ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

Podobné dokumenty
PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

7. Integrál přes n-rozměrný interval

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

11. cvičení z Matematické analýzy 2

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0

13. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2

VKM/IM /2015. Zintegrujte. f (x, y) dx dy = f (x, y) = (y x) 2, Ω : x 2 + y 2 4, x 0.

4 Integrální počet funkcí více reálných proměnných

V. Riemannův(dvojný) integrál

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

Úvodní informace. 17. února 2018

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Kapitola List v prostoru R 3 a jeho parametrizace

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Pedagogická fakulta. Aplikovaná matematika - sbírka řešených

Integrace funkcí více proměnných, numerické metody

INTEGRÁLY S PARAMETREM

Matematika III 5. přednáška Lineární programování, integrace funkcí více proměnných

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Transformace integrálů

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Diferenciální a integrální počet funkcí více proměnných

(3) vnitřek čtyřúhelníka tvořeného body [0, 0], [2, 4], [4, 0] a [3, 3]. (2) těleso ohraničené rovinami x = 1, y = 0 z = x a z = y

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

VI. Derivace složené funkce.

III. Dvojný a trojný integrál

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Michal Zamboj. December 23, 2016

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Ve srovnání s křivkami, kterými jsme se zabývali v Kapitole 5, je plocha matematicky

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

Plošný integrál funkce

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

KŘIVKOVÝ INTEGRÁL V SYSTÉMU MAPLE

Michal Zamboj. January 4, 2018

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Pár informací o integrálním počtu funkcí více proměnných

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Transformace Aplikace Trojný integrál. Objem, hmotnost, moment

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

1 Topologie roviny a prostoru

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA II MODUL 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

1. Přirozená topologie R n

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

11. cvičení z Matematiky 2

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Konvergence kuncova/

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

19 Eukleidovský bodový prostor

PRUŽNOST A PEVNOST 2 V PŘÍKLADECH

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Elementární křivky a plochy

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Transkript:

PŘEDNÁŠKA 9 DALŠÍ METODY INTEGRACE 1

9.1. Věta o substituci Věta 1 (O substituci) Necht je ϕ(x) prosté regulární zobrazení otevřené množiny X R n na množinu Y R n. Necht je M X, f(y) funkce definovaná na ϕ(m) a D ϕ (x) jakobián zobrazení ϕ. Pak platí f(y) dy 1... dy n = f ( ϕ(x) ) Dϕ (x) dx1... dx n, (9.1) ϕ(m) pokud oba integrály v (??) existují. M Jak je vidět z věty??, substituce nemění pouze integrovanou funkci, ale také podstatně oblast M, přes kterou integrujeme. Proto se na rozdíl od jednorozměrných integrálů pomocí substituce nesnažíme pouze zjednodušit integrovanou funkci, ale také integrační oblast. To je při výpočtu vícerozměrných integrálů velmi podstatné. Například jestliže se nám podaří transformovat oblast M na interval, stačí podle Fubiniovy věty najít n jednorozměrných integrálů, i když většinou poměrně složitých. 2

9.2. Integrace pomocí substituce 9.2.1. Polární souřadnice Polární souřadnice jsou definovány jako zobrazení h : R 2 R 2 : h(ϱ, ϕ) = (ϱ cos ϕ, ϱ sin ϕ) (9.2) roviny ϱϕ do roviny xy, které bodu (ϱ, ϕ) přiřazuje bod roviny xy o souřadnicích x = ϱ cos ϕ, y = ϱ sin ϕ. 3

Rovnice kružnice v polárních souřadnicích: x 2 + y 2 = R 2 ρ 2 (cos 2 ϕ + sin 2 ϕ) = R 2 ρ 2 = R 2, tj. ρ = R, ϕ, 2π) Kruh x 2 + y 2 R 2 v polárních souřadnicích: ρ, R, ϕ, 2π) Jakobián: J h = D(x, y) (ϱ, ϕ) = D(ϱ, ϕ) x ϱ, y ϱ, x ϕ y ϕ = cos ϕ, sin ϕ, ϱ sin ϕ ϱ cos ϕ = ϱ > Využití polárních souřadnic: hranice integrační oblasti obsahuje části kružnice se středem v počátku. 4

Příklad 1. Nalezněte hodnotu integrálu (2x 2 + 3y) dx dy, kde N = {(x, y) R 2 x 2 + y 2 9}. N Řešení. Integrand je spojitá funkce na omezeném a uzavřeném integračním oboru, a tedy integrál existuje. Integrační obor je kruh x 2 + y 2 9, takže použijeme polární souřadnice. Dosadíme nové proměnné do integrandu, provedeme transformaci integračního oboru tím, že jej zapíšeme pomocí integračních mezí a využijeme poznatku, že jakobián polárních souřadnic je ϱ. Dvojný integrál tak převedeme již rovnou na dvojnásobný integrál. (2x 2 + 3y) dx dy = x = ϱ cos ϕ, ϱ 3 y = ϱ sin ϕ, ϕ < 2π = N = 3 = 3 2π (2ϱ 2 cos 2 ϕ + 3ϱ sin ϕ)ϱdϕdϱ = 2π ϱ 3 dϱ 2 cos 2 ϕdϕ + 3 3ϱ 2 dϱ 2π sin ϕdϕ = 81 2 π. 5

