínu, tžit písek Existovaly i mladší služebnosti, služebnosti domovní, patily k nim právo zhotovit okno v cizí zdi i právo zídit stavbu na cizím pozemku. Ke speciální domovním služebnostem se adilo právo okapu, to opravovalo svést dešovou vodu na cizí pozemek a právo stoky, zde bylo umožnno svádt neistoty na služebný pozemek. V ímském právu se vyskytovaly i tzv. služebnosti negativní (zakazující). Vlastník panujícího pozemku mohl zakázat vyšší stavbu na pozemku služebném nebo zakázat stavbu, která by mu stínila svtlem i bránila ve výhledu. 14 SCHELLE, Karel a kol. Základy práva. Praha: Eurolex bohemia, s. ISBN

19 ímské právo dále uvádí služebnosti jako Habitatio, právo užívat byt v cizím dom, Operae to bylo právo užívat cizího otroka i zvíe a také právo používací (urusfructus), pi nmž se musel služebník o vc starat, ást plod vynakládal na udržení vci v pvodním, nezmnném stavu. Vcná bemena v antickém ím byla asov omezena, zanikala smrtí oprávnného a také nemohla být pevedena. Ochrana služebností byla zaruena vcnými žalobami a praetorskými interdikty. Služebnosti byly oddlovány od zástavního práva, které patilo také k vcným právm vci cizí Vcná bemena omezují vlastníka nemovité vci ve prospch nkoho jiného tak, že je povinen nco trpt, neho se zdržet nebo nco konat. Práva odpovídající vcným bemenm jsou spojena bu s vlastnictvím urité nemovitosti, nebo patí urité osob. 16 Subjektem v právních vztazích vcných bemen mohou být jak fyzické, právnické osoby tak i stát. Oprávnný subjekt je nazýván ten, kdo je nositelem oprávnní a povinný subjekt je nositel povinností. Obsahem vcných bemen jsou subjektivní práva a povinnosti povinného. Konkrétním obsahem vcného bemene se rozumí právní skutenost, která bemeno založila. Zákon také ukládá povinnost, nést pimené náklady na udržení vci Rozdlení vcných bemen Základní rozdlení vcných bemen spoívá v urení, zda je oprávnní spojeno s uspokojováním zájm a poteb toho, kdo je momentáln vlastníkem vci, i zájm a poteb uritého subjektu. 17 Na základ tohoto urení potom mžeme rozlišit bemena vcná, psobící in rem (ve prospch vci) a bemena vcná psobící in personam (ve prospch osoby). V prvním pípad se jedná o skupinu vcných, kde toto právo vykonává subjekt s vlastnickým právem k dané nemovitosti. Ve druhém pípad jde o uspokojování zájm konkrétn urené osoby. Vcná 15 SCHELLE, Karel a kol. Základy práva. Praha: Eurolex bohemia, ISBN ímské právo: [cit ]. Dostupné z WWW: < 16 Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 151: [cit ]. Dostupné z WWW: < 40/ BRADÁ, Albert. Vcná bemena od A do Z. Praha: Linde, s.

