14. cvičení z Matematické analýzy 2

Podobné dokumenty
14. cvičení z Matematické analýzy 2

13. cvičení z Matematické analýzy 2

VEKTOROVÁ POLE Otázky

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

11. cvičení z Matematické analýzy 2

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

14. Věty Gauss-Ostrogradského, Greenova a Stokesova věta

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

11. cvičení z Matematické analýzy 2

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

10. cvičení z Matematické analýzy 2

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

PLOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule).

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

Skalární a vektorový popis silového pole

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Matematika pro chemické inženýry

svou hloubku, eleganci i široké spektrum aplikací bývají tyto věty považovány za jedny

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Plošný integrál Studijní text, 16. května Plošný integrál

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

Úvodní informace. 17. února 2018

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

5. cvičení z Matematiky 2

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Cvičení z AM-DI. Petr Hasil, Ph.D. Verze: 1. března 2017

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Posuvný proud a Poyntingův vektor

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Kapitola List v prostoru R 3 a jeho parametrizace

Lineární algebra : Metrická geometrie

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

SBÍRKA PŘÍKLADŮ Z MATEMATICKÉ ANALÝZY 3 Jiří Bouchala. Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava jiri.bouchala@vsb.cz

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

Matematika III. Miroslava Dubcová, Drahoslava Janovská, Daniel Turzík. Ústav matematiky

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

3 Křivkové integrály, Greenova věta Křivkové integrály Greenova věta Důsledky Greenovy věty... 20

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

(3) vnitřek čtyřúhelníka tvořeného body [0, 0], [2, 4], [4, 0] a [3, 3]. (2) těleso ohraničené rovinami x = 1, y = 0 z = x a z = y

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

1. Přirozená topologie R n

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

PLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY

Matematika 2 (2016/2017)

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

7. Integrál přes n-rozměrný interval

Obsah. 1 Afinní prostor 2. 2 Křivky 10

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2

Matematika III 5. přednáška Lineární programování, integrace funkcí více proměnných

U V W xy 2 x 2 +2z 3yz

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Faradayův zákon

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Parametrické rovnice křivky

Protože se neobejdeme bez základních poznatků vektorové algebry, připomeneme si nejdůležitější pojmy., pak - skalární součin vektorů u,

Extrémy funkce dvou proměnných

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

PROGRAMU 2. Obvod D je dán součtem velikostí všech tří stran D=a+b+c= =23.07

15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích

Základní topologické pojmy:

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

7. Aplikace derivace 7E. Křivky. 7E. Křivky

7 Gaussova věta 7 GAUSSOVA VĚTA. Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA II MODUL 2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

1 Topologie roviny a prostoru

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Transkript:

4. cvičení z atematické analýzy 2 8. - 2. ledna 28 4. (Greenova věta) Použijte Greenovu větu k nalezení práce síly F (x, y) (2xy 3, 4x 2 y 2 ) vykonané na částici podél křivky Γ, která je hranicí oblasti ohraničené křivkami y, x a y x 3 v prvním kvadrantu. Křivka Γ je orientována v kladném smyslu (tj. proti směru hodinových ručiček). Podle Greenovy věty pro pole F (F, F 2 ) máme ds, kde výraz na pravé straně si můžeme pamatovat jako F 2 x F x. Je to analogie rotace pole (jakéhosi víru v F F 2 daném bodě) ve třech dimenzích. Interpretací Greenovy věty je to, že víry pole uvnitř oblasti se v sousedních bodech vyruší a zbyde jen vír na okraji oblasti. áme tedy oblast : x & y x 3. Její hranicí je po částech diferencovatelná křivka, která má orientaci odpovídající použití Greenovy věty. Dále je F 2 x F 8xy2 6xy 2 2xy 2 a proto Γ ds 2xy 2 ds x3 2xy 2 dy dx 2 3 x dx 2 33. 4.2 (Greenova věta) Pomocí Greenovy věty spočítejte (i) (ii) Γ y 2 dx + 3xy dy kde Γ Γ Γ 2 je hranice mezikruží určeného záporně orientovanou kružnicí Γ s poloměrem 2 a středem v počátku a kladně orientovanou kružnicí Γ 2 s poloměrem a středem také v počátku. Γ x 4 dx + xy dy kde Γ je kladně orientovaná hranice trojúhelníku s vrcholy A (, ), O (, ), B (, ).

(i) Orientace hranice mezikruží odpovídá orientaci pro Greenovu větu (správná orientace znamená, že při postupu podél hranice máme oblast po levé straně). Naše oblast je tvaru : x 2 + y 2 2 2 a pole je F (x, y) ( y 2, 3xy ). ůžeme proto psát Γ 2π 2 (ii) Trojúhelník popíšeme jako ds 3y 2y ds y ds r 2 cos ϕ dr dϕ 2 2π r 2 dr cos ϕ dϕ. [ xr cos ϕ ] yr sin ϕ r 2 ϕ 2π : y & x y a pole je F (x, y) ( x 4, xy ). Orientace křivky Γ je v souhlase s Greenovou větou. ůžeme proto psát Γ ds y ds y y dx dy y( y) dy 2 3 6. 4.3 (Stokesova věta) Pomocí Stokesovy věty spočítejte F d s, kde F (x, y, z) (xz, 2xy, 3xy) a Γ je hranice části roviny 3x + y + z 3, která je v prvním oktantu. Okraj plochy je orientovaný v záporném smyslu při pohledu seshora. Stokesova věta je zobecnění Greenovy věty z R 2 do R 3 (orientovaná plocha, jejíž je křivka nyní okrajem, už může být různě zakřivená v prostoru): rot( F ) ds, kde rot( F ) : F i j k x z F F 2 F 3 ( F3 F 2 z, F z F 3 x, F 2. Orientace plochy a jejího okraje musí být v souladu a to pomocí pravidla pravé ruky (vztyčený palec poblíž okraje ukazuje směr orientace plochy a prsty směr orientace okraje). Page 2

