Limita a spojitost LDF MENDELU

Podobné dokumenty
Limita a spojitost funkce

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Limita a spojitost funkce

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE - CVIČENÍ

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

Aplikace derivace a průběh funkce

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

Limita posloupnosti a funkce

Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]

Funkce základní pojmy a vlastnosti

5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.

9. Limita a spojitost

Spojitost a limita funkce

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

Definice derivace v bodě

Limita ve vlastním bodě

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

7B. Výpočet limit L Hospitalovo pravidlo

3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

Soustavy lineárních rovnic

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Přednáška 3: Limita a spojitost

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Základy matematiky pro FEK

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

MATEMATIKA. Robert Mařík Ústav matematiky, LDF, MZLU 5. patro, budova B marik@mendelu.cz user.mendelu.cz/marik

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

7.1 Extrémy a monotonie

1 Množiny, výroky a číselné obory

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

0.1 Úvod do matematické analýzy

2. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

9. Limita a spojitost funkce

Spojitost funkce. Kapitola 8. ale kromě toho zajímá, jestli daný experiment probíhal kontinuálně, nebo nastaly. Intuitivní představy o pojmu spojitost

V této kapitole si zobecníme dříve probraný pojem limita posloupnosti pro libovolné funkce.

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

2.6. Limita funkce. Nechť c R jevnitřnínebokrajníbodintervaludefiničníhooborufunkce

Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY - CVIČENÍ

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

5. Limita a spojitost

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC

1 Polynomiální interpolace

ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC

1 L Hospitalovo pravidlo

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Číselné vektory, matice, determinanty

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

Základy matematické analýzy

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

Diferenciál a Taylorův polynom

Diferencovatelné funkce

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Přednáška 9, 28. listopadu 2014 Část 4: limita funkce v bodě a spojitost funkce

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Vybrané kapitoly z matematiky

Funkce. Limita a spojitost

Asymptoty grafu funkce

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

VII. Limita a spojitost funkce

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Limita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Transkript:

Limita a spojitost Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Rozšířená množina reálných čísel Rozšířená množina reálných čísel je množina R rozšířená o prvky a. Značíme ji R. Tedy R = R {, }. Body ± se nazývají nevlastní body, body množiny R se nazývají vlastní body. Pro a R definujeme operace: a + =, a =, + =, = = = ( ), ( ) =, Pro a > 0: a =, a ( ) = Pro a < 0: a =, a ( ) = Nejsou definovány tyto operace: a = a = 0, ± =, ± 0, ± ±, a 0, a R Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 2 / 25

Okoĺı bodu Okoĺım (δ-okoĺım) bodu 0 R rozumíme otevřený interval ( 0 δ, 0 + δ), kde δ je kladné reálné číslo. Značíme O δ ( 0 ). 0 δ 0 0 + δ Interval ( 0 δ, 0 se nazývá levé okoĺı bodu 0, značíme O δ ( 0) a interval 0, 0 + δ) se nazývá pravé okoĺı bodu 0, značíme O + δ ( 0). 0 δ 0 0 0 + δ Ryzím (prstencovým) okoĺım (δ-okoĺım) bodu 0 R rozumíme množinu ( 0 δ, 0 + δ) { 0 }, kde δ je kladné reálné číslo. Značíme P δ ( 0 ). 0 δ 0 0 + δ Interval ( 0 δ, 0 ) se nazývá levé ryzí okoĺı bodu 0, značíme P δ ( 0) a interval ( 0, 0 + δ) se nazývá pravé ryzí okoĺı bodu 0, značíme P + δ ( 0). 0 δ 0 0 0 + δ Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví / 25

Pokud nebude hodnota δ podstatná, budeme okoĺı bodu 0 značit jen O( 0 ) a ryzí okoĺı P ( 0 ). Podobně pro jednostranná okoĺı. Okoĺım a zároveň i ryzím okoĺım bodu rozumíme každý interval (a, ), kde a R. Okoĺım a zároveň i ryzím okoĺım bodu rozumíme každý interval (, a), kde a R. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 4 / 25