20 bemena psobící in rem uspokojují takové zájmy, které bude mít každý vlastník nemovitosti, mají tedy trvalý charakter, kdežto vcná bemena psobící in personam uspokojují zájmy pouze jednoho subjektu, jsou spojena s existencí tohoto subjektu, se zánikem subjektu zaniká i vcné bemeno. V každém pípad právo odpovídající vcnému bemenu musí mít opakující se charakter. Je nemožné, aby se vcné bemeno vyerpalo jednorázovým výkonem. Na základ tohoto tvrzení rozlišujeme vcná bemena, pro která je píznaný nepetržitý trvalý stav, aniž by u nich docházelo k jednotlivým výkonm (týká se vtšinou staveb) a vcná bemena, jejichž výkon spoívá v jednotlivých opakovaných úkonech oprávnného (nap. právo jízdy pes ní cestu). 18 Pedmtem právních vztah vcných bemen je v zásad lidské chování a to bu innost, nebo neinnost. Vcné bemeno omezuje až trojím zpsobem. Povinnost zatíženého nco trpt (pati) pejezd pes pozemek, povinnost neho se zdržet (omitterre) a nco konat (facere) nap. udržovat cestu v zim Vznik vcných bemen Zpsoby, kterými mže dojít ke vzniku vcného bemena, jsou jasn vymezené v obanském zákoníku a nelze je rozšiovat. Písemnou smlouvou vzniká v souasné dob vtšina vcných bemen. Smlouva o zízení vcného bemena je uzavena okamžikem, kdy pijetí návrhu na uzavení smlouvy nabývá úinnosti, tedy okamžikem, kdy vyjádení souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Toto ujednání musí mít písemnou formu a musí obsahovat náležitosti, které stanovuje zákonná úprava a ujednání úastník. Obsah smlouvy tvoí podstatné, pravidelné a nahodilé složky. Ve smlouv musí být jednoznan vymezeny ob strany, tedy strana povinná i oprávnná (mohou jí být i fyzické i právnické osoby), dále smlouva musí vymezit rozsah a zpsob výkonu vcného bemena. Vcné bemeno smlouvou mže zídit majitel nemovitosti, a aby vcné bemeno bylo právn nabyto, musí se vložit do katastru nemovitostí. Dalším pedpokladem pro uzavení smlouvy je projev vle úastník, kterým vzniká nový právní 18 SPÁ IL, Jií. Vcná bemena v obanském zákoníku. Praha: Beck, s. 19 VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

21 vztah. Pokud nkterá z výše uvedených náležitostí ve smlouv chybí, stává se takový právní úkon neplatným. Ve vtšin pípad jde o smlouvu o pevodu nemovitosti, ale je možná i samostatná smlouva (nap. pejíždní pes pozemek nebo erpání vody ze studn). Informace o vcném bemenu musí být uvádny v katastru nemovitostí u píslušného katastrálního úadu podle toho, na kterém katastrálním území se nemovitost nachází. Na výpisu z katastru tak lze zjistit, zda uritá nemovitost, o jejíž koupi se napíklad zajímáme, je nebo není njakým druhem vcného bemena zatížena. Zápis do katastru nemovitostí je dležitou souástí celého procesu, protože právo, které odpovídá vcnému bemenu, vzniká práv tímto zápisem. Ostatní možnosti vzniku. a) na základ závti zstavitel je oprávnn uvést vcné bemeno v závti, tím omezí vlastnické právo svých nástupc. V takovém pípad se nejastji jedná o situaci, kdy zstavitel odkázal nemovitost ddicm pod podmínkou, aby bylo zízeno vcné bemeno ve prospch jiné osoby, která tuto nemovitost neddí (nap. právo doživotního bezplatného užívání ddné nemovitosti). Pro náležitosti závti a dohody ddic platí vše, co pro smluvn vzniklá vcná bemena. V tomto pípad však není možné zídit vcné bemeno tomu, kdo není úastníkem ddického ízení. Jde o zatížení vci zstavitele povinností vcného bemena. Oprávnný subjekt mže být fyzická osoba i právnická osoba, vcná bemena mohou být zizována jak s oprávnním ve prospch osoby, tak ve prospch vlastníka nemovitosti. Nejastji se jedná o osoby fyzické, vcná bemena psobící tedy in personam. Povinnou osobou z vcného bemena bude ddic nemovitosti, s níž bude vcné bemeno spojeno, a to jak závtní ddic, tak ddic ze zákona. Vcné bemeno vzniklé závtí vzniká okamžikem smrti zstavitele. b) rozhodnutím státního orgánu zpravidla se jedná o rozhodnutí soudu nap. pi vypoádání spoluvlastník, kteí se nedohodli. V tomto pípad vzniká vcné bemeno bu okamžikem uvedeným v rozhodnutí, nebo právní mocí rozhodnutí. Státní orgán má ve lht 30 ti dn od nabytí právní moci rozhodnutí povinnost oznámit tuto skutenost píslušnému katastrálnímu úadu. Orgány, které mohou svým rozhodnutím dát vzniknout vcnému bemenu, jsou:

