18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

Podobné dokumenty
26. listopadu a 10.prosince 2016

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

II. 5. Aplikace integrálního počtu

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

Matematika II: Testy

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

11. cvičení z Matematické analýzy 2

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Masarykova univerzita

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

17 Křivky v rovině a prostoru

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Obsah rovinného obrazce

8. Elementární funkce

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

je daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.

8.6. Aplikace určitého integrálu ve fyzice Index

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Obsah na dnes Derivácia funkcie

10. cvičení z Matematické analýzy 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

f(x)dx, kde a < b < c

Křivkový integrál funkce

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

4. cvičení z Matematiky 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Matematické metody v kartografii

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

Matematika II: Aplikované úlohy

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

x + F F x F (x, f(x)).

12.1 Primitivní funkce

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

Digitální učební materiál

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Plošný integrál funkce

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Parametrické rovnice křivky

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Matematika II: Listy k přednáškám

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Matematika II: Listy k přednáškám

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

14. cvičení z Matematické analýzy 2

III. Dvojný a trojný integrál

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Transkript:

I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce t = 4 (rcsin) d substituce t = rcsin) e d substituce t = rccosd u = rccos v = u = v = 3 3 substituce t =, 3 =, t = d substituce t = e sin tg cos d = cos d = cos d 3 e 4 d substituce t = 4 6 + d = 6( + 6 )d subst. t = 4 e d substituce t = + e + e 3 + d = 3( + 3 )d subst. t = 3 e + e d = e e + C ( + ) d subst. t =, + t = +, dt = d 3 + 3 d subst. t = + 3 ln d 3 7 + 3 d subst. t = ln subst. t = 7 + 3 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 30. 3. 3. 33. 34. sin 5 sin 5d, R = cos 5 5 sin 5 + C 4 7 + 5 d subst. t = + 5 sin 3 + cos d 4 7 3 + 5 d subst. t = 3 + cos subst. t = 3 + 5 cos d subst. t = + sin + sin d subst. t = 3 sin d subst. t = + cos + cos 3 d sin 5 d 3 d subst. t = 3 subst. t = cos subst. t =, 3 =, = t cos 5 d subst. t = sin d 3 subst. t = 3 sin( ) d subst. t = 5 + d = ( ) 5 d 4 3 e d subst. t =, dt = 4d, te t dt u = t v = e t u = v = e t e + e d = e + e d = e d + e subst. t = e ln d subst. t = ln

II. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5 3 5 + 6 d 3 3 + d 5 4 8 + d d 3 + + 3 d 6 + 5 d 4 9 d 7 + 6 + d + 3 + d 4 + + 3 4 d 3 d + 3 + 3 0 d 3 d + + 3 4 d A + B + 3 A + + B 3 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 8 03 + 5 ( )( + 3)( 6) d 8 + 4 ( )( 3) d ( + )( + 3 + ) d ( + ) d + ( ) d + 4 + 4 ( ) d 3 + ( + ) d 3 ( )(4 6 + 5) d 4 + 6 ( 4) d (6 7 3) d + 4 9 ( )( + 3)( 4) d ( + 4) d ( + )( + )( + 3) d ( )( + ) d

Vypočtěte obsh rovinného obrzce ohrničeného křivkmi III.Aplikce. y = 4 ; y = 0. y = 6 ; y = 0 3. y = 4 ; y = 4. y = + 4 ; + y = 5. y = ; y = 6. y = ; = y 7. y = 6; y = + 5 + 4 8. y = 3 ; y = 4 9. y = 4; + y = 5 0. y = tg; y = 0; = π 4. y = sin ; y = π. y = e ; y = e ; = ln 3. y = ln ; y = ln 4. y = sin ; y = cos ; = π 4 ; = 3π 4 5. y = rcsin; y = 0; = 0; = 6. y = 4 ; y = 8 + 4 7. y = ; = ; = 0; y = 0 8. y = 3 ; y = ; y = ; 0 9. y = +, y = 0 0. y = tg, y = cos, y = 0 3. y = rctg, y = rccos, = 0. y = ln 4, y = ln Vypočtěte obsh rovinného obrzce ohrničeného. prbolou y = + její tečnou v bodě [3, 5] osmi o, o y.. křivkou y = e její tečnou v bodě [0, ] přímkou =. 3. grfem funkce y = 3 + 6 pro 3 3 osou. 4. prbolou y = 6+8 jejími tečnmi v bodech [, 3] [4, 0] 5. křivkmiy = 6, + y 7 = 0 6. křivkmiy = 8 + 4, y = + 4 + 4 Vypočtěte obsh rovinného obrzce ohrničeného osou prmetricky zdnou křivkou. = 3t, y = 3t t 3 ; 3 t 3. = sin t, y = cos t, 0 t π; = sin t, y = cos t, 0 t π 3. = (t sin t), y = ( cos t), 0 t π 4. = 3 sin 3 t, y = 3 cos 3 t, 0 t π 5. = t t, y = t t 3, 0 t Vypočtěte obsh rovinné oblsti ohrničené k k : k : = cos t, y = b sin t; k : = b cos t, y = b sin t,, b R, > b > 0, t < π, π Vypočtěte obsh smyčky křivky = 3t, y = 3t t 3, 3 t 3 Vypočtěte obsh rovinné oblsti dné nerovnostmi. + y 8, y. y 4, y, 4y

