( a) Okolí bodu

Podobné dokumenty
Definice limit I

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Lineární nerovnice a jejich soustavy

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Větu o spojitosti a jejich užití

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Diferenciální počet. Spojitost funkce

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Logaritmické rovnice I

Přednáška 9: Limita a spojitost

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

1.3.8 Množiny - shrnutí

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Riemannův určitý integrál.

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Neurčité výrazy

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘI DĚTSKÉ LÉČEBNĚ Ostrov u Macochy, Školní 363 INOVACE VÝUKY CZ.1.07/1.4.00/

6.1. Limita funkce. Množina Z má dva hromadné body: ±. Tedy Z ={+, }.

Vzdálenost roviny a přímky

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Logaritmus. Předpoklady: 2909

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Základy teorie matic

Úlohy krajského kola kategorie A

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Ohýbaný nosník - napětí

Obvody a obsahy obrazců I

8. Elementární funkce

Základní pojmy: Číselné obory a vztahy mezi nimi Zákony pro počítání s číselnými množinami

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

3. Kvadratické rovnice

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Křivkový integrál funkce

Vzdálenost rovin

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Řešené příklady k MAI III.

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Konstrukce na základě výpočtu I

13. Soustava lineárních rovnic a matice

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

m n. Matice typu m n má

17 Křivky v rovině a prostoru

8.2.7 Geometrická posloupnost

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Technická univerzita v Liberci. Pedagogická fakulta. Katedra matematiky a didaktiky matematiky. Matematika I. (Obor: Informatika a logistika)

Obsahy - opakování

Matematická analýza I (pro učitelské obory) Stanislav Trávníček Pavel Calábek Jaroslav Švrček

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Opakovací test. Klíčová slova: výraz, interval, množina, kvadratický trojčlen, mocnina, exponent, výrok, negace

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Transkript:

0..5 Okolí bodu Předpokldy: 40 Pedgogická poznámk: Hodin zjevně překrčuje možnosti většiny studentů v 45 minutách. Myslím, že nemá cenu přethovt do dlší hodiny, příkldy s redukovnými okolími nejsou nutné, je pouze potřeb, by studenti pojem redukovného okolí slyšeli tké by se pokusili vyrobit závěrečnou přehlednou tbulku, která npomáhá zpmtování odhluje souvislosti. Co znmenjí slov spojitost limit víme, le nedokážeme to mtemticky ektně popst. Než se k tomu dostneme, musíme se nučit prcovt s několik jednoduchými pojmy, které se v této části mtemtiky používjí. Není n nich nic těžkého, jde pouze o to, bychom si je zžili ony nám nečinily potíže ve chvílích, kdy budeme muset uvžovt o jiných problémech. Jk u spojitosti, tk u limit jsme zkoumli, jk se hodnoty funkce mění, když se blíží lim f když se blíží ), jinými slovy co se děje, když je k nějké hodnotě (třeb u ( ) okolo bodu. Definice: Okolím bodu ( -okolím bodu ) se nzývá otevřený intervl ( ; ), kde je libovolné kldné reálné číslo. Číslo se nzývá střed okolí, číslo se. nzývá poloměr okolí. -okolí bodu znčíme ( ) Poznámk: Různá okolí bodu se neznčí v mtemtice jednotně. Klsická gymnzijní sd, nebo používá znčení pomocí speciálního znku podobného tiskcímu bez indeu ( ) ( ), v jiné litertuře se objevují npříkld prokládná písmen ( ). My se budeme držet (podobně jko v kombintorice) využívní indeu, bychom rozlišili rozdílný význm : = poloměr, vzdálenost; = střed okolí, hodnot proměnné. obou čísel pro okolí ( ) V poznámkách pod kždou z definic pk zmíníme jiné druhy znčení. Př. : N číselné ose nkresli libovolné -okolí čísl. Vytvoříme libovolný otevřený intervl se středem v bodě. Pedgogická poznámk: Někteří studenti mjí problémy s tím, že není stnoven velikost okolí. Je dobré jim vysvětlit, že v přípdě, že os není očíslován (pouze číslem ), je úplně jedno jk okolí uděljí velké.

Př. : N číselné ose nkresli zpiš intervlem: ) ( ) b) ( ) c) ( ) d) ( 5) ) ( ) = okolí bodu s poloměrem -6-4 - 0 = ; = ; ( ) 4 6 b) ( ) = okolí bodu s poloměrem - - - 0 ( ) = ( ; ) = (,5;,5) c) ( ) = okolí bodu - s poloměrem -6-4 - - 0 4 6 ( ) = ( ; ) = ( 4; ) d) ( 5) = nesmysl, bod 5 nemůže mít okolí s poloměrem Př. : Zpiš řešení nerovnice < jko okolí bodu (rdy: pro řešení nerovnice použij význm bsolutní hodnoty z rozdílu dvou čísel, řešení si nkresli n číselnou osu). Význm bsolutní hodnoty z rozdílu dvou čísel: = vzdálenost obrzů čísel n číselné ose < hledáme čísl, která jsou od čísl vzdálen méně než o (,5;,5) ( ) K = = ( ) tvoří všechn reálná čísl, která vyhovují nerovnostem: < <, zkráceně zpsáno <. Př. 4: Zpiš intervly jko okolí bodu. Kždé okolí pk vyjádři nerovnicí s bsolutní hodnotou. ; ) (,9;, ) b) ( ;5 ) c) ( ;4 ) d)(;4 e) ( ) ) (,9;, ) střed intervlu = průměr krjních čísel:,9, = poloměr okolí:, = 0,,9;, = R, < 0, b) ( ;5 ) 0,

