f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Podobné dokumenty
Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

Definice derivace v bodě

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Matematika 1 pro PEF PaE

1 Analytická geometrie

Extrémy funkce dvou proměnných

Parametrická rovnice přímky v rovině

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

14. přednáška. Přímka

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Matematika I: Pracovní listy do cvičení

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Rovnice přímky v prostoru

1 Řešení soustav lineárních rovnic

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

Analytická geometrie lineárních útvarů

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Aplikace derivace a průběh funkce

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Funkce dvou a více proměnných

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

Písemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor

Funkce. Vlastnosti funkcí

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Lineární algebra : Metrická geometrie

Zlín, 23. října 2011

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Cvičení z Lineární algebry 1

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2017/18 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Obsah. Derivace funkce. Petr Hasil. L Hospitalovo pravidlo. Konvexnost, konkávnost a inflexní body Asymptoty

0.1 Úvod do lineární algebry

CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

1 Soustavy lineárních rovnic

Digitální učební materiál

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin cos 9 = 1 0, ( 0, ) = 1 ( 0, ) + 6 0,

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

10. cvičení - LS 2017

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Seminární práce z matematiky

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

19 Eukleidovský bodový prostor

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/1 BA06. Cvičení, zimní semestr

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

Úlohy krajského kola kategorie A

Funkce - pro třídu 1EB

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

Transkript:

Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu komentovat stručněji 2 V řadě případů lze postupovat i jiným způsobem, než jak je uvedeno ve vzorových řešeních

Je dána funkce 4 b a Vypočtěte limity: lim f, + funkce f Řešení vzorové písemky z MAR příklad f = arccotg 2 lim f, lim f, 0 + lim f Určete všechny asymptoty grafu 0 4 b b Najděte všechny body grafu funkce f, v nichž je tečna grafu kolmá k přímce o rovnici 5 y + = 0 5 b c Určete všechny maimální intervaly, na nichž je f ryze konvení, resp ryze konkávní, a všechny inflení body grafu funkce f Řešení a Zřejmě Df = R \ {0} =, 0 0, + Protože 2 2 2 lim = lim =, lim = 2 2 =, lim = 2 + 0 + +0 0 0 = +, dostaneme lim f = lim f = arccotg = + 4 π, lim f = lim arccotg z = π, lim 0 + z f = lim arccotg z = 0 0 z + Ze spojitosti funkce f a z hodnot vypočtených limit vyplývá, že jedinou asymptotou grafu funkce f je přímka y = 4 π pro + i pro + [Přímka = 0 není asymptotou grafu funkce f, neboť obě jednostranné limity funkce f v bodě 0 jsou vlastní] b Rovnici dané přímky označme ji p lze psát ve tvaru y = 5 +, tudíž má směrnici k p = 5 Tečna t grafu funkce f má být kolmá k přímce p, tedy pro její směrnici k t platí k p k t = ; odtud k t = 5 Označme T = [, f ] hledaný bod dotyku Pak k t = f, a tedy hledáme všechna čísla Df, pro něž f = 5 Vypočteme f = 2 2 + 2 2 2 = 2 + 2 2 = 2 2 + 2, pak 2 2 + 2 = 5 2 2 = 0 = = Body grafu funkce f s požadovanou vlastností jsou dva: c Vypočteme Platí T = [, arccotg ], T 2 = [, arccotg ] f = [ 2 2 + 2 ] = 2 2 + 2 2 2 2 = f = 0 = Znaménko čísla f pro každé Df =, 0 0, + zapíšeme do tabulky:, 0 0,, + f 0 + Odtud a z toho, že funkce f je spojitá v bodě, plyne: Inflením bodem grafu funkce f je bod f je ryze konvení na intervalu h, +, f je ryze konkávní na intervalech, 0 a 0, i [, f] = [, arccotg ] = [, 4 π] Df; 2 2 2 + 2 2, Df