22 - Soud, který tak uiní bu formou soudního smíru, nebo rozhoduje pi zrušení a vypoádání spoluvlastnického rozdlení, koná tak i v pípad vypoádání neoprávnné stavby i pi zízení nezbytné cesty. - Stavební úad, který tak iní na základ ustanovení stavebního zákona i zákona o vyvlastnní. - Pozemkový úad, který mže vydávat rozhodnutí týkající se vzniku vcného bemena nap. na základ zákona o pd aj. c) ze zákona (mimo ob. zák.) kdy se jedná obvykle o zízení úelové stavby (majitel je povinen nco strpt, aby mohla taková stavba vzniknout), tato problematika je upravena v ad norem, nap. v zákon o pozemních komunikacích, o rybáství, o drahách, o civilním letectví. Dále nap. zákon o vodách, plynárenský zákon. d) výkonem práva (vydržením) - jedná se o poslední zpsob vzniku vcného bemena. Tento zpsob není však píliš rozšíený, mže se jednat napíklad o pojistku proti zhoršeným sousedským vtahm. Subjektem práva vcného bemena se mže stát kterýkoliv ze subjekt obanskoprávních vztah. Podle soudní judikatury oprávnná držba pedpokládá, že držitel je v dobré víe se zetelem ke všem okolnostem. Doba, po kterou je nutno vcné bemeno vykonávat, je desetiletá. Existují i vci, které prostednictvím institutu vydržení nabýt nelze, jedná se napíklad o vlastnictví k vcem, které nemohou být pedmtem vlastnictví, nebo vcem, které mohou být pouze ve vlastnictví státu Obanský zákoník: právní stav ke dni 1. listopadu 2009 : úplné znní právních pedpis s názvy paragraf a vcným rejstíkem. Praha: Beck,

23 Zmna vcného bemena Zmna vcného bemena mže probhnout v rámci subjektu, pedmtu a obsahu. Zmna v pípad subjektu mže mít dvojí charakter, a sice mže být provedena zmna povinného subjektu, nebo subjektu oprávnného. Zmna v pípad povinného subjektu je spojena s vlastnictvím vci. U zmn oprávnného subjektu je teba rozlišit vcná bemena, která na stran oprávnní psobí in rem, a která psobí in personam. Pi zmn oprávnného subjektu v pípad oprávnní in rem jde také o dsledek zmny vlastnického práva k nemovitosti, se kterou je právo odpovídající vcnému bemenu spojeno. Ve druhém nemá právo vcn právní charakter, má ryze osobní povahu. Zmna oprávnného subjektu proto není možná. Zmna v pedmtu vcného bemena je potom spojena pedevším s dlením. Zmna obsahu mže nastat pedevším dohodou. Oprávnným orgánem, který mže provádt tyto zmny, je výhradn soud Zánik vcných bemen Vcná bemena zanikají bu rozhodnutím píslušného orgánu (stavební úad, pozemkový úad aj.) a), nebo ze zákona, tedy na základ píslušné právní normy b). Pokud bylo vcné bemeno zízeno na konkrétní asové období, zaniká uplynutím této stanovené doby c). Vcné bemeno mže zaniknout také promlením, a to v pípad, že právo odpovídající vcnému bemenu nebylo vykonáno po dobu delší, než je 10 let také smrtí oprávnného d). a) Rozhodnutím orgánu V pípad, že o zániku vcného bemena rozhoduje píslušný orgán, zaniká vcné bemeno právní mocí rozhodnutí, které má konstitutivní povahu. Soud mže svým rozhodnutí vcné bemeno zrušit, jestliže nastala zmna pomr, je trvalého rázu a existuje v dob rozhodování, jestliže vznikl hrubý nepomr mezi vcným bemenem jako omezením a výhodou oprávnného, a jestliže hrubý nepomr je pímým dsledkem zmny pomr.