Příklad 2. Nalezněte hodnotu integrálu (x 2 + y 2 ) dx dy, (9.3) N kde N = {(x, y) R 2 (1/2 x 2 + y 2 1) (x < y) ( x < y)}. Řešení. Integrand je spojitá nezáporná funkce na omezeném integračním oboru, takže integrál existuje. Integrační obor je část mezikruží, použijeme proto opět polární souřadnice: N (x 2 + y 2 ) dx dy = x = ϱ cos ϕ, y = ϱ sin ϕ, 2 2 ϱ 1 π 4 ϕ 3π 4 = 1 2 2 3π 4 π 4 ϱ 2 ϱ dϕdϱ = 3π 32. 6

9.2.2. Zobecněné polární souřadnice = 1, použí- Jsou-li hranicí integračního oboru části elipsy x2 a 2 váme zobecněné polární souřadnice: + y2 b 2 x = aϱ cos ϕ, y = bϱ sin ϕ, (9.4) ϱ >, ϕ (, 2π), a, b R, a >, b > Rovnice elipsy v zobecněných sférických souřadnicích: ρ = 1 Jakobián: J h = D(x, y) (ϱ, ϕ) = D(ϱ, ϕ) a cos ϕ, b sin ϕ, aϱ sin ϕ bϱ cos ϕ = abϱ > (9.5) Obsahuje-li hranice integračního oboru části elipsy se středem v bodě (x, y ) (, ) a s poloosami a >, b >, používáme zobecněné polární souřadnice: x = x + aϱ cos ϕ, y = y + bϱ sin ϕ, ϱ >, ϕ (, 2π) (9.6) 7

Příklad 3. Nalezněte hodnotu integrálu 1 x2 a 2 y2 dx dy, (9.7) b2 N kde N = {(x, y) R 2 x2 a + y2 2 b 1. 2 Řešení. Použijeme proto zobecněné polární souřadnice: 1 x2 a 2 y2 dx dy = x = aϱ cos ϕ, ϱ 1 b2 y = bϱ sin ϕ, ϕ < 2π = N 1 2π 1 ϱ2 abϱ dϕdϱ = 2abπ 3. 8

9.2.3. Další souřadnice Příklad 4. Nalezněte hodnotu integrálu y dx dy, kde integrační obor N x N je ohraničen křivkami xy = 1, xy = 3, y = x, y = 2x, x >. Řešení. Integrační obor je ohraničen větvemi hyperbol xy = 1, xy = 3, polopřímkami y = x, y = 2x a požadavkem x >. Integrační obor musí být omezená množina. Snadno zjistíme, že tento požadavek je splněn pouze pro nerovnosti 1 xy 3, 1 y x 2, Uvažujme nové proměnné dané zobrazením ϕ 1 : u = xy, v = y x. 9

Pro jakobián tohoto zobrazení platí y, x J ϕ 1 = y = 2 y x 2, 1 x = 2v. x Odtud pro jakobián potřebného zobrazení (x, y) = ϕ(u, v) plyne J ϕ = 1 J ϕ = 1 2v. Bude tedy N y dx dy = x 3 2 1 1 v 1 dv du = 1. 2v 1

Totéž v R 3 9.2.4. Válcové souřadnice h : x = ϱ cos ϕ, y = ϱ sin ϕ, z = z (9.8) ϱ (, R), ϕ (, 2π), z (z, z 1 ) Jakobián: J h = cos ϕ, ϱ sin ϕ, sin ϕ, ϱ cos ϕ,,, 1 = ϱ >. (9.9) Rovnice válce v kartézských souřadnicích (osou válce je osa z): x 2 + y 2 R 2 Rovnice válce ve válcových souřadnicích: ϱ 2 R 2, tj. ϱ, R, ϕ, 2π) 11

Příklad 5. Nalezněte hodnotu integrálu M x2 y dx dy dz, kde integrační obor M je zadán nerovnostmi z, y + z 3, x 2 + y 2 1, x 2 + y 2 4. Řešení. Integrační obor je ohraničen dvěma souosými válcovými plochami a dvěma rovinami. Je to omezená množina, integrand je na ní spojitý, takže zadaný trojný integrál existuje. K výpočtu použijeme válcové souřadnice x = ϱ cos ϕ, y = ϱ sin ϕ, z = z. Nerovností pro M vyjádříme ve válcových souřadnicích: z, ϱ sin ϕ + z 3, 1 ϱ 2 4; dostáváme meze pro integrační proměnné: 1 < ϱ < 2, < ϕ < 2π, < z < 3 ϱ sin ϕ. M 2 2π 3 ϱ sin ϕ x 2 y dx dy dz = ϱ 2 cos 2 ϕϱ sin ϕϱ dxdϕdϱ = 1 2 2π = ϱ 4 cos 2 ϕ sin ϕ(3 ϱ sin ϕ)dϕdϱ = 21 8 π. 1 12