Řešení vzorové písemky z MAR příklad 2 2 Je dána množina M všech pětiúhelníků daného obvodu m, které jsou sjednocením obdélníku a rovnostranného trojúhelníku, přičemž obdélník a trojúhelník mají jednu společnou stranu 5 b a Najděte funkci S proměnné a, která vyjadřuje závislost obsahu pětiúhelníku z množiny M v m 2 na délce a strany příslušného trojúhelníku v metrech 2 b b Určete definiční obor DS a vypočtěte derivaci S funkce S 5 b c Najděte bod a 0 DS, v němž má funkce S globální maimum Ověřte, že jde opravdu o globální maimum Určete oba rozměry obdélníkové části pětiúhelníku z množiny M, který má maimální obsah Řešení a Pětiúhelník z množiny M je sjednocením obdélníku o rozměrech a, b v metrech a rovnostranného trojúhelníku o straně délky a Veličiny a, b jsou na sobě vzájemně závislé, neboť pro obvod o pětiúhelníku platí o = a + 2b = Obdélník má obsah rovnostranný trojúhelník má obsah a obsah pětiúhelníku je S = ab, S 2 = 2 a a sin 60 = Hledanou funkci S získáme tak, že z vyjádříme a toto vyjádření dosadíme do 2: 4 a2 S = S + S 2 = 4[ 4ab + a 2 ] 2 b = 2 a Sa = 4[ 2a a + a 2 ] = 4[ 2a a 2 ] b Definiční obor DS funkce S určíme z podmínek a > 0, b > 0 Podle je a tedy Vypočteme c Vypočteme Protože < < 2, je a > 0 b = 2 a > 0 0 < a <, DS = 0, S a = 4[ 2 2a ] = 2[ a ], a DS S a = 0 a = a 0 = 5 = < a 0 = < 2 = 4,, neboli i intervalu DS = 0, a tedy vypočtené číslo a 0 je prvkem intervalu 5, 4 Znaménko čísla S a pro každé a DS = 0, zapíšeme do tabulky: a 0, a 0 a 0 a0, S a + 0 Odtud vyplývá, že funkce S je rostoucí na intervalu 0, a 0 i a klesající na intervalu ha 0,, a proto má v bodě a 0 globální maimum Rozměry obdélníkové části pětiúhelníku z množiny M, který má maimální obsah, jsou v metrech a 0 = = 6 +, b 0 = a 0 2 = 5 22

Řešení vzorové písemky z MAR příklad Nechť λ R je parametr Jsou dány vektory u =,, 4, u 2 =, λ, 6, u = 6, 9, λ, v =, 7, 2 5 b a Najděte množinu M všech hodnot parametru λ, pro něž je tříčlenná skupina vektorů hu, u 2, u i bází vektorového prostoru R b b Pro λ = 9 vyjádřete vektor v jako lineární kombinaci dvojčlenné skupiny hu, u 2 i 5 b c Najděte všechny hodnoty parametru λ, pro něž vektor v není lineární kombinací tříčlenné skupiny hu, u 2, u i Řešení a Vypočteme,, 4, λ, 6 6, 9, λ = λ2 + 6 + 24λ + 54 + λ = λ 2 2λ + 26 = λ 9λ 4 Protože dim R =, tříčlenná skupina hu, u 2, u i je bází vektorového prostoru R, právě když je lineárně nezávislá; to nastane, právě když je determinant nenulový, tj právě když λ 9 λ 4 Tedy M = R \ {9, 4} b Nechť λ = 9, tj u 2 =, 9, 6 Hledáme čísla α, α 2 R tak, aby platilo α u + α 2 u 2 = v Tato vektorová rovnice je ekvivalentní se soustavou tří lineárních rovnic s neznámými α, α 2 V rozšířené matici této soustavy jsou složky vektorů u, u 2, v zapsány ve sloupcích; dostaneme,, 9 7, 0, 0 0, 0, 0 0 4, 6 2 0, 0 0 Soustava má řešení α 2 =, α = 2 Tedy α + α 2 = 0α 2 = 0 v = 2u + u 2 c Z a víme, že pro λ R \ {9, 4} je tříčlenná skupina hu, u 2, u i bází vektorového prostoru R, a tedy libovolný vektor z R je lineární kombinací báze Z b víme, že pro λ = 9 je daný vektor v lineární kombinací dvojčlenné skupiny hu, u 2 i, a tedy i tříčlenné skupiny hu, u 2, u i např v = 2u + u 2 + 0u Nechť λ = 4, tj u 2 =, 4, 6, u = 6, 9, 4 Vektor v je lineární kombinací tříčlenné skupiny hu, u 2, u i, právě když eistují čísla β, β 2, β R taková, že β u + β 2 u 2 + β u = v Tato vektorová rovnice je ekvivalentní se soustavou tří lineárních rovnic s neznámými β, β 2, β Pro rozšířenou matici této soustavy dostaneme,, 6,, 6,, 6, 4, 9 7 0, 5, 5 0 0, 5, 5 0 4, 6, 4 2 0, 0, 0 0 0, 0, 0 0 Protože matice soustavy má hodnost h = 2, zatímco rozšířená matice soustavy má hodnost h =, soustava nemá řešení, a tedy pro λ = 4 vektor v není lineární kombinací skupiny hu, u 2, u i Závěr: Vektor v není lineární kombinací skupiny hu, u 2, u i, právě když λ = 4