24 151p Vcné bemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé zmny, že vc již nemže sloužit potebám oprávnné osoby nebo prospšnjšímu užívání její nemovitosti; pechodnou nemožností výkonu práva vcné bemeno nezaniká. 21 b) Ze zákona - k zániku vcného bemena ze zákona dochází ve chvíli, kdy jsou splnny všechny skutenosti píslušné právní normy. Jako píklad lze uvést zánik vcného bemena smrtí úinek zániku vcného bemena nastává automaticky (nejen v pípad smrti, ale v rámci zániku vcného bemena ze zákona obecn), záznam o nm je z katastru nemovitostí smazán na základ doloženého úmrtního listu (nebo jiného dokumentu). Písemné doložení této dokumentace je povinné. Vcné bemeno mže dále ze zákona zaniknout soudní dražbou, prohlášením konkurzu aj. c) Uplynutím doby - pi faktu, že bylo vcné bemeno omezeno na uritou dobu trvání, ruší se dnem uplynutím této doby. d) Smrtí oprávnného nebo zánikem oprávnné právnické, fyzické osoby - smrtí oprávnné fyzické osoby zaniká vcné bemeno a pokud jde o oprávnnou právnickou osobu, ruší se vcné bemeno až jejím zánikem. Vcná bemena nezanikají jednostranným úkonem práva. 22 Pi koupi nemovitosti je také dležité si uvdomit, že její zatížení vcným bemenem vzniká nezávisle na tom, kdo danou nemovitost vlastní. Je teba ale také rozlišovat vcné bemeno spojené s právem na dožití, které je obvykle spojeno s konkrétní osobou a které nepechází na její následovníky. Zeme-li osoba, oprávnná k dožití v njaké nemovitosti, bemeno automaticky zaniká. Jako píklad mže posloužit konkrétní pípad z praxe, kdy byl na starý dm, jenž byl peveden na potomky pvodních majitel, uvaleno vcné bemeno na dožití dalšího píbuzného. Ten této možnosti nevyužíval, bydlel na jiném míst, nicmén ml na míst pvodním stále trvalé bydlišt. Vzhledem k tomu, že v dom nikdo nebydlel a bydlet ani nechtl, rozhodla se rodina, že dm prodá. Píbuzný s tímto postupem nesouhlasil a jednání tak uvázlo na mrtvém bod. 21 Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 151p : [cit ]. Dostupné z WWW: < 22 VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

25 Vcná bemena mohou zaniknout pouze z rozhodnutí píslušného orgánu nebo ze zákona, který íká, že vcné bemeno zanikne v pípad, nastanou-li takové trvalé zmny, že vc již dále nemže sloužit potebám oprávnné osoby. Z toho vyplývá, že pechodnou nemožností výkonu práva vcné bemeno nezaniká. Situace však není bezvýchodná, protože platí, že pokud vznikne zmnou pomr velký nepomr mezi vcným bemenem a výhodou oprávnného, mže na základ této situace soud navrhnout, že se vcné bemeno za pimenou náhradu omezí, nebo dokonce zruší. Jinak eeno pokud nelze pro zmnu pomr spravedliv trvat na vcném plnní, mže soud rozhodnout, aby bylo na místo plnní vcného poskytnuto plnní penžní. Pedtím, než soud vydá rozhodnutí o omezení nebo zrušení vcného bemena v dsledku zmny pomr, zkoumá všechny okolnosti, zejména posuzuje, nakolik má zmna pomr vliv na zpsob výkonu práva odpovídajícího vcnému bemenu. Bere samozejm také do úvahy to, jaká újma vznikne oprávnnému v dsledku omezení nebo zrušení vcného bemena za náhradu. Z výše uvedeného vyplývá, že trvalé bydlišt nemá s výkonem vcného bemena co doinní. Ješt pro doplnní, i tento druh vcného bemena by zanikl (promlení), pokud by nebylo vykonáváno po dobu výše zmínných 10 let Zákonná vcná bemena Existují urité zákony, které se vztahují ke konkrétním problematikám, které oproti obecn platné úprav