střed intervlu = průměr krjních čísel: 5 = poloměr okolí: 5 = ;5 = R, < c) ( ;4 ) střed intervlu = průměr krjních čísel: 4 =,5 poloměr okolí: 4,5 =,5 ; 4 =,5 R,,5 <,5,5 d)(;4 - nejde zpst jko okolí bodu, nejde o otevřený intervl e) ( ;) střed intervlu = průměr krjních čísel: ;5 = R = <, ( ) = poloměr okolí: ( ) = Pedgogická poznámk: Protože v následujících hodinách budeme čsto zápisy pomocí nerovnice s bsolutní hodnotou používt, trvám n tom, by je studenti psli tk si n ně zvykli. Protože jsme v předchozích hodinách neurčovli pouze spojitost limitu v bodě, le i spojitost (limitu) zlev (přípdně zprv), nebude nám stčit pouze okolí bodu (jde n obě strny). Musíme si zvést i levé (prvé) okolí bodu. Př. 5: Zpiš definici levého (prvého) -okolí bodu (pouze nlogii první věty v definici okolí bodu). Levým okolím bodu (levým -okolím bodu ) se nzývá polouzvřený intervl ( ;, kde je libovolné kldné reálné číslo. Levé -okolí bodu znčíme ( ). Prvým okolím bodu (prvým -okolím bodu ) se nzývá polouzvřený intervl ;. ), kde je libovolné kldné reálné číslo. Prvé -okolí bodu znčíme ( ) Pomocí nerovností píšeme: = R; < ( ) { } ( ) = { R; < } Př. 6: N číselné ose nkresli, zpiš intervlem pomocí nerovnosti: ) ( ) b) ( ) c) ( ) 0 ) ( ) = levé okolí bodu - s poloměrem - - - 0 = ; = ; ( ) ( (

( ) = { R < } ; b) ( ) = prvé okolí bodu - s poloměrem - - - 0 ( ) = ; ) = ;,5 ) ( ) = { R < } ;,5 = prvé okolí bodu 0 s poloměrem c) ( ) 0 - - - 0 ( 0) = 0;0 0, 5) = 0;0, 5) ( ) = { R < } 0 ;0 Př. 7: Zpiš intervly jko okolí bodu: ) ;, ) b) ( ; c) 0,997; ) ) ;, ) střed okolí: poloměr okolí:, = 0, ) = ( ) ;, b) ( ; 0, střed okolí: poloměr okolí: ( ) = ( ; = ( ) c) 0,997; ) střed okolí: 0,997 poloměr okolí: 0,997 = 0, 00 ) = ( ) 0,997; 0,997 0,00 Při určování limit n hodnotě v bodě vůbec nezáleží z nšich úvh ji tedy vynecháme smotný bod, ve kterém limitu hledáme, budeme ignorovt Definice: Redukovným okolím bodu (redukovným -okolím bodu ) se nzývá ;, kde je libovolné kldné reálné číslo. Číslo se množin ( ) { } nzývá střed okolí, číslo se nzývá poloměr okolí. Redukovné -okolí bodu R. znčíme ( ) Poznámk: Ve znčení redukovných (prstencových) okolí je ještě větší zmtek než ve znčení normálních okolí. Někdy se vychází ze znčení normálního okolí přidáním indeu, P. My se budeme postupovt ( ) nebo ( ), jinde se používá jiné písmeno ( ) 4

stejně jko u normálního okolí s tím, že změní písmeno písmenem R. Všechn osttní prvidl budou pro ob druhy okolí stejná. Př. 8: Přečti následujících oznčení, sestv jejich definice zpiš je jko množiny: R ) R ( ) b) ( ) ) ( ) R = prvé redukovné -okolí bodu Prvým redukovným okolím bodu (prvým redukovným -okolím bodu ) se nzývá ;, kde je libovolné kldné reálné číslo. otevřený intervl ( ) R ( ) = { R; < < } b) R ( ) Levým redukovným okolím bodu (levým redukovným -okolím bodu ) se nzývá ;, kde je libovolné kldné reálné číslo. otevřený intervl ( ) R ( ) = { R; < < } Př. 9: Zpiš intervlem (sjednocením intervlů) vyznč n ose: ) R 0, (,5 ) b) R 0,0 (, 4) c) R ( ) ) R 0, (,5 ) = redukovné okolí bodu,5 s poloměrem 0, R ( ) = ( ) ( ) 0,,5, 4;,5,5;, 6 R = prvé redukovné okolí bodu,4 s poloměrem 0,0 b) 0,0 (, 4) R ( ) = ( ) = ( ) 0,0, 4, 4;, 4 0,0,4;, 44 c) ( ) R ( ) = ( ) = ( ) R = levé redukovné okolí bodu - s poloměrem ; ; Př. 0: Sestv přehled různých druhů okolí bodu. Všechny druhy okolí můžeme zpst do tbulky. oboustrnné levé prvé obshuje střed ( ) ( ) ( ) neobshuje střed R ( ) R ( ) R ( ) Shrnutí: Čísl, která obklopují nějké číslo, zpisujeme pomocí okolí otevřených nebo polouzvřených intervlů. 5