Řešení vzorové písemky z MAR příklad 4 4 V prostoru jsou dány body A = [,, ], B = [ 2, 0, ], C = [, 4, ], D = [8,, 5] 4 b a Určete vzájemnou polohu přímky p procházející body A, B a přímky q procházející body C, D 4 b b Vypočtěte obsah trojúhelníku ABC 4 b c Najděte bod D souměrně sdružený s bodem D podle roviny ϱ procházející body A, B, C Řešení a Směrový vektor přímky p je např vektor u = B A =,, 4, směrový vektor přímky q je např vektor v = D C = 5,, 6 Protože dvojice vektorů u, v je lineárně nezávislá, přímky p, q jsou buď různoběžné, nebo mimoběžné Označme w = C A = 2,, 2 Je-li trojice u, v, w lineárně závislá, jsou přímky p, q různoběžné, v opačném případě jsou mimoběžné O lineární závislosti, popř nezávislosti trojice vektorů u, v, w rozhodneme např výpočtem determinantu:,, 4 5,, 6 = 6 + 60 2 + 8 + 54 + 0 = 26 2,, 2 Protože tento determinant je nenulový, trojice u, v, w je lineárně nezávislá, a tedy přímky p, q jsou mimoběžné b Pro obsah S trojúhelníku ABC platí Vypočteme S = 2 B A C A = 2 u w, 4 u w =, 2,, 4 2, 2,, 2, = 4, 4, 7 = 72, 2, Odtud S = 2 72, 2, = 2 7 2 2 + 2 2 + 2 = 2 7 = 2 2 c Protože vektor n ϱ = 2, 2, je normálový vektor roviny ϱ, lze obecnou rovnici této roviny psát ve tvaru 2 2y + z + d = 0; dosadíme-li do ní souřadnice např bodu B, dostaneme d = Obecná rovnice roviny ϱ tedy je 2 2y + z + = 0 Hledejme nejprve kolmý průmět R bodu D do roviny ϱ Přímka r procházející bodem D a kolmá k rovině ϱ má vektorovou rovnici X = [8,, 5] + t2, 2, Průsečíkem přímky r s rovinou ϱ je hledaný bod R = [8 + 2t, 2t, 5 + t], kde t je řešením rovnice po úpravě 9t + 8 = 0, a tedy t = 2 Odtud 28 + 2t 2 2t + 5 + t + = 0, R = [4, 7, ] Pro bod D souměrně sdružený s bodem D podle roviny ϱ platí D = R + R D = [4, 7, ] + 4, 4, 2 = [0,, ]