Definice ity Definice (Limita funkce) Řekneme, že funkce f má v bodě 0 R itu L R, jestliže ke každému okoĺı O(L) bodu L eistuje ryzí okoĺı P ( 0 ) bodu 0 tak, že pro všechna P ( 0 ) platí f() O(L). Píšeme f() = L. 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 5 / 25

Vlastní ita ve vlastním bodě: 0 R, L R f() = L 0 K libovolnému ε-okoĺı O ε (L) bodu L lze najít ryzí δ-okoĺı P δ ( 0 ) bodu 0 tak, aby platilo f() O ε (L) pro všechna P δ ( 0 ). Zhruba řečeno: Funkční hodnoty jsou libovolně bĺızké k L, pokud je dostatečně bĺızké k 0, ale 0. y L + ε L L ε 0 δ 0 0 + δ Na obrázku je k danému O ε (L) nalezeno největší možné ryzí okoĺı bodu 0. Ryzí okoĺı P δ ( 0 ) je lze zvolit menší. Funkční hodnota v bodě 0 není pro eistenci ity podstatná, funkce nemusí být v bodě 0 vůbec definovaná. Zajímají nás pouze funkční hodnoty v bĺızkém ryzím okoĺı bodu 0. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 6 / 25

Nevlastní ita ve vlastním bodě: 0 R, L = ± 0 f() = K libovolnému h R lze najít ryzí δ-okoĺı P δ ( 0 ) bodu 0 tak, aby platilo f() > h pro všechna P δ ( 0 ). y h P δ ( 0 ) je možné volit menší. 0 δ 0 0 + δ Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 7 / 25

Jednostranné ity ( 0 R) Analogicky s použitím pravého (levého) ryzího okoĺı v předchozí definici ity, můžeme definovat ve vlastním bodě vlastní i nevlastní nevlastní itu zprava (zleva). Nahradíme-li v definici ryzí okoĺı P ( 0 ) pravým ryzím okoĺım P + ( 0 ), dostáváme definici ity zprava f() = L. + 0 Nahradíme-li v definici ryzí okoĺı P ( 0 ) levým ryzím okoĺım P ( 0 ), dostáváme definici ity zleva f() = L. 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 8 / 25

Vlastní ita v nevlastním bodě: 0 = ±, L R f() = L K libovolnému ε-okoĺı O ε (L) bodu L lze najít K R tak, aby platilo f() O ε (L) pro všechna > K. y L + ε L L ε Číslo K na obrázku je možné volit větší (více vpravo). K Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 9 / 25

Nevlastní ita v nevlastním bodě: 0 = ±, L = ± f() = K libovolnému h R lze najít K R tak, aby platilo f() > h pro všechna > K. y h Na obrázku je k danému h zvoleno nejmenší možné K. Číslo K je možné volit větší (více vpravo). K Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 10 / 25

Vlastnosti it Z definice ity vyplývá, že aby měla funkce v daném bodě itu, nemusí být v tomto bodě vůbec definovaná. Musí však být definovaná v nějakém ryzím okoĺı tohoto bodu. Například 0 ln nemá vůbec smysl, nebot funkce y = ln není definovaná v žádném levém okoĺı nuly. Smysl má tedy pouze 0 + ln. Věta Funkce f má ve vlastním bodě 0 itu (vlastní nebo nevlastní) právě tehdy, když má v tomto bodě obě jednostranné ity, které jsou si rovny. Pak platí f() = f() = f(). 0 + 0 0 Věta Funkce má v libovolném bodě nejvýše jednu itu. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 11 / 25