v obanském zákoníku zavádjí odlišnou úpravu problematiky vcných bemen. V roce 2000 nabyl napíklad úinnosti zákon 151/2000 Sb. o telekomunikacích, který stanovuje provozovatelm komunikaních sítí obecnou povinnost zídit k tmto sítím vcné bemeno, což zpsobilo majitelm soukromých pozemk nemalé rozpaky a obavy z toho, že budou jejich pozemky znehodnoceny ustavením vcného bemene jako takového. V 91 výše zmínného zákona jsou však jasn uvedeny podmínky, za kterých mže být tento proces zrealizován. V pojetí tohoto zákona je vcné bemeno zizováno za úelem zajištní výkonu oprávnní, pedstavuje tedy jakýsi nadstandard, který zajišuje výkon oprávnní. V praxi to pro telekomunikaní spolenosti znamená, že jim toto vcné bemeno zajišuje dlouhodobý pístup ke zizovaným kabelovým rozvodm a mlo by tak garantovat dlouhodobost investic i pro pípad ukonení smluvního vztahu k pedmtné nemovitosti. Tento zpsob spolupráce

26 mezi vlastníkem domu, bytu i nebytových prostor a telekomunikaní spolenosti pramení z povinnosti vlastníka umožnit uživatelm tohoto domu, bytu nebo nebytových prostor píjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatel ze zákona za podmínky, že v míst píjmu je signál pimené kvality. Vlastník je tedy povinen umožnit zízení vnitního telekomunikaního rozvodu, vetn koncového bodu. Pi vstupu je telekomunikaní spolenost povinna zdržet se takového konání, kterým by nad míru pimenou pomrm obtžovala vlastníka, popípad uživatele nemovitosti nebo jinak ohrožovali výkon jejich práv. Po ukonení své innosti 23 je navíc telekomunikaní spolenost povinna uvést nemovitost bezodkladn na vlastní náklad do pvodního, popípad náležitého stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího pedchozímu úelu nebo užití dotené nemovitosti. Také v rámci této problematiky platí, že vcné bemeno je zizováno za jednorázovou náhradu. Také energetické spolenosti mohou podle energetického zákona zatížit majitele pozemk tzv. energetickým bemenem, neboli právem vcného bemena pro energetiku. Toto oprávnní plyne z faktu, že energetické stavby zahrnují celou adu elektrických rozvod, plynovod, teplovod, zásobník podzemních i nadzemních regulaních zaízení aj. K tmto zaízením se totiž váže také ada omezení vlastník nemovitosti, na které se energetická stavba nachází. Míra omezení vlastnického práva a míra využitelnosti pozemku je ovlivnna umístním energetické stavby. Obecn lze také íci, že vtší omezení se vztahuje k nadzemnímu umístní stavby, menší potom ke stavb, která je umístna pod zemí. Tato problematika je upravena energetickým zákonem. 458/2000 Sb., který v 17 uvádí, že energetický regulaní úad z pozice své psobnosti mže o smluvním uložení tohoto bemena rozhodnout. Pokud není možné zídit vcné bemeno smluvn s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotené nemovitosti není znám nebo je prokazateln nedosažitelný nebo neinný nebo nedošlo k dohod s ním, naízení o zízení vcného bemena umožující využití dané nemovitosti vydá na žádost provozovatele píslušný stavební úad. Pokud vznikne vlastníkovi dotené nemovitosti nebo nájemci nemovitosti v dsledku výkonu práv provozovatele njaká majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na pimenou jednorázovou náhradu. Toto právo je nutno uplatnit u provozovatele, který majetkovou újmu 23 Ukonení innosti mže krom dokonení rozvodu kabel znamenat také nap. ukonení smluvního vztahu z dvodu ztráty zákazník v objektu.