9.2.5. Zobecněné válcové souřadnice h : x = aϱ cos ϕ, y = bϱ sin ϕ, z = z (9.1) ϱ (, R), ϕ (, 2π), z (z, z 1 ) Jakobián: J h = a cos ϕ, aϱ sin ϕ, b sin ϕ, bϱ cos ϕ,,, 1 = abϱ >. (9.11) 13

9.2.6. Sférické souřadnice x = ϱ cos ϑ cos ϕ, y = ϱ cos ϑ sin ϕ, z = ϱ sin ϑ, (9.12) ϕ 2π, π 2 ϑ π 2, ϱ 14

Jakobián: cos ϑ cos ϕ, ϱ cos ϑ sin ϕ, ϱ sin ϑ cos ϕ J h = cos ϑ sin ϕ, ϱ cos ϑ cos ϕ, ϱ sin ϑ sin ϕ = sin ϑ,, ϱ cos ϑ = ϱ 2 cos ϑ cos ϑ cos ϕ, sin ϕ, sin ϑ cos ϕ cos ϑ sin ϕ, cos ϕ, sin ϑ sin ϕ sin ϑ,, cos ϑ = ϱ 2 cos ϑ. (9.13) Rovnice koule x 2 + y 2 + z 2 R 2 ve sférických souřadnicích: (ϱ cos ϑ cos ϕ) 2 + (ϱ sin ϑ cos ϕ) 2 + (ϱ sin ϑ) 2 = R 2 ] ϱ [cos 2 2 ϑ (cos 2 ϕ + sin 2 ϕ) }{{} + sin2 ϑ = R 2 ϱ 2 = R 2 ϱ = R 15

Příklad 6. Nalezněte hodnotu integrálu 1 M x 2 + y 2 dx dy dz, kde + z2 integrační obor M je zadán nerovnostmi a 2 x 2 +y 2 +z 2 b 2, x 2 + y 2 z. Řešení. Integrační obor M je ohraničen dvěma sférami se středem v počátku a kuželovou plochou. Je to omezená množina, integrand je na ní spojitý, takže zadaný trojný integrál existuje. K jeho výpočtu použijeme sférické souřadnice x = ϱ cos ϑ cos ϕ, y = ϱ cos ϑ sin ϕ, z = ϱ sin ϑ, kde ϕ 2π, π 2 ϑ π 2, ϱ. Nerovnosti pro M vyjádříme ve sférických souřadnicích a zúžíme meze: a 2 ϱ 2 b 2, ρ2 cos 2 ϑ ϱ sin ϑ; pro ϑ π 2, π 2 je cos ϑ, proto lze psát a ϱ b, ϱ cos ϑ ϱ sin ϑ, tedy π 4 ϑ π 2. Pro ϕ se neobjevila žádná omezující podmínka, budeme jej proto brát z celého intervalu, 2π). Celkem tak dostáváme meze integračních proměnných a < ϱ < b, < ϕ < 2π, π/4 < ϑ. M 1 x 2 + y 2 dx dy dz = + z2 2π b π/2 a π/4 1 ϱ 2 ϱ2 cos ϑdϑdϱdϕ = 2π(b a) ( 1 2 2 ). 16

9.2.7. Zobecněné sférické souřadnice Hranice integračního oboru je tvořena částmi elipsoidu se středem v počátku a s poloosami a, b, c >, pak je výhodné použít zobecněné sférické souřadnice: x = aϱ cos ϑ cos ϕ, y = bϱ cos ϑ sin ϕ, z = cϱ sin ϑ, (9.14) ϕ 2π, π 2 ϑ π 2, ϱ < R, Jakobián: J h = abcϱ 2 cos ϑ. (9.15) Rovnice elipsoidu x 2 a 2 + y2 b 2 + z2 c 2 1 v zobecněných sférických souřadnicích: a 2 ϱ 2 cos 2 ϑ cos 2 ϕ a 2 + b2 ϱ 2 cos 2 ϑ sin 2 ϕ b 2 + c2 ϱ 2 sin 2 ϑ c 2 1 ϱ 2 [ cos 2 ϑ(cos 2 ϕ + sin 2 ϕ) + sin 2 ϑ ] = R 2 ϱ 2 1, tj. ρ 1. 17

Příklad 7. Máme vypočítat objem elipsoidu se středem v počátku a poloosami a, b, c. Řešení. K výpočtu použijeme zobecněné sférické souřadnice, kde pro integrační proměnné platí nerovnosti < ϱ < 1, < ϕ < 2π, π 2 < ϑ < π 2. M dx dy dz = 2π π/2 π/2 1 abcϱ 2 cos ϑdϱdϑdϕ = 4 3 abcπ. 18