Svislá a vodorovná asymptota Definice (Svislá asymptota (asymptota bez směrnice)) Řekneme, že funkce f má v bodě 0 R svislou asymptotu (asymptotu bez směrnice) o rovnici = 0, jestliže alespoň jedna z jednostranných it v bodě 0 je nevlastní, tj. nastane alespoň jeden z případů: f() =, + 0 f() =, 0 f() =, + 0 f() =. 0 Definice (Vodorovná asymptota) Řekneme, že funkce f má vodorovnou asymptotu o rovnici y = q pro (pro ), jestliže f() = q ( f() = q). Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 12 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = 1 1 + Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = 1 1 + Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = 1 1 + f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = 1 1 + f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Příklad Necht je funkce f zadaná grafem: y 2 1 1 1 1 f() = 0 f() = 1 f() neeistuje, nebot 1 f() =, f() = 1 1 + asymptoty: = 1, = 1 a y = 0 pro f() = 1 f() neeistuje, nebot f() = 1, f() = 2 + f() = Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 1 / 25

Spojitost funkce Definice (Spojitost v bodě) Řekneme, že funkce f je spojitá v bodě 0 R, jestliže f() = f( 0 ). 0 Řekneme, že funkce f je spojitá v bodě 0 R zprava (zleva), jestliže f() = f( 0 ) ( f() = f( 0 )) + 0 0 Z definice ity vyplývá, že je-li funkce spojitá v bodě 0, pak je definovaná v tomto bodě i v nějakém jeho okoĺı. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 14 / 25

Definice (Spojitost na intervalu) Řekneme, že funkce f je spojitá na otevřeném intervalu (a, b), jestliže je spojitá ve všech bodech tohoto intervalu. Řekneme, že funkce f je spojitá na uzavřeném intervalu a, b, jestliže je spojitá ve všech jeho vnitřních bodech, v bodě a je spojitá zprava a v bodě b je spojitá zleva. Věta Základní elementární funkce a funkce, které vznikly součtem, rozdílem, součinem, podílem a skládáním těchto funkcí jsou spojité ve všech bodech svého definičního oboru. Body, v nichž funkce není spojitá, se nazývají body nespojitosti. Body nespojitosti funkce z předchozího příkladu jsou, 1, 1 a. V bodě je funkce spojitá zleva. Body nespojitosti základních elementárních funkcí jsou body, v nichž tyto funkce nejsou definované. Například body nespojitosti funkce y = cotg jsou body kπ, k Z. Body nespojitosti racionální lomené funkce jsou nulové body jmenovatele. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 15 / 25

Vlastnosti spojitých funkcí Věta (Weierstrass) Necht f je funkce spojitá na uzavřeném intervalu a, b. Pak f je na a, b ohraničená. f nabývá na a, b své největší a nejmenší hodnoty. y ma y = f() b 0 a min Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 16 / 25

Věta (Bolzano) Necht f je funkce spojitá na uzavřeném intervalu a, b. Pak f nabývá na a, b všech hodnot mezi svou nejmenší a největší hodnotou. Zejména, je-li f(a) f(b) < 0, pak eistuje bod c (a, b) takový, že f(c) = 0. y y = f() f(a) f(b) c b 0 a Poznámka Na předchozí větě je založena metoda půlení intervalu, která se využívá například při řešení algebraických rovnic. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 17 / 25

Výpočet ity Věta (Pravidla pro počítání s itami) Necht f a g jsou funkce, které mají itu v bodě 0 R a necht c R. Pak platí 0 c = c c f() = c f() 0 0 ( ) f() ± g() = f() ± g() 0 0 0 ( ) f() g() = f() g() 0 0 0 f() 0 g() = f() 0 g() 0 pro g() 0. 0 Při výpočtu ity 0 f() postupujeme tak, že dosadíme bod 0 do funkce f. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 18 / 25

Limita spojité funkce Je-li funkce f spojitá v 0, pak dostaneme po dosazení bodu 0 do funkce funkční hodnotu (konečné číslo), která je zároveň itou funkce v daném bodě. Příklad (Limita spojité funkce) 1 2 2 + 4 = 7 2 2 1 arctg2 = arctg1 = π 4 V bodech, ve kterých je funkce spojitá, nemá výpočet ity velký význam. Dále se tedy budeme zabývat pouze funkcemi, které nejsou v bodě 0 spojité. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 19 / 25