Délk oblouku křivky Necht je funkce f() definovná n intervlu <, b > má zde spojitou derivci. Pk délk této křivky s = b + [f ()] d. Necht funkce f je dán prmetrickými rovnicemi = ϕ(t) y = ψ(t), přičemž funkce ϕ(t) ψ(t)jsou spojité pro t, β, přičemž funkce ϕ(t) ψ(t) mjí spojité derivci n intervlu, β Pk délk této křivky Vypočtěte délku křivky. y = rcsin +,. y = ln, 3 8 s = β [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt. 3. y = ln(cos ), 0 π 4 4. y = 4 3, 0, y > 0 5. y = ln( ), 0 6. = cos t, y = sin t, 0 t π 7. = cos 3 t, y = sin t, 0 t π

Objem rotčního těles Necht je funkce f() spojitá nezáporná n intervlu <, b >. Pk rotční těleso, které vznikne rotcí křivočrého lichoběžník ohrničeného shor funkcí f(), osou přímkmi =, = b kolem osy, má objem V = π b f () d Necht funkce f je dán prmetrickými rovnicemi = ϕ(t) y = ψ(t), t, β, přičemž funkce ϕ(t) má spojitou derivci n intervlu, β funkceψ(t) je spojitá nezáporná n intervlu, β. Pk pro objem rotčního těles, které vznikne rotcí elementární oblsti ϕ() ϕ(β), 0 y ψ(t) kolem osy pltí: V = β ψ (t) ϕ (t) dt Pro výpočet objemu rotčního těles, které vznikne rotcí oblsti ohrničené křivkmi g() f() kolem osy pro <, b > použijeme vzth b b b V = π f () d π g [ () d = π f () g () ] d Zcel nlogicky můžeme určit objem rotčního těles, jehož plášt vznikl rotcí spojité křivky = h(y), y < c, d > kolem osy y: V = Vypočtěte objem rotčního těles, které vznikne rotcí rovinného obrzce ohrničeného zdnými křivkmi kolem osy :. y =, = y. y =, = y 3 3. y =, y = 4. y =, y =, = 5. y =, y = d c h (y) dy 6. y = tg, y = 0, = 0, = π 4 7. y = rcsin, y = 0, = 0, = 8. y = 4, y = 0, =, = 4 9. y =, 3 4y + 5 = 0 0. y =, y = 0, = 3. + y = 4, + y =. y = sin, y = 0, = 0, = π ( ) 3. y =, y = 5 4. y =, + 4y = 0, 0