27 nebo omezení zpsobil, a to do 6 ti msíc ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvdl. V praxi se napíklad jedná o zízení plynových pípojek. V pípad, že je teba zajistit pístup na uritý pozemek, který tímto výkonem bude njakým zpsobem omezen, je obvyklé, že se smluvn stanoví procentuální nájemné, které je odvozeno od ceny pozemku. V souvislosti s omezením se jedná o tzv. ochranné pásmo, jehož šíe je stanovena podle povahy zizovaného zaízení. I tyto druhy bemen se ze zákona zapisují do katastru nemovitostí. Na závr bych ráda dodala, že pokud vznikne vlastníkovi nemovitosti nebo nájemci v dsledku výkonu práv provozovatele povinnost vcného bemena, je teba, aby se vzhledem ke složité orientaci v zákonech seznámil alespo se základními zásadami vzniku vcných bemen a v pípad uzavení smlouvy si vas vyjasnil veškeré nejasnosti, a to nejlépe prostednictvím kvalifikované právní pomoci Zástavní právo Obecn mžeme íci, že zástavní právo je omezení vlastnického práva. Dochází zde, ale k jednomu rozdílu. Majitel se své vci vzdává dobrovoln, dává ji do zástavy za penžní obnos, a pokud ho za stanovenou dobu nevrátí, vc propadá do majetku vitele. 152 Zástavní právo slouží k zajištní pohledávky pro pípad, že dluh, který jí odpovídá, nebude vas splnn s tím, že v tomto pípad lze dosáhnout uspokojení z výtžku zpenžení zástavy Odst. 1. Zástavou mže být vc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná vc hromadná, soubor vcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha pipouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo pedmt prmyslového vlastnictví Vcná bemena v praxi: [cit ]. Dostupné z WWW: < 25 Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 152: [cit ]. Dostupné z WWW: < Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 153 odst. 1.: [cit ]. Dostupné z WWW: <

28 153 Odst. 2. Zástavní právo se vztahuje i na píslušenství, pírstky a neoddlené plody zástavy. 27 Vymezme si nejdíve subjekty, které vystupují v tomto právním vztahu. Je to vitel (zástavní vitel), obliganí dlužník (dlužník) a zástavní dlužník (vlastník zástavy). Pedmtem zástavního práva jsou (dle 153 odst. 1) jak vci movité tak i nemovité, ale mohou to být i pohledávky i jiné majetkové hodnoty Vznik zástavního práva Dle obanského zákoníku zástavní právo vzniká písemnou smlouvou, schválenou ddickou dohodou a ze zákona. Ojedinlým pípadem je tzv. zízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. V písemné smlouv musí být uveden pedmt zástavy a pohledávka, kterou zabezpeuje. Movitá vc se pedává zástavnímu viteli nebo existuje možnost zápisu do rejstíku zástav vedenou Notáskou komorou R (smlouva, zde ale musí být vyhotovena též formou notáského zápisu). Nastane-li pípad, že dlužník nesplní svj závazek ádn a ve stanovenou dobu, vitel má oprávnní na uspokojení z výtžku zpenžení zástavy. Pímou úmrou toto právo náleží i dlužníkovi, pokud dostojí svému závazku ádn a vas. Obsahem zástavního práva jsou práva a povinnosti subjekt vystupujících v zástavním vztahu. Zástavní vitel je povinen zastavenou vc opatrovat a chránit ji ped ztrátou a zniením. Zástavní vitel mže zástavu užívat pouze s výhradním souhlasem zástavce. Zástavce se zdržuje všeho, ím by se mohla zástava zhoršit na újmu zástavního vitele. K obsahu samozejm patí i to, že zástavní vitel je oprávnn domáhat se uspokojení ze zástavy v pípad, jestliže dlužník nesplní svou pohledávku ádn a vas Zánik zástavního práva Zástavní právo zaniká pokaždé, když zanikne zajištná pohledávka. Obanský zákoník v 170 upravuje zpsoby zániku. Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 153 odst. 2.: [cit ]. Dostupné z WWW: < VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