Limita typu a ±, a R Pokud při výpočtu ity podílu funkcí f g dostaneme výraz a ±, tj. pak 0 f() = a, a R, f() 0 g() = 0. 0 g() = ±, Příklad (Limita typu 1 1 2 = 1 = 0 a ± 2 0 + sin ln = 0 = 0, a R) Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 20 / 25

Limita typu a, a R {0} 0 Pokud při výpočtu ity podílu funkcí f g dostaneme výraz a, tj. 0 0 f() = a, a R {0}, pak nastane právě jedna ze tří možností: 0 g() = 0, f() g() =, pokud eistuje ryzí okoĺı bodu 0 takové, že podíl f() g() > 0 0 pro všechna z tohoto okoĺı. f() g() =, pokud eistuje ryzí okoĺı bodu 0 takové, že funkce 0 < 0 pro všechna z tohoto okoĺı. f() g() f() g() neeistuje, pokud se ita zprava nerovná itě zleva, tj. podíl 0 f() g() mění v bodě 0 znaménko. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 21 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + ( ) = ( ) neeistuje. + + =, ( ) = + =, Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + 2 5 7 ( 5) 2 = ( ) = ( ) neeistuje. 2 0 + + =, ( ) = + =, Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + 2 5 7 ( 5) 2 = ( ) = + + =, ( ) = + =, ( ) neeistuje. 2 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Příklad (Limita typu a 0, a R {0}) 1 ( ) = 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Vyšetříme znaménko zlomku ( ) v bĺızkém ryzím okoĺı bodu =. Čitatel je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu kladný. Jmenovatel ( ) však v bodě mění znaménko: v levém okoĺı je záporný, v pravém okoĺı je kladný. Pro jednostranné ity platí: + ( ) = + + =, ( ) = + =, ( ) neeistuje. 7 2 5 ( 5) 2 = 2 0 možný výsledek:, nebo neeistuje Čitatel 7 je v bĺızkém ryzím okoĺı bodu 5 záporný, jmenovatel ( 5) 2 je kladný. Takže 7 5 ( 5) 2 = + =. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 22 / 25

Neurčité výrazy typu 0 nebo ± 0 ± Dostaneme-li při výpočtu ity podílu dvou funkcí výraz typu 0 nebo 0 ± ±, pak se jedná o tzv. neurčitý výraz. Tímto typem it se budeme obecněji zabývat až po probrání pojmu derivace. Zde si ukážeme jen výpočet v případě podílu dvou polynomů. Další neurčité výrazy: ± 0,, 0 0, 0, 1 se dají převést na výpočet ity typu 0 nebo ±. Těmito typy it se zabývat nebudeme. 0 ± Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 2 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± 1 (2 4 2 + 2) a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 2 4 + 5 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. 5 2 2 4 + 2 + 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. 5 2 2 4 + 2 + 2 = 5 2 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. 5 2 2 4 + 2 + 2 = 5 2 = 5 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. 5 2 2 4 + 2 + 2 = 5 2 = 5 = 5 a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Věta (Limita polynomu a racionální lomené funkce v nevlastním bodě) Platí Příklad (a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n ) = a 0 n, ± ± ± a 0 n + a 1 n 1 + + a n 1 + a n b 0 m + b 1 m 1 + + b m 1 + b m = 1 (2 4 2 + 2) = 2 =. 4 + 2 2 4 2 4 = + 5 4 = 1. 2 6 + 4 2 2 + 1 = 2 6 2 = 2 4 =. 5 2 2 4 + 2 + 2 = 5 2 = 5 = 5 = 0. a 0 n ± b 0 m. Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 24 / 25

Využití systémů počítačové algebry Příklad Vypočtěte ity: 5 4 + 2 ln 2, + 4 0 +, + 2 1 1. Řešení pomocí Wolfram Alpha (http://www.wolframalpha.com/): (^5-^4+-2)/(2^+4) as ->infty (ln )/ as ->0+ ((+2)/(-1)) as ->1 Simona Fišnarová (MENDELU) Limita a spojitost ZVMT lesnictví 25 / 25