Obsh pláště rotčního těles Necht je funkcef() spojitá nezáporná n intervlu <, b > má zde spojitou derivc if (). Pk pro obsh rotční plochy vzniklé rotcí oblouku křivkyy = f() kolem osy pltí S = π b f() + [f ()] d Necht je funkce f dán prmetrickými rovnicemi = ϕ(t) y = ψ(t), t, β, přičemž funkce ϕ(t), ψ(t) mjí spojité derivce n intervlu, β funkceψ(t) je nezáporná n intervlu, β. Pk pro obsh plochy, která vznikne rotcí grfu funkce f kolem osy pltí β S = π ψ(t) [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt Vypočtěte obsh rotční plochy, která vznikne rotcí dné křivky kolem osy :. y = 3, 3 3. y = e + e, 0 3. y = 4, 0 3 4. y =, 0 5. y = ( e 4 + e 4 ), 0 4 6. y = sin, 0 π. Vypočtěte povrch vrchlíku kulové plochy o poloměru r, jehož výšk je v < r.. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk prboly y = pro 3 8 při otáčení kolem osy. 3. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk křivky y = ( ) 3, při otáčení kolem osy. 4. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk řetězovky y = ( ) e + e, > 0, 0 při otáčení kolem osy. 5. Vypočtěte povrch těles, které vznikne rotcí rovinné oblsti dné nerovnostmi y 0, + y r, + y r, r, r > 0 při otáčení kolem osy.. = cos t, y = sin t, 0 t π. = 3 cos 3 t, y = 3 sin 3 t, 0 t π 3. = 4(t sin t), y = 4( cos t), 0 t π 4. = sin t, y = sin t, 0 t π 5. = e t sin t, y = e t cos t, 0 t π 6. 3 + y 3 = 9. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk prboly y = 4, při otáčení kolem osy y.. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk křivky = t, y = t3 3 t, 3 t 0 při otáčení kolem osy. 3. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk křivky = sin t, y = sin t, 0 t π 4. Vypočtěte obsh rotční plochy, kterou vytvoří oblouk křivky trktri = cos t+ ln tg t, y = sin t, pi 6 t při otáčení kolem osy. π 5. Vypočtěte povrch těles, jehož plášt vytvoří oblouk křivky = 4 cos t + 4, y = sin t, 0 t 3π při otáčení kolem osy.

Fyzikální plikce: použití určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, sttických momentů, souřdnic těžiště momentů setrvčnosti. Necht je křivk dán prmetrickými rovnicemi = ϕ(t) y = ψ(t), t, β, přičemž funkce ϕ(t), ψ(t) mjí spojité derivce n intervlu, β. Je-li délková hustot ρ křivky konstntní, pk má křivk hmotnost Pro sttické momenty pltí β m = ρ [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt β S = ρ S y = ρ β Momenty setrvčnosti této křivky dostneme ze vzthů: ψ(t) [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt ϕ(t) [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt β I = ρ ψ (t) [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt β I y = ρ ϕ (t) [ϕ (t)] + [ψ (t)] dt Těžiště T = (ξ, η) má souřdnice ξ = S y m, η = S m Necht je hmotná křivk určená eplicitní rovnicíy = f() se spojitou derivci f () n intervlu <, b > konstntní délkovou hustotou ρ. Pk má křivk hmotnost b m = ρ + [f ()] d Pro sttické momenty pltí: S = ρ S y = ρ b Momenty setrvčnosti této křivky dostneme ze vzthů: I = ρ I y = ρ b b b f() + [f ()] d + [f ()] d f () + [f ()] d + [f ()] d Těžiště T = (ξ, η) má souřdnice ξ = S y m, η = S m Těžiště moment setrvčnosti rovinné oblsti Necht je hmotná rovinná oblst ohrničen křivkmi g() f(), kde g() f() n intervlu, b. Pk hmotnost této oblsti s konstntní plošnou hustotou ρ je Pro sttické momenty pltí: m = ρ S = ρ S y = ρ b b b Momenty setrvčnosti této rovinné oblsti dostneme ze vzthů: Těžiště T = (ξ, η) má souřdnice ξ = S y m, η = S m S = ρ 3 S y = ρ b b [f() g()] d [f () g ()] d [f() g()] d [f 3 () g 3 ()] d [f() g()] d

Vypočtěte souřdnice těžiště homogenního rovinného obrzce ohrničeného křivkmi. y =, y = 0. y = 6, = 5 3. y = 4, = 0, y = 4 4. y =, = y 5. y =, y = + 6. y = sin, y = 0, 0 π 7. y = sin, y = π, y = 0 8. y = sin, y =, 0 π 9. + y = 4, y 0 0. = 3(t sin t), y = 3( cos t), 0 t π, y = 0 homogenního rovinného oblouku křivky. y = 0 +,. y = 4 ln, 3. = t, y = t t3 3, 0 t 3 4. = cos t, y = sin t, π 6 t π 6 5. = 3 cos 3 t, y = 3 sin 3 t, 0 t π 6. = (t sin t), y = ( cos t), 0 t π 7. = cos t + t sin t, y = sin t t cos t, 0 π. 3 + y 3 = 4, = 0, y = 0, 0, y 0. = t t, y = t 3 + t, y = 0 Vypočtěte moment setrvčnosti vzhledem k ose y homogenní(ho) hmotné(ho). oblsti ohrničené křivkmi y = +, y =. oblouku křivky dné prmetricky = t, y = t 3 t3, 0 t 3