Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných SLOŽENÉ FUNKCE. PŘÍKLAD 1 t, kde = =

Podobné dokumenty
Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

Derivace funkce více proměnných

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Pasivní tvarovací obvody RC

Parciální funkce a parciální derivace

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Práce a výkon při rekuperaci

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Diferenciální rovnice 1. řádu

VI. Derivace složené funkce.

5. cvičení z Matematiky 2

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

Cvičení k návrhu SSZ. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Matematická analýza III.

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

1 Funkce dvou a tří proměnných

Matematika 1 pro PEF PaE

Tlumené kmity. Obr

8. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice prvního řádu separovatelná, homogenní, lineární, Bernoulliova, exaktní...

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Frézování - řezné podmínky - výpočet

( ) ( ) ( ) ( ) Základní goniometrické vzorce III. Předpoklady: 4301, 4305

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

JAN JUREK. Jméno: Podpis: Název měření: OVĚŘOVÁNÍ ČINNOSTI GENERÁTORU FUNKCÍ Číslo měření: 6. Třída: E4B Skupina: 2

Teorie. Hinty. kunck6am

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Schéma modelu důchodového systému

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Diferenciální počet funkcí více proměnných

0.1 reseny priklad 4. z

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

II. 3. Speciální integrační metody

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Úloha VI.3... pracovní pohovor

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Teorie. Hinty. kunck6am

Derivování sloºené funkce

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

Věstník ČNB částka 16/2004 ze dne 25. srpna 2004

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Kvadratické rovnice a jejich užití

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A2. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

NUMP403 (Pravděpodobnost a Matematická statistika II) 1. Na autě jsou prováděny dvě nezávislé opravy a obě opravy budou hotovy do jedné hodiny.

Soustavy lineárních rovnic

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Částka 7 Ročník Vydáno dne 4. září 2013 ČÁST NORMATIVNÍ ČÁST OZNAMOVACÍ

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

SP2 01 Charakteristické funkce

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Transkript:

Diferenciální poče funkcí více reálných proměnných -- SLOŽENÉ FUNKCE PŘÍKLAD Určee derivaci funkce h ( = f( g( g( kde g ( = + g ( = f ( / = e Podle pravidla o derivování složených funkcí více proměnných sejného pu jako je funkce ze zadání ohoo příkla (první pravidlo z Breviáře můžeme psá d h f dg f dg ( = ( g ( g ( ( + ( g ( g ( ( Musíme ed nejdříve spočía obě parciální derivace vnější funkce f (a po provedení derivování nahradi nezávislé proměnné vnější funkce funkcemi vniřními ( ( g ( derivace obou vniřních funkcí a nakonec dosadi do výše uvedeného vzorce: / f e / f f + ( = = e čili ( ( ( ( g g + = e / f e / f f + + ( = = e ( čili ( g( g( ( + =e ( ; dg d(+ ( = = dg d( ( = = a ed nakonec d h + + + + + ( e ( ( ( e + e + e + ( e = = = = Výpoče bchom mohli provés i ak že bchom nejprve určili složenou funkci h h ( e + = a u pak derivovali jako složenou funkci jedné reálné proměnné dh d + + d + + ( ( ( e e + e + ( ( e = = = = Výsledek je pochopielně sejný dokonce se na první pohled zdá že celý výpoče je mnohem jednošší než en kerý jsme si uvedli výše V omo bodě je ale nuno vslovi varování Druhý způsob výpoču je jednošší právě jen v ak jednochých příkladech jakým je náš problém Pokud bchom měli za úkol derivova komplikovanější složenou funkci první způsob založený na vužií pravidla o derivování složené funkce více reálných proměnných je mnohem přehlednější a vede proo k menší pravděpodobnosi že se během výpoču dopusíme závažných chb A pokud už nějakou chbu uděláme snadněji ji v dobře srukurovaném zápisu dohledáme CVIČENÍ K PŘÍKLADU Určee derivaci složené funkce h( K výpoču použije oba posup z příkla a výsledk porovneje a f( = + g ( = 5 g ( = ;