Plocha je trojúhelník. Orientace plochy v souladu s orientací okraje je tedy směrem dolů (při pohledu zdola bude okraj orientovaný v kladném smyslu). Normované normálové pole je tak dané směrem vektoru n (3,, ). Dále máme rot( F ) i j k x z xz 2xy 3xy ( 3x, x 3y, 2y ). Plochu zparametrizujeme jako graf funkce z 3 3x y, tedy pomocí množiny a Φ(x, y) (x, y, 3 3x y) U : x & y 3 3x. (U je jen projekcí do roviny xy). Pro tečné vektory máme Φ x (,, 3 ) Φ (,, ) Φ x Φ ( 3,, ). Protože tento vektorový součin má opačný směr než zadaná orientace n, musíme ho do integrálu dosadit s opačným znaménkem (nebo prostě změnit pořadí vektorů v součinu, tj. dosadit Φ namísto Φ x Φ ). Takže máme Φ(U) (3x, x 3y, 2y) U rot( F ) ds 3 U ( rot( F ) ( Φ ) Φ Φ ) ds x ds ( x + y) ds U 3( x) 9 2 ( x)2 3x( x) dx 3 2 3 6 7 2. Φ x y x dy dx 4.4 (Stokesova věta) Pomocí Stokesovy věty spočítejte rot( F ) d S, kde F (x, y, z) (xyz, x, e xy cos z) a je polosféra x 2 + y 2 + z 2 a z s orientací směrem vzhůru. Page 3

a áme : x 2 + y 2 + z 2 & z : x 2 + y 2 & z. Plocha je orientovaná směrem nahoru a orientace jejího okraje tedy odpovídá orientaci dané např. parametrizací ϕ(α) (cos α, sin α, ) pro α 2π. áme tedy ϕ (α) ( sin α, cos α, ) rot( F ) ds 2π (, cos α, e sin α cos α ) sin α cos α 2π dα cos 2 α dα π. 4.5 (Stokesova věta) Určete kde je kladně orientovaná křivka při pohledu seshora. (y z) dx + (z x) dy + (x y) dz Γ Γ : x 2 + y 2 & x + z Křivka Γ je elipsa, která vznikne jako průnik roviny x + z, která šikmo přeřízne povrch válce x 2 + y 2. ůžeme ji chápat jako hranici plochy S : x 2 + y 2 & x + z s orientací nahoru. Použijeme proto Stokesovu větu. Spočítáme si rotaci rot( F i j k ) x z ( 2, 2, 2 ). y z z x x y Normované normálové vektorové pole orientované plochy je určené normálovým vektorem roviny, ve které plocha leží, a sice n 2 2 (,, ) (směr vektoru také odpovídá zadání). ůžeme pak psát rot( F ) ds ( ) rot( F ) n ds 2 2 ds. Γ Ted už stačí jen určit velikost povrchu plochy (tj. ds). Protože ale jde o plochu ohraničenou elipsou s délkami poloos a a b 2 (snadno určíme z obrázku), je obsah roven πab 2π. Dosazením pak dostáváme 2 2 ds 2 2 2π 4π. Γ Page 4

4.6 (Gaussova věta) Určete F d S kde S je hranice čtyřstěnu : x + y + z & x, y, z orientovaná vnější normálou a vektorové pole je F (x, y, z) ( xy, yz, xz ). S Použijeme Gaussovu větu. Orientace plochy S je v souladu s Gaussovou větou. Spočítáme si divergenci div( F ) F x + F 2 + F 3 z y + z + x. Čtyřstěn si rozřežeme (kvůli Fubiniově větě) např. jako áme tedy : x & y x & z x y F ds S div( F ) dv x x y x + y + z dz dy dx 2 x [(x + y) + 2 ( x y) ] ( x y) dy dx 2 [y ] y x (x + y)3 3 y dx 2 x (x + y) 2 dy dx 2 3 x + x3 3 dx ( 2 2 3 2 + ) 2 8 4.7 (Gaussova věta) Pomocí Gaussovy věty spočítejte tok vektorového pole F (x, y, z) (x 3, y 3, z 3 ) a sférou x 2 + y 2 + z 2 s vnější orientací. áme a Orientace okraje je dána vnější normálou. : x 2 + y 2 + z 2 : x 2 + y 2 + z 2. Page 5

áme div( F ) 3(x 2 + y 2 + z 2 ) a Gaussova věta nám dává F ds div( F ) dv 3 ( [ x 2 + y 2 + z 2) dv π 2π 3r 2 r 2 sin ϑ dr dϕ dϑ 2π 3r 4 dr dϕ xr sin ϑ cos ϕ yr sin ϑ sin ϕ zr cos ϑ (r,ϕ,ϑ),,2π,π π ] sin ϑ dϑ 3 5 2π 2 2 5 π. Page 6