29 a) Zánikem zajištné pohledávky, b) zánikem zástavy, c) vzdá-li se zástavní vitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, d) uplynutím doby, na niž bylo zízeno, e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu viteli obvyklou cenu zástavy, f) písemnou smlouvou uzavenou mezi zástavním vitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem, g) v pípadech stanovených zvláštními právními pedpisy. Když nastane promlení zajištné pohledávky, zástavní právo nezaniká Podzástavní právo Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištné zástavním právem. Není zde poteba souhlas vlastníka zastavené vci, ale musí mu tento fakt být oznámen. Zajištná pohledávka zástavním právem se dá do zástavy druhému zástavnímu viteli, tímto vzniká podzástavní právo. V pípad, že zástava je pedána do úschovy podzástavnímu viteli, zástavní vitel odpovídá za veškerou škodu jako kdyby ml vc osobn on sám. Pokud zástavní vitel nesplní svoji pohledávku ádn a vas vi podzástavnímu viteli, má podzástavní vitel oprávnní k tomu domáhat se uspokojení z podzástavy. Ve zkratce eeno podzástavnímu viteli a zástavnímu viteli náleží stejná práva a povinnosti jako v právu zástavním. S právem podzástavním se zachází stejn jako s právem zástavním Zadržovací právo Zadržovací právo se objevilo i v obecném zákoníku obanském z roku 1811, ale na rzných místech nap. jako retenní právo hostinských, pi smlouv syntagmatické nebo právo zmocnnce. VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

30 Na rozdíl od uplatnní nejznámjšího vcného práva k cizí vci, tedy práva zástavního, je právu zadržovacímu v právní teorii i praxi vyhrazeno mén prostoru. Tato problematika je upravena jen v obanském zákoníku v , proto se jeho úpravou ídí i obchodní závazkové vztahy. Zadržovací neboli retenní právo je právo vitele zabavit movitou vc dlužníka k zajištní své splatné pohledávky. Zadržovací právo má pouze zajišovací funkci, ne uhrazující. To je práv rozdíl mezi zástavním a zadržovacím právem. U zadržovacího práva se vitel nemže ze zadržené vci uspokojit. Za vznik zadržovacího práva se pokládá fakt, že vitel má movitou vc dlužníka u sebe, není dovoleno ji násilím nebo lstiv dlužníkovi odejmout. Kdyby nastal píklad, že vitel movitou vc nepovolen odebere, zadržovací právo by nevzniklo. Vitel má povinnost bez odkladu srozumt dlužníka o zadržení vci a dvodech, které ho k tomu vedly, jinak by mohl odpovídat za vzniklou škodu a také je povinen o zadrženou vc se ádn starat, opatrovat a chránit ji ped poškozením, ztrátou a zniením, ale má právo požadovat náklady, které na to pípad vynaložil. V pípad, že je vc v prbhu zadržované doby poškozena nebo zniena, odpovídá za tento skutek vitel. Zánik zadržovacího práva se vtšinou dje v okamžiku uspokojení pohledávky, nebo pokud je viteli poskytnuta doasná jistota nap. ve form zízení zástavního práva. Došlo by-li k soudnímu ízení v pípad nezaplacení pohledávky, vitel má vždy pednostní právo na uspokojení z výtžku zadržované vci a to i ped druhým vitelem nebo i zástavním vitelem. 31 Pi využití zadržovacího práva jako úinného zajišovacího institutu je teba pesn dodržovat zákonné mantinely, laická veejnost by se mla ped tím, než nkomu odmítne vydat uritou vc v domnní, že se jedná o její právo, pedem ujistit, že takový akt spluje podmínky stanovené v obanském zákoníku. Samotný fakt, že nám nkdo nco dluží, nestaí k tomu, aby mohla být zadržená vc napíklad prodána a výtžek byl využit k zaplacení dluhu. Je teba pamatovat alespo na 3 základní podmínky, a sice že zadržená vc musí být movitá, že ji musí mít vitel v okamžiku zadržení u sebe, a že vitel má splatnou pohledávku vi konkrétní osob, které odmítá danou vc vydat. 31 HOLUB, Milan; FIALA, Josef; BI OVSKÝ, Jaroslav. Obanský zákoník: poznámkové vydání s judikaturou. Praha: Linde, ISBN VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN

31 3.4. Spoluvlastnictví K vci, na níž se vztahuje vlastnické právo, mže být ve vlastnictví jednoho subjektu nebo více subjekt spolen. Spoluvlastníci se považují za jediného vlastníka spolené vci. Náleží jim stejná práva jako jedinému vlastníkovi. Spoluvlastnictví je zásadn omezeno rovnými právy ostatních spoluvlastník. Spoluvlastníci mohou vykonávat vlastnické právo ke spolené vci jen do té míry, do které nezasahují do práv druhých spoluvlastník. U spoluvlastnictví rozlišujeme dva typ vztah, vnitní a vnjší. Vnitní vztah upravuje vztahy mezi spoluvlastníky navzájem. Ve vtšin pípad se jedná nap. kdo, ze spoluvlastník a v jakém rozsahu je oprávnn vykonávat práva spojená s vlastnickým právem, a dále v jakém rozsahu a kdo nese povinnosti ke spolené vci. Vnjší vztah se týká realizace vztah spoluvlastník k jiným subjektm nap. kdo má právo jednat vi jiným osobám. Postavení spoluvlastník k pedmtu spoluvlastnictví mají všichni spoluvlastníci spolené a každý z nich se na výkonu práv a povinností uritým zpsobem podílí. Díve obanský zákoník rozlišoval dv formy spoluvlastnictví a) podílové a b) bezpodílové. Rozdíl mezi obma je už na první pohled patrný, jde o vyjádení podíl. Nejprve k tomu bezpodílovému malá poznámka od místo bezpodílového spoluvlastnictví uvádí ob. zák. spolené jmní manžel. Tzn., že v souasné dob obanský zákoník rozeznává podílové spoluvlastnictví a spolené jmní manžel Podílové spoluvlastnictví Již podle slova podíl je patrné, že zákonná úprava podílového spoluvlastnictví uruje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze vztahu spoluvlastnictví k dané vci. 137 ob. zák. Podílové spoluvlastnictví 137 Odst. 1. Podíl vyjaduje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke spolené vci Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 137odst. 1.: [cit ]. Dostupné z WWW: <

32 137 Odst. 2. Není li právním pedpisem stanoveno nebo úastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastník stejné. 33 Cituji: Charakteristickým znakem podílového spoluvlastnictví je, že míru práv a povinností spoluvlastník urují jejich podíly; jsou vyjádeny uritým zlomkem, ale nejde o reálnou ást vci bez ohledu na zpsob užívání. Výše podíl závisí pedevším na dohod podílník. Není-li jí, jsou podíly stejné. To platí nejen pro pevod, ale také pro pechod vlastnictví, a rovnž pro vc vybudovanou (nap. novostavba). Je tu teba zhodnotit zásluhy jednotlivých podílník (finanní i pracovní úast aj.), avšak nedojde-li k tomu, pak pi neuritosti ujednání platí odst. 2. Taková dohoda o založení spoluvlastnických vztah nemá pedepsanou žádnou formu, tebaže jde o podíly na nemovitosti novostavb. Není teba, aby k ní došlo ješt ped zahájením nebo dokonením stavby. Musí však být z ní zejmé, že úastníci chtli, aby šlo o podílové spoluvlastnictví. Poskytnutí penžitých ástek nemusí znamenat dohodu o podílu na vlastnictví stavby. 34 Obsah podílového spoluvlastnictví tvoí práva a povinnosti jeho subjekt. Práva a povinnosti spoluvlastník vyplývají z vlastnictví urité vci a také z toho, že vc vlastní více vlastník. Mžeme je rozdlit do tí skupin, a) práva a povinnosti plynoucí ze vzájemného vztahu mezi podílníky. Tohoto se týká 139 ob. zák., který íká, že u hospodaení se spolenou vcí rozhodují podílníci vtšinou, poítanou dle velikosti podílu. Tzn. kdyby nastalo hlasování o spolené vci není zde rozhodná vtšina spoluvlastník, ale vtšina podíl. Stejný paragraf dále uvádí, že soud na návrh nkterého ze spoluvlastník rozhodne v pípad nastání rovnosti nebo nedosažení vtšiny anebo dohody. b) Práva a povinnosti plynoucí ze vztahu všech podílník k jiným osobám ohledn spolené vci. V úvodu 33 Zákon. 40/1964 Sb., Obanský zákoník 137 odst. 2.: [cit ]. Dostupné z WWW: < 34 HOLUB, Milan; FIALA, Josef; BI OVSKÝ, Jaroslav. Obanský zákoník: poznámkové vydání s judikaturou. Praha: Linde, s. ISBN VRABEC, Josef; PLECITÝ, Vladimír. Základy obanského práva. Praha: Prospektrum, ISBN HOLUB, Milan; FIALA, Josef; BI OVSKÝ, Jaroslav. Obanský zákoník: poznámkové vydání s judikaturou. Praha: Linde, ISBN Obanský zákoník: právní stav ke dni 1. listopadu 2009 : úplné znní právních pedpis s názvy paragraf a vcným rejstíkem. Praha: Beck,