Složené funkce - - b f( = ln c f( z z g ( = g ( = + ; 4 = + + g ( = sin g ( = cos d f( z = z g (= g (= g ( = g ( = g ; PŘÍKLAD Určee parciální derivace funkce h ( = f( g ( kde f ( u = sinua g ( = + Podle druhého pravidla o derivování složených funkcí více reálných proměnných plaí h g ( = ( g ( ( h g ( = g ( ( a ( Srukura výpoču je obdobná é kerou jsme předvedli v předcházejícím příkla dsinu ( u = = cosu ( g ( = ( + = cos( + g ( = ( + = g ( = ( + = Po dosazení do obecných vzorců dosáváme h ( = cos + = cos + h ( = cos + = cos + ( ( ( ( I při výpoču derivací ze zadání ohoo příkla bchom mohli posupova ak že bchom nejdříve zapsali složenou funkci h ( = sin( + a u pak derivovali Pro parciální derivaci podle první proměnné bchom ako např získali h + u + u sin( dsin ( ( = = = cos( + = cos( + d u= + CVIČENÍ K PŘÍKLADU Určee parciální derivace složené funkce h( resp h(z K výpoču použije oba posup z příkla a výsledk porovneje a f( u = e u n n g( = + ; b f( u = cosu g( = + 4; c f( u = arcg u g( z= z ; d f ( u = u g( z z 4 = + + Při derivování podle pohlížíme na jako na konsanu a vužijeme věu o derivování složené funkce jedné reálné proměnné

Diferenciální poče funkcí více reálných proměnných -- PŘÍKLAD Určee parciální derivace funkce huv ( = f( g( uv g( uv kde f ( = g ( u = u+ v a g ( u = u v Pravidlo o derivování složených funkcí více reálných proměnných nabývá v omo (nejobecnějším příkla varu h f g f g ( uv = ( g( uv g( uv ( uv + ( g( uv g( uv ( uv u u u h f g f g ( uv = ( g( uv g( uv ( uv + ( g( uv g( uv ( uv v v v Pro jeho použií musíme ed zná náslející parciální derivace f f f ( = = ( ( ( ( ( ( u v g u v g u v u+ v u v = uv u+ v f f f uv ( = = ln ( g( u g( u ( u+ v u = ( u+ ln( u+ g ( u+ ( uv = = u u g ( u+ ( uv = = v v g ( u ( uv = = u u g ( u ( uv = = v v Po dosazení pak máme h ( u v ( u v ( u v uv u v u v u v ( u v ln( u v ( u v = + + + + = + u+ v+ ln( u + v u h ( u v ( u v ( u v uv u v u v u v ( u v ln( u v ( } ( u v = + + + + = + u+ v ln( u + v v Dokázali bse i v omo případě provés výpoče druhým způsobem j nejdříve vvoři složenou funkci a pak ji derivova? Vzkoušeje samosaně CVIČENÍ K PŘÍKLADU Určee parciální derivace složené funkce h( K výpoču použije oba posup z příkla a výsledk porovneje a f( b f( = + ( g uw = u+ w g ( uw = u w; = g ( uw = ugw g ( uw = wgu; c f( = ln ln ( u w g uw = e + e ( u w g uw = e e ;

Složené funkce -4 - DALŠÍ CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM - Pomocí vhodného pravidla pro derivování složené funkce určee naznačené parciální derivace a + d ln ( + ln b ( + 0 e z cos( z c arcg + + f + Uprave náslející výraz a f( + f( + b a f ( a + b b f ( a + b c u ( + u ( + d u ( c u ( c c Výsledk: Cvičení k příkla dh a ( dh = 6 b ( = ln( + + + dh g c ( sin cos cos sin 4 cos dh = 6 ln + = + d ( ( Cvičení k příkla a h e n h n n n ( = ( = sin( + 4 h e n n n n ( = b h ( = 4sin( + 4 h z + z ( z = h z = + + z ( 4 c h z + z ( z = ( z d h = + + z 4 h z + z ( z = h z ( z = z 4 + + z

Diferenciální poče funkcí více reálných proměnných -5- Cvičení k příkla h uw = u + w u a ( h u uw = wgw + gu cos u ( h uw = u + 6 w ; w h w uw = ugu + gw cos w ; b ( u ( w h u uw = e u w u w u e + e e e c ( w e e e e h ( w uw = e + + u w u w Další cvičení k příkladům - a + b ( 9 0 + c + d ( + ln e z sin( + + z f ( + a 0 b 0 c 0 d 0